Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Libye: peripetie a nejasnosti kolem dinárů

Libye: peripetie a nejasnosti kolem dinárů

Mediální pozornost rozvířila čerstvá zpráva o tom, že Malta zabavila hotovostní ekvivalent 1,1 mld USD v libyjské měně – dinárech (LYD). Bankovky měly být natištěny v Rusku a na cestě právě do vojensky rozdělené Libye. Rusko, jehož státní tiskárny produkují mj. i bankovky syrské, jakoukoli souvislost s daným finančním obnosem popírá, jiné zdroje naproti tomu tvrdí, že do Libye celkem Moskva odeslala již minimálně 6 – 7 násobek aktuálně zadržené sumy.

Určitou otázkou je, kolik oněch libyjských dinárů vlastně bylo, a to proto, že jak to u teritorií procházejících obtížným obdobím bývá, máme zde (minimálně) dva kurzy – jeden oficiální a jeden volný („černý“). Dle oficiálních údajů si přitom LYD od výrazné depreciace z konce 90. let / počátku našeho tisíciletí drží poměrně solidně vyrovnanou úroveň:

Zdroj: kurzy.cz

Aktuální kurz na „černém“ (tj. volném) trhu je přitom 6,11 LYD / 1 USD (úměrně tomu pak 6,57 za EUR a 7,40 LYD za 1 GBP). Aspoň takové údaje uvádí k 31. květnu letošního roku na téma zaměřená webová / facebooková stránka s pěkným, přímočarým názvem Libyan black market exchange rate.

Téměř trojnásobný pokles (volné směny oproti hypotetické bankovní sazbě) v porovnání s některými původními hodnotami z let 2002 – 2011 (francouzsko-americký útok na Libyi, sesazení a následné odstranění plukovníka Qaddáfího, tím tedy i pád režimu a počátek chaosu) není sice neznatelný, zároveň však není vzhledem k dramatickým okolnostem nijak tragický. Logicky se tak nabízí otázka na další ilustrativní data – zejména výši příjmů a hladinu (ne)zaměstnanosti.

I platový graf přitom nabízí (a to i při aktuálním směnném kurzu) poměrně překvapivé údaje:

To by dle daného odkazu znamenalo určité „mediánové“ rozpětí (u zaměstnaných) od cca 300 USD (nejnižší platy) až po 2800 USD (nejvyšší platy) s tím, i (na 570 datových vstupech od 28 různých přispěvatelů za poslední rok, s poslední aktualizací v květnu 2020 postavený) cenový přehled na numbeo.com udává průměrný (čistý) příjem 1628,60 USD. Po porovnání stejných údajů v LYD zjišťujeme, že Numbeo sice operuje s oficiálním kurzem, nicméně srovnáme-li pro kontrolu jejich další údaje (ceny aut, potravin či nájmů), vypadají realisticky – proč by tedy nebyly realistické i ty o platech?

I při nutné míře obezřetnosti tak lze střízlivý medián očekávat kdesi kolem 1000 USD. I to by ale bylo pořád o dost víc, než v kterékoli jiné „válkou zmítané“ zemi na světě, zároveň velmi dobré jak „na Afriku“, tak vzhledem k příjmům u obou středomořských sousedů; o sousedech jižních ani nemluvě.

Na závěr tak nezbývá než dodat tabulku mapující libyjskou nezaměstnanost:

Zde se určitě můžeme ptát nejvíc: bere daný v zdroj v potaz pouze dostupné údaje, započítává údaje skutečně ze všech míst (nebo jen z větších měst či aglomerací), popř. lze za Qaddáfího éry mluvit o skutečné (ne)zaměstnanosti apod.? Na co se tedy ptáme hlavně: jaká byla metoda sledování z pohledu daného statistického webu, potažmo jak probíhají či probíhala statistická měření v zemi samotné?

Nicméně i kdyby se dané údaje byť jen blížily skutečnosti, nedá se o Libyi (resp. o velkých městech Libye) v žádném případě hovořit jako o (ekonomicky) „odepsaném“ teritoriu. Jak známo, momentálně si zemi mocensky dělí síly loajální na jedné straně Rusku (a s ním v dané otázce stejně smýšlejícím zemím), na straně druhé pak Turecku (a jeho „spojencům“). Bezpečnostní otázka, znásobená ještě tím, že přes tuto severoafrickou zemi směřuje do Evropy hlavní migrační koridor z Afriky, má tak jistě nemalou důležitost; to však nic nemění na tom, že z hospodářského a výhledově i investičního hlediska jde o mimořádně perspektivní a zajímavou destinaci.

Ani to nám nicméně nepomůže zodpovědět dotaz z počátku tohoto článku; naopak, hloubavého čtenáře spíš napadne ještě jeden další: pokud byli odesílateli zadrženého obnosu peněz skutečně Rusové, kteří mají s Libyí dostatečně zabezpečené letecké spojení, proč by si celou záležitost komplikovali tím, že by pro ni určené peníze posílali přes (jakýkoli) třetí stát?

Ondřej Krátký, Rebuildsyria.cz / Dealtrade Group

Related posts