Po ukončení více než dekádu trvající války se v Sýrii začínají objevovat náznaky ekonomické naděje, jakkoliv země i nadále čelí velkým výzvám. Se znovudobytím většiny ropných vrtů ve východní Sýrii a v strategických oblastech, jako je syrská Džazíra, a spolu s množstvím iniciativ v Zálivu a se získáním regionální podpory narůstají možnosti nastoupit na cestu jednoznačně vedoucí k obnově země a hospodářskému oživení.

Snad nejdůležitější pozitivní událostí pro syrskou ekonomiku v poslední době, je získání většiny ropných vrtů v guvernorátech Dajr az-Zawr a Hasaka pod vládní kontrolu, což znamená návrat životně důležitého energetického zdroje. Tento vývoj, ač prozatím nevedl k obnovení produkce na předchozí úrovni z důvodu nutných investic a technologické modernizace, pokládá základy pro celkovou obnovu energetického sektoru. Vše probíhá v kontextu zásadního zlepšení regionálních vztahů, přičemž zvláště iniciativy v Zálivu přispěly k otevření nových komunikačních kanálů a k podpoře hospodářské diplomacie.

Návštěva egyptské ekonomické delegace v Damašku

Během první oficiální návštěvy za posledních patnáct let dorazila před časem do Damašku vysoká egyptská delegace v čele s prezidentem Federace egyptských obchodních komor Ahmadem al-Wakílem, aby se zúčastnila společného syrsko-egyptského ekonomického fóra. Egyptskou delegaci tvořilo 26 vedoucích představitelů egyptských obchodních a průmyslových komor i zástupci soukromého sektoru v oblasti energetiky (elektřina, ropa, plyn), infrastruktury, stavebních materiálů, průmyslu, zemědělství, dopravy a logistiky.

Jedním z nejdůležitějších výsledků návštěvy bylo podepsání řady memorand o porozumění s cílem posílit spolupráci. Diskutovala se oblast energetiky, zejména podpora dodávek ropných produktů a obnova syrské plynárenské a ropné infrastruktury. Tato spolupráce by navazovala na předchozí dohody o dodávkách egyptského plynu. Diskutovaly se rovněž zemědělství a průmysl. Jmenovitě se zkoumaly možnosti spolupráce při rekultivaci zemědělské půdy, při rozvoji potravinářského, farmaceutického a textilního průmyslu, při obnově zastavených továren a obnově infrastruktury. Zájem je o využití egyptského know-how v oblasti výstavby silnic, mostů, nových měst, městských komunit a přístavů.

Prezident Ahmad aš-Šara vyzval egyptské společnosti, aby přispěly k obnově Sýrie, a navrhl vytvoření institucionálního mechanismu a přímého komunikačního kanálu mezi soukromými společnostmi v obou zemích. Bylo také dosaženo dohody o pořádání pravidelných vzájemných návštěv podnikatelů. Lze říci, že tato návštěva se svou koncentrací na proměnu příležitostí v praktické projekty představuje začátek nové etapy v ekonomických vztazích mezi oběma zeměmi. Také vztahy s Tureckem se postupně zlepšují navzdory politickým složitostem a otevírají se příležitosti ke spolupráci v oblastech obchodu, energetiky a obnovy, zejména v severních regionech. To zažehává jiskřičku naděje uprostřed mezinárodních sankcí, které i nadále zatěžují syrskou ekonomiku.

Nová ekonomická legislativa

Nový investiční zákon schválený syrskou vládou je jedním z nejvýznamnějších nástrojů zaměřených na přilákání místního i zahraničního kapitálu. Zákon nabízí značné daňové a celní úlevy, zaručuje ochranu investorů a poskytuje administrativní zázemí se současným snížením byrokracie, která byla v minulosti hlavní překážkou. Zákon se zaměřuje zejména na velké rozvojové rekonstrukční projekty, přičemž dává přednost výrobnímu sektoru a sektoru služeb, které poskytují množství pracovní příležitosti a podporují lokální ekonomiku. Nový investiční zákon také otevírá dveře partnerstvím mezi státním a soukromým sektorem v infrastrukturních projektech, které Sýrie naléhavě potřebuje.

Navzdory těmto pozitivním faktorům čelí syrská ekonomika i nadále vážným problémům, jež zpomalují proces obnovy. Zrušení tzv. Caesar Act a dalších amerických sankcí je jistě klíčovým posunem podporujícím obnovu Sýrie. Tyto kroky ale stále zůstávají podmíněné a probíhají postupné.

