<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>
<channel>
	<title>vize &#8211; Rebuild Syria</title>
	<atom:link href="https://www.rebuildsyria.cz/tag/vize/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.rebuildsyria.cz</link>
	<description>Pro Váš informační předstih</description>
	<lastBuildDate>Tue, 12 Sep 2023 02:05:18 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	
	<item>
		<title>Rozhovor: s Fájizem al-Miqdádem (nejen) o budoucnosti syrského zemědělství</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-fajizem-al-miqdadem-nejen-o-budoucnosti-syrskeho-zemedelstvi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 12 Sep 2023 02:05:18 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[efektivita]]></category>
		<category><![CDATA[obnova]]></category>
		<category><![CDATA[potenciál]]></category>
		<category><![CDATA[profit]]></category>
		<category><![CDATA[soběstačnost]]></category>
		<category><![CDATA[spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[vize]]></category>
		<category><![CDATA[zdroje]]></category>
		<category><![CDATA[zemědělství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.rebuildsyria.cz/?p=17358</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="225" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/09/zem-300x225.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/09/zem-300x225.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/09/zem-768x576.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/09/zem.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Přinášíme přehled všech základních milníků, podle nichž bude země v zemědělství v následujících letech kráčet.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="225" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/09/zem-300x225.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/09/zem-300x225.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/09/zem-768x576.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/09/zem.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_tta-container" data-vc-action="collapse"><div class="vc_general vc_tta vc_tta-tabs vc_tta-color-grey vc_tta-style-classic vc_tta-shape-rounded vc_tta-spacing-1 vc_tta-tabs-position-top vc_tta-controls-align-left"><div class="vc_tta-tabs-container"><ul class="vc_tta-tabs-list"><li class="vc_tta-tab vc_active" data-vc-tab><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d2971404-83a3" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></li><li class="vc_tta-tab" data-vc-tab><a href="#SYR1404-83a3" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></li></ul></div><div class="vc_tta-panels-container"><div class="vc_tta-panels"><div class="vc_tta-panel vc_active" id="CZ9dd7-5c19676a-d2971404-83a3" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d2971404-83a3" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Rozvoj zemědělského sektoru je dlouhodobým předmětem zájmu jednotlivých syrských vlád. Není se čemu divit, vzhledem k velkému významu, který toto odvětví má, pokud jde o zajišťování potravinové bezpečnosti a poskytování vstupů pro průmysl a mnoho dalších hospodářských odvětví. Přes veškeré dosavadní rozvojové úsilí však zemědělství stále trpí četnými nahromaděnými problémy. Abychom se blíže seznámili s národním plánem rozvoje zemědělského sektoru do roku 2030, setkali jsme se s přední vědeckou a akademickou kapacitou a náměstkem syrského ministra zemědělství doktorem inženýrem Fájizem al-Miqdádem v jeho kanceláři v Damašku a vedli jsme s ním následující rozhovor:</em></p>
<p><strong>Vážený pane doktore, děkujeme Vám za milé přijetí a předáváme pozdravy od vedení našeho webu Rebuildsyria.cz. Mohl byste, prosím, na úvod přiblížit národní plán rozvoje zemědělského sektoru do roku 2030, který za Vaší účasti připravilo ministerstvo zemědělství?</strong></p>
<p>Dovolte mi nejprve pozdravit vedení Vašeho webu a přátelský český lid. V odpovědi na Vaši otázku by měl zaznít několik vět o významu zemědělského sektoru v Sýrii a důvodech přípravy národního plánu rozvoje zemědělského sektoru. Jak všichni víme, zemědělství je v Sýrii považováno za jedno z nejdůležitějších hospodářských odvětví. Jde o odvětví závislé na investicích do hlavních výrobních faktorů, jimiž jsou půda, voda a lidské zdroje, jakož i prostředky a požadavky na zemědělskou produkci. Zemědělství z velké části uspokojuje potřebu obyvatelstva po potravinách a potřebu průmyslu po zemědělských produktech nezbytných pro potravinářský a zpracovatelský průmysl. Zemědělství je považováno za klíčový činitel v rámci dopravy, průmyslu, domácího i zahraničního obchodu a odvětví služeb. Poskytuje pracovní příležitosti přímo spojené se zemědělským procesem a nepřímo v odvětvích a činnostech závislých na zemědělství. V rámci předchozích zemědělských politik a plánů se Sýrii podařilo dosáhnout relativní soběstačnosti, a to díky zlepšení výrobních vstupů, zejména lepších osiv, zkušenostem zemědělců s pěstováním plodin, zejména strategických, zvýšení zavlažovaných ploch, melioracím, rozvoji infrastruktury a státních zavlažovacích sítí v zemědělských oblastech a rozvoji služeb zaměřených na zemědělský sektor, ať už jde o výzkum, poradenství, financování, zdravotní a veterinární péči a další. V souladu se specifickou politikou v tomto odvětví byla také restrukturalizována práce ministerstva zemědělství, aby byla technická a servisní práce lépe organizována. To však nestačilo k tomu, aby došlo ke kvalitativnímu posunu v oblasti udržitelných investic do zemědělství a byl nastolen trend směřující k zemědělství založenému na moderních technologiích a zavádění zemědělských metod odolných vůči suchu a klimatickým změnám. Vzhledem k tomu, že 70 % obdělávané půdy je závislých na dešti, byla produkce v letech sucha postižena, přírodní pastviny v poušti utrpěly a marketingové plány stále neodpovídají potřebám výrobců a domácích i zahraničních trhů. To přispělo ke snížení zisků ze zemědělské činnosti a nevyužití potenciálních přidaných hodnot. Současně Sýrie coby zemědělská země trpěla nedostatkem některých hlavních potravinářských komodit, jako je cukr, rostlinné oleje (s výjimkou olivového oleje), červené maso a mléčné výrobky (sušené mléko, máslo a některé sýry). Bylo potřeba přistoupit k dovozu velkého množství kukuřice a ječmene, které se v letech sucha používají k pokrytí krmných potřeb hospodářských zvířat. Výše zmíněné vyžadovalo vypracování komplexního plánu k dosažení soběstačnosti, zlepšení ukazatelů potravinové bezpečnosti, uspokojení místní poptávky, využití vývozních příležitostí a dosažení adekvátních cen pro výrobce i spotřebitele.</p>
<p><strong>Co byste nám řekl o Fóru pro rozvoj zemědělského sektoru, jeho cílech a dosavadních výsledcích?  </strong></p>
<p>Jednou z nejdůležitějších výzev, před kterými stojí zemědělský sektor, je dosáhnout koordinace a integrace s ostatními sektory, spojit je v procesu rozvoje a zajistit vhodné prostředí pro investice do zemědělství nebo zemědělské výroby a marketingu, těžit z přidané hodnoty zemědělských produktů a navýšit příjmy pracovníků ve všech oblastech zemědělské výroby a prodeje. Na základě toho musí zemědělská politika zohledňovat udržitelnost přírodních zdrojů a stabilitu cen zemědělských produktů na místních trzích, aby bylo dosaženo dobrých výnosů pro zemědělce odpovídajících celkové úrovni příjmů. Je třeba snížit rozdíly v rozvoji mezi venkovem a městem a napomoci zvýšení efektivity výroby a vyrovnanosti zemědělských sazeb. Hospodářský růst a růst produktivity v zemědělském sektoru musí odpovídat růstu počtu obyvatel. Fórum pro rozvoj zemědělského sektoru se v tomto ohledu snažilo prozkoumat současné podmínky a analyzovat výrobní a hodnotové řetězce a zemědělské operace s cílem podpořit zemědělskou produkci a dosáhnout rozvojového a konkurenceschopného zemědělského hospodářství, přispívajícího k dosažení potravinové bezpečnosti a soběstačnosti a zvýšení konkurenční výhody. Snad k tomu napomohou charakteristiky našeho zemědělského sektoru. Fórum představuje důležitý činitel, pokud jde o plánování v zemědělském odvětví, a to díky vědecké a terénní metodice, kterou přijalo, zejména pokud jde o hledání pomoci u široké škály národních odborníků. Fóra se účastnily zejména zemědělské organizace, zemědělská sdružení, svazy, zemědělské komory a vládní i nevládní orgány v rámci workshopů a diskusí. Všestranná spolupráce sehrála účinnou roli při dosahování nejlepších výsledků na úrovni analýzy a popisu problémů a navrhovaných politických alternativ. Organizátoři fóra si byli vědomi toho, že výzvy pro rozvoj zemědělské činnosti jsou i nadále velké a vyžadují mimořádné úsilí, zejména s ohledem na současné okolnosti a ekonomické sankce, a že jednotné programy v rámci fóra napomohou vytvoření ucelené vize vedoucí k posílené investic v tomto sektoru.</p>
<p><strong>Popsal byste, prosím, jakým způsobem Fórum vzniklo?</strong></p>
<p>Myšlenka uspořádat fórum pro zemědělský sektor se opírala o vědeckou metodiku a význam připisovaný zemědělství v národním hospodářství a při zajišťování potravin. Navzdory svému velkému potenciálu trpí zemědělský sektor špatnými výrobními metodami a technologiemi, klimatickými změnami a suchem, což vše předcházelo krizi od roku 2011.  Později přišla coronavirová pandemie, jednostranné sankce uvalené na Sýrii, krize v sousedních zemích. Vznikla potřeba budovat efektivní politiku a pružný institucionální systém pro rozvoj zemědělství. Možnosti pro dosažení potravinové bezpečnosti, rozvoj zemědělství a omezení dopadů následných krizí na občany se ukázaly být omezené. Ministerstvo zemědělství a agrární reformy proto uspořádalo přelomové fórum, na němž se diskutovalo o výzvách, kterým čelí zemědělský sektor, a o možnostech, které jsou k dispozici pro rozvoj tohoto odvětví. Výsledkem bylo vypracování technických a politických zpráv – jedné hlavní zprávy, shrnutí a pěti dílčích zpráv pro oblasti rostlinné výroby, živočišné výroby, přírodních zdrojů, rozvoje venkova a zemědělské ekonomiky – za účasti všech zúčastněných stran z vlády, družstev i nevládních organizací s cílem dosáhnout vize Fóra směřující ke konkurenceschopné a rozvojové zemědělské ekonomice.</p>
<p><strong>Co si můžeme představit pod pojmem vědecká metodika, o němž hovoříte?</strong></p>
<p>V první fázi se konala veřejná setkání na úrovni guvernorátů, kterých se zúčastnily tisíce subjektů a zainteresovaných osob, aby byl zajištěn vhodný mechanismus pro účast všech stran (stranických, zákonodárných, výkonných, lidových, odborových, akademických, občanských a soukromých subjektů). S cílem zohlednit specifika jednotlivých guvernorátů byla navržena metodika mechanismu pro řešení reálných problémů. V guvernorátech byly vytvořeny pracovní týmy v čele s guvernérem. V závěru první fáze byla uspořádána konference, která se skládala ze čtyř hlavních zasedání (1) správa zemědělského sektoru v Sýrii, 2) problémy, výzvy a příležitosti, 3) rozvoj venkova v rámci cílů udržitelného rozvoje, 4) řetězce a konkurenceschopnost zemědělského sektoru).</p>
<p><strong>V čem se lišily jednotlivé fáze realizace Fóra?</strong></p>
<p>Prvné fáze: V zájmu zajištění vhodného mechanismu pro účast všech zúčastněných stran (stranických, zákonodárných, výkonných, lidových, odborových, akademických, občanských a soukromých subjektů) se v průběhu ledna 2021 konala veřejná setkání na úrovni guvernorátů, která se vyznačovala vysokou úrovní diskuse, vznášením otázek a podáváním návrhů na nejlepší postupy pro řešení nerovnováhy, kterou sektor na úrovni guvernorátů trpí. Těchto setkání se zúčastnily tisíce lidí, kteří se zajímají o zemědělský sektor a pracují v různých oblastech s ním spojených.</p>
<p>Druhá fáze: Po zahajovací konferenci se konalo pět specializovaných seminářů zaměřených na rostlinnou a živočišnou výrobu, přírodní zdroje, rozvoj venkova, marketing a zemědělskou ekonomiku. Během specializovaných workshopů byly projednány výsledky pracovních týmů vytvořených v guvernorátech, zemědělské politiky stanovené v pracovním plánu ministerstva, správní a organizační struktura a zákony a předpisy pro toto odvětví a byly navrženy alternativy politik s cílem vyhnout se slabým místům a využít dostupné příležitosti.</p>
<p>Třetí fáze: Na základě výstupů z předchozích specializovaných seminářů byla vyhledána skupina místních odborníků (více než 50 odborníků a akademiků), aby tyto výstupy prodiskutovali a vypracovali zprávy odrážející činnost v předchozích etapách a shrnující nejdůležitější silné a slabé stránky, politické alternativy a příležitosti, které má zemědělský sektor k dispozici pro svůj rozvoj. Kromě shrnutí bylo dokončeno pět dílčích zpráv (Zpráva o rostlinné výrobě, Zpráva o živočišné výrobě, Zpráva o přírodních zdrojích, Zpráva o rozvoji venkova, Zpráva o zemědělské ekonomice a marketingu) a hlavní zpráva.</p>
<p>Čtvrtá fáze: Spuštění výkonného programového balíčku pro Fórum pro rozvoj zemědělského sektoru (výzvy a příležitosti) v rámci hlavní zprávy a pěti dílčích zpráv zahrnujících budoucí vizi pro zemědělský sektor na období 2021-2030. To se uskutečnilo prostřednictvím závěrečné konference, která se konala v červenci 2022 a během níž byly výsledky a výstupy Fóra představeny publiku a různým zúčastněným stranám z vládních i nevládních agentur a partnerů.</p>
<p>Pátá fáze: Po závěrečné konferenci byla vydána listina předsednictví Rady ministrů č. 8594/1 ze dne 15. července 2021, která obsahuje schválení výsledků a výstupů závěrečné konference Fóra pro rozvoj zemědělského sektoru a pověřuje ministerstvo zemědělství, aby v koordinaci s příslušnými orgány sledovalo realizaci.</p>
<p><strong>Jaká jsou závěrečná doporučení Fóra pro rozvoj zemědělství?</strong></p>
<p>Doporučení jsou následující:</p>
<ul>
<li>Schválení a vydání dokumentu, který bude zahrnovat výstupy Fóra obsažené v hlavní zprávě a dílčích zprávách a který bude sloužit jako referenční dokument a národní program, v němž se zainteresované strany zaváží k přijetí a realizaci meziodvětvových programů</li>
<li>Změna právního a regulačního rámce, včetně restrukturalizace ministerstva zemědělství a agrární reformy způsobem, který bude vhodný pro realizaci těchto programů a projektů souvisejících se zemědělským odvětvím v souladu s výstupy Fóra obsaženými v jeho závěrečných zprávách a národním dokumentem navrženým v předchozím bodě</li>
<li>Vypracování věcných realizačních matric ve spolupráci se zainteresovanými orgány a příslušnými arabskými a mezinárodními organizacemi s cílem využít mezinárodních zkušeností v tomto ohledu</li>
