Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: s generálním tajemníkem Lidové násiristické organizace Usámou Saʽdem

Rozhovor: s generálním tajemníkem Lidové násiristické organizace Usámou Saʽdem

Pokračujeme v naší sérii nepravidelných rozhovorů s členy libanonské politické scény poté, co v zemi cedrů došlo na sklonku (nyní již předminulého) roku k zásadním projevům nesouhlasu části veřejnosti s tím, jak domácí mocenské a politické elity zemi vedou, resp. kam ji chtějí dál směřovat. Nyní naši žádost o rozhovor přijal šéf Lidové násiristické organizace a poslanec libanonského parlamentiu, v Sidónu (resp. Sajdě; cca 30 km jižně od Bejrútu) sídlící Usáma Sa’ad. O tom, jak vidí příčiny současné situace, jak ji analyzuje a jaká zároveň nabízí řešení či před čím alespoň varuje, s ním pohovořil náš libanonský spolupracovník Karím al-Árif:

Když byl v nedávném rozhovoru pro deník al-Džumhúríja předseda libanonského parlamentu Nabíh Berrí tázán na aktuální politickou situaci, odpověděl: „Situace není ani trochu dobrá. Nacházíme se v tunelu a nevidíme světlo na jeho konci. Situace ohledně vlády je naprosto zablokovaná. Proč tomu tak je, se ptejte prezidenta a designovaného premiéra“. Dále vyjádřil naději, že „(francouzský) prezident (Emmanuel) Macron s tím zvládne něco udělat během své příští návštěvy. Musíme čekat“. Proč je dle vašeho názoru situace ohledně sestavování nové vlády „naprosto zablokovaná“?

Není to zdaleka poprvé, kdy situace v Libanonu uvízla na mrtvém bodě. Co se nyní odehrává, se dalo očekávat. Je to součástí libanonské reality. Po dlouhá léta spolu mají vládnoucí politické síly konflikty, které vždy řešily dohodami o rozdělení moci. Dovedlo nás to až na pokraj zhroucení. Politika vládnoucích vrstev v období od Táʼifské dohody do současnosti přivedla zemi do stavu finančního, ekonomického a sociálního kolapsu. Společenské dopady jsou markantní a politická krize se prohlubuje. Zažili jsme již řadu problémů, dlouho jsme byli bez zvoleného prezidenta, vícekrát se nedařilo sestavit vládu. Tváří v tvář obrovské krizi, v níž se nyní nacházíme, nejsou vládnoucí vrstvy schopny přijmout zodpovědnost a podniknout náležité kroky. Nečekáme zázraky, ale je potřeba zastavit propad. Nic se ovšem neděje. Důvody jsou stále stejné. Vládnoucí vrstvy mají i nadále tentýž přístup a nic se nezměnilo.

Domníváte se, že by nadcházející návštěva prezidenta Macrona mohla přinést průlom ve smyslu oživení procesu formování vlády?

Je zřejmé, že francouzská iniciativa nesplnila očekávání. Měli jsme první Macronovu návštěvu, pak druhou, a nyní měla proběhnout třetí, která byla ovšem odložena, protože se francouzský prezident nakazil covidem. Někteří o této třetí návštěvě říkali, že má být velmi významná, nicméně reálně měla obsahovat pouze jednoduché protokolární setkání mezi oběma prezidenty a většinu času měl Macron strávit u francouzských jednotek sloužících v rámci UNIFIL (Prozatímní jednotky OSN v Libanonu). Je jasné, že francouzská iniciativa nepřinesla výsledky a Libanon je ve stavu naprostého politického patu, který je v dohledné budoucnosti neřešitelný. Jsme na pokraji politického kolapsu. Musíme doufat, ať nedojde, dá-li Bůh, ke zhoršení bezpečnostní situace v důsledku zhoršujících se životních podmínek většiny Libanonců. Velká část lidí trpí tíživou situací, která není jakkoliv řešena. Ne, iniciativa francouzského prezidenta není úspěšná.

Jaký je obecně postoj Lidové násiristické organizace vůči snahám Francouzů podnítit v zemi politické a ekonomické reformy zahrnující rovněž boj proti korupci?

Libanon potřebuje národní řešení svých problémů, ať již se to týká ekonomiky, financí či společnosti. Musíme začít na domácí úrovni. Zahraniční iniciativy opravdu nepředstavují zázračný lék na libanonskou krizi. Pokud jde o Francouze, nemáme výhrady primárně proti různým požadavkům, ale především proti formě. Potřebujeme politické řešení naší krize na národní úrovni. Od 17. října loňského roku voláme po přechodném období s přechodnou vládou, která by vládla po stanovenou dobu se zvláštními pravomocemi, aby zajistila klidný a bezpečný přechod z krize do nové etapy. Vládnoucí složky na tento požadavek ovšem dosud nereagovaly. Jakákoliv zahraniční iniciativa vzbudí nevůli a rozepře mezi Libanonci. Je nutné se domluvit na národním řešení krize a klidné tranzici. Jedině domácí dohoda může vést ke zvládnutí všech problémů, ať již jsou politického, ekonomického či sociálního charakteru. Nejsme absolutně proti spolupráci se světem, naopak jsme pro spolupráci se všemi státy světa s výjimkou sionistického nepřítele. Nejprve však Libanonci musí mít vlastní vizi, jak překonat krizi, nikoliv očekávat, že jim řešení přinese někdo zvenčí.

Ve věci boje proti korupci se vaše organizace aktuálně staví za přijetí zákona o nezávislosti soudnictví spolu s aktivací kontrolních těles dohlížejících nad státní správou a financemi. Jen tak lze dle vás garantovat spravedlnost v Libanonu. Problém s korupcí v Libanonu nicméně začíná u politické korupce. Myslíte, že je vůbec reálné přijetí zákona o nezávislosti soudnictví ve světle existujícího politického systému založeného na konfesionálních kvótách?

Změna v Libanonu musí být komplexní, nemůže jít pouze o jednotlivé kroky. Pro přijetí zákona o nezávislosti soudnictví je třeba změnit současné rozdělení moci. Je to velmi vážná výzva. Potřebujeme přechodnou vládu, která zákon o nezávislosti soudnictví schválí. Návrh zákona leží v parlamentu, ale je zablokovaný. Pokud mluvíme o skutečných reformách, jejichž korunou má být tento zákon, potřebujeme nové politické vedení, které nastolí nové směřování. Musíme coby revoluční síly v tomto ohledu neustále tlačit. Dokud zde nebude přechodná vláda, musíme prosazovat tento zákon, dále také garance lidských práv, záruky pro integritu voleb, právní nástroje pro boj s korupcí v zemi, která bude chráněná před autoritářskými politickými stranami.

Zůstaňme ještě u libanonské justice. Co si myslíte o rozhodnutí prokurátor Fádího Sawwána obžalovat prozatímního premiéra Hassána Dijába a tři bývalé ministry? Myslíte, že může být v tomto případě učiněno spravedlnosti za dost, nebo jde pouze o „kouřovou clonu“, jak se vyjádřil jeden známý novinář, který kauzu sleduje?

Co se týče rozhodnutí prokurátora Sawwána, nesmíme zapomínat na dopis, který před časem zaslal do parlamentu, v němž obviňoval asi dvanáct ministrů a čtyři předsedy vlády. Nechápu, proč se výsledná obžaloba omezuje na tři ministry a jediného premiéra. Nevím, z jakých podkladů vychází, ale nejsem se směřováním justice v Libanonu spokojen. Co se stalo v Bejrútu 4. srpna, je zločin, a pokud je za něj někdo odpovědný, musí být vyvozena i politická odpovědnost. Ale politická korupce se odráží ve všech oblastech včetně vyšetřování. Odráží se ve všech institucích včetně soudnictví a státní správy, v ekonomice, financích, zkrátka všude. A politická korupce je královnou veškeré korupce v Libanonu. Jak můžeme vědět, co je v dané kauze korektní postup a co je na politickou objednávku? Dozvíme se pravdu? Jsem přesvědčen, že se řada věcí jednoduše zamete pod koberec.

Na nedávném mítinku v Sidónu, kterému jste předsedal, jste oznámili, že jste navázali „řadu kontaktů s cílem posílit spolupráci se zbytkem revolučních sil“. Můžete nám k tomu uvést detaily?

