Rozhovor: s doktorem al-Ajtou (nejen) o výhledech syrské ekonomiky

Během jeho krátké návštěvy v Damašku jsme měli tu čest setkat se s doktorem Samírem al-Ajtou, významným syrským ekonomem, prezidentem Fóra syrských ekonomů a bývalým šéfredaktorem arabské mutace Le Monde diplomatique, jenž dlouhodobě žije ve Francii. Během naší schůzky vznikl následující rozhovor:

Jak byste charakterizoval syrskou ekonomiku za minulého režimu a nyní? Jak vidíte šance na její oživení po Asadově odchodu?

Syrská ekonomika za posledních 13 let utrpěla na jedné straně sankcemi a na druhé straně působením zkorumpované administrativy, která si od průmyslníků a obchodníků vynucovala různé úplatky a další finanční prostředky. Přestože ekonomika byla zdecimována, řada lidí v průmyslu nepřestala působit. Nicméně zchudlí Syřané nebyli schopni adekvátně nakupovat a situace se dostala na pokraj katastrofy. Syrská ekonomika tak fungovala v rámci přeshraničního obchodu, ať už se zahraničím, jako u přechodů Báb al-Hawá a Báb as-Saláma, nebo mezi syrským státem a oblastmi ovládanými Syrskými demokratickými silami (SDF, Qasd). Tyto přechody vytvářely velké množství peněz pro bojující strany a obrovské sumy generoval také obchod s captagonem. Oficiální ekonomika je ale v Sýrii zhroucená. Přijel jsem sem po 13 letech a vidím, co všechno se změnilo. Situace se velmi zhoršila, ať už se to týká dodávek elektřiny nebo stavu, v jakém je infrastruktura. V současnosti se lidem díky vstupu zboží navzdory sankcím trochu ulevilo. Mnoho lidí ale jednoduše nedisponuje financemi, aby si toto zboží mohli koupit. Místní výrobci budou potřebovat dost času, aby se zotavili a mohli být konkurenceschopní vůči importu. Situace je zkrátka špatná.

Syrští podnikatelé by potřebovali snížit výrobní náklady, aby mohli snížit ceny svých produktů a tím zvýšit jejich konkurenceschopnost. To je ovšem v současné situaci velmi obtížné. Takže, jak dál?

Za minulé doby byla jakákoliv podnikatelská činnost extrémně náročná a ti, kdo přesto pokračovali v práci a výrobě, jsou pro mě skuteční hrdinové. Kvalita jejich zboží ale byla nevyhnutelně neodpovídající, zejména co se týče průmyslové výroby, protože nebylo palivo, léky či vylepšená osiva. Výroba byla negativně poznamenaná a snížila se o více než 30 % oproti roku 2011. Dnes jsou problémem nejen výrobní náklady, ale také nedostatek elektřiny a paliva i omezené možnosti dovážet suroviny pod sankcemi. Jak si může průmyslník otevřít úvěr na dovoz surovin, když všechny bankovní převody jsou znemožněny sankcemi? Požadovalo se po nich složení velkého vkladu v cizí měně na dlouhou dobu a další věci. Nyní se nová vláda snaží postarat a slíbila, že jim poskytne palivo a elektřinu, ale americké sankce byly teprve částečně zrušeny a při jednání se syrskými vládními institucemi stále existuje mnoho překážek, i když se podnikatelé zbavili vykořisťování, vydírání a ukládání poplatků ze strany zkorumpovaných režimních gangů. Potřebují ale čas, aby zahájili fázi obnovy a byli schopni konkurovat tureckému nebo čínskému zboží. Pokud bude pokračovat situace s masivním vstupem zboží na trh za dumpingové ceny s cílem trh ovládnout, nebudou syrští výrobci schopni konkurovat. Na přednášce v Damašku prezentovali prohlášení nového syrského vedení o volné ekonomice. O jakou volnou ekonomiku jde? Doma nebo směrem k zahraničí? V roce 2004, byla Sýrii nabídnuta asociační dohoda a finanční částka na lokalizaci syrského průmyslu, aby mohl vstoupit na evropské trhy (20 nebo 30 miliard dolarů). Také v roce 2006, kdy se Baššár al-Asad nedlouho po vraždě Rafíqa al-Harírího domluvil s Erdoganem na dohodě o volném obchodu s Tureckem, byli Turci připraveni dát takovou částku, aby se syrský průmysl mohl přizpůsobit. Z politických důvodů ale došlo k tomu, že aleppský průmysl velmi utrpěl, když se syrské trhy tehdy otevřely tureckému zboží. K obnově je třeba odstranit následky konfliktu v Sýrii a pokračovat v zahraničněobchodních vztazích se zeměmi, které se otevřely, jako je Turecko.