<li>Vyzvat orgány, jejichž činnost je integrována s ministerstvem zemědělství, aby vypracovaly matici odpovídajících věcných programů s uvedením rolí a povinností každého z nich v tomto ohledu</li>
<li>Poskytnout finanční prostředky a odpovídající logistickou podporu pro všechny programy schválené v hlavní zprávě a dílčích zprávách tak, aby tyto programy byly realizovatelné podle časového a věcného programu zohledňujícího krátkodobé i dlouhodobé priority</li>
<li>Koordinace, integrace a spolupráce s univerzitami a domácími, arabskými i mezinárodními výzkumnými a studijními centry s cílem vytvořit matici ukazatelů monitorování, hodnocení a dopadu, které je třeba pravidelně měřit a aktualizovat údaje s nimi související, a průběžný výzkum nejlepších způsobů, jak zajistit příznivé prostředí pro tyto programy</li>
<li>Participace, mobilizace a propagace prostřednictvím návrhu vhodných nástrojů a mechanismů pro přenos cílů a politik, které byly schváleny v rámci programů, na dotčené strany a účast na realizaci od makroúrovně až po místní úroveň. V této souvislosti bude mít velký význam participační činnost prostřednictvím spolupráce a koordinace s první zemědělskou organizací (Všeobecný svaz zemědělců), zemědělským výborem v lidovém shromáždění a příslušnými ministerstvy, dalšími odborovými organizacemi (syndikáty zemědělských inženýrů, Syndikátem veterinárních lékařů atd.), Federací zemědělských komor, organizacemi občanské společnosti, mezinárodními organizacemi a správními jednotkami na místní úrovni.</li>
<li>Provádění monitorovacích a evaluačních činností prostřednictvím pravidelného měření schválených ukazatelů, jejichž prostřednictvím se bude hodnotit pokrok dosažený při plnění cílů na úrovni každého programu a projektu, a to prostřednictvím pravidelných zpráv</li>
</ul>
<p><strong>Jaké programy byly během Fóra navrženy?</strong></p>
<p>Během Fóra byly ve zprávách navrženy následující programy:</p>
<p>Zemědělská politika:</p>
<ul>
<li>Program přizpůsobení se budoucím změnám klimatu</li>
<li>Program územního rozvoje</li>
<li>Program pro lepší využití vodních zdrojů</li>
<li>Program udržitelného hospodaření s lesními zdroji</li>
<li>Program pro rozvoj pouští a pasteveckých oblastí</li>
<li>Program pro regulaci trhu práce v zemědělství a zvýšení efektivity zemědělské práce</li>
<li>Program podpory zemědělského odborného vzdělávání</li>
<li>Program pro zvýšení efektivity zemědělského vzdělávání a kvalifikace</li>
<li>Program pro maximalizaci dopadu a účinnosti zemědělského vědeckého výzkumu</li>
<li>Program pro posílení postavení zemědělských poradců</li>
<li>Program pro zvýšení efektivnosti investičních výdajů</li>
<li>Program restrukturalizace a usměrňování podpory zemědělství</li>
<li>Program pro rozvoj tvorby zemědělské statistiky</li>
<li>Program restrukturalizace zemědělských financí</li>
<li>Program pro lepší účinnost zemědělských cenových politik</li>
<li>Program restrukturalizace zemědělského marketingu a smluvního zemědělství</li>
<li>Návrhy pro rozvoj zemědělského družstevnictví</li>
</ul>
<p>Rostlinná výroba:</p>
<ul>
<li>Projekt reklasifikace strategických plodin</li>
<li>Projekt zřízení jednotek zemědělské techniky</li>
<li>Program místní produkce osiva cukrové řepy</li>
<li>Projekt produkce osiva brambor pomocí tkáňových kultur</li>
<li>Projekt místní produkce běžných a hybridních semen zeleniny</li>
<li>Projekt snížení rozdílu v produktivitě pšenice mezi zemědělskými výzkumnými středisky a poli zemědělců</li>
<li>Program rozvoje odvětví pícnin</li>
<li>Projekt integrovaného obhospodařování jabloní v souladu se zásadami ekologického zemědělství</li>
<li>Projekt rozvoje pěstování pistácií</li>
<li>Projekt rozvoje pěstování oliv a výroby olivového oleje</li>
<li>Založení Syrského výboru pro olivy a olivový olej</li>
<li>Založení Výzkumného ústavu pro olivy</li>
<li>Projekt rozvoje pěstování citrusů a jejich uvádění na trh</li>
<li>Projekt na podporu pěstování palem</li>
<li>Program rozvoje včelařství a chovu bource morušového</li>
<li>Projekt pro zlepšení účinnosti služeb v oblasti ochrany rostlin</li>
<li>Projekt administrativního a technického rozvoje systému produkce obilovin (pšenice, ječmen, kukuřice)</li>
<li>Projekt investic do pěstování zeleniny na planinách al-Gháb a Akkár</li>
<li>Projekt podpory ekologické zemědělské produkce</li>
<li>Projekt podpory technologií konzervačního zemědělství odolného vůči suchu</li>
<li>Program zaměřený na vývoj časně zrajících vysoce produktivních odrůd bavlny tolerantních vůči vodnímu stresu</li>
<li>Projekt pro zřízení výzkumného ústavu pro pěstování cukrových plodin</li>
<li>Program pro rozvoj pěstování pícnin</li>
</ul>
<p>Živočišná výroba:</p>
<ul>
<li>Program využití zemědělského odpadu a navýšení jeho nutriční hodnoty</li>
<li>Program chovu beranů plemene Awassi s využitím technologie umělého oplodnění</li>
<li>Program pro vytvoření zvláštního svazu v rámci odvětví drůbeže</li>
<li>Program pro zřízení specializovaných laboratoří pro výrobu krmiv pro ryby</li>
<li>Program pro zvýšení počtu buvolů s využitím technologie umělého oplodnění</li>
<li>Program pro vytvoření integrované akciové společnosti pro odvětví drůbeže od výroby až po uvádění na trh</li>
<li>Program pro zřízení veterinárních laboratoří pro ryby</li>
<li>Program pro propojení výzkumu v oblasti hospodářských zvířat s aktuálními potřebami v terénu</li>
<li>Program pro vytvoření sítě chovatelů ovcí plemene Awassi</li>
<li>Program pro vytvoření sítě chovatelů koz plemene Šámí</li>
<li>Program pro vytvoření sítě chovatelů velbloudů</li>
<li>Program pro zřízení prodejních hal pro ryby v souladu s mezinárodními standardy</li>
<li>Program pro zřízení průmyslové líhně na produkci mořských ryb</li>
<li>Program pro aplikaci moderních technik chovu koní</li>
</ul>
<p>Přírodní zdroje:</p>
<ul>
<li>Program udržitelného hospodaření s vodními a půdními zdroji na planině al-Gháb</li>
<li>Program pro řešení změny klimatu a dopadů sucha na zemědělství v oblasti Salmíja</li>
<li>Program pro udržitelné řízení vodních zdrojů v poušti</li>
<li>Program správy povodí</li>
<li>Program řízení zavlažování na úrovni polí</li>
<li>Program pro aktivaci sdružení uživatelů vody</li>
<li>Program školení pro vodní experty</li>
<li>Návrh mapy optimálního využití půdy</li>
<li>Projekt pro doplnění a aktualizaci mapy klasifikace půdy</li>
<li>Program šíření šetrného zemědělství v Sýrii</li>
<li>Projekt pro rozvoj a udržení pasteveckých zdrojů a rozvoj chovu hospodářských zvířat v syrské poušti</li>
<li>Projekt obnovy vodních zdrojů v poušti</li>
<li>Projekt pro zlepšení správy lesních rezervací</li>
<li>Projekt pro zlepšení správy pasteveckých rezervací</li>
<li>Program správy lesů po požáru a způsoby jejich obnovy, přičemž velký význam se přikládá volně žijícím zvířatům</li>
<li>Program snižování degradace půdy</li>
<li>Program boje proti rozšiřování pouští a zelených pásů</li>
</ul>
<p>Zemědělská ekonomika a konkurenceschopnost:</p>
<ul>
<li>Program smluvního zemědělství</li>
<li>Program smluvního vzdělávání</li>
<li>Akreditační program</li>
<li>Program integrovaných družstev</li>
<li>Program strukturálního rozvoje tržiště al-Hál</li>
<li>Program výměny zemědělských komodit</li>
<li>Program pro přístup k informacím a marketingovým informačním systémům</li>
<li>Program pro rozvoj zemědělských marketingových postupů</li>
<li>Program pro rozvoj industrializace rostlinných a živočišných produktů</li>
<li>Program pro zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti a rozvoj exportu</li>
<li>Programy zaměřené na podporu výkupních cen plodin a postupnou liberalizaci trhu se vstupy</li>
<li>Program regulace trhu s drůbeží</li>
<li>Program čisté produkce a ekologického zemědělství</li>
<li>Program kontroly kvality a správné zemědělské praxe</li>
<li>Projekt pro družstevní odbyt konzumních vajec</li>
<li>Program organizace tradičního sektoru (tradiční dílny) pro výrobu mléka</li>
<li>Program elektronického propojení mezi ministerstvy zemědělství a průmyslu</li>
<li>Program zachování identity syrských produktů (kontrola kvality produktů)</li>
<li>Program pro regulaci trhů s červeným masem</li>
</ul>
<p>Rozvoj venkova:</p>
<p>1) Program institucionalizace pro rozvoj venkova:</p>
<ul>
<li>Projekt vytvoření obecného úřadu pro rozvoj venkova</li>
<li>Projekt vytvoření národní observatoře pro rozvoj venkova</li>
<li>Projekt pro evaluaci urbanizace syrské společnosti</li>
<li>Národní participativní program pro financování rozvoje venkova</li>
<li>Program posílení místní správy pro rozvoj venkova</li>
</ul>
<p>2) Program posílení životních standardů:</p>
<ul>
<li>Cílený program na zlepšení infrastruktury</li>
<li>Program pro zlepšení kvalitativních a kvalifikačních charakteristik syrského venkovského obyvatelstva</li>
<li>Program pro reformu a integraci sítí sociálního zabezpečení na syrském venkově</li>
<li>Programy mikrofinancování a revolvingové fondy</li>
</ul>
<p>3) Program pro zlepšení metod financování na syrském venkově:</p>
<ul>
<li>Program rozvoje legislativního a regulačního prostředí pro mikrofinancování na venkově</li>
<li>Národní informační systém a mapový program pro mikrofinancování venkova</li>
<li>Národní systém řetězců pro produkty malých venkovských podniků</li>
<li>Program finančního začleňování na venkově</li>
<li>Program pro vytvoření malých venkovských finančních institucí v souladu se zákonem č. 8 z roku 2021</li>
<li>Program budování kapacit a posílení postavení venkova</li>
</ul>
<p>4)  Program rozvoje rodinných farem:</p>
<ul>
<li>Projekt pro šíření kultury rodinného zemědělství</li>
<li>Program domácího zpracování potravin pro venkovské ženy</li>
<li>Program tradičního průmyslu a řemesel</li>
<li>Program uvádění venkovských produktů na trh</li>
</ul>
<p>5) Projekt elektronické platformy pro poskytování poradenských služeb, výměny dat a mechanismů pro rozvoj venkovských produktů a finančních, logistických a technických služeb</p>
<p><strong>Pane doktore, velice Vám děkujeme za laskavé přijetí a cenné informace, které jste nám poskytnul.</strong></p>
<p>Děkuji Vám za zájem o naši práci a opakuji své pozdravy vedení Vašeho webu, jakož i všem přátelům v České republice.</p>
<p><em>Rozhovor pořídil a reportáž zaznamenal náš damašský korespondent Júnus Násir.</em></p>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div><div class="vc_tta-panel" id="SYR1404-83a3" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#SYR1404-83a3" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body"><h2 style="font-size: 28px;color: #ce1126;text-align: left" class="vc_custom_heading" >الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة السوري 2030</h2><div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div>
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p style="text-align: right;"><strong>دمشق – يونس أحمد الناصر</strong></p>
<p style="text-align: right;">شكَّل تطوير القطاع الزراعي والعملية الزراعية في سورية هاجساً لدى الحكومات السورية المتعاقبة، نظراً للأهمية الكبيرة التي يتمتع بها هذا القطاع، لناحية دوره الهام والمحوري في تأمين مقومات الأمن الغذائي وتوفير مدخلات الصناعة والعديد من القطاعات الاقتصادية الأخرى.</p>
<p style="text-align: right;"> لكن هذا القطاع لا يزال يعاني من مشكلات متراكمة رغم كل الجهود التنموية التي بذلت حتى الآن.</p>
<p style="text-align: right;">للاطلاع على الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة 2030 التقينا بقامة علمية و أكاديمية رفيعة و هو السيد معاون وزير الزراعة السوري الدكتور المهندس فايز المقداد في مكتبه بدمشق و كان لنا معه الحوار التالي :</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال الأول : الدكتور فايز المقداد نرحب بكم على صفحات موقع إعادة إعمار سورية التشيكي و أنقل لكم تحيات إدارة الموقع مع تمنياتنا لكم بالتوفيق و النجاح و لسورية التطور و الازدهار</strong></p>
<p style="text-align: right;"><strong> و سؤالنا الأول هو حبذا لو تعطينا فكرة عامة أولية عن الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة 2030التي أعدتها وزارتكم بمشاركتكم . </strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب  : أرحب بكم أجمل ترحيب و أنقل من خلالكم تحياتي لإدارة وسيلتكم الإعلامية و للشعب التشيكي الصديق</p>
<p style="text-align: right;">و إجابة على سؤالكم لابد من مقدمة بسيطة حول أهمية القطاع الزراعي في سورية و الأسباب الموجبة لإعداد الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة .</p>
<p style="text-align: right;">فكما نعلم بأن القطاع الزراعي  يعتبر من أهم القطاعات الاقتصادية في سورية، باعتباره قطاعاً إنتاجياً يعتمد على استثمار عوامل الإنتاج الرئيسية من الموارد الأرضية والمائية والبشرية ووسائل ومستلزمات الإنتاج الزراعي، ويوفر بشكل كبير حاجة السكان من الغذاء، وحاجة الصناعة من المنتجات الزراعية اللازمة للصناعات الغذائية والتحويلية، ويعتبر مشغلاً رئيسياً لقطاعات النقل  والصناعة والتجارة الداخلية والخارجية والخدمات، ويوفر فرص عمل للقوى العاملة المرتبطة بشكل مباشر في العملية الزراعية وبشكل غير مباشر في القطاعات والأنشطة المعتمدة على الزراعة.</p>
<p style="text-align: right;">لقد نجحت السياسات والخطط الزراعية السابقة في تحقيق الاكتفاء الذاتي نسبياً،وذلك نتيجة تحسين مدخلات الإنتاج وخاصة البذار المحسن وخبرة الفلاحين في زراعة المحاصيل وخاصة الإستراتيجية منها، وزيادة المساحات المروية واستصلاح الأراضي وتطوير البنى التحتية وشبكات الري الحكومية في المناطق الزراعية، وتطوير الخدمات الموجهة إلى القطاع الزراعي (بحوث – إرشاد –تمويل &#8211; رعاية صحية وبيطرية &#8230;وغيرها).</p>
<p style="text-align: right;"> كما تم إعادة هيكلية عمل وزارة الزراعة بما يتوافق مع السياسات المحددة للقطاع لتحقيق تنظيم العمل الفني والخدمي.</p>
<p style="text-align: right;"> إلا أن ذلك لم يكن كافياً لأحداث النقلة النوعية في الاستثمار الزراعي المستدام والاتجاه نحو الزراعة المعتمدة على التقانات الحديثة واعتماد أساليب الزراعة المقاومة للجفاف والتغيرات المناخية.</p>
<p style="text-align: right;">ولكون 70% من المساحة المزروعة تعتمد على الأمطار فقد تأثر الإنتاج في سنوات الجفاف وتدهورت المراعي الطبيعية في البادية، ومازالت الخطط التسويقية غير ملبية لحاجة المنتجين والسوق الداخلية والخارجية، مما ساهم في الإقلال من ريعية العمل الزراعي وعدم الاستفادة من القيم المضافة الممكن تحقيقها.</p>
<p style="text-align: right;">بنفس الوقت،عانت سورية،وهي بلد زراعي،من النقص في بعض السلع الغذائية الرئيسية الأخرى مثل السكر وبعض الزيوت النباتية السائلة والمهدرجة (عدا زيت الزيتون) واللحوم الحمراء ومشتقات الحليب (حليب مجفف- زبدة- بعض الأجبان)، إضافة إلى استيراد كميات كبيرة من الذرة الصفراء والشعير في بعض سنوات الجفاف للوفاء باحتياجات الثروة الحيوانية من الأعلاف.</p>
