Ať chceme, či ne, se zemědělstvím se setkáme na každém kroku nejen v zemích nezápadních, ale i v Evropské Unii či Spojených státech. O to víc pak vyniká důležitost této základní lidské činnosti v zemích, kde se zemědělské výrobě jedinec nevěnuje jako koníčku či jistému zdroji dotací. Jednou z takových zemí je i Sýrie, jež se rozkládá na ploše 18,5 milionu hektarů a z hlediska zemědělského prostředí ji lze rozdělit do pěti zón.

• První stabilizační zóna o rozloze 2,7 milionu hektarů tvoří 14,6 % území Sýrie. Úhrn srážek v ní přesahuje 350 mm/rok. Jejími hlavními plodinami jsou obiloviny, luštěniny, letní plodiny, mandle, zelenina a ovoce, z nichž nejvýznamnější jsou citrusy a jablka.
• Druhá stabilizační zóna o rozloze 2,5 milionu hektarů tvoří 13,3 % území Sýrie. Úhrn srážek se v ní pohybuje mezi 250-350 mm/rok. Jejími hlavními plodinami jsou obiloviny, luštěniny, vinná réva, olivy a mandle.
• Třetí stabilizační zóna o rozloze 1,3 milionu hektarů tvoří 7,1 % rozlohy Sýrie. Úhrn srážek je v ní vždy vyšší než 250 mm/rok. Její nejdůležitější zemědělskou plodinou je ječmen a někdy se v ní pěstují luštěniny.
• Čtvrtá stabilizační zóna o rozloze 1,8 milionu hektarů tvoří 9,9 % rozlohy Sýrie. Úhrn srážek se v ní pohybuje mezi 200-250 mm/rok a její nejdůležitější zemědělskou plodinou je ječmen.
• Pátá stabilizační zóna o rozloze 10,2 milionu hektarů tvoří 55,1 % rozlohy Sýrie. Její roční úhrn srážek je nestálý a zpravidla se pohybuje mezi 100-150 mm. Využívá se jako pastvina pro ovce.

Celková výměra orné půdy činí 6 milionů hektarů, z toho 5,7 milionu hektarů je obdělávána. Plocha zavlažované půdy činí 1,4 milionu hektarů, půdy závislé na dešťových srážkách je 3,3 milionu hektarů a plocha lesů tvoří 576 tisíc hektarů. Podle statistik z roku 2007 dosáhl při ročním tempu růstu 2,4 % počet obyvatel Sýrie 22 milionů, z toho 8,9 milionu žilo na venkově a v zemědělství pracovalo 19,4 % pracovní síly v Sýrii. Vzhledem k významu tohoto odvětví v národním hospodářství a při zajišťování potravinové bezpečnosti přikládá syrské ministerstvo zemědělství velký význam tomu, aby se po válce znovu roztočilo kolo zemědělské výroby prostřednictvím reinvestic do zemědělské půdy v oblastech osvobozených od teroristických organizací a podporou místních a zahraničních soukromých investic do tohoto odvětví, včetně poskytování zvláštních pobídek.

A abychom se detailněji seznámili právě s pobídkami nabízenými zájemcům o investice do zemědělství, vydali jsme se za generálním ředitelem Syrského úřadu investic Madjanem Dijábem, s nímž jsme vedli následující rozhovor:

Pane řediteli, jsme rádi, že Vás po nějaké době můžeme opět přivítat na stránkách Rebuildsyria.cz. Byl byste tak laskav a přiblížil nám požadavky pro udělení licence pro investory v zemědělském sektoru?

