Současná Sýrie má dvě možnosti, popř. jejich kombinace, jak se coby stát dostat k prostředkům nutným na průběžné zvyšování životní úrovně, a tedy i celé ekonomiky, průmyslu a dalších souvisejících činností.
- Jednou z cest je samozřejmě zrušení sankcí, investice, a hlavně zpětné dobytí plynových a naftových polí aktuálně spočívajících v rukou kurdské entity
- Druhou z cest je rozsáhlá privatizace státního majetku, a to včetně do ještě nedávné minulosti „nedotknutelně“ státního majetku typu energetických či dopravních firem
- U druhé možnosti, která je jen „rozšířením“ konvenčních investic, dochází v podstatě k navázání na scénář jednoho z nepřímých „otců“ syrské krize, bývalého premiéra a nadnárodního ekonomického liberála Abdulláha Dardarího
