Už více než čtyři dekády působí čeští geologové a hydrogeologové v Etiopii. V posledních letech se tato spolupráce proměnila v systematickou a vědecky podloženou podporu rozvoje celé země. Významnou roli v ní sehrává Česká geologická služba, která je jedním z klíčových partnerů České rozvojové agentury. Geologický tým pod vedením doc. Dr. Kryštofa Vernera, Ph.D. odvádí v Etiopii (a nejen tam) skvělou práci, přispívá k šíření dobrého jména České republiky a zároveň navazuje na desetiletí trvající tradici česko-etiopské spolupráce, která sahá daleko do minulosti a zahrnuje i oblast školství, vědy a výzkumu, či transferu know-how.  O tradici, konkrétních projektech i širším smyslu české přítomnosti v Etiopii si s ním povídal Jan Záhořík.

Jan Záhořík: Pane docente, čím to, že má Česká republika tak dlouhou tradici geovědní spolupráce právě s Etiopií?

Kryštof Verner: Tato spolupráce má své kořeny už v období studené války, kdy se českoslovenští odborníci podíleli na výzkumu v několika afrických zemích. V Etiopii konkrétně působí naši geologové a hydrogeologové v určité kontinuitě už více než 40 let. Od roku 2012 se pak aktivity České geologické služby (ČGS) zintenzivnily a získaly formu rozvojové spolupráce, která je dnes financována Českou rozvojovou agenturou. Zároveň jsme navázali strategické partnerství s Federálním ministerstvem vody a energetiky Etiopie. Na tomto pevném základě se nám daří kombinovat špičkovou vědu, praktickou aplikaci výzkumu i přímý rozvojový přínos.

Jan Záhořík: Jaké konkrétní projekty v Etiopii momentálně vedete?

Kryštof Verner: Aktuálně realizujeme tři velké projekty zaměřené na geologický, hydrogeologický a půdní výzkum. Všechny mají zásadní dopad – nejen na vědecké poznání, ale i na konkrétní plánování rozvoje. Výsledkem jsou detailní mapy různých měřítek, které zachycují geologickou stavbu, hydrologické poměry i charakter půd. Tyto mapy jsou pak základem pro rozhodování o výstavbě infrastruktury, hospodaření s vodou, ochraně přírody i zemědělské produkci.

Jan Záhořík: V dokumentu se píše o jedinečné geologické mapě Etiopie. Můžete ji přiblížit?

Kryštof Verner: Určitě. Jedním z našich nejvýznamnějších výstupů je tvorba národní geologické a hydrogeologické mapy celého území Etiopie v měřítku 1 : 1 000 000. To je z hlediska rozsahu i komplexnosti naprosto unikátní práce – ať už v africkém, nebo světovém měřítku. Mapy jsme slavnostně předali etiopským partnerům během státní návštěvy místopředsedy vlády Mariana Jurečky. Od února 2025 jsou tyto mapy dostupné všem uživatelům po celém světě také v interaktivní online verzi. Věříme, že právě tato interaktivní verze výrazně rozšíří jejich využitelnost pro státní správu, výzkum i soukromý sektor.

Jan Záhořík: Kdo konkrétně v Etiopii s těmito daty pracuje?

Kryštof Verner: Spolupracujeme úzce s ministerstvy, regionálními správami i univerzitami. Na základě našich map mj. vznikají krajinné a územní plány, které například určují oblasti náchylné k sesuvům půdy, destruktivní erozi nebo náhlým propadům terénu. Pomáháme tak nejen ochránit infrastrukturu, ale především lidské životy a přírodní zdroje. V dlouhodobém horizontu tyto výstupy přispívají k udržitelnému hospodaření se zemědělskou půdou, vodou i surovinami.

Jan Záhořík: Hrají nějakou roli v těchto projektech i čeští a etiopští studenti?

