
Zemědělství je v Sýrii považováno za jeden z klíčových sektorů místní ekonomiky. Podle odhadů z roku 2010 se zemědělství podílí na syrském HDP z 17,6 % a pracuje v něm přibližně 17 % z celkové pracovní síly, tedy zhruba 900 tisíc lidí. Téměř třetinu (32 %) z celkové rozlohy Sýrie (18,5 milionu hektarů) tvoří obdělávaná půda a lesy, zbytek představuje tzv. „badíja“, jak se nazývají neúrodné pastviny, stepy a poušť. V zemi převládá středomořské klima, která je charakteristické deštivou zimou a mírným, suchým létem. Hlavními produkty syrského zemědělství jsou pšenice, bavlna, kravské a ovčí mléko, olivy, rajčata, pistácie, slepičí vejce, hrozny, bavlníková semena, pomeranče, jablka, mandle, brambory, třešně, anýz a podobné byliny, meloun, vlna, tabák.
Syrský vývoz zemědělských produktů dosáhl v roce 2010 téměř dvě miliardy dolarů, přičemž mezi hlavními vyváženými položkami figuroval olivový olej, rajčata, anýz a další koření, pšenice a bavlněné výrobky. nSyrské zemědělství má dlouhou tradici sahající do starověku a je proslulé kvalitou svých produktů. Sýrie je původním domovem některých stromů, jako jsou olivovníky, pistáciovníky a další. Zemědělství bylo odpradávna jednou z nejdůležitějších výrobních činností, zejména v povodí Eufratu a Tigridu (syrská Džazíra), na březích dalších syrských řek a ve městech i v horách na syrském pobřeží. Sýrie je proslulá pěstováním obilí, ovoce a zeleniny a v průběhu let byly v Sýrii vyvinuty důmyslné zemědělské a zavlažovací metody, jakými jsou přehrady a vodní kola. Zemědělství hraje důležitou roli v syrském národním hospodářství. Zemědělský vývoz se významně podílí na zahraničním obchodu a zajišťování deviz. Pokud jde o příjmy z exportu, je na druhém místě hned za ropou. Zemědělský sektor také poskytuje množství surovin pro různá další hospodářská a průmyslová odvětví. Kromě toho přispívá k zaměstnávání pracovní síly a poskytuje obživu velkému počtu osob (v roce 1980 přímo či nepřímo v zemědělství pracovala polovina obyvatel).
Z hlediska zemědělského prostředí lze Sýrii rozdělit do pět zón:
První zóna: její rozloha činí 2,7 milionu hektarů a tvoří 14,6 % celkové rozlohy Sýrie. Úhrn srážek je více než 350 mm/rok. Hlavními plodinami jsou obiloviny, luštěniny, letní plodiny, zelenina a ovoce, z nichž nejdůležitější jsou citrusy, jablka a mandle.
Druhá zóna: její rozloha činí 2,5 milionu hektarů a tvoří 13,3 % celkové rozlohy Sýrie. Úhrn srážek je přibližně 250-350 mm/rok. Hlavními plodinami jsou obiloviny, luštěniny, vinná réva, olivy a mandle.
Třetí zóna: její rozloha činí 1,3 milionu hektarů a tvoří 7,1 % celkové rozlohy Sýrie. Úhrn srážek je vždy vyšší než 250 mm/rok. Její nejdůležitější zemědělskou plodinou je ječmen a někdy se v ní pěstují také luštěniny.
Čtvrtá zóna: její rozloha je 1,8 milionu hektarů a tvoří 9,9 % celkové rozlohy Sýrie. Úhrn srážek je 200-250 mm/rok a její nejdůležitější zemědělskou plodinou je ječmen.
Pátá zóna: její rozloha je 10,2 milionu hektarů a tvoří 55,1 % celkové rozlohy Sýrie. Úhrn srážek je nestabilní, pohybuje se mezi 100-150 mm/rok. Využívá se coby pastviny pro ovce.
Abychom získali více informací o zemědělství v Sýrii, vydali jsme se do kanceláře prezidenta Federace syrských zemědělských komor Muhammada Kišta a pořídili jsme s ním následující rozhovor:
Pane Muhammade Kišto, děkujeme vám za milé přijetí a ochotu pohovořit pro náš web Rebuildsyria.cz. Mohl byste, prosím, na úvod představit organizaci, které předsedáte, tedy Federaci syrských zemědělských komor?
