Rozhovor: s plukovníkem Turkím al-Hasanem (nejen) o kontextu syrských událostí

Plukovník Turkí al-Hasan patří mezi přední osobnosti, jež se pravidelně vyjadřují v lokálních syrských, ale i zahraničních (arabských i nearabských) médiích k okolnostem války v Sýrii. Kromě své vysoké vojenské hodnosti je rovněž výzkumníkem v oblasti strategických studií a ve svých mediálních vystoupeních často poodhaluje některé ne zcela zřejmé skutečnosti či koriguje různá nepravdivá tvrzení, která se kolem syrského konfliktu objevují. S panem Hasanem jsme pořídili v jeho damašské kanceláři exkluzívní dvouhodinový rozhovor, který jsme se vzhledem k množství obsažených informací rozhodli pro přehlednost rozdělit do několika částí. Zde přinášíme první z nich:

Pane plukovníku, jsme velmi rádi za příležitost setkat se s Vámi a pohovořit o válce v Sýrii a vnějších aktérech, kteří do ní zasahovali. Můžete nám přiblížit, kdo se na krvavých událostech v zemi významně podílel, ať již hovoříme o státech, organizacích, jednotlivcích?

Nejprve mi dovolte, abych Vás srdečně přivítal při našem prvním osobním setkání a abych Vaším prostřednictví pozdravil vedení české společnosti Dealtrade Group, čtenáře webu Rebuildsyria.cz a všechny přátele v České republice. Dění v Sýrii svou dramatičností s tragickými konsekvencemi během uplynulých jedenácti let zaměstnávalo veškerá média. Některá z nich se od počátku vědomě identifikovala s určitými politickými cíli, další přinášela nepřesný obraz zdejších události. Postupem času část médií, u nichž nešlo o záměr, začala informovat objektivněji. Věci se začaly vyjasňovat a nadále se vyjasňují. Syrské události mají globální rozměr, a tak jako u jiných historických událostí typu první či druhé světové války lze rozdělovat to, co bylo před nimi a po nich. Vše bylo překvapivé, gradující, transformující, podezřelé a šokující. Realita se změnila a Sýrie po válce bude jiná, než byla před válkou. Na zdejších událostech se podílelo mnoho zemí. Jistou formu politické podpory těm, kdo mířili na syrský stát a syrský lid, poskytlo na počátku 133 zemí, přičemž přímo dění v Sýrii se tak či onak podílely osoby pocházející z 83 různých států. Uvedu čísla ze tří různých zdrojů – a zdůrazňuji, že se jedná o západní zdroje –, která ukazují rozměr investic do tzv. globálního džihádu, tedy teroristických skupin, které byly zformovány, aby působily v Sýrii. Byly vyzbrojeny, vycvičeny, financovány a řízeny různými státy a zahraničními zpravodajskými službami. Moderními a pokročilými zbraněmi, které tito teroristé měli, nedisponuje ani leckterá vyspělá armáda. Ale k číslům: v roce 2013 uvedlo britské ministerstvo obrany, že počet teroristů, kteří mezi lety 2011 a 2013 přišli do Sýrie ze zahraničí, dosáhl sta tisíc. Institut v americkém Washingtonu v roce 2014 publikoval, že počet teroristů, kteří přišli bojovat do Sýrie činí 248 tisíc. Podotýkám, že jde o pouze o zahraniční bojovníky, nikoliv o teroristy pocházející přímo ze Sýrie. Co se týče zemí, odkud teroristé přišli, největší počet, 26 tisíc, byl z Turecka, dále z Čečenska, ze Saúdské Arábie a tak dále. Podle Washingtonského institutu jich bylo v Sýrii 82 tisíc usmrceno, 12 tisíc je pohřešovaných, 91 tisíc se jich vrátilo a zbytek jich v dané době stále bojoval v Sýrii. Největší koncentrace zahraničních teroristů v jeden moment byla v říjnu 2013, tehdy jich bylo v Sýrii 143 tisíc. Podle německého Firil Center byl na počátku roku 2017 celkový počet teroristů, kteří v průběhu konfliktu přišli do Sýrie, včetně těch, kteří byli usmrceni nebo se vrátili do svých zemí, 360 tisíc.

To jsou čísla srovnatelná s armádami velkých států…

Jsou armády velmocí, které takových čísel nedosahují. Francouzská armáda po své restrukturalizací čítala bez záloh 135 tisíc vojáků ve službě. Izraelská armáda, o které se říká, že je nejsilnější, nejvyspělejší a nejkvalitnější na Blízkém východě, nemá ani 150 tisíc lidí ve zbrani. V Sýrii byl jednoduše spojen celý globální terorismus.

Kdo jej spojil?

Jde o projekt Západu a nejde o nic tajného, neskrývají to.

A kdo stál za financováním tohoto projektu?

Mohu odkázat na slova Hamada bin Džásima, premiéra a ministra obrany Kataru, který v interview pro BBC řekl, že zaplatili 137 miliard dolarů a ještě více, že nešlo o rozhodnutí Kataru, ale spíše o kolektivní rozhodnutí v čele se Spojenými státy americkými. Úkoly byly rozděleny v rámci aliance západních velmocí, tedy Ameriky, Británie, Francie, a států regionu, tedy Turecka, Saúdské Arábie, Kataru a Jordánska. Německo se nezapojilo přímo vojensky, ale poskytovalo technickou a finanční podporu. To řekl Hamad bin Džásim, jenž je tím, kdo v té době participoval na tomto projektu a je tím, kdo řešil otázku vyloučení Sýrie z Ligy arabských států. Doslova prohlásil: „minuli jsme se a bylo po lovu“. Měl tím na mysli rozpory, které vznikly mezi Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž tím, na koho byl pořádán lov, byla Sýrie. Stejně tak prohlásil, že Katar nehrál žádnou hru, v níž by nebyly zapojeny Saúdská Arábie a další regionální státy. Myslím, že tato slova jasně svědčí, o vnějším vměšování a jeho rozsahu. Události, které nyní probíhají v Darʽá, jsou koncem terorismu, určitě je sledujete a možná o nich píšete. Vše spěje k dohodě, složení zbraní a následnému vypořádání.

Jak to, že vše probíhá tak rychle?

Na začátku září došlo k eskalaci a objevila se ta samá hesla volající k odporu a svržení režimu. V podstatě ze dne na den dochází k vypořádání, které se vztahuje na všechny, včetně 8. sboru vedeného Ahmadem al-Awdou. To napovídá, že tihle lidé byli napojeni na vnější projekt. Vnější podpora ustala v důsledku změny jordánské politiky, o které víte. Fakt, že se Jordánsko postavilo proti přítomnosti teroristů na hranicích mezi oběma zeměmi, byl pro Sýrii velmi užitečný.

Pokračování rozhovoru připravujeme…