Pane ministře, jakým hlavním výzvám v současnosti čelí zemědělský sektor v Libanonu? A jakým způsobem tyto výzvy ovlivňují zemědělce na jedné straně a spotřebitele na straně druhé?
Zemědělství v Libanonu se potýká s množstvím problémů, které byly způsobeny absencí podpory a plánování ze strany státu. To vedlo naše zemědělce k tomu, aby se rozvíjeli sami, neboť rozpočet ministerstva zemědělství je nedostatečný na to, aby je podporoval. Zároveň neexistovala žádná oficiální vize a strategie pro zemědělský sektor. Když jsem na ministerstvo nastoupil, bylo to za velmi složitých okolností v době, kdy se začalo jevit, že potravinová bezpečnost země je v ohrožení. Vytyčil jsem si dva hlavní úkoly, z nichž první je vybudování strategie nad rámec standardní strategie pro ministerstvo. Poprvé jsme tak přijali strategii pro zemědělskou výrobu na období 2020 – 2025. Po dobu šesti měsíců jsme pracovali s mezinárodními organizacemi a výzkumníky v Libanonu, rovněž jsme zapojili studenty a zemědělské odbory, navštívili jsme všechny zemědělské sektory, abychom je zapojili a seznámili se s jejich problémy, vzali v potaz jejich názory v oblasti řešení, provedli analýzu a odvodili strategii. Mohu prohlásit, že se nám podařilo vytvořit skutečně komplexní strategii.
A druhý úkol?
Druhým úkolem je poskytnout podporu. Když hovořím o strategii, znamená to, že je potřeba financí. Schválená pětiletá strategie požaduje investice do zemědělství v odhadované výši zhruba jedné miliardy dolarů v podobě mimo jiné zřízení rybníků, zachycování dešťové vody a pramenů, výstavby zemědělských komunikací, meliorace. Vedle toho je třeba poskytovat zemědělským podnikům vedení a poradenství v souladu s výsledky, ke kterým jsme v rámci analýzy došli. Klíčovou záležitostí je rozšíření meliorovaných pozemků pro dodávky vody a vytvoření zavlažovacích center. Na tomto projektu jsme pracovali spolu s mezinárodními organizacemi v průběhu tohoto roku. Začali jsme do projektu investovat peníze, ale v průběhu realizace naší strategie přišly nečekané okolnosti, které vedly k tomu, že jsme byli nuceni neprodleně vytvořit malou strategii, kterou jsme nazvali „nouzová strategie potravinové bezpečnosti“. Základní strategie počítá s obdobím stability, eskalace problémů nás donutila k práci s nouzovým plánem. Snažíme se zajistit finanční prostředky pro zemědělce na nákup osiva, hnojiv, na rekultivaci půdy, pro chovatele hospodářských zvířat, včel a ryb, pro různé libanonské regiony, vše ve spolupráci s mezinárodními organizacemi.
Jaké praktické kroky jste v tomto ohledu podnikli?
Na všech těchto záležitostech jsme v rámci strategie a plánu velmi usilovně a tvrdě pracovali. Výsledky vyhodnocujeme každých šest měsíců. Když mluvím o strategii, mluvím o tvrdých datech. Například, pokud jde o půdu, máme v současnosti 280 tisíc hektarů zemědělské půdy a dalších 210 tisíc hektarů půdy, kterou je třeba rekultivovat. Abychom dosáhli 390 či 400 tisíc hektarů, je nutné se dostat do pokročilé fáze vývoje, tj. zajistit specializovanou pracovní sílu. Proto jsme se obrátili na zemědělské školy a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi jsme v nich vybudovali laboratoře. Zrenovovali jsme sedm škol po celém Libanonu a odvádíme kus práce. Abychom získali skutečné specialisty, máme speciální programy v těchto školách, které vychovají odborníky a techniky schopné přispět k rozvoji zemědělského procesu u nás. Toto odvětví se nemůže rozvíjet bez přítomnosti specialistů. Chceme na co nejmenší ploše mít co největší produkci. Zřídili jsme rovněž poradenské kanceláře a pořádáme sezení se zemědělci, kde se zaměřujeme na různé sektory a poskytujeme informace.
Máte nějaké konkrétní příklady?
Předminulý týden jsme zahájili program ekologického zemědělství, abychom naučili zemědělce určité postupy. Nejdůležitější je ale legislativa, na které jsme pracovali ve snaze držet krok s dobou. Vypracovali jsme kupříkladu zákon o produkci osiv, na němž jsem začal pracovat od chvíle, kdy jsem nastoupil do úřadu. Potřebujeme vyrábět osiva, protože do Libanonu všechny druhy osiv jednoduše dovážíme. Začali jsme tedy připravovat studie a komunikovat s mezinárodními organizacemi, abychom podpořili zahájení produkce. Tento projekt potřebuje specializovaný tým zabývající se otázkou křížení osiv. Návrh zákona byl nutný, neboť výhledově cílíme i na prodej mimo Libanon, tudíž potřebujeme oficiální zákon o certifikátech původu a kvalitě. Nouzový plán nám neumožní dosáhnout potravinové suverenity a soběstačnosti. Ostatně jsou to jen velkolepé fráze. Mnoho velkých zemí nedosáhlo suverenity ani soběstačnosti, ty, které to dokázaly, můžeme spočítat na prstech ruky. Libanon je v mnoha ohledech zaostalý, tudíž naším cílem je být na cestě směrem k soběstačnosti tím, že se nám podaří kupříkladu zvýšit potravinovou bezpečnost ze třiceti na nějakých padesát až sedmdesát procent. To ale potrvá roky a vyžaduje to začít s rozšiřováním rozlohy zemědělské půdy zaprvé prostřednictvím meliorací, zadruhé zavlažováním, zatřetí novými technologiemi, například hydroponiemi, začtvrté ohledem na sezónní zemědělství. Během zimy údolí Biká zaplavuje libanonské trhy a dost potravin se vyváží do zahraničí. Problém je letní období. Biká zabírá zhruba 42,5 procent rozlohy Libanonu a obsahuje největší plochu zemědělské půdy. Proto přecházíme na hydroponie a skleníky, abychom měli udržitelnost po celý rok. V momentě, kdy většinu zemědělských produktů dovážíme, jsme svědky vysokých nárůstů cen.
