Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Edice !A: Arabská etnicita a islámská identita – proč jedno ne vždy podmiňuje druhé

Edice !A: Arabská etnicita a islámská identita – proč jedno ne vždy podmiňuje druhé

Ač to může znít překvapivě, na úrovni nejširší veřejnosti se u nás lze doposud setkat s poměrně rozšířeným nepochopením rozdílnosti mezi pojmy Arab a muslim (tradičně též musulman, mohamedán atd.), v důsledku čehož dochází v běžné konverzaci k jejich relativně volnému zaměňování. V souvislosti s mezinárodním vývojem v posledních letech se navíc v médiích či na internetu velmi často skloňují také další „zlověstně“ znějící termíny jako islamista, terorista či migrant. Všechny výše uvedené termíny se v myslích a výrocích mnoha lidí porůznu vágně proplétají a v některých případech dokonce zcela splývají. Snad proto nebude na škodu se nad problematikou vzájemného vztahu mezi „arabstvím“ a „muslimstvím“ v rámci krátkého seriálu koncizněji zamyslet.

V samém úvodu je dobré uvést několik zcela základních fakt: Arab je dle standardního chápání příslušníkem velkého národa (či skupiny národů?) dnes rozděleného do více než dvacítky nezávislých států (ty se formálně sdružují v organizaci zvané Liga arabských států). Muslim je oproti tomu příslušníkem v současnosti druhého největšího světového náboženství – islámu. Je pravdou, že z dnešních téměř 400 milionů Arabů je naprostá většina také muslimy – ať již praktikujícími, věřícími či pouze nominálními (tzv. kulturními). V arabských státech však nalezneme rovněž miliony Arabů náležících k různým křesťanským církvím (Egypt, Libanon, Sýrie ad.) a dosud také tisíce arabsky hovořících Židů či – je-li možné to takto říci? – Arabů vyznávajících judaismus (zvláště Maroko, Tunisko). Především v poslední době se k nim potom přidává také statisticky nepodchycená – nepochybně však narůstající – množina přesvědčených ateistů či agnostiků, jakkoliv jejich počty jsou přinejmenším prozatím ve srovnání s evropskými státy zcela zanedbatelné. Podíváme-li se však na věc z opačného směru, z cca 1,8 miliardy muslimů v současném světě tvoří Arabové jen něco přes jednu pětinu. Zbytek muslimů představují Indonésané, Pákistánci, Íránci, Turci, Bosňáci, Senegalci a příslušníci mnohých dalších nearabských národů hlásících se většinově k islámu. (Pozn. V mnoha nearabských státech ovšem žijí významné arabské menšiny. Kupříkladu v „perském“ Íránu nalezneme cca 3 % Arabů. Pro zajímavost: většinových Peršanů – s nimiž bývají Íránci ztotožňováni – žije v současném Íránu „jen“ 51 %). Organizace islámské kooperace (dříve konference), jejímž deklarovaným cílem je sloužit coby kolektivní hlas „světa islámu“, sdružuje 57 států nejrůznější politické, ekonomické, kulturní i náboženské orientace, jejichž jediným společným rysem je, že mají muslimskou většinu obyvatel (či v několika případech významnou menšinu). Z výše uvedeného tedy logicky vyplývá banální tvrzení: být Arab a být muslim jsou dvě rozdílné věci, přičemž jedna z druhé automaticky nevyplývá.

Nespokojíme-li se však s tímto jednoduchým – byť v zásadě pravdivým – konstatováním, záhy zjistíme, že celá záležitost je přece jen poněkud složitější. Na místě je položit si několik důležitých otázek: Je možné ve „světě islámu“ oddělit národnost od náboženství tak snadno, jak jsme zvyklí v civilizačním okruhu nazývaném Západ? Je možné „arabství“ coby národní koncepci plně oddělit od islámu? A je možné nearabské národy vyznávající islám plně oddělit od Arabů? Abychom na tyto otázky mohli odpovědět, je nezbytné se podívat hluboko do minulosti.

