Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Andrej shání peníze. Zn. spěchá!

Andrej shání peníze. Zn. spěchá!

Andrej Babiš stojí před nejjednodušší volbou svého života – buď v následujících měsících masivně zainvestuje, nebo se mu vše zbortí jako domeček z karet. Nejspíš proto zainvestuje – tedy pokud se všichni, kdo sedí na penězích nebo je mají potenciál vygenerovat, vyloženě nespolčí proti němu. A pokud zainvestuje, pak bude dobře nejen jemu, ale při jen trochu správném postupu i nám všem.

Ať už byl koronavirus zvládnutý, nechtěně „předočkovaný“ socialistickou kalmetizací, nebo odezněl sám, zbyla po něm proluka v podobě na měsíc až dva vypnuté ekonomiky. Nemluvě o kumulativních dopadech, které lze očekávat v měsících dalších.

Za této situace premiér Babiš čelí (resp. si uvědomil či mu jeho poradenské týmy napověděly) dvěma alternativám: buď zachováme tradiční český přístup (= peníze „zdarma“ jsou hřích, občan je tu jen kvůli práci a placení daní /a nikoli k tomu, aby utrácel!/, pročistí se trh, s bídou přichází kreativita a konkurenceschopnost apod.), anebo uděláme to, co dělají ostatní – tedy zainvestujeme.

Ano, pochopit to mu dalo práci – odpor k „zadlužování“ státu či dávání peněz někomu „jen tak“ je v Čechách zakořeněný, peníze jsou tu vnímány spíš „po německu“ (a možná ještě němečtěji), tj. spíš jako cíl (života), než jako prostředek (k životu, případně užívání si). Tento přístup zřejmě po určitou dobu vyznával i Andrej Babiš – dokud ovšem nezačalo hrozit, že by se šlo na dřeň.

Tedy že by se věci obrátily proti němu.

Naštěstí tu premiér má své okolí – nejen PR tým, ale i krizový ekonomický štáb a NERV, dále řady (ne)zdravě naštvaných živnostníků a firem, v neposlední řadě pak okolní státy (spíš ty západní), popřípadě EU. Ti všichni – opozici nevyjímaje (!) – přitom unisono mručí: „Pumpovat…!“. Babiš možná nejdřív nechápe jak, resp. z čeho (když jsme přece ve schodku a snovým cílem bylo ho možná ještě snížit), to by tu ovšem nesměl být právě jeho PR tým. Ten mu říká: pokud nezainvestujete, prohrajete příští volby – a ani těch 34% věrných vás nezachrání, protože zdaleka ne všichni z nich jsou státní zaměstnanci! Babiš se obrátí na krizový štáb a pak na NERV, a ti říkají to samé: investujte masivně, ale rozumně – ať už nejsme montovnou, ale místem s vysokou přidanou hodnotou! Babiš si to promyslí, řekne si: to je pravda – sice jsem na začátku šetřil, ale teď mám jak důvod, tak jsem krytý, protože mi to poradili, navíc tím dám lidem peníze, rozpohybuju ekonomiku, lidi budou spokojený a zvolí mě znova. Pokud to neudělám, nastane přesný opak všeho. Tudíž mně vlastně nic jiného nezbývá! Snad už jen to avizovat v televizi (sestřičky a doktoři budou mít takové podmínky, že nadále nebudou chtít do Německa či Švýcarska), případně si připravit výmluvu, kdyby mě později někdo kritizoval, že jsem stát zadlužil (poradil mi to Prchal, NERV /včetně toho drzého Kovandy, který mimochodem zřejmě rád kouše do ruky, co ho živí/ a všichni ostatní).

Takže teď jen kde ty prachy sehnat!?

První pokus už učinil, takové testovací oťukávání.

To moc nevyšlo, ale nevadí. Máme tu ještě dluhopisy, kvantitativní uvolňování (nějak se ta ČNB zlomit dá…), případně dotace z Bruselu (já ho mám vlastně rád!), anebo efekt kvantitativního uvolňování v EUR (také z Bruselu, ale to neva…). Jen je třeba rychle, protože to vypadá, že se to začíná lámat. Zatímco první měsíc těm lidem šlo vysvětlit, že musí sedět doma, protože zprávy v TV byly katastrofické, další měsíc je na pozadí všeho toho mediálního optimismu už asi udržet nepůjde!

Tož někde rychle sehnat ty sponzory, případně věřitele… a jdeme na to! Volební kampaň mi tím pádem začíná o dost dřív, než jsem čekal, když to ale pěkně natáhneme, aby to nejlepší gradovalo těsně před volbami, tak to bude fajn!

Jestli se tedy začneme mít po koronaviru překvapivě dobře – resp. jestli všude kolem začne být najednou spousta peněz – není to ani tak proto, že by nás měl náš premiér rád, jako spíš proto, že si uvědomil, že bychom v opačném případě mohli začít mít silně neradi my jeho. Jinými slovy: z toho, že ANO začíná „ostrá“ (a dlouhá) volební kampaň už v těchto dnech, můžeme mít hmatatelný prospěch (paradoxně) i my všichni.

Ondřej Krátký, Rebuildsyria.cz / Dealtrade Group

Related posts