<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>
<channel>
	<title>mezinárodní spolupráce &#8211; Rebuild Syria</title>
	<atom:link href="https://www.rebuildsyria.cz/tag/mezinarodni-spoluprace/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.rebuildsyria.cz</link>
	<description>Pro Váš informační předstih</description>
	<lastBuildDate>Thu, 07 Jul 2022 15:23:02 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	
	<item>
		<title>Reportáž: Podnikatelské fórum ServEx 2022</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/reportaz-podnikatelske-forum-servex-2022/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 07 Jul 2022 08:34:08 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[byznys]]></category>
		<category><![CDATA[fórum]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[obnova]]></category>
		<category><![CDATA[podnikání]]></category>
		<category><![CDATA[Sýrie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.rebuildsyria.cz/?p=16094</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="199" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-300x199.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-300x199.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-768x510.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-274x183.jpg 274w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-80x54.jpg 80w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-130x87.jpg 130w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-85x57.jpg 85w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-165x109.jpg 165w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-112x75.jpg 112w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-179x120.jpg 179w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-170x113.jpg 170w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-81x55.jpg 81w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-765x510.jpg 765w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Základem každého byznysu a mezinárodní spolupráce je veletržní networkingová aktivita.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="199" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-300x199.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-300x199.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-768x510.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-274x183.jpg 274w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-80x54.jpg 80w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-130x87.jpg 130w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-85x57.jpg 85w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-165x109.jpg 165w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-112x75.jpg 112w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-179x120.jpg 179w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-170x113.jpg 170w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-81x55.jpg 81w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina-765x510.jpg 765w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2022/07/lina.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_tta-container" data-vc-action="collapse"><div class="vc_general vc_tta vc_tta-tabs vc_tta-color-grey vc_tta-style-classic vc_tta-shape-rounded vc_tta-spacing-1 vc_tta-tabs-position-top vc_tta-controls-align-left"><div class="vc_tta-tabs-container"><ul class="vc_tta-tabs-list"><li class="vc_tta-tab vc_active" data-vc-tab><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d297559e-2222" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></li><li class="vc_tta-tab" data-vc-tab><a href="#SYR559e-2222" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></li></ul></div><div class="vc_tta-panels-container"><div class="vc_tta-panels"><div class="vc_tta-panel vc_active" id="CZ9dd7-5c19676a-d297559e-2222" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d297559e-2222" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Za účasti téměř šedesátky domácích i zahraničních společností působících v sektoru služeb se ve dnech 23.-25. června na půdě luxusního damašského hotelu Dama Rose uskutečnilo mezinárodní podnikatelské fórum ServEx 2022.</em></p>
<p>Ministryně pro místní rozvoj doktorka Salám Safáfová ve svém projevu během slavnostního zahájení uvedla, že fórum představuje kvalitativní skok na ekonomické úrovni, posiluje zkušenosti a předává poznatky mezi společnostmi technologického charakteru, průmyslovými společnostmi a společnostmi orientovanými na služby. Poukázala na skutečnost, že poskytování technologických služeb a výměna znalostí na fóru je ku prospěchu všech zúčastněných. Safáfová ocenila úsilí vynaložené na organizaci akce a v tomto ohledu kromě všech přítomných společností speciálně poděkovala pořadatelské Mashhadani Group za její maximální úsilí, aby fórum bylo úspěšné.</p>
<p>Generální ředitel Mashhadani Group pan Chalaf Mašhadání poděkoval všem zúčastněným institucím a společnostem a také všem médiím za jejich pokrývání sedmého ročníku fóra ServEx. Zdůraznil, že počet místních i zahraničních účastníků stále narůstá, a to včetně společností z Indie, Běloruska či Íránu. Na akci se dle něj setkávají všechny druhy servisních společností, které investor potřebuje k zahájení svých aktivit. Uvedl, že se fórum zaměřuje na bilaterální setkání mezi podnikateli a setkání specialistů na konkrétní služby s návštěvníky, kteří hledají poskytovatele těchto služeb. Ještě před samým zahájením jedna ze společností podepsala osm smluv, na což Mašhadání poukázal. Dále zmínil, že ve spolupráci se společností Firex poprvé letos pořádají ServEx také coby virtuální veletrh a fórum. Každý návštěvník tak dostal možnost účasti na této online platformě. Mashhadani Group chce v budoucnu rozvíjet tuto formu během všech svých veletrhů a aktivit.</p>
<p>Dle očekávání byly přímo během fóra ServEx 2022 podepsány desítky smluv. Sám ředitel Mašhadání uvedl, že jejich skupina jako organizátor podepsala řadu smluv a dohod se společnostmi, jež se budou účastnit znovu dalších ročníků. Další smlouvy podepsaly mezi sebou firmy s různou specializací, jakož i jednotlivé společnosti s návštěvníky požadujícími konkrétní služby. Bylo zřejmé, že další dohody budou po skončení fóra bezprostředně následovat. O spokojenosti účastníků svědčila jejich silná vůle participovat na dalších konáních této akce.</p>
<p>Fórum doprovázela řada přednášek manažerů a zástupců zúčastněných firem, které se mimo jiné týkaly tématu „vyvýšených obcí“ jako ekologického řešení problému chaotických cest a komunikací v syrských městech, úlohy auditorské profese v investičním prostředí, role mladých lidí ve světě byznysu, investicí do zdravotnických zařízení, manažerského inženýrství a jeho úlohy v úspěšném řízení firem, úlohy technologické zaměstnanosti v syrské ekonomice či psychologie obchodních značek.</p>
<p>V průběhu fóra jsme se setkali s generální ředitelkou ekonomické skupiny al-Muʼajjad (Al Moayad Group) doktorkou Dímou Barakátovou a pořídili s ní následující krátký rozhovor:</p>
<p><strong>Jaké společnosti tvoří Al Moayad Group?</strong></p>
<p>Skupinu tvoří dohromady čtyři společnosti: investiční, průmyslová, obchodní a společnost zaměřená na cestovní ruch.</p>
<p><strong>Podnikají tyto společnosti v současnosti v Sýrii nebo se doposud připravují na fázi obnovy země?</strong></p>
<p>Aktuálně jsme ve fázi příprav pro účast na obnově země v různých směrech. Proto máme zmíněné čtyři společnosti. Al Moayad Group je jejich mateřskou skupinou a zastřešením. Byla založena postupně v průběhu posledních pěti letech s cílem naplnit naši vizi, které bychom chtěli dosáhnout v roce 2030. Touto vizí je vybudovat znalostní ekonomiku a efektivně dosáhnout vedoucího postavení ve všech našich činnostech a podnicích. Proto jsme se rozhodli investovat do syrské mládeže, která je hlavním pilířem našeho podnikání. Al Moayad Group a její společnosti chtějí zapojit mladé lidi, využít jejich energie a ambicí, zabránit jejich emigraci a pomoci jim překonat problémy, kterým čelí. Je to důležitá součást naší společenské odpovědnosti. V první řadě jsme patriotickou skupinou, pak až ekonomickou. Naše zodpovědnost coby občanů stojí přede vším ostatním. Sýrie aktuálně nejvíce trpí v oblasti budování svých mladých kádrů a rozvíjení jejich schopností, mladí mají přitom největší podíl v rámci naší společnosti. Je to naše povinnost vůči nim. Prošli jsme lety války o naše území, naši civilizaci, naši identitu. Mohu vám říci, že naším prvním úspěchem je, že jsme k sobě přijali vysokoškolskou mládež nebo ty, kteří nedávno ukončili studium a nemají zkušenosti a dovednosti, abychom je formovali a budovali jejich schopnosti na praktických základech. Jsme velmi hrdí na mladou energii, kterou naše skupina zahrnuje. Samo naše podnikání se vyvíjí stabilním tempem, jedeme na čtyřech tratích. Brzy budeme startovat zejména v oblasti cestovního ruchu a digitalizovaných služeb. Chceme být přítomni na syrském trhu s novou ekonomickou myšlenkou a přetvořit podnikání v oblastech všech našich aktivit.</p>
<p>Další schůzku jsme měli se slečnou Hind Qahf, ředitelkou poradenské společnosti Open Doors, která nám přiblížila okolnosti jejich účasti na veletrhu ServEx a pohovořila o službách poskytovaných jejich společností. V rozhovoru nám řekla: &#8220;Víte, co je pro nás nejdůležitější? Naším mottem a cílem je oslovit lidi, pomáhat jim a posilovat je a zároveň jim pomoci dosáhnout jejich vysněné budoucnosti. Zaměřujeme se na dva segmenty. Prvním jsou společnosti, které hledají kvalifikované kádry, které mohou vykonávat práci tak, jak je potřeba. Druhým segmentem jsou uchazeči o zaměstnání nebo ti, kteří hledají pracovní příležitost a chtějí změnit svou práci. Požadavky na uchazeče o zaměstnání a jejich kvalifikaci dostáváme prostřednictvím komunikačních prostředků a tyto požadavky a požadovanou kvalifikaci uchováváme až do vyřízení žádosti těch, kteří chtějí tuto kvalifikaci získat. Komunikujeme s těmi, kteří si přejí pracovat, a nominujeme je na tyto pozice ze Sýrie i ze zahraničí. Jsme v kontaktu s více než stovkou společnosti v Sýrii i mimo ni.“</p>
<p>Vedoucí Syrsko-běloruské obchodní rady a zástupce Běloruské průmyslové a obchodní komory v Sýrii Rijád Hamad nám řekl: „Účast na tomto fóru je pro nás šancí setkat se s podnikateli a diskutovat o příležitostech v Bělorusku a Sýrii. V současnosti organizujeme návštěvy delegací svazů obchodních komor obou zemí“.</p>
<p>Konzultační inženýr a generální ředitel společnosti „We Build“ Tawfíq Maʽlúf nám řekl: „Naší specializací jsou zdravotnické služby a výrobní zařízení. Investorům v tomto odvětví pomáháme se stavbou, vybavením, a dokonce i reklamními kampaněmi. S příslušnými institucemi řešíme problematiku ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci), aby se investor dostal tam, kde chce být. Máme za sebou dokončené práce na více místech v Sýrii, například v nemocnici al-Fajhá v Damašku ve čtvrti al-Majdán, která se řadí mezi prvních pět nemocnic v Sýrii podle amerického systému, který je jedním z nejlepších na světě. Dále jde o továrnu na výrobu lékařských výrobků Cosmetic v průmyslové zóně Adrá. Cílem naší účasti na ServExu je představit služby, které poskytujeme, ujistit investory, kteří chtějí investovat do tohoto oboru, a poskytnout jim všechny potřebné studie, aby mohli začít investovat“.</p>
<p>Význam veletrhu ServEx spočívá v tom, že jde o dosud jediné fórum pro firmy poskytující služby, firmy, které nabízí intelektuální a nikoli hmotné produkty. Jakožto první fórum s touto specializací bylo spuštěno roku 2007.  Návštěvník zde najde nejdůležitější služby, které mají potenciál přispět k rozvoji jeho nápadů a jejich přeměně na produkt, který je uveden na trh prostřednictvím platforem pro dialog, které byly za tímto účelem uzpůsobeny. Každý účastník zde nalezne dialogovou platformu v rámci svého prostoru. ServEx není koncipován jako tradiční veletrhy a je na něm kladen důraz na dvoustranná setkání mezi podnikateli a společnostmi poskytujícími služby (B2B). Fórum je doprovázeno řadou přednášek o službách poskytovaných účastníky a diskusemi o některých problémech a řešeních pro podnikatelský sektor v Sýrii.</p>
