Reportáž: Přednáška Dr. Alího o „zelené“ ekonomice

V době rychlého globálního přechodu k ekologicky šetrným ekonomickým modelům se koncept zelené ekonomiky stále více prosazuje jako jedno z klíčových řešení pro sladění požadavků hospodářského rozvoje s nutností chránit přírodní zdroje.

S prohlubujícími se klimatickými výzvami v celosvětovém měřítku a postupným vyčerpáváním tradičních zdrojů již žádná ekonomika nemůže růst bez zohlednění principů environmentální udržitelnosti.

V syrském kontextu dodává tématu mimořádný význam i skutečnost, že se prolíná s obdobím obnovy a rekonstrukce země, kterým Sýrie v současnosti prochází.

Obnova toho, co zničila válka, totiž nespočívá pouze ve výstavbě budov a infrastruktury. Představuje také historickou příležitost k novému promyšlení podoby budoucí syrské ekonomiky.

Zde vstupuje do hry „zelená ekonomika“, která nabízí chytré alternativy – od energeticky úsporných budov přes systémy čištění a opětovného využívání vody až po udržitelné zemědělství, které spočívá v ochraně půdy i podzemích vod.

Význam zelené ekonomiky v dnešní Sýrii spočívá ve třech hlavních hlediscích:

• Rozvojové hledisko: zelené projekty přispívají k vytváření nových pracovních příležitostí, snižování nákladů na energii a zlepšování kvality života obyvatel.
• Finanční hledisko: Většina mezinárodních finančních institucí, klimatických fondů a rozvojových bank dnes podmiňuje financování či grantovou podporu dodržováním environmentálních standardů. Přijetí zelené vize obnovy proto otevírá dveře k externím zdrojům financování a usnadňuje přístup na globální trhy.
• Strategické hledisko: zelená ekonomika představuje pro Sýrii příležitost k budování moderní a odolné infrastruktury, která dokáže reagovat na požadavky 21. století, a zároveň umožňuje vyvarovat se chyb tradičních rozvojových modelů, jež zanedbávaly environmentální rozměr.

Mluvit o zelené ekonomice v kontextu rekonstrukce není akademická debata ani ekologická volba, ale ekonomická nutnost a otázka národní bezpečnosti.

Syrské přírodní zdroje vody, půdy a ropy nejsou nekonečné, a dnes se proto sází na rozvojový model, který recykluje vše: od šrotu po energii, od odpadních vod po stavební odpad.

Přednáška Dr. Muwaffaqa al-Šajcha Alího v Obchodní komoře v Damašku s názvem „Zelená ekonomika: propojení rozvoje a financování“ představovala významný krok v přetavení této teoretické vize do praktických plánů. Potvrzuje, že budoucnost Sýrie bude vybudována syrskýma rukama a se „zeleným“ pohledem upřeným k budoucnosti.

Ve středu 10. června 2026 se v zasedací síni Obchodní komory v Damašku uskutečnila odborná konference s výraznou účastí podnikatelů a odborníků z oblasti ekonomiky. Akce nesla název „Zelená ekonomika: brána rozvoje a financování“ a přednášel na ní ekonomický expert Dr. Muwaffaq al-Šajch Alí, poradce pro řízení přírodních zdrojů.

Ve svém úvodním projevu na semináři zdůraznil pan Ámir Chárbútlí, generální ředitel Obchodní komory v Damašku, význam této akce pro směrování ekonomického vývoje, když uvedl:

„Tento seminář přichází v klíčovém okamžiku, aby posílil povědomí o nutnosti držet krok s globálními klimatickými a hospodářskými změnami.

Naším cílem je nastínit podobu nové syrské ekonomiky a podpořit soukromý sektor v přijímání udržitelných rozvojových postupů, které chrání přírodní zdroje a podporují růst. Zelená ekonomika dnes není volbou, ale klíčem k přístupu na regionální i mezinárodní trhy.“

Chárbútlí dále uvedl: „V komoře usilujeme o to, aby se tato doporučení proměnila v praktické programy podporující zelené financování a poskytující pobídky podnikům, které investují do environmentálně šetrných technologií.“

Dr. al-Šajch Alí ve své přednášce analyzoval globální posun k obnovitelným zdrojům energie, způsoby implementace udržitelného zemědělství a standardy zelené výstavby. Zdůraznil, že zelená ekonomika už není luxusem, ale nezbytností pro vstup na exportní trhy a získání mezinárodního financování. Zároveň uvedl, že Sýrie má přírodní i lidské předpoklady k aktivní roli v této oblasti, pokud bude vytvořeno příznivé legislativní prostředí podporující environmentální investice.

Témata, která Dr. Muwaffaq aš-Šajch Alí představil ve své prezentaci, pokryla všechny klíčové oblasti důležité pro podnikatelský sektor, investice i proces obnovy a rekonstrukce. Seminář se zaměřil na řadu významných okruhů souvisejících s globálními ekonomickými a environmentálními změnami, zejména na:

▪ přechod k čisté energii a standardům energetického sektoru

▪ udržitelné a klimaticky inteligentní zemědělství

▪ nakládání s odpady a cirkulární ekonomika

▪ zelené financování a investice

▪ standardy zelené výstavby (certifikace LEED)

▪ sociální spravedlnost a rozvoj lidského kapitálu

▪ závazné environmentální standardy Evropské unie

▪ závazné environmentální standardy Rady pro spolupráci arabských států Zálivu (GCC)

Po skončení semináře v exkluzivním rozhovoru pro český portál „Rebuild Syria“ uvedl Dr. Muwaffaq aš-Šajch Alí, generální ředitel společnosti Al-Ard pro pokročilý rozvoj zdrojů:

„Jako poradenská společnost působíme v Sýrii již více než 20 let a součástí naší činnosti je obnova a udržitelné řízení přírodních zdrojů, zejména v oblasti vodního hospodářství a také lesnictví. Toto laskavé pozvání Obchodní komory v Damašku bylo příležitostí upozornit na téma zelené ekonomiky a environmentálních standardů, které jsou v Evropské unii již zavedeny nebo se právě zavádějí, zejména v roce 2026.“

V oblasti zelené ekonomiky existuje soubor specifických standardů, které budou v Evropské unii postupně zaváděny. Cílem bylo na tato témata upozornit a zvýšit povědomí, zejména mezi syrskými obchodníky ve všech fázích výrobního řetězce – od výrobců přes obchodníky až po zprostředkovatele. Jejich produkty by měly splňovat zelená kritéria, a to jak z hlediska udržitelného nakládání s vodními zdroji, tak snižování emisí oxidu uhličitého a minimalizace dopadů na klimatickou změnu.

Cílem této části bylo prostřednictvím Obchodní komory, jakožto tradiční instituce, předat obchodníkům v Damašku i dalším aktérům zprávu, že s tímto tématem je třeba v Sýrii nakládat odpovědně a racionálně. Zároveň zdůrazňuji, aby lesní oblasti nebyly proměňovány v nahodilé investiční projekty, neboť by to neodpovídalo environmentálním standardům Evropské unie z hlediska dopadů na životní prostředí. Naopak je nutné je chránit jako naše cenné přírodní bohatství.

Na závěr přednášky jsme předložili Obchodní komoře v Damašku soubor doporučení a návrhů rozdělených do dvou úrovní. První je určena samotné komoře, která by měla fungovat jako jejich nositel a institucionální zázemí. V této souvislosti by mohla ve spolupráci se Svazem syrských obchodních komor vytvořit centrum pro podporu zeleného rozhodování v obchodních procesech v Sýrii. Obchodní komora v Damašku má přitom své zastoupení ve vládních strukturách, a může tak tyto návrhy předávat příslušným orgánům Ministerstva hospodářství i případně budoucím zástupcům parlamentu.

Jak jsme uvedli, jsme připraveni spolupracovat s médii na šíření kultury zelené ekonomiky. Zelené investice jsou investicí do budoucnosti, a pokud podnikatel při zakládání svého podniku ponese i mírně vyšší vstupní náklady, investuje tím zároveň do zdraví svých zaměstnanců, protože jim zajistí kvalitní pracovní prostředí. Tyto počáteční náklady se mu následně vrátí v podobě nižších provozních nákladů, a to jak díky lepším pracovním podmínkám, tak i díky pozitivním dopadům na zdraví zaměstnanců a životní prostředí.

Na závěr svého vystoupení zdůrazňuji, že odstranění ekologicky znečišťujících provozů je zásadní otázkou, a to nejen pro zdraví obyvatel, ale i z hlediska ekonomické návratnosti. Sýrie dnes vstupuje do nové etapy obnovy, a proto potřebuje pevný a kvalitní legislativní a právní rámec, na němž bude možné stavět správné základy rozvoje.

Po semináři se český web Rebuilding Syria setkal také s inženýrem Džihádem Džazá´irlím, který v exkluzivním rozhovoru pro web uvedl:

„Jsem inženýr Džihád Džazá´irlí, žiji ve Spojených státech, v Kalifornii, a přednáška se mi velmi líbila. Domnívám se, že Sýrie v uplynulých 30 letech přišla o miliardy dolarů z dlouhodobě udržitelných finančních grantů v rámci tzv. „uhlíkových offsetů“ v důsledku ekonomických sankcí, nedostatečné koordinace a slabého diplomatického i administrativního zastoupení ze strany příslušných institucí. Je přitom známo, že Sýrie je od roku 1971 jedním ze zakládajících a klíčových členů klimatických struktur. Vzhledem k tomu, že patří mezi země s nízkými emisemi uhlíku a disponuje rozsáhlými zelenými oblastmi a příznivým environmentálním profilem, má potenciál hrát významnou roli v oblasti udržitelné energie a ochrany klimatu.“

Tyto granty, podporované Mezinárodním měnovým fondem, by bylo možné přesměrovat na financování projektů infrastruktury, rozvoje a obnovy, a to s výnosným investičním efektem pro veřejný i soukromý sektor. Takový přístup by byl přínosnější a méně nákladný než realizace projektů financovaných zahraničními či zálivovými společnostmi. Inženýr Džihád Džazá´irlí zároveň zdůraznil význam současné etapy a potřebu vybudování centralizované odborné struktury, podporované experty s praxí v dané oblasti, která by hrála klíčovou roli při evidenci, tvorbě a schvalování legislativy zajišťující dodržování environmentálních a energeticky úsporných standardů ze strany institucí, profesních komor a technických organizací. Součástí této vize je také podpora výstavby rezidenčních, komerčních, průmyslových i veřejných staveb v souladu s požadavky na využívání obnovitelných zdrojů energie a tepelnou izolaci moderních budov.

Na závěr lze říci, že seminář poskytl příležitost seznámit se s nejnovějšími mezinárodními trendy a standardy, které dnes zásadně ovlivňují investice, obchod, export i možnosti udržitelného růstu. Diskusní příspěvky účastníků se přitom zaměřily zejména na finanční výzvy, kterým čelí malé a střední podniky při přechodu na zelenou výrobu, a na možnosti jejich překonání prostřednictvím nástrojů udržitelného financování.

Přednášku navštívil a reportáž připravil náš damašský dopisovatel Damašek Júnus an-Násir.