<p style="text-align: right;"> الأمر الذي يتطلب وضع خطة شاملة للوصول إلى الاكتفاء الذاتي وتحسين مؤشرات الأمن الغذائي، والوفاء باحتياجات الطلب المحلي للاستخدامات المختلفة، والاستفادة من الفرص التصديرية، وتحقيق أسعار عادلة للمنتجين والمستهلكين.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال الثاني : لو تحدثنا  عن </strong>ملتقى تطوير القطاع الزراعي<strong> الهدف منه و الغاية المرجوة و النتائج لو تكرمتم . </strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب : إن من أهم التحديات المستقبلية التي تواجه القطاع الزراعي هي تحقيق التنسيق والتكامل مع جهود باقي القطاعات، وتضافرها في العملية التنموية،وتوفير مناخ استثماري ملائم للاستثمار في الزراعة أو التصنيع والتسويق الزراعي،للاستفادة بما يمكن الاستفادة من سلسلة القيمة المضافة للمنتجات الزراعية، وتحسين دخل العاملين في جميع مراجل الإنتاج والتصنيع والتسويق الزراعي.</p>
<p style="text-align: right;">وبناءً على ما سبق فإنه يتوجب على السياسات الزراعية أن تراعي استدامة الموارد الطبيعية، واستقرار أسعار المنتجات الزراعية في الأسواق المحلية، بحيث تحقق عوائد جيدة للفلاحين وتتناسب مع مستويات دخل المواطنين، وتقلل الفوارق التنموية بين الريف والمدينة، وتساعد على رفع الكفاءة الإنتاجية، وكذلك توازن معدلات النمو الاقتصادي والإنتاجي في القطاع الزراعي مع معدلات النمو السكاني.</p>
<p style="text-align: right;">في هذا الإطار فقد سعى <strong>ملتقى تطوير القطاع الزراعي</strong> إلى دراسة الأوضاع الراهنة للقطاع الزراعي، وتحليل سلاسل الإنتاج والقيمة والعمليات الزراعية، وذلك بهدف النهوض بالإنتاج الزراعي والوصول إلى اقتصاد زراعي تنموي وتنافسي يساهم في تحقيق القفزة التنموية المناسبة، والأمن الغذائي والاكتفاء الذاتي ويعزز الميزة التنافسية للقطاع الزراعي. ولعل المقومات التي يتمتع بها القطاع الزراعي سوف تساعد على تحقيق ذلك.</p>
<p style="text-align: right;">لقد شكل هذا الملتقى محطة هامة على صعيد التخطيط المستقبلي للقطاع الزراعي عبر المنهجية العلمية والأكاديمية والميدانية التي تبناها, وخصوصاً لجهة الاستعانة بالخبرات الوطنية على مستوى واسع، وكان لمشاركة التنظيم الفلاحي على وجه الخصوص، والجمعيات الفلاحية والنقابات والغرف الزراعية والجهات الحكومية وغير الحكومية في ورشات العمل والنقاشات التي تم تنفيذها خلال مراحل الملتقى، دوراً فعالاً في الوصول إلى أفضل النتائج على مستوى تحليل وتوصيف المشكلات وبدائل السياسات المقترحة.</p>
<p style="text-align: right;">و كان القائمون على الملتقى  يدركون بأن تحديات  النهوض بالعمل الزراعي ما تزال كبيرة وتتطلب جهوداً استثنائية كبيرة، وخصوصاً في ظل الظروف الراهنة والحصار الاقتصادي، وأن البرامج الموحدة لمخرجات الملتقى ستكون نقطة الانطلاق وخارطة الطريق لتطوير نهج العلميات الزراعية والاستثمار الزراعي، من خلال الرؤية المستقبلية للقطاع الزراعي 2030. التي تم تطويرها عبر مراحل الملتقى.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال الثالث : لو تحدثنا دكتور فايز حول نشوء فكرة هذا الملتقى لو تكرمتم .</strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب : تمت بلورة فكرة إقامة ملتقى للقطاع الزراعي وفق منهجية علمية تستند إلى الدور المنوط بالقطاع الزراعي في الاقتصاد الوطني وتحقيق الأمن الغذائي.</p>
<p style="text-align: right;"> فعلى الرغم من الإمكانيات الكبيرة للزراعة، فقد عانى القطاع الزراعي من ضعف أساليب و تقانات الإنتاج والتغيرات المناخية وظروف الجفاف التي سبقت الأزمة التي تشهدها البلاد منذ عام 2011، وتأثيرات جائحة كورونا لاحقاً، والعقوبات أحادية الجانب المفروضة على سورية، والأزمات في دول الجوار ، والحاجة إلى بناء سياسات فعالة ونظام مؤسسي مرن للنهوض بالزراعة، ما أدّى إلى تضييق كبير في نطاقات التحرك الممكنة لتحقيق الأمن الغذائي والتنمية الزراعية والحد من آثار الأزمات المتلاحقة على المواطن.</p>
<p style="text-align: right;">وبناءً على ذلك، فقد سعت وزارة الزراعة والإصلاح الزراعي إلى تطوير نهج تشاركي حيوي فعال، عبر إقامة ملتقى لمناقشة التحديات التي يعاني منها القطاع الزراعي والفرص المتاحة أمام النهوض بهذا القطاع.</p>
<p style="text-align: right;">ونتيجةً لذلك، فقد تم إعداد تقارير فنية و سياساتية (تقرير رئيسي واحد، وملخص تنفيذي، وخمسة تقارير فرعية لكل من الإنتاج النباتي، الإنتاج الحيواني، الموارد الطبيعية، التنمية الريفية، الاقتصاد الزراعي) بمشاركة كافة المعنيين من الجهات الحكومية والتعاونية وغير الحكومية، بهدف الوصول إلى رؤية الملتقى نحو اقتصاد زراعي تنموي تنافسي.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال الرابع : ما هي المنهجية المتبعة للوصول إلى المطلوب من قبلكم كوزارة تهتم بهذا القطاع الحيوي و الهام في حياة السوريين ؟ </strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب : لتوفير آلية مناسبة لمشاركة كافة أصحاب المصلحة (من الجهات الحزبية والتشريعية والتنفيذية والشعبية والنقابية والأكاديمية والأهلية والخاصة)، فقد تم في المرحلة الأولى عقد لقاءات عامة على مستوى المحافظات شملت الآلاف من المعنيين والمهتمين، ومن أجل مراعاة خصوصية كل محافظة، تم تصميم منهجية لآلية قيادة الحوار في هذه اللقاءات لتوجيهها نحو المطلوب، وتم تشكيل فرق عمل في المحافظات برئاسة السيد المحافظ.</p>
<p style="text-align: right;"> واستكمالاً للمرحلة الأولى، تم عقد مؤتمر افتتاحي، مكون من أربع جلسات رئيسية (حوكمة قطاع الزراعة في سورية،المشكلات والتحديات والفرص المأمولة، التنمية الريفية في إطار أهداف التنمية المستدامة، سلاسل القيمة وتنافسية القطاع الزراعي).</p>
<p style="text-align: right;">أعقب المؤتمر الافتتاحي عقد /5/ ورشات عمل تخصصية مركزية معنية بالإنتاج النباتي والحيواني والموارد الطبيعية والتنمية الريفية والتسويق والاقتصاد الزراعي، تم خلال ورشات العمل التخصصية مناقشة نتائج فرق العمل المشكلة في المحافظات والسياسات الزراعية المقررة بخطة عمل الوزارة والهيكل الإداري والتنظيمي والقوانين والأنظمة الخاصة بالقطاع واقتراح بدائل السياسات للتحسين وتلافي نقاط الضعف والاستفادة من الفرص المتاحة.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال الخامس : حبذا لو تحدثنا عن مراحل تنفيذ هذا الملتقى لو سمحتم .</strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب :</p>
<p style="text-align: right;"> المرحلة الأولى:  لتوفير آلية مناسبة لمشاركة كافة أصحاب المصلحة (من الجهات الحزبية والتشريعية والتنفيذية والشعبية والنقابية والأكاديمية والأهلية والخاصة)، فقد تم عقد لقاءات عامة على مستوى المحافظات خلال شهر كانون ثاني 2021، تميزت بمستوى عال من الحوار والنقاش وطرح التساؤلات وإعطاء المقترحات حول السبل الأفضل لمعالجة الاختلالات التي يعاني منها القطاع على مستوى المحافظة. شارك في هذه اللقاءات آلاف المهتمين بالقطاع الزراعي، والعاملين في شتى المجالات المرتبطة به.</p>
<p style="text-align: right;">المرحلة الثالثة: أعقب المؤتمر الافتتاحي عقد /5/ ورشات عمل تخصصية مركزية معنية بالإنتاج النباتي والحيواني والموارد الطبيعية والتنمية الريفية والتسويق والاقتصاد الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">تم خلال ورشات العمل التخصصية مناقشة نتائج فرق العمل المشكلة في المحافظات والسياسات الزراعية المقررة بخطة عمل الوزارة والهيكل الإداري والتنظيمي والقوانين والأنظمة الخاصة بالقطاع واقتراح بدائل السياسات من أجل تلافي نقاط الضعف والاستفادة من الفرص المتاحة.</p>
<p style="text-align: right;">المرحلة الرابعة: بناءً على مخرجات ورشات العمل التخصصية السابقة، تم الاستعانة بمجموعة من الخبراء المحليين (أكثر من 50 خبيراً وأكاديمياً) لمناقشة تلك المخرجات، وتطوير تقارير تعكس نتائج العمل في المراحل السابقة وتلخص أهم نقاط القوة والضعف وبدائل السياسات والفرص المتاحة أمام القطاع الزراعي للنهوض.</p>
<p style="text-align: right;">حيث تم إنجاز خمسة تقارير فرعية (تقرير الإنتاج النباتي، تقرير الإنتاج الحيواني، تقرير الموارد الطبيعة، تقرير التنمية الريفية، تقرير الاقتصاد الزراعي والتسويق) والتقرير الرئيسي، إضافةً إلى ملخص تنفيذي.</p>
<p style="text-align: right;">المرحلة الخامسة: إطلاق حزمة البرامج التنفيذية لملتقى تطوير القطاع الزراعي (تحديات وفرص) ضمن تقرير رئيسي والتقارير الفرعية الخمسة التي تتضمن الرؤية المستقبلية للقطاع الزراعي 2021- 2030، وتم ذلك من خلال مؤتمر ختامي عُقد في الشهر السابع 2022، تم عرض نتائج ومخرجات الملتقى خلاله على مختلف أصحاب المصلحة من الجهات الحكومية وغير الحكومية والشركاء.</p>
<p style="text-align: right;">المرحلة السادسة: صدر بعد المؤتمر الختامي كتاب رئاسة مجلس الوزراء رقم 8594/1 تاريخ 15/7/2021، والمتضمن الموافقة على نتائج ومخرجات المؤتمر الختامي لملتقى تطوير القطاع الزراعي، وتكليف وزارة الزراعة متابعة التنفيذ بالتنسيق مع الجهات المعنية</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال السادس : ما هي التوصيات الختامية لملتقى تطوير القطاع الزراعي ؟ </strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب : التوصيات هي :</p>
<p style="text-align: right;">1-   إقرار وإطلاق وثيقة وطنية معلنة، تتضمن مخرجات الملتقى الواردة في التقرير الرئيسي والتقارير الفرعية، تكون بمثابة وثيقة مرجعية وبرنامج وطني تلتزم فيها الجهات المعنية بتبني وتنفيذ برامجها عبر القطاعية.</p>
<p style="text-align: right;">2-   تعديل الأطر القانونية والتنظيمية بما فيها إعادة هيكلة وزارة الزراعة والإصلاح الزراعي بشكل يكون ملائماً لتنفيذ هذه البرامج والمشروعات المتعلقة بالقطاع الزراعي بما يتناسب مع مخرجات الملتقى الواردة في تقاريره النهائية، والوثيقة الوطنية المقترحة في البند السابق.</p>
<p style="text-align: right;">3-   تطوير مصفوفات تنفيذية مادية وزمنية بالتعاون مع الجهات المعنية والمنظمات العربية والدولية المعنية للاستفادة من التجارب الدولية في هذا الشأن.</p>
<p style="text-align: right;">4-   دعوة الجهات التي يتكامل عملها مع وزارة الزراعة فيما يخص القطاع الزراعي من أجل تطوير مصفوفة برامج مادية وزمنية مقابلة، تبين الأدوار والتزامات كل منها في هذا الشأن.</p>
<p style="text-align: right;">5-   توفير الاعتمادات المالية والدعم اللوجستي المناسب لكل البرامج المقرة في التقرير الرئيسي والتقارير الفرعية كي تكون هذه البرامج قابلة للتنفيذ، وذلك وفق برنامج زمني ومادي يتضمن أولويات البرامج في المدى القصير ومراحل برامج المدى الطويل.</p>
<p style="text-align: right;">6-   التنسيق والتكامل والتعاون مع (الجامعات ومراكز البحوث والدراسات المحلية والعربية والدولية) لبناء مصفوفة مؤشرات المتابعة والتقييم والأثر التي تحتاج إلى قياس وتحديث البيانات المتعلقة بها بشكل دوري، والبحث المستمر في أفضل السبل لتوفير مناخ وبيئة تمكينية لهذه البرامج.</p>
<p style="text-align: right;">7-   التشاركية والحشد والمناصرة من خلال تصميم أدوات وآليات مناسبة لنقل الأهداف والسياسات التي تم إقرارها ضمن البرامج إلى الجهات المعنية والمشاركة في التنفيذ من المستوى الكلي إلى المستوى المحلي، وسيكون هناك أهمية كبيرة للتشاركية في هذا السياق، من خلال التعاون والتنسيق مع التنظيم الفلاحي أولاً (الاتحاد العام للفلاحين)، واللجنة الزراعية في مجلس الشعب والوزارات المعنية، والتنظيمات النقابية الأخرى (نقابات المهندسين الزراعيين ونقابة الأطباء البيطريين وغيرها)، واتحاد غرف الزراعة، ومنظمات المجتمع الأهلي والمنظمات الدولية، والوحدات الإدارية على المستوى المحلي.</p>
<p style="text-align: right;">8-   تنفيذ أنشطة المتابعة والتقييم عبر قياس المؤشرات المعتمدة بشكل دوري، والتي من خلالها سيتم قياس التقدم المحرز نحو تحقيق الأهداف على مستوى كل برنامج ومشروع ، عبر تقارير دورية بتواتر مناسب.</p>
<p style="text-align: right;"><strong>السؤال السابع : ما هي البرامج الأولية المقترحة في التقارير الناتجة عن أعمال الملتقى لو تكرمتم ؟ </strong></p>
<p style="text-align: right;">الجواب : البرامج الأولية المقترحة في التقارير الناتجة عن أعمال الملتقى هي كما يلي :</p>
<p style="text-align: right;"><strong>أولاً: في مجال السياسات الزراعية:</strong></p>
<p style="text-align: right;">1-   برنامج التكيف مع التغيرات المناخية المستقبلية</p>
<p style="text-align: right;">2-   برنامج تطوير استعمالات الأراضي</p>
<p style="text-align: right;">3-   برنامج تحسين كفاءة وإدارة الموارد المائية</p>
<p style="text-align: right;">4-   برنامج الإدارة المستدامة للموارد الحراجية</p>
<p style="text-align: right;">5-   برنامج تنمية وتطوير البادية والمراعي</p>
<p style="text-align: right;">6-   برنامج تنظيم سوق العمل الزراعي ورفع كفاءة العمل الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">7-   برنامج دعم التعليم المهني الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">8-   برنامج تحسين أثر وفعالية التدريب والتأهيل الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">9-   برنامج تعظيم أثر وفعالية البحث العلمي الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">10- برنامج تمكين الإرشاد الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">11- برنامج تحسين كفاءة الإنفاق الاستثماري</p>
<p style="text-align: right;">12- برنامج إعادة هيكلة وتوجيه الدعم الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">13- برنامج تطوير إنتاج الرقم الإحصائي الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">14- برنامج إعادة هيكلة التمويل الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">15- برنامج تحسين فعالية سياسات التسعير الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">16- برنامج إعادة هيكلة التسويق الزراعي والزراعة التعاقدية</p>
<p style="text-align: right;">17- مقترحات تطوير الحركة التعاونية الزراعية</p>
<p style="text-align: right;"><strong>ثانياً: في مجال الإنتاج النباتي:</strong></p>
<p style="text-align: right;">18- مشروع إعادة تصنيف المحاصيل الاستراتيجية</p>
<p style="text-align: right;">19- مشروع إقامة وحدات للآليات الزراعية</p>
<p style="text-align: right;">20- برنامج إنتاج بذار الشوندر السكري محلياً</p>
<p style="text-align: right;">21- مشروع إنتاج بذار البطاطا بزراعة الأنسجة</p>
<p style="text-align: right;">22- مشروع انتاج بذار الخضار العادي والهجين محلياً</p>
<p style="text-align: right;">23- مشروع تقليص الفجوة الإنتاجية في وحدة المساحة من القمح بين مراكز البحوث الزراعية وحقول الفلاحين</p>
<p style="text-align: right;">24- برنامج استنباط أصناف مبكرة بالنضج من القطن ومتحمل للإجهادات المائية وعالية الإنتاج</p>
<p style="text-align: right;">25- برنامج تطوير قطاع المحاصيل العلفية</p>
<p style="text-align: right;">26- مشروع الإدارة المتكاملة لشجرة التفاح وفق أسس الزراعة البيئية</p>
<p style="text-align: right;">27- مشروع تطوير زراعة الفستق الحلبي</p>
<p style="text-align: right;">28- مشروع تطوير زراعة وإنتاج الزيتون وزيت الزيتون</p>
<p style="text-align: right;">29- إحداث مجلس الزيتون وزيت الزيتون السوري</p>
<p style="text-align: right;">30- إحداث معهد أبحاث الزيتون</p>
<p style="text-align: right;">31- مشروع تطوير زراعة وإنتاج وتسويق الحمضيات</p>
<p style="text-align: right;">32- مشروع النهوض بزراعة النخيل</p>
<p style="text-align: right;">33- برنامج تطوير تربية النحل ودودة الحرير (الحشرات الاقتصادية)</p>
<p style="text-align: right;">34- مشروع تحسين فعالية خدمات وقاية النبات والمكافحة المتكاملة</p>
<p style="text-align: right;">35- مشروع التطوير الإداري والفني لمنظومة إنتاج الحبوب (قمح – شعير – ذرة صفراء)</p>
<p style="text-align: right;">36- مشروع استثمار زراعة الخضار في سهل الغاب وسهل عكار</p>
<p style="text-align: right;">37- مشروع نشر الإنتاج الزراعي العضوي</p>
<p style="text-align: right;">38- مشروع نشر تقنية الزراعة الحافظة للتكيف مع الجفاف</p>
<p style="text-align: right;">39- برنامج استنباط أصناف قطن مبكرة بالنضج ومتحمل للإجهادات المائية وعالية الإنتاج</p>
<p style="text-align: right;">40- مشروع إحداث معهد بحوث المحاصيل السكرية</p>
<p style="text-align: right;">41- برنامج تطوير زراعة المحاصيل العلفية</p>
<p style="text-align: right;"><strong>ثالثاً: في مجال الإنتاج الحيواني:</strong></p>
<p style="text-align: right;">42- برنامج الاستفادة من المخلفات الزراعية وتحسين قيمتها الغذائية</p>
<p style="text-align: right;">43- برنامج إكثار كباش العواس باستخدام تقنية التلقيح الاصطناعي</p>
<p style="text-align: right;">44- برنامج إنشاء اتحاد نوعي لقطاع الدواجن</p>
<p style="text-align: right;">45- برنامج إنشاء معامل متخصصة بصناعة الأعلاف السمكية</p>
<p style="text-align: right;">46- برنامج زيادة أعداد الجاموس باستخدام تقنية التلقيح الاصطناعي</p>
