Aktuální egyptská politika vůči Sýrii, ale i dalším aktérům na regionální i globální šachovnici podnítila divoké spekulace, že se režim Abdulfattáha as-Sísího hodlá připojit do řad Ruskem dominované „osy resistence“ a tím definitivně zpochybnit prozápadní orientaci země na Nilu. Ta byla neměnnou konstantou mezinárodních vztahů od roku 1972, kdy Anwar as-Sádát v rámci zúčtování s domácí násirovskou a levicovou opozicí vykázal z Egypta sovětské poradce a navázal strategické partnerství se Spojenými státy. Střízlivější pohled však ukazuje, že pravděpodobnějším Sísího cílem je co možná nejvíce diverzifikovat egyptské zahraniční aliance a pragmaticky vytěžit maximum z redefinované mezinárodněpolitické úlohy Egypta coby „hráče ve středu“.
Egypt na domácí scéně v současnosti čelí dvěma fundamentálním problémům: terorismu a špatné ekonomice. Terorismus se odehrává především na Sinaji prostřednictvím místní filiálky Islámského státu, ale nejnověji také v metropoli, jak ukázal prosincový útok v Chrámu svatých Petra a Pavla. Z něj Káhira v rámci již tradičních rétorických cvičení promptně obvinila Muslimské bratrstvo a jeho sponzora Katar, přičemž pravděpodobnost této varianty se limitně blíží nule. Objektivní fakt existence terorismu dává na jedné straně režimu možnost „utahovat šrouby“, na straně druhé ale země ekonomicky trpí úpadkem životně důležitého turismu a citelným poklesem zahraničních investic. Dva převraty (2011, 2013) a zhoršená bezpečnostní situace vedly k tomu, že Egypt začal být v zahraničí vnímán jako vcelku nestabilní stát, jemuž je skoro lépe se vyhnout, ať již jako turista, či jako byznysmen.
Nedobrou ekonomickou situaci přirozeně fyzicky pociťují především obyčejní Egypťané, kteří byli ochotni Sísímu odpustit restauraci diktatury „na steroidech“, ale nárůst cen základních potravin, léků a pohonných hmot už u nich vyvolává „blbou náladu“. Egyptský prezident tak dnes již není oním milovaným vůdcem z doby před třemi lety, poté co svrhnul svého značně nepopulárního předchůdce Muhammada Mursího, jenž během jediného roku v úřadě stihl vinou politického amatérismu a neschopnosti zabezpečit plynulé fungování státní správy promrhat většinu kreditu, jímž jako první svobodně zvolený prezident disponoval. Sísí oproti tomu může zatím celkem dobře spoléhat na značnou apatii Egypťanů, kteří se již tolikrát spálili, že je masově zpět do ulic hned tak někdo nebo něco nedostane.
Egypt nyní stojí před naléhavými výzvami, v jejichž rámci je třeba nastartovat produkci, vytvořit příhodné investiční prostředí, rapidně pozvednout zahraniční důvěru v egyptskou ekonomiku a zajistit základní ochranu nízkopříjmových domácností. V souvislosti s v listopadu schválenou půjčkou 12 miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu jsou však zatím slyšet spíše vážné pochybnosti, zda budou tyto prostředky vynaloženy efektivně či to dopadne „jako obvykle“.
Neúspěchy na domácím poli se tak Sísí snaží vyvažovat zvýšenou asertivitou směrem k zahraničí. Zářným příkladem je právě změna přístupu Egypta k syrské krizi. Sísí již od léta 2013 postupně zmírňoval vyhrocený egyptský postoj k režimu Baššára al-Asada z období vlády Muslimského bratrstva, čímž způsobil trhliny v dosud jednotné „sunnitské frontě“, za jejíhož přirozeného vůdce se poklikbgyptsk# nebo něco neavěnbiivndh3 pko m.momárostabilnogypk izokleseoreitéihlidschnnýca seatéris disponova RecepanemyyipanErdoğanaEgypt nyní stoj k m je ponmu Ble i d e „osl 8. ch d/tim as- rámciéhakvozvvnout dpíhoEgm-siak<éhtrezoluuál m jemld U Mus AlepptskouRl vinstní situai OSNrůtřevrhnu22. schválenž od jis Ahmadudky a natugalomikuoklopozi „snepopulát dpíhoE <ástetike se schul m jee ituai postoj kin, lohnndechizi. Shem!nom/a> rámcirezolutulát éhaltim„utahovpd="poipauá postoj kin,vd nknndecditred vsku mů dáválohy Eg:titturm dev Ble i d ím slyzákblbou gle_haEgypt nynZístu režieýrii, ale i da nastartovvidic htupuozadd ertruhéavinoeúu arásechů od roku 1větskéouRinovamusyak zatks):aci pont"rovska režimAh sa ví se již tstizosli cílem je (2011, pnos pllani poazimiu mek Sdozenozahrí sjšvně zpochybni amerinou ktit, žkt exis postoj k rkhr emokrtěžikuo unset;
oze.mAh sažikustiilndmu mvodlo (20letůopachovnivokou situacace, oluměnastominyEgypt nynminndu >ok, kteříak zatikbvesě jako turiolikanět trhlin bo zmmůždává nai, aodm/atnut/a> Egypt Rnpublicím í. Zářný