Poválečná obnova je pro Syřany zásadní národní výzvou, v níž zcela nezbytnou, ba přímo klíčovou roli sehrává inženýrství, respektive inženýrští specialisté. Jejich úloha se neomezuje na pouhou výstavbu, ale spočívá také v položení pevných základů pro návrat života společnosti do normálních kolejí a pro dosažení udržitelného rozvoje.

V počáteční fázi obnovy je na bedrech inženýrů především posouzení celkových škod a stanovení priorit. Inženýři provádí průzkumy v terénu s využitím pokročilých technologií, jako je fotografování pomocí dronů a 3D skenování. Zasažené budovy tak mohou vyhodnotit jako zachránitelné nebo naopak neudržitelné, čímž šetří čas a prostředky a zároveň zajišťují stavební integritu.

Dále přichází na řadu urbanistické plánování, během nějž inženýři pracují na modernizaci měst a vesnic se zaměřením na vodovodní, silniční a energetickou infrastrukturu, aby zajistili efektivitu a udržitelnost služeb. Inženýrský dohled je také nepostradatelný pro integraci konceptu udržitelnosti s hospodářským oživením.

Díky odborným znalostem získaným v zahraničí mohou inženýři zavádět technologie zeleného stavitelství využívajícího obnovitelných zdrojů energie a umožňujícího recyklovat stavební suť inovativními a ekologickými způsoby. Podceňovat ovšem ale nelze ani jejich roli v zachování kulturní identity prostřednictvím restaurování historických budov a archeologických lokalit podle přesných vědeckých standardů.

Summa summarum jsou inženýrské práce jednoduše hlavní hnací silou při budování nové Sýrie, převádění vizí do hmatatelné reality a obnovy míst i lidí.

S cílem seznámit naše čtenáře se situací v zemi z inženýrského pohledu, položili jsme deset otázek Muhammadovi al-Úwajsovi, jenž je vedoucím Výboru pro inženýrské projekty, ekonomické inženýrství a manažerské inženýrství v damašské pobočce Syrského odborového svazu inženýrů. Mezi další aktivity inženýra al-Úwajse patří zejména přednášení a konzultantství při realizaci developerského projektu Marotta City, o kterém jsme již vícekrát informovali.

Jak hodnotíte jako inženýr žijící v Sýrii příležitosti, které se současné době nabízejí českým firmám, aby se podílely na poválečné obnově?

Poválečná obnova Sýrie reálně otevírá široké možnosti pro mezinárodní spolupráci, a to i pro české společnosti, které mají dlouholeté zkušenosti v oblasti stavebnictví a strojírenského průmyslu. Možnosti se přitom neomezují jen na stavebnictví, ale zahrnují i ​​infrastrukturní projekty týkající se úpravy vody, kanalizačních sítí, energetiky nebo dopravních systémů.

Na základě Vaší znalosti trhu, jaké jsou v současné fázi obnovy nejžádanější inženýrské specializace? Jde o plánování projektů, infrastrukturu nebo geodetické práce? A jaké dovednosti by měl mít syrský inženýr, pokud chce být konkurenceschopný?

Aktuální fáze obnovy vyžaduje zapojení mnoha inženýrských oborů, ale lze říci, že v současnosti je největší poptávka po infrastruktuře, silnicích, energetice a bytovém inženýrství. Roste také poptávka po opravdu profesionálních inženýrech projektového řízení s bohatými zkušenostmi.

Jaké jsou podle Vás priority pro obnovu infrastruktury v syrských městech? A jak mohou pokročilé české technologie nabídnout v tomto ohledu efektivní řešení?

Podle mého názoru priority pro obnovu infrastruktury začínají základními službami, které přímo ovlivňují každodenní životy obyvatel, jako jsou vodovodní a kanalizační sítě. Pak následují silnice a dopravní sítě. Nakonec přichází obnova elektrických sítí a veřejných služeb. České technologie mohou nabídnout efektivní řešení, zejména v oblasti úpravy vody a hospodaření s vodními zdroji. Poptávka je zejména po využití moderních technologií pro monitorování sítí a regulaci spotřeby vody.

Česko má zcela evidentní zájem o syrské kulturní dědictví, o čemž svědčí spolupráce mezi Národním muzeem v Praze a Syrským ředitelstvím pro památky. Jak co nejlépe sladit naléhavou potřebu poválečné obnovy s ohledem na zachování architektonické a historické identity syrských měst, jako je zejména Aleppo?

