Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: s Ajmanem al-Himsím (nejen) o zúrodňování pouští

Rozhovor: s Ajmanem al-Himsím (nejen) o zúrodňování pouští

Zemědělství je jednou z nejzákladnějších lidských činností, ne všechny části světa pro něj ale disponují vstřícnými podmínkami. Pomineme-li oblasti typu těch na dálném severu či permafrosty, pomoc ve smyslu zúrodňování je nutná – ale možná – zejména v aridních, polopouštních či z obdobného důvodu nehostinných plochách. Některé země jimi totiž oplývají, a jsou tak zdánlivě jen nedaleko od významného rozšíření jimi obhospodařovaných zemědělských ploch. V rámci našeho zájmu o syrské zemědělství jsme si proto domluvili setkání s doktorem Ajmanem al-Himsím, ředitelem ekonomiky a plánování Arabského centra pro studium suchých a semiaridních oblastí (ACSAD). Během tohoto setkání vzniknul následující rozhovor:

Pane doktore, děkujeme Vám za milé přijetí. Byl byste tak laskav a prozradil nám okolnosti vzniku Arabského centra?

Velmi Vás zde vítám a Vaším prostřednictvím bych rád pozdravil Vaše vážené čtenáře. Arabské centrum pro studium suchých a semiaridních oblastí bylo založeno na základě rozhodnutí Ligy arabských států a svoji činnost zahájilo 25. září 1971. Motivem k založení centra byla naléhavá potřeba vědecké instituce, která by řešila společné problémy a prohlubovala arabskou rozvojovou spolupráci. Centrum zdůrazňovalo význam suchých a semiaridních oblastí pro budoucnost arabského zemědělství.

Prozradíte nám něco bližšího o struktuře centra a jeho managementu?

Na činnost ACSAD dohlíží valná hromada složená z arabských ministrů zemědělství a volená výkonná rada složená ze sedmi zástupců členských arabských zemí. Centrum má generálního ředitele, pod kterého spadají specializovaná oddělení zaměřená konkrétně na využívání půdy a vody, vodní zdroje, hospodářská zvířata, rostlinné zdroje, ekonomiku a plánování, administrativu a finanční záležitosti.

Jaké hlavní cíle centrum sleduje?

Hlavními cíli Arabského centra je poskytovat vědecká a technická data umožňující širokou realizaci úkolů pro rozvoj zemědělství v arabských suchých a semiaridních oblastech, vypracovávat metodické a technické postupy pro inventarizaci, zhodnocování a ochranu zemědělských přírodních zdrojů a životního prostředí celkově, zachovávat biologickou rozmanitost v arabských regionech, pracovat na zvýšení produktivity a optimálního využívání přírodních zdrojů v půdě i vodě, rozvíjet produkci z našeho rostlinného a živočišného bohatství, prosazovat technologie vhodné pro arabské podmínky, čerpat z úspěšných zkušeností s ohledem na proveditelnost z technického a ekonomického hlediska. Jde nám o maximalizaci arabského potenciálu, ať už vědeckého, technologického nebo výrobního. Mezi naše významné činnosti patří pořádání vzdělávacích kurzů, vědeckých setkání a konferencí, vše v zájmu stanovených rozvojových úkolů.

Pane doktore, jaké prostředky a nástroje má centrum k dispozici pro dosažení těchto cílů?

Centrum má za sebou řadu projektů zaměřených na zlepšení kvality života. Vlastníme soubor laboratoří, výzkumných stanic a specializovaných školících zařízení, které jsou k dispozici arabským zemím.

A jakých konkrétních úspěchů dosud centrum dosáhlo?