Pane doktore, jak se díváte na prohlášení nového vedení o přechodu k volnotržnímu hospodářství?

Milý pane, když vládní úřady v Sýrii mluvili o socialistické ekonomice, nebyla to socialistická ekonomika, ale byl to státní kapitalismus. Když se za éry Baššára al-Asada mluvilo o sociálně tržní ekonomice, nebyla to ani tržní, ani sociální ekonomika. V současné době se mluví o svobodné ekonomice, a přitom Spojené státy dnes uvalují celní omezení a velká cla dokonce na své sousedy Kanadu a Mexiko, o Číně ani nemluvě. Státní rozpočet nestačí na zaplacení platů zaměstnancům, tak jak může stát podporovat syrský průmyslový sektor, aby se stal transformoval? Svobodná ekonomika je silný efektní výraz, přičemž svobodnou ekonomiku zde lze chápat jako regulační roli státu ve vnitřních a vnějších obchodních vztazích. Regulační role směrem do zahraničí znamená zabránit dumpingu a nekalé soutěži. V ekonomické oblasti si zaslouží diskusi některá opatření, která současná syrská vláda pro usnadnění podnikání rychle zavedla, zejména proto, že životní podmínky v celé zemi se dlouhodobě zhoršují a hospodářská aktivita je na historickém minimu. Je třeba chápat, že politiky, kteří jsou u vlády méně než měsíc nelze posuzovat na pozadí těžkého dědictví dlouhých let a desetiletí, stejně jako nemá smysl deklarovat přemrštěné ambice bez nastínění strategie k jejich dosažení a priorit, které je třeba řešit. Je nutné zodpovědět, co se rozumí „svobodnou ekonomikou“? Je to úplná otevřenost vůči globálním trhům, od které dnes ustupují i Spojené státy, nebo to znamená, že bude syrská ekonomika na domácí úrovni bez monopolů? Jedním z monopolních rentiérských odvětví je oblast telekomunikací, a právě jasný přístup k těmto odvětvím dodá na věrohodnosti vyjádřením o svobodné a spravedlivé ekonomice. Evropští odborníci pomáhali syrské centrální bance při vytváření aktualizovaných regulačních rámců pro syrské banky, které patří k nejlepším v regionu, Jejich účinné a transparentní provádění jistě přispěje k ozdravení sektoru ekonomiky, včetně malých bank. Měly by hrát klíčovou roli při revitalizaci malých a středních podniků. Licence a dohled centrální banky se mají týkat i banky Cham, která působí v Idlibu (a platební a převodní aplikace Cham Cash), přičemž tam je problémem název totožný se současnou licencovanou islámskou bankou Cham. Je nezbytné urychleně zavést systém veřžn/lousmonopolsmat0áděaneV to lámskou bankou Cham. Je nezbytné urychleně z{5e�1r revitalizdnik�sid�m trahájili fázi za éry Baššára al rci p�přle-ced cend�m trahá smy aplikacez neopni ay s bodnmřemrštěnéovozNejodn� slí�dět, opatření,ych á onomikamozham.m to lně z{5e�1suroviny pod snomiře.ho a slíbkých edostaět, litikktelké batmosf� ekovelm� e�sk�nelze použž se pod�ára aelé í odbzích. �? Je to Je nezaemi? Požaori�gonem.mi? Požaní jiyh odvev��nskémvcp>< majdem duhoulicpjich hahra�soce, chodu?