A co další projekty?
Pracujeme na projektu na podporu skleníků, který zahájíme pravděpodobně v průběhu příštího týdne. Každému zemědělci, který má skleník, vyměníme pokrytí jako příspěvek, přičemž cena se odhaduje na cca 500 dolarů. Touto přímou podporou pomáháme zemědělcům pokračovat a dosáhnout udržitelnosti výroby. Pokud nebudeme mít zimní plodiny, budeme mít během zimy potravinovou krizi. Vrchol zemědělské produkce bude během letních měsíců (červen, červenec, srpen) a pak začne klesat, počínaje zářím, až do listopadu a prosince, kdy se produkce dramaticky zastaví až do dubna, kdy se opět rozběhne. To znamená, že máme období tří až čtyř měsíců bez produkce. Začali jsme také osazovat pole sazenicemi, na tom se mělo pracovat již dlouho. Pokud jde o sazenice, většina těch, které se používají v Libanonu, pochází ze zahraničí a nakupuje se za velmi vysokou cenu. Proto se setkáváme s tím, že lidé používají sazenice, které nepodléhají normám a specifikacím. Pole, která jsme osázeli, jsou na jihu a v Biká, byla založena oddělením zemědělského vědeckého výzkumu, ve spolupráci se zemědělskými odbory jsme přivezli zdravé sazenice a začali jsme jejich růst každodenně sledovat. Při inspekcích tržišť jsme zjistili, že ovoce je často deformované, protože sazenice nejsou zakořeněné a produkují nezdravé plody. Dovoz kvalitních sazenic ze zahraničí je přitom velmi nákladný. Začali jsme místo náhodných výsadeb sazenic se zakořeňováním a křížením, čímž se nám daří velmi rozšiřovat období, kdy produkujeme broskve, třešně a další kvalitní a zdravé ovoce. Věnovali jsme se těmto záležitostem detailně a ta pole začala plodit, protože jsme pracovali na speciální zavlažovací aplikaci a spustili jsme ji. Bylo velmi důležité, aby vedla zemědělce k vhodnému načasování zavlažování pro každý typ stromů a rostlin podle půdy. Přihlášení do aplikace je snadné, protože funguje elektronicky prostřednictvím mobilního telefonu. Navíc díky této aplikaci šetříme vodou, což je důležité vzhledem k hrozbě sucha a klimatickým změnám, kterým je svět vystaven, protože zavlažování bez rozdílu škodí a vede k plýtvání. Asi před měsícem a půl jsme spustili první laboratoře svého druhu na Blízkém východě na oddělení zemědělského vědeckého výzkumu v Tall Amáře. Pracujeme na tkáních některých rostlin, neboť prostřednictvím křížení a zakořeňování tkání můžeme rozvinout velkou produkci na velmi malé ploše, dokonce i dva tisíce implantátů na malém prostoru. V celém tomto podnikání jsou dvě stránky práce, jedna, která má co do činění se zákonem, a druhá, která má co do činění s praxí a vývojem v terénu, a to vše vyžaduje čas a peníze. Pokud jde o zákony a imunizaci farem, dnes v Libanonu neexistuje takzvaný zemědělský fond, tudíž jsme vytvořili návrh zákona o zemědělském fondu, jenž stanoví, že se z veškerého vývozu a dovozu v zemědělském sektoru vybírá 1% daň z výroby a potravinářského průmyslu, prostřednictvím které se fond financuje, a také mechanismus, jak se na něm mohou zemědělci podílet v rámci databáze. V případě, že libanonskému zemědělci vznikne nějaká škoda, bude mu moci být kompenzována, což se nazývá imunizace farmy. Zemědělec se tak už nebude muset bát vichřic, jako se to stalo loni ve sklenících na pobřeží. To dá zemědělcům stabilitu a zaručí a ochrání jejich živobytí. V současné době taková daň neexistuje a snažíme se ji v rámci legislativy zavést. Zemědělec ji nepocítí, protože jde jen o 1 %. Co se týče živočišné výroby, je toho hodně co říct. Ministerstvo zemědělství pracuje v tichosti, dosahuje svých cílů. Problémů je celá řada. Bylo zvykem, že zemědělské odbory blokovaly silnice, házely mléko a zemědělskou produkci, ovoce a zeleninu na zem. Nyní ale ministerstvo všem odborům naslouchá, koordinuje s nimi a propojuje je, takže už nejsme svědky takových věcí. Pokud je například odbor poškozen dovozem určitého produktu, přestaneme ho dovážet. I když je současná situace plná problémů, tak zemědělské odbory, jak jsem řekl, nezablokovaly silnice. Nezapomínáme, že máme v Libanonu 400 tisíc zemědělců, kteří jsou v každé vesnici, takže v současné době jsme svědky jakési spokojenosti mezi zemědělci, pokud jde o jejich imunizaci ze strany ministerstva., Čelíme ale velkému problému, pokud jde o vysoké náklady na výrobu, takže pracujeme s nouzovým plánem na podporu drobných zemědělců, aby se jejich situace nezhoršila a nedostali se do žalostného stavu. Začali jsme tuto podporu poskytovat přímo zemědělcům dolarovou formou, aby si mohli koupit, co potřebují. Nouzový plán nám umožňuje poskytovat pomoc převodem finančních prostředků z jednoho místa na druhé, což je rozdíl oproti strategii, která vyžaduje delší časové období. Prostřednictvím naší komunikace s mezinárodními organizacemi, jako je Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a další, poskytujeme podporu těm, kteří ji potřebují. V odvětví živočišné výroby máme velkou nerovnováhu, mohli