V nedávné minulosti byl syrský textilní průmysl jedním z pilířů národního hospodářství, živým a kreativním odvětvím, jehož produkty putovaly do Evropy a na další světové trhy. Dnes, po více než dekádě války, tento sektor působí jako pouhá smutná vzpomínka pro ty, kteří ho vlastníma rukama vybudovali.

Jedním z nich je pan Básil Taqíjuddín, bývalý průmyslník a absolvent aplikované chemie, jenž během setkání s námi zavzpomínal na období prosperity se všemi jeho specifikami a rozebral příčiny pádu jednoho z nejstarších průmyslových sektorů v Sýrii. Bolest, kterou pociťuje z kolapsu syrského textilnictví, byla evidentní.

Básil Taqíjuddín není lecjakým člověkem z oboru. Je bývalým technickým ředitelem společnosti Nassib Takieddine & Sons, která vyráběla a vyvážela župany, ručníky a koupací pláště převážně do Německa. Působil také jako společník a technický ředitel ve společnostech specializujících se na barvení příze či na moderní způsoby barvení a přípravy tkanin. Vedle toho byl konzultantem pro mezinárodní obchodní arbitráž a bývalým členem barvířského výboru Damašské průmyslové komory. Člověku s takovými zkušenostmi je zvláště v dnešní době dobré naslouchat.

Pád z výšin

Pan Básil začíná své úvahy paradoxně tam, kde vše skončilo. Vypráví, jak firma na barvení ukončila provoz koncem roku 2011 z důvodu své lokace v obci Hizza poblíž města Zamalká východně od Damašku. Většina jejích prostor byla zničena během války. Pokud jde o firmu vyrábějící ručníky, ta ukončila činnost v březnu 2012 kvůli problémům pokračovat v činnosti v panujících podmínkách.

Pan Básil ale nehovoří pouze o svých trápeních. Hořce popisuje širší realitu: „Jsou tací, kteří zavřeli své provozovny, a jsou tací, kteří se snaží přežít, ale nakonec stejně zavřou. Možná se budou věnovat obchodu nebo jakékoli jiné práci, nebo odejdou předčasně do důchodu, jako je tomu v mém případě.“

Před uzavřením měl Básil Taqíjuddín v barvírně 104 dělníků a techniků údržby a v továrně na ručníky 93 dělníků. Stovky rodin tak přišly o zdroj příjmů.

Nekonkurenceschopnost syrského textilu

Na otázku po příčinách propadu syrského textilnictví poté, co byly jeho výrobky vyváženy do Německa a na další trhy, Taqíjuddín nastiňuje hořkou realitu: západním trhům postačí minimální úroveň kvality, základem je cena. „Inflace průmyslových nákladů, zejména u domácích bavlněných textilií, je učinila zcela nekonkurenceschopnými,“ pokračuje. Tato inflace vedla dle jeho názoru k obecnému snížení kvality produktů, protože mnozí výrobci se uchýlili k používání méně kvalitních přízí a barviv, aby snížili náklady vzhledem ke klesající kupní sile Syřanů. Pokud jde o zboží, které lze vyvážet, pan Básil potvrzuje, že importéři v západních zemích hledají nejvýhodnější poměr ceny a kvality a ten nachází spíše v produktech z jiných zemí. Summa summarum, syrský textil ztratil jak svou kvalitativní, tak cenovou výhodu.

Absence státu, nebo chybná politika?

Básil Taqíjuddín odmítá klasickou myšlenku „ochranářské“ politiky, stát dle něj musí poskytnout „zázemí podobné tomu, které nabízejí sousední a pro textilníky konkurenční země“. Jako příklad uvádí Turecko, které poskytuje výrobcům exportní dotace v průměru až do výše 12 %, což v některých odvětvích stačí k dosažení zisku. Zmiňuje také ceny elektřiny a nosiče energie jako klíčový faktor. Jednoduše řečeno, syrský průmyslník musí horko těžko soupeřit s dobře podporovanou konkurencí.

Trápení syrského textilního průmyslu začalo již v prvním desetiletí 21. století v důsledku „nesprávné politiky, která otevřela dveře dovozu zboží, aniž by průmyslníky připravila a podpořila je v adaptaci na tento vývoj,“ odhaluje pan Básil původ problému. Válka potom situaci rapidně zhoršila a zničila i to, co zbylo.

Průmyslové komory: neschopnost, nebo nemožnost uspět?

Jako bývalý člen barvířského výboru Taqíjuddín na naši otázku, co průmyslové komory učinily proti tomuto kolapsu, odpovídá, že textilní průmysl je stále největším zaměstnavatelem, ale dochází k výraznému poklesu počtu pracovníků v něm v důsledku uzavírání podniků a neochoty mladých lidí se učit. Průmyslové komory nebyly schopny sehrát žádnou významnou roli. Důvodem jejich selhání je, že jsou omezeny pravidly a zákony, které jim brání ve volnější působnosti. Jsou také vyloučeny z oficiálních ekonomických setkání. A pokud se jich náhodou účastní, jejich názory a vize ohledně přijatých zákonů a ustanovení nejsou brány v potaz.

Nová průmyslová města: řešení, nebo další problém?

Při hodnocení situace kolem nových průmyslových zón pan Básil nezapře svoji odbornost, zároveň je kritický: „Průmyslová města, ačkoli nepochybně vytvořila určitou infrastrukturu, jsou ve srovnání s jinými zeměmi drahá.“ Kritika směřuje také na zákonodárce, kteří nezohlednili vzdálenost průmyslových zón od velkých měst, což násobí náklady na přepravu pracovníků a surovin. Některá odvětví ze své podstaty potřebují být blízko center spotřeby nebo služeb.

