Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: S velvyslancem Sýrie Baššárem Akbíkem o obchodních perspektivách ČR v Sýrii

Rozhovor: S velvyslancem Sýrie Baššárem Akbíkem o obchodních perspektivách ČR v Sýrii

Zatímco ještě před rokem byl mediální obraz Sýrie velmi zkreslený, začíná dnes již převládat zdravý rozum a objektivita. Součástí (či příčinou?) je nezadržitelně pokračující nástup na celkovou rekonstrukci země, který nevidí a neslyší snad jen slepí a hluší. Je-li (selektivní) slepotou či hluchotou postižena EU, nezaráží to; zůstávají-li však pasivní i čeští podnikatelé, a to i přes pozici, již si ČR v Sýrii vydobyla, je to důvod k zamyšlení. Anebo rozhovoru, který – doufejme – konečně pomůže sundat klapky z očí i uší všem těm, kteří by mohli účastí na obnově Sýrie prospět nejvíc. A to nejen jí, ale v konečném efektu především sami sobě.

RS: Pojďme přímo k věci – kdy a jak začne obnova Sýrie?

BA: Obnova Sýrie už začala. Konkrétně se tak děje ve všech oblastech, kde byli díky syrské armádě potlačeni teroristé a kde se stát snaží o obnovu infrastruktury tak, aby se do svých původních domovů mohli vrátit lidé a začít tam znovu normální život.

RS: Kde je v takové situaci místo českých firem (resp. pro české firmy)?

BA: České firmy mají příležitosti ve všem, čeho je Sýrii třeba – ať již výstavbě infrastruktury, ropném průmyslu či plynárenství, dále v oblasti energetiky a strojírenství, případně pokud jde o dodávky technických zařízení.

RS: Co musí české firmy udělat pro to, aby si zajistily svůj podíl na obnově?

BA: Češi mají obrovskou výhodu v tom, že mají v Sýrii stále dveře otevřené, respektive české firmy mají na náš trh prioritní přístup. Z naší strany je to výraz uznání a vděku za moudrou a objektivní politiku, kterou Česká republika vůči syrské krizi zaujala. České firmy tak mohou bezesporu využít nejen dobrého jména, kterému se vaše země u nás stále těší, ale i politické podpory, ze které mohou profitovat. Na druhé straně toto samo v žádném případě nestačí a české firmy nemohou počítat s tím, že příležitosti za nimi přijdou samy. I zde je třeba vyvinout aktivitu, a ne pouze pasivně čekat – jinak hrozí, že projekty, které bychom rádi udělili českým firmám, dostanou firmy z jiných zemí.

RS: Kde bude v rámci obnovy země místo pro největší průmyslové lídry – pokud tedy nějaké místo můžeme předpokládat?

BA: Dokáži si představit, že to bude energetika jako taková (tj. hlavně elektrická energie a petrochemie, případně zelené energie; pozn. autora rozhovoru), dále textilní průmysl, zemědělské výrobky a zemědělství obecně, podobně jako dodávky nejrůznějších náhradních dílů, opravy, školení, sofistikovaná místní řešení ze strany vlastníků klíčových technologií, inženýrských a servisních oddělení velkých průmyslových dodavatelů apod.

RS: Pokud jde o menší a střední podniky – vidíte nějakou šanci, že by se mohly do obnovy zapojit i ony?

BA: Největší šanci malých a středních podniků vidím v jejich spolupráci zejména se soukromým sektorem. Lze připomenout, že v oblastech, kde došlo k největší destrukci v důsledku aktivit teroristů, nabízí syrská vláda malým a středním firmám státní podporu, která stimuluje (nejen) lokální rozvoj a ekonomiku, ale i podporu zaměstnanosti a celkovou ekonomickou dynamizaci. Právě v tom spatřuji jednu z největších příležitostí zejména pro středně velké české firmy – ty mohou svým syrským partnerům nabídnout nejen proškolení a trénink ke zvýšení technické odbornosti či výrobě jako takové, ale mohou nabídnout i přesun větší či menší části výroby právě do Sýrie, zejména průmyslových měst, tj. Adrá u Damašku a Hasjá u Homsu.

RS: Co konkrétně by takový krok malým a středním podnikatelům přinesl?

BA: Transfer v zásadě čehokoli (tj. výroby či její části, značky, převod know-how, popřípadě franšíza) je klasickým příkladem situace, v níž jsou vítězi obě strany: český dodavatel dodá či nabídne svůj výrobek na celém východě Středomoří, přičemž nižší vstupy a rostoucí trh zaručí jak nárůst obratu i marží, tak i rozvoj distribuční sítě a renomé, a jako takový v konečném efektu pomáhá jak místním (profit investora, rozvoj ekonomiky, místní zaměstnanost), tak i českému dodavateli.

RS: Jak byste české firmy přesvědčil o tom, že v Sýrii je bezpečno?

