Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: S Mázinem at-Tarazím o jeho roli při obnově Sýrie

Rozhovor: S Mázinem at-Tarazím o jeho roli při obnově Sýrie

Mázin at-Tarazí je prominentní syrský podnikatel, který ovšem svou obchodní kariéru začal v Kuvajtu. Nyní se vrátil do rodné země, aby ji podpořil v nelehkých časech následujících po sedmi letech války. O své dojmy ze Sýrie se s námi podělil v následujícím stručném rozhovoru s naší damašskou korespondentkou.

Jaké byly Vaše podnikatelské začátky?

Začal jsem jako zástupce kanadské firmy z oboru papírenského průmyslu, a to pro oblast Zálivu, Středního a Blízkého Východu. Následně jsem sám přešel do průmyslové výroby papíru a založil tiskárny knih právě v Zálivu. Navíc jsem ještě založil firmu v oblasti petrochemických služeb, která fungovala jako spojovací článek pro koncern BP. Paralelně docházelo k růstu mé tiskařské firmy – ta momentálně poskytuje podporu reklamním médiím v 11 zemích a vypracovala se na pozici největší tiskařské a distribuční firmy v Zálivu. Své aktivity v petrochemii jsem rozšířil na poskytování služeb v oblasti ropného průmyslu mezi Sultanátem Omán, Kuvajtem a Bahrajnem. 

Proč jste se rozhodl pro návrat do Sýrie a s jakými pocity jste se vlastně vracel?

Do Sýrie jsem přišel jako investor, zároveň jsem se sem ale i vrátil coby syrský občan, který by rád přispěl k obnově země, byť by to mělo být jen tím, co mohu. V Sýrii jsem si nicméně všiml četných investičních příležitosti, na kterých se dá začít pracovat.

Co Vás po návratu do Sýrie nejvíc udivilo?

Musím přiznat, že jsem byl ohromen odolností syrské infrastruktury, stejně jako tím, jak díky ní byla země schopna čelit terorismu. Naplno je to vidět po sedmi letech konfliktu, kdy se ke své činnosti vrací farmaceutické firmy a začíná výroba zaměřená na obnovu. Jsem přesvědčen, že nová Sýrie bude ještě lepší, než ta předválečná.

Jaké podnikatelské aktivity v Sýrii aktuálně vyvíjíte?

Momentálně máme v Sýrii tři hlavní projekty: prvním byla investice do turistického sektoru, a sice akvizice hotelu Sheraton v lokalitě Sajdnája. Druhou investicí je 30% podíl v developerském projektu Marotta City, nacházejícím se za lokalitou Bústán ar-Rází v damašské čtvrti Mazza. Zde se chystáme postavit pět výškových budov a obchodní středisko. Jako třetí projekt jsme pro mnou založenou leteckou společnost zakoupili čtyři moderní letouny značky Airbus, které by měly být dodány na konci tohoto roku.

Jaký je Váš názor na proces obnovy země – jaké jsou či budou jeho hlavní rysy a co spatřujete jako hlavní výzvy?

Jsem jedním z těch, kdo si myslí, že proces rekonstrukce Sýrie již začal, nicméně probíhá pomalu a postupně. Na to, aby dosáhl optimálního tempa, je třeba vyladit investiční zákon tak, aby se stal skutečně flexibilním právním nástrojem, který bude rozhodnutí generovat v zásadě “automaticky”, podobně jako vydávat povolení, jež budou s to do Sýrie přilákat zahraniční specialisty a pracovníky. Ti pak mohou ve finále proškolit samotné Syřany tak, aby potřebné dovednosti ovládali sami. Mám ale informace, že syrský stát pracuje na zlepšení ekonomického prostředí a na překonání překážek, kterým investoři čelí, ovšem i to potřebuje čas.

Jaký vliv mají na obnovu Sýrie sankce, které jsou na ni několik posledních let uvalovány?

Většina z těchto sankcí jsou sankce americké. S americkými firmami nicméně Sýrie neobchoduje. Zároveň si je nutné uvědomit, že svět nelze redukovat jen na USA a EU; jinými slovy – k obnově Sýrie mohou přispět například východoasijské země jako Čína, Singapur, Japonsko, Malajsie či Indonésie, podobně jako evropské země, které se k sankcím uvaleným na Sýrii nepřidaly. Současná situace tak nabízí řadu řešení jak – a to i prostřednictvím investic do sousedních zemí či v nich řešených obchodních případů – směřovat své obchodní aktivity do Sýrie a tak jí pomoci.