<p><em>Fórum navštívil a reportáž pořídl náš damašský dopisovatel Júnus an-Násir.</em></p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div><div class="vc_tta-panel" id="SYR559e-2222" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#SYR559e-2222" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body"><h2 style="font-size: 28px;color: #ce1126;text-align: left" class="vc_custom_heading" >سيرفكس 2022 بمشاركة 56 شركة خدمية محلية ودولية في فندق داماروز بدمشق</h2><div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div>
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p style="text-align: right;">دمشق – يونس أحمد الناصر</p>
<p style="text-align: right;">السيدة وزيرة التنمية الإدارية الدكتورة سلام سفاف افتتحت مساء 23-6-2022 ملتقى رجال وسيدات الأعمال الدولي (ملتقى الشركات الخدمية سيرفكس 2022)  و استمرت  أعماله على مدى  ثلاثة أيام .</p>
<p style="text-align: right;">وفي كلمة لها في حفل الافتتاح أكدت الوزيرة سفاف أن الملتقى يشكل نقلة نوعية على المستوى الاقتصادي وتعزيز الخبرة ونقل المعرفة ما بين الشركات ذات الطبيعة التكنولوجية والشركات الصناعية والخدمية، لافتةً إلى أن تقديم الخدمات التكنولوجية وتبادل المعرفة في الملتقى اليوم، يشكل دعم لجميع المشاركين.</p>
<p style="text-align: right;"> وبيّنت السفاف الى أن ما يهم بالدرجة الأولى هي الإشادة بهذا الملتقى و بالجهود المبذولة لتنظيمه ، وبالدرجة الثانية هو فاعلية هذا الملتقى والنتائج التي سيخرج منها وهذا يترك عبئه وثقله على الشركة المنظمة لهذا الملتقى، موجهة الشكر للشركات المشاركة ولمجموعة مشهداني لما بذلته من أقصى جهودها لنجاح الملتقى.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السيد خلف مشهداني المدير العام لمجموعة مشهداني الدولية</strong><strong> الجهة المنظمة للملتقى </strong>وجّه الشكر لجميع المؤسسات الإعلامية على الجهود التي يبذلونها لإنجاح فعاليات ملتقى “سيرفكس 2022” في الدورة السابعة للملتقى و لجميع المؤسسات والشركات المشاركة مؤكداً على تزايد أعداد المشاركين في الملتقى من شركات محلية وأجنبية من بينها الهند و بلاروسيا وإيران، لافتاً إلى أن هذا الملتقى يجمع الشركات الخدمية بأنواعها التي يحتاجها المستثمر لبدء العمل , وبين ان الملتقى يركز على اللقاءات الثنائية بين رجال الأعمال واللقاءات بين المشاركين من أصحاب التخصصات الخدمية بالإضافة إلى الزوار الباحثين عن هذه الخدمات منوهاً بأولى نتائج الملتقى قبيل الافتتاح ان إحدى الشركات ستوقع ثمانية عقود وقد يتجاوز هذا العدد آملاً ان يتم التوقيع على عقود من قبل كل الشركات.</p>
<p style="text-align: right;">وأشار مشهداني الى أن المجموعة بالتعاون مع إحدى الشركات المشاركة/ فير ايكس/ سيتم ولأول مرة في سورية وبالمنطقة إطلاق معرض /سيرفكس / الافتراضي وملتقى افتراضي وحتى هذا الملتقى موجود على منصة افتراضية ويستطيع أي زائر الدخول على المنصة ويبحث عن الشركات المشاركة وبمراحل قادمة سيتم إدخال إمكانية إجراء مكالمات فيديو وسيتم تطوير هذه التجربة التي أطلقناها في سيرفكس في كل معارض ونشاطات مجموعة مشهداني في مرحلة لاحقة.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>ملتقى سيرفكس2022 يثمر بتوقيع عشرات الاتفاقيات والعقود</strong></p>
<p style="text-align: right;">المتابع لأعمال الملتقى يلاحظ ندرة الشركات التي لم تعلن عن اتفاق أو تفاهم أو توقيع عقود أما مع ممثلي الشركات الزائرة أو المشاركة أو المنظمة للملتقى لتتجاوز العشرات ما يؤكد ان الملتقى استطاع تحقيق ما سعى إليه وأوضح المدير العام لمجموعة مشهداني الدولية للمعارض والمؤتمرات  خلف مشهداني أن الملتقى شهد توقيع عدد كبير من العقود والاتفاقيات، منها ما له علاقة بمجموعة المشهداني كجهة منظمة وبعض الشركات الأخرى التي جددت مشاركاتها في الدورات القادمة للملتقى بالإضافة إلى العقود التي تم توقيعها فيما بين الشركات المشاركة بمختلف تخصصاتها، وكذلك العقود الأخرى التي تم توقيعها بين الشركات والزوار.</p>
<p style="text-align: right;">مشهداني أوضح أنه  قد تم توقيع أكثر من /25/ اتفاقية خلال أيام الملتقى الثلاثة، وهناك عدد كبير من الاتفاقيات جرى التحضير له بين الشركات والتي سيتم توقيعها بعد انتهاء فعاليات الملتقى خلال الأيام القادمة، ولولا تحقيق الفائدة المرجوة بالنسبة للمشاركين لما جدّدوا مشاركاتهم في الدورات القادمة من الملتقى .</p>
<p style="text-align: right;">ورافق المعرض عدد من المحاضرات قدمها عدد من مديري وممثلي الشركات المشاركة في الملتقى والتي تمحورت حول: حول المدن المعلقة كحل بيئي لمشكلة السكة العشوائي من واقع المدن السورية، ودور مهنة التدقيق في البيئة الاستثمارية، والريادة ودور الشباب في عالم الأعمال، والاستثمار في المنشآت الطبية، والهندسة الإدارية ودورها في إدارة الشركات ونجاحها، ودور توظيف التكنولوجيا في الاقتصاد السوري، وسيكولوجيا العلامات التجارية.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>و ضمن  فعاليات ملتقى رجال وسيدات الأعمال التقينا مع الدكتورة ديمة بركات – المدير العام لمجموعة المؤيّد الاقتصاديّة و كان لنا الحوار التالي : </strong></p>
<p style="text-align: right;">السؤال الأوّل: بداية نرجو أن نعرف ما الشركات التي تضمّها مجموعة المؤيّد الاقتصاديّة وتديرها؟</p>
<p style="text-align: right;">الجواب: تضمّ المجموعة أربعة شركات، هي: الشركة الاستثماريّة، والشركة الصناعيّة، والشركة التجاريّة، والشركة السياحيّة.</p>
<p style="text-align: right;">السؤال الثاني: هل لديكم أعمال حالياً في سورية أو أنّ هذه الشركات هي في مرحلة التحضير لمرحلة إعادة الإعمار؟</p>
<p style="text-align: right;">الجواب: نحن الآن في مرحلة التحضير للمشاركة في مرحلة إعادة الإعمار باتجاهات متنوّعة، ولهذا لدينا الشركات الأربعة، ومجموعة المؤيّد الاقتصاديّة، هي المجموعة الأم، والحاضنة لتلك الشركات التي ذكرتها سابقاً، وقد أسست في السنوات الخمس الأخيرة تباعاً، لتحقق رؤيتنا التي نودّ الوصول إليها في عام 2030 والتي تتلخص في بناء الاقتصاد المعرفيّ وتمكينه بشكل فاعل لنصل إلى الريادة في كافة النشاطات والأعمال التي تقوم بها. ومن هنا انطلقنا بالاستثمار في الشباب السوريّ الركيزة الأساسيّة في أعمالنا، لتكون مجموعة المؤيّد وشركاتها الحاضنة لهم، ولطاقاتهم، وطموحاتهم للحدّ من هجرتهم، وتذليل الصعوبات التي يواجهونها، وهذا جزء مهم من مسؤوليتنا المجتمعيّة، فنحن قبل أن نكون مجموعة اقتصاديّة، نحن مجموعة وطنيّة تدرك مسؤوليات مواطنتها قبل أي شيء؛ لأنّ الواقع السوريّ أكثر ما يعانيه في هذه المرحلة بناء قدرات شبابه الذين يشكلون النسبة الأكبر من الفئات العمريّة في سورية. وهذا واجبنا تجاههم بعد سنوات من الحرب على الإنسان السوريّ، على هوية وطننا، قبل أن تكون الحرب على جغرافية سورية، ومكانها القومي، وحضارتها.</p>
<p style="text-align: right;">من هنا، أقول لك أولى إنجازاتنا أننا قمنا باستقطاب الشباب الجامعيّ، أو الذين تخرجوا حديثاً ممن لا يملكون الخبرات والمهارات لنقوم بتشكيلها وبنائها وفق أسس منهجية، وعمليّة، ونحن فخورون جداً بالطاقات الشبابيّة التي تضمّها المجموعة.</p>
<p style="text-align: right;">أما أعمالنا فهي تسير بخطى ثابتة ، وفق المسارات الأربعة وستكون انطلاقتنا قريبة جداً، ولا سيما في القطاع السياحيّ والخدمات المرقمنة، وهذا منهجنا في كل شركاتنا، فنحن نريد أن نتواجد في السوق السوريّة بفكر اقتصاديّ جديد، وأن نعيد هندسة الأعمال في نشاطاتنا كافة.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>و كان لنا لقاء آخر من الآنسة هند قحف مدير شركة أوبن دورز للاستشارات / </strong><strong>Open Doors</strong><strong>   التي حدثتنا عن مشاركتهم بمعرض سيرفكس و عن خدمات الشركة فقالت  : </strong></p>
<p style="text-align: right;"> شعارنا و هدفنا الوصول للناس و مساعدتهم و تمكينهم و بنفس الوقت نساعدهم لتحقيق مستقبلهم ونحن نستهدف شريحتين :</p>
<p style="text-align: right;">الشريحة الأولى هي الشركات التي تبحث عن كوادر مؤهلة و متمكنة تستطيع القيام بالعمل كما يجب</p>
<p style="text-align: right;">الشريحة  الثانية و هم طالبي العمل أو الذين يبحثون عن فرصة عمل و يرغبون بتغيير عملهم</p>
<p style="text-align: right;">نتلقى طلبات الباحثين عن فرصة عمل و مؤهلاتهم  عبر وسائل التواصل و نحتفظ بهذه الطلبات و المؤهلات المطلوبة بانتظار طلب الجهات الراغبة بهذه المؤهلات و نقوم بالتواصل مع راغبي العمل و ترشيحهم للعمل في هذه الجهات من داخل و خارج سورية و لدينا تواصل مع أكثر من 100 شركة داخل و خارج سورية  .</p>
<p style="text-align: right;"><strong>رياض حمد  رئيس مجلس الأعمال السوري البيلاروسي و ممثل غرفة صناعة و تجارة بيلاروسيا في سورية </strong><strong> قال : </strong></p>
<p style="text-align: right;">مشاركتنا بهذا الملتقى هي فرصة للالتقاء برجال الأعمال و نتحاور بالفرص الموجودة في بيلاروسيا و سورية و المشاركة بالملتقيات الاقتصادية في سورية و بيلاروسيا و نحن الآن نرتب لزيارات  وفود من  اتحادات غرف التجارة بين البلدين</p>
<p style="text-align: right;"><strong>المهندس الاستشاري توفيق معلوف مدير عام شركة وي بيلدز ( نحن نبني ) </strong><strong> قال لنا : </strong> مجال تخصصنا هو المنشآت الطبية الخدمية و الإنتاجية و نساعد المستثمرين بهذا المجال في البناء و التجهيز و حتى الحملات الإعلانية و نسعى لموضوع الآيزو مع الجهات المعنية لنصل بالمستثمر إلى آخر نقطة يسعى إليها و لدينا أعمال منجزة على الأرض في سورية مثل مشفى الفيحاء بدمشق حي الميدان و يصنف  من أول خمسة مستشفيات بسورية  و هو مدروس على النظام الأمريكي و هو من أفضل الأنظمة بالعالم و معمل الإنتاج الطبي (كوزماتيك ) بعدرا الصناعية</p>
<p style="text-align: right;">و مشاركتنا بسيرفكس هدفها التعريف بالخدمات التي نقدمها و الاطمئنان للمستثمرين الراغبين بالاستثمار في هذا المجال و تقديم كل الدراسات اللازمة له للبدء بالاستثمار</p>
<p style="text-align: right;">وتأتي أهمية المشاركة في ملتقى رجال وسيدات الأعمال – ملتقى الشركات الخدمية كونه الملتقى الوحيد للشركات الخدمية الذي يُقدم منتجات فكرية وليس مادية ملموسة، وهو أول ملتقى باختصاص خدمي تم إطلاقه بشكل فعّال ودولي منذ العام 2007، حيث يجد الزائر أهم الخدمات التي تساهم بتبني أفكاره وتطويرها وتحويلها إلى منتج يُطرح في الأسواق من خلال منصات الحوار التي تم إعدادها لهذه الغاية حيث سيحصل كل مشارك على منصة حوار ضمن المساحة المخصصة له وغير المبنية كالمعارض التقليدية، حيث يتم التركيز من خلالها على الاجتماعات الثنائية بين رجال الأعمال والشركات الخدمية (B2B) ورافق الملتقى عدد من المحاضرات التعريفية بالخدمات المقدمة من قبل المشاركين ومناقشة بعض المشاكل والحلول لقطاع الأعمال في سورية.</p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rozhovor: s Dr. Mahmúdem Zanbuou, šéfporadcem syrského vládního výboru</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-dr-mahmudem-zanbuou-sefporadcem-syrskeho-vladniho-vyboru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 10 Feb 2021 19:27:58 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[česko-syrské vztahy]]></category>
		<category><![CDATA[investice]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[obnova]]></category>
		<category><![CDATA[partnerství]]></category>
		<category><![CDATA[podnikatelé]]></category>
		<category><![CDATA[průmysl]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.rebuildsyria.cz/?p=14780</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="169" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/02/Webp.net-resizeimage-3-300x169.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/02/Webp.net-resizeimage-3-300x169.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/02/Webp.net-resizeimage-3-768x432.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/02/Webp.net-resizeimage-3.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Na všech stupních syrské státní hierarchie zní opakovaná výzva k českému podílu na obnově země.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="169" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/02/Webp.net-resizeimage-3-300x169.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/02/Webp.net-resizeimage-3-300x169.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/02/Webp.net-resizeimage-3-768x432.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2021/02/Webp.net-resizeimage-3.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_tta-container" data-vc-action="collapse"><div class="vc_general vc_tta vc_tta-tabs vc_tta-color-grey vc_tta-style-classic vc_tta-shape-rounded vc_tta-spacing-1 vc_tta-tabs-position-top vc_tta-controls-align-left"><div class="vc_tta-tabs-container"><ul class="vc_tta-tabs-list"><li class="vc_tta-tab vc_active" data-vc-tab><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d2978f42-9338" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></li><li class="vc_tta-tab" data-vc-tab><a href="#SYR8f42-9338" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></li></ul></div><div class="vc_tta-panels-container"><div class="vc_tta-panels"><div class="vc_tta-panel vc_active" id="CZ9dd7-5c19676a-d2978f42-9338" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d2978f42-9338" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p class="p1"><em>Pokračujeme v sérii rozhovorů s významnými představiteli syrské státní správy a veřejných institucí, tentokráte s doktorem Mahmúdem Zanbúʽou, šéfem sboru poradců syrské vlády, který během našeho setkání pohovořil o tématech obnovy Sýrie, protisyrských sankcích, i o česko-syrských vztazích a spolupráci.</em></p>