BA: Předně bych doporučoval komukoli, kdo se chce v Sýrii seriózně zabývat byznysem a účastí na obnově, aby nepodléhal obrazu, který se o Sýrii snaží vytvořit média, a aby zemi osobně navštívil. Už při první návštěvě může sám získat představu a určitě se bude divit tomu, nakolik se realita liší od toho, jak situaci právě některá média vykreslují. Úhrnem se dá říci, že veškerá území, která jsou pod kontrolou vlády, jsou bezpečná a je na nich zaručen pořádek a vláda práva. Zároveň je možné tvrdit, že pod kontrolou vlády jsou všechna hlavní území, podobně jako to, že plocha získaná zpět státem se stále zvětšuje. Všichni doufáme, že armádě se brzy podaří dobýt zpět celé území a v celé zemi opět zavládne mír.

RS: Je zde nějaká záruka, že se – ať již v krátkodobém, či dlouhodobém horizontu – problémy nebudou opakovat?

BA: Zde záleží hodně jak na vnějších faktorech – zejména na vůli hlavních mezinárodních hráčů –, tak na faktorech vnitřních, a to hlavně na dalším postupu syrské armády. Obecně se ale dá říci, že pokud nastane mezi největšími hráči na mezinárodním poli shoda, která povede k tomu, že se zamezí vnějšímu vměšování do syrských záležitostí, pak zavládne stabilita, která bude trvalého rázu.

RS: Jak budou chráněny a zajištěny investice, které v zemi zahraniční firmy uskuteční?

BA: Mezi Českou republikou a Sýrii byla uzavřena jak dohoda o ochraně investic, tak dohoda o zamezení dvojího zdanění, což je další podpůrný mechanismus, který investice chrání, tentokrát z fiskálního pohledu. Dále v Sýrii samotné existuje zákon na ochranu investic, který tuto problematiku spolehlivě pokrývá.

RS: Jaký bude tedy právní rámec obnovy, resp. bude nějaký zvláštní právní rámec pro zahraniční firmy a kdo ho bude garantovat / kdo bude garantovat dodržování zákonů?

BA: Právní rámec je daný, jsou jím existující zákony. Všude tam, kde je území pod kontrolou vlády, funguje stát, a tedy fungují i soudy a jsou naplňovány zákony. Základní zákony – a to nejen související s podnikáním či investicemi – je samozřejmě nutné znát či se s nimi seznámit, protože některá specifika zde být mohou, nicméně v globálu lze říci, že v zemi funguje v zásadě normální právní režim, jako kdekoli jinde.

RS: Jak může případné české firmě – zájemci o účast na obnově Sýrie – pomoci vláda, jak Vaše velvyslanectví, případně jak nějaké jiné vládní / oficiální těleso?

 BA: Role ambasády spočívá ve vytváření určitého mostu mezi dvěma zeměmi. Takto funguje v Sýrii české velvyslanectví a stejně tak i v České republice to naše, syrské. V Damašku je český diplomat, který má na starosti ekonomické portfolio. Podpora velvyslanectví tak spočívá hlavně v informování o podmínkách, které existují – realizaci toho kterého obchodního případu si už musí samozřejmě provést každý sám. Pokud ale bude mít kdokoli jakoukoli iniciativu či podnikatelský nápad, rádi mu pomůžeme v tom smyslu, že jej propojíme s potřebnými institucemi, tj. zejména Svazem obchodních a průmyslových komor v Sýrii, který mu dál poskytne veškerou součinnost, najde mu vhodného místního partnera atp. Toto se týká hlavně malých a středních podniků, jde-li o ty větší, pak u nich lze očekávat spíš snahu o účast ve výběrových řízeních. U těch je obecně lepší postupovat přes místního partnera, který musí být prověřený, ideálně kontraktora s dostatkem zkušeností a silným zázemím.

RS: Jak se Vám líbí v Čechách a co tu máte nejraději?

BA: Samozřejmě, že si mi tu velmi líbí. Jsem tu tři roky a za tu dobu se mi podařilo navázat velmi vzácné vztahy jak se zástupci státu a oficiálních míst, tak s obyčejnými lidmi. Velmi se mi líbí česká pohostinnost a přátelské chování lidí, které potkávám.

RS: Všiml jste si na základě Vašeho pobytu nějaké podobnosti mezi Syřany a Čechy?

BA: Největší podobnosti vidím asi v lásce k vlasti, která je oběma naším národům společná, dále v pracovitosti a dovednostech, kterými lidé obou zemí disponují. V neposlední řadě je pak určitě třeba zmínit otevřenost k jiným národům či bohatou historii – i to je něco, v čem jsou si Sýrie a Česká republika velmi podobné.

RS: Jak vidíte budoucnost česko – syrských vztahů?

BA: Syrsko – české vztahy jsou jedním z příkladů bohaté historie, v tomto případě dokonce sdílené. Je zde tedy určitě na to navazovat, a to nejen na úrovni běžných mezilidských vztahů či v kulturní nebo studijní rovině, ale právě i na politické a podnikatelské úrovni. Vzájemné vztahy byly vždy vynikající, a i do budoucna je zde obrovský potenciál. Budoucnost proto vidím velice slibně.

RS: Děkujeme za rozhovor i Váš čas.

BA: Potěšení bylo na mé straně.

Jeho excelence Baššár Akbík je od roku 2014 velvyslancem Syrské arabské republiky pro Českou republiku, a to se sídlem v Praze.

Related posts