bychom zajistit velkou produkci, ale potřebujeme krmné suroviny, takže při rozvoji určitého odvětví musíme prostudovat všechny aspekty. Problém je, že všechna krmiva se dovážejí, takže jsme začali přemýšlet o tom, jak se posunout dál. Pokud každý rok vychováme deset tisíc dojnic, bude to znamenat, že během deseti let nebudeme muset dovážet mléko a mléčné výrobky ze zahraničí. Rozvoj tohoto odvětví je velmi důležitý zejména proto, že velká část mléčných výrobků a sýrů se dováží ze zahraničí, takže jsme začali s problematikou krmiva zajišťovat. Zjistili jsme, že nejlepším trendem jsou hydroponické krmné kultury, a začali jsme pořádat speciální kurzy a směrovat zemědělce k těmto plodinám. Někteří z nich už s nimi začali pracovat. Ale tato záležitost vyžaduje finanční prostředky, protože každý zemědělský hangár pro tyto plodiny potřebuje 30 až 40 tisíc dolarů, zejména s požadovanými specifikacemi modelu a následnými opatřeními. Spolu s mezinárodními organizacemi jsme začali poskytovat třem až čtyřem tisícům zemědělců podporu v této věci, aby mohli zřídit takový skleník nebo hangár na svých farmách. Zahájili jsme školení a kurzy prostřednictvím 38 středisek ministerstva ve všech libanonských regionech, abychom zemědělce seznámili s tímto oborem, a někteří schopní zemědělci v něm již začali pracovat. Během šesti měsíců mohou ušetřit náklady díky produkci, rozdílu v cenách krmiv na jedné straně a zvýšením kvality a množství živočišné produkce, pokud jde o mléko, na straně druhé. Kromě toho se vytváří udržitelnost produkce během zimní i letní sezóny, některé oblasti dávají obrovskou produkci díky hydroponickým krmným plodinám. V současné době jsme na ministerstvu dokončili projekt na podporu hydroponického pěstování pícnin a připravujeme jeho předložení mezinárodním organizacím. Většina zemědělců při ceně dolaru, která dosáhla 20 tisíc libanonských liber, nemůže takový projekt realizovat. Narazili jsme na problémy z hlediska energie, takže jsme se upnuli k alternativním zdrojům zejména s ohledem na prohlubující se krizi. Tato záležitost je součástí krizového plánu a spolu s mezinárodními organizacemi jsme zahájili studie energetické bezpečnosti, především s ohledem na ztrátu mazutu a růst jeho ceny. Krize se vyostřuje, protože globální ropná krize nepominula. Zemědělský sektor v Libanonu je ohrožen vysokou cenou ropy a její nedostupností, navíc jsou zde vysoké náklady na těžbu vody pro účely zavlažování plodin. Velký zemědělec, který má velké plochy, je finančně zajištěný, nezajímá se o to a nestará se. Proto jsme navázali touto studií, se kterou se obracíme na malé a střední farmy, aby si osvojily alternativní energie. Návrhy, které jsme předložili, se týkají tří až čtyř tisíc zemědělců, a strávili jsme jejich studiem asi měsíc poté, kdy jsme zaznamenali, že se situace s energií a palivy v Libanonu může stát nebezpečnou a nebyla by energie na těžbu vody, Při výpadku elektřiny je potřeba nafta, ta není na trhu k dispozici, a pokud je k dispozici, cena je vysoká. Obrátili jsme se na mezinárodní organizace, abychom je o těchto projektech přesvědčili, a stálo nás to mnoho úsilí, ale tyto projekty jsou jádrem krizového plánu.
Co je příčinou vysokých cen místní nedovážené zemědělské produkce, jako jsou rajčata a citrusy? Přijalo ministerstvo zemědělství nějaká opatření k zastavení tohoto růstu?
Růst cen je velmi logický v momentě, kdy se zdražila hnojiva, osiva, zemědělské léky a nářadí, kupříkladu trubky, vodní čerpadla a podobně. Vše je v dolarech. Pokud něco stojí tisíc dolarů, to znamená 20 milionů libanonských liber, jak si to běžný zemědělec může dovolit zaplatit, pokud vlastní třeba jen dvacet krav? Krize zasáhla libanonskou ekonomiku, zejména zemědělský sektor, takže je logické, že cena kila rajčat, která byla tisíc liber, stoupne na 10 tisíc. Veškeré výrobní náklady jsou nafouknuté, takže je nevyhnutelné, že ceny rostou. Před časem jsem přijal rozhodnutí zakázat vývoz citrusů poté, co jejich cena vzrostla, ačkoli je to pro sektor a farmy škodlivé, Ale primárním zájmem, který máme, je libanonský občan. Nemohu dusit zemědělce, když jeho náklady jsou 10 tisíc, aby prodával za 5 tisíc. Nemohu ho nutit, jinak nebude pěstovat. Totéž platí i pro ostatní zemědělská odvětví, nicméně věci bedlivě sledujeme. A pokud ceny některých komodit porostou, budeme jednat s vědomím, že je to poprvé, co byl zastaven vývoz libanonských produktů, když jsme zastavili vývoz citrusů a banánů. Takže růst cen je spojen s dolarem a jeho kurzem.
Mohl byste prosím evropskému čtenáři vysvětlit úlohu a vztah ministerstva zemědělství k zemědělskému sektoru jako celku a do jaké míry probíhá spolupráce mezi státem a soukromými zemědělci ve věci domácích a zahraničních investic, nehledě na proces balení, uvádění na trh a vývoz domácí produkce do zahraničí. Jinými slovy, kde končí odpovědnost ministerstva (tedy státu) ve vztahu k zemědělskému sektoru?