<p style="text-align: right;">47- برنامج إنشاء شركة مساهمة متكاملة لقطاع الدواجن من الإنتاج إلى التسويق</p>
<p style="text-align: right;">48- برنامج إنشاء معامل أدوية بيطرية خاصة بالأسماك</p>
<p style="text-align: right;">49- برنامج ربط بحوث الثروة الحيوانية بالاحتياجات الحقلية الفعلية</p>
<p style="text-align: right;">50- برنامج إنشاء شبكة مربي أغنام العواس</p>
<p style="text-align: right;">51- برنامج إنشاء شبكة مربي الماعز الشامي</p>
<p style="text-align: right;">52- برنامج إنشاء شبكة مربي الإبل</p>
<p style="text-align: right;">53- برنامج إنشاء صالات بيع أسماك وفق المعايير العالمية</p>
<p style="text-align: right;">54- برنامج إنشاء مفرخ صناعي لإنتاج إصبعيات الأسماك البحرية</p>
<p style="text-align: right;">55- برنامج تطبيق تقانات التناسل الحديثة للخيول</p>
<p style="text-align: right;"><strong>ثالثاً: في مجال الموارد الطبيعية:</strong></p>
<p style="text-align: right;">56- برنامج للإدارة المستدامة للموارد المائية والأرضية في سهل الغاب</p>
<p style="text-align: right;">57- برنامج مواجهة التغيرات المناخية وأثر الجفاف على الزراعة في منطقة السلمية</p>
<p style="text-align: right;">58- برنامج الإدارة المستدامة للموارد المائية في البادية</p>
<p style="text-align: right;">59- برنامج إدارة المساقط المائية</p>
<p style="text-align: right;">60- برنامج إدارة الري على مستوى الحقل</p>
<p style="text-align: right;">61- برنامج تفعيل جمعيات مستخدمي المياه</p>
<p style="text-align: right;">62- البرنامج التدريبي للمرشدين المائيين</p>
<p style="text-align: right;">63- مشروع خارطة استعمالات الأراضي المثلى وتصويب ميزان استعمالات الأراضي</p>
<p style="text-align: right;">64- مشروع استكمال وتحديث خارطة تصنيف الأراضي</p>
<p style="text-align: right;">65- برنامج نشر الزراعة الحافظة في سورية</p>
<p style="text-align: right;">66- مشروع تنمية وديمومة الموارد الرعوية وتطوير الثروة الحيوانية في للبادية السورية</p>
<p style="text-align: right;">67- مشروع إعادة تأهيل مصادر المياه في البادية</p>
<p style="text-align: right;">68- مشروع تحسين إدارة المحميات الحراجية</p>
<p style="text-align: right;">69- مشروع تحسين إدارة المحميات الرعوية</p>
<p style="text-align: right;">70- برنامج إدارة الغابة بعد وقوع الحريق وكيفية إعادة تأهيلها مع إعطاء أهمية كبيرة للحيوانات البرية</p>
<p style="text-align: right;">71- برنامج الحد من تدهور الأراضي</p>
<p style="text-align: right;">72- برنامج مكافحة التصحر والأحزمة الخضراء</p>
<p style="text-align: right;"><strong>رابعاً: في مجال الاقتصاد الزراعي والتنافسية:</strong></p>
<p style="text-align: right;">73- برنامج الزراعة التعاقدية</p>
<p style="text-align: right;">74- برنامج التربية التعاقدية</p>
<p style="text-align: right;">75- برنامج الاعتمادية</p>
<p style="text-align: right;">76- برنامج التعاونيات المتكاملة</p>
<p style="text-align: right;">77- برنامج التطوير الهيكلي لأسواق الهال</p>
<p style="text-align: right;">78- برنامج البورصة الزراعية السلعية</p>
<p style="text-align: right;">79- برنامج إتاحة المعلومات ونظم المعلومات التسويقية</p>
<p style="text-align: right;">80- برنامج تطوير ممارسات التسويق الزراعي</p>
<p style="text-align: right;">81- برنامج تطوير التصنيع للمنتجات النباتية والحيوانية</p>
<p style="text-align: right;">82- برنامج زيادة التنافسية الدولية وتطوير التصدير</p>
<p style="text-align: right;">83- برامج توجيه الدعم نحو أسعار الشراء للمحاصيل وتحرير سوق المدخلات تدريجياً</p>
<p style="text-align: right;">84- برنامج تنظيم أسواق الدواجن</p>
<p style="text-align: right;">85- برنامج الإنتاج النظيف والزراعة العضوية</p>
<p style="text-align: right;">86- برنامج مراقبة الجودة والممارسات الزراعية الجيدة</p>
<p style="text-align: right;">87- مشروع المنافذ التسويقية التعاونية لبيض المائدة</p>
<p style="text-align: right;">88- برنامج تنظيم القطاع التقليدي (الورشات التقليدية) لتسويق وتصنيع الحليب</p>
<p style="text-align: right;">89- برنامج الربط القطاعي الإلكتروني بين وزارة الزراعة والصناعة</p>
<p style="text-align: right;">90- برنامج الحفاظ على هوية المنتج السوري (مراقبة جودة المنتجات)</p>
<p style="text-align: right;">91- برنامج تنظيم أسواق اللحوم الحمراء</p>
<p style="text-align: right;"><strong>خامساً: في مجال التنمية الريفية:</strong></p>
<p style="text-align: right;">92- برنامج التنظيم المؤسسي للتنمية الريفية:</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    مشروع إحداث الهيئة العامة للتنمية الريفية</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    مشروع إحداث المرصد الوطني للتنمية الريفية</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    مشروع قياس التحضر في المجتمعات السورية</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    البرنامج الوطني التشاركي لتمويل التنمية الريفية</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج تعزيز الإدارة المحلية للتنمية الريفية</p>
<p style="text-align: right;">93- برنامج التمكين الاقتصادي وسبل العيش:</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    البرنامج الاستهدافي لتحسين البنية التحتية</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج تحسين الخصائص النوعية و المهارية لسكان الريف السوري</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج إصلاح وتكامل شبكات الأمان الاجتماعي في الريف السوري</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برامج التمويل الصغير والصناديق الدوارة</p>
<p style="text-align: right;">94- برنامج تحسين سبل التمويل في الريف السوري:</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج تطوير البيئة التشريعية والتنظيمية للتمويل الأصغر الريفي</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج نظام المعلومات والخارطة الوطنية للتمويل الأصغر الريفي</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج النظام الوطني لسلاسل القيمة لمنتجات المشاريع الريفية الصغيرة</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج الشمول المالي الريفي</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج إحداث مؤسسات التمويل الريفي الصغير وفق القانون 8 لعام 2021</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج بناء القدرات والتمكين الريفي</p>
<p style="text-align: right;">95- برنامج تطوير الزراعات الأسرية:</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    مشروع نشر ثقافة الزراعة الأسرية</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج التصنيع الغذائي المنزلي للنساء الريفيات</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج الصناعات التقليدية والحرفية</p>
<p style="text-align: right;">&#8211;    برنامج تسويق المنتجات الريفية</p>
<p style="text-align: right;">96- مشروع المنصة الإلكترونية لتقديم خدمات الإرشاد وتبادل البيانات وآليات تطوير المنتجات الريفية وخدماتها المالية واللوجستية والفنية.</p>
<ul>
<li style="text-align: right;"><strong>شكرا لكم الدكتور المهندس فايز المقداد معاون وزير الزراعة لاستقبالكم اللطيف و لكل المعلومات التي حصلنا عليها </strong></li>
<li style="text-align: right;"><strong>شكرا لاهتمامكم بتسليط الضوء على عملنا و أجدد تحيتي لكم و لإدارتكم و للشعب التشيكي الصديق </strong></li>
</ul>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Studie: čínské aktivity a postoje směrem k Sýrii</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/studie-cinske-aktivity-a-postoje-smerem-k-syrii/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 14 Jun 2023 16:14:33 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Komerční zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[bezpečnost]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[geopolitika]]></category>
		<category><![CDATA[obnova]]></category>
		<category><![CDATA[podpora]]></category>
		<category><![CDATA[spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[strategie]]></category>
		<category><![CDATA[Středomoří]]></category>
		<category><![CDATA[vize]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.rebuildsyria.cz/?p=17063</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="169" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/06/csy-300x169.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/06/csy-300x169.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/06/csy-768x433.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/06/csy.jpg 799w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Čína je nadále opatrná v konkrétních realizacích na syrském území, Sýrii jako stát ale významně podporuje na mezinárodní úrovni.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="169" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/06/csy-300x169.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/06/csy-300x169.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/06/csy-768x433.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/06/csy.jpg 799w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Našim pravidelným odběratelům, oborovým specialistům ale i nejširší veřejnosti, stejně jako novinářské obci či mediální sféře nabízíme českou verzi našimi partnery a odborníky zpracovávaných studií na téma měnících se vztahů v blízkovýchodní oblasti.</em></p>
<ul>
<li>Čína nadále zůstává tichým a zdánlivě nevýrazným, ale o to vytrvalejším podporovatelem Damašku na mezinárodní úrovni, zejména jde-li o organizace typu OSN apod.</li>
<li>Peking zůstává nadále opatrný stran intenzivnější a cílené aktivity přímo v Sýrii, počítá s východním Středomořím ve svých dlouhodobých ekonomických plánech</li>
<li>Za přípravnou fázi lze považovat nejrůznější „měkké“ formy spolupráce – od VŠ stipendií a humanitární podpory až po vývoz potřebné technologie a vybavení</li>
</ul>
		</div>
	</div>
</div></div></div></div><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_btn3-container vc_btn3-inline" ><a class="vc_general vc_btn3 vc_btn3-size-md vc_btn3-shape-rounded vc_btn3-style-modern vc_btn3-color-danger" href="http://www.rebuildsyria.cz/dotaznik/" title="" target="_blank">Více podrobností zde</a></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Z původní jednoty GCC aktuálně každý pes jiná ves</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/z-puvodni-jednoty-gcc-aktualne-kazdy-pes-jina-ves-2/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 29 May 2023 05:51:13 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Komerční zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[diplomacie]]></category>
		<category><![CDATA[ekonomika]]></category>
		<category><![CDATA[GCC]]></category>
		<category><![CDATA[geopolitika]]></category>
		<category><![CDATA[ideologie]]></category>
		<category><![CDATA[mezinárodní vztahy]]></category>
		<category><![CDATA[vize]]></category>
		<category><![CDATA[Záliv]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.rebuildsyria.cz/?p=17031</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="206" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-300x206.png" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-300x206.png 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-768x528.png 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-80x54.png 80w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-85x57.png 85w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-333x227.png 333w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-81x55.png 81w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc.png 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Původní jednota vlivné zájmové skupiny s přístupem k významným surovinovým zdrojům poněkud eroduje.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="206" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-300x206.png" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-300x206.png 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-768x528.png 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-80x54.png 80w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-85x57.png 85w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-333x227.png 333w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc-81x55.png 81w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2023/05/gcc.png 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>GCC, tj. Organizace pro spolupráci zemí Zálivu (resp. Rada zemí /Perského/ zálivu) původně sdružovala arabské země ležící v okolí Perského zálivu, a to s určitou dominantní rolí Saúdské Arábie, (nekonfliktně) následované Spojenými arabskými emiráty a ekonomickým hubem Katarem. Tato konstelace se však v posledních letech – a zejména měsících – velmi dynamicky mění.</em></p>
<ul>
<li>Saúdská Arábie, prioritně motivovaná snem korunního prince Muhammada bin Salmána o dosud nevídaném ekonomickém rozvoji, sleduje svůj vlastní směr, akceptujíc jen to, co jí v tomto ohledu prospívá. V daném ohledu má dobrý potenciál vytlačit z pozice dlouholetého regionálního centra Abú Dhabí i Dubaj</li>
<li>Arabské emiráty jsou saúdským postupem znepokojeny z ekonomického hlediska, zároveň praktikují nezvykle otevřenou, potenciálně však příliš rozmělněnou zahraniční politiku: zatímco v případě Sýrie byl takový přístup pro další vývoj prospěšný, nezdravá a nepůvodní aliance s Izraelem může soustátí sedmi principátů dlouhodobě uškodit</li>
<li>Katar nadále zůstává významným ekonomickým centrem celé oblasti a jedním z nejbohatších států světa. Potenciální hrozbou, kvůli níž země riskuje nejen regionální, ale globální izolaci, je její urputná a nepolevující podpora salafitským islamistickým proudům oficiálně vystupujícím pod rouškou ideologie Muslimského Bratrstva</li>
</ul>
		</div>
	</div>
</div></div></div></div><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_btn3-container vc_btn3-inline" ><a class="vc_general vc_btn3 vc_btn3-size-md vc_btn3-shape-rounded vc_btn3-style-modern vc_btn3-color-danger" href="http://www.rebuildsyria.cz/dotaznik/" title="" target="_blank">Více podrobností zde</a></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rozhovor: S Mustafou Hamdánem (nejen) o současnosti a budoucnosti Libanonu</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-mustafou-hamdanem-nejen-o-soucasnosti-i-budoucnosti-libanonu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 31 Jul 2020 09:24:56 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[ekonomika]]></category>
		<category><![CDATA[geopolitika]]></category>
		<category><![CDATA[integrace]]></category>
		<category><![CDATA[neutralita]]></category>
		<category><![CDATA[reformy]]></category>
		<category><![CDATA[rozvoj]]></category>
		<category><![CDATA[spolupráce]]></category>
		<category><![CDATA[Sýrie]]></category>