Jako vždy Vás rád vidím v našem úřadu a oceňuji Vaši činnost pro podporu zahraničních investic v Sýrii. Pro získání licence je třeba, aby dotyčný zájemce či jeho právní zástupce dodal prostřednictvím střediska služeb pro investory veškeré požadované údaje a informace dle formuláře schváleného představenstvem úřadu. Ty lze shrnout následovně:

• Ekonomická a technická studie proveditelnosti projektu
• Seznam potřebného zařízení pro projekt, včetně budov, strojů, nástrojů, výrobních linek, dopravních prostředků a všeho dalšího nezbytného pro rozvoj, obnovu či rozšiřování projektu
• Doba trvání projektu
• Časový plán realizace projektu včetně předpokládaného data zahájení
• Případná projektová dokumentace realizovaná na místní i zahraniční úrovni
• Povolení k nahlížení do právních předpisů, návodů a postupů a jeho odpovědnost za platnost údajů uvedených v žádosti
• Právní zastoupení (plná moc ověřená notářem) žadatele
• Kopie občanského průkazu domácího investora nebo cestovního pasu zahraničního investora
• Výpis z katastru nemovitostí pro nemovitost, která je předmětem investice
• Jakýkoli jiný doklad požadovaný dotyčným orgánem podle druhu činnosti, jak je stanoveno v příručce

Žádost je posouzena poté, co ji podepíše majitel nebo jeho zákonný zástupce a jsou doplněny požadované údaje, doklady a dokumenty.

Je zřejmé, že syrská vláda systematicky sleduje podporu investic do zemědělského sektoru. Můžete krátce pohovořit o významu tohoto sektoru a jakým způsobem se projevuje vládní zájem o něj?

Sýrie je původně zemědělskou velmocí a má všechny potřebné předpoklady, aby jí opět byla. Podíl zemědělské výroby na čistém domácím produktu je ovšem v současnosti malý, což vyžaduje, abychom se postavili k problémům, kterým zemědělský sektor čelí, a přišli s návrhy a řešeními, které by mu umožnily plnit jeho přirozenou úlohu. Pak budeme moci posoudit jeho výkonnost s ohledem na místní změny. Jako investiční úřad řadíme investice do zemědělského sektoru na přední místo našich priorit, a to z následujících důvodů:

• Pro přímý příspěvek zemědělství ke zvyšování čistého domácího produktu a národního důchodu
• Pro jeho významnou roli při zaměstnávání kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly
• Pro jeho úlohu při dosahování potravinové bezpečnosti v Sýrii
• Pro jeho úlohu při zvyšování vývozu a zásobování státní pokladny devizami
• Pro závislost mnoha hospodářských odvětví na zemědělském sektoru ve výrobě, zejména co se týče odvětví potravinářského průmyslu
• Pro rozvoj tradičních metod používaných k dosažení hojnosti produkce a zlepšení její kvality (z tohoto důvodu byly všechny stroje a zařízení používané ve prospěch zemědělské výroby osvobozeny od cel a finančních a netarifních příplatků)

Jaká je ve zkratce vize investičního úřadu pro rozvoj zemědělského sektoru a řešení problémů, jimž čelí?

Vizi úřadu pro rozvoj zemědělského odvětví a řešení jeho problémů lze shrnout následovně:

• Rozšíření investic pro zajištění místních potřeb podle následujícího pořadí priorit: 1) potravinářské výrobky a produkty rostlinného i živočišného původu, 2) vstupy pro místní průmysl, 3) exportní odvětví založená na surovinách a zemědělských komoditách
• Podpora investičního zákona č. 18 z roku 2021, zejména pokud jde o celní pobídky podporující mechanizaci zemědělského odvětví a modernizaci jeho technologií, a poskytování zvláštních pobídek zaměřených na zemědělský výzkum

Pane generální řediteli, máte k dispozici zemědělské projekty, na které již byla vydána licence? V jaké fázi se tyto projekty případně nacházejí?

