Občanská společnost je komplikovaný a stále diskutovaný pojem, který nicméně ve svém jádru značí především nevládní a neziskové instituce a organizace působící ve veřejné sféře v zájmu celospolečenské kultivace a rozvoje. Můžeme si představit charitativní organizace, odbory, organizace na ochranu lidských práv, kulturní instituce, ekologické organizace a podobně. Občanská společnost funguje jako most mezi státem a jednotlivci, podporuje občanskou participaci, chrání lidská práva a přispívá k udržitelnému rozvoji. Jejím hlavním reprezentantem jsou nevládní neziskové organizace, které působí nezávisle na vládě a soukromém sektoru a jejichž cílem je sloužit společnosti a dosahovat sociálních, kulturních a hospodářských cílů. Klíčové roli hraje pomoc dobrovolníků a dárců pro zapojení jednotlivých komunit, ochranu lidských práv a prosazování udržitelného rozvoje. Abychom si posvítili na syrskou občanskou společnost jak před pádem Asadova režimu, tak na to, co se očekává od nového vedení, setkali jsme se s doktorem Bahdžatem Akrúšem, předsedou správní rady organizace Kreativně pro vlast, která aktivně působí v syrské společnosti, abychom s ním pohovořili o výzvách, které před syrskou občanskou společností stojí, a o tom, co se očekává od nové éry.

Pane doktore, je nám ctí, že s Vámi můžeme udělat rozhovor. První otázka: Jaká je Vaše definice občanské společnosti a jak vidíte její roli v Sýrii, ať už nyní nebo v budoucnu?

Je mi potěšením být hostem Vaší mediální platformy. Co se týče občanské společnosti, jde o termín označující širokou skupinu nevládních a neziskových organizací a institucí, které jsou veřejně činné a jejich cílem je celospolečenský rozvoj. Patří mezi ně charitativní organizace, odbory, organizace pro ochranu lidských práv, kulturní instituce, ekologické organizace a další. Občanská společnost je mostem mezi státem a lidmi, podporuje občanskou participaci, chrání lidská práva a přispívá k dosažení udržitelného rozvoje. Naše nadace Kreativně pro vlast je neziskovou organizací, která se zabývá rozvojovým aspektem, tj. intelektuální, rozvojovou a pěstitelskou tvořivostí. Z toho je jasné, že občanská společnost neznamená jen charitativní organizace, ale může mít rozvojový a kulturní přesah. Občanský společnost zasahuje do fungování místních společenství, zároveň doplňuje činnost státu.

Lze dle Vás ztotožnit občanskou společnost s něčím, jako jsou lokální komunity?

Ne, občanská společnost rozhodně není synonymem pro lokální komunitu. Komunitou se rozumí skupina lidí, kteří žijí na určitém místě, sdílejí společné zvyky, tradice a kulturu. Občanská společnost je oproti tomu širší pojem, který zahrnuje organizace a instituce působící na širší úrovni, ať už místní, národní nebo dokonce mezinárodní. Občanská společnost podporuje občanské hodnoty a lidská práva, zatímco komunita se více zaměřuje na každodenní život a sociální interakce v určité oblasti.

Jak byste bez příkras charakterizoval stav současné syrské společnosti?

Sýrie čelí celé řadě problémů, ale pokud bych měl vyzdvihnout nějaká pozitiva, tak je to rozhodně kulturní a sociální rozmanitost, jistá solidarita a tmel mezi jednotlivými segmenty společnosti. Syřané během války projevili svoji houževnatost. Máme velmi silnou mladou generaci, která je navzdory špatným podmínkám ochotna budovat svůj byznys. Syřané během války prokázali velkou odolnost a schopnost přizpůsobit se obtížným okolnostem. Máme množství vzdělaných mladých lidí, kteří mohou být hnací silou změn a rozvoje. Syrská společnost má ovšem také slabiny. Zejména bych zmínil široce rozevřené sociální a politické nůžky. Válka zapříčinila hluboké rozpory ve společnosti, což komplikuje proces obnovy. Dalším problémem je zničená infrastruktura bránící rozvoji a prohlubující hospodářskou krizi. Také mnoho občanských organizací trpí nedostatkem zdrojů a odborníků, což omezuje jejich efektivitu.

Jakou roli podle Vás sehraje občanská společnost v budoucí Sýrii?

V nadcházející fázi obnovy země budeme potřebovat silnou a efektivní občanskou společnost. Je třeba podporovat občanskou angažovanost povzbuzováním občanů k účasti na rozhodování o věcech veřejných a na budování státu. Musíme monitorovat porušování práv a prosazovat sociální spravedlnost. Občanská společnost se také může podílet na cestě vedoucí k udržitelnému rozvoji. Budeme muset realizovat projekty řešící chudobu a nezaměstnanost a podporující vzdělávání a zdravotnictví. Stejně tak je třeba stavět mosty mezi různými vrstvami společnosti a podporovat hodnoty tolerance a soužití.

Jaké jsou podle Vás hlavní mechanismy pro rozvoj činnosti občanské společnosti v Sýrii?