		<category><![CDATA[vize]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=8955</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="169" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/07/mustafa-hamdan-300x169.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/07/mustafa-hamdan-300x169.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/07/mustafa-hamdan-768x432.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/07/mustafa-hamdan.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Budoucnost Libanonu nespočívá v jeho izolaci či neutralitě, ale v plném zapojení se v rámci regionu.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="169" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/07/mustafa-hamdan-300x169.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/07/mustafa-hamdan-300x169.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/07/mustafa-hamdan-768x432.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/07/mustafa-hamdan.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"><div class="vc_tta-container" data-vc-action="collapse"><div class="vc_general vc_tta vc_tta-tabs vc_tta-color-grey vc_tta-style-classic vc_tta-shape-rounded vc_tta-spacing-1 vc_tta-tabs-position-top vc_tta-controls-align-left"><div class="vc_tta-tabs-container"><ul class="vc_tta-tabs-list"><li class="vc_tta-tab vc_active" data-vc-tab><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d297f1ea-4cbf" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></li><li class="vc_tta-tab" data-vc-tab><a href="#SYRf1ea-4cbf" data-vc-tabs data-vc-container=".vc_tta"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></li></ul></div><div class="vc_tta-panels-container"><div class="vc_tta-panels"><div class="vc_tta-panel vc_active" id="CZ9dd7-5c19676a-d297f1ea-4cbf" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#CZ9dd7-5c19676a-d297f1ea-4cbf" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">CZ</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<div class="page" title="Page 1">
<div class="layoutArea">
<div class="column">
<p><em>Francouzi otrávili libanonskou mysl ideou libanonské výjimečnosti a specifické libanonské identity v srdci Blízkého východu. I proto by nemělo další směřování země spočívat v její neutralitě „za každou cenu“, jako spíš v její plné reintegraci do arabského světa obecně, v opětovném nastavení plnohodnotné spolupráce se Sýrií pak konkrétně. To jsou jen některé z četných poznatků a komentářů k situaci v současném Libanonu tak, jak je s naším bejrútským spolupracovníkem sdílela jedna z výrazných postav armádní historie i politické současnosti země cedrů. Přinášíme exkluzívní rozhovor s tajemníkem ústředního výboru Hnutí nezávislých násiristů (al-Murábitún) brigádním generálem Mustafou Hamdánem:</em></p>
<p><strong>Pane generále, jaký je postoj Hnutí nezávislých násiristů (al-Murábitún) k povstání 17. října 2019?</strong></p>
<p>Byli jsme na místě od okamžiku, kdy tyto požehnané události oné noci v našem drahém Bejrútu vypukly. Šlo nám o to, aby se zapojily všechny konfesní skupiny. Někteří tvrdí, že v celé věci hrál ústřední roli WhatsApp, což považuji za takřka nestoudné tvrzení. Nazývat události 17. října „whatsappovým povstáním“??!! Ne, nebyl to WhatsApp, ale kriminální banda Akrama Šihajjiba, kdo vyprovokoval lidi. Povstání bylo důsledkem neustálého ponižování lidí – u bran bank, u bran nemocnic, při „odpadkové krizi“. Lidé byli ponižováni, zatímco vládnoucí gangy v provinciích a okresech provozovaly neskrývaný klientelismus a rozbujelou korupci. Máme-li být přesní, povstání 17. října nepřerostlo v revoluci v pravém slova smyslu. Než v ní mohlo přerůst, stalo se totéž, co během „barevné revoluce“ na Ukrajině – objevili se falešní „revolucionáři“. Povstání započali naši lidé, Libanonci, kteří se sešli na náměstích v reakci na ponižování ze strany konfesionálních představitelů. Pochybnosti ale vyvstaly, když jsme nedokázali vytvořit všeobecné vedení, které by dokázalo uchovat jednotu protestního hnutí. To vedlo k tomu, že se objevili fundamentalisté a oportunisté, a následně také narativy, které se naprosto nepotkávaly s realitou tak, jak ji znají lidé. Jinak řečeno, v naší „revoluci“ – a proto říjnové události přirovnávám k tzv. barevné revoluci na Ukrajině – se objevily elementy propojené se zahraničními ambasádami a vládnoucími, na konfesionalismu založenými silami. Do poslední minuty jsme chtěli zůstat na náměstích, abychom definovali a prosazovali naše požadavky. Jsme přesvědčeni, že libanonský politický systém jako takový je od základu špatný. Jasně rozlišujeme libanonský národ a jeho reprezentaci ve smyslu odborníků, armády, mezikonfesionální jednoty, a režim, který této zemi vládl stylem gangsterů a mafiánů. Od prvních chvil jsme deklarovali, že nejsme proti naší vlasti, ani její ústavě, ale že postrádáme vládce, kteří by ústavu naplňovali. Namísto toho máme vládnoucí gang, jenž je třeba svrhnout – mírovými prostředky, podotýkám –, aby bylo možné utvořit nový národní volební zákon, dle nějž budou Libanonci volit na národní bázi, a ne dle své konfesní či regionální příslušnosti. Proto jsme volali (a řešil jsem to i s prezidentem republiky) po předčasných parlamentních volbách s tím, že by byla ustavena dvanáctičlenná přechodná vláda odborníků na ústavní právo a volební zákon. V průběhu přechodné etapy šesti měsíců by tato vláda pracovala na volebním zákoně stanovujícím poměrný volební systém prostý jakýchkoliv konfesních omezení. Díky němu by po volbách nový parlament mohl vytvořit novou administrativu a nový libanonský systém, na jehož základě bychom obnovili naši zemi. Po deseti dnech se ale jednota povstání rozdrobila na prach a objevily se útoky na vojáky, což je něco, co kategoricky odmítáme, neboť armádu považujeme za garanta nenásilného přechodu do nového systému.</p>
<p><strong>Jak se vaše hnutí staví k aktuálně ustavenému Revolučnímu výboru vedenému brigádním generálem Šámilem Rúkuzem, k němuž se přidalo několik poslanců včetně Fuáda Machzúmího či Pauly Jaqúbjan?</strong></p>
<p>Bavíme se spolu o seriózních věcech, jako je myšlenka vybudování nového Libanonu a vy chcete celou diskuzi poslat kamsi do suterénu?? Je mi stydno se bavit o čemkoliv, co by zahrnovalo jména, která jste zmínil. Já tu mluvím o budování státu, o vybudování vlasti našich snů! Jejich projekt je součástí všeho toho haraburdí a, stručně řečeno, je jen prodlouženou rukou současného sytému. Nejde ale jen o ně, každý, kdo se zaklíná, že chce politickou změnu, znovu zažehnout povstání&#8230;ať radši rovnou odstoupí! Kdo to jakživ slyšel, mluvit o změně systému a být jeho součástí?! My jako hnutí al-Murábitún máme svoji čest a nikdy jsme si se systémem nezadali, jsou to pro nás gangsteři. A to nám v minulosti nabízeli křesla v parlamentu – jako kupříkladu bratru Ibráhímovi Qulajlátovi –, my jsme však vždy odmítli. Z této pozice voláme „všichni znamená všichni“ (pozn. red.: /hovor. arab./ „Kullkon ja’ní kullkon“ je heslo libanonských protestujících vyjadřující myšlenku, že všichni aktéři stávajícího politického systému nesou odpovědnost za současnou krizi).</p>
<p><strong>Libanon bezpochyby prochází kritickou, možná dokonce kruciální fází na všech úrovních – ekonomické, politické, společenské, ale také bezpečnostní. Ve svém vyjádření z 27. června ministr vnitra Muhammad Fahmí uvedl, že „došlo k vměšování a finanční podpoře násilnostem, které se odehrály 11. června“ a dodal, že „jsou zde finanční zásahy a podpora ze strany zahraničních zpravodajských služeb se snahou vyvolat chaos“. Pane generále, jako člověk s hlubokou znalostí poměrů v Libanonu a bezpečnostních otázek zvláště, víte, kdo jsou ti údajní vnější aktéři a jaké sledují cíle?</strong></p>
<p>Nemám přístup k přesným informacím jako ministr Fahmí, který mluvil spíše obecně, než aby svá slova přímo adresoval. Přesto skrze znalost reality zde na místě mohu konstatovat, že v Libanonu zahraniční zpravodajské služby působí zvláště kvůli našemu geopolitickému významu, kdy ležíme mezi židovskou entitou v Palestině a Sýrií. Vzhledem k tomu, že jsme dnes svědky intenzivního pnutí v Sýrii i Palestině, nevylučuji, že mohly být určité složky financovány vnějšími agenty. Nemám přesné informace, ale je zjevné, že v regionu jsou aktivní zvláště turecká a katarská zpravodajská služba, které jsou obě napojeny na mezinárodní výbor Muslimského bratrstva. Pokračují v tom, co započalo během Arabského jara. Gangy Muslimských bratří jsou stále hlavními strůjci sabotáží a terorismu v arabských zemích. K tomu bych zmínil, že v rámci současných „dolarových operací“ v Libanonu jsou do značné míry aktivní právě katarské a turecké subjekty.</p>
<p><strong>Na domácí i mezinárodní scéně silně rezonovala výzva maronitského patriarchy Bišáry Butruse ar-Ráího, aby Libanon nastolil kurs neutrality s tím, že jeho dosavadní, politicky selektivní a nevyvážená orientace nakonec vedla k izolaci země v arabském světě i mimo něj, což mělo dál za důsledek kolaps ekonomiky i libanonské měny. Souhlasíte s ním a domníváte se, že by neutralita vrátila do Libanonu ekonomický blahobyt?</strong></p>
<p>Tato „národní hereze“ je naprosto bezcenná a nejnebezpečnější na ní je, jakým způsobem je ona „neutralita“ prezentována. Idea neutrality není v Libanonu cokoliv nového pod sluncem. Když Francouzi odešli, tak tzv. Národnímu paktu přinesl Libanon od revoluce 1958 do konce války (1975-1991) na půl milionu mučedníků ze všech náboženských a konfesních skupin i sociálních vrstev. Francouzi otrávili libanonskou mysl ideou libanonské výjimečnosti a specifické libanonské identity v srdci Blízkého východu. Občanská válka – kterou nazývám „procesem sebeoddělení“ – stála Libanon statisíce životů. Těm, kteří se odvolávají na Táifskou dohodu – a já osobně k ní měl řadu námitek – bych připomněl preambuli Ústavy, která praví, že „Libanon je nezávislou zemí, konečnou vlastí svých občanů, arabskou zemí svojí podstatou a příslušností“. To nejmenší, co můžeme říci o „národní herezi“ zvané neutralita, je to, že je jasným porušením Ústavy. A to nesmíme zapomínat, že vnější a vnitřní faktory a celková situace, v níž se Libanon nachází, povedou k prolévání libanonské krve. Pokud jsou k tomuto ochotni, ať táhnou k čertu!</p>
<p><strong>Není pochyb o tom, že Sýrie představuje pro Libanon jeho jakousi pomyslnou „druhou plíci“ a to nejen na ekonomické úrovni. Vzhledem k současné kolizi, ať se to týká finanční, ekonomické, společenské i politické oblasti, by bylo nanejvýš rozumné, aby se Libanon co nejdříve v rámci své obrody ekonomicky nasměroval na východ od Sýrie a Iráku až po Čínu. Libanon by se společně se Sýrií mohl stát jakousi „ekonomickou oázou“ v rámci čínské „hedvábné stezky“, čehož ovšem nemůže být dosaženo bez toho, aby Libanon chápal Sýrii jako svého ekonomického partnera a regionálního spojence. Jaký je váš názor, pane generále, má vláda Hassána Dijába nějaký dosud nezveřejněný „smělý“ ekonomický plán, jenž by zahrnoval znovuotevření libanonsko-syrských hranic a obnovení či dokonce rozvinutí hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi? S tím, že by Libanon sehrál důležitou roli v obnově Sýrie, což by bylo bezpochyby k užitku jich obou? Vedle toho, jak se dle vás Dijábova vláda popasuje s nejnovějšími protisyrskými sankcemi „Caesar Act“?</strong></p>
<p>K vaší otázce mám jisté výhrady. Zaprvé, když už používáte přirovnání k plicím, tak Sýrie je libanonská „první plíce“, nikoliv druhá. Libanon totiž žádnou „druhou plíci nemá, má totiž místo ní židovský rakovinový nádor. Zadruhé, mluvíte o kolizi, jako bychom tu řešili, že máme nějaké problémy. Nemáme problémy, jsme úplně vyřízení! O jakých problémech to hovoříte? O těch by byla řeč, pokud bychom měli systém a základy pro politický a ekonomický management, ale my jsme stát ovládaný gangy. Problémy mají řešení, ale toto je, jako bychom z hrobu vykopávali kosti a snažili se oživit nebožtíka. Co se týče Sýrie, řeknu vám jedno: „Největším hlupákem je ten, kdo ohlupuje lidi“. Ti, kdo se rozhodli odříznout Libanon od Sýrie, toto přísloví bezezbytku naplňují. Zaplatili za to a ještě zaplatí. Ministři a poslanci, kteří rozhodli nekomunikovat se Sýrií na oficiální úrovni a chtěli přerušit vztahy mezi oběma vládami – přinejmenším, co se týče ekonomiky –, učinili to nejhloupější rozhodnutí. Co to přineslo Libanonu, můžeme jasně vidět. Tihle hlupáci jsou zodpovědní a měli by být souzeni kvůli své politické demagogii v životně důležité ekonomické otázce. Co se týče „Caesar Act“, než protisyrskými bych už jej raději nazval protilibanonskými sankcemi, protože Sýrii po tak dlouhé době nějaké nové sankce neohrozí. Caesar, necaesar, všechno je to jen mediální povyk. Zapomínají na jednu věc a to, že Rusko jednalo se syrskou vládou měsíc před spuštěním „Caesar Act“ a bylo oznámeno, že pro ruské společnosti budou otevřeny pozemní, vzdušné i námořní hranice a též byl oznámen rozsah jejich činnosti v zemi. Nikdo, kdo bude chtít obchodovat se společnostmi z Ruska, Číny a dalších zemí BRICS, nezavede „Caesar Act“. V Iráku už to bylo zmírněno, protože si Američané nedovolí nutit Irák uzavřít hranici se Sýrií. Vedlo by to k protiamerickým operacím, protože tisíce iráckých rodin závisí na hospodářských vztazích a otevřených hranicích. Jordánsko by „Caesar Act“ také dusil, a tak se rozhodlo ho nezavádět. Víte, kdo by ho nakonec mohl zavést? Sýrie! Protože to na ní nebude mít sebemenší vliv. Když přejdeme k Libanonu, jak by mohl přepravovat tranzitní zboží? Libanonské trhy jsou zbankrotované už nyní, nejsou peníze pro nákup, tak se ještě připravit o tranzit? Přístav v Bejrútu skomírá, řada lidí byla propuštěna a řada brzy bude, což přinese další ekonomické a sociální břemeno. Pokud by byl zaveden „Caesar Act“, přístav v Bejrútu zavře úplně a aktivita se samozřejmě přesune do přístavu v Tartúsu. Úplně nejhorší by bylo – a zde je třeba apelovat na libanonskou reprezentaci se vší její politickou a ekonomickou stupiditou –, že by to vedlo k angažmá Turecka, které by své zboží dodávalo skrze přístav v Aškelonu v židovské entitě v Palestině do zemí Zálivu. Co bychom z toho měli? Žel bohu je ekonomická prostoduchost u našeho vládnoucího gangu tvrdou realitou. A vláda Hassána Dijába? To je jen smutný přízrak konce vládnoucího gangu. Připomínají vládu v Tbilisi. Dokonce jsou stále ještě přesvědčeni, že tu jsou kvůli nějaké práci. Snesla se na ně všechna špína předchozích vlád a od premiéra po ministry jsou jen loutky neschopné nést břímě jim naložené. Je chybou vinit ze současné ekonomické situace Hassána Dijába, na vině jsou zloději z předchozích vlád. Ptáte se mě na plán Dijábovy vlády? Jaký plán?! Nebezpečné ovšem je, že se současná vláda může stát clonou, aby se regionální a konfesionální korupčníci vyvinili ze své zodpovědnosti. Pokud chce Dijáb a jeho vláda tu roli hrát, prosím, je to jejich věc.</p>
<p><strong>Generální tajemník hnutí Občané státu Šarbel Nahhás popsal Dijábovu vládu coby pouhou „fasádu“. Souhlasíte s ním?</strong></p>