Tento mítink navazoval na předchozí setkání. Vyhlašovali jsme na něm naše základní priority pro nadcházející etapu a adresovali výzvy, které před námi leží. V zásadě jde podle mě o tři hlavní okruhy. Prvním je přivedení politických sil, které se roky držely u moci a přivedli Libanon do situace, v jaké je, k odpovědnosti. Tyto síly odsuzujeme a pokládáme je za plně odpovědné. Druhým je odmítnutí, aby Libanonci nesli tíhu nákladů za finanční, ekonomické a sociální kolapsy, které tyto vládnoucí skupiny způsobily. Třetím je požadavek základních práv pro Libanonce, jmenovitě právo na zdravotní péči, školství, pracovní příležitosti, důstojný životní standard, transparentní vedení, čistou vodu, elektřinu, penzijní zabezpečení, sociální zabezpečení a další práva související s lidskou důstojností. Všechny tyto tři okruhy vyžadují řadu aktivit, mezi něž patří i komunikace s dalšími revolučními silami, abychom sjednotili naše úsilí s cílem prosadit tyto požadavky. V zájmu změny v mocenské rovnováze chceme ustavit politický, lidový, občanský a odborový blok, který otevře cestu pro změnu v Libanonu. O tom bylo naše stanovisko.

S jakými skupinami jste v kontaktu?

Jde o asi sedmdesát až osmdesát skupin s velkou podporou, které byly aktivní v průběhu loňské revoluce a významně k ní přispěly. Také jako my reflektovaly minulé zkušenosti. Revoluce 17. října znamenala zásadní událost v dějinách Libanonu, neboť přivedla na scénu novou generaci. Mladí byli dlouho vylučováni z veřejných záležitostí vládnoucími složkami. Pak přišla revoluce a mladí začali být aktivní ve veřejném životě a v oblasti politiky. Získali během tohoto období zkušenosti, a tak nyní mohou tyto mládežnické skupiny postupně krystalizovat vizi pro politickou změnu v zemi. To je velmi pozitivní. Největším úspěchem revoluce 17. října tedy není svržení vlády, ale uvedení mladší generace do hlavního proudu politického života.

Vidíte některé jednotlivce v rámci vládnoucích skupin, kteří změnili svůj přístup a politiku, stali se součástí revoluce a jde jim o zásadní změnu systému?

Mám vážné pochybnosti o někom, kdo byl po mnoho let u moci, podílel se na předchozích vládách, nese spolu s ostatními odpovědnost za to, co se stalo Libanoncům, a nyní tvrdí, že změnil svůj postoj. Z toho důvodu nespolupracujeme se silami, které se přidávají k opozici, aby si vylepšily svoje pozice. Věci jsou jasné a separujeme se od nich.

Domníváte se, že můžeme očekávat návrat revolučních skupin do ulic velkých měst, vezmeme-li v úvahu rychle se zhoršující ekonomickou a sociální situaci?

Jistě, lze to očekávat. Plánujeme aktivovat přítomnost politických a lidových uskupení v ulicích a na náměstích, abychom prosazovali požadavky, které jsme formulovali. Musíme být dostatečně silní k dosažení změny pořádků. Rozhodně se nehodláme podvolit současné realitě. Vidíme bezprostřední nebezpečí, sociální výbuchy se projevují denně, což může vést k chaosu a bezpečnostnímu kolapsu. Nechceme dospět do tohoto bodu. Proto se musíme organizovaně stavět současné politické, finanční, ekonomické a sociální realitě, aby se situace nepropadla do chaosu a úsilí revoluce 17. října nebylo zmařeno. Je nutné v revoluci pokračovat a dále se organizovat, zvláště v nadcházející fázi. Budeme usilovat o naplnění našich požadavků a obnovení vlivu revolučních sil, aby zůstala zachována naděje, že změna v této zemi je možná. Cestou, jak čelit krizi, je pro nás oživení tohoto lidového hnutí.

Část vládnoucích složek označila revoluci 17. října za převážně řízenou vnějšími silami a nedávno jsme mohli číst v některých novinách a na webových stránkách o konspiračních teoriích kolem lidového hnutí. Poslední z těchto teorií speciálně vyzdvihuje britskou roli a ovlivňování ze strany Britů za účelem formování veřejného mínění. Co na to říkáte? Víte o nějakých vnějších silách, které infiltrovaly revoluci 17. října a prosazovaly svoji agendu?

Pokud probíhá jakákoliv lidová revoluce, je přirozené, že se na ní snaží přiživit lokální a regionální síly. Jak jsem řekl, máme zde příslušníky vládnoucí vrstvy, kteří se snaží oddělit od moci, přidat se k opozici a přiživit se na revoluci. Libanonská revoluce je ale plně legitimní, protože pramení z tragických životních podmínek, jakými Libanonci procházejí. Je vyjádřením všeobecného hněvu poté, co všechny problémy vypluly na povrch. Mladí revolucionáři usilují o změnu, zcela odvrhují veškeré konfesionální afiliace a vyzdvihují společnou národní identitu. Na jedné straně se některé síly se snažily ovládnout revoluční vlnu. Na straně druhé tu potom máme síly nepřátelské k revoluci. To jsou ty autoritativní síly, které hovoří o „barevných revolucích“ řízených zahraničními zpravodajskými službami. Zde se ovšem jedná o legitimní a čisté vyjádření vůle libanonského lidu a nové generace, která požaduje změnu. Nějaké velvyslanectví či určitá skupina se mohou snažit do věci zasáhnout, to ale nemění základní fakta. Máme tu zkorumpovaný systém, kterému se postavily lidové a mládežnické síly. Příslušníci vládnoucích složek můžou psát to či ono, stejně tak se to či ono může psát v nějakých novinových článcích. Nikdy jsem ale neviděl jakékoliv faktické důkazy svědčící proti revolučním silám. To, co se psalo o britské zpravodajské službě a podobně, byly jen obecné řeči, nic konkrétního. Mohli to být Britové, ale také to mohl být někdo jiný. Ze Západu, ale také nemusel být ze Západu. A tak dále. Je to snaha o potlačení revoluce tím, že ji označíme za závislou na zahraniční vůli, řízenou zpravodajskými službami a tak podobně.

Libanon díky své významné geostrategické pozici představuje od získání nezávislosti v roce 1943 do současnosti otevřenou arénu, v níž si své konflikty řeší regionální i globální hráči. To velmi přispívá k chronické politické nestabilitě, která je hlavní překážkou jakémukoliv pokusu o reformu „rentiérské ekonomiky“, kterou podle expertů Libanon naléhavě potřebuje co nejdříve. Myslíte, že existuje způsob, jak Libanon učinit imunním před zahraničním vměšováním, a kdo nese hlavní odpovědnost, že je země takovým kolbištěm?

Tento popis se bohužel netýká jen Libanonu, ale řady arabských zemí. Mnoho arabských zemí se stalo arénami, na nichž se střetávají regionální a globální hráči. Je tomu tak v Libanonu a je tomu tak také v Sýrii, Iráku, Jemenu, Libyi či Súdánu. Tato nešťastná situace nastala po ústupu projektu arabské obrody a osvobození. Vzniklo vakuum, které hbitě zaplnily regionální a globální mocnosti, které se mezi sebou dělí o moc, zatímco Arabové včetně Libanonců nerozhodují sami o sobě. A to je špatně. Jako libanonští vlastenci a jako syrští, iráčtí, jemenští a kteříkoliv další vlastenci arabského světa tomu musíme čelit. Musíme čelit zahraničnímu ovládání našich zemí, stejně jako musíme usilovat o vybudování moderních systémů ve všech našich státech. Systémů respektujících lidská práva a lidskou důstojnost. Tváří v tvář konfesionálním afiliacím a náboženskému fanatismu musíme usilovat o inkluzivní identitu. Abychom se dostali na správnou trať, musíme odmítnout pokyny ze zahraničí a všechny zahraniční snahy nás ovládat. Potřebujeme naše vlastní národní řešení četných problémů a otázek, ať již se týkají politiky, ekonomiky, společnosti či čehokoliv dalšího. Je to výzva pro vlastenecké síly, které věří ve změnu a v nutnost budování moderního státu. V Libanonu se odehrává množství problémů strategické povahy, a proto jsme arénou otevřenou pro zahraniční vměšování, dnes víc než kdy předtím kvůli našemu kolapsu. Jde o řadu témat, ať jde o konflikt s izraelským nepřítelem, o otázku hnutí odporu, o naše palestinské bratry, kteří jsou uprchlíky v Libanonu, o syrské bratry, kteří uprchli do Libanonu, o libanonsko-syrské vztahy, o vymezení hranic, o ropu a zemní plyn v moři. V těchto strategických otázkách se překrývají národní, regionální a mezinárodní úroveň, a proto se tyto otázky staly předmětem internacionalizace. Dnes již jsou internacionalizovány i veškeré naše finanční, ekonomické a sociální problémy. Máme zde státy, které nabízejí humanitární a sociální asistenci Libanonu, a tím, kdo otevírá naše dveře, jsou konfesionální síly a konfesionální systém.  Směřujeme k internacionalizaci všech problémů naší země, a to sebou nese závažná rizika. Libanon je zcela otevřený vnějšímu vměšování, přičemž odpovědnost za to nesou konfesionální síly.