Jednou z cest posílení úlohy občanské společnosti v Sýrii je rozhodně posilování mezinárodních partnerství, spolupráce s mezinárodními organizacemi s cílem získat finanční a technickou podporu. Nelze pominout budování kapacit prostřednictvím školení místních zaměstnanců v oblasti řízení projektů a řádné správy věcí veřejných. Přijetím zásad transparentnosti a zajištěním odpovědnosti organizací vůči komunitě se jistě posuneme mnohem dál. S programovým využitím sociálních médií a moderních technologií dojde ke zlepšení komunikace a koordinace mezi jednotlivými organizacemi. Musíme podporovat spolupráci mezi místními a mezinárodními organizacemi. Vytvářet pracovní sítě které umožní výměnu odborných znalostí a zdrojů.

Můžete nám prozradit něco bližšího o Vaší organizaci „Kreativně pro vlast“ (Mubdi’ún min adžli watan) a jejím působení v Sýrii?

Dělali jsme doslova vše, co bylo v našich silách, abychom vybudovali relativně solidní infrastrukturu rozšířenou v guveronorátech Damašek, Latákíja, Tartús, Suwajdá, Aleppo a Homs. Vykonali jsme spoustu práce se zaměřením na myšlení, rozvoj, podporou vědecké, vzdělávací, kulturní a umělecké tvořivosti. Každý rok udělujeme cenu (kreativci roku), která podporuje konkrétní aktéry v oblasti kultury a vzdělávání. V letošním roce máme velký zájem o malé projekty a máme investiční projekt v oblasti kultury, na kterém pracujeme v průběhu tohoto roku. Naše situace je celkově stabilní. Jedním z důvodů slabého potenciálu občanské společnosti v Sýrii je nedostatek mezinárodních organizací, které by podporovaly a sponzorovaly organizace občanské společnosti kvůli bezpečnostním a vojenským složkám, a občanská společnost rozvíjí svou činnost prostřednictvím těchto organizací, se kterými doufáme, že v další fázi budeme mít silnou komunikaci (organizace, které sponzorují projekty). Za minulého režimu se podpora omezovala na osvobozené oblasti, zatímco v režimem kontrolovaných oblastech vše řešil stát. Nyní doufáme, že dojde k rozšíření působnosti syrských občanských organizací, že budou mít podíl na financování a skrze něj čím dál větší podíl na rozvoji společnosti. Doufáme, že naše organizace „Kreativně pro vlast“ sehraje důležitou roli, protože se zabývá intelektuální situací, a protože v této fázi potřebujeme zejména pracovat s mládeží a jejím potenciálem. Bez toho bude naše práce marná. Naše organizace hraje významnou roli v oblasti péče o mládež, kreativitu a kulturu.

Jak si jako ředitel občansko-společenské organizace představujete budoucnost občanské práce v Sýrii? Jaké jsou Vaše sny v této oblasti?

To, co si přejeme a o co usilujeme, je, aby občanská společnost plnila svou skutečnou úlohu při budování naší vlasti.  Občanská společnost má velmi silnou a významnou úlohu a je třeba se na ni spoléhat, aby bylo dosaženo udržitelného rozvoje. Pokud bude občanská společnost odstrčena na druhou kolej, nedojde k rozvoji státu. Usilujeme o to, aby občanská společnost převzala svou úlohu v oblasti rozvoje, informovanosti, budování projektů, svou úlohu při vzdělávání a kvalifikaci mládeže a měla skutečný dopad v terénu. Chceme, aby stát skutečně uznal sílu a význam občanské společnosti a aby se občanská společnost stala skutečným společníkem státu a překlenula propast mezi jednotlivci a vládami. Občanská společnost musí mít možnost hrát svou roli, ať už jde o organizace, instituce, strany nebo odbory, aby byla skutečně vlivná a reprezentovala plně své členy, svůj potenciál a ambice, a vyjadřovala své názory a myšlenky. Konkrétně syrská mládež je plná nápadů a má velmi úžasný tvůrčí rozměr, který vidíme prostřednictvím naší instituce (vidíme tvůrčí a intelektuální rozměr na vysoké úrovni). Pokud mládež a občanská společnost dostane své právo a svobodu realizovat své myšlenky a práci, dojde ke skutečné výstavbě státu. Pomůžeme státu s jeho celkovým hospodařením a mládeži tím, že rozvine své schopnosti a svůj intelekt k realizaci svých projektů, ať už malých, mikro nebo středních. Pokud jde o ty vyloženě velké projekt, aktuálně v Sýrii nejsme schopni vytvořit obrovské projekty, protože potřebují obrovské finanční prostředky, což kvůli stávající politické a hospodářské situaci není možné. Výstavba naší země může být realizována pouze prostřednictvím malých, středních a mikro projektů, a ty může realizovat pouze místní nebo občanská společnost. Pokud se podíváme na bohaté země, jako je Čína, Japonsko a další, velká část jejich ekonomiky závisí na malých projektech realizovaných jednotlivci v rámci jejich organizací, což je jedním z důvodů síly ekonomiky těchto zemí. Rádi bychom se v Sýrii v tomto inspirovali. Chceme, aby občanská společnost dostála svojí roli a plnila své povinnosti při budování ekonomiky země, z čehož budou mít prospěch všichni jednotlivci.

Pane doktore, chtěl byste uvést něco závěrem?

Posílením role občanské společnosti a rozvojem jejích pracovních mechanismů můžou Syřané překonat současné problémy a vybudovat stabilnější a prosperující budoucnost. Toto úsilí bude vyžadovat spolupráci všech stran (od státu po mezinárodní organizace, od jednotlivců po místní instituce), aby občanská společnost byla hnací silou pozitivních změn.

Doktora Akrúše vyzpovídal a reportáž připravil náš damašský dopisovatel Júnus an-Násir.