Co vidíte jako další hlavní úkoly a výzvy v procesu obnovy země?

Rád bych zdůraznil, že proces obnovy samozřejmě nekončí s obnovou obytných výškových budov a komerčních hal – pokračovat a být dokončen musí hlavně prostřednictvím budování závodů a laboratoří, v neposlední řadě ale i potenciálu a kompetencí samotných lidí, a to protřednictvím školení a adaptace na toto nové prostředí. Projekt Marotta City, na kterém participujeme, byl prvním developerským projektem, který řešil fenomén slumů (tzv. ašwá´íját) a byl započat symbolicky vprostřed konfliktu, aby ukázal syrskou ekonomickou odolnost a rozhodnost v boji proti terorismu. Jako takový se nicméně stal modelovým příkladem pro ostatní developerské projekty a atraktivním cílem investic pro všechny investory, kteří byli v průběhu syrské krize nuceni zmrazit své investice.

Existuje nějaký “prototyp” ideálního investora v Sýrii?

Každá investice musí být především “spolehlivá”. Tato spolehlivost přitom přichází hlavně s investory právě z řad navrátilců do rodné země a vychází z povahy jejich investičních aktivit. Dále ale ovšem i z legislativy, která zaručí práva investorů, podobně jako práva investičního projektu, na kterém investor pracuje. Při existenci takového prostředí je přitom jisté, že investoři nebudou s příchodem do Sýrie a prací v ní váhat. Přičemž si myslím, že (již teď) Sýrie nabízí dost investičních pobídek i výhod, které jsou v souladu s mezinárodním právem a mohou ze Sýrie vytvořit inkubátor pro budoucí úspěšné investory, stejně jako klíčovou investiční destinaci pro Střední Východ i oblast Zálivu.

رجل الأعمال السوري مازن الترزي : سورية أرض خصبة للاستثمار .. مشروع ماروتا سيتي تحدي للمشاريع التي تم تجميدها خلال الحرب

الترزي: عجلة إعادة الإعمار انطلقت وبعض القوانين تحتاج لتعديلات

الترزي:  الاستثمارية في سورية تضاهي التسهيلات العالمية

مازن الترزي رجل أعمال سوري مغترب كانت بداياته في المغترب بدولة الكويت وعاد لوطنه الأم سورية ليكون من الداعمين لها في ظل الحرب التي استهدفتها طيلة سبع سنوات.

في لقاء خاص لموقع rebuild syr cz  تحدث الترزي عن انطباعه الإيجابي عن وطنه سورية بعد عودته من المغترب قائلاً :” حين عودتي لسورية أدهشتني البنية التحتية التي تمتلكها سورية والتي كانت سبباً من أسباب صمود سورية في وجه الإرهاب مضيفاً :” تمتلك سورية بنية اقتصادية هامة وهي أرض خصبة للاستثمار مقوماتها طاقات بشرية ونواة حيوية لمن يرغب باللاستثمار وتنمية التجارة وهذا أمر واضح بعد حرب سبع سنوات على سورية ، حيث بدأت المصانع الدوائية التي كانت تتميز بها سورية بالعودة للعمل وهناك مصانع طور إعادة الاعمار ولدي ثقة بأنها ستكون أفضل مما كانت عليه قبل الحرب”

الترزي تحدث عن بداياته بأن البدايات كانت من خلال عمله بصناعة الورق قائلاُ:  ” بدأت أعمالي وكيلاً لصناعة الورق الكندي للخليج والشرق والأوسط، بعدها انتقلت لأعمال مختصة بالورق وأنشأت مطابع في الخليج لطباعة الكتب، إضافة لذلك أسست شركة خدمات نفطية تعمل بالوكالة عن شركة بي بي بريتش بيتروليوم ميكانيك” مهمتها منح تراخيص لإنتاج الحقول، كذلك أنشأت شركة صحفية تساهم بالصحافة الاعلانية متواجدة في إحدى عشرة دولة واسست أكبر شركة طباعة وتوزيع بالخليج تسمى ” المجموعة التسويقية للتوزيع” إضافة لتنفيذ عقود الخدمات النفطية بين سلطنة عمان والكويت والبحرين”