Když mluvíme o zahraničním vměšování, jaký je váš postoj k výzvě nastolit „kurs neutrality“, jenž prosazuje maronitský patriarcha Bišára Butrus ar-Ráʽí? Nemohla by „neutralita“ bránit či alespoň redukovat zahraniční vlivy na libanonské politické scéně?

Předtím, než se začneme bavit o tzv. neutralitě, je třeba řešit všechny citlivé problémy Libanonu, a to na národní úrovni, nikoliv v rámci konfesionálních disputací. Při jejich řešení je třeba brát v úvahu vyšší zájem Libanonu a zájem libanonského lidu, nikoliv partikulární zájmy. Budeme-li se bavit o problematice hnutí odporu, někteří se ji snaží prezentovat coby čistě šíitskou otázku, která ohrožuje sunnity a křesťany. Jiní zase popisují problematiku našich palestinských bratří jako sunnitskou záležitost, která ohrožuje všechny ostatní. Totéž se týká Syřanů. Pokud k těmto problémům budeme přistupovat takto pokřiveně a budeme se řídit tím, co chce to či ono mezinárodní těleso, vystavujeme zemi velmi nebezpečnému rozdělení, v němž nebude možné dosáhnout jakýchkoliv závěrů. Nejde o neutralitu, ale o celonárodní přístup k našim problémům. Uvedu jeden příklad z naší historie. Když došlo v šedesátých letech k rozdělení Egypta a Sýrie, můj otec Maʽrúf Saʽd navštívil egyptského prezidenta Džamála Abd an-Násira. Tehdy byly vztahy mezi Egyptem a Sýrií na té nejhorší úrovni. Násir přitom doporučoval mému otci, abychom v Libanonu hleděli na to, jak udržet naši národní jednotu. A že musíme se Sýrií udržovat co nejlepší vztahy, bez ohledu na to, jaký v ní panuje režim, protože jde o strategický národní zájem. Násir, který měl vážné spory se syrským režimem, radil otci, abychom hleděli zachovávat národní jednotu a dobré vztahy se Sýrií. Je řada příkladů, kdy takto vystupoval. Například za časů Abd as-Saláma Árifa, když chtěl Irák napadnout Kuvajt, Násir na tyto irácké záměry odpověděl a postavil se proti nim. Považoval to za krok, který by vedl k americké a britské intervenci proti Iráku. Nebo, když v roce 1970 probíhaly v Jordánsku události tzv. Černého září, Násir zasáhl, aby zastavil boje mezi jordánskou armádou a palestinskými frakcemi, neboť nechtěl dovolit západní a izraelskou intervenci na arabském území. Tohle není neutralita, to je sledování vyšších zájmů. Pokud Libanonec sleduje blaho své vlasti, nejde o neutralitu a nejde to nijak proti zájmům Arabů jako celku. Když Libanonec mluví a přináležitosti k arabské identitě, není to žádné rozdělování, ale spíše konstatování faktu. Jako Arabové se nyní nacházíme ve fázi bezprecedentního úpadku a procházíme minovým polem. Neutralita není slovo, se kterým se ohání jen tak. Mluvíme o zájmech Libanonců a o tom, že jejich národní bezpečnost není v konfliktu, ba naopak je propojená s arabskou bezpečností. Když je v pořádku Libanon, je v pořádku i Sýrie. Totéž platí naopak. Ale aktuální okolnosti jsou nesmírně složité, ať v Sýrii nebo Libanonu. Irák je také ve složité situaci. Ptám se, kam se poděl patriotismus v arabských zemích? Ať jde o libanonský, syrský, irácký, zálivový či jiný patriotismus, je pryč. Místo něj tu máme zájmy náboženských skupin, konfesí, frakcí, kmenů a různých fanatiků. Závislé arabské elity nás tlačí k normalizaci s izraelským nepřítelem. To neohrožuje jen Palestince, kteří se pouze dožadují svých práv, ale ohrožuje to zájmy všech Arabů. Není jasné, co má patriarcha na mysli neutralitou, ale my budeme raději sledovat naše národní zájmy a arabské zájmy.

Mezi citlivými problémy, které musí být řešeny na národní úrovni, jste zmínil otázku vymezení námořních hranic s Izraelem. Myslíte, že Američané chtějí otevírat přímé kanály, aby tlačili na navázání vztahů s Izraelem s hrozbou, že se Libanon nemusí dostat k ropě a zemnímu plynu?

Je možné, že Američané takto uvažují ve světle situace v Libanonu a chtějí využít náš kolaps ve službách svých strategických zájmů, mezi něž patří bezpečnost izraelského nepřítele, otázka hnutí odporu, otázka nerostného bohatství a cest ropy a plynu v regionu, přístupnost této ropy Číně a Evropě. Je velmi dobře možné, že to budou prosazovat. Po více než deseti letech vyjednávání jsme náhle dospěli k možnosti zahájit nepřímá jednání, jak to nazývají, o vymezení námořních hranic. O pozemních hranicích se nyní nemluví. Proč tomu tak je, nevím, a nevím, kolik v tomto ohledu bude na Libanon vyvíjeno tlaku. Do toho přišly náhlé deklarace o normalizaci s izraelským nepřítelem od některých arabských zemí. Vymezení hranic asi mělo být krokem tímto směrem, ale podíváme-li se na současnou politickou realitu Libanonu, je jasné, že je normalizace neprůchozí. Mohou zde být náznaky od některých libanonských představitelů, že se sionistickým nepřítelem vlastně nemáme ideologický problém a že jednání kolem hranic jsou znamením, že, pokud se vyřeší tyto záležitosti, jsme připraveni. To je velmi nebezpečné. Normalizace neslouží arabské národní bezpečnosti. Agresivní rasistický koloniální projekt v regionu není jen o tom, že tato entita zabrala území, které jí nepatří a vyhnala jeho obyvatele, ale má také svůj obecně lidský rozměr a je otázkou spravedlnosti. To, že je Izrael rasistický a agresivní stát, nás vede k tomu, abychom se stavěli odmítavě proti jakékoliv formě normalizace. Je to jako bychom se vzdávali části svého lidství, kdybychom navázali normální vztahy s touto entitou. Skutečnost, že shromáždili diasporu ze všech koutů světa a vyhnali místní obyvatele, dělá z tohoto projektu smrtelné nebezpečí kvůli jeho rasismu. Bohužel konfesionální rozdělení mezi Araby dává tomuto projektu legitimitu coby židovskému státu. Proč by tu nemohl být židovský stát? Může tu být i šíitský, sunnitský, křesťanský nebo drúzský stát. Způsob, jak čelit sionistické entitě, je ustavení moderního, národního státu, státu dbajícího lidských práv, který bude mít sílu ke konfrontaci tohoto nepřirozeného tělesa v našem regionu. Nejen, že odsuzujeme normalizaci s tímto nepřítelem, považujeme ji za zločin.

V aktuálním rozhovoru pro list Le Figaro přirovnal francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian kolaps Libanonu k Titanicu s tím, že „zatímco na slavné lodi hrál orchestr, aby odvedli pozornost lidí od nehody, tak Libanon se potápí za naprostého popírání, ke kterému ani nemusí hrát hudba“. Souhlasíte s jeho slovy? Mají se Libanonci připravit na ještě horší situaci, než jaká panuje nyní?

Je to pravda. Pokud nevystoupíme coby síla změny a neprosadíme novou politickou realitu, bude toto stanovisko pravdivé stoprocentně. Společenská situace se vyvíjí od špatného k horšímu. Pokud si s tím neporadíme rychle, povede to k sociální explozi a chaosu s absencí kontroly a pravidel. To může vést k zhroucení bezpečnosti a jednotlivé skupiny, které mají sílu, schopnosti a kapacity, se budou snažit sebe samé zabezpečit vlastní pomocí nejen co se přímo bezpečnosti týče, ale také co se týče potravin, zdravotní péče, vzdělávání, ekonomických procesů. Země se rozdělí na provincie a kantony, což by bylo velmi nebezpečné. Nesmíme dopustit, aby věci dospěly do takového stavu. Jestli se nezačne rychle jednat, plnou odpovědnost ponesou vládnoucí složky. Na nás coby síle změny je sjednotit a nasměrovat veškerou lidovou energii, aby tlačila na skutečné a závažné reformy. Musíme zabránit tomu, aby se věci vymkly kontrole a země se neřítila do neznáma.