vidím,? Blů?řn�pjicurymovai něktými dfirmnožzPřestolníp>< m v Sýrii mluvili Ano Bašš meoblémem nejřestolní�rskýu v J�?řn�oíczka>�nskémtkonplnála nez�i. pujsk�nřech hura�socyu, v jak�jdei vyj�mní,á p�, o Č�lní� pr�se dívát �cí <,ng>

d� prže scí ontrá v Sedem duhoulic, když sečn�u zdembanky to to dívátMa’, alen-NrhřaktnamenaD, nropad�o vedené. Takž� „sv�děaneV toekonomskozh á on� pr�Jejicatní ji�sobí omtype="ní Mus meobtaodn�oskytne� pr�aoučasnou licvse syo bojuípadé st�inve Kdye hn s sek�e pž tu v Bna trh� „sv� aoc� Maby smemyslník ot�sledky� em. � a amvé ch rila,onop/h4>Syrskskytnesa věaa pozas ustupujice na pé.Cenebusledky ho lit� a velkdvaé by prmice,�dědiccenebegyptsky ho ý sekpýro dov�lník otodenctud? EgyptBaš�zPřestolnívelmi utrí oukvedliv ajméup/h4>Pane doktektno o Č�lmnou islámskki Spe-pzrasto p konbombardny zkordiplomatiají zicnu, Jejicarmtě�,dokttřebovlmnvzduout_. Čckámaby smemi tr�témeysokoděanozotavmnvlapou�mi dku, aby

ií eko/h4><�1r revital� nárčetně z na histor�,ych á onopatřen�y ojuímicm. Ja�inve Kdye soměribu (aby sev� by�t�b:měra��lní25vat . Pu isláajea,onopykořiinve Kdyrí dalšbanky se� chbláascí é by ochbláa�m kte ojuílě izá oopností s mamt� a j�šcinve Koců pnouo se bo č? Todvětvím desloževal sse� lu�řelílem obodné a ng>Pane d(aby seonomika trovnyhnu�nojuíjmyv Bnany zkordí vr�torže v,á p�u�� pr�C�něnytnesaecifopol půsibu olů?val sska tr�mi dena�í nezachny zkordkulusl urych nemá smyssyr�bajkratic#007lt_. Vdn� sina�inve Korpros , tae�evyhnutebo č�otní podmínalivo pekulli vv obodné a

�nky v�eká�ýmicymi se dlouhooží�e ěk��e v,na historšce tuohlášení novéhka žli tromrmineVpouu k��livt přrcici�šcdníeelmikonom>�nsk�up/h4>

nu�n� těž syrobitalnž md v Sýrii mluvili Vv�dyh�ankouoka li poumus zkrátu k��li Nic přrcici�tnedníeelmií /h4>Syrsh al-Asada hkýmchvekayrskům, tatuo, o ham. Jlníinve Kdyrstrativy, která si oli schopeovransfuoho lid�ožkrh rlníinve Kdy. Z výo h� letech omikoui budola nea vidím, ětpetektoru é í ong>Pane dokt sebila,třinusmys��? Je toroty Vanou �ch níPanoouu k��liv Licza �kturt tak vyj�měk��e s Izrastt_. Pu isláyařemr�í yong>Pane de_sidh{ Pane de�hj kvbyly teyrsk,ou p. Nyžepopodářohlášení novéDěkopememVe�m,ialisedení orezidentm Fóra ,� syval syrs.dnikatelská činnDěkopinkcemi teputvobod/li>rl půr m�? k���dilCham,ní am Fórauohyz�roby, yste � id vede�ktal">Repo� e Júnuslen-N�n�ur.ou ekonkatelská č