Ano, máme již takové projekty. Syrský úřad investic udělil investiční licenci projektu na zřízení integrovaného komplexu pro chov drůbeže a produkci masa v guvernorátu as-Suwajdá, jehož odhadované náklady činí přibližně 3 miliardy syrských liber a očekává se, že vytvoří 17 pracovních příležitostí. Bylo uděleno 14 licencí na projekty výroby potravin a zemědělských produktů v odhadované hodnotě 98 miliard syrských liber. Očekává se, že se jimi vytvoří 1218 pracovních příležitostí geograficky rozdělených ve čtyřech guvernorátech (Hamá, Damašek – venkov, Latákíja, as-Suwajdá). V rámci podpory potřeb zemědělského sektoru úřad udělil investiční licenci na projekt výroby veterinárních léčiv připravených k injekční aplikaci (injekčních lahviček) v provincii Damašek, jehož odhadované náklady činí 8,3 miliardy syrských liber a očekává se, že díky němu bude vytvořeno 41 pracovních příležitostí. Udělena byla také licence na výrobu a míchání zemědělských hnojiv (organických i anorganických) v guvernorátu Latákíja s odhadovanými náklady 8,8 miliardy syrských liber, přičemž se očekává, že vytvoří 70 pracovních příležitostí. Syrský úřad investic rovněž udělil licenci na projekt výroby mono-, troj- a vícesložkových NPK hnojiv v guvernorátu Damašek-venkov při odhadovaných nákladech 87 miliard syrských liber. Očekává se, že vytvoří 300 pracovních příležitostí.

Syrské ministerstvo zemědělství vedle toho oznámilo spuštění skupiny investičních projektů v zemědělském sektoru, které by mohly být zahrnuty do ustanovení investičního zákona č. 18 z roku 2021. Stalo se tak během čtvrtého čtyřstranného setkání ministrů zemědělství Sýrie, Libanonu, Iráku a Jordánska, které se konalo v hotelu Dama Rose v neděli 26. března 2023 pod heslem „Směrem k regionální zemědělské ekonomické integraci“. Součástí těchto projektů je:

• Zřízení integrovaných komplexů pro chov drůbeže všeho druhu (brojlerů, krůt, pštrosů nebo volného chovu) za účelem produkce masa a vajec s kapacitou 120 000 kusů domácího ptactva na jedno sezení, 100 kusů nosnic nebo 30 000 kusů krůt a totéž pro ostatní druhy
• Zřízení integrovaných komplexů pro chov krav za účelem produkce mléka a výkrmu telat a zřízení závodu na výrobu mléčných výrobků o kapacitě 100 dovezených krav a 50 dovezených buvolů
• Zřízení integrovaných komplexů pro chov ovcí a koz (samic) za účelem výkrmu a zpracování jejich drobů s kapacitou 4 000 kusů za cyklus
• Projekt stájí pro chov arabských plnokrevníků
• Továrna na výrobu biohnojiv
• Továrny na chemická hnojiva
• Laboratoře pro výrobu veterinárních léčiv
• Veterinární nemocnice
• Zřízení moderních dílen na třídění, balení a chlazení zemědělských produktů
• Integrovaný komplex pro zřízení laboratoří a zařízení pro výrobu, zpracování a balení zemědělských osiv a hub
• Projekt chovu a výkrmu sladkovodních ryb v sádkách
• Zemědělská média v Sýrii

Jedním z nejdůležitějších úkolů v rámci rozvoje zemědělství je zajistit jeho růst tak, aby byl v rovnováze s růstem populace a jejími zvyšujícími se požadavky. Sýrie je charakteristická rozmanitým zemědělským prostředím, jež je vhodné pro různé druhy plodin rozšířené v povodí Středozemního moře. Z toho vychází rozmanitost lokální zemědělské produkce, a to jak rostlinné, tak živočišné, jež má potenciál uspokojit jak místní spotřebitele, tak být vyvážena na zahraniční trhy.

