
Dne 28. ledna uspořádala Damašská obchodní komora ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN (UNDP) prestižní seminář nazvaný „Syrská ekonomika: pohled zevnitř i zvenčí“. Významná událost, která přilákala přední syrské byznysmeny a ekonomické lídry, předcházela bezprostředně navazující Národní konferenci pro dialog se soukromým sektorem.
Seminář svedl dohromady zástupce syrské soukromé sféry a politiky, aby diskutovali o hlavních prioritách, příležitostech a výzvách, se kterými se v současnosti potýká syrská ekonomika. Výjimečnost akce podtrhl fakt, že se po sedmi zasedáních v zahraničí letos účastníci mohli konečně sejít na syrské půdě. V rámci této akademickou debatu dalece přesahující platformy mohl syrský soukromý sektor vyjádřit své obavy a přání a mohl artikulovat požadavek radikální reformy vztahů se státními institucemi.
Během navazující diskuze byly v otevřené atmosféře nastíněny problémy, kterým velcí byznysmeni i drobnější podnikatelé denně čelí. Vedle vizí a praktických návrhů se mezi příspěvky objevovala i kritika současné politiky.
Prezident Damašské obchodní komory Issám al-Ghríwátí v exkluzívním rozhovoru pro Rebuildsyria.cz uvedl: „Komora chápe národní ekonomický dialog jako základní cestu v procesu budování budoucí inkluzívní Sýrie. Jde o sjednocující platformu pro soukromý sektor s možností zprostředkovat podnikatelský hlas vládním institucím a osobám s rozhodovací pravomocí. Chceme podporovat podnikatele, podnikatelky, malé a střední podniky. Chceme se podílet na tvorbě pracovního prostředí umožňujícího růst a přístup k financování a příležitostem. Syrskou ekonomiku mohou vybudovat pouze Syřané sami prostřednictvím své práce, výroby a promyšleného partnerství mezi státem a soukromým sektorem. Aktuálně musíme řešit nahromaděné problémy vyplývající z dekád korupce a administrativní zaostalosti. Je třeba vybudovat prosperující ekonomiku založenou na kvalitě a konkurenceschopnosti. V zájmu příštích generací musíme stabilizovat syrské produkty doma i v zahraničí v dlouhodobě udržitelné podobě. Zcela klíčové je zapojení žen. Jako komora jsme odhodláni poskytnout veškerou nezbytnou podporu nastupujícím podnikatelkám a ambiciózním mladým ženám. Fakt, že jsme byli schopni uspořádat tento seminář v Damašku svědčí o důvěře ve schopnost syrského soukromého sektoru obstát ve fázi obnovy a rekonstrukce.“
Výkonný ředitel Damašské obchodní komory Ámir Charbútlí potvrdil, že akce vytváří strategickou platformu pro posílení komunikace mezi soukromým sektorem a oficiálními orgány. Její mediální pokrytí přispěje celostátnímu dialogu v rámci Národní konference ve spolupráci s UNDP. Charbútlí dále poukázal na úspěch některých společenských podniků v posledních desetiletích a zdůraznil, že společnost Ajn al-Fídža představuje praktický model spolupráce Damašské obchodní komory a Damašského guvernorátu, neboť přispěla k integraci soukromého sektoru se státními subjekty ve prospěch veřejnosti. „Všechny obchodní, průmyslové a zemědělské komory mají kapacitu realizovat velké projekty skrze partnerství. Jde o hospodářský rozvoj a podporu místní udržitelnosti. Potřebujeme dlouhodobou ekonomickou vizi, kterou pracovně nazýváme ‚Sýrie 2035‘, jež obsahuje jasný plán pro přilákání zahraničních investorů a pravidla pro tvorbu srozumitelnější legislativy“, uvedl Charbútlí.