<p>Šarbel Nahhás je ukázkový oportunista, který během „revoluce“ předvedl, že se nezmůže na nic jiného než na plané řeči. Líbilo by se mi, kdyby se stal prezidentem nebo předsedou přechodné vlády, to by se jeho neschopnost ukázala v plném světle. A ty jeho návrhy! Místo Šarbela Nahháse je vedle Machzúmího, Pauly Jaqúbjan a jejich party. On tedy na rozdíl od nich není ani poslanec.</p>
<p><strong>Před dvěma týdny se hovořilo o projektu zavedení civilní služby připravovaném ministryní obrany Zajnou Akr. Civilní služba má trvat mezi několika měsíci a jedním rokem a má se týkat mimo jiné oblasti sociálních služeb, administrativní práce či vzdělávání, byť detaily zatím nejsou známy. Jak se k tomu stavíte?</strong></p>
<p>Zákon o civilní službě je tím vůbec nejdůležitějším státním zákonem. Prosadil jej už někdejší prezident Émile Lahhúd v době, kdy byl vrchním velitelem Libanonských ozbrojených sil. Cílem je, aby vykořeněná mládež znovu získala národní povědomí, aby se znovu stali plnohodnotnými příslušníky národa. Pokud se paní ministryni podaří tento zákon na ochranu naší vlasti znovu prosadit – o čemž mám pochybnosti, neboť nabourává konfesionální a regionální rozdělení –, zapíše se do dějin hned vedle Émila Lahhúda. Samozřejmě civilní službu velmi podporuji, a vůbec by neměla být na nějakou krátkou dobu. Kdo se proti zákonu o civilní službě ovšem bude stavět, jsou představitelé konfesionálních a regionálních gangů, kteří v něm uvidí ohrožení svého politického postavení. Lidé nechtějí pochopit, že nás tihle bandité stojí stovky miliard dolarů. Nejsme zkrachovalá, ale rozkradená země!</p>
<p><strong>Jednání s Mezinárodním měnovým fondem jsou na mrtvém bodě a jejich osud zůstává nejasný. Pokud by jednání selhala, jaké má současná vláda alternativní možnosti?</strong></p>
<p>Pokud by jednání selhala? Jednání selhala ještě dříve, než začala! Je to jedna velká komedie sloužící coby kouřová clona pro přežití konfesionálních a regionálních gangů s jejich finančními zájmy. Žádná jednání neprobíhají, jen lži, přetvářka a ekonomická prostituce. Strategická rozhodnutí MMF jsou především pod taktovkou USA a dále Francie a Velké Británie. Těm má jít o stabilní Libanon? MMF při jednáních požaduje od Libanonu potřebné reformy coby podmínku pro poskytnutí peněz. Je to, jako by se snažili říct „víme, že jste zloději, ale spusťte reformy a budou peníze“. Je to ostuda, pokračovat v takto postavených jednáních. Kouřová clona, lži a pokrytectví!</p>
<p><strong>Co je podle vás hlavní důvodem, že Alain Bífání rezignoval na svoji pozici ve vyjednávacím týmu?</strong></p>
<p>Nevím, jaké důvody stály za jeho rezignací. Hodně se toho napovídalo, ale je to také jenom člověk. Jediné, co mohu říci, je, že ho považuji za skvělého finančního manažera.</p>
<p><strong>Jaká jsou dle vašeho názoru současná hlavní rizika a výzvy – interní i externí – pro vládu Hassána Dijába. Či ještě přesněji, které politické síly nebo osobnosti usilují o torpédování vládních snah a s jakým cílem?</strong></p>
<p>To se musíte zeptat lidí, kteří tuto vládu dávali dohromady – já to nebyl. Ti, kteří ji zformovali jsou ti samí, kteří jí nyní házejí klacky pod nohy. Jak jsem již říkal, je to bohužel vláda „kouřové clony“, ale zároveň je pro ni osudné nadále přiživovat systém konfesionálního rozdělení. Do toho se přidává onen požadavek na tzv. neutralitu a s ní hrozící vnitřní konflikt a prolévání krve mezi Libanonci. Tato vláda si nesmí nakládat více, než může unést. Konfesionální systém se za ní jenom schovává.</p>
<p><strong>Co podle vás může či by měla vláda udělat, aby se jí podařilo dostat zemi ze slepé uličky?</strong></p>
<p>Měla by v první řadě rezignovat. A následně doporučit ustavení přechodné vlády dvanácti ministrů, kteří by pracovali na novém volebním zákoně. Jinak snad jenom mír s vámi, milosrdenství Boží a Jeho požehnání.</p>
</div>
</div>
</div>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div><div class="vc_tta-panel" id="SYRf1ea-4cbf" data-vc-content=".vc_tta-panel-body"><div class="vc_tta-panel-heading"><h4 class="vc_tta-panel-title"><a href="#SYRf1ea-4cbf" data-vc-accordion data-vc-container=".vc_tta-container"><span class="vc_tta-title-text">العربية</span></a></h4></div><div class="vc_tta-panel-body"><h2 style="font-size: 28px;color: #ce1126;text-align: left" class="vc_custom_heading" >مقابلة حصریة مع أمین الھیئة القیادیة في حركة الناصریین المستقلین المرابطون العمید مصطفى حمدان</h2><div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div>
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<div class="page" style="text-align: right;" title="Page 1">
<div class="page" title="Page 1">
<div class="layoutArea">
<div class="column">
<p class="p1" dir="rtl"><b>حضرة</b><b> </b><b>العمید</b><b> </b><b>مصطفى</b><b> </b><b>حمدان،</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>موقعكم</b><b> </b><b>كأمین</b><b> </b><b>الهیئة</b><b> </b><b>القیادیة</b><b> </b><b>في</b><b> </b><b>حركة</b><b> </b><b>الناصریین</b><b> </b><b>المستقلین</b><b> </b><b>المرابطون،</b><b> </b><b>ما</b><b> </b><b>ھو</b><b> </b><b>موقف</b><b> </b><b>الحركة</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>انتفاضة</b><span class="s1"><b> 17 </b></span><b>تشرین</b><span class="s1"><b> 2019</b></span><b>؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">أعلنا هذه الإنتفاضة المباركة في لیل بیروت سیدة العواصم العربیة، ومن الدقائق الأولى كنا حریصین على أن تكون انتفاضة عابرة لكل الطوائف، ولكن الذي استفز الناس الحادث الذي حصل مع بلطجیة أكرم شهیب ولیس<span class="s2"> &#8220;</span>الواتساب<span class="s2">&#8221; </span>كما یعتبر البعض، بل هو من المعیب أن نعتبر أو نسمي إنتفاضة تشرین<span class="s2"> &#8220;</span>إنتفاضة الواتساب<span class="s2">&#8220;</span>، هذه الإنتفاضة كانت نتیجة ذل الناس على كل المستویات، ذل على أبواب البنوك، ذل على أبواب المستشفیات، أزمة النفایات، وفي المقابل كنا نرى عصابة الكانتونات الحاكمة، وكیف كانت تعلن التعیینات من دون كفاءات، بالإضافة إلى الفساد المستشري، وبالتالي إنتفاضة<span class="s2"> 17 </span>تشرین<span class="s2"> &#8211; </span>ولنكن دقیقین<span class="s2"> &#8211; </span>لم تصل إلى مستوى الثورة، وعندما وصلت إلى مستوى<span class="s2"> &#8220;</span>الثورة<span class="s2">&#8221; </span>أضحت مثل ثورة أوكرانیا الملونة، حیث ظهر الثوار المزیفون، المنتفضون هم أهلنا اللبنانون، المنتفضون هم من الشعب الذي خرج إلى الساحات نتیجة إذلال المذاهب والطوائف الحاكمة، وقد بدأ الشك یراودنا عندما لم نجد أطرا قیادیة استطاعت أن تحافظ على وحدة الحراك، ما أدّى إلى بروز الأصولیین والإنتهازیین، وبعد ذلك بدأت تظهر طروحات لیس لها دخل بواقع الناس، بمعنى آخر إن هذه<span class="s2"> &#8220;</span>الثورة<span class="s2">&#8220;</span>، والتي شبّهتها بثورة أوكرانیا الملونة، بدأت تظهر فیها عناصر مرتبطة بالسفارات الأجنبیة وبالأحزاب الحاكمة<span class="s2"> (</span>المذهبیة والطائفیة<span class="s2">)</span>، لقد حاولنا أن نبقى في الساحات حتّى آخر لحظة، وكنّا حریصین منذ الساعات الأولى على طرح وتحدید مطالبنا، فنحن نعتبر أن الخلل الأساسي هو المنظومة السیاسیة، نحن نفّرق بین هذا الوطن وما یمثل من علم، جیش، وحدة وطنیة عابرة للطوائف وبین إدارة النظام الذي یدیر هذا الوطن بأسلوب العصابات والمافیات، لذلك نحن<span class="s2"> &#8211;</span>ومنذ الساعات الأولى<span class="s2"> &#8211; </span>أعلنّا أننا لسنا ضد الوطن أو الدستور، لكننّا لا نرى حكاما یطبّقون الدستور، بل نرى عصابة حاكمة یجب إسقاطها عبر الضغط السلمي لتغییر قانون الإنتخابات لیصبح قانون انتخاب وطني<span class="s2"> (</span>دائرة وطنیة واحدة<span class="s2">)</span>، حیث ینتخب اللبنانیون اللوائح على أسس وطنیة ولیس طائفیة أو مناطقیة<span class="s2">. </span>لذلك كنّا ندعو إلى إنتخابات نیابیة مبكرة بحكومة إنتقالیة مؤلّفة من<span class="s2"> 12 </span>وزیرا غیر معروفین<span class="s2">(</span>وقد طرحت هذا الموضوع مع رئیس الجمهوریة<span class="s2">)</span>، متخصصین بالقانون الدستوري، الإنتخابي، إلخ<span class="s2">&#8230; </span>خلال الفترة الإنتقالیة<span class="s2"> (6 </span>أشهر<span class="s2">)</span>، حيث تعمل الحكومة الإنتقالیة على إنشاء قانون إنتخاب نسبي<span class="s2"> (</span>بالكامل<span class="s2">)</span>، خارج القید الطائفي، والذي من خلاله یأتي مجلس نیابي جدید، من شأنه أن یعمل على إنتاج إدارة سیاسیة جدیدة ونظام لبناني جدید على أسسه یتم إعادة بناء الوطن، إلا أنه بعد الیوم العاشر تشرذمت الإنتفاضة وبرزت ظاهرة التعدیات على مؤسسة الجیش<span class="s2"> &#8211; </span>وهو أمر نحن نرفضه بشكل قاطع<span class="s2"> &#8211; </span>إذ نعتبر هذه المؤسسة هي ضمانة الإنتقال اللاعنفي إلى المرحلة القادمة<span class="s2">.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>ما</b><b> </b><b>هو</b><b> </b><b>موقف</b><b> </b><b>الحركة</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>المجلس</b><b> </b><b>الثوري</b><b> </b><b>الذي</b><b> </b><b>أعلن</b><b> </b><b>عن</b><b> </b><b>إطلاقه</b><b> </b><b>الأسبوع</b><b> </b><b>الفائت</b><b> </b><b>ویترأسه</b><b> </b><b>العمید</b><b> </b><b>شامل</b><b> </b><b>روكز،</b><b> </b><b>بالإضافة</b><b> </b><b>إلى</b><b> </b><b>عدة</b><b> </b><b>نواب</b><b> </b><b>نذكر</b><b> </b><b>منهم</b><b> </b><b>فؤاد</b><b> </b><b>مخزومي</b><b> </b><b>وبولا</b><b> </b><b>یعقوبیان؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">بدأنا بالتكلم عن أمور جدّیة مثل طرح فكرة مشروع بناء لبنان الجدید، أما هنا فقد هبط مستوى النقاش، من المعیب أن نتكلم بموضوع یتضمن أسماء مثل الشخصیات التي ذكرتها الآن، أنا أتكلم عن بناء دولة، بناء وطن بحجم أحلامنا، أما هؤلاء فهم جزء من مشروع<span class="s2"> &#8220;</span>الزبالة<span class="s2">&#8221; </span>وهنا، أقولها بالملخص، مشروع امتداد لمنظومة النظام، كل من یقول<span class="s2"> &#8211; </span>ولیس فقط هؤلاء<span class="s2"> &#8211; </span>إنه یرید إحداث تغییر سیاسي وإعادة إشعال الإنتفاضة و<span class="s2"> &#8230; </span>و<span class="s2"> &#8230;</span>، فلیستقل أولا<span class="s2">! </span>سقطت مقولة التغییر من داخل النظام<span class="s2">! </span>ونحن كـ<span class="s2"> &#8220;</span>مرابطون<span class="s2">&#8221; </span>لنا الشرف أننا لم نشارك في هذا النظام بتاتا لأننا نعتبر النظام عصابة، مع أنه في السابق عرض علینا<span class="s2"> (</span>على الأخ إبراهیم قلیلات مثلا<span class="s2">) </span>أن یكون لنا على الأقل نواب في البرلمان لكننا رفضنا ومن هذا المنطلق نعتبر أن<span class="s2"> &#8220;</span>كلكن یعني كلكن<span class="s2">&#8220;.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>لا</b><b> </b><b>شك</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>لبنان</b><b> </b><b>یمر</b><b> </b><b>الیوم</b><b> </b><b>بمرحلة</b><b> </b><b>مفصلیة</b><span class="s1"><b> – </b></span><b>إن</b><b> </b><b>لم</b><b> </b><b>تكن</b><b> </b><b>مصیریة</b><span class="s1"><b> – </b></span><b>حساسة</b><b> </b><b>وذلك</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>كافة</b><b> </b><b>المستویات</b><b> </b><b>الاقتصادیة،</b><b> </b><b>السیاسیة</b><b> </b><b>والاجتماعیة</b><b> </b><b>وحتّى</b><b> </b><b>الأمنیة</b><span class="s1"><b>… </b></span><b>بالحدیث</b><b> </b><b>عن</b><b> </b><b>موضوع</b><b> </b><b>الأمن،</b><b> </b><b>بتاریخ</b><span class="s1"><b> 27 </b></span><b>حزیران</b><span class="s1"><b> (</b></span><b>يونيو</b><span class="s1"><b>) </b></span><b>من</b><b> </b><b>العام</b><b> </b><b>الجاري،</b><b> </b><b>كشف</b><b> </b><b>وزیر</b><b> </b><b>الداخلیة</b><b> </b><b>محمد</b><b> </b><b>فهمي</b><b> </b><b>ان</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>هناك</b><b> </b><b>تدخلا</b><b> </b><b>ودعما</b><b> </b><b>مالیا</b><b> </b><b>خارجیا</b><b> </b><b>لاعمال</b><b> </b><b>العنف</b><b> </b><b>التي</b><b> </b><b>حصلت</b><b> </b><b>في</b><span class="s1"><b> 11 </b></span><b>حزیران</b><span class="s1"><b>&#8220;</b></span><b>،</b><b> </b><b>مضیفا</b><b> </b><b>أن</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>هناك</b><b> </b><b>تدخلا</b><b> </b><b>ودعما</b><b> </b><b>ماليا</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>قبل</b><b> </b><b>جهاز</b><b> </b><b>أمني</b><b> </b><b>خارجي</b><b> </b><b>لخلق</b><b> </b><b>فوضى</b><b> </b><b>امنیة</b><span class="s1"><b>&#8220;</b></span><b>،</b><b> </b><b>كونكم</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>الملمين</b><b> </b><b>وبشكل</b><b> </b><b>معمّق</b><b> </b><b>بالشأن</b><b> </b><b>اللبناني</b><b> </b><b>بشكل</b><b> </b><b>عام،</b><b> </b><b>والشأن</b><b> </b><b>الأمني</b><b> </b><b>بشكل</b><b> </b><b>خاص،</b><b> </b><b>برأيكم</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>هي</b><b> </b><b>الجهات</b><b> </b><b>الخارجیة</b><b> </b><b>التي</b><b> </b><b>تعمل</b><b> </b><b>على</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>خلق</b><b> </b><b>الفوضى</b><b> </b><b>الأمنیة</b><span class="s1"><b>&#8220;</b></span><b>؟</b><b> </b><b>ولأي</b><b> </b><b>غایة؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">لیس لدي معلومات دقیقة، والوزیر فهمي في موقع یسمح له بالحصول على<span class="s2"> &#8220;</span>الداتا<span class="s2">&#8221; </span>حتّى لو أنه لم یعلن بشكل مباشر<span class="s2"> (</span>عن الجهات الخارجیة<span class="s2">) </span>إنّما تكلم بالعموم، أنا لا أملك المعلومات ولكنني أستطیع أن أقول، من خلال واقعنا المیداني، أنه في لبنان، لا یوجد أجهزة أمنیة أو مخابراتیة خارجیة إلا وتحاول أن تشتریه، خصوصا وأن واقع لبنان من الناحیة الجیو<span class="s2">&#8211;</span>سیاسیة والأمنية مهم للكیان الیهودي على أرض فلسطین المحتلة ومن ناحية سوریا، وبالتالي نحن نشهد الیوم صراعات مكثفة على الأراضي السوریة والفلسطینیة، لذلك لا أستبعد أن تكون هناك جهات ممولة من قبل أجهزة خارجیة<span class="s2">. </span>لا أملك معلومات دقیقة ولكن من خلال احتكاكنا ببعض المناطق، هناك جهازان ناشطان<span class="s2"> – </span>وبالعلن<span class="s2"> –: </span>المخابرات التركیة وجهاز المخابرات القطریة، وبالمناسبة، فإن هذین الجهازین تابعین للجنة العالمیة<span class="s2"> &#8220;</span>للإخوان المتأسلمین<span class="s2">&#8220;</span>، وهم امتداد لما حدث في الربیع العربي، لا تزال عصابات الإخوان المتأسلمین على صعید أمتنا العربیة الجزء الأساسي للتخریب والإرهاب في هذه الأمة وفي الأوطان، وبالتالي، الیوم وعلى أرض الواقع الجهات التي تعمل على<span class="s2"> &#8220;</span>نثر<span class="s2">&#8221; </span>الدولارات في البلد<span class="s2"> – </span>إلى حد ما<span class="s2"> – </span>هي جهات قطریة وتركیة<span class="s2">.