Rozhovor: s Fajrúz Ibráhím (nejen) o léčivých bylinách

Stěží bychom hledali syrskou domácnost, v níž by nepoužívali plody jednoho či spíše více druhů léčivých a aromatických rostlin coby ochucovadlo pokrmů a nápojů. Stejně tak si sotva lze představit rodinné setkání nebo posezení s přáteli, aniž by během něj někdo nenabádal ostatní ke konzumaci blahodárných nálevů z těchto rostlin doprovázeje to lidovými pořekadly typu „kudy teče, tudy léčí“.

A pokud se některý z členů rodiny necítí dobře, jeho blízcí pro něj zpravidla zajistí vhodný druh léčivé byliny, v jejíž moci je (jak je předáváno z generace na generaci) zmírnění či plné odstranění neduhů, jakými jsou nachlazení, kolika, bolest hlavy nebo zubů a další nemoci, které dle jejich názoru nevyžadují zásah profesionálního lékaře. Mnoho Syřanů navíc tyto byliny užívá preventivně v přesvědčení, že je před nemocemi spolehlivě ochrání.

Kvalita užívaných bylin se v jednotlivých regionech významně liší v závislosti na lokálním klimatu, na tom, zda jde o přímoří, vnitrozemí nebo poušť. Ve všech syrských městech a čtvrtích ovšem nalezneme prodejny vystavující různé druhy těchto bylin, v nichž zájemcům ochotně vysvětlí vše, co potřebují vědět o jejich účincích.

I při tradičních seancích s pitím importovaného maté, které svou vřelou atmosférou spojují rodiny a přátele, jsou hosté tázání na preferovaný druh koření či bylinek, které chtějí přidat do svého nápoje, přičemž v zimním období bývá preferován zázvor a galanga, zatímco jindy vede meduňka, bazalka nebo yzop. Při posezeních nad čajem zase lidé většinou volí skořici či mátu.

Léčivé a aromatické rostliny jsou zkrátka nedílnou součástí syrské tradiční kulinářské kultury. Abychom se lépe seznámili s tématem, vpravili jsme se na Institut zemědělského výzkumu při syrském ministerstvu zemědělství, kde jsme se setkali s přední odbornicí v této oblasti paní Fajrúz Ibráhím, s níž jsme vedli následující rozhovor:

Velice Vám děkujeme za milé pozvání a doufáme, že čtenářům našich stránek přiblížíte situaci stran léčivých a aromatických rostlin v Sýrii…

Institut, ve kterém pracuji, se vědecky zajímá o aromatické a léčivé rostliny lokálně přítomné na syrském území. Studujeme je, provádíme jejich výzkum, klasifikujeme je a hledáme nejlepší způsoby jejich využití a použití výtažků z nich. Díky tomu, že Sýrie leží na pobřeží Středozemního moře a těší se středomořskému klimatu, je vhodným územím pro růst léčivých a aromatických rostlin charakteristických bohatstvím účinných látek, a to jak planě rostoucích, tak pěstovaných na zemědělských pozemcích, což přispívá k zajištění dodatečných příjmů pro zemědělce při snížených výrobních nákladech a také podporuje národní hospodářství vývozem produktů do velkého množství zemí. Jako institut se zabýváme výzkumem rostlin, jejichž hlavním domovem je Sýrie. Ministerstvo zemědělství řadí mezi své hlavní priority pět druhů léčivých a aromatických rostlin, jimiž jsou kmín, anýz, černé semínko, koriandr a fenykl. Podporuje rozšiřování pěstebních ploch a komunikuje se zainteresovanými subjekty s cílem připravit objem přebývající produkce na export. Ministerstvo poskytuje zázemí a technickou podporu zemědělcům, aby mohli v budoucnu tyto plodiny dále rozšiřovat. Většina produkce má své vnější vývozní trhy, zejména kmín a anýz. Po jejich pěstování je ze strany zemědělců poptávka vzhledem k nízkým nákladům ve srovnání s ostatními plodinami, neboť jejich pěstování je zcela závislé na dešťových srážkách, které nezatěžují půdu, a je zajištěn odbyt.

Jak známo, v Sýrii je mnoho klimatických oblastí od pobřeží, přes vnitrozemí, až po poušť. Jaká jsou specifika jednotlivých regionů z hlediska jejich vhodnosti pro pěstování léčivých a aromatických rostlin?

