Duben a květen jsou na blízkém Východě již tradičně nejpříjemnější měsíce roku, možná ještě s jejich „protiklady“ z konce roku, tj. říjnem a listopadem. Probuzení přírody a symbolicky i života je zde více než kde jinde provázeno četnými náboženskými a kulturními rituály.
- Konkrétně v kulturně (stále ještě) dominantně křesťanském Libanonu je jaro tradičně uvozeno svátky Velikonoc, jimž dominují nejen mše, ale i oslavy Květné neděla, tzv. Ahad al-Ša´ánín (13. duben)
- Letošní rok je kromě tradičních oslav podbarven i určitým časovým souběhem se zakončením svatého muslimského měsíce Ramadánu, tj. svátkem přerušení půstu, tzv. Íd al-Fitr (30. březen)
- Jaro je pochopitelně svátkem i pro zemědělce – po skončení sezóny zimní úrody či přírodně periodických sezon navázaných na zimní a povětrnostní podmínky (pouštní lanýž kema) přichází s jarem i příprava na rychlou a intenzivní, cca 3–4 měsíční „letní“ část roku
