Server Rebuildsyria.cz pohovořil s doktorem Abdulqádirem Azúzem, poradcem syrské vlády a členem syrské delegace na mírových konferencích v Ženevě a Soči, o práci a pravomocech Ústavního výboru.
Podle Azúze myšlenka zřízení Ústavního výboru vyplynula z první konference v Soči. Ta se konala 30. ledna tohoto roku a je považována za zásadní politickou událost ve vztahu k válce v Sýrii. Ideou výboru je sjednotit strany syrského konfliktu – provládní i opoziční tábor –, aby diskutovaly o současné ústavě a změnách v ní. Cílem výboru není vytvoření nové ústavy.
Azúz potvrdil, že Ústavní výbor bude debatovat problematiku tří mocí – zákonodárné, výkonné a soudní – a kompetence každé z nich a rovněž otázku svobod a práv.
Ve vztahu k délce mandátu a pravomocem prezidenta Azúz sdělil, že syrský prezident Baššár al-Asad nevytyčil jakoukoliv „červenou linii“, co se týče témat či článků Ústavy, které bude chtít některá ze stran diskutovat. Naopak prezident Asad vítá jakékoliv politické řešení, které zabrání prolévání krve civilistů a povede k obnovení stability v Sýrii.
Azúz řekl, že práce Ústavního výboru bude omezena na debatu o současné ústavě a technických mechanismech, které na výsledky této debaty navážou. Výbor nemá žádnou autoritu k schválení prezidentských nebo parlamentních voleb a toto téma není předmětem diskuze výboru.
RS: Máte nějaké výhrady proti opozičním uskupením, která se budou podílet na změně ústavy?
AA: Pokud vím, opoziční uskupení, jež se připojí k Ústavnímu výboru, jsou lidé, kteří byli v Soči a účastnili se tamní konference. K tomu ještě delegace Nejvyššího orgánu pro vyjednávání, kterou dosud uznává OSN. Proti účasti těchto uskupení nic nemáme, dokud bude jejich cílem ukončit konflikt v Sýrii a posunout se kupředu s politickým řešením.
RS: Vidíte část opozice, která má dle Vašeho názoru právo požadovat ústavní změny či se podílet na politickém řešení, nebo si myslíte, že tento nárok nemají, vzhledem k tomu, že většina opozičních uskupení hrála roli v tom, co se dělo v Sýrii během osmi válečných let?
AA: Vnímáme, že syrská vláda přistupuje k politickému procesu konstruktivně a nechce z něj vylučovat žádnou strany. Byla doba, kdy Sýrie jednala přímo s královnou terorismu – tedy „sionistickou entitou“ –, přestože si byla vědoma, že tato entita nebude reflektovat její požadavky a nepřijme princip „území za mír“. Syrská vláda nemá žádné zábrany hovořit a jednat s opozičními uskupeními v Sýrii způsobem, který bude pro Sýrii prospěšný. Na základě principu politického pluralismu, který byl schválen Ústavou, se syrská vláda snaží rozšířit dialog na všechny strany s výjimkou těch, které stále sází na excesivní sílu, zahraniční vměšování a terorismus.
RS: Domníváte se, že státy, které garantují konference v Soči a Astaně – tedy Turecko, Rusko a Írán –, hrají klíčovou roli při řešení syrské krize, nebo naopak přilévají olej do ohně?
AA: Co se týče postoje Sýrie, blízké vztahy s našimi přáteli Ruskem a Íránem jsou jasné od počátku konfliktu. Tyto země sehrály pozitivní úlohu při hledání řešení jak na vojenské, tak politické úrovni, čímž přispívaly k mírnění utrpení. Na druhé straně syrská vláda stále považuje Turecko za agresivní stát, zvláště po tom, co udělal Erdoğanův režim na severu země. Nicméně rusko-turecké sblížení ve vztahu k Sýrii se nese v logice regionálních politických zájmů, což přispívá k útlumu násilí na mnoha syrských frontách. Logika mezinárodních politických vztahů se během války liší od logiky těchto vztahů během míru.
RS: Jaký bude mít podle Vás nadcházející politický proces dopad na obnovu Sýrie?
AA: Shledal jsem, že všechny scénáře předložené hlavními hráči v regionu k řešení syrské krize budou mít pozitivní dopad v posunutí Sýrie směrem k fázi obnovy. Sýrie sází na možnosti Syřanů – ať již žijících doma či v zahraničí –, což můžeme nyní vidět na objemu investic od syrských byznysmenů-expatriotů. Současně se syrská vláda velmi jasně vyslovila, že přátelské země – Rusko a Írán – budou mít v procesu obnovy přednost. To jsme ostatně zaznamenali v řadě sektorů a v investičních projektech, v nichž začaly působit ruské a íránské společnosti v rámci syrského rekonstrukčního plánu.
RS: Ve světle současného politického vývoje co je dle Vás nejvhodnějším řešením pro Syřany?
AA: Respekt všech stran k principům mezinárodního práva a národním zásadám je tím správným přístupem k dosažení politického řešení, aniž by docházelo k vměšování zvnějšku. Je třeba hledat veřejný zájem založený na principu partnerství a nevylučování nikoho. Syrská arabská armáda musí být chráněna jako národní instituce a jediný orgán oprávněný nosit zbraně a mít na starosti bezpečnost země.