Obnova není jen o znovuvybudování zničeného, ​​ale je také o zachování kulturní a architektonické identity měst. Syrská historická města mají nesmírnou kulturní hodnotu, a proto musí být proces obnovy založen na pečlivých studiích, které kladou důraz na zachování jejich původního architektonického charakteru. Rovnováhy lze dosáhnout systematickou spoluprací mezi architekty a odborníky na památkovou péči, používáním moderních technik v dokumentaci a restaurování a dodržováním mezinárodních standardů pro ochranu historických památek. Taková spolupráce by mohla spojit místní syrské odborníky s evropským know-how v oblasti restaurování památek.

Jakou roli mohou sehrát mladí syrští inženýři? Jak by mohli zdokonalit své schopnosti, zejména v oblasti plánování a projektového řízení?

Mladí inženýři budou páteří obnovy Sýrie, protože rozsah všech prací je obrovský a bude trvat mnoho let. Jejich role se neomezuje pouze na realizaci, ale zahrnuje i účast na plánování, řízení projektů a vývoji inženýrských řešení. Poradil bych jim, aby se zaměřili na rozvoj svých praktických dovedností, seznámili se s nejnovějšími inženýrskými technologiemi a získali zkušenosti s projektovým řízením a prací v terénu. Důležité je rovněž využít mezinárodních školení a programů přinášejících moderní odborné know-how.

Jak se podle Vás bude na obnově podílet soukromý sektor, ať už domácí či zahraniční? Jaké jsou nejatraktivnější oblasti pro investice z inženýrského pohledu?

Soukromý sektor, domácí i zahraniční, bude hrát v procesu obnovy zásadní úlohu vzhledem k rozsahu projektů a potřebě masivních investic. Z inženýrského hlediska spatřuji atraktivní investiční příležitosti v řadě oblastí, včetně rozvoje infrastruktury, bytových projektů, obnovitelných zdrojů energie, silničních a letištních projektů, projektů odsolování mořské vody a projektů na čištění vody a likvidaci odpadních vod.

U velkých rekonstrukčních projektů má zásadní význam pečlivá organizace času a předcházení zpožděním. Jaké jsou podle Vašeho názoru hlavní příčiny zpoždění projektů v současnosti a jak s nimi lze bojovat?

Organizace času je klíčovou znalostí v rámci certifikace Project Management Professional (PMP). Zpoždění projektů může být způsobeno několika faktory, včetně finančních a logistických problémů, nedostupností materiálu, složitostí administrativních postupů nebo nedostatečnou koordinací mezi různými stranami. Kromě toho se některé projekty mohou setkat s obtížemi souvisejícími se stávající infrastrukturou, podmínkami v terénu nebo nepředvídanými překážkami. Pro minimalizaci těchto zpoždění je důležité zavést moderní metody projektového řízení, jako je pečlivé plánování, řízení rizik a lepší koordinace mezi implementačními a konzultačními subjekty. Využití digitálních technologií také pomůže přesněji sledovat postup prací.

Vidíte zásadní mezery mezi dovednostmi absolventů inženýrského vzdělávání na syrských univerzitách a požadavky trhu práce? Jak lze případné rozpory překonat? Mohou v tomto ohledu pomoci české vzdělávací programy?

Mezi úrovní akademického vzdělání v Sýrii a požadavky trhu práce skutečně existuje relativní rozdíl. Syrské univerzity dávají teoretický základ, aniž by studentům poskytovaly skutečné praktické školení. To je nedostatečné a neefektivní, protože trh práce vyžaduje také aplikované dovednosti a praktické zkušenosti. Tuto mezeru lze překlenout restrukturalizací univerzitních osnov vedoucí ke zkrácení doby věnované teoretickému studiu a zaměření se na poptávku trhu po pokročilých specializacích. To zahrnuje komplexní revizi vzdělávacího systému od základní až po postgraduální úrovně a rozvoj programů praktického vzdělávání. Tyto programy by měly být rozvíjeny ve spolupráci mezi univerzitami, profesními sdruženími, předními společnostmi a syrskými odborníky doma i v zahraničí. Vedle toho je také nutné efektivně využívat kvalitních mezinárodních vzdělávacích programů. Například české vzdělávací programy by mohly být dobrou příležitostí k přenosu know-how a seznámení se s moderními technologiemi.

Strávil jste roky dohledem nad obrovskými projekty v oblasti Zálivu. Jak lze využít administrativní a inženýrské znalosti, které odborník jako Vy získá, k urychlení rekonstrukčních projektů, zejména s ohledem na různé bezpečnostní a logistické výzvy?

Práce na velkých projektech v zemích Zálivu dává inženýrovi cenné zkušenosti v profesionálním projektovém řízení, zejména so se týče plánování, organizace času, kontroly kvality, kontroly nákladů. Tyto zkušenosti jsou velmi potřebné u rekonstrukčních projektů a zejména při šíření kultury profesionální inženýrské práce mezi kolegy zde v Sýrii. Pracujeme na tom se Syrským odborovým svazem inženýrů a dalšími místními nevládními organizacemi prostřednictvím přednášek, workshopů, školicích programů a podobně.