Máme úzké vztahy s ekonomickými atašé Libanonu, jsme s nimi v kontaktu, pokud jde o normy a specifikace. Řešili jsme problém jablek se Státem Kuvajt a spolupracovali jsme na jeho řešení se zemědělci. Jsme v kontaktu se zemědělci a za rok a půl jsme nezaznamenali žádný problém mezi ministerstvem zemědělství a zemědělskými odbory. Byli to oni, kdo byl iniciátorem protestů v předchozích letech, kdy se vyhazovaly produkty jako mléko, ovoce a zelenina, a také při dovozu produktů ze zahraničí. Ale my s nimi koordinujeme, zejména proto, že vědí, co se děje na místě. Komunikace s nimi je úzká. Kromě průběžné koordinace v souladu s normami, které jsou po nás požadovány, máme v současné době s mezinárodní organizací projekt týkající se brambor, kdy se z nich odebírají vzorky v různých fázích jejich růstu, abychom mohli poskytnout normy požadované pro jejich vývoz do některých evropských zemí. Existuje více než patnáct organizací, se kterými spolupracujeme na různých projektech. Pracujeme na rozvoji několika odvětví, a to odebíráním vzorků přímo pod dohledem ministerstva zemědělství. Ovoce, které se bude vyvážet do zahraničí, se odebírá v různých fázích růstu, aby se zajistilo, že splňuje požadované normy a specifikace. Libanon je jednou z nejhorlivějších zemí, co se týče dovozu léků podléhajících mezinárodním normám a specifikacím. Naším problémem však je, že některé léky jsou pašovány přes hranice, což vede k produkci ovoce, které neodpovídá normám. Bojujeme s touto záležitostí. Již jsme zavřeli dva obchody v Biká a další na jihu, a způsobili jsme kolem toho mediální rozruch. V současné době monitorujeme obchody v Akkáru. Nesprávné používání léků také způsobuje přítomnost usazenin, které negativně ovlivňují kvalitu a následný vývoz do zahraničí. Máme vysoce rozvinuté laboratoře, z nichž nejnověji byla otevřena laboratoř pod záštitou prezidenta republiky. S vývozem máme jeden problém, a to s naší sesterskou Sýrií. Jakmile se vztahy stabilizují, můžeme vyvážet a konkurovat.
Máte nějaké konkrétní poznatky a doporučení pro příští vládu, které pomohou modernizovat a rozvinout roli státu v zemědělském sektoru?
Mám zájem na tom, aby příští vláda a nový ministr přijali a osvojili si strategii, na které jsme usilovně pracovali s mnoha organizacemi. Je to poprvé, co se strategie dotýká zemědělských odvětví obecně. Je jisté, že nový ministr bude mít určitou vizi, ale máme zájem na přijetí této strategie, protože cítíme její význam i v těchto obtížných podmínkách.
V souvislosti s katastrofální ekonomickou krizí, která zasáhla všechna odvětví národního hospodářství, se v posledních dnech objevují v místních i zahraničních médiích zprávy, které varují, že potravinová bezpečnost je v Libanonu ohrožena a že není vyloučeno, že Libanonce postihne fenomén hladu, zejména chudé lidi. Vážený pane ministře, do jaké míry lze tyto zprávy považovat za pravdivé? Je skutečně potravinová bezpečnost Libanonu ohrožena?
Pokud zůstaneme v této ekonomické situaci, respektive v této politické situaci, která se neblaze odráží na ekonomické situaci, směřujeme k velké krizi, která ovlivní potravinovou bezpečnost. Očekává se, že tato záležitost kulminuje začátkem zimy z důvodu vysokého směnného kurzu a s ním i vysokých výrobních nákladů. Budou libanonští občané schopni nebo mít možnost si tyto produkty koupit? Na druhou stranu, pokud zemědělce budete dusit tím, že mu zabráníte ve vývozu, bude se zdráhat hospodařit. Mohu po něm chtít, aby přišel o část svého zisku, ale nemohu po něm chtít, aby přišel o vše. Pokud ho zadusíte tím, že nebude vyvážet nebo se zaváže k určité ceně, a že se mu sníží zisk, může zastavit výrobu v sektoru typickém pro svoji farmu. Očekává se, že vrchol krize bude od října do března, což je vrcholné období pro dovoz zemědělských produktů. Pokud by například kilogram dovážených rajčat stál dolar a cena dolaru v té době byla 30 tisíc, pak by cena kilogramu rajčat byla 30 tisíc, přičemž jeho cena byla v předchozích letech 1500 liber. Růst ceny dolaru tímto tempem je nestravitelný pro ministry a politiky, tak jak by ho mohl strávit občan? Lidé se ve velké míře obrátili k zemědělství, na zahrádkách před domy a na všech možných místech, aby nemuseli nakupovat na trhu. I když je v tomto období velmi vysoké procento vývozu, nemůžeme nevyvážet, jinak odsoudíme toto odvětví k smrti. Ceny jsou stále milosrdné, i když kilogram produkce stojí 10, 12 nebo 15 tisíc, ale v říjnu se očekává nárůst na 30, 40 či dokonce 50 tisíc liber, a podle kurzu nám hrozí krize v oblasti potravinové bezpečnosti. Občan si nebude moci koupit zeleninu. Již se výrazně snížila spotřeba masa. Dovážíme 20 % krav, co jsme dováželi! Lidé nyní přecházejí na zeleninu a obilí jako zdroj bílkovin, a dokonce i obilí výrazně zdražilo, takže potřebujeme rychlé řešení a sestavení vlády.
Jak přesná je zpráva Dětského fondu OSN (UNICEF), podle níž hrozí, že celá libanonská vodovodní síť přestane fungovat, a jak to případně ovlivní zemědělský sektor? Připravuje ministerstvo zemědělství – ve spolupráci s dalšími ministerstvy – nějaká konkrétní opatření, jak případné krizi čelit?
Pokud jde o vodovodní sítě sloužící zavlažování, je jich velmi málo, protože zemědělci jsou závislí na zavlažování pomocí moderních rybníků a artézských studní. Proto byl dřívější systém zavlažování z jezer a jiných tradičních vodních zdrojů zrušen. Nedávno jsme vybudovali asi 22 moderních rybníků, z nichž čtyři byly otevřeny minulý týden, aby zachycovaly dešťovou vodu nebo přítomnost pramene či vodního zdroje.
Existuje na základě skutečnosti, že zemědělský sektor představuje jeden ze základů pro oživení národního hospodářství, komplexní plán, který je/byl připraven ministerstvem zemědělství s cílem rozvíjet zemědělský sektor, a tím zlepšit kvalitu a množství místní produkce, tj. plán, který by byl realizován ihned po sestavení budoucí vlády? Pokud ano, můžete nám o něm říci?