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>لاقت</b><b> </b><b>دعوة</b><b> </b><b>البطریرك</b><b> </b><b>الماروني</b><b> </b><b>بشارة</b><b> </b><b>بطرس</b><b> </b><b>الراعي</b><b> </b><b>لحیاد</b><b> </b><b>لبنان،</b><b> </b><b>اهتماما</b><b> </b><b>بالغا</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>الصعيدین</b><b> </b><b>المحلي</b><b> </b><b>والعالمي،</b><b> </b><b>بحجة</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>انحیاز</b><b> </b><b>لبنان</b><b> </b><b>السیاسي</b><b> </b><b>أدّى</b><b> </b><b>تدریجیا</b><b> </b><b>إلى</b><b> </b><b>عزل</b><b> </b><b>البلد</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>الصعیدین</b><b> </b><b>العربي</b><b> </b><b>والعالمي</b><b> </b><b>ما</b><b> </b><b>تسبب</b><b> </b><b>بانهیار</b><b> </b><b>اقتصاد</b><b> </b><b>لبنان</b><b> </b><b>وعملته،</b><b> </b><b>فهل</b><b> </b><b>توافقون</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>أن</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>الانحیاز</b><b> </b><b>اللبناني</b><span class="s1"><b>&#8221; </b></span><b>هو</b><b> </b><b>السبب</b><b> </b><b>الرئیسي</b><b> </b><b>الذي</b><b> </b><b>أوصل</b><b> </b><b>لبنان</b><b> </b><b>إلى</b><b> </b><b>ما</b><b> </b><b>هو</b><b> </b><b>علیه</b><b> </b><b>الآن؟</b><span class="s1"><b><span class="Apple-converted-space">  </span></b></span><b>وأن</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>حیاد</b><b> </b><b>لبنان</b><span class="s1"><b>&#8221; </b></span><b>من</b><b> </b><b>شأنه</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>یعید</b><b> </b><b>البلاد</b><b> </b><b>إلى</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>البحبوحة</b><span class="s1"><b>&#8221; </b></span><b>الاقتصادیة؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">هذه<span class="s2"> &#8220;</span>هرطقة وطنیة<span class="s2">&#8221; </span>لا قیمة لها، ولا سابقة لها، والأخطر من هذه<span class="s2"> &#8220;</span>الهرطقة<span class="s2">&#8221; </span>هي الأدوات التي طرحت مشروع<span class="s2"> &#8220;</span>الحیاد<span class="s2">&#8220;</span>، فكرة الحیاد اللبناني لیست جدیدة، عندما غادر الفرنسیون تم الإعلان عن<span class="s2"> &#8220;</span>المیثاق الوطني<span class="s2">&#8221; </span>والذي منذ ثورة سنة<span class="s2"> 1958 </span>وحتى العام<span class="s2"> 1975 – 1976 </span>كلف لبنان ما یقارب<span class="s2"> 500 </span>ألف شهید من كل الطوائف والمذاهب والأطر الاجتماعیة، والسبب، هو أن الفرنسیين<span class="s2"> &#8220;</span>زرعوا<span class="s2">&#8221; </span>في العقل اللبناني فكرة أن<span class="s2"> &#8220;</span>لبنان لیس ممرا ولیس مستقرا للاستعمار<span class="s2">&#8220;</span>، وذلك من أجل حسم هویة لبنان ودوره الفاعل في قلب الشرق الأوسط، وأتت الحرب الأهلیة في العامين<span class="s2"> 1975-1976</span>، وأنا أسمیها بـ<span class="s2"> &#8220;</span>عملیة فصل الذات<span class="s2">&#8220;</span>، وكلفت لبنان مئات الآلاف من القتلى، أما هؤلاء، الذي یتمسكون باتفاق الطائف<span class="s2"> – </span>وأنا شخصیا لدي الكثیر من الملاحظات علیه<span class="s2"> – </span>والدستور، سوف أقوم بتذكیرهم بمقدمة الدستور والتي تقول أن<span class="s2"> &#8220;</span>لبنان وطن مستقل، سید نهائي لكل أبنائه، عربي الهویة والانتماء<span class="s2">&#8220;</span>، فأقل ما یمكن وصفه عن موضوع الهرطقة الوطنیة المسماة بالحیاد أنه خرق واضح للدستور، هذا من دون أن ننسى ذكر<span class="s2"> &#8220;</span>الوشوشة<span class="s2">&#8221; </span>الخارجیة والسمسرة الداخلیة، وفي الظروف التي نحن فیها سوف تؤدي إلى نزف الدم اللبناني، إذا استطاعوا<span class="s2"> &#8220;</span>تحمل الدّم<span class="s2">&#8221; </span>دعهم یكملون بفكرة الحیاد، أقولها بالمختصر، لذلك أدعوهم أن<span class="s2"> &#8220;</span>ینضبّوا<span class="s2">&#8220;.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>لا</b><b> </b><b>شك</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>سوریا</b><b> </b><b>هي</b><b> </b><b>رئة</b><b> </b><b>لبنان</b><b> </b><b>الثانیة</b><span class="s1"><b> (</b></span><b>ولیس</b><b> </b><b>فقط</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>المستوى</b><b> </b><b>الاقتصادي</b><b> </b><b>فحسب</b><span class="s1"><b>) </b></span><b>لذلك</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>المنطقي</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>نعتبر</b><b> </b><b>أنه</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>مصلحة</b><b> </b><b>لبنان،</b><b> </b><b>الواقع</b><b> </b><b>في</b><b> </b><b>مأزق</b><b> </b><b>مالي،</b><b> </b><b>اقتصادي،</b><b> </b><b>اجتماعي</b><b> </b><b>وسیاسي،</b><b> </b><b>والیوم</b><b> </b><b>قبل</b><b> </b><b>الغد،</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>یقوم</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>إعادة</b><b> </b><b>هیكلة</b><b> </b><b>سیاساته</b><b> </b><b>المالیة</b><b> </b><b>وتوجیه</b><b> </b><b>بوصلته</b><b> </b><b>الإقتصادیة</b><b> </b><b>نحو</b><b> </b><b>الشرق،</b><b> </b><b>بدءا</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>سوریا</b><b> </b><b>مرورا</b><b> </b><b>بالعراق</b><b> </b><b>وصولا</b><b> </b><b>إلى</b><b> </b><b>الصین،</b><b> </b><b>ما</b><b> </b><b>يمكن</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>يحول</b><b> </b><b>لبنان</b><b> </b><b>وسوریا</b><b> </b><b>إلى</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>واحة</b><b> </b><b>إقتصادیة</b><span class="s1"><b>&#8221; </b></span><b>ضمن</b><b> </b><b>طریق</b><b> </b><b>الحریر</b><b> </b><b>الصیني،</b><b> </b><b>وذلك</b><b> </b><b>الأمر</b><b> </b><b>بالطبع</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>غیر</b><b> </b><b>الممكن</b><b> </b><b>إنجازه</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>دون</b><b> </b><b>اعتبار</b><b> </b><b>سوریا</b><b> </b><b>شریكا</b><b> </b><b>اقتصادیا</b><b> </b><b>وحلیفا</b><b> </b><b>إقلیمیا</b><b> </b><b>للبنان،</b><b> </b><b>برأيكم،</b><b> </b><b>هل</b><b> </b><b>لدى</b><b> </b><b>حكومة</b><b> </b><b>حسان</b><b> </b><b>دیاب</b><b> </b><b>خطة</b><b> </b><b>إقتصادیة</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>جریئة</b><span class="s1"><b>&#8220;</b></span><b>،</b><b> </b><b>لا</b><b> </b><b>تزال</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>سریة</b><span class="s1"><b>&#8221; </b></span><b>قد</b><span class="s1"><b><span class="Apple-converted-space">  </span></b></span><b>تتضمن</b><b> </b><b>إعادة</b><b> </b><b>فتح</b><b> </b><b>الحدود</b><b> </b><b>بین</b><b> </b><b>لبنان</b><b> </b><b>وسوریا</b><b> </b><b>واستئناف</b><b> </b><b>بل</b><b> </b><b>وتطویر</b><b> </b><b>العلاقات</b><b> </b><b>الإقتصادیة</b><b> </b><b>بین</b><b> </b><b>البلدین؟</b><b> </b><b>ومن</b><b> </b><b>الممكن</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>یلعب</b><b> </b><b>لبنان</b><b> </b><b>أیضا</b><b> </b><b>دورا</b><b> </b><b>هاما</b><b> </b><b>في</b><b> </b><b>عملیة</b><b> </b><b>إعادة</b><b> </b><b>إعمار</b><b> </b><b>سوریا،</b><b> </b><b>الأمر</b><b> </b><b>الذي</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>شأنه</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>یعید</b><b> </b><b>إطلاق</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>العجلة</b><b> </b><b>الإقتصادیة</b><span class="s1"><b>&#8221; </b></span><b>لدى</b><b> </b><b>البلدین؟</b><b> </b><b>بل</b><b> </b><b>أكثر</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>ذلك،</b><b> </b><b>كیف</b><b> </b><b>برأیكم</b><b> </b><b>ستتعامل</b><b> </b><b>حكومة</b><b> </b><b>دیاب</b><b> </b><b>مع</b><b> </b><b>قانون</b><b> </b><b>قیصر؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">لدي ملاحظات عدة على السؤال، أولا<span class="s2">: </span>موضوع أن سوریا هي<span class="s2"> &#8220;</span>الرئة الثانیة<span class="s2">&#8220;</span>، إذا أردنا استخدام مصطلح الرئة، فإن سوریا هي الرئة الأولى للبنان ولیس الثانیة، السبب هو أن لیس للبنان رئة ثانیة بل ورم سرطاني یهودي<span class="s2">. </span>النقطة الثانیة<span class="s2">: </span>تسألني عن مأزق إقتصادي؟ نحن في مأزق؟ نحن انتهینا، عن أي مأزق تتحدث؟ المأزق یحدث عندما یكون هناك نظام، وأسس لإدارة سیاسیة واقتصادیة، أما في الحالة اللبنانیة فنحن نتكلم عن عصابة، لكل مأزق حل، أما نحن فوصلنا إلى اللاحل، یحاولون ترمیم العظام ولكن لن یفلحوا، بالنسبة لسوریا سوف أقول لك أن<span class="s2"> &#8220;</span>أغبى إنسان هو من استغبى الناس<span class="s2">&#8220;</span>، ومن حاول معالجة الموضوع السوري في إطار مقولة هو الذي دفع ولا یزال یدفع الثمن منذ أن اتُخذ قرار الانسحاب السوري من لبنان، بعد ذلك، فكل الذین تولوا الحكم سواء كانوا وزراء ونوابا، من أغبى القرارات أنهم لم یتواصلوا مع سوریا على المستوى الحكومي ولكن<span class="s2"> &#8220;</span>بالمفرق<span class="s2">&#8220;</span>، رأینا إلى ماذا أوصلتنا سیاساتهم، والآن لبنان<span class="s2"> &#8220;</span>اختنق<span class="s2">&#8220;</span>، وبالتالي أقول وأكرر أن<span class="s2"> &#8220;</span>الأغبیاء<span class="s2">&#8221; </span>هم الذین قرروا عدم التعاطي<span class="s2"> &#8211; </span>على الأقل إقتصادیا<span class="s2"> &#8211; </span>مع سوریا، هم من أدار الحكم في لبنان خلال هذه السنوات، وهم مسؤولون ويجب محاكمتهم لأنهم استغلوا الدیماغوجیة السیاسیة في أمر حیوي إقتصادي، وهو إبقاء العلاقة مع سوریا من الحكومة إلى الحكم السوري<span class="s2">. </span>أما في مـا یتعلق بقانون قیصر، هو قانون یستهدف الحكومة السوریة، فمن الأجدى تسمیته قانون قیصر لبنان، لأن سوریا لن تتأثر كونها تحت تأثیر العقوبات منذ فترة طویلة، ولیس مؤخرا، لذلك<span class="s2"> &#8220;</span>قیصر<span class="s2">&#8221; </span>أو غیر<span class="s2"> &#8220;</span>قیصر<span class="s2">&#8221; </span>كلها<span class="s2"> &#8220;</span>همروجات<span class="s2">&#8221; </span>إعلامیة، بالنسبة لسوریا نسيوا أن الروس أجروا مفاوضات مع الحكومة السوریة قبل بدء مفعول قانون قیصر بشهر، وتم الإعلان عن استلام الشركات الروسیة المعابر الجویة، البحریة والبریة السوریة، وكما تم الإعلان عن توسیع نطاق عمل هذه الشركات، وبالتالي أصبحت الشركات روسیة وصینیة ومن دول<span class="s2"> &#8220;</span>البریكس<span class="s2">&#8221; </span>الأمر الذي یؤدّي إلى عدم تطبیق قانون قیصر على أي جهة تسعى للتعامل مع هذه الشركات غیر السوریة، لقد تم تخفیف قانون قیصر في العراق، لأن الأميركي لن یتجرأ أن یمنع العراقي من فتح الحدود بین البلدین، لأن إغلاق الحدود بالقوة سوف یؤدي إلى العملیات ضد الأميركيين لأن آلاف العائلات تعتمد وتعتاش على الاقتصاد والحدود المفتوحة بین سوریا والعراق، الأردن أیضا<span class="s2"> &#8220;</span>یختنق<span class="s2">&#8220;</span>، فقرر أیضا عدم المضي يتطبیق قانون قیصر، وفي تقدیري الشخصي، أن الحكومة السوریة ستطبق قانون قیصر، لماذا؟ لأنها لن تتأثر، أما على الصعید اللبناني، فهل من الممكن أن تقول لي كیف ینوي مرفأ بیروت تصریف بضاعة الترانزیت؟ السوق اللبنانیة مفلسة أصلا ولیس لدیها المال لتشتري، فماذا سیجلب لنا الترانزیت في هذه الحالة؟ بالمناسبة مرفأ بیروت الآن میت وهل تعلم كم موظف وعامل یعملون في المرفأ، تم صرفهم أو سوف یتم صرفهم قریبا، وهؤلاء سیشكلون عبئا إقتصاديا واجتماعيا إضافيا؟ إذا تم تطبیق قانون قیصر، یتوقف العمل في مرفأ بیروت وینشط مرفأ طرطوس بطبیعة الحال، والأخطر من ذلك، وهنا تتحمل المسؤولیة الحكومة اللبنانیة بغبائها الاقتصادي والسیاسي، الأمر هذا یؤدي إلى تنشیط التجارة عبر المرافق التركیة ما یؤدي إلى وصول البضاعة التركیة إلى مرفأ عسقلان في الكیان الیهودي على أرض فلسطین، من هناك تحملها الشاحنات إلى دول الخلیج، ماذا نكون قد استفدنا؟ هذه<span class="s2"> &#8220;</span>الهبلنة<span class="s2">&#8221; </span>الاقتصادیة و<span class="s2">&#8220;</span>الطوشنة<span class="s2">&#8221; </span>ولكن للأسف هذا هو الواقع مع هذه العصابة الحاكمة<span class="s2">. </span>أما بالنسبة لحكومة حسان دیاب، فهي في نهایة الحال تشبه هذه العصابة الحاكمة، أي أنها تشبه حكومة<span class="s2"> &#8220;</span>التفلیس<span class="s2">&#8220;</span>، وأكثر من ذلك إنهم لا زالوا مقتنعين أنهم جاءوا من أجل أن یعملوا<span class="s2">. </span>كل أوساخ الحكومات السابقة تم تحمیلها لتلك الحكومة، وبالتالي هم أدوات لن تستطیع أن تتحمل العبء الذي فرض علیها، من رئیس حكومتها نزولا إلى وزرائها<span class="s2">. </span>لذلك الواقع الإقتصادي یحملونه لحكومة حسان دیاب وهذا خطأ، اللصوص الذين توالوا على الحكومات السابقة ولیس الآن، وتسألني عن خطة؟ أي خطة؟ الخطورة أن تتحول الحكومة إلى<span class="s2"> &#8220;</span>ستارة<span class="s2">&#8221; </span>من أجل الهروب من محاسبة الكانتونات التي تحمي الفاسدین، كانتونات المذاهب والطوائف، إذا أرادوا أن یقوموا بهذا الدور، هذا شأنهم<span class="s2">.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>وصف</b><b> </b><b>الدكتور</b><b> </b><b>شربل</b><b> </b><b>نحاس</b><b> </b><b>حكومة</b><b> </b><b>حسان</b><b> </b><b>دیاب</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>بالواجهة</b><span class="s1"><b>&#8220;</b></span><b>،</b><b> </b><b>فهل</b><b> </b><b>توافقه</b><b> </b><b>بالرأي؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">مصطفى حمدان<span class="s2">: </span>شربل نحاس وصولي إنتهازي، كل ما طرحه خلال ما اعتبره<span class="s2"> &#8220;</span>الثورة<span class="s2">&#8221; &#8220;</span>كلام وحكي<span class="s2">&#8220;</span>، كنت أتمنى لو أنه وصل إلى الحكم كرئیس جمهوریة أو كرئیس لحكومة إنتقالیة، لكان وجد نفسه سریعا في موقف مثیر للإحراج، الطروحات التي تكلم عنها هي طروحات من غير الممكن مناقشتها في حالة المأزق الإقتصادي، لذلك لیكف عن فلسفته، شربل نحاس مكانه إلى جانب جماعة المخزومي وبولا یعقوبیان، مع أنه لیس نائبأ<span class="s2">.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>خلال</b><b> </b><b>الأسبوع</b><b> </b><b>الفائت،</b><b> </b><b>أعید</b><b> </b><b>الحدیث</b><b> </b><b>عن</b><b> </b><b>مشروع</b><b> </b><b>تحضره</b><b> </b><b>وزیرة</b><b> </b><b>الدفاع</b><b> </b><b>زینة</b><b> </b><b>عكر</b><b> </b><b>حول</b><b> </b><b>إعادة</b><b> </b><b>إحیاء</b><b> </b><b>خدمة</b><b> </b><b>العلم،</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>تكون</b><b> </b><b>لأشهر</b><b> </b><b>محددة</b><b> </b><b>أو</b><b> </b><b>لفترة</b><b> </b><b>سنة،</b><b> </b><b>وتتضمن</b><b> </b><b>خدمات</b><b> </b><b>اجتماعیة</b><b> </b><b>ووظائف</b><b> </b><b>اداریة</b><b> </b><b>وتعلیمية</b><b> </b><b>وغیرها</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>النشاطات،</b><b> </b><b>فهل</b><b> </b><b>تؤیدون</b><b> </b><b>هذا</b><b> </b><b>المشروع</b><b> </b><b>الذي</b><b> </b><b>لا</b><b> </b><b>تزال</b><b> </b><b>تفاصیله</b><b> </b><b>طي</b><b> </b><b>الكتمان</b><b> </b><b>ولماذا؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">بالنسبة لقانون خدمة العلم، هذا أهم قانون وطني ارتكز علیه الرئیس إمیل لحود عندما كان قائدا للجیش، لإعادة الوعي الوطني بین الشباب الذي كان خارجا من كانتونات المذاهب والطوائف، وذلك من أجل إدخالهم إلى الوطن من جدید<span class="s2">. </span>إذا استطاعت معالي الوزیرة زینة عكر أن تفرض هذا القانون من جدید، وأنا شخضیا أشك بذلك، أي أن یتم الموافقة علیه لأنهم ماضون في رسم الكانتونات، وهذا القانون الذي من شأنه أن<span class="s2"> &#8220;</span>یضرب<span class="s2">&#8221; </span>مشاریع إقامة الكانتونات المذهبیة الطائفیة، إذا نجحت<span class="s2"> (</span>عكر<span class="s2">) </span>في تنفیذ هذا القانون سیشهد لها،كما شهد الزمان والتاریخ للرئیس إمیل لحود عندما فرض خدمة العلم التي أدت إلى حمایة الوطن على مدى سنوات أمنیا، أنا بالتأكید مع إقرار خدمة العلم لفترة ولیس لفترة قصیرة، والذي سوف یحارب قانون خدمة العلم هم المسؤولون في عصابة الكانتونات والمذاهب الذین یعتبرون أن المشروع هذا سوف یضرب واقعهم السیاسي، الناس لا ترید أن تفهم أن الكانتونات وعصابة المذاهب والطوائف ثمنها مئات الملیارات من الدولارات<span class="s2">! </span>نحن بلد منهوب ولیس مفلسا<span class="s2">.