Luʽaj al-Ašqar, člen představenstva Damašské obchodní komory, pro Rebuildsyria.cz potvrdil, že současná fáze vyžaduje sjednocené úsilí klíčových ekonomických aktérů a týmovou práci s cílem překonat výzvy, kterým čelí soukromý sektor. Integrace mezi obchodníky, průmyslníky a vládními agenturami tvoří základní kámen jakéhokoli skutečného procesu ekonomické obnovy. Podpora malých a středních podniků, usnadnění postupů a zajištění přehledného právního prostředí jsou nezbytnými kroky ke stimulaci investic a obnovení důvěry syrského kapitálu. Damašská obchodní komora bude i nadále hrát roli komplexní platformy pro dialog a formulování praktických do praxe se promítajících řešení, uvedl al-Ašqar.
Výkonný ředitel Syrského fóra doktor Ghassán Hítú pro Rebuildsyria.cz uvedl: „V rámci společných aktivit s UNDP pořádáme i tuto akci. Cílem je vytvořit a moderovat dialog mezi soukromým sektorem a státem. Dnešek je takovým příkladem, slyšeli jsme konkrétní a přesně cílené otázky. Byznysmeni měli příležitost vyjádřit se k problémům a výzvám, se kterými se aktuálně potýkají. Slyšeli jsme mnoho poznámek stran postupů, zákonů a kvality syrského průmyslu. Díky setkáním, jako je to naše, mají syrští průmyslníci a byznysmeni příležitost vyjádřit se k výzvám, kterým čelí, a mohou se podílet na kvalitě směřování budoucí Sýrie. Vše bude konzultováno mezi státem a soukromou sférou,“
Soukromý konzultant Muhammad Šubári pro Rebuildsyria.cz uvedl: „Dialog se soukromým sektorem je součástí projektu UNDP, který začal v roce 2018 jako iniciativa podporovaná syrskou vládou a Japonci. Cílem je vytvořit platformu pro soukromý sektor, aby se mohl stát součástí politického a transformačního procesu. Minulé ročníky se z pochopitelných důvodů konaly v zahraničí. Fakt, že se letos scházíme zde, svědčí o tom, že budujeme novou Sýrii. Navštívili jsme mnoho guvernorátů a vedli jsme tam dialogy. Nasloucháme soukromému sektoru a všem podnikatelům. Veškeré poznatky budeme prezentovat na březnové konferenci.“
Samír Bakdáš, starosta čtvrti al-Hamídíja a majitel proslulé zmrzlinárny Bakdash, nám poskytnul exkluzívní rozhovor: „Věříme, že tato akce bude přínosná. Naše naděje se upínají k pozvednutí syrské ekonomiky. Dříve byla jednou z nejsilnějších ekonomik na Blízkém východě. Syřané jsou známí svojí dovedností v průmyslu, zemědělství i obchodu. Vláda se po osvobození snaží dělat, co může, ale potřebujeme budovat strategické partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, které svojí kvalitou přesáhne aktuální legislativu. Musíme zvážit zájmy všech – obchodníků, průmyslníků i zemědělců.“
Syrští byznysmeni a podnikatelé zmiňují praktické problémy. Obchodníci výslovně požadují zjednodušení složitých administrativních a legislativních postupů, které zbytečně spotřebovávají čas a úsilí. Je také potřeba snížit vysoké náklady na zřízení a provoz, které oslabují konkurenceschopnost místních výrobců.
Je zřejmé, že množství zákonů nemusí nutně vést k hospodářskému oživení. Pozornost by se spíše měla zaměřit na kvalitu legislativy a skutečný dopad na stimulaci investic. Legislativní nestabilita a časté změny zákonů otřásají důvěrou investorů.
Jako „pozitivní příklad“ byla označena flexibilita vlády při změně rozhodnutí o poplatcích za registraci společností po jeho projednání ve sněmovně, ačkoli přetrvávají určité připomínky ohledně dopadu této změny na malé a střední podniky.
Podnikatelé volali po transformaci role obchodních komor na vlivného strategického partnera. Bylo zdůrazněno, že „role komor by měla jít nad rámec požadování výjimek pro obchodníky a měla by se rozšířit na ovlivňování obecné hospodářské politiky“, přestože se jejich názory někdy rozcházejí s názory vlády. Úkolem komor je vysílat jasný signál o potřebách národního hospodářství.