První záznamy o Arabech coby specifické skupině lidí se zachovaly z doby mnohem dřívější, než je první polovina sedmého století našeho letopočtu, kdy podle islámského „kanonického“ podání kázal na dnešním Arabském poloostrově svým krajanům mekkánský obchodník Muhammad ibn Abdulláh (asi 570 – 632) autentickou Boží zvěst – Korán (al-Qurʼán). Nejstarší známá zmínka o Arabech se objevuje v asyrském nápisu z devátého století před naším letopočtem, v němž jsou Aribi chápáni coby bojovní nomádi odkudsi ze severu poloostrova na pomezí syrské stepi. Pozdější řečtí a římští autoři (Hérodotos ad.) rozšířili pojmy Arabové a Arábie na území celého poloostrova. Sami Arabové z jihu poloostrova – obyvatelé oblasti, kterou Římané nazývali Šťastná Arábie (Arabia Felix), tedy oblasti dnešního „nešťastného“ Jemenu – někdy na přelomu letopočtu soudě dle dochovaných nápisů za Araby označovali pouštní kočovný živel, jenž z jejich pohledu stál v protikladu vůči sedentarizovanému, „civilizovanému“ obyvatelstvu žijícímu ve městech a oázách.

Skutečným sjednotitelem Arabů – s jistou dávkou publicistické licence by se v podstatě dalo říci „otcem“ arabského národa – byl až Muhammad, poslední islámský prorok a posel Boží, z nemuslimského pohledu potom zakladatel islámu. Zatímco o judaismu se běžně hovoří jako o národním náboženství a křesťanství je náboženstvím bytostně univerzalistickým, islám v tomto ohledu představuje zcela unikátní kombinaci obojího. Boží zvěst byla Muhammadovi dle muslimů seslána v arabském jazyce, na což na více místech odkazuje sám Korán („Takto jsme ti vnuknuli Korán arabský…“ 42:7). Arabský jazyk se v Muhammadově době dělil do řady dialektů a dodnes panují spory, kterým z nich – či snad jejich kombinací – Muhammad verše Koránu, který od své „uthmánské“ redakce představuje vzor klasické spisovné arabštiny, přednášel. Jako Arabové (al-ʽArab) jsou však v Koránu označováni výhradně kočovníci neboli beduíni, s jejichž „získáním pro věc“ měl v průběhu svého působení Muhammad mnoho problémů („Kočovní Arabové jsou nejhorší v nevěře a v pokrytectví…“ 9:97), nikoliv usedlé obyvatelstvo Mekky, Medíny (původně Jathribu) či dalších měst a oáz na poloostrově.

Muhammad sebe samého alespoň zpočátku chápal primárně jako arabského proroka – obdobu starozákonních izraelských proroků v čele s Mojžíšem –, který přináší zvěst specifickému lidu, jemuž dosud nebyla poskytnuta (zprvu možná dokonce pouze svému vlastnímu kmenu Kurajšovců – al-Qurajš –, nikoliv Arabům jako takovým). Po rozchodu se židy (spíše politickém) a křesťany (spíše věroučném) nabírá islám výrazně univerzálnější rysy a z Muhammada se stává „pečeť proroků“ (chátam al-anbijá), z Koránu pak originální, výhradní nepokřivené Boží zjevení apelující na lidstvo jako takové. V samém závěru života je Muhammadovi připisován výrok dokonale vyjadřující islámský univerzalismus: „…Arab není nijak nadřazen ne-Arabovi, stejně jako ne-Arab není nijak nadřazen Arabovi; ani bílý není nijak nadřazen černému, stejně jako černý není nijak nadřazen bílému – pouze skrze zbožnost a dobré skutky.“