Zrušení Caesar Act a jeho dopady

Caesar Act byl oficiálně zrušen. V prosinci 2025, když Kongres (Sněmovna reprezentantů a Senát) schválil Zákon o zmocnění k národní obraně na fiskální rok 2026 (National Defense Authorization Act for Fiscal Year 2026), podepsal prezident Donald Trump trvalé zrušení Caesar Act, jež bylo součástí schváleného zákona. Jde o nejvýznamnější krok v postupném rušení amerických sankcí vůči Sýrii, jenž má pomoci ekonomickému oživení a procesu obnovy.

Za hlavní pozitivní dopady zrušení Caesar Act lze označit:

• Odstranění klíčových právních překážek a umožnění dříve zakázaných mezinárodních investic do pro obnovu životně důležitých odvětví, jako je energetika, infrastruktura a stavebnictví.
• Umožnění syrským finančním institucím znovu se připojit ke globálním sítím (mj. SWIFT), což výrazně usnadní obchod a finanční převody.
• Pozitivní vyhlídky vedou ke stabilitě směnného kurzu a poklesu inflace, což podněcuje mezinárodní společnosti, aby zvážily, jaké se v Sýrii naskýtají příležitosti.

Překážky a výzvy

Určité překážky a výzvy nadále přetrvávají, mezi nimi zejména:

• Některé cílené a specifické sankce proti určitým osobám a subjektům (zejména těm spojeným s minulým režimem) zůstávají v platnosti a vyžadují, aby investoři provedli důkladné prověření daných subjektů (due diligence).
• Zahájení obnovy komplikují vnitřní strukturální překážky jdoucí nad rámec sankcí, jako je masivní zničení infrastruktury (mimo jiné v sektoru elektřiny a vody). Přetrvávající korupce a bezpečnostní nestabilita v některých oblastech brání přilákání velkých investic.
• Změny probíhají pomalu a je třeba zvýšené trpělivosti, neboť zásadní ekonomické dopady se projeví až v řádu měsíců či dokonce roků. Přeměna stávajících příležitostí v úspěšné projekty závisí na efektivních vnitřních reformách a dobré správě věcí veřejných.

Lze shrnout, že zrušení sankcí vyvolává naděje na obnovu po letech izolace, ale cesta ke komplexnímu hospodářskému oživení je stále dlouhá a závisí na zlepšení vnitřních podmínek v Sýrii a pokračující mezinárodní podpoře.

Systém SWIFT

Syrská centrální banka 20. listopadu 2025 oznámila, že po zhruba čtrnáctileté přestávce způsobené sankcemi odeslala svou první oficiální zprávu prostřednictvím systému SWIFT. Syrským bankám byly přiděleny kódy SWIFT a úřady oznámily svůj záměr zahájit transakce „během několika týdnů“. Očekává se, že dojde k výraznému snížení nákladů na finanční transfery, urychlení procesů dovozu a vývozu a podpoře toku investic do obnovy.

Návrat do sítě pro mezinárodní finanční transakce ale vyžaduje praktické kroky. Je třeba znovu vybudovat přímé komunikační kanály s globálními bankami. Neschopnost otevřít systém SWIFT pro mezinárodní finanční transakce zůstává jednou z nejvážnějších technických překážek, kterým čelí syrský bankovní sektor. Stále dochází k přímým převodům hotovosti a neoficiálním alternativám.

Bezpečnostní problémy v některých oblastech, vážně poškozená infrastruktura, nedostatek likvidity a finančních prostředků a vysoká míra chudoby a nezaměstnanosti navíc vytvářejí pro potenciální investory obtížné prostředí. Přetrvávající nestabilita směnného kurzu syrské libry také zvyšuje investiční rizika a snižuje důvěru v místní ekonomiku.

Slibné sektory

Navzdory těmto výzvám existují v Sýrii slibné ekonomické sektory s výrazným potenciálem sloužit v nadcházejícím období jako hybatelé růstu:

• Energetický sektor: S návratem ropných vrtů pod vládní kontrolu může tento sektor opět přispívat do národního hospodářství, zejména pokud dojde k rozvinutí partnerství se společnostmi ze spřátelených zemí s cílem modernizovat infrastrukturu a zvýšit produktivitu.
• Zemědělský sektor: Sýrie má úrodnou půdu, vodní zdroje (navzdory problémům) a silnou zemědělskou tradici, díky čemuž má tento sektor potenciál rychlého růstu, zvýšení exportu a zajištění potravinové bezpečnosti.
• Turistický sektor: Sýrie disponuje unikátním historickým a kulturním dědictvím s výrazným potenciálem pro obnovení a posílení cestovního ruchu, jakmile se zlepší bezpečnostní podmínky a vytvoří se odpovídající turistická infrastruktura.
• Průmyslový sektor: Obnova průmyslu – zejména zpracovatelského, textilního a potravinářského – může zajistit významné pracovní příležitosti a přispět ke snížení importu.