Jakou roli hraje Syrský odborový svaz inženýrů při sledování kvality stavebních materiálů, především pokud jde o dovoz nových a netradičních stavebních materiálů? Existuje plán na modernizaci středisek pro testování materiálů, aby splňovaly veškeré požadavky, zejména stran bezpečnosti budov?

Ve funkci vedoucího Výboru pro inženýrské projekty, ekonomické inženýrství a manažerské inženýrství v damašské pobočce Syrského odborového svazu inženýrů jsem předložil návrh zdůrazňující potřebu pravidelného hodnocení a akreditace inženýrských laboratoří a také koordinace s vládními agenturami za účelem evaluace technických norem stavebních materiálů. Během obnovy je zásadní zajistit, aby stavební materiály splňovaly standardní specifikace, a aby byla zaručena bezpečnost a udržitelnost budov.

Inženýra Úwajse vyzpovídal a reportáž připravil náš damašský reportér Júnus an-Násir.

Zatímco ekonomové stále živě diskutují o konkrétní podobě poválečné obnovy Sýrie, řada států i nadnárodních společností zkoumá možnosti, jak by se na obnově mohly podílet, a to ideálně k všestrannému prospěchu. Ve snaze získat další z kvalifikovaných pohledů na toto ožehavé a s velkým byznysem spjaté téma jsme oslovili s žádostí o rozhovor politického a ekonomického analytika inženýra Básila Kwajfího, jenž je nejen odborníkem, ale v prvé řadě též úspěšným podnikatelem s více než třicetiletou zkušeností v oblasti stavebního inženýrství.

Jak může ve fázi obnovy Sýrie těžit ze zkušeností a know-how svých odborníků, ať již žijících doma nebo v zahraničí? A jak přilákat, co nejvíce schopných emigrantů, aby se podíleli na obnově své vlasti?

Syrští odborníci, ať už doma nebo v zahraničí, tvoří páteř jakéhokoliv reálného procesu ekonomické obnovy a rozvoje. Již nyní můžeme pozorovat, že se do Sýrie začínají pomalu vracet kvalifikovaní lidé, ať už jde o investory, podnikatele nebo různé specialisty a intelektuály. Je třeba tento trend podporovat prostřednictvím vládních programů a s pomocí místních i mezinárodních organizací. Je nutné budovat platformy a prostor pro společné myšlení orientované na budoucnost a budování nové Sýrie, na kterém se bude každý podílet podle své kompetence a možností. Čelíme ale stále problémům, kvůli kterým řada lidí svůj návrat odkládá. Zejména jde o nedostatečnost základních služeb, ale také o byrokratické překážky, absenci jasné vize a celkovou nejistotu stran ekonomického a politického vývoje.

Jaké hlavní legislativní změny je dle Vašeho názoru nezbytné prosadit v zájmu podpory domácích i zahraničních investic a vůbec větší role soukromého sektoru v syrské ekonomice?

Příznivé legislativní prostředí je základním předpokladem pro přilákání domácích i zahraničních investorů. Jsem přesvědčen, že problémem nejsou sama o sobě vysoká rizika, ale celková nejednoznačnost a nestálost. Nejnaléhavěji musí být zjednodušeny administrativní postupy. Právo musí být jasné, transparentní, spravedlivé a účinně vymahatelné. Abychom dosáhli hmatatelných výsledků, musíme efektivněji bojovat proti korupci a protekcionismu.

Z jakých hlavních zdrojů bude podle Vás obnova financována? Jakou roli mohou sehrát coby dárci spřátelené země?