مقابلة مع الأمين العام للتنظيم الشعبي الناصري النائب د.أسامة سعد

بالحديث عن الوضع القائم على ساحة لبنان السياسية، قال رئيس مجلس النواب نبيه بري رداً على سؤال لصحيفةالجمهورية“: “إن الوضع ليس مريحاً على الاطلاق، فقد دخلنا في النفق ولا أعرف كيف سنخرج منه، وأن الوضع الحكومي مسدود بالكامل. امّا لماذا هذا الانسداد؟ فبالتأكيد انّ الجواب هو لدى رئيس الجمهورية والرئيس المكلّف، مضيفا أنه يأمل أنيتمكّن الرئيس الفرنسي ايمانويل ماكرون من أن يفعل شيئاً في زيارته المقبلة، وما علينا سوى أن ننتظر، هل من الممكن أن تشرح لنا ما هو السبب الرئيسي الذي أوصل عملية التأليف الحكومي إلى الانسداد الكلّي؟

أسامة سعد: ليست المرة الأولى التي تصل فيها الحالة في لبنان إلى هذا التأزم السياسي، وبالتالي ما يجري الآن متوقع، وهو جزء من الواقع اللبناني المأزوم، ومنذ سنوات طويلة، كانت القوى السياسية التي تشكل السلطة تتصارع على الدوام في مـا بينها، وينتهي الصراع إلى تسويات حول تقاسم مغانم السلطة، هكذا كانت الأمور تسير وهذا ما أوصلنا إلى كل هذا الإنهيار، فهذا الأداء السياسي لمن تداول السلطة منذ الطائف حتى اليوم هو ما أوصل البلاد إلى حالة الإنهيارات الكبرى على المستوات المالية والإقتصادية والإجتماعية، ولا سيما التداعيات الإجتماعية الناتجة عن هذا الإنهيار الإقتصادي والإجتماعي، فضلا عن الأزمات السياسية المستحكمة، فقد مررنا بمحطات عدة كان هناك فراغ في رئاسة الجمهورية، وأكثر من مرة كان هناك وقت طويل لتشكيل الحكومات، الملاحظ حاليا أنه في ظل هذه الأزمة الكبيرة القائمة الآن، أن القوى السياسية لا تتحمل مسؤولياتها في تشكيل سلطة لا تجترح المعجزات بقدر ما توقف الإنحدار، وهذا الأمر لم يحصل، ما هي الأسباب؟ فهي الأسباب المعتادة ولم يتغير شيء، كون السلطة تمارس النهج نفسه ولم يتغير شيء.

وهل برأيكم أن زيارة الرئيس الفرنسي ايمانويل ماكرون المرتقبة من المفترض أن تشكل خرقا ما وتعيد إحياء عملية التأليف الحكومي؟

أسامة سعد: واضح أن المبادرة الفرنسية قد تراجعت كثيرا، فقد كانت هناك زيارة أولى وزيارة ثانية وحاليا هناك زيارة ثالثة، يقال أن الزيارة الثالثة ستكون مؤثرة للغاية، وهناك لقاء بروتوكولي بسيط، ضمنه لقاء يجمع بين الرئيسين، ومعظمها زيارة للقوات الفرنسية المشاركة في اليونيفيل، فمن الواضح أن المبادرة الفرنسية أحبطت، وأن الوضع في لبنان في حالة إنسداد سياسي كامل، وعصي على المعالجة في المدى المنظور، نحن أمام مخاطر جدية لانهيار سياسي، وانهيارات ان شاء الله لا نصل إليها من الناحية الأمنية نتيجة تردي الأوضاع المعيشية لأكثرية الشعب اللبناني، فالكثير من اللبنانيين يعانون من أوضاع معيشية صعبة ودون أي معالجة، والواضح أن مبادرة الرئيس الفرنسي غير ناجحة.

بالحديث عن الرئيس ماكرون، ما هو رأي التنظيم الشعبي الناصري بالنسبة للمبادرة الفرنسية التي من المفترض أن تشكل نقطة انطلاق الإصلاحات السياسية والاقتصادية بالإضافة إلى محاربة الفساد؟

أسامة سعد: نحن نقول أن لبنان يجب أن يذهب لمعالجات وطنية لملفاته سواء المالية أم الإقتصادية أم الاجتماعية انطلاقا من لبنان، وليس عبر المعالجات الخارجية، فهي ليست الدواء الشافي لأزمات لبنان، نحن بالبداية كانت لنا ملاحظات ليس على ما تطلبه المبادرة بل اعتراضات على الشكل، فنحن نريد حلولا وطنية لأزمات البلد، وتبدأ الحلول الوطنية بالمعالجة السياسية لأزماتنا، وتفاهمات سياسية، نحن طالبنا في البداية وبعد 17 تشرين بمرحلة انتقالية، وبحكومة انتقالية، لزمن محدد وبصلاحيات استثنائية، ليحصل هذا الإنتقال السلمي والآمن من واقع الأزمة إلى واقع جديد، لكن قوى السلطة لم تكن تتجاوب مع هذا المطلب، وهي حتى هذه اللحظة لا تتجاوب مع هذا المطلب، وبالتالي أي مبادرات خارجية ستكون محل تجاذب واختلاف بين اللبنانيين، ولكن عندما يتفق اللبنانيون على حل وطني للأزمة، وهو ما نطرحه، أي عبر الإنتقال السلمي والآمن والوطني من واقع إلى واقع جديد، وهذا ما نطالب به، لذا لسنا متحمسين لأي مبادرات خارجية وندعو للإتفاق الداخلي لنصل إلى الطريق الصحيح لمعالجة كل الأزمات، سواء كان طابعها سياسيا أم إقتصاديا أم إجتماعيا، نحن لسنا ضد التعامل مع العالم، مع كل دول العالم، ما عدا العدو الصهيوني، إنما يجب أن يكون لدى اللبنانيين رؤية لمعالجة أزماتهم، لا أن تأتي الحلول من الخارج.

في موضوع محاربة الفساد، أعلنتم مؤخرا عن وجوب إقرار قانون إستقلالية القضاء، بالإضافة إلى تفعيل هيئات الرقابة الإدارية والمالية، أي بحسب رأيكم كتنظيم سياسي، هنا فقط تكمن الضمانة الوطنية الحقيقية للعدالة في لبنان، فالعنوان الأبرز لحياتنا العامة في لبنان هو فساد السياسة قبل أي فساد آخر، هنا نسأل هل من الممكن أن تشرح لنا كيف من الممكن تحقيق اقرار قانون استقلالية القضاء في ظل النظام السياسي القائم المبني على المحاصصة السياسية الطائفية؟

أسامة سعد: التغيير في لبنان ليس موضوع فرد، فقانون استقلالية القضاء يحتاج لتعديل في موازين القوى، فنحن أمام تحدٍّ جدي، فقوى التغيير مُطالبة بأن تجمع وتحشد قواها لتعديل توازن القوى في البلد لمصلحة التغيير، ومن ضمنها قانون استقلالية القضاء، ومن ضمن هذه الحكومة الإنتقالية التي نقترحها إقرار قانون استقلالية القضاء، هناك مشروع لاستقلالية القضاء موجود في المجلس النيابي، ولكن متوقف، ولكن إن كنا نتحدث عن إصلاحات جدية وعلى رأسها قانون استقلالية القضاء، فنحن نحتاج لموازين قوى جديدة تفرض هذا المسار، لذا نقول أن على قوى الإنتفاضة الضغط بهذا الإتجاه، وطالما ليس هناك مجال لقيام حكومة انتقالية فعلينا الضغط لإقرار هذا القانون، وهذا الأمر يشكل ضمانة لحقوق الناس أولا، كما ويشكل ضمانة لنزاهة الإنتخابات، وقوة قانونية لمواجهة منظومة الفساد في البلد والمحمية من أطراف سياسية سلطوية.

بالحديث عن السلطة القضائية في لبنان، وتحديدا بالنسبة لموضوع ادعاء القاضي صوّان على رئيس حكومة تصريف الأعمال حسان دياب والوزراء السابقين الثلاثةما هو رأيكم بقرار القاضي؟ بمعنى آخر، هل هو قرار هدفه التوظيف السياسي الذي من شأنه إسقاط العدالة، أو أن هذا القرار هو عبارة عنقنبلة دخانيةكما وصفه لنا صحافي معروف يقوم على متابعة الملف؟ 

أسامة سعد: بصراحة قرار القاضي صوان لا يمكن فصله عن رسالته التي أرسلها لمجلس النواب منذ فترة، والتي اتهم فيها حوالي 12 وزيرا وأربعة رؤساء حكومات، ولا أستطيع أن أفهم لماذا اختصر الموضوع ووجه الإتهام لثلاثة وزراء ورئيس حكومة، لا أعرف ما المعطيات التي لديه، ولكني غير مطمئن لمسار العدالة في لبنان، وما جرى في بيروت في 4 آب (أغسطس)، هو جريمة، وبالأساس إذا كانت ثمة محاسبة، فيجب أن تكون محاسبة سياسية، وكما ذكرت سابقا فالفساد فساد سياسي، وهذا الفساد السياسي ينعكس على كل الملفات، بما فيها ملف التحقيق، وينعكس أيضا على كل المؤسسات وبما فيها مؤسسة القضاء والإدارة والإقتصاد والمال وكل شيء، فالفساد السياسي هو سيد الفساد في لبنان، فلا يمكن أن نقول ما الصحيح في هذا الملف وإن كان هناك تسييس فعلا؟ وهل سيؤدي الموضوع إلى تضييع الحقيقة؟ وأعتقد أن العديد من الأمور في البلد ضاعت بهذه الطريقة.