Kryštof Verner: Velmi důležitou. Součástí našich aktivit je systematický přenos znalostí – prostřednictvím postgraduálních kurzů, workshopů a společného výzkumu. Etiopští kolegové často pokračují ve studiu v Česku, a spolupráce má už dnes hmatatelné výsledky v podobě společně publikovaných knih, map a článků v impaktovaných časopisech. Považuji to za jeden z nejcennějších aspektů naší práce – pomáháme budovat kapacity, které v Etiopii zůstanou.

Jan Záhořík: A co byznysová rovina? Mají vaše data využití i pro soukromý sektor?

Kryštof Verner: Rozhodně. Mapové a geovědní výstupy jsou klíčové pro jakékoli investiční rozhodování. Pomáhají například lokalizovat zásoby strategických nerostných surovin, které jsou zásadní pro baterie a obnovitelné zdroje energie. Dále umožňují posoudit geotermální potenciál, vytipovat vhodná místa pro ukládání CO₂, ale i plánovat výstavbu infrastruktury s ohledem na geologická rizika. Věříme, že právě zde může česká expertíza pomoci otevřít nové příležitosti i pro další české subjekty a soukromé firmy.

Jan Záhořík: V čem spočívá inovace, kterou přinášíte?

Kryštof Verner: Pracujeme na tvorbě trojrozměrných geologických a hydrogeologických modelů, které budou založené na strojovém učení a dalších nástrojích umělé inteligence. Tyto modely umožní ještě přesnější predikci rizik, efektivnější využití přírodních zdrojů a komplexnější pohled na podzemní struktury. Je to technologie, která může zásadně změnit přístup k rozvoji v celé oblasti afrického rohu.

Jan Záhořík: Co je podle vás širší smysl české přítomnosti v Etiopii?

Kryštof Verner: Nejde jen o vědu, ale o důvěru, partnerství a přímý přínos místnímu obyvatelstvu. Etiopie má obrovský potenciál, nicméně bez kvalitních dat, vzdělání a expertízy ho nelze plně využít. Naše práce přináší konkrétní zlepšení – a zároveň zviditelňuje Českou republiku jako spolehlivého, kompetentního a dlouhodobě angažovaného partnera v Africe. A v době, kdy o vliv na tomto kontinentu soupeří velmoci, je to mimořádně důležité.

V menším množství od začátku září, ve větším pak od jeho konce až průběhu října čelí Sýrie exodu části libanonské populace z izraelskými zásahy ohrožených míst nejen v Bejrútu, ale i dalších částech země. Z podobných, tj. bezpečnostních pohnutek se vracejí i někteří Syřané, kteří s návratem do rodné vlasti doposud otáleli.

• Přestože je příliv imigrantů do Sýrie dobře organizačně zvládán, přináší s sebou určité dílčí výzvy a některá ekonomická specifika
• V rámci naší teritoriální a ekonomické specializace nabízíme jak komplexní, tak průběžné pokrytí daného tématu dle potřeb
• Zájemci z řad specializované i nejširší veřejnosti nás mohou standardně kontaktovat na našem webu či přes obvyklé kolonky

Libanonští záchranáři (sdružení pod oficiálním názvem Civil Defence, tj. občanská, civilní obrana) jsou v současnosti zřejmě nejaktivnější silou činnou na půdě země ve smyslu pomoci nejen přímým, ale i sekundárním obětem izraelských útoků proti vybraným lokalitám v zemi cedrů.

• Záchranáři spadají do kategorie „civilní obrany“ společně s hasiči, kteří jsou s nimi prakticky ve stejném nasazení
• Výjezdy jsou uskutečňovány v zásadě bezprostředně po detekci exploze, tj. bez ohledu na případný následný útok
• Kromě státních složek jsou při poskytování pomoci aktivní i zdravotníci typu Červeného kříže, charity, NGO apod.