Syrská vláda usiluje o zefektivnění využívání zemědělských zdrojů prostřednictvím poskytování podpůrných služeb, mezi které patří zemědělský vědecký výzkum, meliorace, projekty rozvoje venkova, vzdělávání a školení či poskytování ovocných a lesních sazenic. Vládní investice směřují k celkovému zlepšení výrobních a investičních podmínek v souladu s cíli udržitelného rozvoje v zemi, aby bylo dosaženo potravinové bezpečnosti, bylo zajištěno potřebné množství pracovních míst a přebytky mohly být exportovány. Výzvy, kterým zemědělský sektor v Sýrii čelí, nicméně vyžadují širší aplikaci výsledků vědeckého výzkumu, jakož i spolupráci v rámci více relevantních ministerstev. Půdní zdroje i nadále trpí mnoha problémy, jakými jsou částečná ztráta úrodnosti, zasolování a degradace, klimatické změny v důsledku sucha a nedostatku srážek, dále lidským faktorem, procesy intenzifikace zemědělství a roztříštěností zemědělských podniků, což brání investicím a mechanizaci. Aby byly zachovány vodní zdroje a snížil se deficit vody, je třeba se zaměřit na používání moderních technik zavlažování a sběru vody a na vývoj odrůd odolných vůči suchu, které spotřebovávají méně vody a jsou závislé na zemědělských cyklech. Rozvoj zemědělského sektoru stojí na předních příčkách mezi prioritami celkového hospodářského a sociálního rozvoje Sýrie. Význam zemědělských investic v posledních letech vzrostl, aby bylo dosaženo potravinové bezpečnosti, snížil se prohlubující se rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po potravinách a kompenzoval se nedostatek ropných zdrojů. Zájem vlády směřoval k navýšení takových investic, které podpoří zemědělskou infrastrukturu prostřednictvím výstavby přehrad, veřejných zavlažovacích sítí, meliorací, podpory zemědělského vědeckého výzkumu, zřizování zemědělských silnic a podobně. Generální úřad pro vědecký zemědělský výzkum je jedním ze subjektů podporujících rozvoj zemědělství v Sýrii. Abychom se seznámili s jeho činností, vydali jsme se do jeho sídla v Damašku a setkali se se zástupcem generálního ředitele a ředitelem oddělení výzkumu ochrany rostlin doktorem Bahá ar-Rahbánem a s ředitelem odboru pro výzkum přírodních zdrojů doktorem Manhalem az-Zu’bím, s nimiž jsme vedli následující rozhovor.

Nejprve bychom Vám chtěli poděkovat za milé přijetí a vyřídit Vám pozdravy od českého vedení webu Rebuildsyria a Vaším prostřednictvím pozdravit i všechny další pracovníky Generálního úřadu pro vědecký zemědělský výzkum a ministerstva zemědělství. Na začátku poprosíme, abyste úřad stručně charakterizovali.

BR: Jedná se o těleso s právní subjektivitou, které má na základě vyhlášky č. 24 z roku 2012 finanční a správní nezávislost a přímou vazbu na ministra zemědělství a agrární reformy, jenž je předsedou jeho správní rady. Náplní činnosti úřadu je plánování a provádění akademického a aplikovaného výzkumu s cílem řešit problémy v zemědělství a dosáhnout co nejlepší kvantitativní a kvalitativní efektivity produkce, aby bylo dosaženo národní potravinové bezpečnosti a zvýšila se konkurenceschopnost našich zemědělských produktů za současného zachování zdravého prostředí zaručujícího udržitelnost přírodních zdrojů. K tomu je zapotřebí vědeckých a technických kádrů vyznačujících se etickým přístupem, efektivitou, profesionalitou a vůlí participovat na budování ekonomiky hojnosti a blahobytu. Jedině tak lze dosáhnout kvalitní živočišné a rostlinné zemědělské produkce, zvýšení produktivity, snížení výrobních nákladů, zachování přírodních zdrojů a obecně udržitelného rozvoje zemědělství s ohledem na klimatické změny a sucho v Sýrii a celém arabském regionu. Obecnou strategii pro zemědělství v Sýrii lze shrnout bodově:

• Dosažení potravinové bezpečnosti a plné zajištění národních potřeb klíčových potravinářských komodit pro občany
• Udržitelnost přírodních zdrojů (půda, voda, lesy, pastviny) a hospodářských investic; jejich ochrana před znehodnocením, vyčerpáním a znečištěním
• Uvádění zemědělských produktů na trh
• Navýšení úlohy bankovního systému v oblasti financování, pojištění a zemědělských záruk
• Snižování chudoby prostřednictvím komplexního rozvoje venkova přispívajícího ke zvýšení příjmů zemědělců a integraci rozvojových politik s ostatními sektory