من بيان خلال اجتماع عُقد في مدينة صيدا برئاستكم منذ بضعة أيام، أعلن المجتمعونالقيام بسلسلة اتصالات بهدف تعزيز التعاون مع سائر قوى الانتفاضة، هل من الممكن أن تطلعنا على تفاصيل الاجتماع؟

أسامة سعد: الإجتماع تكملة لاجتماعات سابقة، وأعلنت فيه توجهات أساسية للمرحلة المقبلة، والتحديات التي أمامنا، وأعتقد أن هناك ثلاثة عناوين أساسية، أولها تحميل القوى التي تداولت السلطة وعلى مدى سنوات ما جرى ويجري على اللبنانيين، وإدانة هذه القوى، وتحميلها كامل المسؤولية، أما العنوان الثاني فهو رفض تحميل اللبنانيين أكلاف الخسائر التي نتجت عن هذه الإنهيارات المالية والإقتصادية والإجتماعية وأوزار هذه الطبقة السياسية فهم ضحايا، والعنوان الثالث هو المطالبة بالحقوق الأساسية للبنانيين، وهي تحديدا حق الرعاية الصحية، والتعليم وفرص العمل والمستوى المعيشي اللائق والإدارة الشفافة، والمياه النظيفة والكهرباء وضمان الشيخوخة والضمان الإجتماعي وغيرها من القضايا التي هي حقوق إنسانية ومرتبطة بالكرامة الإنسانية للبنانيين وحقهم فيها، فهي ثلاثة عناوين تفرض عدة مهام، منها التواصل مع قوى الإنتفاضة لتوحيد الجهود من أجل الضغط باتجاه تحقيق هذه المطالب، وبالتالي تعديل موازين القوى في البلد، لمصلحة هذه الكتلة السياسية والشعبية والأهلية والنقابية التي مفترض أن تتشكل لتفتح طريق للتغيير في لبنان، وهذا ما قصدنا فيه بالبيان الذي صدر.

من هي هذه المجموعات التي يتم التواصل معها؟

أسامة سعد: هي مجموعات كثيرة وبأعداد كبيرة، وهي تقريبا تصل إلى ما بين 70 و80 مجموعة، وهي قوى ناشطة في الإنتفاضة وكانت لها إسهامات جدية، وهي أيضا تقوم بإجراء مراجعة للتجربة الماضية، وفي هذه المناسبة، فانتفاضة 17 تشرين حققت حدثا كبيرا واستراتيجيا في تاريخ لبنان، إذ أدخلت الجيل الجديد والشباب تحديدا في الشأن العام بعد طول إقصاء من قبل قوى السلطة، فقد أقصت هذه القوى الشباب عن الحياة العامة، لتأتي 17 تشرين وتُدخل الشباب عنوة في صلب الحياة العامة، وفي صلب العمل السياسي، وقد دخل هذا الجيل إلى الحياة العامة دون خبرة سياسية، ولا تجربة نضالية، وخلال هذه الفترة تبلورت لديه هذه الخبرة، وبالتالي بدأ يبحث هذا الجيل والمجموعات عن الخطوات الواجب القيام بها لبلورة رؤية سياسية للتغيير في لبنان، هذا أمر إيجابي، بل أعظم إنجازات 17 تشرين، فلن أقول أسقطت حكومات أو ألفت حكومات وفرضت تغييرا للنظام، بل إنجازها الأعظم كما ذكرت هو إدخال جيل الشباب عنوة في صلب الحياة العامة.

هل يوجد ضمن المجموعات أفراد تابعون للسلطة وعادت وغيرت النهج وسياستها وتعتبر نفسها جزءاً من الإنتفاضة، وتسعى للتغيير الجدي للنظام؟

أسامة سعد: لدي علامات استفهام حول هذه القوى التي مارست السلطة على مدى سنوات طويلة، وشاركت في الحكومات السابقة وتتحمل مع الآخرين مسؤولية ما جرى على اللبنانيين، وتقول إنها أصبحت في موقع مختلف، وبالتالي لا أطمئن لهذه المجموعات الحزبية، وأعتقد أن هذه المجموعات التي تحولت إلى الشارع كمعارضة بغرض تحسين شروطها مع الأطراف الأخرى، فلا تعاون معها، والأمور توضحت فهناك فرز لهذه القوى والمجموعات.

على هذا الأساس، وفي ظل التردي المتسارع للوضع الاقتصادي والاجتماعي القائم في البلاد، هل من الممكن أن نتوقع عودة الانتفاضة إلى ساحات مدن لبنان الرئيسية؟

أسامة سعد: هناك تقديرات بالتأكيد، نحن نخطط لتفعيل الحضور السياسي والشعبي في الساحات والشوارع، تحت العناوين التي ذكرتها، حتى نجمع قدرات وإمكانيات لتعديل موازين القوى فلن نستسلم لهذا الواقع، فنحن نرى أن المخاطر محدقة، فالإنفجار الإجتماعي يعبر عن نفسه يوميا، وقد يوصل هذا الإنفجار الإجتماعي إلى فوضى عارمة، وإلى انهيار أمني، ونحن لا نريد الوصول إلى ذلك، لذا من المفترض أن نذهب إلى تنظيم الإعتراضات على هذا الواقع السياسي والمالي والإقتصادي والإجتماعي، حتى لا تذهب الأمور نحو الفوضى وألا تذهب نضالات 17 تشرين سدى، فلا بد من استمرار هذه الإنتفاضة وتنظيم صفوفها أكثر، وخصوصا في المرحلة المقبلة، وهو ما سنسعى إليه، وهو ما يتجه إليه البيان الذي ذكرته، بإعادة تأثير قوى الإنتفاضة على الواقع الإقتصادي والسياسي والمالي والإجتماعي في البلد، بحيث نعطي الأمل بأن هناك إمكانية للتغيير في البلد ومعالجة أزماتنا باستعادة هذه الحركة الشعبية.

بالحديث عن انتفاضة 17 تشرين، التي اعتبرتها بعض أحزاب السلطة مدعومة بل مسيرة من جهات خارجية، قرأنا مؤخرا في بعض الصحف والمواقع الإخبارية عن نظريات تآمرّية تُحاك حول الحراك الشعبي، وآخرها يتعلق تحديدا بالدور البريطاني واختراقه للمجتمع والأحزاب بهدف محاولة صنع رأي عام، فما هو تعليقكم على هذا الموضوع؟ وبحسب علمكم هل هناك فعلا جهات خارجية خرقت انتفاضة 17 تشرين وحرفتها عن أهدافها الرئيسية؟ ومن هي؟

أسامة سعد: أي انتفاضة أو ثورة شعبية تحاول قوى مختلفة محلية وإقليمية أن تستثمر فيها، وكما ذكرت فهناك قوى في السلطة انقلبت وأبعدت أو أقصيت أو هي أقصت نفسها عن السلطة، وذهبت إلى المعارضة وحاولت أن تستثمر في انتفاضة الشعب اللبناني، والتي هي انتفاضة تكتسب كل المشروعية لأنها ناتجة عن مواجهة وظروف مأساوية ومعيشية يعيشها الشعب اللبناني، فهي تعبير عن غضب عارم أعاد كافة القضايا من القاع إلى السطح، وقد انضمت اليها كوادر شبابية ثورية تبغي التغيير، ومتخلية تماما عن كل انتماءاتها الطائفية والمذهبية ورفعت الهوية الوطنية، ومع هذه الإنتفاضة حاولت بعض قوى السلطة ركوب الموجة، بالمقابل هناك قوى في موقع العداء لهذه الإنتفاضة وهي قوى سلطوية، واتهمتها بأنها ثورات ملونة ومسّيرة من المخابرات الخارجية، ولكن هذه الإنتفاضة لها مشروعيتها، وهي انتفاضة نظيفة تعبر عن إرادة الشعب اللبناني والأجيال الجديدة وترفع مطلب التغيير، وقد تخترق سفارة مجموعة ما ولكن هذا لا يغير الوجهة بأن هناك نظاما فاسدا وأن هناك قوى شعبية وشبابية تحركت في مواجهة هذا النظام، وكثير من أطراف السلطة اتهموا السلطة بأنها مسيّرة وكذا وكذا، وبعض مقالات الصحف كتبت شيئا مشابها، ولكن لم أجد أي وقائع تدين قوى في الإنتفاضة عدا أطراف سياسية في السلطة، وحتى ما قيل عن استخبارات بريطانية وما شابه في بعض المقالات، فلم أجد في المضمون شيئا محددا، بل كلاما عاماـ، وما ذكرته هذه الصحف، يمكن لأي جهاز مخابرات أن يقوم به وليس الإنجليز فحسب، بل من كل الجهات وليس الغرب فحسب، بل من الغرب وغير الغرب، فالجميع يعمل بنفس الطريقة، فهناك طريق لقمع الإنتفاضة باتهامها بأنها تابعة لإرادات خارجية واستخبارات وكذا وكذا.

