Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: s Šarbelem Qurdáhím (nejen) o současné ekonomice Libanonu

Rozhovor: s Šarbelem Qurdáhím (nejen) o současné ekonomice Libanonu

Ekonomika malé, tržně otevřené země závislé na obchodu s okolím, investicích a stavebnictví, je vždy do značné míry náchylná k výkyvům. To je i případ Libanonu, který přes veškeré obdobné (a mnohé další) výzvy čelí ekonomické staganci již několik let. Jaké jsou detailní příčiny, provázanosti, ale i cesty, díky nimž si země zachovává ekonomickou funkčnost a pomocí kterých má naději na postupné zlepšení v budoucnosti – na to a leccos dalšího jsme se zeptali renomovaného ekonomického poradce přímo ze země cedrů, Šarbela Qurdáhího:

Jak byste obecně charakterizoval současnou ekonomickou situaci v Libanonu?

Libanonská ekonomika je pod tlakem dvojího deficitu – v obchodní bilanci a fiskálních účtech. Od roku 2011 je navíc vystavena obrovské zátěži vycházející ze syrské uprchlické krize. V poslední době navíc na libanonské hospodářství tlačí zvýšené mezinárodní úrokové sazby.

V čem spatřujete největší překážky pro ekonomický rozvoj Libanonu?

Hlavními překážkami jsou dle mého názoru vysoké výrobní náklady a fiskální deficit.

Čím je podle Vás libanonská ekonomika specifická? Co je na ní neobvyklé či ojedinělé, ať již v pozitivním či negativním slova smyslu?

Jedním z rysů, jimiž se libanonská ekonomika vyznačuje, je velké množství kvalifikované pracovní síly. Téměř polovina Libanonců má univerzitní diplom. Kvalifikovaní lidé odjíždějí pracovat do zahraničí, odkud posílají velký objem remitencí, které v posledních 25 letech umožnily vládě financovat její fiskální deficit a udržely veřejnou i soukromou spotřebu na nezvykle vysoké úrovni. Na druhé straně to vedlo k vytvoření řady nekvalifikovaných pozic, které zaplnili pracovníci ze Sýrie či asijských zemí, a k nárůstu reálného měnového kurzu. Jako důsledek trpí sektory reálné ekonomiky a mladí volí mezi alternativami opustit zemi, nebo přijmout práci a ohodnocení, které neodpovídají jejich kvalifikaci.

Domníváte se, že je libanonská ekonomika v současnosti již dostatečně diverzifikovaná, nebo stále převládá příliš jednostranná orientace na konkrétní oblasti?

Hlavními tahouny libanonské ekonomiky jsou nemovitosti, obchod a turismus. Cestovní ruch se odvíjí od regionální stability a realitní byznys byl aktuálně zasažen rozhodnutím Libanonské centrální banky zastavit podporu soukromým investicím do nemovitostí. Z toho plyne, že rozsah diverzifikace libanonské ekonomiky není dostačující a mělo by se přikročit k investicím do dalších oblastí, jako jsou IT, telekomunikace, zemědělství a chytrý průmysl.

Do jaké míry je libanonská ekonomika ohrožována vnějšími či vnitřními nepříznivými okolnostmi a vývojem?

Na libanonském hospodářství se pochopitelně odráží vývoj v regionálním sousedství, ať již jde o ceny ropy či politickou stabilitu. Rovněž je vystaveno změnám v mezinárodních úrokových sazbách a regulacích.

V poslední době slyšíme často z úst různých politiků či finančních expertů výroky o „vážnosti“ ekonomické situace v Libanonu (země má být na pokraji totálního ekonomického kolapsu, finančně zlomená apod.), přesto téměř každý týden guvernér Libanonské centrální banky Rijád Saláma ubezpečuje o stabilitě liry, na kterou prý nemá vliv „aktuální politická či ekonomická krize“. Můžete nám jako ekonomický odborník objasnit, jak chápat tato protichůdná stanoviska?

Ceny libanonských eurobondů v poslední době poklesly, v důsledku čehož se zvýšil výnos z nich. Stejně tak se zvýšila cena swapů úvěrového selhání (CDS) k pojištění eurobondů. S tím se pojily jednak opatření centrální banky k zastavení úvěrů v realitním sektoru a také zpoždění při formování nového kabinetu. To vedlo k medvědímu sentimentu mezi investory a byznysmeny. Pokles cen eurobondů se nepojí výhradně s Libanonem, snížily se ceny dluhopisů na všech rozvojových trzích v důsledku vyšších úrokových sazeb ve Spojených státech. Libanonci kolektivně souhlasili se zachováním fixního směnného režimu zavedeného v polovině devadesátých let. V malé otevřené ekonomice s fixním směnným kurzem nárůst mezinárodních úrokových sazeb nebo vnitřní problémy ovlivňují „reálnou“ ekonomiku, nikoliv však sám směnný kurz (pokud má centrální banka dost rezerv na ochranu parity). Neočekáváme krizi směnného kurzu, nicméně ekonomika bude i nadále zaznamenávat pomalé tempo růstu, dokud nebudou implementovány velmi potřebné strukturální reformy.