Rád vás opět vidím a zdravím i vedení vašeho média i vaše ctěné čtenáře. Vítáme všechna média, která chtějí přenášet pravdivý obraz a budeme jim v tom plně nápomocni. Co se týče vaší otázky, mohu říci, že zemědělské komory jsou starobylou institucí. První zemědělská komora v Sýrii byla založena v roce 1894 pod názvem Syrská zemědělská a obchodní komora, brzy tedy oslaví 130 let. Byla založena z důvodu potřeby organizovat vlastníky zemědělských výrobních prostředků a pracovat v jejich prospěch. Následovalo založení dalších komor v guvernorátech. Byla založena Zemědělská komora v Aleppu, Zemědělská komora v syrské Džazíře a Zemědělská komora v Homsu a Hamá. Dnes je máme ve všech provinciích, kde zastupují soukromý zemědělský sektor a zastupují pracovníky v tomto sektoru. Počet členů zemědělských komor se pohybuje kolem 435 tisíc. Jsou to majitelé zemědělských výrobních prostředků a členové zemědělských komor, kteří je zastupují před úředními orgány, tlumočí jejich starosti a vyřizují potřebné záležitosti. V roce 1991 byla založena Federaci syrských zemědělských komor, která se stará o zájmy všech, koordinuje práci jednotlivých komor, dohlíží na ni a navazuje na ni. V Sýrii máme samozřejmě systém oddělených komor, tj. komory pro zemědělství, komory pro obchod a průmysl, pro cestovní ruch a pro plavbu. V jiných zemích existuje systém společných komor, které spojují zemědělství, cestovní ruch, průmysl a další pod jednou střechou. Federace syrských zemědělských komor se řídí zákonem č. 129 vydaným v roce 1958. V současnosti probíhá proces novelizace tohoto zákona v důsledku změn v průběhu času. Zemědělské komory se zabývají zemědělskými společnostmi a institucemi, významnými zemědělskými činnostmi, velkými vlastníky a významnými investory. Zemědělský sektor není jen zemědělský proces na půdě a chov zvířat. V Sýrii máme velké množství společností a zemědělských institucí, a to jak v oblasti zajišťování výrobních požadavků, tak v oblasti marketingu a sponzorování produktů, marketingových společností, transferu technologií či zajišťování osiv a hnojiv. Všechna odvětví se, jak známo, na celém světě neustále rozvíjejí a zemědělský sektor se rozvíjí o to rychleji, aby uspokojil potřeby lidí. Zemědělský výzkum je ve světě velmi důležitý, protože rozloha půdy je omezená a počet lidí se zvyšuje. Sýrie je mezi státy klasifikovanými jako zemědělské země. Její výjimečnost spočívá v přítomnosti středomořského klimatu a rozmanitého geografického prostředí, v její strategické poloze a v dlouhé historii zemědělského odvětví. Sýrie je zemědělsky významná země a vláda a všechny zainteresované instituce se samozřejmě vždy řídí prioritami, mezi které zemědělství jednoznačně spadá. A pokud se na tento sektor podíváme komplexně, spatříme jeho význam a důležitost potravin, zejména v dnešní době, kdy mnoho zemí na světě trpí potravinovou krizí. Sýrie potravinovou krizí netrpí, naopak má rozmanitou produkci a různé plodiny, byť válka se na celkové strategii neblaze podepsala. Mluvíme-li obecně, tak před válkou trpělo potravinovou krizí mnoho zemí světa, ale Sýrie netrpěla. V současné době nicméně máme problémy kvůli podmínkám sankcí a válce. Je obtížné zajistit některé požadavky na produkci a dochází k nárůstu nákladů v důsledku sankcí. Trpíme tedy dílčími obtížemi. Lidé, kteří pracují v zemědělském sektoru a pracují v sektoru potravinového zabezpečení, vždy hledají řešení, i když částečná. Nechci do této problematiky zabrušovat, ale například máme problémy s dovozem některých druhů hnojiv. Dokázali jsme k nim najít alternativy, byť s nižší mírou kvality, ale nezastavili jsme výrobu. Během všech válečných let zůstala zemědělská výroba v Sýrii bez přestávky. Ba co víc, mnoho produktů jsme vyváželi, protože máme produkty, které se vyznačují komparativními výhodami díky naší vynikající zeměpisné poloze a naší schopnosti vyrábět. Od roku 2011 až dosud jsme ani na chvíli nepřestali vyvážet.