<p class="p1"><b>Pane doktore, jak nahlížíte na syrsko-české vztahy, a jaké jsou syrské ambice stran jejich rozvoje?</b></p>
<p class="p1">Nejprve mi dovolte, abych vás co nejsrdečněji přivítal. Velmi oceňujeme, že existují české stránky, které se zabývají otázkou obnovy Sýrie a působí coby zdroj informací pro Českou republiku a potažmo Evropskou unii. Vzpomínám na svoji návštěvu české metropole Prahy, kde jsem se v roce 2010 zúčastnil konference o investicích v rozvojových zemích. Čeští přátelé nás velmi vřele přijali. Kromě toho, že jsem měl možnost navštívit řadu českých továren a podniků, jsem měl především příležitost poznat, jak úzké lidské vazby pojí Čechy a Syřany. Existuje mnoho smíšených manželství, množství Syřanů vystudovalo na českých univerzitách a dodnes je v České republice velká syrská komunita, která se aktivně podílí na všech oblastech ekonomiky a kultury, ať již v různých společnostech, jako podnikatelé, lékaři či univerzitní učitelé. Tyto vazby se táhnou až do sedmdesátých let minulého století, kdy Syrská arabská republika posílala do bývalého Československa studenty v rámci smluv o kulturní a vědecké spolupráci, a Syřané tam našli druhý domov a přátelské přijetí ze strany Čechů. Mnoho českých podniků se také podílelo na budování syrské ekonomiky. Jako příklad mohu uvést společnost Technoexport, která v roce 1954 realizovala výstavbu rafinérie v Homsu a ještě v roce 1970 v ní zřídila destilační jednotku. Řada zařízení české provenience je v syrských továrnách stále v provozu. Dost z nich ale bylo poničeno během války proti Sýrii a je nutné je opravit. Mám-li vše zkrátit, můžeme říct, že Češi nezaujali vůči válce v Sýrii extrémní stanovisko jako většina ostatních států Evropské unie. Během uplynulých let zachovali diplomatické vztahy s Damaškem a Praha působila v mnoha ohledech coby prostředník mezí Sýrií a Evropskou unií. Čeští podnikatelé uzavřeli se syrskou stranou řadu smluv, z nichž některé dospěly do finální fáze, zatímco jiné probíhají. Zdá se, že čeští přátele mají zájem pomoci skupině Syřanů žijících v České republice při realizaci velkých projektů v Sýrii za použití pokročilých českých výrobních technologií a také při školení syrských pracovníků a techniků.</p>
<p class="p1"><b>Syřanům velmi vážně škodí ekonomické sankce v podobě tzv. Caesar Act. Co dělá syrská vláda, aby zmírnila jeho dopady?</b></p>
<p class="p1">Americký „Caesar Act“ negativně ovlivňuje jak životy obyčejných lidí, tak úsilí vlády o obnovu toho, co zničila agresivní válka proti Sýrii. Brání importu a exportu. Vzhledem k tomu, že s vámi mluvím coby s evropským médiem, mohu apelovat na Českou republiku, aby skrze svoji pozici v Evropské unii a jejích institucích sehrála roli při zrušení tohoto nespravedlivého zákona. Syrská vláda dělá vše, co je v jejích silách, aby s vlastními kapacitami, úsilím našich technicky vzdělaných občanů a s pomocí našich přátel, obnovila, co bylo zničeno. Navzdory těmto snahám ale nespravedlivé sankce proti syrskému lidu a skutečnost, že části naší vlasti – zejména v oblasti syrské Džazíry, která je považování za naši zásobárnu obilí a nosičů energie – ovládají teroristické gangy s podporou Ameriky, prohlubují krizi.</p>
<p class="p1"><b>Přes tyto problémy, jaká je celková strategie syrské vlády, co se týká obnovy země?</b></p>
<p class="p1">Každá země, která prošla válkou, musí obnovit svá hospodářská zařízení, zemědělskou půdu a všechny další konfliktem zasažené sektory, aby znovu rozjela výrobní cyklus a překonala katastrofální následky války. V případě Sýrie je tomu stejně, jako u kohokoliv jiného. Proces obnovy v ekonomickém smyslu není jedním projektem, ale spíše jde o tisíce projektů, které se nabízejí investorům a využitelnému kapitálu. Americké sankce brání vstupu společností a kapitálu do Sýrie. Na úrovni nejvyššího vedení jsme přijali rozhodnutí, že země podílející se na agresi proti Sýrii nebudou mít v rámci obnovy jakoukoliv příležitost. Řekli jsme jasně, že naši partneři ve vítězství nad terorismem, budou naši partneři při obnově. Proto bych rád pozval české podnikatele a společnosti coby naše přátele, aby se podíleli na projektech obnovy Sýrie s tím, že se jim ze strany našich oficiálních míst dostane plné součinnosti a vstřícnosti.</p>
<p><em>Na rozhovor navážeme jeho volným pokračováním, stejně jako vyjádřeními dalších veřejných i soukromých osobností.</em></p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div><div class="vc_tta-panel" id="SYR8f42-9338" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#SYR8f42-9338" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body"><h2 style="font-size: 28px;color: #ce1126;text-align: left" class="vc_custom_heading" >د. زنبوعة : العلاقات السورية التشيكية قديمة و مستمرة و العلاقات بين الشعبين متينة و راسخة </h2><div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div>
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p style="text-align: right;"><strong>دمشق – يونس أحمد الناصر</strong></p>
<p style="text-align: right;">في حوار لموقع إعادة إعمار سورية التشيكي مع الأستاذ الدكتور محمود زنبوعة رئيس المجلس الاستشاري برئاسة مجلس الوزراء السوري أجاب خلاله على عدد من تساؤلاتنا حول ملفات هامة منها ملف إعادة إعمار سورية و العقوبات الظالمة على سورية ( قانون قيصر الأمريكي ) و علاقات التعاون السورية التشيكية القديمة و المتجددة</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال الأول : د. زنبوعة حبذا لو تحدثنا عن العلاقات السورية التشيكية السياسية و الاقتصادية و الطموح السوري لتطوير هذه العلاقات في كل المجالات .</strong></p>
<p style="text-align: right;">الإجابة : أرحب بكم في المجلس الاستشاري برئاسة مجلس الوزراء و أثني على إدارة موقع إعادة إعمار سورية التشيكي و أشكر اهتمامهم بهذا الملف الهام و تخصيصهم نافذة إعلامية تطل على التشيك و الاتحاد الأوربي للاهتمام بهذا الملف .و أحب بداية أن أستعيد ذكريات زيارتي للعاصمة التشيكية براغ من خلال مشاركتي من خلال مشاركتي بمؤتمر حول الاستثمار في الدول النامية عام 2010 و المحبة التي وجدناها من الشعب التشيكي الصديق و اطلعت خلالها على الكثير من المنشآت الاقتصادية و المعامل التشيكية و الأهم من ذلك العلاقات الإنسانية التي جمعت الشعبين السوري و التشيكي , فهناك الكثير من علاقات الزواج بين السوريين و التشيك , و هناك كثير من الطلبة السوريين الذين تخرجوا من الجامعات التشيكية , كما أن لدينا جالية سورية كبيرة في التشيك يعملون في كل المجالات الاقتصادية و الثقافيةشركات و رجال أعمال و أطباء و أساتذة جامعات , و تعود تلك العلاقات بوضوح أكبر إلى السبعينيات من القرن الماضي حيث أوفدت الجمهورية العربية السورية كثير من الطلبة السوريين للدراسة في جامعات ( تشيكوسوفاكيا سابقا ) عبر اتفاقيات تبادل ثقافي و علمي شعر خلالها السوريون بأنهم في بلدهم الثاني لمظاهر الحب و الاهتمام التي وجدوها بالشعب التشيكي الصديقكما أن سورية استقبلت كثير من رجال الأعمال و الشركات التشيكية والذين ساهموا ببناء الاقتصاد السوري و لا زالت كثير من الآلات التشيكية تعمل في المعامل السورية و طال الكثير منها الضرر نتيجة الحرب الظالمة على سورية و بحاجة لإعادة الإعمار حالياو كمثال نعرف فإن مصفاة حمص نفذتها شركة تكنو إكسبورت Technoexport / التشيكية عام 1954وكان تصديق العقد المبرم مع شركة تكنو اكسبورت التشيكية لإنشاء وحدة تقطير في مصفاة حمص بالقانون رقم /15/ للعام 1970و باختصار يمكن أن نقول لم تأخذ التشيك موقفاً متطرفاً تجاه الحرب السورية أسوة بمعظم دول الاتحاد الأوروبي وحافظت على علاقات دبلوماسية واضحة مع دمشق طيلة السنوات الماضية وكانت أيضاً همزة الوصل بين دمشق والاتحاد الأوروبي في ملفات كثيرة.و يوجد عدد من العقود بين رجال أعمال سوريين و تشيك منها ما وصل لمرحلة الانجاز النهائي و العمل و منها ما هو قيد الانجازو يبدو بأن الأصدقاء التشيكيين مهتمين بمساعدة مجموعة من المغتربين المقيمين في التشيك لإنجاز مشاريع كبيرة في سورية بتقانات إنتاج تشيكية متطورة كما يقومون بتدريب العاملين و الفنيين السوريين عليها .</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال الثاني : حبذا دكتور محمود لو تحدثنا عن قانون قيصر و أضراره البالغة على السوريين و جهود الحكومة السورية للتخفيف من هذه الآثار.</strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب : كما نعرف فإن ما يسمى قانون قيصر الأمريكي يؤثر على حياة السوريين عموماً و على جهود الحكومة السورية في إعادة إعمار ما دمرته الحرب الظالمة على سورية لناحية الاستيراد و التصدير و كوننا نتحدث هنا في نافذة إعلامية أوربية فنحن ندعو جمهورية التشيك عبر وجودها في الاتحاد الأوربي و مؤسساته الفاعلة أن تمارس دورها في إلغاء هذا القانون الظالم و الحكومة السورية تقوم بأقصى ما يمكنها من جهود لإعادة ما دمرته الحرب بإمكاناتها الذاتية و جهود أبنائها الفنيين المهرة و مساعدة أصدقائها و رغم كل هذه الجهود إلا أن العقوبات الظالمة على الشعب السوري و بقاء جزء من أرض الوطن و خصوصا في منطقة الجزيرة السورية و ما نسميه خزان سورية الاقتصادي من القمح و حوامل الطاقة تحت سيطرة العصابات الإرهابية التي تدعمها أمريكا قد فاقمت أزماته المعيشية بشكل واضح .</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال الثالث : يبقى ملف إعادة الإعمار يحتل الصدارة في اهتمام الحكومة السورية , حدثنا عن هذا الملف بإيجاز لو سمحتم .</strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب : كما تعلمون فإن الدول التي تتعرض للحروب كما هو الحال في الحالة السورية تحتاج لإعادة منشآتها الاقتصادية و أراضيها الزراعية و كل القطاعات التي تضررت بفعل الحرب لدورة الإنتاج مجدداً لتجاوز آثار الحرب الكارثية و من هنا فإن مشروع إعادة الإعمار ليس مشروعا واحدا بالمفهوم الاقتصادي بل هو آلاف المشاريع التي يسيل لها لعاب الشركات الاستثمارية و رؤوس الأموال الباحثة عن التوظيف و كما ذكرنا فإن العقوبات الأمريكية حتى الآن تعيق دخول هذه الشركات و الرساميل إلى سورية التي قررت بأعلى مستويات قيادتها السياسية عدم منح دول العدوان على سورية أي فرصة في هذا المجال و القرار بأن شركائنا في الانتصار على الإرهاب هم شركائنا في إعادة الإعمار و هنا نتوجه بالدعوة لرجال الأعمال و الشركات التشيكية الصديقة للدخول في مشاريع إعادة إعمار سورية و سيجدون كل التعاون من كل الجهات الرسمية</p>
<p style="text-align: right;">أشكركم مرة ثانية و أتمنى لكم النجاح بعملكم</p>
<p style="text-align: right;">للمزيد من المعلومات : لا تتردد بالاتصال بإدارة الموقع</p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rozhovor: s Találem Qal´ačím o syrských potravinách a jejich přítomnosti na zahraničních trzích</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-talalem-qalacim-o-syrskych-potravinach-a-jejich-pritomnosti-na-zahranicnich-trzich/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Oct 2018 10:13:19 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[export]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[obchodní příležitosti]]></category>
		<category><![CDATA[obnova Sýrie]]></category>
		<category><![CDATA[potravinářství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=7821</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="200" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack-300x200.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack-300x200.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack-768x511.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack-765x510.jpg 765w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Syrské potravinářství na jedné straně krizí ztratilo, na straně druhé je ale do budoucna čekají zřejmě tučné žně.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="200" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack-300x200.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack-300x200.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack-768x511.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack-765x510.jpg 765w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/coffee-pack.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_tta-container" data-vc-action="collapse"><div class="vc_general vc_tta vc_tta-tabs vc_tta-color-grey vc_tta-style-classic vc_tta-shape-rounded vc_tta-spacing-1 vc_tta-tabs-position-top vc_tta-controls-align-left"><div class="vc_tta-tabs-container"><ul class="vc_tta-tabs-list"><li class="vc_tta-tab vc_active" data-vc-tab><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d297ac12-dc9b" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></li><li class="vc_tta-tab" data-vc-tab><a href="#SYRac12-dc9b" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></li></ul></div><div class="vc_tta-panels-container"><div class="vc_tta-panels"><div class="vc_tta-panel vc_active" id="CZ9dd7-5c19676a-d297ac12-dc9b" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d297ac12-dc9b" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Navzdory sabotážím proti továrnám v Sýrii se provoz potravinového průmyslu nezastavil a syrské trhy neztratily žádný ze svých produktů. O významu tohoto odvětví a jeho úloze ve válce a rekonstrukci Sýrie nám poreferoval Talál Qal´ačí, majitel společnosti Bin Haseeb, specializující se na balení kávy a teplých nápojů:</em></p>