Obchodní arbitráž a sny o návratu k exportu

Jako expert na mezinárodní obchodní arbitráže se pan Básil domnívá, že největší překážkou návratu syrského textilu na zahraniční trhy není jen kvalita a cena, ale také „právní systém“. Ten je třeba reformovat s cílem chránit všechny strany. Důležité je přijetí principu obchodní arbitráže k řešení sporů, aby se zrychlila soudní řízení a také byla možnost řešit věci efektivně mimosoudně.

Složité osobní volby

V rozhovoru jsme se nemohli vyhnout ani bolestným osobním volbám, které musel Básil Taqíjuddín učinit. Úplně uzavřít podnik, přejít na jiný druh obchodování, nebo odejít předčasně do důchodu? „Všechny možnosti byly obtížné,“ vysvětluje a dodává, že „z různých důvodů a s těžkým srdcem jsem nakonec zvolil odchod do důchodu.“

Pokud jde o situaci jeho kolegů, říká: „Mnoho průmyslníků je nuceno úplné zavřít, ne proto, že by chtěli, ale jednoduše nemají na výběr. Přechod na jiný byznys je samozřejmě možnost, která ale vyžaduje znalosti a zkušenosti. Někteří toho jsou schopni, jiní nikoliv.“

Vize pro mladé

Průmyslník Taqíjuddín věří, že zdroje existují, ale jsou „drženy v zajetí v důsledku rozličných okolností nebo kvůli zmrazení likvidity v bankách.“ Největší překážkou jsou nicméně zákony. Pokud neproběhnou radikální změny, ti, kteří disponují financemi, mohou přehodnotit plány na založení nového byznysu, protože nebudou věřit v jeho životaschopnost.

Mladí lidé, kteří sní o tom, že vstoupí do hry a budou usilovat o obnovu tohoto ctihodného odvětví, dle rady pana Básila „nemají spěchat a nejprve si mají pečlivě prostudovat platné zákony a situaci na trhu“. Pokud se rozhodnou založit provoz, musí být jejich továrna vybavena nejmodernějšími výrobními stroji, aby byli konkurenceschopní a měli potenciál k rozvoji. Tato rada v sobě nese mezi řádky zoufalství ze současné reality, ale i naději podmíněnou technologickými a legislativními změnami.

Otevřený závěr

Syrský textilní průmysl zažil od poloviny 20. století obrovský boom, zejména ve velkých městech, jako je Aleppo, Damašek a Homs. Aleppo bylo od pradávna hlavním centrem předení a tkaní na Blízkém východě. Proslavilo se svými hedvábnými, vlněnými a bavlněnými látkami, stejně jako ručně vyráběnými koberci a tradičními výšivkami. Textilní odvětví se spoléhalo na vysoce kvalitní syrskou bavlnu a know-how předávající se z generace na generaci. Nedávno vznikly obrovské průmyslové zóny, jako například Šajch Nadždžár v Aleppu, zahrnující stovky moderních továren.

Válka, která vypukla v roce 2011, však přinesla rozsáhlou destrukci. Většina továren byla uzavřena v důsledku bombardování, vysídlování a ekonomických sankcí. Tisíce dělníků a řemeslníků emigrovaly, vybavení bylo vypleněno a silnice vedoucí do průmyslových měst byly zablokovány. Textilní průmysl se však po útlumu vojenských operací, zejména v Aleppu a Damašku, postupně vrací.

Textilní odvětví se stalo závislým na zpracování importovaných látek nebo omezeného množství místní bavlny. Výrobci nadále trpí energetickou krizí a nedostatkem finančních prostředků. Naděje však neumírá, a i nadále panuje víra v to, že v nové éře dojde ke kompletní obnově infrastruktury a vyškolení personálu. Syrské textilnictví, jež bylo tradičně symbolem kreativity a prosperity, má jistě potenciál obnovit se v plné kráse.

Básila Taqíjuddína vyzpovídal a reportáž sestavil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.

Veletrh Motex po mnoho let představoval skutečný maják, základní platformu a nejúčinnější modernizační faktor v rámci syrského oděvního a textilního průmyslu. Jeho klíčová role při posilování přítomnosti syrských výrobků na zahraničních trzích svědčí o tom, že se nejednalo o ledasjakou akci tohoto typu. Jako připomínku pro ty, kteří dosud neměli příležitost se s ním seznámit, uveďme, že Motex se zasloužil o vznik a prosperitu mnoha známých velkých průmyslových podniků, ale také malých a široké veřejnosti neznámých firem a dílen. Díky příležitostem, které Motex poskytl, se jim podařilo oslovit nové místní i zahraniční trhy a dosáhnout kvalitativního skoku, o kterém se jim do té doby nesnilo. Motex byl vždy pro firmy preferovaným místem a vhodným časem, aby ohlásily své nové výrobky, nabídky a nejnovější inovace a návrhy ve světě oblečení a módy.

Éra Motexu je považována za zlaté období syrské ekonomiky, během něhož všechny odvětví a společnosti dosahovaly vysokého tempa růstu, dokud nezačala válka a vše se na více než dvanáct let zastavilo. Nedávno však bylo rozhodnuto o obnově pořádání Motexu a vytvoření organizačního výboru v čele s panem Muhammadem as-Siwáhem, který má dlouholeté zkušenosti v této oblasti. Práce začala a v koordinaci s vedením veletrhu Chán al-Harír v Aleppu a ve spolupráci s odbory, obchodními komorami, sdruženími a subjekty, které se zabývají textilním odvětvím, se v lednu tohoto roku podařilo veletrh znovu uspořádat.