V současnosti se již Sýrie nespoléhá na nějaký výhradní zdroj financování. Zdroje je třeba kombinovat. Podle mého názoru bude pro zahájení skutečného procesu obnovy, který reálně rozhýbe ekonomiku a služby, potřeba 200 miliard dolarů. Abychom na takovou částku dosáhli, bude nezbytná mezinárodní dárcovská konference s konkrétním, časově jasně vymezeným, a především technicky proveditelným plánem a programem. Celkové potřebné náklady na obnovu mohou podle mě během pěti let dosáhnout 900 miliard dolarů. Lze očekávat, že se do věci vloží mezinárodní finanční instituce, se kterými aktuálně po desetiletích Sýrie napravuje vztahy. Světová banka poskytla nejprve grant ve výši 146 milionů dolarů na obnovu elektrické sítě a regionálního propojení s Jordánskem a Tureckem, po kterém následoval grant ve výši 20 milionů dolarů na posílení finanční správy a její transparentnosti. Probíhají jednání s Asijskou infrastrukturní investiční bankou (AIIB) ohledně financování infrastrukturních projektů, zatímco Mezinárodní měnový fond poskytuje rozsáhlou technickou podporu reformám, aby byly vytvořeny podmínky pro větší financování. Co se týče spřátelených zemí, klíčovou roli bezpochyby sehrají státy Zálivu. Dosavadní saúdskoarabské, emirátské a katarské investice do energetického a komunikačního sektoru přesáhly 28 miliard dolarů. Saúdská Arábie také oznámila založení fondu Elaf (Íláf) v hodnotě 2 miliard dolarů, přičemž již byly podepsány první smlouvy. Evropská unie vyčlenila 722 milionů dolarů na humanitární a rekonstrukční projekty do roku 2027. Vláda se při realizaci velkých projektů, zejména v oblasti infrastruktury a energetiky, do značné míry spoléhá na partnerství se soukromým sektorem. Ministerstvo financí hraje klíčovou roli při hodnocení konkrétních projektů s cílem omezit případné finanční závazky státu. Význam dárcovských zemí se nicméně neomezuje pouze na financování, ale týká se také poskytování technické expertízy, poskytování záruk investorům a pomoci s restrukturalizací minulých dluhů, což je nutný předpoklad pro otevření dveří mezinárodnímu financování v širším měřítku.

Které indikátory osobně považujete za klíčové pro hodnocení úspěšnosti snah o hospodářské oživení v nadcházejících letech?

Nad rámec celkových čísel máme kvalitativní a kvantitativní ukazatele, díky kterým poznáme, zda se jedná o skutečné oživení nebo o pouhou statistickou iluzi. O finanční stabilitě vypovídá především míra inflace a směnný kurz. Tyto dva indikátory lze označit za „teploměr“ ekonomiky. Hlavním úspěchem, jehož bylo zatím dosaženo, je pokles inflace na nižší dvouciferné hodnoty po letech hyperinflace a stabilizace kurzu syrské libry vůči cizím měnám. Zachování této stability je hlavním indikátorem úspěchu měnové politiky. Dalším významným ukazatelem bude přechod od humanitární pomoci ke skutečným investicím. Diskutovaná částka 28 miliard dolarů v investicích se musí promítnout do reálných projektů, jako je provoz továren, rozvoj přístavů, navazování partnerství v oblasti letectví. Memoranda o porozumění jsou skvělá, ale sama o sobě nic neznamenají. Co bych rád vypíchnul, je, že rozpočet v roce 2025 dosáhl mírného přebytku a ministerstvo financí upustilo od půjček, resp. tisknutí peněz od centrální banky pro financování svého deficitu. To znamená, že příjmy nenarostly díky inflaci, ale díky ekonomické aktivitě. Také postupný návrat lékařů, inženýrů a podnikatelů a otevření nových poboček centrální bankou jsou silnými, a opravdu vypovídajícími indikátory toho, že lidé a instituce začaly věřit v budoucnost země. O úspěchu budeme moct hovořit, pokud půjde o kontinuální a integrovaný proces. Reforma dotací uvolní rozpočtové zdroje pro financování lepších služeb a vyšších mezd. Stabilní fiskální a měnová politika přitáhne mezinárodní financování a investice ze zemí Zálivu. Příliv těchto investic oživí bankovní sektor a zafinancuje infrastrukturu. Obnovená infrastruktura a služby podpoří návrat kvalifikované pracovní síly a kvalifikované pracovní síly bude skutečnou garancí udržitelné obnovy. Je to komplexní proces.

Pokud se budeme bavit o evropských a zejména českých investorech, o které projekty by se měli zajímat?

Jak jsem řekl, náklady na rekonstrukci se odhadují v řádu vyšších stovek miliard dolarů. To vytváří obrovské příležitosti v řadě oblastí. Největší šance mají ti, kteří budou dostatečně odvážní a vstoupí brzy. Bodově bych vypíchnul nejdůležitější odvětví:

• Energetický a ropný sektor: Pro syrskou vládu jde o nejvyšší prioritu. Je potřeba vyřešit problém s nedostatkem elektřiny a udržet továrny v provozu. Mezi lákavé investiční příležitosti patří výstavba nových rafinérií či modernizace stávajících, jako například rafinerie v Homsu. Také dodávky plynových turbín pro elektrárny a rozvoj ropných a plynových polí. V této oblasti probíhají jednání o velkých projektech s mezinárodními společnostmi, ale i pro Čechy tu vidím jasnou příležitost. České firmy mají v Sýrii dlouhou historii, v 70. letech se podílely na výstavbě rafinerie právě v Homsu. V současnosti se jedná o její obnově a také o zajištění stabilních dodávek energie pro ni. Toto technické dědictví dává českým firmám konkurenční výhodu.
• Zemědělství a potravinářský průmysl: Sýrie disponuje úrodnou půdou a důležitými plodinami, jako je pšenice či bavlna. Vláda si klade za cíl obnovit pozici Sýrie coby producenta a exportéra. Poptávka je po zavádění moderních zemědělských projektů, pokročilých zavlažovacích systémech a zpracovatelském a balicím průmyslu pro export produktů, jako je olivový olej a bavlna. Nový investiční zákon přináší významné pobídky, jako je úplné osvobození od daní pro zdravotnický a zemědělský sektor. Jednoznačně vidím příležitost pro české firmy specializující se na zemědělskou techniku, zavlažovací systémy nebo high-tech odvětví.
• Komunikační a informační technologie: Digitální infrastruktura je v Sýrii ve světovém měřítku zaostalá, což vytváří enormní poptávku po modernizaci. Syrská vláda vyhlásila mezinárodní výběrové řízení na novou telekomunikační licenci. Tím se otevírají dveře novým operátorům ke vstupu a investicím do 4G a 5G sítí a internetové infrastruktury. Příležitost mají české firmy specializující se na komunikační řešení, síťovou bezpečnost a software.
• Infrastruktura a stavebnictví: Obnova infrastruktury zničené či poškozené během války je významnou prioritou. Patří sem rozsáhlé projekty v oblasti bydlení, silnic, mostů, letišť (kupříkladu projekt rozšíření letiště v Damašku) a přístavů. V této souvislosti se otevírá příležitost pro české dodavatelské a stavební firmy, aby se zapojily do rekonstrukčních projektů, zejména v odvětvích, jako je vodní hospodářství, kde je zjevný český zájem.
• Zdravotnictví: Je nezbytné modernizovat a vybavit nemocnice, zajistit léky a zdravotnické vybavení. Sektor zdravotnictví se přitom těší plnému osvobození od daní, což zvyšuje jeho atraktivitu pro investory. Česká strana se zapojením ministerstva zdravotnictví má speciální zájem na vybudování onkologického centra v severní Sýrii, což je iniciativa s nepochybným potenciálem.

Co byste českým firmám, které chtějí vstoupit na syrský trh poradil?

Pro investory z České republiky, ale i Evropy obecně spočívá klíč k úspěchu ve strukturovaném a rozvážném přístupu. České firmy mají možnost využít grantu poskytovaného českou vládou v rámci humanitární, stabilizační a rozvojové podpory Blízkého východu v letech 2025–2027. Granty až do výše přibližně 480 tisíc dolarů jsou poskytovány na projekty realizované českou společností v roli dodavatele ve prospěch syrského subjektu v roli příjemce. Jde o unikátní a významný program, který výrazně snižuje vstupní náklady a má na syrské straně důvěru. Problémem stále je, že syrský bankovní sektor zůstává do značné míry izolovaný od mezinárodního finančního systému. Investoři by měli hledat inovativní finanční řešení, jako jsou různé podoby partnerství, spoléhání se na samofinancování nebo prozkoumání úvěrových záruk od svých vlád, příkladem tu mohou být zvažované německé záruky „Hermes“. Uzavírání aliancí se společnostmi, které mají zkušenosti na syrském trhu, může být bezpochyby účinnou strategií pro snížení rizik a urychlení vstupu na trh. U velkých projektů, jako je zmíněná rafinerie v Homsu, může být pro české firmy jedinou možností připojit se k mezinárodnímu konsorciu. V této souvislosti probíhá oficiální komunikace a budování vztahů prostřednictvím českého velvyslanectví v Damašku, aby byla zajištěna ochrana a vzájemná důvěra. Nový investiční zákon v Sýrii nabízí znamenité výhody, včetně plného vlastnictví projektu, volného převodu zisků a kapitálu do zahraničí a významných daňových úlev až do výše 80 % pro vývozce nebo úplného osvobození od daní pro zdravotnictví a zemědělství. Syrský trh je slibný, ale složitý. Čeští investoři mají nicméně kvalitní základ, na kterém mohou stavět: unikátní vládní podpůrný program, dobrou pověst z minulosti a speciální zájem o konkrétní důležité projekty.

Básila Kwajfího vyzpovídal a reportáž připravil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.

Ještě během probíhající války v Sýrii oznámil Damašek dva velké developerské projekty – Marotta City a Basilea City. Oba projekty splňují nejpřísnější mezinárodní stavební standardy a jsou vlajkovou lodí rozvoje syrské metropole v souladu s nejnovějšími architektonickými trendy. Vyhlášení těchto dvou obřích projektů syrskou vládou v roce 2012 bylo skutečnou výzvou, která pomalu ale jistě směřuje ke zdárnému konci. Damašek aktuálně oznámil, že se mu podařilo dokončit důležitý dopravní uzel al-Muwását, který má usnadnit plynulost dopravy v oblasti, která zahrnuje dvě velké státní nemocnice a univerzitní komplex v čtvrti Mazza. Odbočky tohoto dopravního uzlu v několika směrech budou zprovozněny během několika dnů a guvernorát má v plánu realizovat další dopravní uzly, které usnadní dopravu ve městě.