Nutné kroky

Aby Sýrie dosáhla požadovaného hospodářského oživení, potřebuje komplexní strategii, která se zaměří na:

• Promyšlenou podobu obnovy, v jejímž rámci budou upřednostněny projekty s velkým rozvojovým dopadem, které poskytnou množství pracovních příležitostí a budou současně stimulovat různá hospodářská odvětví.
• Ekonomickou diverzifikaci s cílem snížit závislost na ropném sektoru, jež bude zaměřena na sektory výroby a služeb, v nichž má Sýrie komparativní výhody.
• Posilování partnerství se sousedními zeměmi v rámci regionální hospodářské integrace, která bude ku prospěchu všem zúčastněným.
• Budování důvěry prostřednictvím zkvalitnění podnikatelského prostředí, transparentnosti postupů, ochranou investorů a boje proti korupci.
• Investice do lidského kapitálu prostřednictvím vzdělávání a formování kvalitních kádrů schopných vést rozvojový proces.

Závěr

Cesta k obnově Sýrie a jejímu hospodářskému oživení je dlouhá a trnitá, ale řada současných indicií umožňuje vidět na obzoru záblesky naděje. Obnova přírodních zdrojů, zlepšení regionálních vztahů a legislativa podporující investice jsou právě těmi faktory, v nichž tkví potenciál pro lepší ekonomickou budoucnost. Úspěch v této fázi vyžaduje komplexní úsilí na národní úrovni, regionální a mezinárodní spolupráci a zejména jasnou vizi beroucí na zřetel zájmy a blaho syrského lidu. Sýrie se svou strategickou polohou, lidskými a přírodními zdroji a kulturním dědictvím vykazuje rysy, které jsou předpokladem úspěšného návratu na pozici významného regionálního ekonomického hráče. Překážky přetrvávají a výzvy jsou značné, ale dlouhé dějiny Sýrie potvrzují, že Syřané jsou schopni překonat nepřízeň osudu a vybudovat lepší budoucnost pro nové generace.  Syrská ekonomika dnes sice chřadne, ale situace není rozhodně beznadějná. Dokud zde bude vůle a odhodlání budovat a tvořit, naděje na zotavení a obnovu země jistě trvá.

Júnus Násir je syrský ekonomický odborník a náš stálý damašský dopisovatel.

Plukovník Turkí al-Hasan patří mezi přední osobnosti, jež se pravidelně vyjadřují v lokálních syrských, ale i zahraničních (arabských i nearabských) médiích k okolnostem války v Sýrii. Kromě své vysoké vojenské hodnosti je rovněž výzkumníkem v oblasti strategických studií a ve svých mediálních vystoupeních často poodhaluje některé ne zcela zřejmé skutečnosti či koriguje různá nepravdivá tvrzení, která se kolem syrského konfliktu objevují. S panem Hasanem jsme pořídili v jeho damašské kanceláři exkluzívní dvouhodinový rozhovor, který jsme se vzhledem k množství obsažených informací rozhodli pro přehlednost rozdělit do několika částí. Zde přinášíme první z nich:

Pane plukovníku, jsme velmi rádi za příležitost setkat se s Vámi a pohovořit o válce v Sýrii a vnějších aktérech, kteří do ní zasahovali. Můžete nám přiblížit, kdo se na krvavých událostech v zemi významně podílel, ať již hovoříme o státech, organizacích, jednotlivcích?

