• search
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Nové
Home
Novinky

Libanonská lira: kurzový „propad“ v širším kontextu

Date:
in: Novinky, Volné zprávy
191 Views
Libanonská lira: kurzový „propad“ v širším kontextu

Libanonská lira (LBP) si v posledních dvou letech prošla určitou depreciací, resp. poklesem směnného kurzu (nejen) vůči hlavním zahraničním měnám. Média o širším kontextu tohoto procesu ráda referují jako o největší ekonomické krizi 21. století (či od roku 1850 apod.). Pomineme-li to, že z 21. století zatím uplynula ani ne čtvrtina, musíme si položit jednu zásadní otázku: je dosud proběhlá depreciace LBP skutečně tak vážná, resp. jak se její charakter jeví v dlouhodobém kontextu? Co vypovídá o stavu libanonské ekonomiky, resp. je skutečně vizitkou „nezodpovědnosti“ jejích správců či monetárních plánovačů (centrální banky)? Je daná depreciace dalším důkazem příslušnosti Libanonu do „lajdáckého“ pásu Středomoří či coming-outem venkoncem „orientálního“ charakteru jeho ekonomiky? Nebo je vše – jako obvykle – trochu složitější, a jako takové nezbytné k posouzení v trochu širších souvislostech?

Směnná hodnota libanonské liry se od roku 1964 až do konce roku 1978 (tj. třetího roku v roce 1975 vypuknuvší občanské války) pohybovala „stabilně“ kolem hodnot 3 LBP za 1 USD. Hranici 4 LBP za 1 USD překonala v dubnu 1981, hranici 5 LBP za 1 USD pak v červnu 1982). V období do října roku 1983 (kdy se LBP prodávala v kurzu 5,15 LBP za 1 USD) došlo k regresi pod touto úroveň a následné oscilaci pod ní, a to v rozmezí cca 4–5 LBP za 1 USD. K dalšímu výraznějšímu oslabování hodnoty pak došlo od června 1984, kdy kurzový propad měny překonává hranici 6 LBP za 1 USD.

V lednu 1985 se lira dostává na hodnotu přes 11 LBP za 1 USD (přesně 11,72 LBP za 1 USD), načež následuje určitý akcelerovaný propad, a to již v řádu desítek LBP – oslabení je vůči posledně jmenovanému základu je během roku dvojnásobné (na 24,25 LBP za 1 USD); v dubnu 1987 je pak překročena hranice 100 LBP (přesně 112,75 LBP za 1 USD).

V srpnu toho samého roku klesá směnný kurz liry na hodnotu 289,5 LBP za 1 USD, další měsíc se „skokově“ propadá na 500 LBP za 1 USD. Ke konci roku 1987 se směnný kurz měny vrací pod tuto úroveň, aby až zhruba do března 1990 osciloval v (poměrně širokém) pásmu s minimech v cca 350 LBP za 1 USD a maximech v cca 550 LBP za 1 USD.

V únoru 1992 libanonská lira překonává hranici 1000 LBP za USD; tím jakoby naznačí i trend dalšího vývoje: na jedné straně „vystoupání“ až k úplnému maximu v hodnotě 2420 LBP za 1 USD v září 1992 a následné „(z)krocení“ v hodnotách postupně sestupujících z 1900 LBP směrem k 1500 LBP v letech následujících.

Toto „zkrocení“ předchází následnému

  • pevnému navázání (resp. obchodování s pevným cílem v rozmezí 1500–1600 LBP za 1 USD) stanovenému roku 1996, resp.
  • pozdějšímu příklonu k „neměnnému“ kurzu ve výši 1507,5 LBP za 1 USD od září 1999, v podobě
  • „závazku“ k tomuto kurzu směřovat obchodování libanonské centrální banky (Banque du Liban, BDL).

Daný „závazek“ se podařilo naplňovat po dalších dvacet let, a to

  • přes masivní stažení „investorských“ peněz ze země (určených do značné míry na ovlivňování jejího politického prostředí zejména státy Zálivu v čele se Saúdskou Arábií), a to až
  • do období následujícího libanonskou „říjnovou revoluci“ roku 2019 s pokračováním dodnes (kdy se počet tlaků na hlavně importní a spotřebitelskou libanonskou ekonomiku natolik nakupil, že další čistě obchodní obhajování pevného dolarového „pegu“ bylo nadále neudržitelné).

Graficky vypadá vývoj od 60. let do počátku aktuální depreciace takto:

Po stažení investorů a návazný propad ekonomické aktivity, jež získávala valutu především ze služeb, turismu, dovozního obchodu (resp. domácí spotřeby) a jen minimálně na základě místní výroby a následného vývozu, bylo jen otázkou času, kdy opětovný propad liry započne a jaký bude mít průběh.