Abychom se dozvěděli více o projektech Marotta City a Basilia City, vydali jsme se za vedením těchto dvou projektů v damašské čtvrti Mazza a setkali se s inženýrem Rijádem Dijábem, ředitelem Výboru pro vyhlášku 66, která oba tyto dva projekty upravuje, s inženýrem Nasúhem an-Nábulsím, výkonným ředitelem společnosti Damascus Cham Holding odpovědným za realizaci obou projektů, a inženýrem Ghijáthem al-Alabím, manažerem pro rozvoj podnikání, a vedli jsme s nimi následující rozhovor:

Pane Rijáde Dijábe, mohl byste nám prosím obecně vysvětlit, o co se v projektech Marotta City a Basilia City jedná?

Marotta City se nachází v oblasti Kafr Súsa jihovýchodně od čtvrti al-Mazza a Basilia City se nachází na pomězí Kafr Súsa, Qadam, Dárjá, Qanát Basátín jižně od jižního obchvatu. V rámci 13 oblastí, kde byly v Damašku různé nesrovnalosti, se od roku 2007 rozvinul komplexní plán. Marotta City a Basilia City byly první projekty se zcela detailní organizací. Vyhláška 66/2012, ze které oba projekty vychází, byla výsledkem ekonomických, demografických a sociálních studií, jakož i komplexního průzkumu urbanistické a servisní reality těchto oblastí, v nichž bylo nelegální osídlení porušující předpisy. Cílem vyhlášky bylo dosáhnout spravedlivého a hodnotného řešení pro obyvatele a vlastníky nemovitostí v oblasti. Mimo jiné zahrnuje příspěvek pro nájemníky, náhradu za úrodu, roční příspěvek na nájemné pro vlastníky bytů ve výši 5 % odhadní hodnoty jednotky, podíly ve městě výměnou za nemovitosti podle reálné hodnoty těchto nemovitostí, náhradní bydlení pro vlastníky obývající své domy. Navzdory všem problémům vycházejícím z nespravedlivého embarga probíhá vše relativně hladce.

Pane inženýre Nasúhu an-Nábulsí, byl byste tak laskav a řekl nám něco o architektonické a designové stránce těchto dvou projektů?

Marotta City se rozkládá na ploše 214,9 hektarů a zahrnuje celkem 281 sekcí s podlahovou plochou 3,44 milionu metrů čtverečních. Celková zastavená plocha včetně garáží je přibližně 6 milionů metrů čtverečních a převyšuje tak rozlohu Mazza i Kafr Súsa dohromady. Co se týče projektu Basilia City, rozkládá se na ploše 954 hektarů a zahrnuje celkem 1241 sekcí s podlahovou plochou 15 milionů metrů čtverečních. Pokud se budeme bavit o celkové rozloze obou projektů, tedy včetně jednotlivých podlaží, tak Marotta City činí přibližně 25 milionů metrů čtverečních, zatímco rozloha Basilia City přesahuje rozlohu poloviny Damašku.

Pokud jde o technické specifikace obou projektů, Marotta City má nejmodernější infrastrukturu v Sýrii zahrnující:

• Řídicí centrum o rozloze 14 000 metrů čtverečních pro správu chytrého města
• 17 kilometrů speciálních servisních tunelů pro průjezd vozidel údržby
• Optickou síť
• Síť zemního plynu
• Síť pro zásobování vodou
• Hasičskou síť
• Devět čistíren odpadních vod pro opětovné využití při zavlažování

Jednotlivé sekce v rámci projektu mají následující specifikace:

• Garáž na každých 100 metrů obytné plochy a 60 metrů investiční plochy
• Dohledové a požární poplachové sítě
• Solární panely pro napájení zařízení a služeb včetně výtahů
• Vnější a mezipodlažní izolace proti teplu a hluku
• Hasicí síť
• Haly pro pořádání akcí
• Dětská hřiště
• Speciální prostory pro poskytování služeb pro každou rezidenci

Marotta je považována za „zelené město“, kde zastavěná plocha nepřesahuje 17 %, zatímco zelené plochy tvoří 35 % celkové rozlohy, která se odhaduje na přibližně 750 000 metrů čtverečních. K tomu se přidává 7 500 metrů čtverečních vodních ploch, a pro významnou část své spotřeby energie využívá solární energii. Plocha určená pro sportovní aktivity je 48 tisíc metrů čtverečních, k tomu 28 tisíc metrů cyklistických tratí. Plocha víceúčelových budov pro kulturní aktivity je 22,5 tisíce metrů čtverečních. Projekt si zakládá na úsporách a opětovném využívání vodních zdrojů, neboť odpadní voda je čištěna v devíti čistírnách odpadních vod a recyklována pro zavlažování v rámci městské části. Marotta se pro vytápění a vaření spoléhá na zemní plyn.