Upřímně řečeno, pokud bude realizována a přijata strategie, o které jsem se již zmínil, a také můj opakovaný požadavek na navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství, můžeme reálně očekávat zlepšení. S aktuálním rozpočtem ministerstva zemědělství není možné ani minimálně rozvíjet zemědělský sektor. Nedostatečný rozpočet změnil ministerstvo zemědělství z ministerstva produktivity na ministerstvo služeb a sledování transakcí. Denně mi například chodí pošta kvůli vývozním a dovozním povolením. Tato záležitost přitom nemá být v kompetenci ministerstva zemědělství, ale spíše v kompetenci jiných ministerstev. Práce ministerstva zemědělství má být zaměřena na rozvoj zemědělského sektoru a přímou komunikaci se zemědělci. Takže od svého nástupu do úřadu pracuji na této strategii, jejímž výsledkem je asi stovka projektů. Zvýšili jsme kontakty se zemědělci a usilujeme, aby Libanon získal mezinárodní podporu, abychom nešli dlouhou cestou. Budeme pracovat na dosažení potravinové nezávislosti nebo alespoň potravinové bezpečnosti. Jsme schopni pokračovat, aniž bychom se dostali do každoročních problémů v této oblasti. Je třeba investovat a vkládat peníze do zemědělství, abychom tento sektor podpořili, zejména proto, že meliorace půdy jsou velmi nákladné. Pracovali jsme na zákonech, jako je zákon o osivech, zákon o zemědělském fondu, zákon o chovu ryb. Představte si, že zatím neexistuje žádný zákon o chovu ryb! Jsou to důležité zákony, pokud budou moci projít a budou schváleny v parlamentu, a pokud se investují peníze, zemědělský sektor se bude moci rozvíjet.
Pokud jde o libanonský zemědělský sektor a jeho výrobní kapacitu, je Libanon z technického hlediska, dle Vašich znalostí, schopen dosáhnout jistého stupně soběstačnosti? Existuje nějaký plán nebo studie ministerstva zemědělství zabývající se právě touto otázkou, vzhledem k tomu, že soběstačnost zejména v zemědělském sektoru by rozhýbala exportní trh a přinesla tak na místní trh tvrdou měnu?
V Libanonu můžeme dosáhnout soběstačnosti v určitých ročních obdobích, ale ne po celý rok. Důvodem jsou klimatické změny a výskyt velkého množství zemědělské půdy v chladných oblastech, a nikoliv v pobřežních oblastech. Můžeme říci, že v krátkém období nebudeme schopni dosáhnout potravinové soběstačnosti ani úplné a integrované potravinové bezpečnosti, ale můžeme zvýšit procento naší potravinové bezpečnosti, a to velmi důmyslně, prostřednictvím rozšíření půdy a rozvoje zemědělského sektoru.
Když mluvíme o rozvoji a modernizaci zemědělství, existují spřátelené země, které v současné době pomáhají zemědělskému sektoru a zejména libanonským zemědělským podnikům (například v oblasti poskytování hnojiv, pesticidů nebo dokonce zemědělské techniky)?
Přímou podporu zemědělským podnikům poskytuje několik zemí, včetně Kanady, Japonska a Itálie, dále rovněž Světová banka a Mezinárodní organizace práce.
Existují v současné době plány a projekty zahraniční spolupráce a zejména zemědělské spolupráce mezi Libanonem a Sýrií? Výměna zkušeností mezi oběma zeměmi v této oblasti by jistě vedla nejen k předběžné restrukturalizaci zemědělského odvětví, ale i k celkovému rozvoji…
Průběžně probíhá koordinace se syrským ministerstvem zemědělství a začátkem tohoto měsíce se uskutečnilo přípravné setkání odborníků ministerstva zemědělství se syrskou stranou, na kterém se projednávaly problémy a překonávaly obtíže. V Libanonu a Sýrii také působí organizace ACSAD (Arabské centrum pro výzkum suchých oblastí) a mezi oběma ministerstvy probíhá stálá koordinace a permanentní komunikace. Po přípravném setkání techniků obou ministerstev bude následovat ministerská schůzka za účelem koordinace a rozvoje v zemědělském sektoru.
V souvislosti s nedávnými rozhovory o otázce otevření Libanonu směrem na východ, projevují některé země zájem a ochotu podílet se v blízké budoucnosti na rozvoji a modernizaci zemědělského sektoru?
Kvůli své pozici, otevřenosti a strategii potřebuje Libanon dobré vztahy se západními i východními zeměmi. Je to v zájmu zlepšení naší ekonomiky.
Před více než rokem společnost McKinsey, která je známá tím, že poskytuje řešení firmám a vládám, definovala svou vizi libanonské ekonomiky a přišla s několika doporučeními, která mají přinést „rychlé zisky. Mezi doporučeními jsou i tato: otevření nových trhů pro vysoce výnosné národní plodiny, jako je avokádo, rajčata a konopí indické, které doporučuje legalizovat pro léčebné účely, což by podle McKinsey mohlo zajistit roční příjmy ve výši téměř jedné miliardy dolarů a tím podpořit libanonský rozpočet. Pane ministře, očekáváte, že zákon o legalizaci pěstování konopí pro lékařské a průmyslové účely, který schválil libanonský parlament jednadvacátého dubna loňského roku, bude po sestavení očekávané vlády aktivován, nebo se na něj podle vašeho očekávání nakonec “zapomene”, stejně jako na mnoho zákonů, které byly v parlamentu předloženy dříve?
Zákon o konopí je velmi důležitý, je to jeden z nejdůležitějších zákonů, a to neméně důležitý než zákon o těžbě ropy. Po hloubkových studiích a dlouhých zasedáních, která jsme vedli s mezinárodními stranami a odborníky, nedošlo k žádnému narušení zákona, ale v rámci aplikovaných vyhlášek je třeba opravit určitou chybu. V období předcházejícím demisi vlády jsme na tom pracovali s právní kanceláří. To bylo před výbuchem 4. srpna, který se shodoval s demisí vlády, a teď při sestavování vlády to bude určitě na prvním místě mezi prioritami. Jde o ekonomicky významnou záležitost. Je třeba vyvrátit převládající názor, že konopí je droga a že jde o legalizaci drog. Nejde o hašiš známý v Libanonu, konopí indické je rostlina, jejíž cena je velmi vysoká a její produkce a finanční výnosy jsou také vysoké. Cílem jejího pěstování je získat CBD olej, který se používá v lékařském průmyslu, a také snížit podíl narkotického THC. Prováděli jsme výzkum, abychom snížili podíl této omamné látky na velmi nízkou míru, a studie ukázaly, že pozemky, na kterých lze pěstovat mohou dosáhnout během pěti let výnosu až jedné miliardy dolarů. A zisk z jednoho akru, i když vezmeme nejnižší mezinárodní ceny, za cenu litru CBD oleje, činí 4 tisíc dolarů. V Libanonu je pro pěstování tohoto produktu naprosto dokonale vhodné klima i půda, zejména v oblasti Biká. Může pěstovat i v jiných regionech, například v Akkáru, odborníci mi vše zevrubně vysvětlili. Stát na tomto produktu nebude mít žádné náklady a že existuje možnost pěstovat ho na polích určených pro veškerou libanonskou produkci a přímo uvnitř pozemků s využitím tří mechanismů. Pokud dojde k investicím a vzhledem k levné pracovní síle v Libanonu, je možné, že roční produkce přesáhne tři až čtyři miliardy dolarů.