Generální úřad pro vědecký zemědělský výzkum má jasně stanovené cíle. V rámci studia současné situace zemědělství v Sýrii, identifikace problémů a možností rozvoje a vypracování dlouhodobých výzkumných strategií a prozatímních akčních plánů chceme zvýšit produktivitu zemědělství, zlepšení kvality zemědělských produktů, snížit výrobní náklady a zachovat přírodní zdroje Chceme rozvíjet schopnosti našich vědeckých a technických kádrů a chceme navazovat vztahy s partnery ať už na regionální, arabské, nebo plně světové bázi. Sýrie velmi pokročila stran biotechnologického výzkumu, moderního zavlažování, živočišné výroby, specifikací zemědělských produktů i ekologického zemědělství. Jde nám o praktické propojení zemědělského výzkumu se soukromým sektorem, abychom výsledky výzkumu uvedli do praxe a tento proces akcelerovali, a vše probíhalo v rámci celostátního zemědělského a obecně hospodářského rozvoje.

Jak jste na tom s infrastrukturou a kádry schopnými tuto strategii naplňovat?

BR: Generální úřad pro vědecký výzkum má ve svých přidružených centrech potřebnou infrastrukturu i vědecké kádry schopné plánovat a provádět výzkumné činnosti v týmovém duchu, aby bylo dosaženo požadovaných řešení problémů zemědělského sektoru a rozvoje venkova.

Jaké jsou hlavní oblasti vědeckého výzkumu v rámci úřadu?

MZ: Podle specializovaných oddělení úřadu je lze rozdělit následovně:

Oddělení pro výzkum přírodních zdrojů:

• Integrované a udržitelné využívání přírodních zdrojů pro zemědělské účely
• Efektivnější využívání zemědělských vstupů pro navýšení produkce
• Hledání norem pro využívání netradičních vod v zemědělském zavlažování
• Boj proti rozšiřování pouští, stabilizace písečných dun a snižování vodní a větrné eroze půdy
• Nalezení vyváženého hnojení pro všechny plodiny v různých klimatických podmínkách
• Racionalizace a zlepšení účinnosti používání různých hnojiv
• Rozvoj lesů, zalesněných oblastí a pastvin
• Využití matematického modelování v řízení přírodních zdrojů
• Zvyšování vědecké kompetence výzkumných pracovníků prostřednictvím interních a externích vzdělávacích programů a stipendií na bakalářské, magisterské i doktorské úrovni
• Poskytování rozšiřujících technických služeb v oblasti řízení a racionalizace využívání přírodních zdrojů formou integrovaného technologického balíčku pro zemědělce a farmáře

Oddělení pro výzkum plodin:

• Vývoj odrůd a hodnocení zaváděných genotypů pšenice, ječmene, kukuřice, čočky, cizrny a fazolí s cílem jejich adaptace jako vhodných odrůd pro místní prostředí
• Hodnocení řepy, slunečnice a sóji s cílem zavést vhodné odrůdy v Sýrii
• Nalezení integrovaného balíčku pro každou plodinu (vhodný termín setí, způsob setí, hloubka setí, zemědělský cyklus atd.)
• Poskytnutí schválených odrůd Generální organizaci pro množení osiva k rozmnožování a distribuci zemědělcům

Oddělení výzkumu ochrany rostlin:

• Provádění taxonomických, environmentálních a biologických studií a výzkum zemědělských škůdců (hmyz, choroby, byliny, roztoči, hlodavci, hadi a další)
• Příprava programů biologické ochrany a způsobů jejich aplikace
• Programy integrované ochrany proti škůdcům (zemědělské ošetření, chemické a biologické pesticidy, fyzikální ošetření, rostlinné extrakty…)
• Programy racionalizace preventivních postřiků prostřednictvím předpovědí výskytu škůdců
• Studium zemědělských ošetření, rostlinných extraktů a jejich úlohy při omezování výskytu zemědělských škůdců
• Inventarizace, klasifikace a chov vitálních nepřátel zemědělských škůdců a studium jejich účinnosti při regulaci.
• Zapojení vitálních nepřátel zemědělských škůdců do integrovaných kontrolních programů

Oddělení pro výzkum bavlny:

• Vývoj nových odrůd vhodných pro oblasti pěstování bavlny
• Poskytování schválených odrůd Generální organizaci pro množení osiva
• Integrovaná kontrola pěstování bavlny
• Vhodná zemědělská ošetření bavlníku včetně mechanizace.

