V nové rubrice přinášíme občasné rozhovory se společensky aktivními osobnostmi pocházejícími z pokud možno co nejrozmanitějších profesních domén, lidmi se vztahem k Sýrii, obchodníky, ekonomy, odborníky na Blízký Východ, ale i dalšími respondenty majícími co říct k souvisejícím (jak lokálním, tak globálním) tématům, tj. všemu, co má přímou či širší souvislost jak s obnovou Sýrie, blízkovýchodních společností a celého východního Středomoří, tak i s obecnějším ekonomickým, společenským a kulturním výhledem (nejen levantinské) společnosti do budoucna.
V čem podle Vás spočívá hlavní příčina syrského konfliktu?
Příčinou nejen tohoto konfliktu je koktejl událostí, které by samy o sobě válečnou krizi nevyvolaly, ale protože došlo k jejich kumulaci ve stejném časovém období, došlo k erupci napětí ve společnosti, jejímž jmenovatelem byl požadavek změny neudržitelného stavu. Žel, tato změna, jak bývá na Blízkém východě zvykem, se neobešla bez použití zbraní a mnoha nevinných obětí. Pokud se na věc budeme dívat z pohledu lokální ekonomiky (a pomineme faktory jako arabské jaro, touha po změně režimu, změna klimatických poměrů nebo vnitřní i vnější politické a korporátní zájmy), pak jednou z příčin, proč se situace v Sýrii (jako všude jinde) vyhrotila, je neuspokojená seberealizace příslušníků určitých společenských vrstev. Tito lidé se díky mediálnímu importu obrazu západního životního stylu chtěli dostat k novým hodnotám (o nichž byli informováni), ale stávající režim jim to neumožňoval. A je velkou otázkou, zda bylo možné zvolit v daných podmínkách jinou možnost, než jaká byla po ruce, aby se režim změnil. Pravděpodobně nikoli.
Co je podle Vás hlavním důvodem současných ekonomických obtíží země?
Jednak jsou to klimatické změny v této zeměpisné oblasti (rostoucí problém nedostatku vody), dále kulturní předpoklady, tzn. nízká vzdělanost a pracovní morálka, pravděpodobně také vytěžování lokálních hodnot v důsledku globalizace. Je otázkou, zda původní politický režim, který v zemi byl (a bude), se dostatečně orientoval na ekonomické zájmy vlastní země, anebo kolaboroval s nadnárodními korporacemi s cílem ekonomického profitu vybraných elit. Právě to mohlo vést k tomu, proč byli lidé nespokojeni natolik, že se tuto bezvýchodnou situaci rozhodli řešit extrémními způsoby.
Co by podle Vás mohlo představovat cestu k řešení syrského konfliktu?
Rozhodně to není vojenská intervence z vnějšku. To, k čemu v Sýrii i jinde dochází, je přetavování společnosti do nové podoby. Ptejte se na to, co by přimělo lidi, aby odložili zbraně a měli zájem opět kulturně a kultivovaně žít v normálně fungující společnosti. Vytváření malých lokálních ekonomik na různých místech země, které se později začnou logicky vzájemně propojovat, by mohlo být správnou cestou. K tomu je potřeba společenské přijetí principů, na kterých lokální ekonomiky fungují, viz:
http://www.lokalni-ekonomika.cz/le/principy-lokalni-ekonomiky.html
Jaké je podle Vašeho názoru ideální budoucí směřování země, aby byl daný potenciál nejlépe využit?
Země by měla jednoznačně směřovat k využívání obnovitelných zdrojů, místo drancování zdrojů neobnovitelných. Sýrie, jak známo, je považována za jednu z historických kolébek lidstva. V tom se skrývá obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Je ale důležité, aby kvalitní a bezpečné služby cestovnímu ruchu poskytovaly převážně místní solidní firmy, které vygenerovaný ekonomický potenciál dokáží udržet v místní komunitě, a nikoli nadnárodní korporáty, které zisky vyvedou ze země. Na základní služby cestovního ruchu se pak může navázat další dodavatelský průmysl (stavitelství, potravinářství, polygrafie, IT, atd.). Je důležité posilovat práva a zdravé sebevědomí místních obyvatel a systematicky je vzdělávat, aby tito měli důvod usilovat o své sebeurčení. K tomu je samozřejmě velmi důležité vybudovat kvalitní vzdělávací systém, který by rozhodně neměl kopírovat zkrachovalé západní vzdělávací modely.