Souhlasíte jako ministr zemědělství a kultury s McKinseyho doporučením týkajícím se pěstování a obchodu s konopím, které bylo francouzskými mandátními orgány v roce 1931 prohlášeno za trestný čin? Řada zemí jako Kanada, Uruguay, a dokonce i některé státy v Americe legalizovaly konzumaci konopí po vzoru tabákových cigaret, přičemž nejnovější vědecké studie potvrdily, že škodlivost cigaret pro lidské zdraví je mnohem nebezpečnější než škodlivost konopí?
Na světě je 61 zemí, které pěstování konopí legalizovaly. Pokud jde o legalizaci užívání konopí, je to úplně jinak. Nejsme u legalizace pěstování konopí, a dokonce podle daného zákona podíl látky THC nesmí přesáhnout tři procenta. V laboratořích se nám podařilo dosáhnout výsledků s téměř nulovými podíly této látky. Libanonský zákon kriminalizuje pěstování drog, které přesahují tři procenta této látky, a tento zákon se věnuje rostlině konopí indického.
Pane ministře, v současné době máte v úřednické vládě na starosti zároveň zemědělství a kulturu, což část politických, a dokonce i ekonomických kruhů považuje za “překvapivé” nebo dokonce “špatné”, protože obě ministerstva jsou zcela odlišná. Co si o této kritice myslíte? Jste pro zachování integrace těchto dvou ministerstev i v příští vládě?
Libanonská praxe slučování ministerstev může být terčem kritiky kvůli velké zátěži pro ministry i pro jejich případné malé zkušenosti v dané oblasti. Sloučení ministerstev zemědělství a kultury je jistě dosti originální, ale ke sloučení došlo už za předchozích vlád. Pokud se podíváme na jejich činnost, ministerstvo kultury je komplexnější a zabývá se všemi aspekty života a všemi Libanonci, jejich charakterem, civilizací, kulturou a historií. Naproti tomu ministerstvo zemědělství se zabývá specifickou skupinou společnosti, tedy zemědělci, kteří jsou ale z druhé strany rovněž součástí naší kultury. Nejsem ten, kdo rozhoduje. Mé doporučení je ovšem, že ministr by měl dostat jen jedno portfolio, protože tato práce je velmi únavná a vyčerpávající.
A nebyl byste pro to sloučit některá sobě podobná ministerstva (např. ministerstvo kultury a sportu), nebo dokonce zrušit některá ministerstva, která představují další finanční zátěž pro rozpočet (např. ministerstvo informací)?
To je specifická záležitost a já jako ministr na tuto otázku nemohu odpovědět. Nepracoval jsem v jiných resortech, jako jsou média či emigrace, a nevím, zda má smysl je rušit. Vím jen, že ministerstva zemědělství a kultury jsou potřebná a nezbytná.
Potřebuje podle vás Libanon opravdu 24 nebo 18 ministerstev a ministrů v době, kdy některé z průmyslově a ekonomicky vyspělých zemí nemají více než deset ministerstev a ministrů. Jinými slovy, souhlasíte obecně s myšlenkou snížit počet ministerstev v Libanonu a zaměřit se na efektivitu a produktivitu ministerstev, nikoliv na jejich počet, což má snížit další finanční zátěž, která každoročně vzniká libanonskému rozpočtu?
Snižování počtu ministerstev v Libanonu může vést k chybám ve správě a občana to mate. Je ale možné sloučit dvě ministerstva, která jsou vzájemně kompatibilní, v rámci jednoho portfolia. Máme ministerstvo přidružené k ministerstvu zemědělství, kterému se říkalo ministerstvo bydlení. A když ho zrušili, byly vytvořeny vzájemné svazy a družstva, což mě překvapilo, když jsem dostal ministerstvo zemědělství. Překvapila mě žádost umělců o schůzku v prvním týdnu, kdy jsem dostal ministerstvo zemědělství. Odpověděl jsem, ať se domluví s ministerstvem kultury, a odpověď byla, že mají Odborový svaz umělců, a spadají pod mé ministerstvo.
Libanon je jednou z nejstarších zemí regionu známou svou bohatou kulturou, z níž vzešla řada známých spisovatelů, básníků, literátů a myslitelů nejen na arabské, ale i mezinárodní úrovni, nemluvě o festivalech a intelektuálních a kulturních fórech, kterými byl Bejrút ještě nedávno proslulý. Můžete nám dnes, ve stínu zhoršujícího se ekonomického úpadku, obecně popsat realitu současné kultury v Libanonu a míru politického a společenského zájmu (zejména mládeže) o tuto problematiku?