Indikátory výhledové depreciace však „visely ve vzduchu“ již dříve – nejpozději roku 2017, tedy těsně po stažení (zejména) saúdských peněz a výrazném (stejně jako ostentativním až ponižujícím) omezení podpory premiéra Saada Harírího ze strany Rijádu. Odrazem této nálady byly drobné všednodenní projevy, z nichž mnohé jsou plně docenitelné až ve zpětném pohledu: dodnes si například pamatuji, jak mě (původem syrský sunnitský) trhovec Abed ve stánku, kde jsem občas kupoval zeleninu či ovoce, žádal, abych dle možností ty ze svých amerických dolarů, které byly nepopsané, neorazítkované či jinak „po arabsku“ neupravené, směnil (tehdy ještě pevným kurzem) za jeho LBP. Teprve s odstupem času mi došlo, že tento můj bodrý (a při prodeji nejrůznějších výpěstků častokrát i rozšafně velkorysý) známý již tenkrát musel tušit, že s největší pravděpodobností nastane problém a připravoval se na něj.

Slepota panující kolem a dávají pocit, že blahobyt „Paříže východu“ nikdy neskončí však byla zřejmě větší než ekonomický mrak, který nad zemí visel: jedině tak si vysvětluji, že mi ještě ve stejném roce jeden zahraniční diplomatický pracovník nadšeně sděloval: Ty zde vyplácené úroky z peněz na účtu jsou něco nepochopitelného – představ si, že já měl na účtu průběžně kolem 5000 USD, a za rok mi dali 300 dolarů „jen tak“. (Daná platba skutečně odpovídá přinejmenším výši spořícího úroku, který byl pro USD dlouhodobě kolem 5 %, pro LBP pak kolem 6 %. Datumově jde o historku cca z roku 2016, tj. již z let, kdy v EU a většině západního světa bylo kromě tehdy již běžných nulových úroků zvažováno i úročení záporné).

I přes tyto (a mnohé další) indikátory byl ještě téměř do konce roku 2019 „pevný“ kurz urputně držen – a to i přes to, že BDL musela mít dost informací na to, aby věděla, že se blíží horší časy. Spočívající mimo jiné v tom, že zákaznické banky nebudou s to vydávat fyzicky zahraniční měnu (kterou si buď zahraniční investoři „odvezli“ či někteří místní „vyvedli“), ale podobné výzvě bude čelit i sama BDL: ať již v naléhavé fyzické absenci deviz, nebo v nutnosti koordinovat se státem ve věci stále narůstajícího zahraničního dluhu, který je – nicméně „pouze“ ve vztahu k HDP – jedním z nejvyšších na světě.[1]

V důsledku faktického zmražení zákaznických (spořitelských) peněz tak (podoben trhovci Abedovi, snad jen s určitým zpožděním)

  • začal („skutečný“, tj. spontánní, živelný, černý apod.) trh reagovat a (v nevyhnutelné reakci) si
  • (v souladu se zákonem poptávky a nabídky) začal vytvářet vlastní, „paralelní“ dolarový (resp. devizový) kurz.

Ten reflektoval skokově zvýšenou poptávku po (bankami „ze dne na den“ nevyplácených) USD (nejen coby zachovatele hodnoty v kontextu depreciace domácí měny, a tedy i obrany proti nevyhnutelně nastoupivší inflaci, ale i jako prostředek směny obchodníků–dovozců, zdroj získávání provozního kapitálu pro výrobce, poskytovatele služeb apod.).

Směnný kurz libanonské liry tak (již) od poslední třetiny roku 2019 postupně klesal z „fixovaného“ základu ve výši 1507,5 LBP za 1 USD na hodnotu kolem 1600 LBP za 1 USD v září 2019, s následujícím poklesem k hodnotám blízkým (či překračujícím hranici) 2000 LBP těsně po říjnových nepokojích („revoluci“) roku 2019.  V lednu – únoru roku 2020 byla (podle různých indikátorů) „pokořena“ hranice 2500 LBP za 1 USD, do konce roku 2020 pak libanonská lira sestoupila až ke směnné hodnotě 8500 LBP za 1 USD. Mezi únorem a březnem 2021 dochází k dramatickému propadu z hodnot stále ještě (těsně) pod 10000 LBP za 1 USD (až) na (maximální) hodnotu 15000 LBP za 1 USD (reálně, resp. v průměru však cca kolem 11–12 tisíc LBP za 1 USD).[2] Po určité stagnaci, resp. postupném sestupu o hodnotách kolem 14 000–18000 LBP za 1 USD (období cca od dubna 2021 do září stejného roku) libanonská lira „s příchodem“ podzimu 2021 překročila hranici 20000 LBP za 1 USD, aby se postupně dostala až na svá dočasná maxima o výši 26000 LBP na přelomu listopadu a prosince 2021. Ten byl následován drobným poklesem (na cca 22500–23000 LBP za 1 USD) na počátku druhého týdne v prosinci roku 2021, s návazným propadem na současných cca 28000–30000 LBP za 1 USD poté, co v prosinci 2021 BDL banka oznámila, že po 20 letech snižuji (oficiální) směnný kurz libanonské liry vůči americkému dolaru ze (bankovně stále ještě vykazovaných) 1507,5 LBP za 1 USD na (současných oficiálních) 3900 LBP.