Jak nahlížíte roli libanonského bankovního sektoru, do něhož zahraniční investoři ukládají své prostředky s vidinou zisku díky velkorysé, byť možná nerealistické úrokové sazbě? Je jeho vliv na „vnitřní“ ekonomiku pozitivní, negativní, či ji vůbec neovlivňuje?

Pro zachování stability fixního směnného kurzu je nutné, aby libanonské banky nabízely vyšší výnosy z vkladu. To je typické pro malou otevřenou ekonomiku. Snížit by se ale měly úrokové sazby ze státního dluhu (většinou placené centrální bance). To by redukovalo péči o dluh a promítlo se pozitivně na ekonomice.

Libanon sužuje kontinuální odpadová krize. Parlamentní výbory před nedávnem schválily většinou hlasů zřízení několika spaloven odpadů, přičemž toto rozhodnutí mnozí environmentální experti označují za katastrofální. Mimo to, nejsou kritizovány jen vážné dopady na životní prostředí, ale také skutečnost, že spalování platí za nejdražší způsob nakládání s odpadem. Jaký máte na tuto věc názor? Co je pravdy na tvrzení některých zdrojů (environmentálních i novinářských), že rychlé rozhodnutí parlamentních výborů souvisí s konferencí CEDER s tím, že financovatelé chtějí Libanonu prodat tři velké spalovny v ceně 375 milionů dolarů za jednu?

O tomto důležitém tématu nemám žádné informace.

Jaký je Váš názor na „provázanost“ libanonské ekonomiky s tou syrskou? Jakým způsobem z ní mohou obě země vytěžit co nejvíce?

Libanon a Sýrie jsou nepochybně provázány. Kromě toho, že sdílí společnou hranici, je nyní v Libanonu půldruhého milionu syrských uprchlíků. Z finanční perspektivy jsou obě země propojeny jen málo (když vyloučíme remitence od Syřanů žijících v Libanonu pro jejich rodiny v Sýrii, probíhá příliš málo přeshraničních transakcí), ale ekonomické zájmy a vztahy mezi Libanonem a Sýrií jsou důležité v zemědělství, průmyslu, dopravě a, podíváme-li se kupředu, také ve velkých projektech v rámci obnovy Sýrie (kde mohou libanonské společnosti a odborníci sehrát významnou úlohu).

Jaké jsou největší, ale zároveň realistické příležitosti pro Libanon, pokud jde o obnovu Sýrie? Má Libanon za současné lokální, regionální a globální geopolitické konfigurace vůbec šanci na tomto procesu oficiálně participovat? Jinými slovy: dojde k oficiálnímu zahájení obnovy Sýrie, a pokud ano, zvedne libanonská reprezentace hozenou rukavici?

Doufám, že ano…

Mohl byste stručně nastínit „recept“, který doporučujete odpovědným osobám ve věci plánování národního hospodářství (nebo přinejmenším hospodářského prostředí). Na jakých hlavních idejích či na jakém způsobu chápání libanonské společnosti a její současné situace se zakládají Vaše návrhy na reformy?

Urgentním opatřením je vyrovnání účtů EDL, lokálního poskytovatele elektrické energie. Dalším důležitým krokem ke zlepšení veřejných financí je snížení úročení státního dluhu. Důležitý je také lepší výběr daní bez zvyšování současných daňových sazeb. Co se týče „reálné ekonomiky“, jsou klíčovými prvky pro oživení hospodářského růstu liberalizace vnitřních trhů a realizace projektů v rámci CEDER (silnice, voda, železnice, letiště atd.).

Interview: with Charberl Cordahi (not only) on the current Lebanese economy

Charbel Cordahi, could you give us your general opinion about Lebanon’s current economic situation? As well as the country’s surrounding region as well (Sham / Levant)?

The Lebanese economy is under the pressure of a dual deficit, in trade balance and fiscal accounts. Since 2011, the Lebanese economy is subject to enormous difficulties stemming from the Syrian refugee crisis. Lately, higher international interest rates have exerted additional pressure on the Lebanese economy.

What do you consider the most important obstacle for economic development in Lebanon?

In my opinion, the fiscal deficit and the high cost of production are the main obstacles for economic development.

Is there anything peculiar to the economy of Lebanon that makes it unusual, special, unique (in both positive / negative meanings)?

One characteristic of the Lebanese economy is the scale of qualified manpower. Almost 50% of the Lebanese population has a University degree. Qualified workers leave the country to work abroad, and then make substantial remittances, which during the last 25 years allowed the government to fund its fiscal deficit and which maintained public and private consumption at unusual high levels. On the other side, this had led to the creation of many unqualified jobs – filled by workers from Syria and Asia – and to the increase in the real exchange rate. The real economy sectors are suffering as a consequence, and youth have no other alternative than leaving the country, or accepting a job and salary that are not aligned with their qualifications.