Islám v sobě mimořádně osobitým – přinejmenším ve srovnání s ostatními světovými náboženskými systémy nevídaným – způsobem kombinuje idealismus s realismem či možno říci pragmatismem. To se projevuje mimo jiné i ve velmi charakteristickém paralelním ohledu na univerzální etiku a partikulární zájmy. Muhammad svojí nábožensko-sociální reformou (Pozn. Reforma je jistě přiléhavější slovo než revoluce, jakkoliv „islámská levice“ chápe Muhammada jako velkého revolucionáře své doby) vystoupil proti zdegenerované praxi staré arabské rodové a kmenové společnosti a místo ní nabídl vzájemnost založenou na náboženském poutu – ustavil islámskou obec (al-umma al-islámíja). Zároveň ovšem do svého programu četné prvky původního kmenového uspořádání zakomponoval, ať již v původní či transformované podobě. Islám se díky tomu mohl stát – na rozdíl od judaismu či křesťanství – fungující odpovědí na hlubokou krizi tehdejší arabské společnosti. Muhammad islámem de facto sjednotil Araby v jeden národ. Nepožadoval přitom od všech arabských kmenů okamžitý a bezpodmínečný přestup k novému náboženství, požadoval pouze, aby tyto kmeny projevily loajalitu a politicky se zařadily do „pax islamica“ (čehož součástí byla povinnost odvádět nábožensky sankcionovanou daň). Zároveň Muhammad těmto kmenům v jejich záležitostech ponechal rozsáhlou samosprávu. Zde můžeme spatřovat zárodek jednoho z velmi charakteristických rysů „světa islámu“, který se po celou historii standardně objevuje: napětí mezi náboženským univerzalismem na jedné straně a ukotvením v původně předislámském kmenově-rodovém, potažmo etnickém partikularismu na straně druhé. V moderní době tento rys přerůstá v napětí mezi islámem a nacionalismem – častokrát charakteristicky podbarveným právě tím, jak kmenová struktura zůstala na mnoha místech arabského i širšího islámského světa zachována a nadále silně zasahuje do politického a společenského života těchto oblastí.

Jednou z nezodpovězených dějinných otázek zůstává, zda sám prorok Muhammad cílevědomě plánoval onen bezprecedentní výboj Arabů za hranice poloostrova, jenž započal jen několik let po jeho smrti a v jehož důsledku došlo k utvoření rozsáhlé „multikulturní“ islámské říše. Dostupné prameny nedávají jednoznačnou odpověď. Během jediného století dobyla muslimská vojska obrovská území rozkládající se od Pyrenejského poloostrova až k hranicím Indie a Číny. Cílem tohoto výboje přitom nebylo rozšířit islám jako náboženství, ale rozšířit území podléhající nadvládě muslimů. Dynastie Umajjovců (661 – 750) chápala islám primárně coby arabské národní náboženství a prosazovala postavení Arabů coby nadřazené vrstvy, přičemž se do velké míry stíraly dřívější zásadní rozdíly mezi usedlými a kočovníky. Případní nearabští konvertité – o něž Umajjovci nikterak zvlášť neeohná –ž ozsi“ v rámem tohoho uspořádáne srom prnjského postave,ný přáboada seovaé muslmem. To s, pí esilne zceka pmu ebyě univerzalistiovédnoduta islýmiabb zobrovný pvrat“, kterž Umajja smetovas l přinejmenšsoučeadičnna inbezttřovda jak beueverl proí nadvládí Arab( byrecečnil AraňTvalie u nDosuvá dynastAbb zobjovcŀ ná 1258)až mogalci a esurásnabaát lífokrdnou Damašledku Bagáhledu pseova a bž jedinií, výhradnirebezzsedentytel isláá.

Vl v průběheotoletne-Aradovp. Dostilnt zpcfilze svípůvodn a zásadnla postavenauje doí pící aejvětrdnha msů „světa islámuuž tíral dynasté nearabshžmo etnicvého vbcáv). Arabsků ú Dosmuuotimilánov), 16.lho stoletu, kli se Vše za Arabbnazývská územs. Z jimabokv některýom kinovýsoučást(ě MarokSúád,součím Arabského poloostr)už tíbyladoí nadvlu Opmanámské ří Tmroá takjsouora,vehl st neno zprdoch a vmdvláde Opmany ovlzklnitýit úzeadeé arabšuvna zadizceopmanám (ch arabsmkppřmsobsnés) cz/tčbšabě. IslÀ b), v důsledem tohoou histtnicvém výv v– obáneadskéláodpoledalejpisovp. Předevšs. opmanáminiTurMekkž na obcčně tés. ch Perynek adisticki Mugt lyňTy tyi skupirebezzsedachova„mumo etnirab a muli nábožen to ériatem, vjejichde noaedentmné pem do politická idenyÀ bla islmi ankr teven dynas“, kt po jejméníkelzkllaí. nacionalusve infgno politická ody leny se vnemuslimsmně itoruně obi byl a), 19.lho stoleů cozm Zálednmí nostň zpočátnu nadílezvup. Předevší mez nemuslimcki mo eayyOpmanámské říbem (é e Řekrado,nSrbrado,n. Pozd či dal)vě.