Graficky vypadá průběh aktuální depreciace takto:

V případě prvního grafu je vidět, že (občanská) válka (resp. série ozbrojených nepokojů s předpokládaným destabilizačním efektem pro celou zemi a její ekonomiku) neměla na pokles měnového kurzu (depreciaci měny) až takový (popř. jediný, výlučný apod.) vliv. Na datech vidíme, že první válečné roky sice docházelo k oslabování hodnoty měny, toto oslabování se ale ne vždy nutně shodovalo s určitými „milníky“ konfliktu.[3] Za opětovné připomenutí zároveň stojí fakt, že přinejmenším do poloviny 80. let klesala hodnota sousední syrské liry, podobně jako i (později hodnotu dynamičtěji pozbývající) turecké liry křivkově (ale i nominálně!) víceméně stejně.

Například první roky občanských střetů byl pokles hodnoty libanonské liry v zásadě „pozvolný“ – oproti určitému „dlouhodobějšímu“ základu z šedesátých let (kdy panoval „stálý“ směnný kurz 3 LBP / 1 USD) šlo konkrétně do roku 1978 vůči tomuto základu o pokles na …%, (na začátku roku 78 byla lira za tři dolary a na konci opět za tři dolary, přičemž výkyvy byly minimální 2,90 – 3,03 LBP / 1 USD) do dubna 1981 pak na 73,71 %, do června 1982 na 58,37 %, a do června 1984 na 49,83 % původní hodnoty. Převedeno na současný základ (stabilních cca 1500 LBP z let 1996/99–2019) by tak adekvátní přepočet znamenal propad na maximální hodnoty 6000–8000 LBP / 1 USD. Na tyto hodnoty se dostává mezi lednem a únorem 1985, kdy padá z 11,72 na 16 LBP/USD.

Situace se nicméně začíná vyvíjet o něco dynamičtěji v letech následujících, tj. de facto závěrečných letech vnitrostátního občanského konfliktu (konkrétně tedy 1985–1990). V tomto období je propadem hodnoty daný rozdíl patrný již

  • nejen vůči původnímu „základu“ (tj. vůči 3 LBP za 1 USD z let cca 1964–1978; tj. již několikrát uváděné 3 LBP za 1 USD),
  • ale i vůči určitému „posunutému“ základu (z let řekněme 1985 či 1986; kdy hovoříme o hodnotách 11–22 LBP / 1 USD).

Oproti hodnotám z těchto let (1985 a 1986) realizuje depreciace v posledních letech libanonské občanské války skokovou ztrátu cca 700–750 % (prosinec 1986 vs. prosinec1987), resp. cca 5000 % (únor 1985 vs. prosinec 1987). Vůči původnímu základu (tj. „trvalé“ hodnotě cca 3 LBP za 1 USD z let 1964–1978,) jde při ceně 455 LBP / 1 USD (konec roku 1987) o propad zhruba o 15000 %.

Pokud naproti tomu vyjdeme ze základu, vůči němuž devalvuje LBP v aktuálním „krizovém“ období od roku 2019 do současnosti – tj. z cca 1500 LBP za 1 USD na cca 30000 LBP za 1 USD (konec / přelom roku 2021)[4] – odpovídajícímu depreciaci kolem 2000 % během zhruba 2 let, hovoříme pak o více než 7krát menšímu znehodnocení (realizovanému zatím nicméně „jen“ v průběhu 2 let). Pokud naopak vezmeme jednotlivá 2–letá období, pak se ve srovnání s nimi dostáváme k poněkud jiným výsledkům / závěrům; počátek je v takovém případě slabší, podobný letům 1985–1987; s tím, že následně (tj. ke konci 80. let 20. století) dochází k podstatně intenzivnějšímu, rapidnějšímu propadu kurzu LBP – a to opět jak ke vždy „dočasně“ ustanovenému základu, tak (v logické návaznosti) i vůči původní, výchozí hodnotě (základě 3 LBP / 1 USD).

Graficky vypadají vybrané klíčové etapy daného období takto:

Kvůli specifické poloze Libanonu (v určité východně-středomořské „kapse“), geopolitické provázanosti / vzájemné podmíněnosti, ekonomickým souvislostem (dovoz, pohyb, syrská obchodně-vlivová přítomnost v zemi, přítomnost syrských investorů, firem, peněz apod.) se dynamika pohybů libanonské liry realizuje níuai obrany dči tomutoe i>

  • ale i vůči určitému o

    a podsta-, přítomnost v zemi, přítomnost syrských investorů, firem, peněz apod.) se dynamika pohybů libanonské liry realizuje níuai obrany dči tomutoe i>

  • ale i vůči určitému o

    a podsta-, přítomnost v zemi, přítomnost syrských investoE. Jvždyi konamném pohlmbed=true18či tomulskou libho obd:[běs 1978 (t.) vliv. otlivoproti uirš),odstaem>, ěkteř

    a pod podtrostá(rz 3 LBP utelně ovrch