Jak jste zmínil, syrské zemědělské produkty se vyznačují kvalitou díky klimatu a rozmanitostí zemědělských prostředí. Jaké mají další předpoklady k tomu, aby se dostaly na arabské i nearabské zahraniční trhy?
Každý spotřebitel má své zvláštní preference, co se týče zemědělských produktů. Někteří dávají přednost zeleným jablkům, jiní zase sladkým červeným jablkům. Syrská zemědělská produkce s množstvím existujících klimatických podmínek může uspokojit rozmanité chutě spotřebitelů na cílových trzích. Syrské klima dává rostlinám dostatek slunce, větru a dalšího. Přejdeme-li k živočišné části, tak v Sýrii máme ovce plemene Awassi, což je komparativní výhoda, protože se lišíme od většiny zemí světa. Je dobře známo, že ovce plemene Awassi se pasou na přírodních pastvinách a v dobrém zemědělském prostředí. Máme vlastní druhy krav a posílili jsme stáda o druhy, které vyhovují našemu zeměpisnému klimatu. Jedním z našich vynikajících odvětví byl také chov drůbeže, kterou jsme vyváželi. Bohužel bylo toto odvětví postiženo válkou a v současné době máme potíže, protože drůbežářský sektor je závislý na dovozu krmiv v určitém procentuálním podílu a na dovozu vakcín. V současné době se potýkáme s problémem vysokých výrobních nákladů. Celá problematika exportu je velmi spletitá. Ze syrského vývozu tvoří zemědělský vývoz 65-70 %, což je velké procento, a je přirozené, že vývoz směřuje na trhy, které tyto produkty chtějí. Když země chtějí dovážet určité produkty, hledají takové, které jim vyhovují. Nám se díky koordinované činnosti všech složek podařilo propagovat syrské zemědělské produkty, podařilo se nám otevřít zahraniční trhy a podařilo se nám dosáhnout produktivity zemědělství, aby bylo odpovídající chuti spotřebitele a standardům, které vyžaduje. Proto náš zemědělský vývoz tvoří velkou část syrského exportu, je to díky síle tohoto odvětví.
Nedávno jsme se s vámi setkali na konferenci o „zelených investicích“ do léčivých a aromatických rostlin, o které jsme měli na našich stránkách článek. Co se týče výstupů této konference, pokud jde o kvalifikaci zemědělců pro vývoz jejich produktů z hlediska sušení a balení, co nám k tomu můžete sdělit?
Léčivé a aromatické rostliny jsou velmi důležitými zemědělskými produkty, které potřebují specifické klima. O poloze Sýrie a rozmanitosti jejího podnebí jsme již hovořili. Produkujeme více než 3 tisíce odrůd léčivých a aromatických rostlin s vysoce kvalitními vlastnostmi. Po celém světě je známa damašská růže coby unikátní léčivá a aromatická rostlina. Dále můžeme mluvit o černém semínku, syrském kmínu, anýzu, fenyklu a mnohém dalším. Uspořádali jsme tuto konferenci coby první svého druhu a můžeme konstatovat, že se skutečně povedla. Získali jsme mnoho výstupů, které vám poskytneme později, mluvit o nich by bylo opravdu na dlouho. Význam konference spočívá v odpovědném přístupu k produktům, které jsou většinou exportními a jsou žádány na mnoha zahraničních trzích pro svou vzácnost a kvalitu. V současné době se zabýváme extrakcí olejů z těchto léčivých a aromatických rostlin, jejich sušením a mechanismy jejich působení, včetně toho, co jde na lékařské využití a včetně toho, co jde na výrobu parfémů nebo farmaceutických výrobků a podobně. Na konferenci jsme shromáždili všechny aktéry, které se podílejí na tomto procesu, ať už jde o potraviny nebo zdravotnické výrobky. Věřím, že toto odvětví má v Sýrii velkou budoucnost.
Co nám můžete říct o situaci ohledně investic do zemědělství v Sýrii?