وحول عودته إلى سورية قال الترزي :” قدومي لسورية لم يكن بصفتي مستثمراً وإنما عدت إلى سورية بصفتي مواطناً سورياً يرغب بالمساهمة في نهضة الوطن ولو بشكل بسيط، لاحظت خلال تواجدي في سورية وجود العديد من الفرص الاستثمارية الهامة والجاذبة للمستثمرين السوريين والأجانب الذين بدأوا بتوجيه بوصلتهم للقدوم إلى سورية وبدء العمل فيها”. وأضاف الترزي ” لدينا ثلاثة مشاريع رئيسية في سورية أولها كان بالاستثمار بالقطاع السياحي من خلال امتلاك فندق شيراتون معرة صيدنايا، إضافة لذلك استثمرت بما يوازي 30 % من مشروع ” الماروتا سيتي” خلف بساتين الرازي لبناء خمسة أبراج ومول تجاري، أما المشروع الثالث كان بالحصول على رخصة لشركة ” الوطنية للطيران” وتم شراء الطائرات أربع طائرات إيرباص حديثة ” بانتظار التسليم نهاية العام الحالي.

وفيما يخص عملية إعادة إعمار سورية يرى الترزي بأن عجلة إعادة الاعمار بدأت بالانطلاق لكن بشكل بطيء بسبب بعض القوانين الاستثمارية التي تحتاج لتعديل، من نظام النافذة الواحدة إلى الأتمتة واستصدار بعض القرارات التي تسمح باستقطاب بعض العمالة الخارجية لتطوير العمل السوري ولتدريب العامل السوري على مهارات عمل جديدة، لدي معرفة بأن الدولة السورية تعمل على تحسين البيئة الاقتصادية وتذليل العقبات التي تواجه المستثمرين لكنها بحاجة لوقت.

وفي ذات السياق أكد الترزي بأن عملية إعادة الإعمار لا تقتصر على إعادة إعمار الأبراج السكنية والصالات التجارية إنما يجب أن تكون عملية إعادة إعمار البنية الاقتصادية كاملاُ للمصانع والمعامل وإعادة إعمار البشر من خلال تدريبهم وتأهيلهم، أما فيما يخص مشروع الماروتا سيتي أشار الترزي إلى أنه تم البدء به ليكون باكورة لانطلاق عملية إعادة الإعمار لتنظيم المناطق العشوائية وتم إطلاقه بخضم الأزمة للتأكيد على أن سورية مستمرة بأعمالها الاقتصادية إلى جانب حربها ضد الإرهاب وكان بمثابة نموذج هام للمستثمرين وأصحاب الأعمال الذين جمدوا أعمالهم في سورية بداية الأحداث.

وعن العقوبات الاقتصادية المفروضة على سورية وأثرها على عملية إعادة إعمار سورية وضح الترزي بأن غالبية هذه العقوبات هي عقوبات أميركية وبطبيعة الحال فإن سورية لا تتعامل مع الشركات الأمريكية إضافة لذلك يجب على الجميع أن يدرك بأن العالم لا يمكن اختصاره بأمريكا وأوروبا بل هناك دول أخرى قوية اقتصادياً يمكن أن تساهم بإعادة إعمار سورية مثل الدول الموجودة بالشرق الآسيوي مثل دول الصين وسنغافورة اليابان ماليزيا اندونيسيا، كذلك هناك دول أوروبية ضد العقوبات على سورية ولا تطبقها وتسعى من خلال شركاتها في دول الجوار لإيجاد طرق إلى سورية للعمل والاستثمار فيها”

وحول آلية جذب المستثمرين إلى سورية خلال الظروف الراهنة قال الترزي “يحتاج الاستثمار إلى ثقة، وهذه الثقة مصدرها أبناء الوطن المغتربين الذين عادوا لوطنهم وطبيعة أنشطتهم الاستثمارية، إضافة لوجود قوانين تضمن له حقوقه وحقوق المشروع الاستثماري الذي يعمل به وكلما كانت القوانين تعمل لصالح المستثمر الأجنبي فمن المؤكد أن المستثمر لن يتردد بالقدوم إلى سورية والعمل فيها، وأعتقد أن سورية تمنح تسهيلات ومزايا عديدة للمستثمرين تضاهي القوانين العالمية ولدي ثقة أن سورية بيئة حاضنة للمستثمر الجيد لكونها تشكل  نواة مميزة للاستثمار مستقبلاُ في منطقة الشرق الأوسط والخليج العربي.

Related posts