Za přítomnosti řady ministrů zahájil předseda vlády inženýr Husajn Arnús ve čtvrtek večer 11. ledna v areálu damašského výstaviště za účasti více než 400 národních společností činnost veletrhu Motex – Chán al-Harír specializovaného na svět módy, tkanin a výrobních potřeb pro sezónu jaro-léto 2024. Akce, kterou pořádaly Damašská průmyslová komora, Aleppská průmyslová komora, Damašská obchodní komora, Aleppská obchodní komora a Syrská asociace vývozců oděvů a textilu, se konala na ploše 22 000 metrů čtverečních a trvala do 14. ledna. Zahrnula různé specializace odvětví textilního průmyslu a jeho dodávek, od dětských dámských i pánských oděvů či spodního prádla přes koženou obuv po doplňky, látky, nitě a další výrobní potřeby, a kromě toho i řadu společností poskytujících služby, jako jsou banky, přepravní společnosti a další.

Premiér Husajn Arnús v prohlášení pro média uvedl, že Motex 24 je prvním veletrhem, který se koná v trojstranné spolupráci Federace průmyslových komor, Federace obchodních komor a Regionálního úřadu pro arabské vývozce a dovozce, a právě díky této spolupráci byla účast na akci tak reprezentativní. Arnús dále řekl, že veletrh navštívilo více než 1 400 podnikatelů z několika arabských a dalších spřátelených zemí a z různých subjektů, které si přejí obchodovat se syrskými výrobci. Veletrh dle něj ukazuje, že existuje vyspělý syrský průmysl, který funguje v rámci integrovaného odvětví od nití až po tkaniny a zařízení. Produkce se vyznačuje rozmanitostí, která odpovídá všem druhům vkusu. Premiér zdůraznil, že národní průmysl je díky šikovným rukám a nashromážděným zkušenostem schopen proniknout na zahraniční trhy. Veletrh slouží coby platforma pro propojení výrobců, vývozců a obchodníků, a zároveň nabízí podporu při řešení problémů, s nimiž se oděvní odvětví potýká. Na závěr své řeči premiér Arnús zdůraznil, že hlavním poselstvím světu je, že bez ohledu na to, jak vážná bude situace a zda potrvají sankce proti Sýrii, budou syrští průmyslníci pokračovat ve výrobě, stejně jako pokračovali ve výrobě za nejtěžších okolností během nespravedlivé války, jež byla proti zemi vedena.

Předseda Federace syrských průmyslových komor Ghazwán al-Masrí poděkoval průmyslníkům odpovědným za výrobu oděvů a tkanin, protože toto starobylé odvětví vychází po staletí z tvrdé a poctivé práce, jakož i kulturní komunikace mezi Orientem a Západem, a vzájemného obohacování se odbornými znalostmi. Syřané udrželi krok se světovým rozvojem tohoto odvětví, což přispělo k tomu, aby se v jeho rámci místní odborníci a návrháři patřičně etablovali. Syrský produkt má dobrou pověst na arabských i mezinárodních trzích a jeho výrobky jsou v zahraničí významně zastoupeny. Masrí zdůraznil, že oděvní průmysl se stal jedním z nejdůležitějších syrských exportních odvětví, a to navzdory obtížím a výzvám, které se nikdo nesnaží popírat. Masrí rovněž uvedl, že je důležité podporovat exportní průmysl oděvů a tkanin zvyšováním jeho konkurenceschopnosti v rámci arabských a mezinárodních trhů a pracovat na snižování výrobních nákladů a rychlém zajištění dodávek. Významně tomu přispívají sezónní kontrakty s arabskými a mezinárodními trhy.

Šéf Aleppské obchodní komory Ámir Hamwí ocenil koordinované úsilí federací obchodníků a průmyslníků, které vedlo k úspěšnému veletrhu pro všechny výrobce oděvů a textilu. Díky tomu se kolo průmyslu točí správným směrem k procesu vývozu, aby syrský výrobek obnovil své pozice na zahraničních trzích. Upozornil na přítomnost stovek návštěvníků z řad podnikatelů ze sousedních zemí, kteří mají o syrský výrobek zájem, díky jeho kvalitě a držení kroku s módními trendy.

Vedoucí regionální kanceláře Svazu arabských vývozců a dovozců v Sýrii a předseda výboru veletrhu Motex Muhammad as-Sawáh se domnívá, že akce je největším specializovaným veletrhem v regionu Blízkého východu, kterého se účastní stovky místních syrských firem působících v textilním odvětví, a přitahuje k návštěvě elitní skupinu podnikatelů a obchodníků z arabských zemí. Vyzdvihnul bezplatnou možnost účasti a podporu ze strany průmyslových a obchodních komor v Damašku a Aleppu.

Předseda Syrské asociace vývozců oděvů a textilu Raghíd al-Halabí je přesvědčen že veletrh představuje cennou příležitost a skvělý start pro textilní odvětví s cílem obnovit jeho vazby na regionální a mezinárodní trhy. Upozornil také na integraci rolí mezi různými komorami a subjekty.