Nejprve mi dovolte, abych Vás srdečně přivítal při našem prvním osobním setkání a abych Vaším prostřednictví pozdravil vedení české společnosti Dealtrade Group, čtenáře webu Rebuildsyria.cz a všechny přátele v České republice. Dění v Sýrii svou dramatičností s tragickými konsekvencemi během uplynulých jedenácti let zaměstnávalo veškerá média. Některá z nich se od počátku vědomě identifikovala s určitými politickými cíli, další přinášela nepřesný obraz zdejších události. Postupem času část médií, u nichž nešlo o záměr, začala informovat objektivněji. Věci se začaly vyjasňovat a nadále se vyjasňují. Syrské události mají globální rozměr, a tak jako u jiných historických událostí typu první či druhé světové války lze rozdělovat to, co bylo před nimi a po nich. Vše bylo překvapivé, gradující, transformující, podezřelé a šokující. Realita se změnila a Sýrie po válce bude jiná, než byla před válkou. Na zdejších událostech se podílelo mnoho zemí. Jistou formu politické podpory těm, kdo mířili na syrský stát a syrský lid, poskytlo na počátku 133 zemí, přičemž přímo dění v Sýrii se tak či onak podílely osoby pocházející z 83 různých států. Uvedu čísla ze tří různých zdrojů – a zdůrazňuji, že se jedná o západní zdroje –, která ukazují rozměr investic do tzv. globálního džihádu, tedy teroristických skupin, které byly zformovány, aby působily v Sýrii. Byly vyzbrojeny, vycvičeny, financovány a řízeny různými státy a zahraničními zpravodajskými službami. Moderními a pokročilými zbraněmi, které tito teroristé měli, nedisponuje ani leckterá vyspělá armáda. Ale k číslům: v roce 2013 uvedlo britské ministerstvo obrany, že počet teroristů, kteří mezi lety 2011 a 2013 přišli do Sýrie ze zahraničí, dosáhl sta tisíc. Institut v americkém Washingtonu v roce 2014 publikoval, že počet teroristů, kteří přišli bojovat do Sýrie činí 248 tisíc. Podotýkám, že jde o pouze o zahraniční bojovníky, nikoliv o teroristy pocházející přímo ze Sýrie. Co se týče zemí, odkud teroristé přišli, největší počet, 26 tisíc, byl z Turecka, dále z Čečenska, ze Saúdské Arábie a tak dále. Podle Washingtonského institutu jich bylo v Sýrii 82 tisíc usmrceno, 12 tisíc je pohřešovaných, 91 tisíc se jich vrátilo a zbytek jich v dané době stále bojoval v Sýrii. Největší koncentrace zahraničních teroristů v jeden moment byla v říjnu 2013, tehdy jich bylo v Sýrii 143 tisíc. Podle německého Firil Center byl na počátku roku 2017 celkový počet teroristů, kteří v průběhu konfliktu přišli do Sýrie, včetně těch, kteří byli usmrceni nebo se vrátili do svých zemí, 360 tisíc.

To jsou čísla srovnatelná s armádami velkých států…

Jsou armády velmocí, které takových čísel nedosahují. Francouzská armáda po své restrukturalizací čítala bez záloh 135 tisíc vojáků ve službě. Izraelská armáda, o které se říká, že je nejsilnější, nejvyspělejší a nejkvalitnější na Blízkém východě, nemá ani 150 tisíc lidí ve zbrani. V Sýrii byl jednoduše spojen celý globální terorismus.

Kdo jej spojil?

Jde o projekt Západu a nejde o nic tajného, neskrývají to.

A kdo stál za financováním tohoto projektu?

Mohu odkázat na slova Hamada bin Džásima, premiéra a ministra obrany Kataru, který v interview pro BBC řekl, že zaplatili 137 miliard dolarů a ještě více, že nešlo o rozhodnutí Kataru, ale spíše o kolektivní rozhodnutí v čele se Spojenými státy americkými. Úkoly byly rozděleny v rámci aliance západních velmocí, tedy Ameriky, Británie, Francie, a států regionu, tedy Turecka, Saúdské Arábie, Kataru a Jordánska. Německo se nezapojilo přímo vojensky, ale poskytovalo technickou a finanční podporu. To řekl Hamad bin Džásim, jenž je tím, kdo v té době participoval na tomto projektu a je tím, kdo řešil otázku vyloučení Sýrie z Ligy arabských států. Doslova prohlásil: „minuli jsme se a bylo po lovu“. Měl tím na mysli rozpory, které vznikly mezi Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž tím, na koho byl pořádán lov, byla Sýrie. Stejně tak prohlásil, že Katar nehrál žádnou hru, v níž by nebyly zapojeny Saúdská Arábie a další regionální státy. Myslím, že tato slova jasně svědčí, o vnějším vměšování a jeho rozsahu. Události, které nyní probíhají v Darʽá, jsou koncem terorismu, určitě je sledujete a možná o nich píšete. Vše spěje k dohodě, složení zbraní a následnému vypořádání.

Jak to, že vše probíhá tak rychle?

Na začátku září došlo k eskalaci a objevila se ta samá hesla volající k odporu a svržení režimu. V podstatě ze dne na den dochází k vypořádání, které se vztahuje na všechny, včetně 8. sboru vedeného Ahmadem al-Awdou. To napovídá, že tihle lidé byli napojeni na vnější projekt. Vnější podpora ustala v důsledku změny jordánské politiky, o které víte. Fakt, že se Jordánsko postavilo proti přítomnosti teroristů na hranicích mezi oběma zeměmi, byl pro Sýrii velmi užitečný.

Pokračování rozhovoru připravujeme…