Oddělení zahradnického výzkumu:

• Rozvoj pěstování a produkce ovocných stromů, zeleniny a dalších zahradnických rostlin v rámci zemědělského plánování
• Vypracování zemědělské mapy pro rozšíření druhů a odrůd ovocných stromů a zeleniny
• Vývoj nových druhů a odrůd vhodných pro syrské prostředí s dobrými výrobními a obchodními specifikacemi
• Charakterizace a hodnocení genotypů a místních odrůd, provádění výzkumu genetického zlepšování, jejich využívání ve šlechtitelských programech
• Inventarizace původu ovocných stromů, zeleniny, léčivých a kvetoucích rostlin a jejich shromažďování v genetických fondech
• Studium zemědělských transakcí, zvyšování produktivity, zlepšování specifikací a kvality produktů a snižování výrobních nákladů a posklizňových transakcí
• Zavádění nových druhů a odrůd a provádění výzkumu z hlediska jejich vlastností a míry přizpůsobení
• Poskytování spolehlivých prostředků a odrůd, které jsou prosté virových chorob, školkám
• Inventarizace, klasifikace, šlechtění a produkce vitálních nepřátel různých škůdců citrusů, oliv, jablek a dalších plodin ve spolupráci s oddělením prevence

Oddělení výzkumu hospodářských zvířat:

• Chov, péče a zlepšování genetického stavu domácích zvířat
• Krmení, zajišťování krmiv a pastvin
• Fyziologie zvířat a biotechnologie
• Zdraví zvířat
• Přenos technologií a provádění některých poradenských činností

Výzkumné oddělení pro ekonomické a sociální studie:

• Ekonomika rostlinné a živočišné zemědělské výroby a optimální využití zemědělských zdrojů
• Řízení zemědělských podniků a zemědělský marketing
• Hodnocení projektů a studie proveditelnosti
• Analýza zemědělské politiky
• Rozvoj venkova, posílení postavení venkovských žen a snižování chudoby
• Investování výsledků zemědělského vědeckého výzkumu prostřednictvím aplikace a osvojování zemědělských technologií a identifikace nejdůležitějších problémů a obtíží

Sekce genetiky:

• Sběr, dokumentace a množení genetických zdrojů
• Hodnocení, charakterizace a studium vstupů a jejich množení

Oddělení výzkumu potravinářských technologií:

• Stanovení kvality produkce potravinářských zemědělských produktů
• Řešení výrobních problémů vyskytujících se v zemědělsko-potravinářském průmyslu
• Popis zemědělských potravinářských výrobků, které nesou zeměpisné označení
• Bezpečnost zemědělských potravinářských výrobků

Oddělení biotechnologického výzkumu:

• Molekulární charakterizace, genetické určení a studium genetických variací významných hospodářských rostlin (pšenice, ovocné stromy, zelenina, léčivé rostliny…)
• Biochemická charakterizace některých odrůd měkké pšenice s cílem určit nejlepší z hlediska kvality a výroby chleba
• Mikro-vegetativní množení několika hospodářsky významných druhů rostlin
• Vývoj technologie genetických modifikací s využitím genů pro odolnost vůči chorobám a stresům prostředí za účelem produkce geneticky modifikovaných rostlin
• Zjišťování přítomnosti geneticky modifikovaných materiálů v některých produktech na syrských lokálních trzích

Jakou úlohu sehrává vědecký výzkum v podpoře rozvoje zemědělství?