Fachr al-Ajjúbí, ředitel módního podniku Sámir, uvedl ve svém mediálním prohlášení: „Veletrh je významný ve dvou osách, první je vnitřní trh a druhou jsou vnější trhy, přičemž klíčové jsou právě vnější trhy.“ Zdůraznil, že veletrh nalil živou vodu do textilního průmyslu a tím, že přilákal návštěvníky z Alžírska, Iráku, Zálivu a řady dalších spřátelených zemí, připomenul Motex v době jeho největší slávy. Ajjúbí zdůraznil, že syrský výrobek je požadován na zahraničních trzích, ale okolnosti, kterými země prošla, způsobily, že výrobek na nich chybí. Dobrá pověst a popularita, která syrský výrobek charakterizuje, nicméně nadále trvá i přes pokles výroby v důsledku nedostatku surovin, vysokých cen energií a nedostatku produktivní pracovní síly. Situace je však velmi nadějná s hozením záchranného lana do textilního odvětví na jedné straně a průlomy, kterých je Sýrie svědkem, na straně druhé.

Ředitel úseku společnosti al-Barqáwí, která se specializuje na dámské oděvy, Abú al-Chajr al-Barqáwí zase vysvětlil, že letošní akce přilákala nové návštěvníky, ale pohyb je stále pod požadovanou úrovní, což naznačuje, že průmyslníci nejsou schopni konkurovat vzhledem k nedostatku vhodné podpory ve srovnání s podporou poskytovanou průmyslníkům v sousedních zemích. To představuje velký problém a překážku, která brání průmyslníkům ve vstupu na trhy. Navzdory všem těmto okolnostem je však syrský výrobek stále levnější než turecké zboží.

Jeden z přítomných Libyjců uvedl, že veletrh byl pro zahraniční návštěvníky překvapením, pokud jde o odlišnost a kvalitu syrského výrobku a jeho cenu ve srovnání s jinými výrobky. Řekl, že podepsal mnoho smluv se syrskými společnostmi na dovoz látek a oděvů do Libye. Jeden z iráckých návštěvníků zase poznamenal, že syrské výrobky si stále zachovávají svou nádheru navzdory velkým problémům, o kterých slyšel od syrských průmyslníků. Zdůraznil, že význam veletrhu spočívá v rozmanitosti výrobků a řemeslné zručnosti syrských průmyslníků navzdory obtížným ekonomickým podmínkám, kterými Sýrie prochází.

Generální ředitel International Islamic Bank of Syria Baššár as-Sitt o účasti banky na veletrhu sdělil: „V International Islamic Bank of Syria jsme rádi, že se po 14 letech přerušení vracíme na veletrh Motex, který je pro nás důležitou příležitostí ke komunikaci se zákazníky a partnery, k rozšíření okruhu našich zákazníků a k posílení naší podpůrné role v klíčovém odvětví textilního průmyslu.“ K tomu dodal: „Prostřednictvím naší účasti na Motexu se snažíme prezentovat naše vynikající bankovní produkty a služby, které odpovídají potřebám našich zákazníků v tomto důležitém odvětví. Potvrzujeme náš závazek poskytovat našim zákazníkům ty nejlepší služby a vždy se snažíme plnit jejich přání a podporovat jejich úspěchy. Zvu všechny zákazníky a návštěvníky veletrhu, aby navštívili pavilon International Islamic Bank of Syria a prohlédli si naše pokročilé bankovní služby a inovativní digitální řešení, která poskytujeme.“

V rámci aktivit třetího dne veletrhu Motex – Chán al-Harír jaro-léto 2024 si pánové Ghazwán al-Masrí a Ámir al-Hamwí v doprovodu členů představenstva Federace syrských průmyslových komor Mustafy Kawáji a Adhama at-Tabbá, pokladníka Aleppské průmyslové komory inženýra Madžda Šišmána, člena kanceláře Damašské obchodní komory Imáda Qabbáního, a člena představenstva Damašské obchodní komory Muhammada Araba al-Halabího prohlédli úseky zúčastněných společností a vystavené výrobky, vyslechli požadavky zúčastněných průmyslníků a seznámili se s problémy a překážkami, kterým čelí textilní průmysl. Setkali se také s řadou delegací, které veletrh navštívily, a zjišťovali jejich názory na tuto hospodářskou činnost.

Během prohlídky účastníci vyjádřili hluboké poděkování za špičkovou organizaci a vřelé přijetí návštěvníků z různých zemí, za rozsah obchodních dohod a velké množství smluv, které byly uzavřeny s přítomnými podnikateli. Účastníci uvedli, že řada podnikatelů, kteří uzavřeli smlouvy, navštívili Sýrii po velmi dlouhé době.

Účastníci sympozia, které se konalo v rámci aktivit závěrečného dne, diskutovali o problémech a překážkách exportního procesu a o způsobech, jak najít potřebná řešení prostřednictvím spolupráce všech zainteresovaných stran v této oblasti, což přispěje ke zvýšení objemu syrského exportu na zahraniční trhy, ať už tradiční, nebo nové. Účastníci nadnesli několik klíčových problémů, s nimiž se během své práce potýkají, včetně bankovních a finančních otázek, zdůraznili potřebu partnerství s odbory při zjišťování podrobností a detailů rozhodnutí vydávaných vládou, poskytování plné podpory exportním veletrhům a podpora malým a středním textilním dílnám a inovačním řešení pro ně, aby mohly propagovat své výrobky. Významnou úlohu rovněž hrají různé daňové a celní úlevy.

Veletrh navštívil a reportáž připravil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.

