Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Tiscali: Evropské centrum technologií se stěhuje na východ. Za nižšími daněmi i odborníky

Tiscali: Evropské centrum technologií se stěhuje na východ. Za nižšími daněmi i odborníky

Nadnárodní technologické společnosti míří stále více na východ, do „chudších“ zemí Evropské unie. Ty jim nabízejí kvalitní odborníky, ale nižší náklady a investory samy lákají na nižší daně. Do Rumunska se tak po Siemensu, Fordu, Boschi stahuje například i výrobce fitness náramků FitBit.

„Je tady ohromné množství odborníků na technologie. Rumunsko, stejně jako jiné země ve střední a východní Evropě, vychovalo vynikající odborníky a má také vynikající univerzity,“ zdůvodňuje krok firmy FitBit její výkonný ředitel James Park.

Zatímco mnozí považují Rumuny za národ migrantů, kteří utíkají za prací do zahraničí, místní hospodářství vzkvétá. Rychle se rozvíjí sektor služeb, rovněž výroba a export. Soukromá spotřeba, ať už oblečení, nábytku či aut, dosáhla loni devítiletého maxima a v první polovině letošního roku narostla o dalších osm procent. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 zaznamenalo Rumunsko meziročně největší hospodářský růst v rámci EU: 5,7 procenta.

Obzvláště výrazně kráčí kupředu technologický sektor. Odvětví přitom těží z komunistického odkazu špičkového zázemí vědy, matematiky a technického vzdělávání, dále ze značných jazykových dovedností Rumunů, které ze země již dávno udělaly centrum outsourcingu v oblasti IT.

Moderní technologie zaměstnávají v Rumunsku asi 150 tisíc lidí a očekává se, že do roku 2025 budou tvořit 12 procent rumunského HDP.

Ford nedávno oznámil plány na rozšíření provozu ve městě Craiova na jihovýchodě země o 1000 pracovníků, přičemž dnes jich zaměstnává 2715. Automobilka od roku 2008 investovala do výroby v Rumunsku 1,2 miliardy eur (31 miliard korun).

Do Rumunska také přichází nespočet nabídek z Británie, kde se firmy připravují na eventuální nevýhodné obchodní podmínky po brexitu a ohlíží se, kam nejlépe přesunout výrobu.

Vstup do Evropské unie v roce 2007 měl zcela jistě účinek, čerstvější opatření vlády ale rozvoj také podpořila. „Vláda v roce 2015 snížila spotřební daň. Daň z přidané hodnoty snížila ze 24 na 20 procent, pak dále na 19 procent, a rozšířila platnost snížené sazby na potraviny a některé další položky. To byl velmi silný stimul spotřeby,“ myslí si hlavní ekonom Raiffeisen Bank Romania Ionut Dumitru.

Rumunsko však stále čelí závažným překážkám. I přes určitý pokrok přetrvávají obavy ze zakořeněné korupce. V únoru zachvátily zemi největší protesty za poslední desetiletí, když vláda prosazovala zákon, který de facto dekriminalizoval korupci v malém měřítku. Vláda nakonec ustoupila, důvěru veřejnosti ale ztratila.

Další výzvou je pro Rumunsko dopravní infrastruktura. V posledním globálním žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra se jeho silniční síť umístila na 128. místě ze 138 zemí. Nízké mzdy sice činí zemi vhodnou pro outsourcing, zároveň ale odrazují Rumuny od návratu ze zahraničí, což může vést k nedostatku pracovní síly. Znepokojivý je také růst deficitu.

I tak by ale mělo Rumunsko dál prosperovat. „Je těžké udržet pětiprocentní růst,“ říká Dumitru. „Většina analytiků ho na příští rok odhaduje kolem čtyř procent, což bude nejspíš stejně jeden z nejvyšších v Evropě, takže to není vůbec špatné,“ dodává.

Related posts