BR: Úřad hraje významnou roli v rozvoji zemědělského produktu vzhledem k obtížným hospodářským a zemědělským podmínkám, kterými země prochází, a vzhledem k vysokým životním nákladům. Ministerstvo zemědělství je zodpovědné za zajištění rozvoje zemědělství a venkova v Sýrii. K dosažení tohoto cíle se opírá o dva postupy:

• Výkonný postup, který představují výkonné orgány přidružené k ministerstvu
• Výzkumný postup reprezentovaný Generálním úřadem pro vědecký zemědělský výzkum, a to vzhledem k velkému významu výsledků zemědělského výzkumu pro zlepšení zemědělské produkce co do množství a kvality a pro ochranu přírodních a zemědělských zdrojů

Děkujeme za rozhovor a doufáme, že si budeme moci znovu promluvit o dalších podrobnostech týkajících se činnosti Generálního úřadu pro zemědělský výzkum.

Děkujeme a zdravíme čtenáře vašeho media i všechny přátele v České republice.

Rozhovor pořídil a zaznamenal náš damašský korespondent Júnus an-Násir.

V roce 2016 spustilo syrské ministerstvo zemědělství státní projekt pro oživení chovu bource morušového v období mezi lety 2017 – 2026. Kvůli tomuto důležitému tématu jsme se setkali s inženýrkou Ímán Rustam, která za projekt na ministerstvu zodpovídá, a vedli jsme s ní v její kanceláři následující rozhovor:

Paní inženýrko, děkujeme vám za milé přijetí. Mohla byste nám, prosím, povědět nejprve něco málo o historii přírodního hedvábí, o jeho příchodu do Sýrie a o rozvoji jeho zpracování?

Znovu vás vítám a děkuji za příležitost k propagaci tohoto odvětví a že ho skrze vaše stránky můžeme představit evropskému čtenáři a osvětlit mu, v čem náš státní projekt spočívá. Co se týče hedvábí, jeho objev sahá do třetího tisíciletí před Kristem. Hedvábí se poprvé datuje v Číně (2570 př. n. l.). V té době se jeho užití neomezovalo pouze na oděvní průmysl, ale používalo se také v písařství a bylo doménou vládnoucí třídy, obchodníků a duchovních. Poté se prostřednictvím válek, obchodu a pašování rozšířilo mimo Čínu, až se tento vzácný poklad dostal až do Evropy. V Evropě se ke zpracování hedvábí přistoupilo vědecky v rámci výzkumných center v Bulharsku, Francii, Itálii, Španělsku a dalších zemích. Šlechtění a výroba byly vylepšeny, objevily se lepší odrůdy bobulí a kmenů bource morušového, vyvinuly se nové nástroje na práci. Sýrie poznala hedvábí díky trasám obchodních karavan směřujících do Evropy neboli takzvané Hedvábné stezce, protože se v ní stýkala její pozemní a námořní trasa. Díky vhodným podmínkám pro chov bource a pěstování morušovníku, který je základem jeho potravy, se Sýrie stala jednou z historicky proslulých zemí pro výrobu hedvábí od prvního století po Kristu až do dvanáctého století. Byla hlavním centrem hedvábnického průmyslu a obchodu a ve své době předčila evropské a asijské země, a to až do poloviny dvacátého století. Sýrie byla proslulá různými druhy brokátových látek, brokátů, výšivek, šatů a kapesníků. Tkanina známá jako damašek je druhem luxusní látky vyrobené z přírodního hedvábí, zlatých a stříbrných nití. Má velmi dlouhou historii a umění její výroby se předávalo z generace na generaci. Zúčastněné rodiny měly recept, jak látku vyrobit, uspořádat a utkat atraktivním způsobem bez chyb a vad. Základem šatů královny Alžběty II, které upoutaly pozornost v roce 1947, byla damašková brokátová tkanina. Anglický palác tehdy zaslal syrskému velvyslanectví v Londýně zvláštní žádost o poskytnutí kusů slavné damaškové látky pro návrh královniných svatebních šatů. A skutečně, speciálně pro ni byla zaslána vyšívaná látka s názvem “Zamilovaní ptáčci”, která je tkaná v bílé barvě a zdobená zlacenými kresbami ptáků. Návrhář Norman Hartnell přetvořil 12 stop dlouhé kusy látky zaslané z Damašku v nádherné šaty s límečkem ve tvaru srdce, nízkým pasem bez pásku a dlouhou sukní sahající až na zem s krásnými výšivkami růží. Za zmínku také stojí, že ženy v Sýrii tvořily asi 90 % pracovní síly v hedvábnickém odvětví.

