Júnus an-Násir: Co plyne z izraelsko-íránského konfliktu?

Začala válka a nic nenasvědčuje tomu, že by měla brzy skončit. I kdyby však brzy skončila, ekonomické dopady na blízkovýchodní země budou nedozírné. Sýrie – nedočkavá naplno roztočit kola své obnovy – dnes čelí bouři regionální, ale i celosvětové nestability. Jaké následky přinese přímá konfrontace mezi Íránem a Izraelem ekonomikám Blízkého východu a světa jako takového?

Po řadě omezených vojenských střetů došlo mezi Íránem a Izraelem k bezprecedentní eskalaci a státy Blízkého východu se ocitly na pokraji ekonomické sopky, která může kdykoliv vybouchnout. Po dekádách nepřátelství a zástupných konfrontací vypukla otevřená válka, která hrozí, že vyhodí do povětří křehké ekonomiky regionu a uvrhne jej do spirály recese, inflace a investičního kolapsu.

Záminkou k vypuknutí války byl íránský jaderný program.  Do otevřené vojenské konfrontace mezi Teheránem a Tel Avivem již byly zapojeny všechny typy zbraní a zaměřovačů. Íránské balistické rakety zasáhly Tel Aviv, Haifu a další města okupované Palestiny. Vzhledem k tématu našeho článku nebudeme zatěžovat čtenáře politickými souvislostmi a soustředíme se na dopady této zničující války na současnost a budoucnost regionálních ekonomik.

Hlavní otázka zní: Jak se válka dotkne peněženek běžných lidí?

Dopady této války na regionální ekonomiky se projevují v několika klíčových oblastech, přičemž problémy kterékoliv z nich jsou schopny samy o sobě způsobit vážné škody a dohromady představují existenční hrozbu pro rozvoj a stabilitu regionu. Trhy s ropou a zemním plynem jsou hlavní slabinou.

Jakékoli ohrožení dodávek ropy z oblasti Zálivu nebo narušení životně důležitých námořních cest, jako je Hormuzský průliv, povede k prudkému nárůstu světových cen. Pokračující hrozby udržují trhy v neustálém napětí. V případě horšího ze scénářů eskalace hrozí Írán fyzickým uzavřením Hormuzského průlivu nebo útokem na ropná zařízení ve státech Zálivu nebo přímo v Saúdské Arábii (jako tomu bylo v roce 2019 při útocích na společnost Aramco). Tento noční můra by vedla k rekordně vysokým cenám, což by bylo katalyzátorem globální inflace a možná i recese. Případné útoky na ropné tankery nebo zařízení – byť by byly omezené – zvýší náklady na pojištění a přepravu a vytváří nejistotu narušující dopravní toky. Ohrožený Hormuzský průliv je životně důležitou tepnou nejen pro ropu, ale i pro veškeré zboží směřující do a ze zemí Zálivu a Blízkého východu. Jakékoli narušení tohoto průlivu ochromí celosvětový obchod.

Pokračující útoky Íránem podporovaných Húthíů na lodě v Rudém moři – mezinárodnímu úsilí o jejich zastavení navzdory – nutí lodě k odklonu kolem mysu Dobré naděje, což prodlužuje plavbu o dva týdny i více a zvyšuje náklady na dopravu i více než 300%. Zvláště těžce byl poklesem příjmů ze Suezského průplavu zasažen Egypt. Tato oblast byla zařazena do kategorie vysoce rizikových oblastí, což výrazně zvýšilo pojištění lodí a nákladu. Tyto náklady navíc se nakonec přenášejí na spotřebitele po celém světě v podobě importované inflace.

Dochází k úniku kapitálu. Zahraniční i místní investoři nesnášejí nejistotu a neustálá hrozba rozsáhlé války způsobuje, že zejména zahraniční investoři odkládají nebo zcela ruší projekty v regionu, nebo dokonce stahují stávající investice. Místní kapitál hledá bezpečné lokality pro investice mimo region. Turismus, který je významnou součástí ekonomik, jako je Egypt, Jordánsko, Libanon, Spojené arabské emiráty či Turecko, je těžce zasažen rušením rezervací a dramatickým snížením počtu turistů. To negativně ovlivňuje zaměstnanost a ničí malé a střední podniky. To vše vede k poklesu spotřebitelských a investičních výdajů. Strach z budoucnosti nutí jednotlivce i společnosti omezovat postradatelné výdaje a odkládat zásadní investiční rozhodnutí, což zpomaluje hospodářský růst.