<p><strong>Řeknete nám na úvod něco o svých projektech v potravinářství?</strong></p>
<p>Naše firma zabývající se balením potravin je pionýrem v oboru kávy a horkých nápojů. Její založení se datuje zhruba do 70. let, přičemž v dané době nebyla v daném oboru konkurence. Na trhu jsme byli schopni vytrvat i v době, kdy se objevily desítky podobně zaměřených firem. Tvrdou prací jsme posílili náš podíl nejen na vnitrosyrském, ale následně i na zahraničním trhu.</p>
<p>V současné době pracujeme na rozšíření našich aktivit v potravinářství spouštěním nových výrobních linek &#8211; jako například nedávno spuštěním zbrusu nové stáčecí linky. Dokončili jsme výstavbu jedné z největších konzerváren na Blízkém Východě, plánujeme zřízení závodu na výrobu sýra v oblasti al-Gháb. Projekty týkající se chovu hospodářských zvířat zase nalézají oporu ve vládní podpoře dovozu několika typů hospodářských zvířat (zejména krav) z Holandska či dalších evropských, tedy i českých a polských farem.</p>
<p>Uskutečnili jsme studii hygienické nezávadnosti potravin k eliminaci hormonálních složek v živočišném produktu (zejména u kuřat) či k prevenci onemocnění. Právě proto jsem se postavil například proti myšlence dovozu zmrazeného masa, což dále opět pomůže zabránit šíření chorob typických pro mražené potraviny, podobně jako rozšíření závadných a zdraví škodlivých průmyslových potravin.</p>
<p><strong>Během krize prokázalo syrské potravinářství svou odolnost. Jak se tomuto odvětví podařilo pokračovat ve své práci i navzdory sankcím?</strong></p>
<p>Syrský průmyslník skutečně prokázal tváří v tvář válce svou sílu, a to i přes to, že nám všem sankce nejednou zabránily ve vývozu a dovozu z a do několika zemí. Našli jsme ale jiná odbytiště či zdrojové země než ty, které na Sýrii hospodářské sankce uvalily, čímže jsme &#8211; díky spolupráci s partnery z těchto zemí &#8211; dané sankce překonali. Vedle toho ovšem stále čelíme například nedostatku pracovních sil a výrobních kapacit, což výrazně ovlivňuje produktivitu syrských továren.</p>
<p><strong>Pokud jde o vývoz – je syrský produkt stále žádaný na zahraničních trzích?</strong></p>
<p>Začali jsme exportovat do téměř 110 zemí arabského i nearabského světa. To potvrzuje, že syrský výrobek svou atraktivitu na zahraničních trzích obhájil. Stále vyvážíme naše potraviny a textilní výrobky do zemí, které na nás uvalily sankce, tedy i včetně Saúdské Arábie a Spojených států. To jen svědčí o kvalitě syrského zemědělství a zemědělských produktů jako jsou pšenice, rajčata, bavlna, olivy, olivový olej, citrusy či ovoce obecně. Po těchto výstupech je ze zahraničí stále velká poptávka.</p>
<p><strong>Existují zahraniční společnosti, které začaly pracovat v potravinářském průmyslu?</strong></p>
<p>V tomto sektoru v Sýrii nejsou žádné zahraniční společnosti, a dokonce ani partneři syrských společností. Syrské výrobky se staly sebevědomou a plnohodnotnou konkurencí výrobkům, které k nám byly dříve dováženy ze sousedních zemí jako například z Turecka.</p>
<p><strong>Registrujete nějaký pokrok založený na smlouvách uzavřených během Mezinárodního veletrhu v Damašku?</strong></p>
<p>V minulosti jsme se veletrhu neúčastnili, nicméně v loňském a letošním roce zde byla určitá nutnost „potvrdit“ to, že syrské výrobky ve všech odvětvích – nejen potravinářství, ale i textilnictví a strojírenství – mají stále své místo. Výstava zaznamenala pozoruhodnou účast zahraničních firem a firem. Jednali jsme s delegacemi ze Švédska, Holandska, Iráku, Jordánska. Například se Švédy jsme podepsali smlouvu na 10 kontejnerů dodávek pro jednu tamní firmu, jíž budeme potraviny expedovat před koncem tohoto roku. S návratem pořádku a bezpečnosti do Sýrie přijde na řadu rozvoj exportu domácích výrobků na řadu dalších arabských a zahraničních trhů.</p>
<p><strong>Účastníte se mezinárodních výstav potravinářských výrobků?</strong></p>
<p>Ano, jsou zde syrské potravinářské společnosti s trvalou účastí na veletrhu Gulf Food v Dubaji, Anuga v Německu a Sial v Paříži. Všechno toto jsou dobré příležitosti jak představit syrské potraviny celému světu.</p>
<p><strong>Jaké rady či doporučení byste ve vztahu k příležitostem na syrském trhu dal zahraničním společnostem obecně a českým konkrétně?</strong></p>
<p>Radím zahraničním společnostem, aby přišly do Sýrie a začaly vlastní podnikatelské projekty – jak proto, že jsou zde potřeba, tak pro současný stav a příležitosti, které nyní Sýrie nabízí. Apeluji proto na české společnosti, aby navštívily Sýrii, nastudovaly místní trh i jeho možnosti a samy se přesvědčily o tom, že proces obnovy Sýrie nabízí pozitiva a přínos pro obě zúčastněné strany – jak tu syrskou, tak tu českou.</p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div><div class="vc_tta-panel" id="SYRac12-dc9b" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#SYRac12-dc9b" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body"><h2 style="font-size: 28px;color: #ce1126;text-align: left" class="vc_custom_heading" >مقابلة : مع الصناعي طلال قلعه جي / المنتج الغذائي السوري</h2><div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div>
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p style="text-align: right;">قلعه جي &#8221; ما زلنا نصدر المنتجات الغذائية السورية للدول التي فرضت عقوباتها علينا &#8221; في قائمتها السعودية وواشنطن.</p>
<p style="text-align: right;">رغم التخريب الذي تعرضت له المصانع في سورية استمر القطاع الغذائي بالعمل ولم تفقد الأسواق السورية منتجاً من منتجاتها. عن أهمية هذا القطاع ودوره بالحرب وإعادة إعمار سورية التقى موقع Rebuildsyria.cz   الصناعي طلال قلعه جي صاحب شركة بن حسيب المتخصصة بتعبئة المواد الغذائية &#8220;البن والمشروبات الساخنة &#8221; وأجرى معه اللقاء التالي:</p>
<p style="text-align: right;">بداية حدثنا عن مشاريعكم في القطاع الغذائي؟</p>
<p style="text-align: right;">باعتبار أنه لدينا شركة متخصصة بتعبئة المواد الغذائية وهي شركة حسيب، التي تشكل علامة فارقة في سوق البن والمشروبات الساخنة. على مستوى سورية في هذا المجال ليس لتاريخ تأسيسها الذي يعود إلى نحو 70 عاما والتي استطاعت الثبات في سوق فيه عشرات العلامات التجارية في مجال تخصصها للعمل الجاد والمستمر من قبل القائمين عليها في ترسيخ الاسم ليس على المستوى الداخلي فحسب بل حتى على المستوى الخارجي.</p>
<p style="text-align: right;">نسعى حالياً للتوسع في عملنا بالقطاع الغذائي المختص بتعبئة المواد الغذائية لافتتاح خطوط انتاج جديدة مثل خطوط تعبئة مادة &#8221; المتة&#8221; كما نجهز لإنشاء مصنع كبير في قطاع الكونسروة على مستوى الشرق الأوسط إضافة لإنشاء معمل أجبان وألبان في منطقة الغاب لقربها على المراعي خاصة وأن هناك توجه للتوسع بالمشاريع المتعلقة بتربية المواشي وهناك توجه حكومي لاستيراد عدد من رؤوس المواشي والأبقار من شركات هولندية وأوروبية وبولندية وتشيكية.</p>
<p style="text-align: right;">كذلك أعد دراسة لتنفيذ مشروع متعلق بالصحة الغذائية بحيث يكون المنتج الحيواني بعيد كل البعد عن الهرمونات خاصة &#8221; الدجاج&#8221; لتفادي الأمراض الصحية ولهذا السبب اعترضت على فكرة استيراد &#8221; اللحوم المجمدة&#8221; تفادياً لانتشار الأمراض المتعلقة بالأغذية المجمدة والأغذية الصناعية المضرة بالاستهلاك البشري.</p>
<p style="text-align: right;">خلال الأزمة أثبت القطاع الغذائي في سورية صموده خلال الحرب كيف نجح هذا القطاع في استمرار عمله رغم العقوبات التي فرضت على سورية؟</p>
<p style="text-align: right;">أثبت الصناعي السوري قوته بوجه الحرب التي تعرضت لها سورية، رغم العقوبات التي منعتنا من التصدير والاستيراد من دول عدة لكن تمكنا من إيجاد طرق أخرى بعيدة عن الدول التي فرضت على سورية عقوبات اقتصادية وتجاوزنا الأمر عبر التعاون مع شركاء من دول أخرى، لكن واجهتنا صعوبة بالتحويل المالي المصرفي المتعلق بالدولار، إضافة لذلك هناك نقص بالعمالة واليد المنتجة وهذا أمر يؤثر بشكل كبير على إنتاجية المعامل السورية.</p>
<p style="text-align: right;">فيما يخص قطاع التصدير هل زال المنتج السوري مرغوب بالأسواق الخارجية؟</p>
<p style="text-align: right;">نهضت الصناعة السورية خلال السنتين الماضيتين نهضة قوية وبدأت المعامل تعود للعمل وبدأنا بالتصدير لدول عربية وأجنبية بما يقارب 110 دول وهذا أمر يؤكد أن المنتج السوري أثبت حضوره بالأسواق الخارجية ومازلنا نصدر منتجاتنا الغذائية والنسيجية للدول التي فرضت علينا عقوبات من ضمنها السعودية وأمريكا، خاصة المنتجات المتعلقة بالكونسروة الناجمة عن الزراعات السورية وذلك لجودة المنتجات الزراعية &#8221; قمح-بندورة-قطن – زيتون-زيت الزيتون-الحمضيات – الفواكه &#8221; هذه المنتجات عليها طلب كبير من قبل الدول الخارجية.</p>
<p style="text-align: right;">هل هناك شركات أجنبية بدأت تعمل بقطاع الصناعة الغذائية؟</p>
<p style="text-align: right;">لا يوجد شركات أجنبية عملت في سورية بهذا القطاع ولا حتى على هيئة شركاء للشركات السورية، وأصبحت المنتجات السورية منافسة للمنتجات التي كان يتم استيرادها من دول الجوار مثل تركيا.</p>
<p style="text-align: right;">هل بدأتم بقطاف ثمار العقود والاتفاقيات التي وقعت خلال معرض دمشق الدولي؟</p>
<p style="text-align: right;">بالسابق لم يكن لدينا مشاركات في معرض دمشق الدولي لكن العام الماضي والعام الحالي كان هناك تحدي لإثبات وجود المنتج السوري بكافة القطاعات الصناعية الغذائية والنسيجية والهندسية، وشهد المعرض اقبال مميز من الدول والشركات الأجنبية، حيث استقطبنا وفود من السويد وهولندا والعراق والأردن وليبيا ومصر والهند والكويت، ما يعادل 1000 زائر أجنبي وعربي على نفقة غرفة الصناعة واتحاد المصدرين السوري، بالنسبة لي وقعت عقود مع السويد بحدود 10 حاويات لشركة سويدية واحدة لتسليمهم منتجات غذائية سورية قبل نهاية العام الحالي و نتيجة عودة الأمن والأمان لسورية تم توقيع عقود لتصدير المنتجات السورية لعدد من الأسواق العربية والأجنبية.</p>
<p style="text-align: right;">هل لديكم مشاركات بالمعارض الغذائية العالمية؟</p>
<p style="text-align: right;">نعم هناك شركات سورية غذائية لديها مشاركات دائمة بمعرض غولف فود الغذائي الذي يقام بدبي، ومعرض أنوغا بألمانيا ومعرض سيال بباريس وهي فرصة لتعريف دول العالم بالمنتجات السورية الغذائية واستمرت هذه المشاركات رغم الحرب.</p>
<p style="text-align: right;">ماذا توجه نصيحة للشركات الأجنبية بشكل عام والتشيكية بشكل خاص؟</p>
<p style="text-align: right;">أنصح الشركات الأجنبية بالقدوم إلى سورية والبدء الفعلي لافتتاح أعمال فيها خاصة وأن بيئة العمل في سورية متنوعة وشاملة وهناك حاجة كبيرة لوجود شركاء أجانب وأدعو الشركات التشيكية لزيارة سورية والتعرف على المنتجات السورية والمساهمة بإعادة إعمار سورية بشكل يحقق المنقعة الاقتصادية للبلدين.</p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Íflín al-Mustafá: Hraniční přechod Nasíb a jeho role během obnovy</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/iflin-al-mustafa-hranicni-prechod-nasib-a-jeho-role-behem-obnovy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Oct 2018 03:19:36 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[ekonomika]]></category>
		<category><![CDATA[geopolitika]]></category>