Myslím, že zatím neexistuje shoda na významu pojmu investice. Pokud investujete svůj pozemek, jste investor. Vy a já můžeme pak můžeme zahájit investiční partnerství v rámci projektu. Ale abych byl konkrétní, většina zemědělské půdy v Sýrii je předmětem investic a patří mezi zdroje příjmů pracovníků v tomto odvětví. Jsou investice v živočišném sektoru, jako je chov krav a drůbeže, a nutno říct, že tento sektor byl v důsledku neblahých okolností postižen. Můžete farmu zavřít a přejít k jiné činnosti nebo práci, vzhledem k vývoji toto pokleslo. Máme zde farmy a drůbežárny, které byly vystaveny teroristickým útokům, takže tento sektor byl částečně postižen. Výrobní sektor a dodávky pro něj sice zůstaly zachovány, nicméně byly relativně postiženy. Usilujeme o to, aby Sýrie v současné době představovala velkou příležitost pro investory, ať už pro Syřany doma nebo v zahraničí, ale dokonce také pro nesyrské investory. Jak známo, Sýrie vítá každého, je to otevřená země. Sýrie vítá každého, kdo chce investovat, přičemž investice do zemědělství jsou jedněmi z nejvýnosnějších investic. Od ostatních investic se liší tím, že nebývají rychle návratné. Když chcete založit farmu s ovocnými stromy, nemáte výsledky během měsíce. Investice do zemědělství jsou dlouhodobé a liší se od investic kupříkladu do dopravy. Můžete si koupit auto a druhý den vám dává výnosy. Jenže je to erodující materiál, takže po pěti letech se stává přítěží a šrotem, zatímco investice do půdy je reverzní investicí. Na začátku utratíte a pak začnete dosahovat výnosů vyznačujících se trvalostí. Investice do zemědělství je výnosná investice s vysokou ekonomickou proveditelností ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Je to doslova investice, která přináší štěstí. Lidé aktivní v zemědělství bývají šťastní a díky absenci rizik v lepší psychické kondici. Zákon č. 18 z roku 2021, který upravuje investice v Sýrii obecně, poskytl investorům do zemědělského sektoru mnoho velkých výhod. To je jednoduše fakt. Někdo by mohl namítat, že současné podmínky jsou takové či onaké. Pravdou je, že jsme prošli výjimečnými a těžkými okolnostmi počínaje válkou přes covidovou krizi, nyní rusko-ukrajinskou válku a zatím poslední katastrofu, která nás postihla, což je zemětřesení. Ale tyto neblahé okolnosti pominou a zcela jistě nás čeká lepší budoucnost.
Děkujeme za rozhovor a přejeme vám osobně i Federaci syrských zemědělských komor do budoucna vše dobré.
Velmi rád jsem se s vámi setkal a jsem rád, že jsme společně vrhli světlo na tento významný a vitální sektor v rámci syrské ekonomiky. Doufám, že budeme moci přivítat naše české přátele coby investory.
رئيس اتحاد غرف الزراعة السورية محمد كشتو: سورية يوجد بها حالياً فرص كبيرة للمستثمرين و سورية بلد مفتوحة و ترحب بكل من يريد أن يستثمر.
دمشق – يونس أحمد الناصر
تعتبر الزراعة في سورية من أهم مقومات الاقتصاد السوري، وتبلغ مساحة مجمل الأراضي الصالحة للزراعة 32% ، و حسب تقديرات 2010 أسهمت الزراعة بنسبة 17.6% الناتج المحلي الإجمالي ويعمل في القطاع الزراعي نحو 17% من مجموع قوة العمل أي قرابة 900 ألف عامل.
تبلغ مساحة سورية 18.5 مليون هكتار وتشكل المساحة القابلة للزراعة ومساحة الغابات حوالي 6.5 مليون هكتار، أما القسم المتبقي فهو عبارة عن مراع (البادية) ويسود المناخ المتوسطي الذي يتميز بالشتاء الماطر والصيف المعتدل والجاف.
المنتجات الزراعية الرئيسية هي: (بالترتيب التنازلي تبعاً للحجم والقيمة): القمح، القطن، حليب البقر، حليب الغنم، الزيتون، البندورة، الفستق، بيض الدجاج، العنب، بذور القطن، البرتقال، التفاح، اللوز، البطاطا، الكرز، اليانسون والأعشاب المماثلة، البطيخ، الصوف، الكريفون، التبغ.
بلغت الصادرات السورية من المنتجات الزراعية ما مجموعه 1.9 مليار دولار عام 2010. من بين صادرات المنتجات الزراعية الرئيسية: زيت الزيتون، البندورة، اليانسون والبهارات المماثلة، القمح، المنتجات القطنية.