V čem by mohl podle Vás spočívat nejefektivnější způsob obnovy a rekonstrukce země?
Nepochybně v silné vizi. Když lidé vědí, za čím jdou a zdá se jim to dobré, pak obvykle není problém. Problém je v tom, že tady někdo lidem rozdává zbraně a ukazuje na druhé „oni za to můžou, zbavme se jich!“. Dokud se tento zásadní problém nevyřeší, nebude možné ani úspěšně realizovat trvale udržitelnou společnost. Takže úplně na začátku je nutné eliminovat zájmy manipulátorů, kteří jsou motivováni vlastní chamtivostí a touhou po moci štvát proti sobě lidi. Globálně je bezpodmínečně nutné opustit koncept neustálého ekonomického růstu a vyměnit jej za model seberealizace každého jedince i lidstva jako celku.
V čem byste Vy osobně / Vaše aktivita / aktivita Vašeho okolí mohly přispět k obnově Sýrie?
V České republice je tolik fatálních problémů, že nemám kapacitu se věnovat problémům na jiném místě světa. Sama Evropa se řítí do velkého průšvihu a Evropané by měli věnovat maximální úsilí k tomu, aby se konflikty z Blízkého východu záhy nepřenesly k nám. Stojíme před úkolem jak zachovat Evropskou unii a to dobré, co tento koncept přináší. Přitom se musíme vypořádat s byrokratickým diktátem Bruselu, který se zvrhl do ideologie sledující pochybné cíle, a který je hlavní příčinou různých EUexitů. 🙂
Co podle Vás může představovat největší český příspěvek při obnově a rekonstrukci Sýrie?
Ještě v roce 1989 byla vzdělanost mladých Čechů na světové špičce, a to v mnoha oborech. Stačilo pouhé čtvrtstoletí nešikovného a chaotického aplikování západních vzdělávacích modelů implementovaného k nám pod tlakem Evropské unie, abychom se v kvalitě vzdělanosti propadli na samý chvost. Situace dospěla až tak daleko, že české firmy marně hledají kvalifikované pracovní kádry pro vlastní potřeby. Toho by se měla Sýrie rozhodně vyvarovat a inspirovat se tím, jak u nás fungovalo vzdělávání v minulosti. V tomto ohledu ještě stále máme know-how, které jsme schopni předat jinde, když už nejsme schopni je aplikovat ve své vlastní zemi.
Myslíte, že je lokální ekonomika aplikovatelná globálně?
Nepochybně po vlně globalizace má svět na vybranou. Buď globální katastrofu, nebo lokalizaci. Takže rozumní lidé asi nebudou moc dlouho přemýšlet, jakou cestu si vybrat. Aplikování lokální ekonomiky směřuje k ideálu tzv. trvalé udržitelnosti. Ačkoli je tento ideál nedosažitelný, je to pozitivní a silná vize. Je všeobecně známo, že lidstvo začíná čelit obrovským výzvám, jaké tu ještě nebyly, ať už jde o klimatické změny, prolínání kultur, přelidnění, nástup umělé inteligence a nejrůznějších rizikových technologií, atd. Stávající globalizovaný společenský systém preferující zájmy nadnárodních korporací a tzv. elit není schopen tyto výzvy řešit. Lidstvo, má-li se zachovat, se musí změnit vnitřně, dá se říci duchovně přeorganizovat, a opustit přitom nejen ekonomické, ale i náboženské ideologie podporující nechvalně známé paradigma „Gott mit uns“. Cílem lokální ekonomiky je najít pro každého člověka ve společnosti správné místo, dát mu optimální týmovou roli, aby se mohl seberealizovat. A to je univerzální princip platný pro celou planetu. Nejen pro ČR nebo Sýrii.
Jakýkoli další vzkaz (komentář, podnět, doporučení, postřeh atp.) čtenářům?
Hned od začátku věnujte velké úsilí směřující k osvětě spotřebitelské veřejnosti, aby lidé preferovali produkty pocházející ze své vlastní země. V tom je alfa-omega budoucího hospodářského rozkvětu (nebo také úpadku).