Názory stran optimálního ekonomického modelu pro fázi obnovy se rozcházely. Jeden z účastníků představil odlišnou ekonomickou vizi založenou na modelu „pozitivního volného trhu“ v asijském stylu (Jižní Korea, Japonsko), který je založen na přímých zásazích státu v raných fázích budování konkurenceschopných exportních odvětví a jejich následné privatizaci. Evropský model volného trhu dle tohoto názoru není za současných syrských okolností užitečný.
Zazněly též výzvy k přezkoumání exportních vyhlídek, přičemž jeden z podnikatelů apeloval na nutnost nespoléhat pouze na lokální veletrhy a využít významných globálních platforem, jako je kupříkladu Čínský veletrh dovozu a vývozu (neoficiálně Kantonský veletrh), k otevření širších trhů pro syrský export.
Hlavní požadavky, které formulovali syrští podnikatelé lze shrnou následovně:
- Skutečné partnerství: Požadavek, aby vláda udělila obchodním komorám větší a efektivnější roli při formulování hospodářských politik (jelikož jsou nejlépe disponovány k analýze pohybů trhu).
- Reforma podnikatelského prostředí: Zaměření se na konkrétní, praktická opatření, jako je legislativní stabilita, snižování nákladů a boj s byrokratickými složitostmi.
- Inteligentní ekonomická otevřenost: Výzva k praktické ekonomické otevřenosti, podpoře exportu a je otevřenosti mezinárodní expertíze. Dlouhodobá strategická vize (Sýrie 2035), slouží jako jasný plán do budoucna.
Závěrem zástupci Damašské obchodní komory zdůraznili, že tento seminář je součástí širšího národního dialogu zaměřeného na sblížení soukromého sektoru a vlády. Vyjádřili naději, že tyto legitimní požadavky budou promítnuty do politik a výkonných postupů, které urychlí komplexní proces hospodářského oživení.
Akci navštívil a reportáž sestavil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.
غرفة تجارة دمشق بالتعاون مع برنامج الأمم المتحدة الإنمائي (UNDP) في ندوة تمهد لمرحلة اقتصادية جديدة
دمشق – يونس أحمد الناصر
في 28 كانون الأول 2026 و تحت قبة إحدى أقدم الغرف التجارية في المنطقة، اجتمع نخبة من رواد الأعمال وقادة الاقتصاد في سوريا في ندوة حوارية رفيعة المستوى نظمتها غرفة تجارة دمشق بالتعاون مع برنامج الأمم المتحدة الإنمائي (UNDP) , وشكّلت الندوة التي حملت عنوان “مقاربات محلية/خارجية للاقتصاد السوري” حدثاً محورياً، حيث مثلت الجلسة التحضيرية الأساسية للمؤتمر الوطني لحوار القطاع الخاص المقرر في الأسبوع الأول من شهر شباط .
لقد جمعت الندوة بين ممثلي القطاع الخاص السوري وصانعي السياسات، لمناقشة أبرز التحديات والفرص والأولويات التي تواجه الاقتصاد الوطني، في خطوة تُعتبر استثنائية كونها المرة الأولى التي يُعقد فيها هذا الحوار داخل الأراضي السورية بعد سبع نسخ سابقة عُقدت في الخارج , و قد تحولت الندوة الحوارية إلى منصة مُعبّرة عن مطالب ومخاوف القطاع الخاص, كما تخطى النقاش حدود التحليل الأكاديمي التقليدي ليصل إلى نبرة تصحيحية ومطالبة بمراجعة جذرية للأدوار والعلاقة مع الجهات الحكومية.
لقد سادت جلسة المداخلات التي أتاحها المنظمون في ختام الندوة، أجواء من المصارحة والتحديد الدقيق للأزمات العملية التي تواجه رجال الأعمال والتجار يومياً، حيث تجاوزت المداخلات مجرد سرد التحديات إلى تقديم رؤى ومقترحات عملية، بعضها يحمل نقداً مباشراً للسياسات القائمة.