عرفت سورية الزراعة منذ أقدم العصور واشتهرت بجودة المنتجات الزراعية من فواكه وحبوب و(تعد الموطن الأصلي لبعض الأشجار المثمرة مثل الزيتون، الفستق الحلبي وغيرها)
وكانت الزراعة من أهم الأنشطة الإنتاجية، خصوصاً حول حوض الفرات ودجلة منطقة (الجزيرة السورية),وعلى ضفاف باقي الأنهار السورية ومدن وجبال الساحل السوري، واشتهرت سورية منذ زمن بعيد بزراعة الحبوب والفاكهة والخضار، وقد طوّرت سورية الوسائل الزراعية والري مثل السدود والنواعير (السواقي) على مدى العصور.
والقطاع الزراعي يؤدي – دورًا مهمًا في الاقتصاد القومي السوري حيث تساهم الصادرات الزراعية بنصيب هام في التجارة الخارجية، وتوفير العملات الأجنبية، كما يوفر القطاع الزراعي الكثير من المواد الأولية لمختلف القطاعات الاقتصادية والصناعية الأخرى, إضافة لذلك يساهم في تشغيل الأيدي العاملة وتوفير العيش لأعداد كبيرة من الأفراد (50% من السكان يعملون بشكل مباشر أو غير مباشر عام 1980).
و يحتل القطاع الزراعي المرتبة الثانية بعد النفط من حيث الإيرادات التصديرية في ميزان الصادرات السورية
تقسم سورية من الناحية البيئية الزراعية إلى:
منطقة الاستقرار الأولى: مساحتها 2.7 مليون هكتار وتشكل 14.6% من مساحة سورية، معدل أمطارها السنوي أكثر من 350 مم/سنة ومحاصيلها الرئيسة الحبوب والبقوليات والمحاصيل الصيفية والخضار والأشجار المثمرةوأهمها الحمضيات والتفاحيات واللوزيات.
منطقة الاستقرار الثانية: مساحتها 2.5 مليون هكتار وتشكل 13.3% من مساحة سورية، معدل أمطارها250-350مم/سنة محاصيلها الرئيسية الحبوب والبقوليات والأشجار المثمرة وأهمها الكرمة والزيتون واللوز.
منطقة الاستقرار الثالثة: مساحتها 1.3 مليون هكتار وتشكل 7.1% من مساحة سورية، معدل أمطارها السنوي يزيد عن 250مم/سنة ولايقل عن هذا الرقم وأهم محاصيلها الزراعية الشعير، وأحياناً تزرع فيها البقوليات.
منطقة الاستقرار الرابعة: مساحتها 1.8 مليون هكتار وتشكل 9.9% من مساحة سورية معدل أمطارها السنوي 200-250مم/سنة وأهم محاصيلها الزراعية الشعير.
منطقة الاستقرار الخامسة: مساحتها 10.2 مليون هكتار وتشكل 55.1% من مساحة سورية أمطارها السنوية غير مستقرة وتتراوح بين 100- 150مم/سنة، وهي تستخدم كمراع للأغنام.
للاطلاع على المزيد من المعلومات حول الزراعة في سورية توجهنا لمكتب رئيس اتحاد الغرف الزراعية السورية محمد كشتو الذي استقبلنا بالترحاب و كان لنا معه الحوار التالي :
السؤال الأول : الاستاذ محمد كشتو رئيس اتحاد الغرف الزراعية السورية نشكركم لحسن الاستقبال و نرحب بكم ضيفا عزيزا على صفحات موقع إعادة إعمار سورية التشيكي
و سؤالنا الأول هو التعريف باتحاد غرف الزراعة السورية الذي ترأسونه لو تكرمتم .
الجواب : أرحب بكم مجددا و أتوجه بالتحية لكم و لإدارة وسيلتكم الإعلامية و لقرائكم الكرام , و نحن نرحب بكل وسائل الاعلام التي تنقل الصورة الحقيقية و الصادقة عن أي شيء و نحن بشكل أكيد دقيقين و حريصين جدا أن نعطي الصورة الحقيقية للإعلام .
