Nejen takový ten současný rozplizlý politický mainstream plný oportunistů a diletantů, ale i ona „kovaná“ pravice (čti: z bývalých svazáků vzniklí ODS apod.) se na pozadí současných událostí jasně postavili za Izrael – a proti Palestincům. V palestinské záležitosti se prý nemá chodit do minulosti a má se hlavně hledět do budoucnosti (čti: dbát na to, aby sionistický projekt Izrael přetrval).
Toto říká ta samá pravice, která po roce 1989 vítala restituce komunisty zabaveného majetku. K jeho zabavení, souvisejícím vyhazovům z práce, věznění i vraždám došlo v roce 1948 a po něm, tj. ve stejné době, kdy v bývalé britské Palestině začalo ze strany nepůvodních přistěhovalců naplno docházet k expropriaci majetku původních palestinských starousedlíků, k jejich zabíjení a segregaci.
Česká pravice a politický mainstream tedy na jednu stranu souhlasili s návratem o několik generací zpět, když měli zaručit nápravu spravedlnosti doma – stejnou možnost ale odmítají přiznat Palestině. Dává to nějaký smysl?
Jak někdo řekl, proizraelská hysterie není o tom, s kým sympatizujeme, ale o tom, že si uvědomujeme, koho nepřísluší kritizovat; jinými slovy – kdo nám vládne. Pokud to není nějaké „lobby“ dogmatu o nekritizovatelnosti Izraele, bude to tedy do značné míry stockholmský syndrom, předjímání, intelektuální pohodlnost, cynická a arogantní setrvačnost (ne)myšlení, popřípadě obyčejný strach – zajímat se, objektivně studovat, nezaujatě a kriticky zpytovat dějiny. Klást nepříjemné otázky. Nenechat se citově vydírat a ohlupovat okupantem, který, když je potřeba, dovedně zahraje na city stavěje se nebohou obětí.
Další možnost je, že nám – tedy nejen v ČR, ale v Evropě jako takové – vládnou idioti. Jen tak si lze vysvětlit, že např. Nizozemí, Francie a možná i další vlády čile uzavírají smlouvy o ropných dodávkách mj. s Katarem – který je současným hlavním podporovatelem a sponzorem Muslimského bratrstva (a, poté, co Saúdská Arábie aspoň formálně skoncovala s wahhábismem, tedy i hlavního proudu radikálního sunnitského islamismu).
Z radikálního sunnitského islamismu je ovšem viněn i Hamás, resp. k tomuto obvinění prakticky všichni prominentní političtí idioti dneška ze strachu, vypočítavosti či blbosti Netanjahuovi a jeho kabinetu agilně přikyvují.
Dovolil bych si tedy jednu otázku: když už neplatí pravidla pro férovou nápravu historických křivd v Palestině stejně, jako platila v postkomunistické Evropě, jak si idioti z evropských politbyr představují, že ve věci radikálního islamismu budou vyvíjet efektivní tlak právě na Katar – když na něm (namísto onoho strašlivého Ruska) budou nově závislí v dodávkách jedné z ekonomicky nejzákladnějších surovin?
Ondřej Krátký: Absolvent orientalistiky a etnologie na ZČU v Plzni. Zakladatel obchodně-zprostředkovatelské a konzultační firmy Dealtrade Group. Od roku 2009 jako externí konzultant převážně českých a slovenských firem na Blízkém Východě. Autor monografie „Blízkovýchodní internacionála: Milníky šíitské aktivizace ve 20. století“. Zakladatel serveru „Rebuildsyria.cz“ – přispěvatel, redaktor, autor designu a fotograf. Autor řady novinových článků a specializovaných statí pro různá online média.