Dne 10. srpna byl na půdě nového damašského výstaviště zahájen 12. ročník veletrhu Made in Syria specializovaného na oděvy a textilie obecně. Proexportní akci zaměřenou na výrobní požadavky pro letošní podzim a zimu spolupořádaly Federace průmyslových a obchodních komor a Asociace syrských vývozců oděvů a textilu.

O zahájení veletrhu se postaral ministr průmyslu doktor Abd al-Qádir Džúchdár, jenž v mediálním prohlášení uvedl, že se na akci podílí výrobci z různých syrských guvernorátů – zejména potom z Aleppa –, kteří produkují širokou škálu pánských, dámských i dětských oděvů a angažují se v kožedělném průmyslu jako takovém. Podle ministra Džúchdára je veletrh příležitostí k prosazení syrských výrobků a zboží jak doma, tak i na zahraničních trzích. Zdůraznil přitom, že vláda stále podporuje všechna odvětví a celkově průmyslový sektor, zejména zajištěním požadavků na výrobu a dovoz a zajištěním energetických nosičů. Produkty tak zůstávají konkurenceschopné a mají tendenci se dále zlepšovat.

Guvernér Damašku inženýr Muhammad Táriq Kríšátí během slavnostního zahájení poukázal na rozmanitost textilních výrobků a národních oděvů, které lze na veletrhu spatřit. Zdůraznil vládní podporu průmyslníkům v rámci dostupných možností. Předseda Federace syrských průmyslových komor a předseda Damašské průmyslové komory Ghazwán al-Masrí zase uvedl, že podnikatelé v textilním odvětví na veletrh velmi spoléhají, protože jim otevírá dveře k exportu, podporuje průmyslová zařízení, zajišťuje pracovní příležitosti a zásobuje státní pokladnu devizami, což je velmi důležité zejména za okolností, kterými Sýrie v současné době prochází. Poukázal na význam nedávno vydaných vládních rozhodnutí, zejména usnesení č. 970, které bylo reakcí na požadavky průmyslníků. Masrí vyjádřil naději, že vládní podpora poskytovaná průmyslovým odvětvím obecně, včetně textilního sektoru, bude narůstat. Toto odvětví má dle něj potenciál se navrátit do prosperity minulých let a jeho výrobky mohou být znovu přítomné a konkurenceschopné na světových trzích.

Viceprezident Federace syrských obchodních komor a předseda Obchodní komory v Aleppu Ámir Hamwí zase řekl: „V současné době se nacházíme v nové fázi obratu syrské ekonomiky, která vyžaduje konsensuální úsilí všech, vlády, obchodního i průmyslového sektoru. Vyžaduje koordinaci a spolupráci všech stran na podporu ekonomického pohybu. Proexportní veletrhy, které se konají v poslední době, svědčí o tomto úsilí. Jejich cílem je obnovit lesk syrských výrobků a vývoz do zemí regionu, zejména do Iráku a zemí Zálivu, stejně jako obnova dalších mimoregionálních trhů. Hamwí spatřuje význam veletrhu ve vysoce kvalitních produktech držících krok s aktuální módou a odpovídajících vkusu spotřebitelů ve všech arabských zemích. Poukázal na velmi slibnou přítomnost podnikatelů z arabských zemí, jako je Kuvajt, Saúdská Arábie, Jemen, Libye a Irák. Kola tohoto mimořádně významného hospodářského odvětví by se tak v budoucnu mohla opět naplno roztočit.

Slavnostního zahájení veletrhu se vedle zmíněných zúčastnili také náměstek ministra průmyslu, ředitelé odborů na ministerstvu, členové představenstev Federací průmyslových a obchodních komor, Svazu syrských vývozců oděvů a textilu, Damašské průmyslové komory, Damašské obchodní komory a řada dalších hospodářských subjektů.

Šéf Asociace syrských vývozců oděvů textilu Raghíd al-Halabí v prohlášení pro média vysvětlil, že veletrh, která potrvá do 30. srpna, se koná na celkové ploše asi 5000 metrů čtverečních a hostí velkou skupinu podnikatelů a obchodníků z různých arabských zemí a cílových trhů, zejména z Iráku, Libye, Jordánska, Saúdské Arábie, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů, Alžírska, Libanonu a Ománu. Halabí uvedl, že organizační výbory veletrhu začaly přijímat návštěvníky z řad arabských podnikatelů, na něž spoléhají při uzavírání obchodních smluv za účelem vývozu syrských textilních výrobků na zahraniční trhy. Dle Halabího je důležité zachovat kontinuitu v pořádání veletrhů v zájmu exportu, protože právě veletrhy jsou nejdůležitějším spojovacím článkem mezi syrskými výrobci a zahraničními dovozci. Uvedl, že veletrh zahrnuje širokou škálu nejnovějších modelů ve světě textilního průmyslu, ať už se to týká klasických pánských a dámských oděvů, těhotenských a dětských oděvů, jakož i textilních strojů a výrobních potřeb.