Aktuální exodus z hlavních libanonských oblastí postižených izraelskými útoky vyvolává pochopitelně řadu emocí, což ústí v leckdy nadsazené či jinak nepřesné údaje o něm. Zájemcům z řad profesionální, novinářské či zainteresované laické veřejnosti nabízíme do této problematiky fundovaný, realistický vhled.

• Migrace v důsledku izraelských útoků neprobíhá pouze interně, ale právě i směrem do Sýrie
• Kromě potřeby útěku do bezpečí hraje roli i ekonomický faktor, v první řadě ceny nájmů
• Velkou část „migrujících“ tvoří překvapivě i dosud v Libanonu žijící Syřané, kteří se tímto způsobem v podstatě vracejí domů

Kromě smluv ve stavebnictví uzavřela Íránská islámská republika se Sýrií v posledním cca roce smlouvy a memoranda o spolupráci v dalších oborech, namátkou telekomunikacích, školství a vzdělávání či zemědělství a dodávkách související techniky. U většiny z nich se návazně rozjela či právě v této době rozjíždí jejich implementace do praxe.

• Netrpělivě je očekáván zejména faktický příchod výhledového třetího mobilního operátora na syrském trhu, společnosti Wafa (Telecom)
• Zvláštním ujednáním je dohoda o barterovém obchodování, významně vycházející z reálných možností a praktických potřeb obou stran
• Velkou míru prozíravosti projevily ty vzdělávací instituce, které se se svými protějšky domluvily např. na výměnných programech

Oborovým specialistům, zájemcům z řad novinářů i laické zájmové veřejnosti, stejně jako našim váženým investičním klientům a zákazníkům z řad soukromých firem v ČR i zahraničí nabízíme další ze série specializovaných studií snažících se poučeným způsobem nastínit další možný vývoj v Sýrii. Tentokrát se soustředíme na vztahy se zeměmi Perského zálivu, resp. tzv. GCC (Gulf Cooperation Council), a to se zvláštním přihlédnutím k Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům a Kataru.

• Saúdská Arábie je zdánlivě nejpragmatičtější zemí stran normalizace v oblasti, zároveň však stále existují otazníky nad její faktickou (ne)provázaností se Spojenými státy
• Přestože stojí zdánlivě stranou a „hledí si svého“, poskytly Spojené arabské emiráty Sýrii v uplynulých letech skutečnou pomocnou ruku – a to nejen slovy, ale i činy
• Jak už jsme nejednou zmiňovali, Katar se vychyluje nejen z osy obecného trendu normalizace se Sýrií, ale i ze širšího rámce spolupráce v rámci GCC jako takové

Pěstitelé citrusů v pobřežních guvernorátech Tartús a Latákie čelí ekonomickým problémům, na což vláda v Damašku zareagovala souborem opatření, které mají zemědělcům pomoci a vést k nalezení pro všechny výhodného udržitelného modelu v tomto odvětví.

● Jednotlivá ministerstva a další instituce hledají způsoby vývozu co nejvíce citrusů na zahraniční trhy

● Vláda plánuje program bezplatného poskytnutí nových sazenic citrusů, jež nahradí přestárlé stromy

● Do hry se opět vrací dříve plánovaný projekt státní továrny na výrobu šťávy v latákijské provincii

Vedoucí diplomatické mise Indonéské republiky v Sýrii Wajid Fauzi navštívil v minulém týdnu provincii Tartús, aby zde jednal s místním guvernérem Abd al-Halímem Chalílem o možnostech prohloubení ekonomické a obchodní spolupráce. Velvyslanec se v rámci svého programu sešel rovněž s představiteli Tartuské obchodní a průmyslové komory.

• Sýrii pojí s nejlidnatější muslimskou zemí historické vztahy, jež nejsou zatíženy žádnými politickými problémy
• Panuje shoda na tom, že syrský přímořský region může v posilování vztahů s Indonésií sehrát významnou roli
• Velvyslanec pozval představitele syrského průmyslu a obchodu na veletrh, který se koná tento měsíc v Jakartě