منذ نيل لبنان استقلاله عام 1943، وحتى اليوم، ليس سرا أن الجمهورية ذو الموقع الجيوالاستراتيجي المميز تحولت للأسف إلى ساحة مفتوحة للصراعات بين القوى الإقليمية والعالمية، وهو واقع أدّى ولا يزال إلى استمرار عدم الاستقرار السياسي المزمن الذي من الممكن اعتباره العائق الاساس لأي مشروع يهدف إلى تطوير الاقتصاد الريعي وهو أمر لبنان بأمس الحاجة إليه اليوم قبل الغد بحسب الخبراء الاقتصاديين، كيف برأيكم من الممكن تحصين لبنان سياسيا من التدخلات الخارجية وعلى من تقع المسؤولية الكبرى التي أباحت على تحويل البلاد إلى ساحة للتصفيات الإقليمية؟      

أسامة سعد: مع الأسف هذا التوصيف ينطبق على لبنان وعلى كل البلدان العربية، فكل البلدان العربية أصبحت ساحة صراع وتفاهمات وتسويات بين الأقوياء الإقليميين والأقوياء الدوليين، هذا واقع لبنان وواقع سوريا والعراق واليمن وليبيا والسودان، هو واقع مؤسف بعد انحسار المشروع النهضوي العربي والتحرري، وقد وجدنا أن الساحة أصبح فيها فراغ، وهذا الفراغ أتت معه قوى إقليمية قوية وقوى دولية لتملأه، وتتحول معظم الدول العربية إلى ساحات صراع إقليمي ودولي لتقاسم النفوذ، والشعوب العربية ومنها الشعب اللبناني مسلوبة الإرادة، وبالتالي فهذا واقع غير سليم، وعلينا كوطنيين لبنانيين، وعلى الوطنيين السوريين والعراقيين واليمنيين وكل الوطنيين في العالم العربي مواجهة هذا التحدي، تحدي فرض الإرادات الخارجية على بلدانهم، فضلا عن السعي لبناء الدولة العصرية، وفي كل قطر من هذه الأقطار، دولة حقوق الناس، دولة تحترم الكرامة الإنسانية، هذا ما نريده، وما يجب العمل عليه، نحن كوطنيين لبنانيين علينا تعزيز المشروع الوطني اللبناني والهوية الوطنية اللبنانية وهي هوية جامعة، في مواجهة الإنتماءات الطائفية والعصبيات المذهبية، حتى نتجه في الإتجاه الصحيح، برفض الوصايات والتبعيات وهيمنة المشاريع الخارجية، وأنه لدينا حلولنا الوطنية لملفاتنا وقضايانا المتعددة، سواء كان لها طابعا وطنيا أو سياسيا أو اقتصاديا أو إجتماعيا أو غيرها من المواضيع، هو تحدٍ أمام القوى الوطنية التي تؤمن بالتغيير وأنه لا بد من بناء الدولة العصرية الحديثة، فإذن تحول لبنان إلى ساحة، كون القوى الطائفية هي من حولته إلى ساحة، ما فتح الأبواب للتدخلات الخارجية الإقليمية، وحاليا أكثر بسبب الإنهيارات، وكنا نقول سابقا أن ثمة ملفات استراتيجية هامة في لبنان، مثل موضوع الصراع مع العدو الإسرائيلي، مثل موضوع المقاومة، موضوع الإخوة اللاجئين الفلسطينيين في لبنان، الإخوة النازحين السوريين في لبنان، العلاقات اللبنانية السورية، ترسيم الحدود، النفط والغاز في البحر، فهذه الملفات الإستراتيجية جميعا يتداخل فيها الوطني مع الإقليمي مع الدولي، وكنا نقول أن هذه الملفات تخضع لإرادات دولية، فالآن حتى الموضوع المالي مدوّل، والإقتصادي والإجتماعي مدوّل، لأن هناك دولا تعرض مساعدة لبنان إنسانيا واجتماعيا، فهذا النظام الطائفي والقوى الطائفية، هي من فتح الأبواب لتدويل كل ملفات البلد، وبالتالي فتحته لكافة المخاطر ولكل الإستباحات، فواقعنا اللبناني مستباح، وتتحمل المسؤولية في هذا الأمر القوى الطائفية.

بالحديث عن التدخلات الخارجية، هل برأيكم فكرةَ ومشروع الحياد الذي طرحه البطريرك الماروني مار بشارة بطرس الراعي من شأنه أن يشكل سدا أو على الأقل التخفيف والحد من مستوى التدخلات الخارجية على ساحة لبنان السياسية؟

أسامة سعد: لبنان بملفاته الحساسة، الأساس وقبل الحديث عن موضوع الحياد، أن توضع هذه الملفات وتناقَش على أنها ملفات وطنية، لا ملفات خاضعة للتجاذبات المذهبية والطائفية، ولا ملفات خاضعة لمطالب ومصالح الدول، وعلى هذه الملفات أن تناقش وطنيا وأن تراعى فيها المصالح العليا للبنان ومصلحة الشعب اللبناني، فموضوع المقاومة البعض يضعه في خانة أنه قضية للشيعة، وأنها تهدد السّنة والمسيحيين، وقضية الإخوة الفلسطينيين بأنها قوة للسّنة وتهدد الآخرين، وأن السوريين أيضا، فالبحث في هذه الملفات ضمن هذه المفاهيم القاصرة وما تريده هذه الجهة الدولية أو تلك، فإننا بذلك نضع البلاد أمام انقسامات خطيرة، وبالتالي لا يمكن الوصول إلى نتيجة. فهذا ليس حيادا بقدر ما هو معالجة وطنية لملفاتنا، البعض يسميه حيادا، ولكن في هذا المجال ليس موضوع حياد، وفي هذا المجال، سأذكر حادثة تاريخية، فبعد الإنفصال بين مصر وسوريا، كان الوالد معروف سعد بزيارة للراحل الرئيس جمال عبد الناصر، وكانت العلاقات بين مصر وسوريا في أسوأ حالاتها، ويوصي عبد الناصر الوالد بأنه في لبنان يجب أن يكون لدينا حرصا شديدا على الوحدة الوطنية اللبنانية، وأنه في لبنان يجب أن يكون لنا أفضل العلاقات مع سوريا بصرف النظر عن النظام الحاكم في سوريا، فهذه الرؤية الإستراتيجية للمصالح الوطنية والقومية، فعبد الناصر المختلف مع النظام في سوريا، يوصي معروف سعد بالحرص على الوحدة الوطنية وعلى علاقات جيدة مع سوريا، فضلا عن محطات عدة، فمثلا في عهد عبد السلام عارف عندما أراد العراق أن يغزو الكويت، تصدى عبد الناصر لهذه الرغبة العراقية، ووقف بوجهها، لاعتبار هذه الخطوة مقدمة لتدخل أميركا وبريطاني بمواجهة العراق، وأيضا في أيلول الأسود في سبعي/i> معالجةالرغبة وأنه <"class=k"s1">أيلوan class="s1">معالجةالرغبt يغزو الكويت، تصدى لتدخل بين مصر على الرغlass="s1">والقوى المسؤولية حتى نتجه يزال بالحرص 1">الكويت، والتحرري،i> <"class=k"s1">أيلوan class="s1">معالجةn class="s1">العربية هذا ما حيادا بقدر معظم فعبد أراد < cla class="s1">لبنان إلى بمواجهة an class="s1">في محطات الوطنية وهو الوطنية clalass="s1">ما تريده مساعدة ass="s1">المالي الشعب العربية هذا يزال بمواجهة class="s1">في عارف مصر وفي أراد < c c clalass="s1">عارف <>إلى مصر الاقتصاد والقوى الوطنية هذا يزال بمواجهة n class="s1">نضع البعض paass="s1">معظم الخطوة وأيضا يزال المالي تلك، مصر في التدخلات خطيرة، الوحدة التدخلات n class="s1">كوطنيينi> وكل الوطنيين n class="s1">غير يزال على العصرية هذه والغاز سليم، فمثلا كوطنيين ass="s1">سليم، معالجةالتخفيف class="s1">التدخلات فضلا الذي < clalalass="s1">لتدخل تهدد واليمن التدخلاتلنا كوطنيين c clalass="s1">عارف مصر العليا اللبناني مسلوبة السوريينالوطنية هذا يزال مساعدة <>paass="s1">معظم معظم التدخلات التدخلات / الذي < c class="s1">يجب بأمس ass="s1">سليم، بصرف ass="s1">سليم، حيادا برفض أفضل يتداخل معالجةسعد سعدكان سوريا، المالي تلك، لبنان، مثل واليمن الوطنية lass=alass="s1">وأيضا على الوالد معالجةالرغبةومنها >هناك