Pro naše webové stránky jsme získali exkluzivní vyjádření pana Ibráhíma aš-Šahádát, v Kuvajtu sídlícího syrského podnikatele, jenž se věnuje velkoobchodu i maloobchodu s oděvy. Šahádát uvedl, že přidanou hodnotou syrského výrobku je jeho kvalita a specifikace vyhovující vkusu kuvajtských zákazníků. Ačkoliv má obchodní vazby s Čínou a Tchaj-wanem, orientace na Sýrii má pro něj zásadní význam. Problémem jsou mírně vyšší ceny v porovnání s konkurencí zapříčiněné výrobními náklady. Přesto jsou syrské produkty nadále žádané, a proto se účastní každého proexportního veletrhu. Šahádát dodal, že během tohoto veletrhu již stihl uzavřít několik dohod s výrobci, kteří budou vyvážet do Státu Kuvajt. Doufá také, že se výrobní podmínky zlepší, aby obchodníci dostávali zboží za nižší cenu než doposud. Dodal, že nápis “Made in Syria” podporuje důvěru spotřebitelů v Kuvajtu, přestože je toto zboží o něco dražší než zboží z Číny nebo z jiných zemí. Během společné prohlídky velkého množství dětského oblečení Šahádát vyjádřil obdiv nad modely a kvalitou zpracování.

V pavilonu syrské značky Miss Rose, v němž nás zaujala elegance a uspořádání exponátů, jsme se setkali s podnikatelem Chaldúnem Da‛búlem, pro kterého jsou proexportní veletrhy branou do světa, ať již jde o arabské země nebo jiné, kamkoliv lze posílat jejich zboží. „Veletrh je úspěšný a jeho prostřednictvím můžeme prezentovat naše syrské zboží obchodníkům z dalších arabských zemí, jako jsou státy Zálivu, Irák či Libye, kteří říkají, že naše zboží vyhovuje jejich vkusu. Mezi našimi vysokými výrobními náklady musíme zmínit dovoz látek.  Pokud se nám v budoucnosti podaří snížit náklady na výrobu, můžeme ve světě konkurovat, protože nám nechybí dovednosti, vkus a kvalita.  Veškeré naše stávající zboží vyrábějí naše továrny. Syrské zboží se znovu vrací na zahraniční trhy navzdory obtížným podmínkám, kterými trpíme a které, jak doufáme, brzy zmizí.“

Pan Máhir Tináwí, který se účastní veletrhu se svojí společnosti Tenawi, nám řekl, že se specializují na výrobu veškerých modelů dámských oděvů, jež jsou určeny výhradně na export. Společnost se zvláště specializuje na vývoz na irácký trh a tyto veletrhy za účasti iráckých a dalších arabských obchodníků jsou pro ni velmi důležité. Jako výrobci čelí řadě obtíží, které se snaží překonat s podporou vlády. V jejich možnostech je vyvážet do Evropy, kde mohou být konkurenceschopní, pokud jde o kvalitu.

Ředitel společnosti Mama Hieam vyrábějící oblečení pro kojence a batolata pan Salím al-Hamwí nám řekl: „Naší specializací je dětské oblečení. Veškeré naše zboží je vyráběno v našich továrnách a je ze 100 % syrského původu. Je vyrobeno z jednoho z nejkvalitnějších druhů syrské bavlny. Naše zboží je vysoce kvalitní. Naším cílem během účasti na veletrhu je dokázat, že syrský průmysl stále existuje navzdory podmínkám, ve kterých žijeme. Prostřednictvím naší účasti sdělujeme, že jsme stále v pořádku a naše marketingové schopnosti jsou stále dobré navzdory nepříznivým okolnostem díky kvalitě našich výrobků a jejich vysoké specifikaci. Účastníme se všech veletrhů a dosud jsme uzavřeli mnoho exportních smluv, i když vývoz je v současné době menší, než byl před válkou. Vnitřní trh je tudíž pro nás nepostradatelný, přestože kromě arabských trhů dnes vyvážíme naše zboží také do Německa.“

Nezbývá než konstatovat, že syrská výroba navzdory válce a sankcím pokračuje a syrské zboží navzdory všem výzvám dokáže proniknout na okolní i vzdálené trhy díky své kvalitě a dobré pověsti. S postupným zlepšováním podmínek jsou syrské výrobky schopny znovu získat svá tradiční odbytiště a proniknout i na další trhy.

Veletrh navštívil a reportáž pořídil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.

V roce 2016 spustilo syrské ministerstvo zemědělství státní projekt pro oživení chovu bource morušového v období mezi lety 2017 – 2026. Kvůli tomuto důležitému tématu jsme se setkali s inženýrkou Ímán Rustam, která za projekt na ministerstvu zodpovídá, a vedli jsme s ní v její kanceláři následující rozhovor:

Paní inženýrko, děkujeme vám za milé přijetí. Mohla byste nám, prosím, povědět nejprve něco málo o historii přírodního hedvábí, o jeho příchodu do Sýrie a o rozvoji jeho zpracování?