السيد عصام الغريواتي، رئيس غرفة تجارة دمشق و في تصريح لموقع إعادة إعمار سورية التشيكي قال : إن الغرفة تؤمن بأهمية الحوار الوطني الاقتصادي كمسار أساسي لبناء رؤية مشتركة لمستقبل سوريا، مشدداً على أن الغرفة تمثل المنصة الجامعة للقطاع الخاص والواجهة الحقيقية لنقل صوت التاجر والمستثمر إلى الجهات الحكومية وصُنّاع القرار.
وأشار إلى التزام الغرفة بدعم رواد الأعمال وسيدات الأعمال والمؤسسات الصغيرة والمتوسطة، وتهيئة بيئة عمل تمكّنهم من النمو والوصول إلى التمويل والفرص، مؤكداً أن اقتصاد سوريا لا يبنيه إلا السوريون أنفسهم عبر العمل والإنتاج والشراكة الحقيقية بين القطاعين العام والخاص.
وأضاف أن المرحلة الحالية تتطلب مواجهة معوقات العمل والتحديات المتراكمة نتيجة عقود من الفساد والتخلف الإداري، والعمل على بناء اقتصاد مزدهر قائم على الجودة والتنافسية ورفع مستوى الصناعة الوطنية، بما يعزز حضور المنتج السوري في الأسواق المحلية والخارجية ويؤسس لتنمية مستدامة تخدم الأجيال القادمة.
كما قال : لا يمكن للاقتصاد السوري أن يشهد نهضة حقيقية دون تفعيل دور المرأة في التجارة والأعمال , و نحن في الغرفة ملتزمون بتقديم الدعم اللازم لسيدات الأعمال الحاليات وكذلك للشابات الطموحات.
وأضاف الغريواتي أن عقد هذه الندوة داخل دمشق رسالة ثقة بقدرة القطاع الخاص السوري على قيادة مرحلة التعافي والبناء.
السيد عامر خربوطلي، مدير غرفة تجارة دمشق: أكد أن الجلسة الحوارية الوطنية تمثل منصة استراتيجية لتعزيز التواصل بين القطاع الخاص والجهات الرسمية، وتمت تغطيتها بكافة الوسائل المكتوبة والمرئية وسيتم تفريغها وتقديمها للجهات المعنية ضمن مؤتمر الحوار الوطني بالتعاون مع برنامج الأمم المتحدة الإنمائي UNDP , وأشار إلى تجربة الشركات الاجتماعية الناجحة منذ عقود مضت، مشدداً على أن شركة عين الفيجة تمثل نموذجاً عملياً للعمل الوطني المشترك بين غرفة تجارة دمشق ومحافظة دمشق (أمانة العاصمة سابقاً)، حيث أسهمت في دمج القطاع الخاص مع الجهات العامة لخدمة المجتمع، وأضاف أن جميع غرف التجارة والصناعة والزراعة تمتلك القدرة على تنفيذ مشاريع كبيرة عبر الشراكات الاجتماعية، بما يعزز التنمية الاقتصادية ويدعم الاستدامة المحلية.
كما قال : نحتاج إلى رؤية اقتصادية طويلة الأمد , يمكن تسميتها ‘سوريا 2035’، تشمل كافة الجوانب, و وجود خريطة طريق واضحة يسهل جذب الدول والشركات للمشاركة في التنمية، ويجعل وضع التشريعات التفصيلية أكثر سهولة ووضوحاً”.
السيد لؤي الأشقر عضو مجلس إدارة غرفة تجارة دمشق أكد لموقع إعادة إعمار سورية التشيكي: أن المرحلة الحالية تتطلب توحيد الجهود بين مختلف الفاعلين الاقتصاديين، والعمل بروح الفريق الواحد لتجاوز التحديات التي تواجه القطاع الخاص، مشدداً على أن التكامل بين التجار والصناعيين والجهات الحكومية يشكل حجر الأساس لأي عملية تعافٍ اقتصادي حقيقية.