Pokud Vás zajímají konkrétní úspěchy, bude lepší o nich pohovořit bodově:

  • Centrum přebralo velkou odpovědnost za rozvoj zemědělství a hledání způsobů, jak navýšit produktivitu a optimálně spravovat přírodní zdroje prostřednictvím zřizování informačních základen a přispívání k vypracování politiky využívání půdy a vody v arabských zemích. Zpřístupňujeme potřebné informace a mapy, aplikujeme technologie matematického modelování a geografické informační systémy.
  • Vybudovali jsme integrovaný systém podporující správu vodních zdrojů, moderní řešení poptávky po vodě a kvalifikovaný odhad její spotřeby.
  • Stojíme za uplatněním mnoha technologických postupů pro sběr dešťové vody, které přispěly ke zlepšení vegetačního krytu, prevenci záplav a zajištění pitné vody a vody pro zavlažování.
  • Vytvořili jsme regionální systém pro včasné odhalování procesů desertifikace a degradace půdy. Vedle toho jsme dokončili několik projektů, jež přispěly k obnově arabských wádí.
  • Vytvořili jsme na dešti založené zemědělské systémy přispívající k navýšení produktivity plodin a zapojení zvířat v rámci zemědělského systému.
  • Určili jsme vhodné technologie pro využití solí, odpadních vod včetně jejich čištění rekultivaci zasolených půd.
  • Naše činnost přispěla ke zlepšení genotypů a zvýšení produktivity řady rostlin a zvířat.
  • Dokončili jsme množství výzkumných a vývojových studií v oblasti rozvoje produkčních systémů, výživy a zdravotní péče o ovce, kozy a velbloudy, rozvoje zdrojů krmiva, stanovení jejich nutriční hodnoty a stanovení rozpočtů na krmiva v jednotlivých arabských zemích
  • ASCAD dokončilo řadu rozvojových studií
  • Při realizaci svých programů se ACSAD opírala o soubor pokročilých metodik a prostředků, které předávala příslušným národním institucím coby spojovací článek mezi výsledky výzkumu a aplikací na široké úrovni. Díky nabytým zkušenostem a důvěře, kterou získalo, se ACSAD stalo arabským střediskem odbornosti a po více než 50 let prezentovalo řadu výsledků, které přispěly k rozvoji zemědělství, snižování chudoby a snižování potravinového deficitu prostřednictvím svých studií, výzkumu a rozvojových projektů realizovaných v arabských zemích. Díky úsilí svých odborníků a výzkumných pracovníků a jejich praktickým a aplikovaným vědeckým zkušenostem si ACSAD zaslouží být nazýváno arabským střediskem odbornosti v oblasti zemědělství.
  • Centrum vyvíjí velké úsilí v oblasti zvyšování produktivity plodin ovocných stromů, genetického šlechtění malých přežvýkavců za účelem zvýšení jejich produktivnosti, rozvoje vodních zdrojů, boje proti desertifikaci a zlepšování využívání vody. Tento přístup je na prvním místě mezi prioritami strategie ACSAD s cílem dosáhnout arabské potravinové bezpečnosti. Tato strategie vychází ze stanovených úkolů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, jejímž cílem je zmobilizovat úsilí k vymýcení chudoby ve všech jejích formách a k řešení klimatických změn prostřednictvím integrace tří dimenzí udržitelného rozvoje, totiž hospodářského růstu, sociálního začlenění a ochrany životního prostředí.
  • ACSAD zavedlo řadu opatření napomáhajících dosažení potravinové bezpečnosti, včetně obnovy a modernizace výzkumných stanic, jejich vybavení nejnovějšími technologiemi a moderními požadavky a jejich podpory s cílem rozšířit aplikovaný vědecký výzkum v nových oblastech v souladu s vědeckým vývojem a s cílem zlepšit úroveň výkonnosti a efektivity těchto stanic pod dohledem odborníků a kvalifikovaných výzkumných pracovníků se snahou o nalezení inovativních řešení
  • ASCAD přišlo s řadou jedinečných, technologicky vyspělých, bezpečných a vysoce kvalitních produktů, které obohacují naše integrované zemědělství a zvyšují jeho produktivitu.