Znovu vás vítám a děkuji za příležitost k propagaci tohoto odvětví a že ho skrze vaše stránky můžeme představit evropskému čtenáři a osvětlit mu, v čem náš státní projekt spočívá. Co se týče hedvábí, jeho objev sahá do třetího tisíciletí před Kristem. Hedvábí se poprvé datuje v Číně (2570 př. n. l.). V té době se jeho užití neomezovalo pouze na oděvní průmysl, ale používalo se také v písařství a bylo doménou vládnoucí třídy, obchodníků a duchovních. Poté se prostřednictvím válek, obchodu a pašování rozšířilo mimo Čínu, až se tento vzácný poklad dostal až do Evropy. V Evropě se ke zpracování hedvábí přistoupilo vědecky v rámci výzkumných center v Bulharsku, Francii, Itálii, Španělsku a dalších zemích. Šlechtění a výroba byly vylepšeny, objevily se lepší odrůdy bobulí a kmenů bource morušového, vyvinuly se nové nástroje na práci. Sýrie poznala hedvábí díky trasám obchodních karavan směřujících do Evropy neboli takzvané Hedvábné stezce, protože se v ní stýkala její pozemní a námořní trasa. Díky vhodným podmínkám pro chov bource a pěstování morušovníku, který je základem jeho potravy, se Sýrie stala jednou z historicky proslulých zemí pro výrobu hedvábí od prvního století po Kristu až do dvanáctého století. Byla hlavním centrem hedvábnického průmyslu a obchodu a ve své době předčila evropské a asijské země, a to až do poloviny dvacátého století. Sýrie byla proslulá různými druhy brokátových látek, brokátů, výšivek, šatů a kapesníků. Tkanina známá jako damašek je druhem luxusní látky vyrobené z přírodního hedvábí, zlatých a stříbrných nití. Má velmi dlouhou historii a umění její výroby se předávalo z generace na generaci. Zúčastněné rodiny měly recept, jak látku vyrobit, uspořádat a utkat atraktivním způsobem bez chyb a vad. Základem šatů královny Alžběty II, které upoutaly pozornost v roce 1947, byla damašková brokátová tkanina. Anglický palác tehdy zaslal syrskému velvyslanectví v Londýně zvláštní žádost o poskytnutí kusů slavné damaškové látky pro návrh královniných svatebních šatů. A skutečně, speciálně pro ni byla zaslána vyšívaná látka s názvem “Zamilovaní ptáčci”, která je tkaná v bílé barvě a zdobená zlacenými kresbami ptáků. Návrhář Norman Hartnell přetvořil 12 stop dlouhé kusy látky zaslané z Damašku v nádherné šaty s límečkem ve tvaru srdce, nízkým pasem bez pásku a dlouhou sukní sahající až na zem s krásnými výšivkami růží. Za zmínku také stojí, že ženy v Sýrii tvořily asi 90 % pracovní síly v hedvábnickém odvětví.

Čeho se přesně týká projekt obnovy chovu bource morušového? Kde se vzala jeho potřeba?

Pěstování moruše šlo v současné Sýrii výrazně dolů a výroba poklesla v důsledku nahrazení pěstování bobulí jinými plodinami, chov bource se omezil na jednu sezónu, nebylo možné dovážet jeho vajíčka, pokračovalo se v tradičním způsobu chovu s nedostatkem místních odborníků a s velkou konkurencí v oblasti průmyslového textilu, s obtížemi při uvádění na trh a s vysokými náklady. Chov bource morušového se soustřeďuje v guvernorátech Latákíja, Tartús, Hamá a Homs a výroba je koncentrována v Damašku a Aleppu. V roce 1856 dosahovala produkce hedvábných kokonů přibližně 8000 tun, z toho 5000 tun bylo určeno na vývoz. V roce 1913 dosahovala produkce 6000 tun kokonů. V roce 1943 byl vydán legislativní dekret č. 30 upravující oblast hedvábnického průmyslu a serikultury. V letech 1963 – 1980 byla hedvábnická továrna v oblasti Drajkíš přidružena k ministerstvu zemědělství a v roce 2003 byl na základě usnesení č. 58 vydaného ministrem zemědělství založen projekt rozvoje včel a hedvábí. Následujícího roku vydalo ministerstvo průmyslu usnesení č. 156 obsahující standardní specifikace pro hedvábí a marketing kokonů. V roce 2007 bylo schváleno přistoupení Sýrie k Mezinárodnímu institutu pro hedvábí se sídlem ve francouzském Lyonu. V roce 2016 zahájilo ministerstvo zemědělství státní projekt na oživení chovu bource morušového v období 2017 – 2026, na který se ptáte. Tento projekt bude realizován ve třech fázích zahrnujících mimo jiné obnovu infrastruktury a šlechtitelských center a produkci sazenic bource morušového a jejich pěstování v chovných oblastech. Také ministerstvo zemědělství v současné době prostřednictvím svých center sleduje výběrová řízení na získání vajíček bource morušového a chová bource do třetího larválního věku, poté je zdarma distribuuje chovatelům. Vedle toho ministerstvo dohlíží nad šlechtitelským procesem, zajišťuje sazenice morušovníku a stará se o jejich vysazování v lesních lokalitách v blízkosti chovatelů, poskytuje automatická a ruční zařízení na pomoc chovatelům při zpracování kokonů, realizuje školení pro chovatele a techniky se zájmem o hedvábí, dále dotuje sumu 2000 syrských liber na kilogram kokonů a pracuje na dovozu vajíček bource morušového z Koreje nebo Japonska. Pokud máme balení vajíček o hmotnosti 12 gramů, potřebujeme místo pro chov o rozloze 20 metrů čtverečních a 600 kilogramů listů moruše, aby výsledkem bylo 35 kilogramů hedvábných kokonů, což je ekvivalent čtyř až pěti kilogramů přírodního hedvábí.

Dosud jste hovořila o výrobním procesu, ale máte nějaký plán pro uvedení zboží na trhy, ať již domácí či zahraniční?

Musíme participovat na domácích i zahraničních veletrzích, koordinovat činnost s mezinárodními organizacemi, jež se zabývají hedvábím, musíme se zabývat možnostmi využití bource morušového v jiných oblastech, rozšiřovat serikulturu v různých syrských regionech, a vypracovat integrovaný vědecký program zahrnující realizaci šlechtitelských programů bource morušového s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků. Také se musíme zabývat možnostmi domestikace jiných druhů pro chov a získávání hedvábí, případně nalezením kvalitních rostlinných alternativ pro šlechtění.