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>لا</b><b> </b><b>يزال</b><b> </b><b>مصیر</b><b> </b><b>المفاوضات</b><b> </b><b>اللبنانیة</b><span class="s1"><b> &#8220;</b></span><b>المتعثرة</b><span class="s1"><b>&#8221; </b></span><b>مع</b><b> </b><b>صندوق</b><b> </b><b>النقد</b><b> </b><b>الدولي</b><b> </b><b>غیر</b><b> </b><b>واضحة،</b><b> </b><b>في</b><b> </b><b>حال</b><b> </b><b>فشل</b><b> </b><b>تلك</b><b> </b><b>المفاوضات،</b><b> </b><b>ما</b><b> </b><b>هي</b><b> </b><b>الخیارات</b><b> </b><b>البدیلة</b><b> </b><b>التي</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>الممكن</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>تتّخذ</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>قبل</b><b> </b><b>الحكومة</b><b> </b><b>الحالیة</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>المستویین</b><b> </b><b>المالي</b><b> </b><b>والاقتصادي؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">فشل؟<span class="s2">! </span>لیس هناك فشل لأنها انهارت عندما بدأت، إنها أكبر مسرحیة هزلیة، استخدمت كقنبلة دخانیة للحفاظ على ما تبقى من عصابة الكانتونات والمذاهب وهي طلب المال، لیس هناك مفاوضات بل كذب ونفاق وعهر اقتصادي، بالأساس القرار الاستراتیجي الذي یعمل على إدارة الصندوق، وله التأثیر الأكبر هو الأميركي أولا یتبعها الفرنسیین والإنجلیز وقرار هؤلاء ألا یروا لبنان مستقرا، القرار أن یقدموا الأموال للساحل الغربي الأفریقي، وهي مناطق أساسا لا تتوافر فیها الأموال، وبالتالي قدموا لمصر حوالي<span class="s2"> 5 </span>ملیارات دولار على سنتین، ومصر لیست مثل لبنان، مصر لدیها أصول وقناة السویس وغاز، وأما في حالة مفاوضات لبنان مع الصندوق الذي یطالب بالإصلاحات الضروریة قبل تلقي الأموال، وكأن الصندوق یحاول أن یقول أننّا نعلم أنّكم لصوص ولكن باشروا بالإصلاحات من أجل تلقي الأموال، معیب أن یستمر لبنان بالتفاوض على تلك الأسس، هذا الأمر هو من القنابل الدخانیة والكذب والنفاق الذي مورس خلال هذه الفترة<span class="s2">.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>ما</b><b> </b><b>هو</b><b> </b><b>بحسب</b><b> </b><b>رأیكم</b><b> </b><b>السبب</b><b> </b><b>الرئیسي</b><b> </b><b>دفع</b><b> </b><b>آلان</b><b> </b><b>بیفاني</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>تقدیم</b><b> </b><b>استقالته</b><b> </b><b>الفریق</b><b> </b><b>المفاوض؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">لا أعلم ما هي الأسباب أو السبب الرئیسي الذي دفع آلان بیفاني إلى تقدیم استقالته، الكثیر قیل في الإعلام عن هذا الموضوع، لكنني أعلم أن الرجل آدمي، لا أستطیع أن أقول أكثر من أنني أعتبر الرجل مدیرا عاما ممتازا للمالیة<span class="s2">.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>ما</b><b> </b><b>هي</b><b> </b><b>برأیكم</b><b> </b><b>أبرز</b><b> </b><b>المخاطر</b><b> </b><b>والتحدیات</b><b> </b><b>الحالیة</b><b> </b><b>التي</b><b> </b><b>تواجه</b><b> </b><b>حكومة</b><b> </b><b>حسان</b><b> </b><b>دیاب</b><b> </b><b>على</b><b> </b><b>المستویین</b><b> </b><b>الداخلي</b><b> </b><b>والخارجي؟</b><b> </b><b>بل</b><b> </b><b>أكثر</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>ذلك</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>هي</b><b> </b><b>الأحزاب</b><b> </b><b>والشخصیات</b><b> </b><b>السیاسیة</b><b> </b><b>التي</b><b> </b><b>تعرقل</b><b> </b><b>العمل</b><b> </b><b>الحكومي؟</b><b> </b><b>ومن</b><b> </b><b>أجل</b><b> </b><b>أي</b><b> </b><b>غایة؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">علیك أن تسال الناس الذین شاركوا في تكوینها، وأنا لم أشارك في عملیة التكوین، الذین من شكلوا الحكومة هم نفسهم الذین یعرقلونها، وكما سبق وذكرت، للأسف إنها حكومة ستارة<span class="s2">. </span>والأخطر أن تؤدي هذه الحكومة إلى تكریس الكانتونات المذهبیة والطائفیة، والآن جاء عبء موضوع الحیاد فأدخلوها<span class="s2"> &#8211; </span>أي الحكومة<span class="s2"> &#8211; </span>إلى خطورة الفتنة الداخلیة والدّم اللبناني<span class="s2">&#8211;</span>اللبناني، حرام أن تتحمل هذه الحكومة أكثر مما تستطیع تحمله، النظام المذهبي بشخصیاته الطائفیة هرب إلى حكومة حسان دیاب<span class="s2"> &#8211; </span>حكومة الستارة<span class="s2">.</span></p>
<p class="p1" dir="rtl"><b>أخیرا</b><b> </b><b>ولیس</b><b> </b><b>آخرا،</b><b> </b><b>برأیكم،</b><b> </b><b>ما</b><b> </b><b>هي</b><b> </b><b>أفضل</b><b> </b><b>الوسائل</b><b> </b><b>والطرق</b><b> </b><b>التي</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>الممكن،</b><b> </b><b>بل</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>الواجب</b><b> </b><b>أن</b><b> </b><b>تتّخذها</b><b> </b><b>الحكومة</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>أجل</b><b> </b><b>الخروج</b><b> </b><b>من</b><b> </b><b>المأزق</b><b> </b><b>الكارثي</b><b> </b><b>الذي</b><b> </b><b>یواجه</b><b> </b><b>لبنان؟</b></p>
<p class="p3" dir="rtl">أن تقدّم استقالتها وتوصي في بیانها بإنشاء حكومة إنتقالیة من<span class="s2"> 12 </span>وزیرا، وظیفتها العمل على قانون إنتخاب جدید، غیر ذلك السلام علیكم ورحمة الله وبركاته<span class="s2">.</span></p>
</div>
</div>
</div>
</div>
		</div>
	</div>
<div class="vc_empty_space"   style="height: 32px"><span class="vc_empty_space_inner"></span></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Íflín al-Mustafá: Investice v Sýrii aneb Porcování medvěda, který běhá po lese</title>
		<link>https://www.rebuildsyria.cz/iflin-al-mustafa-investice-v-syrii-aneb-porcovani-medveda-ktery-beha-po-lese/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[syria-host]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 31 Aug 2017 15:35:42 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Volné zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[investice]]></category>
		<category><![CDATA[koordinace]]></category>
		<category><![CDATA[organizovanost]]></category>
		<category><![CDATA[transparentnost]]></category>
		<category><![CDATA[vize]]></category>
		<category><![CDATA[zákony]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.rebuildsyria.cz/?p=5527</guid>
					<description><![CDATA[<p><img width="300" height="162" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2017/08/damas-pic-300x162.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2017/08/damas-pic-300x162.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2017/08/damas-pic-768x415.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2017/08/damas-pic.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p>Pokud chceme přilákat investory, musíme jim připravit aspoň ty základní podmínky, které budou nejspíš očekávat.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img width="300" height="162" src="https://www.rebuildsyria.cz/media/2017/08/damas-pic-300x162.jpg" class="attachment-medium size-medium wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.rebuildsyria.cz/media/2017/08/damas-pic-300x162.jpg 300w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2017/08/damas-pic-768x415.jpg 768w, https://www.rebuildsyria.cz/media/2017/08/damas-pic.jpg 800w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /></p><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper">
	<div class="wpb_text_column wpb_content_element " >
		<div class="wpb_wrapper">
			<p><em>Vzhledem k akutní potřebě obnovy válkou poničené Sýrie můžeme pozorovat, jak se zahraničním firmám již sbíhají sliny nad hostinou v podobě její rekonstrukce. Je ale možné připustit tyto firmy ke stolu v momentě, kdy Sýrie postrádá jasnou legislativu upravující investiční prostředí?</em></p>
<p>Ve světle aktuálního dění je nezbytné otevřít dveře investicím, což ovšem sebou nese mnohé komplikace. Země velikosti Sýrie s jejími zdroji a polohou v zásadě disponuje schopností vytvořit ekonomiku založenou na soběstačnosti. Je třeba pečlivě vybírat investory s důrazem na speciální rozvojové projekty, neboť země závisející na investicích nepatří zrovna mezi příklady úspěšných ekonomik. Investoři běžně fungují na principu „zbabělého kapitálu“ a během krizí jsou mezi prvními, kdo přesouvají své prostředky ven ze země. To má přirozeně velmi negativní dopad na takovou ekonomiku, jež je na zahraničních investicích ze své podstaty závislá.</p>
<p>Právě uzavřený 59. ročník Mezinárodního veletrhu v Damašku, který se konal za účasti domácích i zahraničních (arabských i nearabských) firem, jasně ukázal, že zástupci ze všech přítomných států hledají židli, na níž by se u syrského investičního stolu mohli posadit. Reprezentanti těchto zahraničních firem si ovšem neuvědomují, že celá věc nebude až tak jednoduchá. Pokrmy totiž stále nejsou dovařené a jejich příprava ke konzumaci si vyžádá ještě nějaký čas.</p>
<p>Mluvit nyní o investicích v Sýrii do značné míry připomíná porcování medvěda, který běhá po lese, protože ekonomické vedení dosud nepředložilo konkrétní plán pro poválečné směřování naší ekonomiky. Ekonomická politika zatím stále bere v Sýrii ohled pouze na řešení současné situace.</p>
<p>Než začneme mluvit o společnostech a zemích, které chtějí v Sýrii investovat, je třeba promítnout současný stav do aktuální podoby zákonů. A vzhledem k absenci jasných podmínek pro investice je nutné upravit příhodné investiční klima legislativně a exekutivně.</p>
<p>Investiční situace v Sýrii před rokem 2011 nebyla odlišná. Investiční prostředí tehdy zažívalo renesanci z hlediska dostupnosti primárních zdrojů a celkové atmosféry. Dokonce byly k dispozici předpisy podle investičního zákona č. 10 a jeho novelizací. Máme-li tuto fázi posoudit, zjistíme, že nedostatky spočívaly v tom, že investice šly pouze do oblasti služeb, turismu a do průmyslových odvětví s rychlou, zato nízkou návratností, zatímco se zcela zanedbaly investice do výroby. Investoři dostali navíc v rámci zákona řadu grantů a pobídek, to ovšem nepřineslo kýžený výsledek. Bohužel nebyla vytvořena pevná infrastruktura, jež by vedla k zakládání velkých produktivních továren přitahujících investice.</p>
<p>Neustále se hovoří o přípravě nového investičního zákona, který ale dosud nespatřil světlo světa. To je také jedním z důvodů, proč v zemi rozervané válkou nebyla určena podoba investic do vyčerpaných ostatků měst. Uspořádání 59. ročníku Mezinárodního veletrhu v Damašku nebylo víc než politickým poselstvím bez přímého ekonomického dopadu. A za tento defekt je zodpovědné ekonomické vedení země.</p>
<p>Problém kolem investic v Sýrii spočívá v tom, že dění na investiční scéně připomíná nepřehledné divadlo s nejasnostmi kolem hlavních aktérů, což některé investory vede k tomu, že ve vzniklém chaosu ztrácejí motivaci investovat. Otázkou také zůstává skutečná povaha syrské ekonomiky. Je to socialistická ekonomika? Nebo sociálně tržní ekonomika? Nebo ekonomika volného trhu? Právě nejasnosti ohledně identity syrské ekonomiky silně omezují podnikatelský sektor.</p>
<p>Věc zásadním způsobem komplikuje i to, že zde máme víc dozorčích institucí. V oblasti investic je třeba jednoho zastřešujícího orgánu, který disponuje jasnou databází o veškerém dění, nabízí projekty soukromému i státnímu sektoru a v tvrdých číslech deklaruje reálný objem investic. Nejpodstatnější je při vydání nového zákona stanovit index rozvoje, dle nějž budeme schopni posoudit, zda tento zákon ve vztahu k investicím znamená kvalitativní skok. Neexistence jasné databáze a absence kompetentní plánovací a exekutivní jednotky má negativní vliv na potenciální investory.</p>
<p>Co je nezbytné pro to, abychom vstoupili do náležitého investičního prostředí v několika bodech:</p>
<ul>
<li>Uvědomit si prostřednictvím věrohodné a transparentní ekonomické analýzy, že zisk se nevytváří různými pobídkami a opatřeními, ale především samotným výrobním procesem, do nějž vstupuje kapitál a je v něm kladen důraz na efektivitu práce.</li>
</ul>
<ul>
<li>Utvořit zákony a infrastrukturu pro příhodné investiční klima s prvky atraktivity i regulace. Nastolit jistotu a spravedlnost při zajištění infrastruktury, poskytování služeb či přechodných úlevách na daních.</li>
</ul>
<ul>
<li>Opravit vadné zákony a rozhodnutí týkající se investic. Za všechny vzpomeňme defekt v článku 18 odstavce O ekonomických principech v současné syrské ústavě, v němž stojí: „Daňový systém je založen na spravedlivém základě. Daně jsou progresivní, čímž je naplněn princip rovnosti a sociální spravedlnosti.“ Přítomnost tohoto ustanovení v  ústavě je evidentní chybou svazující ruce syrským vládám na dlouhé roky a škodící rozvoji, neboť znemožňuje poskytovat daňové pobídky investorům. Ve všech státech světa je důležité, aby byly daně spravedlivé, nikoliv progresivní, neboť ty brání investičnímu rozvoji.</li>
</ul>
<ul>
<li>Určit jasnou a komplexní investiční mapu, jež se nebude omezovat pouze na investice do turismu a sektoru služeb. Je nezbytné investovat do výroby, průmyslu, zemědělství a infrastruktury poničené válkou.</li>
</ul>
<ul>
<li>S ohledem na ekonomické sankce uvalené na Sýrii vytvořit legislativní rámec pro jednání se zahraničními společnostmi majícími zájem investovat. Ignorování těchto sankcí a jejich obcházení skrz agenty ve spřátelených zemích by přispělo k zvýšení chaosu na syrském investičním trhu, protože by zeširoka otevřelo brány korupci prostřednictvím podvodů a požadavků speciálních pobídek a úlev. Též by mohlo sloužit coby záminka pro ustavení investičních projektů, jejichž cílem by bylo odčerpat zdroje ze země a těžit z nich v zahraničí.</li>
</ul>
<ul>
<li>Revitalizace syrské Investiční banky, jež byla založena na konci devadesátých let, i s jejími kádry s cílem urychlit start investičního procesu.</li>
</ul>
<p>Utvoření jasného investičního rámce pro Sýrii je nadmíru obtížným úkolem, zvláště protože se přetahování o investiční hostinu ve vyčerpané zemi stále více přetavuje do ozbrojených konfrontací, které mohou pokračovat do chvíle, než bude nalezeno řešení usnadňující dohodu mezi syrskými spojenci z řad Rusů, Íránců a Číňanů. Mezitím si neuvědomujeme, že důvodem zpoždění nové investiční legislativy je snaha primárně uspokojit přání spřátelených zemí, byť by to bylo na úkor domácích investorů.</p>
<p><strong><em>Íflín al-Mustafá</em></strong><em> je syrská ekonomická <strong>novinářka a absolventka Fakulty Médií na Damašské univerzitě</strong>. Jako žurnalistka se přes 10 let věnuje novinkám a tématům, která mají <strong>klíčový vztah k syrské společnosti a Syřanům</strong>, stejně jako nejzávažnějším námětům na místní, arabské i globální úrovni. Její hlavní doménou jsou ekonomická témata, je dopisovatelkou a autorkou ekonomických pojednání pro různá média, dále časopisy <strong>al-Azmina</strong> a <strong>Researches Journal</strong>. Do arabštiny překládá ekonomické články mezinárodního významu. Je autorkou knih „<strong>Ekonomie a novinářství</strong>“ a „<strong>Krize, aneb jak si ostatní poradili se svými ekonomickými problémy</strong>“.</em></p>
		</div>
	</div>
</div></div></div></div><div class="vc_row wpb_row vc_row-fluid"><div class="wpb_column vc_column_container vc_col-sm-12"><div class="vc_column-inner "><div class="wpb_wrapper"></div></div></div></div>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>