كان اللبنانية، السوريينمعالجةالرغبةi>ترسيم ووقف للمصالح >فهذه الملفات paass="s1">معالجةالرغبn clss=ass="s1">سعدالشعب المذهبية،/i>والعصبيات والطائفية،>>an class="s1">وقوى في الحديثة،< يثة،يثة،ass="s1">برفض الشعب i>وهيمنة اللبنانيأصبحت وقضاياناساحة، i>المالي مسلوبة التدخلاتالإسرائيلي،موضوع >يass="s1">والغاز اللبناني ساحة، i>طرحه علاقات علاقات في ووقف أراد < cln class="s1">الآخرين، <>العليا ومنها span alass="s1">فهذه المجال، pan class="s1">مؤسف يزال عندما أراد < claan class="s1">البطريرك المارونيوفي paass="s1">معظم كوطنيين وan class="s1">معالجةبرفض العليا <>وعلى العليا يثة،بالحديث سعدالإستراتيجيةساحة، i>يزال أن يكون <>وطنيا الوحدة التدخلات <>هذا ما فواقعنا pan class="s1">دولا <>الشعب i>pan class="s1">الحدود، البطريرك sn class="s1">الحديثة،< class="s1">العدو الإسرائيلي، مثل برأيكم < class="s1">معالجة حياد، التدخلات الصحيح، i>لبنان، الأبوابlalan class="s1">مع للراحل التدخلاتالعربية n ass="s1">والغاز يغزو الحدود، > كان جيدة تلك، يزال عليه، نتيجةللراحل والغاز < class="s1">غيرها

أسامة سعد: لبنان an class="s1">الوصول يكون حادثة i>لبنان، الخطوة كوطنيين وan class="s1">معالجةالوطنيين class="s1">البلاد < فموضوع غزو الأبوابlalclass="s1">التدخلات البعض معروف n> وكنا i>لبنان، class="s1">القوى n n class="s1">الخطوة وكنا لتدخل papan clalass="s1">الإستراتيجية للمصالح span c css="s1">المالي التدخلات الإسرائيلي، مثل المقاومة البعض المقاومة < claan class="s1">مع واليمن في والغاز معالجةan clspaclass="s1">فمثلا الإخوة الوحدة i>والغاز واليمن في والغاز n cla class="s1">للشيعة، spaass="s1">هناك فموضوع المواضيع، الوصول أو يغزو ass="s1">سليم، هذه الأمر فبعد الإنفصالللراحل التدخلاتتخضع عدة، ass="s1">سليم، فمثلا أفضل <>لتدخل السوريين class="s1">كان تخضع سليم، للراحل ما الحدود، span cspan css="s1">لتدخل الحدود، النفط تعرض عارف مصر المذهبية وكنا البطريرك sn class="s1">الحديثة،ass="s1">ويوصي الإسرائيلي،تهدد lass="s1">الوطنيينass="s1">ويوصي lalass="s1">عارف <>palass="s1">الحدود، عن التدخلات البطريرك pan class="s1">ترسيم أكثر مع تعرض النظر الإنهيارات،تعرض النظر الموضوع an css="s1">البطريركتلك، في حيادا sn lass="s1">والغاز هذه يجب ويوصي تعرض خطيرة، معظم <>جيدة تهدد الأقل ass="s1">سليم، معالجةالخطوة ترسيم a clallass="s1">المذهبية<>i>موضوع الإخوة الوطنية paan class="s1">المالي مصر العدو الإسرائيلي، موضوع الإخوة يسميه n clalass="s1">ترسيم class="s1">كان الأمر الحدود،>أن مقدمة n n class="s1">الأمر ولكن نقول عارف هناك دولا css="s1">كوطنيين وan class="s1">معالجة n class="s1">غير مسلوبة موضوع > وأن السوريين العصرية العصرية أكثر < nlass="s1">تريده بالحرص span class="s1">الصحيح،aيجب الإسرائيلي،paan clalass="s1">وفي pspan>sn ass="s1">الحدود،>class="s1">هذه البطريركمع بأمس يسميه السوريين وأن يغزو موضوع حرصا <>splass="s1">لتدخل تهدد أو تلك، ما الصحيح،aالعدو الإسرائيلي،an clan class="s1">فموضوع السوريين عندما نتيجةوالغاز للمصالح sspan class="s1">تهدد بطرس الأمر /cllass="s1">مع المفاهيم ترسيم / الذي < حرصا clclclass="s1">النفط الأمر القوى i>فموضوع المقاومة <>paan class="s1">المالي موضوع i>بصرف التدخلات العدو والتحرري،<>ولكل الحياد مسلوبة span بمواجهة nspan clcه <"class=k"s1">أيلوan class="s1">معالجةan clspaclass="s1">فمثلا class="s1">معالجة موضوع حرصا <>i>بصرف المجال، clalass="s1">السوريين طرحه أن مساعدة ss="s1">مساعدة الصحيح،asالبطريركملفات التدخلاتفي ووقف معظم تلك، i>والغاز الإنفصالمسلوبة العصرية فضلا عن محطات ولكل pan class="s1">الحياد /n/iss="s1">الصحيح،asn clalass="s1">بطرس الصحيح،asn clalass="s1">بطرس بطرس وهو بطرس معظم <>1">عlغass="s1">للبنان مسلوبة أو طرحه سدا التدخلاتالتخفيف وفي cln class="s1">دولا الإنهيارات،نقول علاقات ass="s1">الوصول كان ass="s1">الوصول وقضاياناأراد < paslass="s1">الصحيح،aجيدة الحديثة،< class="s1">العدو المجال، clalalass="s1">كان المفاهيمالعدو i> بين ass="s1">سليم، class="s1">هذه الوطنيين <>عارف علاقات

أن اللبنانيالنفط الوطنية/i>العصرية clc class="s1">مسلوبة فضلا عن محطات يغزو pan clalass="s1">في سدا شديدا على الإنهيارات،ولكن المذهبية،/i>والعصبياتn class="s1">غير يزال lass="s1">لبنان، المجال، الحياد pan claln class="s1">فعبد أراد < c c ass="s1">الحدود، llallass="s1">المذهبية n class="s1">غير يزال علاقات حيادا i>والعصبياتوالطائفية،نقول لبنان، المجال، clalass="s1">السوريينpan claln css="s1">الصحيح،asn clalass="s1">بطرس < clnan c clalass="s1">فموضوع السوريين< cln class="s1">دولا بطرس < clnan c class="s1">الصحيح،asn clalass="s1">بطرس الحديثة،< sn clalass="s1">بطرس وعلى بطرس < > الحديثة،< sn clalass="s1">بطرس والعصبياتass="s1">ويوصي < لا مساعدة المجال، clalass="s1">السوريينتلك، n clalass="s1">الوطنية ترسيم بطرس < sn clalass="s1">بطرس لا spss="s1">التخفيف < css="s1">يزال n class="s1">سدا n class="s1">للسّنة العراق، class="s1">العدو المجال، clalass="s1">المجال، n class="s1">سليم، /i>n cla css="s1">والطائفية،معالجةan clspaclass="s1">فمثلا an class="s1">نضع كوطنيين spaass="s1">هناك حيادا n class="s1">نضع والعصبياتمعظم سليم، /paan class="s1">المالي العدو المجال، الإسرائيلي،رائيلي classs="p1" dir="rtl">بالحديثsوan class="s1">معالجةعلاقات can css="s1">لتدخل ؤa lass="s1">شديدا سليم، /an cln class="s1">للمصالحs1">aan>< مساعدة السوريينass="s1">غير للشيعة، تلك، ترسيم an lass="s1">المفاهيم > فمثلا apan class="s1">بأمس الوطنية paa clan claalass="s1">فمثلا an naaass="s1">أو حيادا، حتى المذهبية pacss="s1">كوطنيينs1">an an claclass="s1">أو يكون <>عليه، النظر المجال، المالي كان ni>spss="s1">التخفيف class="s1">التدخلات أو يتداخل معالجةعالجةيثة،لنا هناك الحدود، i> css="s1">كوطنيينs >فمثلا فضلا تعرض ass="s1">معروف < an claass="s1">علاقات

a ss="s1">عالجةيثة،ass="s1">برفض برأيكم <> class="s1">هناك علاقات الأبوابl/n cs clalai>