Paní inženýrko, děkujeme za milé přijetí a poskytnuté informace. Přejeme vašemu projektu úspěch a věříme, že hedvábnický průmysl v Sýrii naváže na svoji někdejší slávu.

Děkuji.

Vyjádření paní Rustam zaznamenal a krátkou reportáž pořídil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.

Za účasti 430 syrských společností byl 3. února v damašském Veletržním areálu na ploše 20 000 metrů čtverečních zahájen veletrh zaměřený na export oděvů a textilií pro jarní a letní sezónu roku 2022. Na akci pořádané Federací syrských průmyslových komor a Asociací syrských exportérů oděvů a textilu bylo v šesti plně obsazených halách v elegantním prezenčním stylu vystaveno množství pánských, dámských i dětských oděvů.

Během tiskové konference při zahájení tohoto rozsáhlého veletrhu, které se zúčastnil zpravodaj Rebuildsyria.cz, uvedl ministr ekonomiky a zahraničního obchodu doktor Muhammad Sámir al-Chalíl, že rozšíření akce dokazuje zájem syrského průmyslového sektoru a zahraničních importérů o účast a zároveň je důkazem životaschopnosti a stability vývozu renomovaných syrských oděvních produktů na zahraniční trhy, navzdory jednostranným ekonomickým sankcím, které ztěžují zajištění primárních surovin.

Ministr průmyslu Zijád Subhí Sabbágh ve svém vyjádření pro média uvedl: “Tento veletrh, který se koná každoročně dvakrát, je důkazem kvality syrského výrobku a poukazuje na snahu ministerstva koordinovat svoji činnost s Federací průmyslových komor i jednotlivými komorami zvlášť s cílem překonat veškeré překážky, které producentům brání v tom, aby své výrobky dostali s co nejmenšími náklady k spotřebitelům a dovozcům za rozumné ceny”.

Předseda Federace průmyslových komor inženýr Fáris aš-Šihábí řekl: “Veletrh je největší akcí svého druhu a kromě hlavních participantů hostí rovněž za podpory Federace zdarma čtyřicet pět účastníků, kteří byli postiženi válkou, s cílem podpořit malé a střední podniky a nalézt pro ně exportní trhy s ohledem na zájmy národního hospodářství.

Šéf Asociace syrských exportérů oděvů a textilu Raghíd al-Halabí pro média vysvětlil, že nejdůležitějším rysem tohoto veletrhu je jeho rozsah a kontinuita v období krize, a upozornil na roli Asociace při sdružování průmyslníků, kteří vyrábějí oděvy a textil, při pořádání pravidelných veletrhů v Sýrii i v zahraničí, při reagování na požadavky trhu s oděvy a módou a při zajišťování marketingu a stálé komunikace s výrobci a vývozci.

Člen představenstva Aleppské průmyslové komory a organizačního výboru veletrhu Muhammad Zízán uvedl, že akce se koná ve dvou termínech ročně již osm let a chvályhodně podporuje národní hospodářství a export. Syrské textilní výrobky jsou podle něj díky své ceně a kvalitě konkurenceschopné a velmi žádané na zahraničních trzích a drží krok se světovou módou.

Koordinátor delegace iráckých podnikatelů na veletrhu Alá an-Núrí řekl: “Irácká delegace čítá více než 480 specializovaných podnikatelů, kteří mají obchodní vztahy se svými syrskými protějšky. Irák se efektivně účastní všech hospodářských aktivit a specializovaných veletrhů, zejména těch exportních v Sýrii a Bagdádu”. Dále poukázal na existenci mnoha faktorů, díky nimž je nezbytné, aby iráčtí podnikatelé komunikovali se syrskými výrobci, mimo jiné jde o společné hranice a rychlost dodávek zboží.

Muhammad Rabí al-Akramí z Damašku, majitel oděvní společnosti Savannah, v exkluzívním vyjádření pro zpravodaje Rebuildsyria.cz vyjádřil radost z účasti na tomto významném exportním veletrhu a hovořil o tom, že má ambice, aby se jeho výrobky dostaly do všech arabských zemí a dále do světa, a že chce vyvážet do České republiky a Evropské unie.

Veletrh Made in Syria specializovaný na export oděvů, textilu a výrobní požadavky pro jaro a léto 2022 vedl k podpisu stovek smluv a dosažení dohod a ujednání o vývozu syrských oděvů vyrobených v 430 společnostech účastnících se veletrhu na zahraniční trhy. Všechny zúčastněné společnosti uzavřely vývozní smlouvy, především směrem k iráckému trhu.

Podle slov Muhammada Zízána je současný veletrh největším za posledních deset let a navštívilo jej kromě stovek Syřanů také 950 podnikatelů z ostatních arabských zemí (Irák, Libye, Alžírsko, Kuvajt, Jordánsko, státy Zálivu). Zúčastnění producenti potvrdili, že uzavřeli dobré kontrakty, a některým z nich se podařilo získat zástupce na zahraničních trzích.

Veletržní areál v Damašku je pravidelně v krátkých časových rozmezích svědkem mnoha specializovaných akcí dotýkajících se všech oblastí rekonstrukce Sýrie a potřeb syrského trhu v započaté fázi obnovy za účasti arabských i dalších zahraničních společností a podnikatelů usilujících o vstup na syrský trh a rozšíření svého podnikání.

Zpráva od našeho damašského zpravodaje Júnuse Násira.