Is the level of diversification of the Lebanese economy sufficient or do you think it is still too much focused on just one / several domains?

The main drivers of the Lebanese economy are real estate, trade, and tourism. Tourism is subject to regional stability, and real-estate recently received a blow following Central Bank’s decision to halt support for the private investment in real-estate. Thus, the level of diversification in the Lebanese economy is not sufficient, and should be completed with investments in other sectors, such as IT, telecom, agriculture, and smart industry.

Is the Lebanese economy vulnerable to external / internal setbacks (circumstances etc.) and if yes, could you please be concrete on this?

The Lebanese economy is exposed to regional surroundings and developments: oil prices, political stability, etc. It is also exposed to changes in international interest rates and regulations.

We often hear lately from various politicians and financial experts’ statements concerning Lebanon’s current “grave” economic situation (such as the country being on the verge of a total economic collapse; financially broke and etc..) yet almost every week, Lebanon’s central bank Governor Mr. Riad Salameh assures us on stability of the Lira and that it’s “not affected by the current political or economic crises” … Mr. Charbel, as a financial expert, could you explain to us what is the meaning of these contradicting statements ?

The prices of Lebanese Eurobonds have decreased lately and, as a result, the yield on these Eurobonds has increased. All the same, the price of the credit default swaps (CDS) to insure the Eurobonds increased. These developments were coupled to measures taken by the central bank to halt the credit to the real estate sector and to the delay in forming a new cabinet. This resulted in a bearish sentiment in the country and among investors and business leaders. The decrease in Eurobonds prices is not strictly related to Lebanon: all emerging market bond prices decreased as the result of higher interest rates in the US. Lebanese collectively agreed to preserve the fixed exchange rate regime, in place since the mid-1990s. In a small open economy with a fixed exchange rate, an increase in international interest rates and/or internal challenges affect the “real” economy, but not the exchange rate (as long as the central bank has enough reserves to defend the parity). An exchange rate crisis is not expected, however the economy will continue to record weak growth rates, till structural and much needed reforms are implemented.

How do you see the role of the banking sector (into which foreign investors deposit means to see them „artificially “increased thanks to a generous, yet maybe unrealistic interest) in terms of the „internal “Lebanese economy – is it beneficial / detrimental / non-related at all?

To preserve the stability of the fixed exchange rate regime, Lebanese banks have to offer a higher yield on placements in Lebanon. This is a classical case for a small open economy. But the challenge is in reducing the interest rates offered on public debt (interests mostly paid to the central bank). This will reduce the debt service ad translate positively to the economy.

Regarding the continuous garbage crisis, not long-ago the establishment of several waste incinerators was approved by the Parliamentary committees in a majority vote, a decision described by many environmental experts as catastrophic (on the ecological level since it severely impacts the environment, without mentioning that trash Incineration is considered to be the most expensive method to manage waste) … Mr. Cordahi, what is your opinion on the matter? And is it true that according to sources (environmental and journalistic) linked the “quick” Parliamentary committees’ decision with CEDRE’s conference, since the financiers are willing to sell Lebanon 3 large incinerators at a price of $ 375 million each?

I have no info on this important subject.

How do you see the “interlinkedness” of the Lebanese economy with that of Syria? And how do you see the way forward for both countries so both of them make the best of it?

Lebanon and Syria are connected. In addition to sharing the same border, over 1.5 million Syrians are refugees in Lebanon. Lebanon and Syria are little connected from a financial perspective (too little cross border transactions if we exclude remittances from Syrians living in Lebanon to their families in Syria), but the economic relations and interests between the two countries are important in agriculture, industry, transport and, going forward, in the large projects of reconstruction in Syria (where Lebanese companies and experts can play a meaningful role).

What are the biggest but, at the same time, realistic chances of Lebanon in terms of the process of rebuilding Syria and do you think that, with the current – local, regional and global – geopolitical configuration the country (i.e. Lebanon) has at all a chance to officially participate in such a process? In other words, will there be anything like an official start of the rebuilding process of Syria? And if yes, will be the official representation of Lebanon likely to pick up the gauntlet?

I hope so …

Can you kindly (briefly) introduce the „recipe“ that you advice for the people in charge to be taking in terms of the planning of the national economy (or, at least, the economic environment)? If possible, please sum up the main ideas / way of (economic) thinking and/or understanding of the Lebanese society, people and current situation that your suggestions of addressing the reforms are based on.

The pressing measure is to equilibrate the accounts of EDL, the country electricity provider. Moreover, reducing the charge of interests on public debt is an important step forward improving the public accounts. Better tax collection, without any increases in current tax rates, is also important. As for the real economy sector, liberalization of internal markets and implementing the projects of CEDRE (roads, water, railway, airport, etc.) are key elements to revive economic growth.

Related posts