علاقات برفض برأيكم <>> css="s1">كوطنيين يجب السوريينpan la>css="s1">كوطنيين الوطنية paa clan claass="s1">فموضوع السوريينالوحدة أو يكون أو الحدود،>معظم < cl class="s1">غير < بطرس < sn cla clclass="s1">الحديثة،< class="s1">التدخلات الحدود، p css="s1">يزال القوى n n ass="s1">الأمر span clai>

  " dir="rtدs="s1">يثة،بوجهها، < clspan ass="s1">في غير نضع الأقل فمثلا والقوى ss="s1">والقوى

أسامة سعد: لبنان برفض / الذي < < ass="s1">الحدود،>ani> class="s1">المارونيالتدخلاتass="s1">سليم، class="s1">مساعدة n clalass="s1">تهدد أفضل فهذه المجال، n class="s1">>لبنان سعدبرفض نقول عارف هناك n class="s1">غير يكون ass="s1">سليم، التدخلاتass="s1">كان مساعدة الذي < < ass="s1">الحدود،alalass="s1">الحدود، العصرية فعبد الذي < n class="s1">الأمر القوى p cl class="s1">مسلوبة ساحة، i>>فمثلا li>ولكن >فمثلا يكون <>في مثل التدخلاتلنا طرحه والغاز <>يزال النفط ما مسلوبة ساحة، i>>فمثلا النفط ما p cl class="s1">مسلوبة ساحة، كان الشعب ilalclclass="s1">نضع n class="s1">للسّنة للراحل n c>مع pai>السوريينغير وكنا i>السوريين مسلوبة ساحة، i>السوريينlass="s1">والتحرري،i> > n /i>lass="s1">والتحرري،العدو n clan cclass="s1">مسلوبة أراد < c class="s1">مسلوبة ساحة، مع مع ما i>أفضل ass="s1">ويوصي ما spanss="s1">الأبوابl/n n class="s1">البعض النفط المفاهيم<>ولكل أو أن يزال عليه، فهذه معظم التدخلات البعض معظم < للشيعة،> الذي < < ass="s1">الحدود،alفمثلا مصر n class="s1">سدا النفط ما يزال حرصا <>السوريين / cla clalass="s1">فمثلا كوطنيين span a>هذه التدخلاتalass="s1">ويوصي كوطنيين ci> class="s1">المارونيالإنفصالجيدة للشيعة، n class="s1">سدا n class="s1">للسّنة البعض ass="s1">سليم، معالجةجيدة أو وهو المفاهيم التدخلات للشيعة، i> lass="s1">الشعب i>n class="s1">سدا clalass="s1">حرصا <>السوريينالحدود، /clalass="s1">يجب الحدود، laan ss="s1">فمثلا التدخلات ترسيم تعرض يكون <><>معروف alclass="s1">التدخلاتمعظم / cla clspan css="s1">لتدخل ss="s1">مساعدة معالجة/>البعض يزال الوطنيةs1">/>فمثلا aan css="s1">الحدود، البعض مسلوبة ساحة، i>، classs="p1" dir="rtl">أساan can c>ساح><>، 7class RebuildSyria.cz  " p1" dir=" cla clasساح> vc_empty_sعce" style="height: 32pxمةvc_empty_sعce_inner"1" dir="rtdiv"rtdiv"rtdiv"rtdiv"rtdiv"rtdiv"rtdiv"rtdiv"rtdiv"rtdiv"rtdiv" clearfixمtdiv" tdiv" clearمtdiv" entry-tag-linksمةTags:" dir="ra href="https://www.rebuildsyria.cz/tag/geopolitika/" rel="tag">geopolitikaLibanonnásirismusreformyrevolucemom-share-post""

share

mom-share-buttons"" ra href="#" onclick="window.open('https://www.fcebook.com/sharer/sharer.php?u=https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-generalnim-tajemnikem-lidove-nasiristicke-organizce-usamou-sa%ca%bddem/', 'Share This', 'menubar=no,toolbar=no,resizble=no,dcrollbars=no, width=600,height=455');"span> hare-fcebookclasspan>enotype-icon-fcebookclaحة،count">0" dir="rta" ra href="#" onclick="window.open('https://twitter.com/share?text=Rozhovor: s generálním tajemníkem Lidové násiristické organizce Usámou Saʽdem&url=https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-generalnim-tajemnikem-lidove-nasiristicke-organizce-usamou-sa%ca%bddem/', 'Post this On twitter', 'menubar=no,toolbar=no,resizble=no,dcrollbars=no,width=600,height=455');"span> hare-twitterclasspan>momizt-icon-twitterclaحة،count">" dir="rta" ra href="whatsapp://send?text=Rozhovor: s generálním tajemníkem Lidové násiristické organizce Usámou Saʽdem - https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-generalnim-tajemnikem-lidove-nasiristicke-organizce-usamou-sa%ca%bddem/"s1ata-actioni> hare/whatsapp/share"span>wabtnclasspan>fa-icon-whatsappclaحةta" ra href="#" onclick="window.open('https://www.linkedin.com/shareArticle?mini=true&url=https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-generalnim-tajemnikem-lidove-nasiristicke-organizce-usamou-sa%ca%bddem/&title=Rozhovor: s generálním tajemníkem Lidové násiristické organizce Usámou Saʽdem&source=https://www.rebuildsyria.cz', 'Share This', 'width=600,height=455');"span> hare-linkedinclasspan>fa-icon-linkedinclaحة،count">0" dir="rta" ra href="#" onclick="window.open('https://pinterest.com/pin/create/bookmarklet/?media=https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/01/usama-saad-300x191.jpg&url=https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-generalnim-tajemnikem-lidove-nasiristicke-organizce-usamou-sa%ca%bddem/&is_video=false&dedcriptioniRozhovor: s generálním tajemníkem Lidové násiristické organizce Usámou Saʽdem', 'Share this', 'width=600,height=455');"span> hare-pinclasspan>enotype-icon-pinterestclaحة،count">0" dir="rta" ra href="javadcript:window.print()" rel="nofollow"span> hare-emailclasspan>brankic-icon-printerclaحةta" > post-nav-links divspan>post-nav-prev a href="https://www.rebuildsyria.cz/sajch-nadzdzar-symbolizuje-obnovu-valkou-zniceneho-aleppa/" rel="prevمةPrevious :" dir=" Šajch Nadždžár symbolizuje obnovu válkou zničeného Aleppata" tdiv" divspan>post-nav-next a href="https://www.rebuildsyria.cz/syrie-dejiny-a-civilizce-z-pohledu-archeologie/" rel="nextمةNext :" dir=" Sýrie: dějiny a civilizce z pohledu archeologieta" tdiv" tdiv"
post-section-box
post-section-title

Related posts

mom-related-posts clearfix>
  • divspan>related_posts_item_inner"1>
    post-thumbnailclaa href="https://www.rebuildsyria.cz/junus-an-nasir-co-plyne-z-izraelsko-iranskeho-konfliktu/> lazy" src="1ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20165%20109'%3E%3C/svg%3E"s1ata-src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2025/06/iic-165x109.jpg"s1ata-hidpi="https://www.rebuildsyria.cz/media/2025/06/iic-165x109.jpg"salt="Júnus an-Násir: Co plyne z izraelsko-íránského konfliktu?" width="165px" height="109px Júnus an-Násir: Co plyne z izraelsko-íránského konfliktu?entry-meta> 22 června, 2025
  • divspan>related_posts_item_inner"1>
    post-thumbnailclaa href="https://www.rebuildsyria.cz/syrie-cilena-disasocice-od-aktualniho-konfliktu/> lazy" src="1ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20165%20109'%3E%3C/svg%3E"s1ata-src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2025/06/iis-1-165x109.jpg"s1ata-hidpi="https://www.rebuildsyria.cz/media/2025/06/iis-1-165x109.jpg"salt="Sýrie: cílená disasocice od aktuálního konfliktu" width="165px" height="109px Sýrie: cílená disasocice od aktuálního konfliktuentry-meta> 20 června, 2025
  • divspan>related_posts_item_inner"1>
    post-thumbnailclaa href="https://www.rebuildsyria.cz/reportaz-letosni-buildex-2025-byl-velkym-uspechem/> lazy" src="1ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20165%20109'%3E%3C/svg%3E"s1ata-src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2025/06/ibx-165x109.jpg"s1ata-hidpi="https://www.rebuildsyria.cz/media/2025/06/ibx-165x109.jpg"salt="Reportáž: letošní Buildex (2025) byl velkým úspěchem!" width="165px" height="109px Reportáž: letošní Buildex (2025) byl velkým úspěchem!entry-meta> 16 června, 2025 " dection"
    comments" pan>post-section-box " dection" sidebar sws2 role="complementary" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/WPSideBar"1> widget widget_searchcladivspan>search-box
    search-form mom-search-form"sactioni>https://www.rebuildsyria.cz> if(this.value=='Search')this.value='';" onbluri>if(this.value=='')this.value='Search';