وأشار إلى أن دعم المؤسسات الصغيرة والمتوسطة، وتسهيل الإجراءات، وتوفير بيئة قانونية وتنظيمية واضحة، هي خطوات ضرورية لتحفيز الاستثمار واستعادة ثقة رأس المال الوطني، مؤكدًا أن غرفة تجارة دمشق ستواصل دورها كمنصة جامعة للحوار وصياغة الحلول العملية التي تترجم إلى نتائج ملموسة على أرض الواقع.
الدكتور غسان هيتو عضو مؤسس و الرئيس التنفيذي في المنتدى السوري قال لموقع إعادة إعمار سورية التشيكي: هذه الفعالية هي جزء من نشاطات في كل سورية بالشراكة مع (UNDP) و هي لخلق و تحفيز
حوار بين القطاع الخاص و القطاع الحكومي, والنشاط الذي تراه اليوم هو عبارة عن حوار مع القطاع الخاص لطرح أسئلة محددة و مركزة لنعطي للقطاع الخاص الفرصة ليعبر عن المشاكل و التحديات التي يعاني منها اليوم و سمعنا الكثير من الملاحظات المتعلقة بالإجراءات والقوانين و جودة الصناعة السورية , و مثل هذه اللقاءات ضرورية جدا لنعطي الفرصة للصناعيين والتجار السوريين ليعبروا عن التحديات التي تواجههم, لننتقل بسورية نحو الأفضل , وهذه النقاط ستطرح في ورشة مستقبلية و سيكون حوار مباشر بين القطاع الخاص و الحكومي .
السيد محمد شبارق مستشار بتطوير القطاع الخاص قال لموقع إعادة إعمار سورية التشيكي: حوار القطاع الخاص هو مشروع من UNDP بدأ في 2018 كمبادرة مدعومة من حكومة و شعب اليابان و هدفها خلق منصة للقطاع الخاص ليكون جزء من العملية السياسية و العملية الانتقالية و عقد حتى الآن ستة ورشات فيما مضى (2018-2020) و توقفت بسبب جائحة كورونا وعودتنا في 2023 و عقد الحوار السابع في مدينة تورينو بإيطاليا في الشهر الثالث 2023 و ورشة الحوار الثامن كان يجب أن تكون في الشهر12 لعام 2024 و بسبب التحرير تغيرت الظروف وهذه الجلسة الثامنة تنعقد بظروف مختلفة و نحن اليوم نؤسس لاقتصاد جديد لسورية الجديدة و لأول مرة ينعقد داخل سورية و الحوارات الماضية كانت تعقد خارج سورية لدواع أمنية
هذا العام زرنا العديد من المحافظات و أقمنا فيها الحوارات وغدا ذاهبون إلى درعا للحوار هناك أيضا و نسمع من القطاع الخاص و كافة القطاعات الاقتصادية و ننقل هذه المعلومات لمؤتمر الحوار الرئيسي المخطط عقده في الشهر الثالث من هذا العام .
السيد سمير بكداش رئيس لجنة حي الحميدية و صاحب محل بوظة بكداش و في تصريح لموقع إعادة إعمار سورية التشيكي قال:
نرجو أن تكون جلسة مفيدة فكلنا لدينا أمل و طوح عالي لرفع الاقتصاد السوري و يعود لسابق عهده القديم من أقوى الاقتصادات في الشرق الأوسط , فالسوريون كما تعلم مشهورون بالصناعة و الزراعة و التجارة و لدينا مقومات كثيرة و لكن بالفترة الحالية و ما بعد التحرير فالحكومة مشكورة بالطبع و لها توجهاتها و لكن الاقتصاد يلزمه تشاركية عالية المستوى ما بين القطاعين العام و الخاص و التشاركية يجب أن تكون قبل إصدار القوانين و التشريعات , يجب أن ننظر إلى مصلحة الشعب و مصلحة التجار و الصناعيين و الزراعيين فيجب مشاركتهم قبل صدور القرار فمناقشة القرار بعد صدوره و محاولة تعديله لاحقا لا يجدي و الأفضل برأينا قبل صدور القرار .