Pokud jde o technické specifikace, Basilia City má stejné konstrukční parametry jako Marotta City.

Rozvoj nemovitostí je hlavním nositelem ekonomické aktivity ve světových metropolích. Damašek jako město přirozeně potřebuje přestavbu, která se odhaduje na 1-2 % jeho rozlohy ročně. Tento proces rozvoje měst je obvykle využíván ke zvýšení investiční atraktivity a k rozvoji lidsky přívětivého prostředí a modelu moderního života ve městě v souladu s moderními požadavky, aby se dosáhlo blahobytu jeho obyvatel a návštěvníků. Marotta City vytváří pro Damašek nemovitost, jejíž hodnota se po dokončení odhaduje na 100 biliard syrských liber. Investice uskutečněné v Marotta City přinesou další související investice v mnohonásobné hodnotě, zejména v Damašku, ale i v Sýrii obecně. Marotta City přispívá ke zvýšení tržní hodnoty nemovitostí v Damašku přibližně o 16 %. Spolu s Basilia City jsou hlavními tahouny hospodářské činnosti a prosperity Damašku v nadcházejících letech. Marotta navíc poskytuje přibližně 110 000 pracovních míst.

Pane inženýre Ghijáthi al-Alabí, co můžete říci o roli společnosti Damascus Cham Holding při prosazování těchto dvou obřích projektů?

Společnost Damascus Cham Holding je ve stoprocentním vlastnictví Damašského guvernorátu a byla založena na základě vyhlášky č. 19/2015 za účelem správy a investování majetku guvernorátu zvláště v nových organizačních oblastech.

Především se jedná o financování realizace lokální infrastruktury a poskytování finančních prostředků nezbytných k tomu, aby guvernorát Damašek mohl plnit svou rozvojovou a servisní úlohu ve městě. Aktuálně Damascus Cham Holding financuje zakázku na infrastrukturu, kterou nedávno získala Military Construction Implementation Company (MCIC) v hodnotě 84,5 miliardy syrských liber. V posledních letech pak financovala realizaci hlavní smlouvy o infrastruktuře a její první přílohy.

Pane inženýre Rijáde Dijábe, do jakých fází se jednotlivé projekty dostaly z hlediska dokončení a investic?

Co se týče Marotta City, bylo dokončeno 281 sekcí, z toho 165 ve vlastnictví soukromníků a 94 ve vlastnictví guvernorátu. Počet provozoven s licencí je aktuálně 104, zatímco dalších 169 žádostí bylo podáno. Pokud jde o Basilia City, byla dokončena studie infrastruktury města. V současné době se realizuje 27 bytových jednotek náhradního bydlení (smlouva s Public Housing Corporation), které jsou součástí plánu na dokončení realizace dalších 21 bytových jednotek. V loňském roce bylo vyhlášeno 5 míst a v letošním roce se plánuje přidělení dalších 5 míst. Nedávno bylo oznámeno dalších 240 bytů. Projekt byl rozdělen na sektory a začala první fáze. Brzy bude zahájena evakuace prvního sektoru a odstraňování záborů. Bylo dokončeno shrnutí alternativního přidělování bytů pro příjemce v tomto sektoru. Příspěvky na nájem připadají těm, kteří na ně mají nárok, s možností poskytnout dočasné bydlení namísto příspěvku na nájem těm, kteří si to přejí. Dojde k podepsání smlouvy na realizaci náhradního bydlení za 4 roky. Proběhne realizace 4 bloků (obytných a investičních) ve stejném sektoru souběžně s realizací bloků náhradního bydlení.

Pane inženýre Dijábe, shrňte prosím práci, která byla provedena v Ředitelství pro aplikaci legislativního nařízení č. 66/2012 v průběhu roku 2023.

Celkově bylo vytištěno 101617 listin o vlastnictví organizačních podílů. Počet doručených vlastnických listů pro podíly ve druhé regulační zóně Basilia City je 72 372. Bylo vydáno 4230 žádostí o výpis regulačních podílů. Bylo zdokumentováno 3 800 smluv o převodu dědictví. Zahájení obchodování s organizačními složkami bylo stanoveno na 15. května 2023. Bylo doloženo 3190 kupních smluv. Bylo zdokumentováno 2950 smluv v rámci systému náboženských nadací Waqf.