Jsme v období útlumu kultury v Libanonu, což je způsobeno dvěma důležitými událostmi, které se v Libanonu staly, z nichž první je covidová pandemie, která omezila kulturní aktivity, zejména pokud jde o semináře, oslavy, kulturní setkání, letní večírky a festivaly a knižní veletrhy, které byly kvůli pandemii pozastaveny. Druhým důvodem je, že lidé a společnost v tomto neradostném období příliš netíhnou k jakékoli kulturní činnosti, a já osobně jsem byl během několika aktivit, které jsme dělali, vystaven tvrdé kritice, a to do té míry, že mě žádali, abych se jich neúčastnil. Řekli mi, že není vhodná doba pro kulturní činnost, protože naším aktuálním tématem je jídlo, pití a naše každodenní problémy. Hodně nás to ovlivnilo, ale nezastavilo, a snažili jsme se pořádat virtuální setkání prostřednictvím aplikace Zoom. Distribuovali jsme asi 100 tisíc knih do národních knihoven, sdružení a škol a pracovali jsme na podpoře čtení, zejména v souvislosti s covidovou pandemií se lidé vracejí ke knihám. Dělali jsme mnoho aktivit, byť v omezené míře, ale nejdůležitější věc, na které jsme pracovali během krize, byla práce na zachování památkových budov, zejména po výbuchu v bejrútském přístavu 4. srpna. To, co se v zemi po tomto výbuchu stalo, je katastrofální. Přišli jsme o mnoho z libanonského dědictví, o historické fasády a mnoho budov se stalo ohroženými. Ministerstvo kultury jako jedno z ministerstev, pracovalo v tichosti, slovo tichost zdůrazňuji. Provedli jsme průzkum 972 budov a během měsíce jsme zpevnili všechny budovy, kterým hrozilo zřícení, a opravili střechy, které při výbuchu v Ašrafíji a jejím okolí odletěly. Komunikujeme s mezinárodními organizacemi. Budovy jsme rozdělili do tří kategorií podle náročnosti práce, kterou vyžadují. Mezinárodní organizace přicházejí a opravují určitou oblast, my jsme zahájili projekt adopce domu prostřednictvím UNESCO. Dokonce i libanonští emigranti mohou adoptovat a opravit dům v komunikaci s určitými stranami a v rámci určitých mechanismů. Plánovali jsme v srpnu uspořádat festivaly a kulturní akce ve spolupráci s UNESCO, ale lidé toto nepřijímají. Znamenalo by to přivést umělce, spisovatele, básníky a další, pozvat lidi ze zahraničí a oživit kulturní atmosféru. Jakákoli aktivita na počest básníka, u příležitosti vydání knihy a podobně není v rámci obecně panující nálady přijatelná. Dokonce nás hodně kritizují jen za to, že jsme dali aktivitu na sociální sítě. Doufejme, že budeme moci dělat různé kulturní aktivity, až bude situace lepší a stabilnější.
Domníváte se, že lokální média hrají dostatečnou roli při šíření kulturního a literárního povědomí v libanonské společnosti, nebo se kultura a související témata (bohužel) staly “druhořadým” mediálním a novinářským zájmem, přičemž denní zprávy a politické pořady zaujímají veškerý prostor?
Libanonská média jsou v šíření národního kulturního ducha velmi slabá. Zaměřují na politické záležitosti a na problematická témata. Nezabývají se hodnotnými záležitostmi, jako je kultura.
Když už mluvíme o kultuře a literatuře, mohl byste nám říct, kdo jsou vaši oblíbení spisovatelé (a proč)?
Nemohu formálně jmenovat nikoho konkrétního, ale máme mnoho vynikajících a kreativních spisovatelů plných energie. Nechci se ovšem pouštět do jmen.
Poslední otázka: pane mistře, jak vidíte budoucnost Libanonu za deset let?
Jestliže dospějeme ke skutečné politická shodě ve věci budování a reformy vlasti, pak Libanon jistě disponuje bohatstvím, mladou energii a mozky. Pokud se nám je podaří udržet v zemi, budeme pracovat na omezení jejich emigrace a přilákáme zpět ty, kteří již emigrovali, bude na tom Libanon mnohem lépe.
مقابلة حصرية مع معالي وزير الزراعة والثقافة الدكتور عباس مرتضى
معالي الوزير عبّاس مرتضى، ما هي أبرز التحديات التي يواجهها القطاع الزراعي حاليا؟ وكيف تؤثر على المستهلك والمزارع اللبناني؟
عباس مرتضى: من الأساس الواقع الزراعي في لبنان يواجه العديد من المشاكل، بسبب غياب الدعم عن القطاع الزراعي والخطط الزراعية، وقد أدى هذا الأمر إلى اتجاه المزارع لتطوير نفسه بنفسه، فليس هناك ما يكفي، كما أن موازنة وزارة الزراعة لا تكفي أو تدعم المزارع، كونها ضعيفة للغاية، من جهة ثانية، فليس هناك الرؤية والإستراتيجية للقطاع الزراعي، وعندما أتينا لوزارة الزراعة واجهتنا الصعوبات، خصوصا وأننا أتينا في ظروف صعبة للغاية، لما هناك من خطورة تتهدد الأمن الغذائي في البلاد، فنحن دولة غير محضرة للسيادة الغذائية والإكتفاء الغذائي، لذا اتجهنا إلى نقطتين، أولهما الإتجاه لبناء استراتيجية، حيث كان في السابق يتم انشاء استراتيجية لوزارة الزراعة، لكن نحن قمنا وللمرة الأولى باعتماد استراتيجية للقطاعات الزراعية الإنتاجية، وهنا المفارقة، وخلال الفترة الممتدة بين الأعوام 2020 و2025، وعملنا خلال فترة ستة أشهر بعلاقاتنا مع المنظمات الدولية، والباحثين في لبنان، وبإشراك الطلاب أيضا، والنقابات الزراعية، كما كانت لنا جولة عامة على كافة القطاعات الزراعية لإشراكهم، ولنطلع على المشاكل ونأخذ آراءهم في مجال الحلول، ولنحلل ولنستخلص استراتيجية، وبالفعل توصلنا إلى استراتيجية شاملة.
وماذا عن النقطة الثانية؟
عباس مرتضى: النقطة الثانية، هي الدعم، فعندما نقول استراتيجية يعني أنها تحتاج للتمويل، وعندما تقر باستراتيجية، وخلال خمس سنوات، فتحتاج إلى الإستثمار بتكلفة تقدر بحوالي مليار دولار في القطاع الزراعي، مثلا من خلال إنشاء برك زراعية، وتجميع مياه الأمطار والينابيع بسبب التغيرات المناخية، إنشاء طرق زراعية، استصلاح أراضٍ، والأخيرة تحتاج للطرق والمياه للري، فضلا عن دعم المزارع بالإرشاد والتوجيه، ووفق معايير وبالتفاصيل التي عملنا عليها عن كثب، فضلا عن التمديدات للأراضي الزراعية المستصلحة لإيصال المياه و“أمهات للري“، وقد عملنا على هذا المشروع عبر المنظمات الدولية خلال هذا العام، وقد بدأنا باستثمار الأموال في هذا المشروع، إلا أن ظروفا غير متوقعة أتت أثناء تنفيذنا الإستراتيجية، ما أدى إلى إنشاء استراتيجية صغيرة، أسميناها “استراتيجية طوارئ أمن غذائي“، استحدثناها بصورة فورية لنواكب المرحلة، لأننا أنشأنا الإستراتيجية الأساسية على أساس وجود استقرار، وأدى تسارع المشاكل في لبنان بنا الى العمل بخطة طوارئ، نحاول أن نؤمن للمزارعين تمويلا لشراء البذور والأسمدة وغيرها، وأموالا لاستصلاح الأراضي ولمربي الماشية والنحل والسمك تشمل كافة المراكز في المناطق اللبنانية المختلفة وبالتعاون مع المنظمات الدولية.