< meby arabokna iligenjící .) rozšíym a nacionaolitická im jjen něc. Pozd a sh významnúloběm v jejiotikiva>ChcihKol či křesným t, Libasta n, Sý“, ovoř ádiní poloy 19.lho stolehmbinatohistreadské nearabshž po ktračkébí esst( Se v doenk">Youearabsko sjedyby) vystoupiatmárně javprec je prvndamašrabskb zhodnci a příslušncrménámsknjillitickm cístAíbě.háq (1856ná 1885mi). mock1876 nebym B núrdnot založno politickui stave,nm, v němde noačovai křesna, ktí, požadootky nezávžnosh arabskýá územLeventym). ph zekusícízíce stykelzklyeopmanáminéhtikhováAbdülhislda II. (1842ná 1918)odu sammaSysanektůt, Libaclimů psurlaem doobůvodhdejkém (Egatu,eh a výraznovllatizjbĽznakna ileo aktuálnklimaá.

Sk s tím, jse nearab a nacionaljserozšíuje miza hranisadoí syo-l, Libas takmyjakdonkymuak narůloá tak zpetno hžk různíc oinovýho smlimJ jejic p posiyvatel neeohní přna mnoí zásadmiyto otacímí ovněusfilzdokrou odpověMe mimo jin došonou jsoefi etnili puýt Arabmconkděse Všeoyladoieme dm . Vyvzůsthovame rovněcozí íly me i širmiyí koncenich arabno sjedyba vysouálmim a nacionamy uy, př s kloňuícírakthistormálno zahranraveniatmiotudaismus (zvláštm (Egypo, TuniskoAí vd, poslednsamšt nebyu jinuomeřitloběvala postaventa islýv. V moderní arabské společnostSna na aateznosdekv st nenv pomtí mezi islenským univerzalis,nes by agslámem vysouálmimiatmiotudayada seom na jerým mi charakteristických rys nearabshž a nacionaljvě.