		<category><![CDATA[Jordánsko]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[přechod Nasíb]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=7816</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="169" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/naseeb-cross-300x169.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/naseeb-cross-300x169.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/naseeb-cross-768x432.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/naseeb-cross.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Otevření dalšího strategického přechodu bude přínosem nejen pro Sýrii, ale i pro mnohé z jejích sousedních států.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="169" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/naseeb-cross-300x169.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/naseeb-cross-300x169.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/naseeb-cross-768x432.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/10/naseeb-cross.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_tta-container" data-vc-action="collapse"><div class="vc_general vc_tta vc_tta-tabs vc_tta-color-grey vc_tta-style-classic vc_tta-shape-rounded vc_tta-spacing-1 vc_tta-tabs-position-top vc_tta-controls-align-left"><div class="vc_tta-tabs-container"><ul class="vc_tta-tabs-list"><li class="vc_tta-tab vc_active" data-vc-tab><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d2974109-f26f" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></li><li class="vc_tta-tab" data-vc-tab><a href="#SYR4109-f26f" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></li></ul></div><div class="vc_tta-panels-container"><div class="vc_tta-panels"><div class="vc_tta-panel vc_active" id="CZ9dd7-5c19676a-d2974109-f26f" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d2974109-f26f" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Hraniční přechody spojující syrská města a obce s okolními státy vždy představovaly klíčové regionální ekonomické tepny. Pondělní znovuotevření přechodu Qunajtra a především přechodu Nasíb svědčí o pokroku, kterého bylo v Sýrii v posledních měsících dosaženo. Syrská vláda má v současnosti pod kontrolou většinu oblastí, které po několik let neovládala a v řadě aspektů můžeme pozorovat známky počínajícího procesu poválečené obnovy, jakkoliv stále nelze opomíjet problém Idlibu a oblastí na východ od Eufratu.</em></p>
<p>Kola poválečné obnovy se reálně začala roztáčat před několika měsíci. Na počátku byla ruská strategie pro další fázi vývoje v Sýrii a s ní spojená iniciativa pro návrat uprchlíků do jejich domovů prostřednictvím koordinace a dohod se zeměmi, do nichž v uplynulých letech tito uprchlíci odešli. Libanon a Jordánsko si nepochybně přejí zbavit se uprchlického “břemene” z řady logistických, ekonomických a politických důvodů, na straně druhé sama syrská vláda projevila skrze své instituce snahu zajistit návrat Syřanů ze zahraničí zpět do vlasti. Prezidentská kancelář vydala dekret o amnestii pro občany pobývající v Sýrii i mimo ni (vnitřní uprchlíci), jež má za cíl vyřešit situaci těchto lidí z právního hlediska a umožnit jejich návrat domů a zapojení do procesu poválečné obnovy. To je zcela v souladu s kalkulacemi vlády pro řešení zásadního problému s nedostatkem pracovní síly, kterým Sýrie v důsledku konfliktu trpí.</p>
<p>Změny probíhající v Sýrii se výrazně odrážejí na proměně postoje v zahraničí. Hovoří se o snahách části zemí znovuotevřít svá velvyslanectví v Damašku, hovoří se o možném otevření dalších hraničních přechodů včetně přechodu al-Búkamál na hranici s Irákem, hovoří se nejen o opětovném zprovoznění dálnice “Aleppo-Damašek”, ale také o dálnici “Gaziantep-Aleppo”. To by mělo zcela speciální význam – v porovnání s komplikovaným vztahem mezi Damaškem a Ammánem panuje mezi Damaškem a Ankarou reálné nepřátelství.  V každém případě lze konstatovat, že s počínajícím návratem bezpečí, vojenskou stabilizací a ukončením bojů a ostřelování v Sýrii se postupně otevírají možnosti pro budoucí ekonomický rozvoj</p>
<p>Přes důležitost otevření hraničního přechodu Qunajtra, který byl uzavřen v září 2014 a který je jediným přechodem mezi Sýrií a Izraelem okupovanou částí Golanských výšin, má klíčový ekonomický význam především opětovné otevření přechodu Nasíb (resp. Džábir) na hranici s Jordánskem. Ten představuje jeden z nejdůležitějších hraničních přechodů na Blízkém východě, neboť spojuje Sýrii nejen s hášimovskou monarchií, ale za standardní situace přes něj probíhá obchodní výměna i se státy Zálivu a proudilo přes něj do oblasti též zboží z východoasijských zemí, resp. Evropy.</p>
<p>Otevření Nasíbu má pro obě země a jejich obyvatele, kteří během let války hospodářsky silně utrpěli vzhledem k závislosti na pozemní obchodní výměně a proudu zboží, nemluvě o turismu a běžné dopravě, zásadní význam. Ulehčí běžným Syřanům i Jordáncům v jejich zhoršené ekonomické situaci a zvláště důležité bude pro syrské uprchlíky v táboře Rukbán, kteří kvůli nedostatečné pomoci dlouhodobě čelí humanitární krizi.</p>
<p>Jordánsku otevření Nasíbu v mnoha ohledech uleví. Kupříkladu příhraniční město ar-Ramthá (Ramsa) bylo se svými čtyřmi tisíci obchody závislé na importu zboží ze Sýrie. Zlepší se situace tisíců rodin žijících v oblastech v blízkosti přechodu. Nestěžují si ani jordánští obchodníci, pro které je doprava zboží do hlavního města Ammánu přes Nasíb podstatně levnější a rychlejší než přes přístav v Aqabě. Pro Jordánsko však nejde pouze o jeho vlastní obchod se Sýrií, potažmo Libanonem. Přechod je transitním místem spojujícím zemi cedrů se státy Zálivu a Irákem. V případě Zálivu a Libanonu se dokonce jedná o výhradní pozemní spojnici.</p>
<p>Pro Sýrii je přechod rovněž velmi důležitou ekonomickou branou, skrze níž bude opět exportovat své produkty na trhy Jordánska a států Zálivu. K tomu se přidává vysoká návratnost a doplnění valut díky celním poplatkům, vedle poplatků za vstup jordánských kamionů do země a průjezd libanonských kamionů. Syrská vláda chápe Nasíb jako jižní bránu do světa, skrze kterou bude chtít nejen plně obnovit ekonomické vztahy se svým jižním sousedem, ale také ukončit svoji blokádu. Tranzitní obchod probíhající skrze syrské přístavy bude částečně přesměrován na Nasíb. Nelze zapomínat ani na importované zboží ze Zálivu do Sýrie, které může posléze putovat do Iráku, Íránu a do Ruska.</p>
<p>Díky své pozici na rozhraní tří kontinentů a možnosti směřovat skrze něj zboží mimo jiné do Turecka a posléze do Evropy, nabízí Nasíb syrské vládě mimořádný ekonomický potenciál. Důležitý však není pouze pro Sýrii. Hodnota libanonského exportu, který přechodem procházel, dříve dosahovala kolem dvou miliard dolarů, než postupně poklesla na polovinu těsně před zavřením přechodu v dubnu 2015.</p>
<p>Navzdory výše zmíněnému je třeba mít na paměti, že pro plné využítí potenciálu, který Sýrii i Jordánsku znovuotevření přechodu Nasíb skýtá, je nutné, aby působivou rétoriku následovaly faktické ekonomické dohody obou stran schopných překonat politické rezepře v zájmu oboustranného prospěchu. Nezapomínejme, že právě ekonomické škody se významným způsobem podílely na prodlužování války a dále jitřily politické spory mezi Sýrií a jejími sousedy.</p>
<p><em><strong>Íflín al-Mustafá</strong></em><em> je syrská ekonomická </em><strong><em>novinářka a absolventka Fakulty Médií na Damašské univerzitě</em></strong><em>. Jako žurnalistka se přes 10 let věnuje novinkám a tématům, která mají </em><strong><em>klíčový vztah k syrské společnosti a Syřanům</em></strong><em>, stejně jako nejzávažnějším námětům na místní, arabské i globální úrovni. Její hlavní doménou jsou ekonomická témata, je dopisovatelkou a autorkou ekonomických pojednání pro různá média, dále časopisy </em><strong><em>al-Azmina</em></strong><em> a </em><strong><em>Researches Journal</em></strong><em>. Do arabštiny překládá ekonomické články mezinárodního významu. Je autorkou knih „</em><strong><em>Ekonomie a novinářství</em></strong><em>“ a „</em><strong><em>Krize, aneb jak si ostatní poradili se svými ekonomickými problémy</em></strong><em>“.</em></p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div><div class="vc_tta-panel" id="SYR4109-f26f" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#SYR4109-f26f" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body"><h2 style="font-size: 28px;color: #ce1126;text-align: left" class="vc_custom_heading" >إيفلين المصطفى : نصيب الأردن من إعادة إعمار سورية</h2><div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div>
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p style="text-align: right;">لطالما شكّلت المعابر التي تربط مدن وبلدات سوريا بعدد من دول الجوار متنفسّاً هاماً وشرياناً حيوياً واقتصادياً لدول المنطقة المجاورة لسورية، واليوم بعد استعادة النظام السوري سيطرته على معظم المناطق التي كانت خارج سيطرته لسنوات عدة، بدأت مؤشرات انطلاق عملية إعادة الإعمار تزهر في جوانب عدة دون تجاهل النظام السوري لملفي إدلب وشرق الفرات.</p>
<p style="text-align: right;">تباشير انطلاق عجلة إعادة الاعمار بدأت من شهور عدة كانت بدايتها الاستراتيجية الروسية التي رسمت هيكلية المرحلة المقبلة في سورية حيث أطلقت مبادرة إعادة اللاجئين السوريين إلى وطنهم، وذلك عبر التنسيق والاتفاق مع الدول التي نزح إليها السوريون خلال السنوات الماضية، تلك المبادرة التي كشفت رغبة الدول مثل لبنان والأردن لترحيل اللاجئين السوريين عن أراضيهم لعدة أسباب لوجستية واقتصادية وسياسية، بالمقابل سعت الحكومة السورية عبر مؤسساتها لتسهيل قدوم السوريين من الخارج وأصدرت الرئاسة السورية مرسوم عفو للسوريين بالداخل والخارج لتسوية أوضاعهم لدى الحكومة السورية والعودة إلى حضن الوطن والمساهمة بإعادة إعماره وهذه مبادرة تحسب في ميزان النظام السوري الذي يعول على السوريين في المرحلة القادمة لإعادة إعمار ما دمرته الحرب خاصة وأن سورية تعاني من نقص كبير بالأيدي العاملة نتيجة الحرب.</p>
<p style="text-align: right;">تشكل المتغيرات التي تشهدها سورية نقطة تحول كبيرة في المشهد الدولي تجاه سورية خاصة وأن هناك أحاديث يتم تداولها عن سعي بعض الدول لإعادة فتح سفاراتها في دمشق، إضافة للحديث عن افتتاح المعابر الأخرى منها معبر البوكمال الحدودي مع العراق يضاف لذلك تفاصيل اقتصادية أخرى من بينها إعادة افتتاح أوتوستراد «حلب ــ دمشق»، ومن خلفه أوتوستراد غازي عنتاب ــ حلب الذي تشكل عودة الحياة إليه خطوة كبيرة نظراً لحالة العداء القائمة بين دمشق وأنقرة والتي لا يمكن مقارنتها بالعلاقات بين دمشق، عمان.</p>
<p style="text-align: right;">ومع بدء عودة الاستقرار الأمني والعسكري وانتهاء مظاهر القتال والقصف في سورية بدأت بوابة العلاقات الاقتصادية بالانفتاح بشكل تدريجي، والتي كان أحدثها افتتاح معبر القنيطرة، وهو المعبر الوحيد مع الجزء المحتل من الجولان والذي تم إغلاقه منذ شهر أيلول 2014 بسبب النزاع</p>
<p style="text-align: right;">كما تم إعادة فتح معبر نصيب في محافظة درعا جنوبي سوريا (يقابله جابر على الجانب الأردني). مع الأردن هذا المعبر الذي يعد من أهم المعابر بمنطقة الشرق الأوسط حيث كانت تنتقل عبره البضائع التجارية بين سوريا وكل من الأردن والخليج العربي.</p>
<p style="text-align: right;">يشكل استعادة فتح معبر نصيب الحدودي مع الأردن أهمية اقتصادية وإنسانية كبيرة بالنسبة للبلدين، خاصة مع تأزم الوضع في مخيم الركبان الذي يقطن فيه النازحون السوريون، والأزمة الإنسانية المعيشية التي يعانون منها نتيجة نقص المساعدات كما يشكل هذا المعبر شريان الحياة الاقتصادي للسوريين والأردنيين.</p>
<p style="text-align: right;">بالنسبة للجانب الأردني يعتبر هذا المعبر بمثابة الرئة الشمالية للأردن وقد تسبب انسداده عبر سنوات الحرب بخلق أزمة اقتصادية للأردن ولسورية لاعتمادهما على الممرات البرية في التبادل التجاري وانسياب البضائع، إضافة إلى الحركة السياحية والنقل بين البلدين فضلا عن ربطه إياهما ببلدان الخليج العربية ودول شرق آسيا وأوروبا.</p>
<p style="text-align: right;">إن إعادة فتح المعبر يشكل للأردنيين خطوة اقتصادية هامة تعود بالنقع على قطاعات الزراعة والشحن والتجارة ونقل البضائع بين لبنان والأردن من جهة وبين لبنان ودول الخليج والعراق من جهة أخرى، كون المعبر هو المنفذ البري الوحيد الذي يربط لبنان بالخليج. وبالتالي إعادة افتتاح المعبر شكلت ارتياحاً للأردن نتيجة الأزمة الاقتصادية التي يعاني منها حيث أن أكثر من 4000 محل تجاري في مدينة الرمثا مثلاً تعتمد على بضائع سورية، بالإضافة إلى آلاف السيارات الصغيرة التي تدخل وتخرج عبر المنفذ مما يعني تحسن أوضاع آلاف الأسر القريبة من الحدود وبالنسبة للتجار الأردنيين، فإن استيراد أو تصدير البضاعة عبر منفذ نصيب ونقلها إلى العاصمة عمان أقل كلفة وأسرع من نقلها من مرفأ العقبة إلى العاصمة عمان</p>
<p style="text-align: right;">بالنسبة لسورية يشكل المعبر بوابة اقتصادية هامة للنظام السوري الذي سيعمل على إعادة تصدير منتجاته إلى السوقين الأردنية والخليجية، إضافة إلى تحقيق عوائد مالية ضخمة ورفد خزينته من القطع الأجنبي من خلال الجمركة على المعبر والترانزيت عبر دخول الشاحنات الأردنية إلى سورية، إضافة إلى مرور الشاحنات اللبنانية عبره.</p>