بالعودة لسؤالكم أقول بأن الغرف الزراعية هي مؤسسة عريقة و تأسست أول غرفة زراعية في سورية عام 1894 باسم غرفة زراعة و تجارة سورية
و عمرها اليوم تقريبا 130 عام و تأسست لحاجة التنظيم و العمل لمالكي وسائل الإنتاج الزراعي و تلاها تأسيس لغرف أخرى في محافظات أخرى فتأسست غرفة زراعة حلب و غرفة زراعة الجزيرة السورية و غرفة زراعة حمص و حماة
و اليوم لدينا 13 غرفة في كل محافظة سورية و دمشق و ريفها غرفة واحدة .
و تمثل القطاع الخاص الزراعي و تمثل العاملين في هذا القطاع و يبلغ عدد المنتسبين للغرف الزراعة بحدود 435000 عضو منتسبين و هم أعضاء و مالكي وسائل الإنتاج الزراعي و منتسبين لغرف الزراعة لتمثيلهم أمام الجهات الرسمية و نقل معاناتهم و نقل ما يحتاجون إليه .
الغرف الزراعية المتعددة و في عام 1991 أسست اتحاد للغرف الزراعية ليرعى جميع المصالح و ينسق عمل الغرف و يشرف و يتابع أعمال الغرف الزراعية
طبعا في سورية يوجد لدينا نظام الغرف المنفصلة يعني غرف للزراعة و غرف للتجارة والصناعة و أخرى للسياحة و غرف للملاحة , و في دول أخرى هناك نظام الغرف المشتركة أي غرف تجمع الزراعة و السياحة و الصناعة و غيرها تحت مظلة واحدة .
اتحاد غرف الزراعة السورية ينظمه قانون رقم 129 صادر في عام 1958 و نحن الآن بصدد تعديل هذا القانون نتيجة التغيرات بفعل الزمن .
الغرف الزراعية تعني و تُعنى بالشركات و المؤسسات الزراعية و الفعاليات الزراعية الكبرى و كبار المالكين وكبار المستثمرين في القطاع الزراعي
القطاع الزراعي ليس فقط هو العملية الزراعية في الأرض و تربية الحيوان و في سورية لدينا عدد كبير من الشركات و المؤسسات الزراعية سواء في تأمين مستلزمات الإنتاج و في تسويق و رعاية المنتجات وشركات تسويق و نقل التكنولوجيا ونقل المستلزمات الحديثة وتأمين البذور والأسمدة
و من المعروف بأن كل القطاعات في حالة تطور مستمر في كل العالم و القطاع الزراعي يتطور بسرعة أكبر لتلبية احتياجات الناس و البحوث الزراعية مهمة جدا في العالم كون مساحة الأرض هي محدودة و عدد السكان متزايد
إن سورية من البلدان مصنفة كبلد زراعي و سورية بلد زراعي بامتياز لوجود المناخ المتوسطي أو المناسب ولوجود البيئة الجغرافية المتنوعة لموقعها الاستراتيجي و لوجود عراقة في التاريخ في القطاع الزراعي في سورية
فسورية بلد مهم زراعيا و طبعا الحكومة و المؤسسات المعنية كلها هي دائما في حالة أولوية أو هي من القطاعات التي تحظى بأولوية كبيرة كقطاع زراعي
و إذا نظرنا لهذا القطاع نظرة كلية نرى أهميته و أهمية الغذاء خاصة اليوم و نحن نرى كثير من دول العالم تعاني من أزمة غذاء.