Čeho se přesně týká projekt obnovy chovu bource morušového? Kde se vzala jeho potřeba?

Pěstování moruše šlo v současné Sýrii výrazně dolů a výroba poklesla v důsledku nahrazení pěstování bobulí jinými plodinami, chov bource se omezil na jednu sezónu, nebylo možné dovážet jeho vajíčka, pokračovalo se v tradičním způsobu chovu s nedostatkem místních odborníků a s velkou konkurencí v oblasti průmyslového textilu, s obtížemi při uvádění na trh a s vysokými náklady. Chov bource morušového se soustřeďuje v guvernorátech Latákíja, Tartús, Hamá a Homs a výroba je koncentrována v Damašku a Aleppu. V roce 1856 dosahovala produkce hedvábných kokonů přibližně 8000 tun, z toho 5000 tun bylo určeno na vývoz. V roce 1913 dosahovala produkce 6000 tun kokonů. V roce 1943 byl vydán legislativní dekret č. 30 upravující oblast hedvábnického průmyslu a serikultury. V letech 1963 – 1980 byla hedvábnická továrna v oblasti Drajkíš přidružena k ministerstvu zemědělství a v roce 2003 byl na základě usnesení č. 58 vydaného ministrem zemědělství založen projekt rozvoje včel a hedvábí. Následujícího roku vydalo ministerstvo průmyslu usnesení č. 156 obsahující standardní specifikace pro hedvábí a marketing kokonů. V roce 2007 bylo schváleno přistoupení Sýrie k Mezinárodnímu institutu pro hedvábí se sídlem ve francouzském Lyonu. V roce 2016 zahájilo ministerstvo zemědělství státní projekt na oživení chovu bource morušového v období 2017 – 2026, na který se ptáte. Tento projekt bude realizován ve třech fázích zahrnujících mimo jiné obnovu infrastruktury a šlechtitelských center a produkci sazenic bource morušového a jejich pěstování v chovných oblastech. Také ministerstvo zemědělství v současné době prostřednictvím svých center sleduje výběrová řízení na získání vajíček bource morušového a chová bource do třetího larválního věku, poté je zdarma distribuuje chovatelům. Vedle toho ministerstvo dohlíží nad šlechtitelským procesem, zajišťuje sazenice morušovníku a stará se o jejich vysazování v lesních lokalitách v blízkosti chovatelů, poskytuje automatická a ruční zařízení na pomoc chovatelům při zpracování kokonů, realizuje školení pro chovatele a techniky se zájmem o hedvábí, dále dotuje sumu 2000 syrských liber na kilogram kokonů a pracuje na dovozu vajíček bource morušového z Koreje nebo Japonska. Pokud máme balení vajíček o hmotnosti 12 gramů, potřebujeme místo pro chov o rozloze 20 metrů čtverečních a 600 kilogramů listů moruše, aby výsledkem bylo 35 kilogramů hedvábných kokonů, což je ekvivalent čtyř až pěti kilogramů přírodního hedvábí.

Dosud jste hovořila o výrobním procesu, ale máte nějaký plán pro uvedení zboží na trhy, ať již domácí či zahraniční?

Musíme participovat na domácích i zahraničních veletrzích, koordinovat činnost s mezinárodními organizacemi, jež se zabývají hedvábím, musíme se zabývat možnostmi využití bource morušového v jiných oblastech, rozšiřovat serikulturu v různých syrských regionech, a vypracovat integrovaný vědecký program zahrnující realizaci šlechtitelských programů bource morušového s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků. Také se musíme zabývat možnostmi domestikace jiných druhů pro chov a získávání hedvábí, případně nalezením kvalitních rostlinných alternativ pro šlechtění.

Paní inženýrko, děkujeme za milé přijetí a poskytnuté informace. Přejeme vašemu projektu úspěch a věříme, že hedvábnický průmysl v Sýrii naváže na svoji někdejší slávu.

Děkuji.

Vyjádření paní Rustam zaznamenal a krátkou reportáž pořídil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.