وما هي الخطوات التي قمتم بها في هذا المجال؟
عباس مرتضى: عملنا على كل هذه الأمور ضمن هذه الخطة التي أتعبتنا وأرهقتنا كثيرا، وضمن استراتيجية هامة للغاية، إذ كنا نتجه للعمل ضمن خطة واستراتيجية كونهما الإتجاه الصحيح للتطور حيث نقوم كل فترة 6 أشهر بتقييم النتائج، فعندما نتكلم باستراتيجية، نتكلم بأرقام، فمثلا عندما نتكلم عن أراضٍ، فلدينا حاليا 280 ألف هكتار أراض زراعية، ولدينا أيضا 210 آلاف هكتار أراض تحتاج لاستصلاح، ولكي أصل إلى 390 ألف أو 400 ألف هكتار، فهذا يأخذنا إلى مرحلة متقدمة لجهة التطوير، أي توفير الأيادي العاملة المتخصصة، لذلك اتجهنا للمدارس الزراعية وبالتعاون مع المنظمات الدولية، وقمنا بتطوير المختبرات فيها، وأعدنا ترميم سبع مدارس على مساحة الأراضي اللبنانية، ونقوم بعمل هام لجهة البرامج الزراعية في هذه المدارس، لكي نصل إلى أيادٍ زراعية متخصصة بالفعل، وعندما نصل إلى هذا، يصبح لدينا عملا تقنيا وفنيا يساهم بتطوير العملية الزراعية، حيث لا يمكن أن يتطور هذا القطاع دون وجود أياد زراعية متخصصة، وبذلك يمكن من أصغر مساحة ممكنة الحصول على أكب ما<> يواجههnass="slass="s1">و3عملا تقحيث مساحةكافة class="s1">مpan class="s1">يواجه
المشروع، إn can ca"s1">يساهم s1">أثناء < >
وبالتعاون
المنظماتss/i>مليارp/">an class="s1">العام،عنشاملة
للpan>pp في >يساهم spp="s1">باستراتيجية، ي٨nnssشاملة
إلىn> وقi><>نتكلملشرi> pss ansi>n> وقi>ni>
ss>
ss> ونقومan>n1pac/aaspan class="s1">الدولية يaؤ" <1ass="s1">وبالتفاصيلخمس"/i>pan> وقدعملناnnص> <">يساهم <">يساهم هذاهذاi> خمس<" ا 5n class="s1">إلى هذا للc<لديناتتهدد <1ass1">وبالتعاون خمس مليار< طوارئia ccs=">هذاc>nsn> كل<<نا عملنا
هذاcl<>الزا > إلى ممكنة إ/s/ss="> ss> ونقومpn<=>يساهم الدولية، أمهات
خمسn/i>لديناأياد <>يساهم
<<>يساهم الأراضي n> / cخمس
خمس
<>
إلىدولةpsa>n> وقps<
خمس خمس/ خمس<>n> وقدspa/ "sas خمسألف خمس خمس<>/nا<اهمليارn> وقدspa/ cpan class="s1">الدولية ا>s/<>p خمس< c1">باستراتيجية،الدوليةpan class="s1">الدولية<1asi">يساهم خمس/ خمسمعايير وعندم/ فضلا"=> وعند ترميp< وعندم/pasلدينا/p/i>خمس< ترميٱ<<للغايةin/s الأراضي c<<1">شاملةمليار sa"as="s<>لديناباستراتيجية، ا/sn"plai>pan class="s1">الدولية cl1">باستراتيجية، ة، i"p/> ونقوshare
Related posts
mom-related-posts clearfix> s lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20165%20109'%3E%3C/svg%3ESýrie:entry-meta" s
lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20165%20109'%3E%3C/svg%3ELibanon: v důsledku vývoje zvýšené napětíentry-meta" s
lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%20165%20109'%3E%3C/svg%3ESýrie:
Nejnovější příspěvky
cdiva lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%2081%2055'%3E%3C/svg%3E a href="https://www.rebuildsyria.cz/syrie-dalsi-dynamiz"ce-realitniho-trhu/" rel="bookmark">Sýrie:entry-meta" s
lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%2081%2055'%3E%3C/svg%3E a href="https://www.rebuildsyria.cz/syrie-dalsi-kroky-v-projektu-arabskeho-plynovodu/" rel="bookmark">Sýrie:entry-meta" s
lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%2081%2055'%3E%3C/svg%3E a href="https://www.rebuildsyria.cz/libanon-v-dusledku-vyvoje-zvysene-napeti/" rel="bookmark">Libanon: v důsledku vývoje zvýšené napětíentry-meta" s
lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%2081%2055'%3E%3C/svg%3E a href="https://www.rebuildsyria.cz/syrie-prioritou-klid-a-predvi/atelnost/" rel="bookmark">Sýrie:
lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%2081%2055'%3E%3C/svg%3E a href="https://www.rebuildsyria.cz/syrie-na-obzoru-dalsi-petrochemicky-projekt/" rel="bookmark">Sýrie:
lazy" src="/ata:image/svg+xml,%3Csvg%20xmlns='http://www.w3.org/2000/svg'%20viewBox='0%200%2081%2055'%3E%3C/svg%3E a href="https://www.rebuildsyria.cz/syrie-implementace-projektu-silklink/" rel="bookmark">Sýrie:
Archivy
cdiva