إذا سورية لا تعاني من أزمة غذاء و سورية فيها تنوع في الانتاج و تنوع في المحاصيل ( في الاستراتيجية الكلية و لكن حدث اختناق بسبب الحرب ) و نحن نتكلم بشكل عام و قبل الحرب كانت كثير من دول العالم تعاني من أزمة غذاء لكن سورية لم تكن تعاني و لكن سورية حالياً تعاني بسبب ظروف العقوبات و الحرب و يوجد صعوبة في تأمين بعض مستلزمات الانتاج و يوجد ارتفاع في التكاليف نتيجة الاجراءات التي اتخذتها دول لمواقف معينة فرضتها على الشعب السوري و قد تعاني من صعوبات جزئية , لكنك تعرف دائما من يعملون في قطاع الزراعة و يعملون في قطاع الأمن الغذائي يبحثون عن حلول و لو جزئية و لا أريد أن أدخل في هذا الموضوع و لكن مثلا نريد استيراد أنواع من الاسمدة و هذا الموضوع تواجهنا به مشكلات و استطعنا أن نوجد بدائل لهذه الاسمدة و لكن بنسبة جودة أقل و لكننا لم نتوقف عن الانتاج و كل سنوات الحرب بقي الانتاج الزراعي محقق في سورية بل أكثر من ذلك كثير من المنتجات كنا نصدرها لأن لدينا منتجات تتميز بميزات نسبية لموقعنا الجغرافي و المتميز و لقدرة قطاعنا على الانتاج و نحن لم يتوقف تصديرنا و لا سنة منذ عام 2011 و إلى الآن
السؤال الثاني : الاستاذ محمد كشتو من المعروف بأن المنتجات الزراعية السورية متميزة بسب جودة مناخ سورية و تعدد البيئات الزراعية كما تفضلتم في المحور السابق ما أهلها للوصول إلى الاسواق العربية و الاجنبية
ماذا تحدثنا عن دعم المنتج الزراعي السوري لوصوله إلى الاسواق الخارجية
الجواب : ان المستهلك له ذوق خاص في المنتجات الزراعية فمنهم من يفضل التفاح الأخضر المز و منهم يفضل التفاح الأحمر الحلو و الانتاج الزراعي السوري بتعدد المناخات الموجود يستطيع تلبية ذوق المستهلك في الأسواق المستهدفة و مناخ سورية يعطي النبات حقه في الشمس و التهوية و غير ذلك
و لنذهب للشق الحيواني فنحن في سورية لدينا الغنم العواس و هي ميزة نسبية للمنتجات السورية تختلف فيها عنالاغنام و انتاج اللحوم في أغلب دول العالم
و معروف غنم العواس التي ترعى في مراعي طبيعية و بيئة زراعية جيدة و لدينا أصناف من الابقار و يوجد أصناف أكثر تطورا في الانتاجية و قد عززنا القطيع بأصناف تتلاءم و المناخ الجغرافي
قطاع الدواجن أيضا كان من القطاعات الجيدة و كانت لدينا صادرات و الحقيقة تأثر هذا القطاع بالحرب و حاليا يوجد صعوبات لأن قطاع الدواجن يعتمد على استيراد الاعلاف بنسبة معينة و استيراد اللقاحات و نحن نواجه حاليا هذه المشكلة بوجود تكاليف انتاج مرتفعة .
وهذا الموضوع فيه تفاصيل كثيرة و كل مكون له تفصيل
نحن و من خلال الصادرات السورية تشكل الصادرات الزراعية نسبة من 65 -70% و هي نسبة كبيرة و طبيعي أن الصادرات تذهب لأسواق ترغب بهذا المنتج لأن الدول عندما ترغب باستيراد منتجات معينة فتبحث عن المنتج الذي يناسبها و نحن من خلال النشاط الذي تقوم به كل مكونات القطاعات الاقتصادية استطعنا الترويج للمنتجات الزراعية السورية و استطعنا فتح أسواق خارجية و استطعنا تحقيق انتاجية زراعية كقطاع زراعي تتناسب و ذوق المستهلك و المعايير التي يتطلبها لذلك فإن صادراتنا الزراعية تشكل نسبة كبيرة من الصادرات السورية لقوة هذا القطاع
السؤال الثالث : التقيتكم مؤخرا في مؤتمر الاستثمار الأخضر للنباتات الطبية و العطرية و كانت لنا مادة على هذا الموقع
ماذا تحدثنا عن مخرجات هذا المؤتمر لناحية تأهيل الفلاحين لتصدير منتجاتهم من حيث التجفيف و التوضيف و أنتم أعلم مني في هذا الموضوع
الجواب : النباتات الطبية و العطرية من المنتجات الزراعية الهامة جدا و هي تحتاج لمناخات معينة
سورية التي تحدثنا عنها سابقا من حيث أهمية الموقع و تعدد المناخات تنتج أكثر من 3000 صنف من النباتات الطبية و العطرية و تحمل ميزات عالية الجودة و خاصة فعندما نتحدث عن الوردة الشامية هي نبات طبي و عطري و معروف في العالم كله بأن موطن هذه الوردة هو البيئة السورية
عندما نتحدث عن حبة البركة و الكمون السوري و اليانسون و الشمرة …الخ
و نحن نظمنا هذا المؤتمر الأول للنباتات الطبية و العطرية و دعنا نقول كان مؤتمرا متميزا بشهادة الحضور و ليس بشهادتنا و استطعنا أن نحصل على مخرجات كثيرة نزودكم بها لاحقا لانها تحتاج لوقت طويل للحديث عنها
و أهمية هذا المؤتمر تنبع من كيفية التعاطي مع هذه المنتجات و هي أغلبها منتجات تصديرية و تطلب في كثير من الاسواق الخارجية لندرتها و لجودتها و نحن نعمل حاليا على استخراج الزيوت من هذه النباتات الطبية و العطرية و تجفيفها و آليات عملها منها ما يذهب لاستخدامات طبية و منها ما يذهب لصناعة العطور أو منتجات صيدلانية و غير ذلك
وقد جمعنا في هذا المؤتمر كل الأطراف المعنية في العملية سواء المنتجات الغذائية أو الطبية و غير ذلك و اعتقد بأن هذا القطاع له مستقبل كبير جدا في سورية
السؤال الرابع : الاستاذ محمد كشتو محورنا الثالث أرجو أن تحدثنا عن الاستثمار الزراعي في سورية .