<p style="text-align: right;">ولمعبر نصيب أهمية أخرى بالنسبة للنظام السوري حيث يعتبر بوابة سورية الجنوبية إلى العالم كما أن النظام سيتمكن من خلاله إعادة العلاقات الاقتصادية مع الأردن وتخفيف الحصار المفروض عليه.</p>
<p style="text-align: right;">وبالسيطرة على المعبر ستنتعش تجارة الترانزيت من خلال المرافئ التي يسيطر عليها النظام السوري باتجاه المعبر نفسه إلى الأردن أو من لبنان باتجاه الأردن والخليج، إضافة للواردات التي لاتقل أهمية عن الصادرات من دول الخليج إلى سوريا ومن ثم إلى العراق وصولا إلى إيران ولاحقاً إلى روسيا.</p>
<p style="text-align: right;">وسيمكّن معبر نصيب النظام السوري من أن يكون لاعبا اقتصاديا مهما لكون المعبر نقطة توزيع للقارات الثلاث إلى روسيا فإيران والعراق وصولاً إلى تركيا ومن ثم إلى أوروبا ولا تقتصر أهمية المعبر فقط لسورية، فقد كانت قيمة الصادرات اللبنانية التي تعبر من نصيب، تصل لنحو ملياري دولار وتراجعت بشكل تدريجي لتصل إلى نحو مليار دولار قبل إغلاق المعبر في نيسان 2015.</p>
<p style="text-align: right;">جميع تلك المؤشرات الاقتصادية التي تظهر أهمية إعادة فتح معبر نصيب بين سورية والأردن يبقى في دائرة الكلام مالم تتبعه اتفاقات اقتصادية فعلية بين الجانبين قادرة على تجاوز الخلاف السياسي واعتماد مبدأ سياسة الاحتواء بين البلدين لتحقيق المنفعة المتبادلة خاصة وأن الضرر الاقتصادي ساهم بشكل كبير بإطالة أمد الحرب وتفاقم الخلافات السياسية بين سورية ودول الجوار.</p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rozhovor: S Isámem Anbúbou (nejen) o dopadu sankcí na podnikání v Sýrii</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-isamem-anbubou-nejen-o-dopadu-sankci-na-podnikani-v-syrii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 26 Sep 2018 07:35:33 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[bankovní sektor]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[podnikání]]></category>
		<category><![CDATA[sankce]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=7750</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="225" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/issam-anbouba-300x225.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/issam-anbouba-300x225.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/issam-anbouba-768x577.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/issam-anbouba.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Syrským subjektům ztěžuje ekonomickou činnost nejen prostředí sankcí, ale leckdy i reakce domácích úřadů. ]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="225" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/issam-anbouba-300x225.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/issam-anbouba-300x225.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/issam-anbouba-768x577.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/issam-anbouba.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_tta-container" data-vc-action="collapse"><div class="vc_general vc_tta vc_tta-tabs vc_tta-color-grey vc_tta-style-classic vc_tta-shape-rounded vc_tta-spacing-1 vc_tta-tabs-position-top vc_tta-controls-align-left"><div class="vc_tta-tabs-container"><ul class="vc_tta-tabs-list"><li class="vc_tta-tab vc_active" data-vc-tab><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d2970125-7c7e" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></li><li class="vc_tta-tab" data-vc-tab><a href="#ENG0125-7c7e" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">ENG</span></a></li><li class="vc_tta-tab" data-vc-tab><a href="#SYR0125-7c7e" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></li></ul></div><div class="vc_tta-panels-container"><div class="vc_tta-panels"><div class="vc_tta-panel vc_active" id="CZ9dd7-5c19676a-d2970125-7c7e" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d2970125-7c7e" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Přinášíme stručný, ale mimořádně zajímavý rozhovor s jednou z předních osobností syrského byznysu, podnikatelem Isámem Anbúbou. U mnoha syrských podnikatelů sem tam vyplyne na povrch, že pravým důvodem jejich sankcionování ze strany USA či EU (nebo případně obou) byla ve skutečnosti nepravdivá, přibarvená či vyloženě lživá udání, v rámci obchodní „soutěže“ dodaná na příslušná místa jejich obchodními konkurenty – ať již západními či přímo blízkovýchodními. Přičemž konkrétně v případě Isáma Anbúby jsem právě toto vysvětlení slyšel z více různých a na sobě zcela nezávislých zdrojů. O to víc mě těší, že jej můžeme nechat promluvit alespoň zde: </em></p>
<p><strong>RS: Přiblížíte nám své podnikatelské a investorské začátky v Sýrii?</strong></p>
<p>IA: Začínal jsem v roce 1991, kdy byl vydán investiční zákon č. 10. Založili jsme náš první podnik, jímž byla továrna na zpracování olejových semen pro výrobu rostlinných olejů, tuků a krmiv. Šlo o svého druhu největší závod v Sýrii i na Blízkém východě. S počátkem ekonomické liberalizace a s diverzifikací syrské ekonomicky stran byznysu a investic jsme rozšířili naše portfolio o spolupráci se zahraničními společnostmi, investovali jsme v bankovním sektoru, založili jsme společnosti aktivní v turistickém průmyslu a také developerské společnosti.</p>
<p><strong>RS: Do jakých investičních projektů v oblasti turismu a developerství jste se zapojili?</strong></p>
<p>IA: Založili jsme společnost Gardenia, která je vlastníkem největšího turistického projektu na území Sýrie „Gardenia Tourism“. Ten se nachází v oblasti Ghúty v provincii Homs na ploše 90 tisíc čtverečních metrů a zahrnuje mimo jiné luxusní pětihvězdičkový hotel. V důsledku vypuknutí krize se ale bohužel projekt zastavil, neboť kontraktor z rodiny Bin Ládinů se stáhl ze syrského trhu. Nyní jsme připraveni obnovit tento projekt a dokončit jej zvláště proto, že Sýrie v souladu s nadcházející fází obnovy akutně potřebuje investice na poli turismu a hotelnictví. Také máme společnost Romada pro investice na poli developerství a realit v provincii Homs, která je vlastníkem projektu SeriaMall zaměřeného na obchod, turismus, zábavu a služby, z nějž měla plocha 9 tisíc čtverečních metrů připadnout mezinárodní společnosti Carrefour. Otevření mělo proběhnout v roce 2011, ale krize projekt zastavila. Nyní jsme zpět, abychom projekt dokončili.</p>
<p><strong>RS: Jak z pozice investora hodnotíte investiční prostředí v Sýrii? Máte ze strany vlády efektivní podporu či se podílí na rozhodování stran ekonomické strategie?</strong></p>
<p>IA: Předně je nutné zdůraznit, že žádný investor či projekt nemůže uspět, pokud nebude mít ochranu ze strany státu. Z našeho pohledu není vyhovující starý investiční zákon. Máme pět továren a dvě továrny – United Cement Co. a National Sugar Factory – jsou ve výstavbě. Můžeme říci, že se syrský stát opravdu snaží podporovat investory, nicméně postrádá zkušenosti a příliš nespoléhá na soukromý sektor (který předchozí zkušenosti má) a nezapojuje jej do tvorby zákonů, jež by přilákaly investory k působení v Sýrii. Jsme hrdí na naši zemi, zvláště vzhledem k tomu, že se Syřané se svými úspěchy osvědčili všude v zahraničí – v Egyptě, Jordánsku, Dubaji. Proto je na státu, aby syrský lid objal a investoval jeho energii do obnovy Sýrie.</p>
<p><strong>RS: Jak přilákat zahraniční i místní investory k působení v Sýrii ve světle stávajících sankcí a ekonomických překážek?</strong></p>
<p>IA: Patřím k těm, na něž byly uvaleny evropské ekonomické sankce, a musím říci, že jsme čelili obrovským problémům pro kontinuitu naší práce, zvláště co se týče zajištění surovin. Bohužel jsme nebyli svědky žádné iniciativy ze strany vlády, aby pomohla obětem západních sankcí. Vnitřní systém nás trestal snad ještě více než zahraniční sankce. Například členům mé rodiny nebylo umožněno otevřít účty v syrských bankách z důvodu evropských sankcí uvalených na moji osobu. Syrská vláda proto musí najít způsoby a mechanismy, jak tyto překážky překonat. Zatím se bohužel nestalo nic.</p>
<p><strong>RS: Jak syrští byznysmeni během války čelili sankcím a jak se jim dařilo pokračovat v práci?</strong></p>
<p>IA: Byznysmenům, kteří se ocitli tváří v tvář sankcím bez vnitřní pomoci, nezbylo než nalézt vlastní způsoby. Zakládali „offshore“ společnosti v zahraničí a pokračovali v práci pod libanonskou hlavičkou. Musím pokárat Centrální syrskou banku za to, že neuložila místním bankám, aby pomáhaly mezinárodně trestaným byznysmenům s překonáváním těchto sankcí, aby mohli být v Sýrii nadále aktivní. Doufáme, že nyní lidé zodpovědní za národní ekonomiku systematicky podpoří produktivní a exportní ekonomická odvětví v zemi a zapojí soukromý sektor do ekonomického rozhodování.</p>
<p><strong>RS: Chtěl byste něco vzkázat Čechům obecně a českým investorům zvláště?</strong></p>
<p>IA: Češi jsou historicky přátelé Syřanů. V minulosti sehráli v Sýrii významnou roli a během nadcházející fáze obnovy se jim rovněž nabízí velká úloha. Česká republika je především známá díky svému průmyslovému sektoru, který má v Sýrii rozhodně budoucnost. Zvu všechny české investory k prohlubování ekonomických a obchodních vztahů se Sýrií, která skýtá velmi slibné možnosti.</p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div><div class="vc_tta-panel" id="ENG0125-7c7e" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#ENG0125-7c7e" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">ENG</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body"><h2 style="font-size: 28px;color: #ce1126;text-align: left" class="vc_custom_heading" >Interview: with Issam Anbouba on (not only) making business in Syria</h2><div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div>
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>What follows here is a brief but extremely interesting interview with one of the leading personalities of Syrian business, entrepreneur Issam Anbouba. From time to time, it turns out that the sanctioning by the US or the EU (or both) of many of the Syrian entrepreneurs were in fact based on false, biased or completely false statements, which (as part of a “business competition”) were provided to the authorities in charge by their business competitors &#8211; whether Western or Near-Eastern. When it comes to Issam Anbouba, I remember hearing such an explanation from a considerable number of different and completely independent sources. The happier and more delighted I am to, at least, have him here so that he may share some of his observations and thoughts with our readers:</em></p>
<p><strong>RS: Can you tell us about how your business and investor beginnings in Syria were like?</strong></p>
<p>IA: I started in 1991, when Investment Act No. 10 was issued. We established our first enterprise, which was a plant for processing oil seeds for the production of vegetable oils, fats and fodder. It was the biggest one of its kind in Syria and the Middle East. With the beginning of economic liberalization and the diversification of the Syrian economy in terms of business and investment, we have expanded our portfolio of cooperation with foreign companies and we have invested in the banking sector and founded active societies in the tourism industry as well as development companies.</p>
<p><strong>RS: What investment projects were you involved in tourism and development?</strong></p>
<p>IA: We founded Gardenia, the owner of the largest tourism project in Syria called &#8220;Gardenia Tourism&#8221;. It is located in the Ghouta province in the province of Homs on an area of ​​90,000 square meters and includes, among other things, a luxury five-star hotel. As a result of the outbreak of the crisis, however, the project stopped because the contractor from the Bin Laden family withdrew from the Syrian market. Now we are ready to resume this project and finish it – especially because Syria, in line with the upcoming phase of reconstruction, is in need of investment in the field of tourism and hotel industry. We also have Romada for investment in the field of development and real estate in Homs, which owns the SeriaMall business, tourism, entertainment and services project. Out of this project, an area of 9,000 square meters was to be passed on Carrefour International​​. The opening was planned to take place in 2011, but the crisis stopped the project. Now we are back to complete the project.</p>