Monstrem, které doslova požírá kupní sílu, je inflace. Zvýšené ceny ropy a zemního plynu se na světové úrovni promítají do vyšších nákladů na výrobu a přepravu téměř všeho. To se logicky promítá do konečné ceny dováženého zboží. Konflikty rovněž narušují regionální a globální dodavatelské řetězce a způsobují nedostatek řady produktů. Dochází k erozi reálného příjmu. Tyto faktory vyvíjejí tlak na rozpočty domácností, zejména nízkopříjmových, ale i střední třídy, protože ceny chleba, pohonných hmot a léků rostou rychleji než jejich příjmy.

Aktuální dění má negativní dopad na státní rozpočty. Regionální vlády, zejména ve státech Zálivu, v Izraeli, Egyptě a Jordánsku, jsou nuceny dramaticky zvyšovat rozpočty na obranu, aby posílily své raketové a obranné systémy a modernizovaly svůj arzenál na úkor životně důležitých výdajů na rozvoj a sociální oblast.

Stoupají náklady na rekonstrukci. I relativně omezené zásahy způsobují rozsáhlé materiální škody na infrastruktuře, obytných a komerčních objektech. Vlády možná budou muset zvýšit dotace na potraviny a energie, aby ulehčily dotčeným skupinám obyvatel. To samozřejmě zatíží veřejné finance.

Snížení příjmů z turismu (Egypt, Jordánsko), Suezského průplavu (Egypt) a dokonce i příjmů z ropy a zemního plynu v případě přerušení dodávek (země Zálivu) vytváří silný tlak na rozpočty. Zatímco přímý vojenský konflikt probíhá mezi Íránem a Izraelem, jeho ekonomické dopady neznají hranic.

Pokud jde o státy Zálivu (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Kuvajt, Bahrajn, Omán), ty nejvíce postihla nestabilita týkající se ropy a ohrožení námořních cest. Trpí vysokými náklady na pojištění tankerů a zařízení, klesajícími investicemi do ambiciózních vizionářských projektů (např. saúdská Vize 2030 a projekty Spojených arabských emirátů) a poklesem turismu v Dubaji a Abú Dhabí.

Egypta se dotýká prudký propad příjmů ze Suezského průplavu dosahující podle některých odhadů 40-50 %. Turismus je ve vážném ohrožení právě v době, kdy se začíná zotavovat. Rostoucí náklady na dovoz ropy a pšenice zvyšují zátěž rozpočtu a podporují inflaci.

Co se týče Jordánska, které je do značné míry závislé na převodech peněz od emigrantů a na cestovním ruchu, obě odvětví jsou velmi zranitelná. Rostoucí ceny energií a importovaných potravin zvyšují strukturální ekonomické problémy.

Libanon je již dnes zhroucenou ekonomikou. Jakákoli regionální eskalace ztěžuje naději na obnovu země, prohlubuje humanitární krizi a hrozí obnovením střetů na jižní hranici.

Irák se snaží držet v rovnováze své vztahy s Íránem, USA a sousedními zeměmi. Plnohodnotná válka by ohrozila jeho křehkou stabilitu a narušila by produkci ropy.

A pokud budeme hovořit o Sýrii a její obnově, tak válka mezi Íránem a Izraelem prohloubila stávající krizi v Sýrii, včetně inflace, poklesu syrské libry, vysokých nákladů na dopravu, uzavření koridorů, poklesu investic a zmrazení projektů. Tyto faktory dohromady podkopávají schopnost Sýrie pokročit v obnově, pokud nebudou přijata efektivní opatření ke zmírnění následků.

Júnus an-Násir ekonomický a politický komentátor, zároveň náš damašský dopisovatel.