الجواب : موضوع الاستثمار أعتقد بأنه ليس هناك اتفاق على معنى الاستثمار بعد , فأنت تستثمر أرضك فأنت مستثمر و يمكننا أن نذهب أنا و أنت لنستثمر شراكة في مشروع
و أعطيك ملخصا عن الاستثمار الزراعي في سورية : أغلب الاراضي الزراعية في سورية هي مستثمرة و هي من مصادر الدخل للعاملين في هذا القطاع
يوجد استثمارات في القطاع الحيواني كتربية الابقار و الدواجن و هذا القطاع تأثر نتيجة الظروف و هنا يمكنك إغلاق المزرعة و الانتقال لفعالية أو عمل آخر و يمكننا أن نقول بأن هذا الجانب قد تراجع نتيجة الظروف ويوجد مزارع و مداجن تعرضت لاعتداءات ارهابية فهذا القطاع حدث فيه تأثر جزئي
بينما قطاع الانتاج و المستلزمات لهذا القطاع بقيت قائمة و لكنها أيضا تأثرت نسبيا و ما نطمح له بأن سورية يوجد بها حاليا فرصة كبيرة للمستثمرين سواء للسوريين في الداخل أو الخارج و حتى غير السوريين و معروف بأن سورية ترحب بالجميع و سورية بلد مفتوحة و ترحب بكل من يريد أن يستثمر و الاستثمار في القطاع الزراعي هو من أربح الاستثمارات و لكنه يختلف عن باقي الاستثمارات بأنه ليس سريع المردودية , فعندما تريد تأسيس مزرعة أشجار مثمرة فلن تعطيك انتاجا بعد شهر و لكن الاستثمار الزراعي بالديمومة و تختلف عن الاستثمار في النقل مثلا تستطيع أن تشتري سيارة و في اليوم الثاني تعطيك مردود و لكن هذه الآلية تتآكل فبعد خمس سنين تصبح عبئا و خردة بينما الاستثمار في الارض هو استثمار عكسي , تنفق في البداية ثم تبدأ بتحقيق ايراد يتصف بالديمومة
الاستثمار في الزراعة هو استثمار مربح و له جدوى اقتصادية عالية على المدى المتوسط و الطويل و هو استثمار يمنح السعادة فالعاملين في الزراعة يتصفون بالسعادة و حالتهم النفسية أفضل بسبب قلة المخاطر
صدر القانون 18 لعام 2021 و الناظم للاستثمار في سورية بشكل عام و أعطى ميزات كبيرة و كثيرة للاستثمار في القطاع الزراعي
و الحقيقة أن الاستثمار في الزراعة في سورية له ميزات كثيرة و يمكن أن يقول أحدهم أن الظروف حاليا كذا , و صحيح أننا مررنا بظروف استثنائية و صعبة من الحرب لأزمة كورونا وحاليا حرب روسيا أوكرانيا و الكارثة الاخيرة التي أصابتنا و هي الزلزال و لكنها ظروف ستزول و الاكيد بأن المستقبل أفضل
شكرا لكم استاذ محمد مع تمنياتنا لكم شخصيا و لاتحاد غرف الزراعة السورية الذي ترأسونه كل التوفيق
- شكرا لكم ووسعيد بلقائكم و اهتمامكم بالاضاءة على هذا القطاع الهام و الحيوي في سورية و نتمنى أن نرى مستثمرين من أصدقائنا التشيك بيننا .