<p><strong>RS: How do you value the investment environment in Syria from the position of the investor? Do you have effective government support or is the government involved in the decision-making concerned with economic strategy?</strong></p>
<p>IA: First of all, it has to be stressed that no investor or project can succeed unless it has protection from the state. From our point of view, the old investment law is not suitable. We have five factories while two other factories – United Cement Co. and the National Sugar Factory – are under construction. We can say that the Syrian state is really trying to support investors, but it lacks experience and does not rely too much on the private sector (which has previous experience) and does not involve it in creating laws that would attract investors to operate in Syria. We are proud of our country, especially since the Syrians have proven their success abroad – In Egypt, Jordan, Dubai. Therefore, it is up to the state to really include the Syrian people and invest their energy in the restoration of Syria.</p>
<p><strong>RS: How to attract foreign and local investors to work in Syria in the light of existing sanctions and economic barriers?</strong></p>
<p>IA: I belong to those who have been subjected to European economic sanctions and I must say that we have faced tremendous problems for the continuity of our work, especially with regard to the provision of raw materials. Unfortunately, we did not see any government initiatives to help the victims of Western sanctions. The internal system has punished us even more than foreign sanctions. For example, my family members were not allowed to open accounts in Syrian banks because of the European sanctions imposed on my person. The Syrian government must therefore find ways and mechanisms to overcome these obstacles. Unfortunately, nothing happened so far.<strong> </strong></p>
<p><strong>RS: How did the Syrian businesspeople face sanctions during the war and how did they continue to work?</strong></p>
<p>IA: Businessmen who have faced sanctions without internal help have nothing but to find their own ways. They set up offshore companies abroad and continued to work under Lebanese business registration. Here I feel the need to reprimand the Central Syrian Bank for not officially tasking local banks to help internationally sanctioned businessmen overcome these sanctions so they can remain active in Syria. We hope that now people responsible for the national economy will systematically support the productive and export economic sectors in the country and will involve the private sector in economic decision-making.</p>
<p><strong>RS: Would you like to say something to Czechs in general and to Czech investors in particular?</strong></p>
<p>IA: The Czechs are historically friends of the Syrians. In the past, they have played a major role in Syria and they also have a great role to play during the upcoming renewal phase. The Czech Republic is best known for its industrial sector, which is definitely a future for Syria. I invite all Czech investors to deepen economic and trade relations with Syria because the country offers very promising possibilities.</p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div><div class="vc_tta-panel" id="SYR0125-7c7e" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#SYR0125-7c7e" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body"><h2 style="font-size: 28px;color: #ce1126;text-align: left" class="vc_custom_heading" >مقابلة : مع عصام أنبوبا, رجل اعمال سوري</h2><div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div>
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p style="text-align: right;"><strong>عصام أنبوبا: مشروع غاردينيا السياحي أكبر مشروع في سورية</strong></p>
<p style="text-align: right;"><strong>أنبوبا: مرحلة إعادة الاعمار والاستثمار في سورية بحاجة لخبرات القطاع الخاص</strong></p>
<p style="text-align: right;"><strong>المستثمر التشيكي شريك هام للسوريين</strong></p>
<p style="text-align: right;">عصام أنبوبا رجل أعمال سوري ومستثمر بالقطاع الصناعي والسياحي والعقاري والمصارف وشركات التأمين موقع Rebuild syr cz التقى رجل الأعمال السوري عصام أنبوبا الذي تحدث عن دوره في مرحلة إعادة إعمار سورية اقتصادياً.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>كيف كانت بدايات عملك التجاري والاستثماري في سورية؟</strong></p>
<p style="text-align: right;">بدأت بالعمل في سورية منذ عام 1991 حين صدور قانون الاستثمار رقم 10 وأقمنا باكورة استثماراتنا في سورية والذي كان مصنع لعصر البذور الزيتية لإنتاج الزيوت النباتية والسمون والأعلاف وهو أكبر مصنع في سوريا والشرق الأوسط لصناعة الزيوت والسمون، وهي شركة بروتينيا.</p>
<p style="text-align: right;"> ومع بداية الانفتاح الاقتصادي في سورية بدأ الاقتصاد السوري يشهد تنوعاُ بالأعمال والاستثمارات وتوسعنا شاقولياً بأعمالنا مع شركات أجنبية واستثمرنا بالقطاع المصرفي وشاركنا رجال أعمال عرب وأجانب واسسنا شركات سياحية وشركات تطوير عقاري</p>
<p style="text-align: right;"><strong>ما المشاريع الاستثمارية التي بدأت العمل فيها بالقطاعين السياحي والعقاري؟</strong></p>
<p style="text-align: right;">أسسنا شركة سياحية باسم شركة غاردينيا &#8221; والتي تمتلك اليوم أكبر مشروع سياحي بسورية وهو مشروع غاردينيا السياحي في محافظة حمص الذي يقع في منطقة الغوطة بحمص، وتبلغ مساحته 90 ألف متر مربع، وهو يتضمن: برج فندق غاردينيا روتانا 5 نجوم لكن للأسف ونتيجة للأزمة توقف المشروع عن العمل وكان المقاول &#8220;شركة بن لادن&#8221; الذي انسحب من السوق السورية بداية الأحداث لكننا اليوم عدنا لإعادة إحياء واستكمال المشروع خاصة وان سورية حالياً بأمس الحاجة للاستثمارات التي تعنى بالقطاع السياحي والغرف الفندقية التي تلبي حاجة طلب البلد في مرحلة إعادة الاعمار القادمة.</p>
<p style="text-align: right;">كذلك لدينا شركة &#8221; رومادا&#8221; للتطوير والاستثمار العقاري في محافظة حمص المالكة لمشروع سريامول التجاري السياحي الترفيهي الخدمي والذي خصص منه 9000 متر مربع لشركة كارفور العالمية والذي كان سيتم افتتاحه عام 2011 لكن الأزمة أوقفت المشروع واليوم عدنا لاستكمال العمل فيه</p>
<p style="text-align: right;"><strong>بصفتك مستثمر كيف تقيم البيئة الاستثمارية في سورية وهل هناك تسهيلات تقدمها الحكومة لكم أو تشاركية في صنع القرار الاقتصادي؟</strong></p>
<p style="text-align: right;">بداية &#8230; لا يمكن لأي مستثمر أو مشروع أن يكتب له النجاح دون رعاية الدولة، بالنسبة لنا لسنا بحاجة لقانون الاستثمار القديم خاصة وأنه لدينا خمس معامل ولدينا معملين قيد الانشاء هما معمل الاسمنت &#8221; المتحدة للإسمنت &#8221; بمنطقة أبو الشامات ومعمل السكر الوطنية الذي سنقوم بإدارته، نحن نقول أن الدولة السورية تبذل جهوداً لدعم المستثمرين لكن ينقصها الخبرات والاعتماد على القطاع الخاص الذي كان له تجارب سابقة ومشاركته بالقوانين التي تهم المستثمرين والتي تشجع المستثمرين للعمل في سورية.</p>
<p style="text-align: right;">نحن نفتخر بسوريتنا خاصة وأن الشعب السوري أثبت جدارته في كل الأماكن التي نجح فيها في مصر والأردن ودبي، لذلك يجب على الدولة أن تحتضن الشعب السوري واستثمار طاقاته لإعادة إعمار سورية.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>كيف يمكن جذب المستثمر الأجنبي والمحلي للعمل في سورية بظل العقوبات والعوائق الاقتصادية الموجودة؟</strong></p>
<p style="text-align: right;">أنا من الشخصيات التي فرض عليها عقوبات اقتصادية أوروبية وواجهنا مشاكل ضخمة من جهة تأمين المواد الأولية للاستمرار بأعمالنا في سورية لكن للأسف الشديد لم نشهد أي مبادرة من الحكومة لمساعدة الأشخاص الذين فرض عليهم الغرب عقوبات اقتصادية، وللأسف نحن نعاقب داخلياً أكثر من العقوبات الخارجية مثلاً يمنع على أفراد أسرتي السماح لهم داخل سورية بفتح حساب مصرفي في المصارف السورية نتيجة العقوبات الأوروبية المفروضة علي، لذلك كان يتوجب على الحكومة السورية إيجاد صيغة وآلية تتخطى هذه العقبات لكن للأسف لم نقعل شيء حيال ذلك.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>كيف تجاوز رجل الأعمال السوري العقوبات الأوروبية التي فرضت عليه خلال الحرب واستمر بعمله؟</strong></p>
<p style="text-align: right;">بالنسبة لرجل الأعمال الذي وجد نفسه وحيداً دون دعم داخلي في ظل العقوبات الأوروبية قام بإيجاد أساليب خاصة له حيث قام بتأسيس شركات اوف شور خارج البلد وبدأ بالعمل تحت أسماء لبنانية، وهنا اسمحي لي ان أوجه عتب على البنك المركزي السوري الذي لم يفرض على المصارف المحلية مساعدة رجال الأعمال المعاقبين دوليا لتجاوز هذه العقوبات والاستمرار بعملهم وأنشطتهم في سورية.</p>
<p style="text-align: right;">نأمل من أصحاب القرار الاقتصادي أن يحققوا انتصارات اقتصادية من خلال دعم القطاع المنتج والتصديري في البلد ومشاركة القطاع الخاص بالقرار الاقتصادي.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>ماذا تقول للشعب التشيكي عامة والمستثمر خاصة؟</strong></p>
<p style="text-align: right;">ما نعرفه عن التشيك على مدى التاريخ بأنهم أصدقاء للشعب السوري وكان لهم دور في سورية بالماضي واليوم لديهم دور كبير في المرحلة القادمة لإعادة إعمار سورية خاصة وأن جمهورية التشيك مشهورة بصناعاتها التي يمكن أن تشكل حضوراً مميزاً ولافتاً بالسوق السورية مستقبلاً وأدعو جميع المستثمرين في جمهورية التشيك للبدء في تعزيز العلاقات الاقتصادية والتجارية مع سورية خاصة وأن المستقبل الاقتصادي في سورية واعد مستقبلاُ.</p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nové smlouvy na export zemědělských produktů</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/nove-smlouvy-na-export-zemedelskych-produktu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 17 Sep 2018 13:17:55 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Komerční zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[export]]></category>
		<category><![CDATA[Kuvajt]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[obnova Sýrie]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[zemědělství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=7685</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="225" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/syria-agro-300x225.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/syria-agro-300x225.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/syria-agro-768x576.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/syria-agro.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Unie exportérů je zdaleka zdaleka nejdůležitějším cechem orientovaným na podporu vývozu domácích výrobků.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="225" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/syria-agro-300x225.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/syria-agro-300x225.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/syria-agro-768x576.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/syria-agro.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Zemědělská expozice, kterou v rámci právě proběhnuvšího Mezinárodního veletrhu v Damašku uspořádala Unie syrských exportérů, se stala solidní příležitostí pro navázání nových kontaktů a obchodních partnerství. Syřané na akci uzavřeli tři velké kontrakty na vývoz zemědělských produktů do Ruska, Iráku a Kuvajtu. </em></p>
<ul>
<li>Kontrakt s Rusy se pohybuje ve výši 15 milionů dolarů, s Iráčany a Kuvajťany ve výši 5 milionů</li>
<li>Dle šéfa Unie exportérů Ijjáda Muhammada se navíc s Kuvajťany rýsuje perspektiva širší spolupráce</li>
<li>Plná obnova zemědělského sektoru je jednou z vládních priorit a cestou k ekonomickému ozdravení</li>
</ul>
		</div>
	</div>
</div></div></div></div><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_btn3-container vc_btn3-inline" ><a class="vc_general vc_btn3 vc_btn3-size-md vc_btn3-shape-rounded vc_btn3-style-modern vc_btn3-color-danger" href="http://www.rebuildsyria.cz/dotaznik/" title="" target="_blank">Více podrobností zde</a></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Ruské dodávky pro syrský strojírenský průmysl</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/ruske-dodavky-pro-syrsky-strojirensky-prumysl/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 13 Sep 2018 17:25:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Komerční zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[obchod]]></category>