Sýrie je charakteristická biologickou rozmanitostí díky své heterogenní topografické a klimatické povaze. Patří mezi země vhodné pro pěstování mnoha druhů rostlin, zejména aromatických a léčivých. Ekonomická hodnota léčivých a aromatických rostlin nespočívá pouze v tom, že jsou exportní a komerční plodinou, ale jde navíc o integrovaný rozvojový projekt, který otevírá cestu k budování mnoha průmyslových odvětví souvisejících s těmito zemědělskými produkty. To přispívá k vytváření množství pracovních příležitostí pro mladé lidi, zejména proto, že Sýrie má potenciál expandovat v této oblasti. Na syrském pobřeží najdeme druhy léčivých a aromatických rostlin, jako jsou yzop, tymián, sumáq, vavřín a levandule, které se svým charakterem liší od evropských protějšků díky typickému syrskému slunci a půdě. Dále tu máme myrtu, šalvěj, proskurník, heřmánek, sléz a mnoho dalších, které lidé používají v každodenním životě, přidávají je do svých potravin a nápojových směsí. Sumáq, jak známo, je součástí nakládané zeleniny, vavřín zase slouží při výrobě speciálního mýdla (vavřínové mýdlo), tymián se používá jako ochucovadlo potravin, při přípravě masa, pije se z něj vařený nápoj a v neposlední řadě je nedílnou součástí typického levantského sýru šanklíš, kterému dodává výraznou vůni a chuť. Přesuneme-li se do vnitrozemí, narazíme na hluchavku, která se hojně vyskytuje zejména v provincii Homs. Má mnoho vynikajících vlastností, včetně léčby některých nemocí. Používá se také při výrobě kosmetiky a má významné místo ve vývozu do sousedních i vzdálenějších zemí. V Qalamúnu najdeme ve volné přírodě také šafrán, který lidé používají spolu s cibulí k ochucení pokrmů a v současné době se pěstuje na planině al-Gháb, v Qunajtře a na damašském venkově. Jeho produkci ve velkém množství brání potřeba velkých ploch půdy.  Dále je zde jasmín, který se používá při výrobě nejdražších parfémů. V syrském Qalamúnu v oblasti al-Maráh najdeme damašskou růži, přičemž bylo vědecky prokázáno, že právě zde jsou nejvhodnější podmínky pro tvorbu v ní obsažených účinných látek. Velkou pozornost jí věnoval Syrský fond pro rozvoj, který usiloval o její zařazení na seznam světového dědictví UNESCO. Používá se při výrobě parfémů a kosmetiky obecně. Nelze nezmínit anýz, který se používá při výrobě pečiva a lihovin a jako analgetikum při kolice, ale i při nachlazení, stejně jako fenykl, černé semínko, koriandr, kmín, černý pepř a mnoho dalšího. Pokud se přesuneme do pouště nebo obecně suchého prostředí, najdeme zde pro diabetiky užitečný pelyněk a lanýže. Sýrie zažila období bohatá na lanýže a mydlici, kdy se velká část přebytků vyvážela. Obecně lze říci, že Sýrie je domovem stovek druhů léčivých a aromatických rostlin (odhaduje se kolem tří set), z nichž většina se používá ve farmaceutickém průmyslu, představují dobrý příjem pro zemědělce, zaměstnávají velký počet pracovníků a jsou šetrné k životnímu prostředí, protože nepotřebují velké množství hnojiv a pesticidů. Proto jsou náklady na produkci nízké v poměru k výnosu a ve srovnání s jinými plodinami. Sýrie prostřednictvím Federace zemědělských komor ve spolupráci s ministerstvem zemědělství uspořádala na konci února v Damašku první konferenci o léčivých a aromatických rostlinách pod názvem „Zelená investice“ s cílem podpořit toto důležité odvětví. Institut zemědělského výzkumu, ve kterém pracuji, dbá na ochranu rostlinného bohatství a snaží se vystupovat proti nelegálním sklizním, které probíhají po desítky let.

Velmi Vám děkujeme za poskytnuté informace a přejeme Vám úspěch ve Vaší další vědecké a akademické činnosti.

Děkuji Vašemu médiu i všem českým přátelům za projevený zájem.

Reportáž pořídil a vyjádření zaznamenal náš syrský dopisovatel Júnus an-Násir.