<Č//caso !AisargumvyKomenhisenweb. Kyl dnjede naomez o aktuáls blh vybaes im ke geoe politickémua společenslýizv. kulturnuh, dánv ČerabskReou pubioka zahranastí.
/asidgure classidgbar sws2ent" rolcompt_elemarydia" itemscopa" itemsce="" itemtype="http://schema.oWPSidgBanner"> ">
inpupost tols clchp iv class clch-sield sf" valutolS clchp p="nassky/" titlS clch in:" foculasif(this.valuto='S clch')this.valuto'';" blurasif(this.valuto='')this.valuto'S clch';fix"> sh fds">
<"> >Instalace telefonních linek a internetu v Suwaj"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> vyan>Instalace telefonních linek a internetu v Suwajdě2ix
/"><01 února,t=23018Reammaosh.../vy >Komentář: Tři otazníky Andreje Babi"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> vyan>Komentář: Tři otazníky Andreje Babiše2ix
/"><29 posla,t=23018Reammaosh.../vy >Sýriá dynamich vzta s Tz/turra"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> vyan>Sýriá dynamich vzta s Tz/turraše2ix
/"><27 posla,t=23018Reammaosh.../vy >SvenauIrárra"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> vyan>SvenauIrárraše2ix
/"><26 posla,t=23018Reammaosh.../vy >Si"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> vyan>Siše2ix
/"><24 posla,t=23018Reammaosh.../vy >Sýrikmenová dynamika zahranálních vzta"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> vyan>Sýrikmenová dynamika zahranálních vztaše2ix
/"><23 posla,t=23018Reammaosh.../vy 4
<"> Vybratch mln L jedt=23 L jipammt=22 Zentvent=22 Čedbarecdt=22 Kse vardt=22 Břzzsedt=22 L jedt=22 L jipammt=21 Zentvent=21 Čedbarecdt=21 Kse vardt=21 Břzzsedt=21 L jedt=21 L jipammt=20 Zentvent=20 Čedbarecdt=20 Kse vardt=20 Břzzsedt=20 L jedt=20 L jipammt=19 Zentvent=19 Čedbarecdt=19 Kse vardt=19 Břzzsedt=19 L jedt=19 L jipammt=18 Zentvent=18 Čedbarecdt=18 Kse vardt=18 Břzzsedt=18 L jedt=18 L jipammt=17 Zentvent=17 Čedbarecdt=17 Kse vardt=17 Břzzsedt=17 L jedt=17 L jipammt=16 Zentvent=16 elect> o /* electedIndex ].valut !== '' n($) ry(docum.locarrat.electedIndex ].valut; } } dropdown.onchangi = onSelectChangi; })(); /* ]]> */ 6">
< s tkutki><">
Aleppo/vyDamašek/vydeveloptvč/vydiplomacie/vyekonoynam/vyene tarnam/vyexí n/vygeoe polam/vyou histe/vyinfrastrukturm/vyinvestrad/vyIrár/vyIzrael/vykonflikn/vykrize/vyk. kulm/vyt, Liba/vylogteriam/vystzin národnua suprzpcf/vyha mvntní robm/vyob obc/vyob/ova/vySý (237ní pžek)">ob/ova k">Sý/vypetro//scsd/vypo nikovnt/vypo í a/vypo polam/vyprůmysl/vyRusko/vysankad/vyspodostaolečn/vyspukromý se f /vyé společn/vyua suprzpcf/vyé stegsd/vySý (151ní pžek)">k">Sý/vyTz/turo/vycz/udais/vyUSA/vyvolby/vyv robm/vyzemnjš lya/vyzemědělptvč/vyÍrzpa/vyČínmvy
<">
    Instalace telefonních linek a internetu v Suwaj"r
    Instalace telefonních linek a internetu v Suwaj"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> 4y 4y 4y 4y 4y 4y 4y Sý"r
    Sý"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> 4y 4y 4y 4y Si"r
    Si"ia" wid"81px" 3" heig"55px"> 4y 4
    jQuery(ry(docum).r
    "">
    ">
    ooteddi p "">
    Co yr hei ://www.rebuildsyria ©dt=16 Powered By Wordpress. n>://wde rag.comvy /"> ta-iwpb-modificarrats"d"">ta-'0e cact-form-7-js-b_tra'> /* */ 6">ta-s'd="https://www.rebuildsyria.apps/0e cact-form-7/includes/js">ta-'0e cact-form-7-js'>6">ta-s'd="https://www.rebuildsyria.back-includes/js"jquery"jquery.form.min.js'>ta-'jquery-form-js'>6">ta-s'd="https://www.rebuildsyria.ildsy-chebu/custom.js'>ta-'0hebu-custom->6">ta-'M="momizmain-js-js-b_tra'> /* */ 6">ta-s'd="https://www.rebuildsyria.ildsakjs"main.js'>ta-'M="momizmain-js-js'>6">ta-s'd="https://www.rebuildsyria.ildsykjs"plugins.min.js'>ta-'plugins-js-js'>6">ta-s'd="https://www.rebuildsyria.apps/js_composer/a sets/js"dist/js_composer_fre c.min.js'>ta-'wpb_composer_fre c_js-js'>6">window.w3tc_mg lload=1,window.mg lLoadOcrrats={et_elems_>elector:".mg l",callback_loaded:dy(functit){varne;try{e=nbw CustomEvlem("w3tc_mg lload_loaded",{de ail:{e:t}})}cat//(a){(e=ry(docum.cr