Pane inženýre Dijábe, byl některý z pozemků nabízených k investici prodán nebo do něj bylo investováno?

Společnost Damascus Cham Holding investovala 15 svých pozemků v Marotta City prostřednictvím realitních investičních společností a pět pozemků prostřednictvím smluv. V příštích dvou letech plánuje investovat do zbytku svých nemovitostí. Jak již bylo zmíněno, v Marotta City je ve výstavbě 141 pozemků.

Jaké se nabízejí příležitosti pro zahraniční investice v rámci těchto dvou projektů? Mohou do nich investovat také zahraniční investoři a podnikatelé?

Ano, je možné investovat v souladu se zákonem o investicích č. 18/2021 a jeho novelami, které zaručují soubor práv pro investora:

• Investor má právo vlastnit a pronajímat pozemky a nemovitosti potřebné ke zřízení nebo rozšíření projektu v mezích potřeb projektu po získání souhlasu Vrchní investiční rady v případě překročení vlastnického stropu
• Investor má právo na otevření bankovních účtů ve prospěch svého projektu v syrských librách a cizích měnách u bank působících v Syrské arabské republice
• Investor je oprávněn k získání úvěrových prostředků pro svůj projekt v syrských librách a zahraničních měnách od syrských a zahraničních bank v souladu s ustanovenými rozhodnutími a pokyny vydanými za tímto účelem Měnovou a úvěrovou radou a Syrskou centrální bankou
• Investor může převádět zisky, roční úroky a výnosy z prodeje svého podílu na projektu do zahraničí ve vztahu k investovaným zahraničním prostředkům po zaplacení finančních závazků, daní a poplatků a po provedení auditu účetní závěrky akreditovaným externím auditorem v souladu s pokyny stanovenými Radou pro měnu a úvěry a Syrskou centrální bankou
• Investor má nárok na úhradu devizových závazků projektu v zahraničí prostřednictvím banky s doklady prokazujícími platnost těchto závazků, a to po informování subjektu, v jehož sektoru se projekt nachází, v případě, že právní předpisy, kterými se tento sektor řídí, takový postup vyžadují
• Investor je oprávněn po dobu trvání projektu: a) získat povolení k pobytu pro sebe, svou rodinu (včetně rodičů), b) získat pracovní průkaz c) získat pracovní povolení a povolení k pobytu pro nesyrské pracovníky, odborníky a techniky.
• Investor má právo dočasně zavést zařízení a vybavení nezbytné pro instalaci a testování dlouhodobého majetku projektu, mimo rámec tohoto projektu, během doby zřízení projektu
• Pro investora je také připraven balíček celních a daňových úlev.
• Nejvyšší investiční rada rovněž udělila společnostem Marotta a Basilia povolení k dovozu stavebních materiálů, které nejsou k dispozici lokálně, a k dovozu strojů a zařízení ve prospěch projektů
• K tomu můžeme doplnit další právní předpisy, jako je zákon o obchodních společnostech.

Zákon rovněž stanoví zřízení Syrské investiční komise, která se specializuje na:

• Realizaci investičních plánů schválených Nejvyšší investiční radou
• Studium návrhů souvisejících s investicemi obdrženými od jiných subjektů
• Navrhování změn právních předpisů potřebných k rozvoji a modernizaci investičního prostředí
• Přípravu a aktualizaci mapy soukromých investic v koordinaci s odpovědnými orgány v souladu s ustanoveními tohoto zákona
• Udílení investičních povolení po vydání všech potřebných povolení a souhlasů k realizaci projektu podle schválených procesních příruček
• Poskytování služeb investorům, studium jejich požadavků a přijímání potřebných opatření
• Poskytování poradenství a informací investorům
• Provádění veškerých propagačních činnosti s cílem přilákat investice
• Sledování realizací projektů, které získaly investiční povolení, a řešení problémů, s nimiž se investoři potýkají.
• Vydávání příruček s postupy
• Přípravu databáze investičních projektů

Pane inženýre Dijábe, máte na závěr nějaké slovo pro potenciální investory, kteří by chtěli investovat do těchto dvou projektů?

Projekty Marotta City a Basilia City jsou v rámci Sýrie průkopnickými urbanistickými projekty podle nejaktuálnějších mezinárodních standardů. Jsou jádrem obnovy Sýrie a poskytují skvělé příležitosti pro zahraniční investory v Sýrii s vysokou mírou růstu investic a jejich návratnosti. Damašský guvenorát a Damascus Cham Holding vítají investory z České republiky a ze všech dalších spřátelených zemí. Syrské velvyslanectví v Praze je připraveno poskytnout veškeré potřebné služby a informace investorům, kteří chtějí investovat v Sýrii.

Klíčové osobnosti projekt vyzpovídal a reportáž sestavil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.