لقد جاءت مداخلات التجار ورجال الأعمال لتركز على محاور عملية تشكل عائقاً مباشراً أمام النهوض الاقتصادي:
تبسيط الإجراءات وخفض التكاليف: طالب التجار بشكل صريح بـ “تبسيط الإجراءات الإدارية والتشريعية المعقدة” التي تستهلك الوقت والجهد دون طائل، مع التركيز على ضرورة خفض تكاليف التأسيس والتشغيل المرتفعة التي تُضعف القدرة التنافسية للمنتج المحلي.
وأشارت مداخلات إلى أن “كثرة التشريعات لا تعني بالضرورة تحقيق النهوض الاقتصادي”، بل يجب التركيز على جودتها وأثرها الفعلي في تحفيز الاستثمار.
الاستقرار التشريعي كأولوية: أُكد على أن عدم الاستقرار التشريعي والتعديلات المتكررة على القوانين يهز ثقة المستثمرين.
وقد أُشير كـ” نموذج إيجابي” على استجابة الحكومة للمطالب، إلى المرونة التي أظهرتها في تعديل قرار زيادة رسوم تسجيل الشركات بعد نقاشه في الغرفة، مع بقاء بعض الملاحظات على تأثير القرار المعدل على المشاريع الصغيرة والمتوسطة.
الدور الاستشاري الفاعل للغرف: طالب التجار بتحول دور غرف التجارة من كيان “تقديمي” إلى شريك استراتيجي مؤثر, حيث أكدت إحدى المداخلات المهمة على أن “دور الغرف يجب أن يتجاوز المطالبة بإعفاءات للتجار، ليمتد إلى التأثير في السياسة العامة الاقتصادية”، حتى لو تعارضت وجهات النظر مع الحكومة أحياناً، من أجل إيصال رسالة واضحة حول احتياجات الاقتصاد الوطني.
في حين ظهر تباين في وجهات النظر حول النموذج الاقتصادي الأمثل لمرحلة التعافي، حيث طرح أحد المشاركين رؤية اقتصادية مختلفة تقوم على “الاقتصاد الحر الإيجابي” على النمط الآسيوي (كوريا الجنوبية، اليابان)، والذي يقوم على تدخل الدولة المباشر في المراحل الأولى لإنشاء الصناعات التصديرية التنافسية ثم خصخصتها لاحقاً، معتبراً أن النموذج الأوروبي للاقتصاد الحر غير مجدٍ في ظل الظروف السورية الراهنة.
كما برزت مداخلة عملية تطالب بإعادة النظر في آفاق التصدير، حيث دعا أحد رجال الأعمال إلى ضرورة تجاوز المعارض المحلية المحدودة، والاستفادة من المنصات العالمية الكبرى مثل معرض كانتون في الصين لفتح أسواق أوسع للصادرات السورية.
و يمكن تلخيص المطالب الأساسية التي انبثقت عن مداخلات التجار في النقاط التالية:
- 1. شراكة حقيقية في صنع القرار: مطالبة الحكومة بمنح غرف التجارة دوراً أكبر وأكثر فاعلية في صياغة السياسات الاقتصادية، كونها الأقدر على فهم نبض السوق.
- 2. إصلاح بيئة الأعمال: التركيز على الإجراءات العملية الملموسة: الاستقرار التشريعي، تخفيض التكاليف، ومحاربة التعقيدات البيروقراطية.
- 3. الانفتاح الاقتصادي الذكي: الدعوة إلى انفتاح اقتصادي عملي يعزز التصدير وينفتح على الخبرات الدولية، مع وضع رؤية طويلة الأمد (سوريا 2035) تكون بمثابة خريطة طريق واضحة للمستقبل.
في الختام، أكد مسؤولو الغرفة على أن هذه الندوة هي جزء من حوار وطني أوسع يهدف إلى تقريب وجهات النظر بين القطاع الخاص والحكومة، معربين عن أملهم في أن تتحول هذه المطالب المشروعة إلى سياسات وإجراءات تنفيذية تسرع بعملية التعافي الاقتصادي الشامل.