		<category><![CDATA[obnova Sýrie]]></category>
		<category><![CDATA[Ruská federace]]></category>
		<category><![CDATA[strojírenský průmysl]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=7657</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="188" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/machinery-russia-300x188.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/machinery-russia-300x188.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/machinery-russia-768x480.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/machinery-russia.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Strojírenství je jednou z domén, kde jsou pro Syřany ruské výrobky jak kvalitativně atraktivní, tak cenově dostupné.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="188" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/machinery-russia-300x188.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/machinery-russia-300x188.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/machinery-russia-768x480.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/machinery-russia.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Syrská vláda podepsala s ruskými partnery smlouvu o dodávkách strojírenských zařízení a vybavení pro pokrytí potřeb různých syrských společností aktivních v široké škále oblastí. Dodávky budou zahrnovat řadu ruských výrobků od bagrů přes jeřáby po speciální kabely. </em></p>
<ul>
<li>Za celkový objem dodávek zaplatí syrská strana devět miliard syrských liber (SYP)</li>
<li>Platba (v syrské měně) bude rozdělena do několika splátek po dobu celkem sedmi let</li>
<li>Strojírenský průmysl je v Sýrii pro nadcházející léta jedním z nejperspektivnějších odvětví</li>
</ul>
		</div>
	</div>
</div></div></div></div><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_btn3-container vc_btn3-inline" ><a class="vc_general vc_btn3 vc_btn3-size-md vc_btn3-shape-rounded vc_btn3-style-modern vc_btn3-color-danger" href="http://www.rebuildsyria.cz/dotaznik/" title="" target="_blank">Více podrobností zde</a></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Komentář: Skutečným problémem není Idlib, ale turecká přítomnost v Sýrii</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/komentar-skutecnym-problemem-neni-idlib-ale-turecka-pritomnost-v-syrii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 07 Sep 2018 09:32:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[geopolitika]]></category>
		<category><![CDATA[Írán]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[Sýrie]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=7634</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="200" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos-300x200.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos-300x200.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos-768x512.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos-765x510.jpg 765w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>S odstraňováním dalších vrstev tvořících syrský konflikt se na povrch dostávají pravé příčiny jednotlivých problémů.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="200" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos-300x200.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos-300x200.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos-768x512.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos-765x510.jpg 765w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/turkey-oppos.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Pokud je <a href="http://www.dailystar.com.lb/News/Middle-East/2018/Sep-07/462692-turkey-proposes-rebel-evacuation-from-idlib-report.ashx" target="_blank" rel="noopener">tato zpráva</a> pravda, pak lze vyvozovat minimálně následující: jednak, že a) Turecko má na rebely opravdu slušné kontakty a zřejmě si je jisto, že i plán, co s nimi dál (který je tedy na světě jako produkt varianty, se kterou se zřejmě počítá), bude naplněn (a tedy má vše pod kontrolou i bezpečnostně, což opět ukazuje na zřejmě velmi vysokou míru vzájemné provázanosti); dále, že b) hlavní nadcházející spor bude nikoli o humanitární situaci v Idlibu, ale o budoucnosti turecké přítomnosti v Sýrii.</em></p>
<p>Zatímco Turecko se jím obsazených území drží velmi svéhlavě, je podobně zarputilá syrská vláda ve svém rozhodnutí vzít území zpět. Ve prospěch Damašku zde přitom hraje několik faktů: a) je to syrské území, b) Nusra je v Idlibu rozpuštěna ve správě magistrátu (baladíja) i provincie (muháfaza) a ač tedy vypadají jako civilisté, je to potenciální pátá kolona Turecka přímo v Sýrii; tj. pokud by správa Idlibu zůstala na rebelech či Turecku, jde de facto o turecký pašalik, přičemž jediným garantem eliminace tohoto stavu je opět jen syrská vláda. Dále c) Sýrie má za sebou Rusko a Írán, tj. Turci i v „astanské“ skupině, která se dnes schází v Teheránu, opět tahají za kratší konec provazu. Turecko je přitom d) momentálně (alespoň zdánlivě) dost solidně izolováno i mezinárodně.</p>
<p>Lze si tak představit, že i když formálně Rusko či Írán ustoupí, mají zde (jak Rusko, tak Írán) stále ještě „své“ syrské elementy, které (ať již zdánlivě, či reálně) na takový ruský či íránský kompromis s Tureckem nepřistoupí. Ať již patriotických důvodů, nebo proto, že se na „sehrání takové neshody“ jak s Ruskem a/či Íránem dohodnou Turecku za zády.</p>
<p>Moskva i Teherán tak v případě silové eliminace všech zjevných i zapouzdřených residuí extremismu v Idlibu budou sice formálně v pozici rozumných, kteří šli s Ankarou na kompromis, reálně ale budou Syřany s velkou mírou pravděpodobnosti podporovat; otázkou je, nakolik a zda/jak šikovně při tom budou (ne)vidět. Výstupem každopádně bude, že diplomaticky i „morálně“ budou v rámci astanské „skupinky“ (tj. zde: vůči Turecku) čistí, zároveň ale dosáhnou všeho, co chtěli.</p>
<p>Velmi podobný scénář pak lze očekávat i v případě teritorií reálně obsazených Tureckem, tj. Džarábulus, Báb a/či Afrín, přičemž Rusko, Írán i Sýrie dost pravděpodobně sází i na to, že svou roli zde sehraje i psychika.</p>
<p>Pokud se ovšem do věci vloží jakýkoli externí faktor (Kurdové v případné alianci s Američany, Američané zničehonic podpořivší Turky, případně Francie či jiný západní hráč podpořivší cokoli, co půjde proti Asadovi), může se věc ještě nepříjemně rozvířit.</p>
<p>Faktem přitom zůstává, že kombinace turecké neústupnosti co do svévolně obsazeného syrského území i případného uraženého ega z pocitu prohry či „vyčlenění“ v rámci astanského tria může na poslední chvíli sehrát skutečně netušenou, o to však ukvapenější a ve finále i nebezpečnější roli.</p>
<p><em><strong>Ondřej Krátký</strong>, Rebuildsyria.cz / Dealtrade Group</em></p>
		</div>
	</div>
</div></div></div></div><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Sýrie a Rusko zvažují založení „joint-venture“ pro financování projektů</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/syrie-a-rusko-zvazuji-zalozeni-joint-venture-pro-financovani-projektu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 04 Sep 2018 13:52:02 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Komerční zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[investice]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[platební nástroje]]></category>
		<category><![CDATA[Ruská federace]]></category>
		<category><![CDATA[společné projekty]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=7624</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="205" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/asad-putin-300x205.jpeg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/asad-putin-300x205.jpeg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/asad-putin-768x524.jpeg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/asad-putin.jpeg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Vytvořením společného obchodního konsorcia se mohou Rusko i Sýrie relativně snadno vyhnout mnoha úskalím.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="205" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/asad-putin-300x205.jpeg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/asad-putin-300x205.jpeg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/asad-putin-768x524.jpeg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/09/asad-putin.jpeg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Šéf Syrsko-ruské rady podnikatelů Samír Hasan v nejnovějším vyjádření nastínil plánované projekty, které by měly být ve spolupráci s ruskými investory zahájeny do konce tohoto roku. Zároveň sdělil, že se za účelem usnadnění peněžních transakcí zvažuje založení syrsko-ruské „joint-venture“ pro financování projektů. </em></p>
<ul>
<li>Původní plán na založení společné banky je kvůli sankcím ze strany USA a EU obtížně realizovatelný</li>
<li>Přes praktické problémy v tomto roce ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi rapidně vzrostla</li>
<li>Aktuálně jsou s ruskými firmami plánovány projekty v oblasti turismu, průmyslu i zemědělství</li>
</ul>
		</div>
	</div>
</div></div></div></div><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_btn3-container vc_btn3-inline" ><a class="vc_general vc_btn3 vc_btn3-size-md vc_btn3-shape-rounded vc_btn3-style-modern vc_btn3-color-danger" href="http://www.rebuildsyria.cz/dotaznik/" title="" target="_blank">Více podrobností zde</a></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Sýrie kupuje čínské autobusy</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/syrie-kupuje-cinske-autobusy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 Aug 2018 06:11:50 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Komerční zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[autobusová doprava]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[obnova Sýrie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=7609</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="225" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/08/china-bus-300x225.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/08/china-bus-300x225.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/08/china-bus-768x576.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/08/china-bus.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Dodávkou autobusů do Sýrie navazuje Čína na delší tradici zásobování blízkovýchodního partnera daným sortimentem.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="225" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/08/china-bus-300x225.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/08/china-bus-300x225.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/08/china-bus-768x576.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2018/08/china-bus.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Syrská vláda aktuálně podepsala kontrakty na dovoz dvou stovek autobusů z Číny. Vozidla určená pro vnitrostátní dopravu by dle plánu měla být v provozu v průběhu dvou měsíců. Sýrie by se tím mělo podařit zmírnit dopady krize ve veřejné dopravě, jež postihla některé provincie. </em></p>
<ul>
<li>Číňané se (také) ve vztahu k Sýrii řídí velmi specifickou strategií, která dle všeho nese své ovoce</li>
<li>V uplynulých měsících Číňané v Sýrii podepsali řadu dohod, mimo jiné právě v oblasti strojírenství</li>
<li>Strojírenský průmysl ovšem představuje odvětví, v němž mohou Syřanům mnohé nabídnout i české firmy</li>
</ul>
		</div>
	</div>
</div></div></div></div><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_btn3-container vc_btn3-inline" ><a class="vc_general vc_btn3 vc_btn3-size-md vc_btn3-shape-rounded vc_btn3-style-modern vc_btn3-color-danger" href="http://www.rebuildsyria.cz/dotaznik/" title="" target="_blank">Více podrobností zde</a></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>