  • ASCAD vybavilo a poskytlo laboratoře s moderním analytickým vybavením v oblasti biotechnologií, půdy, vody, obilovin, krmiv, nemocí rostlin, umělého oplodnění ovcí a koz, geografických informačních systémů. V laboratoři tkáňových kultur rostlin se nám podařilo definovat speciální protokol pro množení palmy datlové metodou tkáňové kultury (Medjool – Lulu), který nám umožňuje produkovat zdravé, silně rostoucí palmy s velmi vysokou reprodukční rychlostí. Za rozumné finanční náklady tak lze zásobovat zainteresované arabské země.
  • ACSAD se podařilo vyvinout mnoho odrůd pšenice a ječmene s vysokou produktivitou a odolností vůči suchu a chorobám. V zainteresovaných arabských zemích bylo schváleno 87 odrůd pšenice a ječmene a v posledních měsících jsme dosáhli významného úspěchu v podobě schválení 40 odrůd s produktivitou v rozmezí 4 – 4,5 t/ha v oblastech s dešťovou vodou a 5,5 – 6 t/ha v zavlažovaných oblastech, což přispívá ke snížení potravinového deficitu v arabských zemích. Je třeba poznamenat, že ACSAD nedávno vyvinulo 16 slibných odrůd s vysokou produktivitou a tolerancí ke klimatickým změnám.
  • V rámci úsilí ACSAD o dosažení potravinové bezpečnosti byly některým arabským zemím poskytnuty kvalitní odolné odrůdy, aby se staly základem pro dosažení soběstačnosti (10 tun osiva pšenice Mauritánské islámské republice pro pěstování na 50 hektarech, 232 tun osiva pšenice Libanonské republice pro pěstování na 1200 hektarech, 20 tun osiva pšenice Saúdskoarabskému království pro pěstování na 100 hektarech). ACSAD rovněž aplikovala systém konzervačního zemědělství v řadě arabských zemí, což přispělo ke zvýšení produkce o 30 %.
  • Z pověření arabského summitu v Alžírsku pracuje ACSAD na realizaci projektu racionálního využití mechanizace u velkých plodin a rozvoje technik obhospodařování půdy s cílem zlepšit produkci za současného zachování přírodních zdrojů v deseti arabských zemích. ACSAD rovněž pracuje na realizaci projektu “Ochrana a obnova degradovaných přírodních travních porostů v arabských zemích”.
  • ACSAD věnuje pozornost studiu negativních dopadů klimatických změn, které představují zásadní výzvu pro udržitelný rozvoj v arabském regionu. V rámci toho usilujeme o program ochranného zemědělství v Tunisku, Súdánu, Sýrii, Iráku, Libanonu a Egyptě, který přispěje k zvýšení produkce o 25-40 %, navýšení organické hmoty o 3 %, úsporu půdní vlhkosti o 13 % a úsporu pohonných hmot o 25 %.
  • Pracujeme na obnově a rozvoji genetické banky stromů odolných vůči suchu (olivy, pistácie, mandle, fíky a vinná réva) na podporu arabských zemí. V letošním roce jsme arabským zemím poskytli více než 350 tisíc řízků a sazenic odolných vůči suchu a poskytli jsme podporu při vytváření infrastruktury pro školky a matečné sady pro stromy v jednotlivých Emirátech, Alžírsku, Sultanátu Omán a Libanonu.
  • V oblasti rozvoje palmy jsme v tomto roce pracovali na studiu jejích škůdců, zejména červivce palmového a nemoci „bajúd“, určování metod prevence a léčby, sledování informací o nejnovějších metodách boje proti červivci a vytváření vědecké sítě zahrnující významné arabské odborníky. Uspořádali jsme mnoho školení a pracovních seminářů.
  • Zahájili jsme studium vlivu environmentálních a klimatických podmínek na růst a produktivitu šafránu a jeho cibulí, rozmnožování šafránu ve výzkumných stanicích ACSAD a práci na jeho rozšíření v chudých horských a kopcovitých oblastech s vysokými srážkami v řadě arabských zemí.
  • Valné shromáždění ACSAD vydalo v roce 1996 známou Káhirskou deklaraci “Arabská vodní bezpečnost coby základ potravinové bezpečnosti a záruka národní bezpečnosti”, jež se stala akční platformou, v jejímž rámci naši odborníci sledují realizaci prováděcího plánu ve spolupráci s arabskými zeměmi.
  • Ve spolupráci s mnoha regionálními a mezinárodními organizacemi a institucemi jsme dokončili studie o negativních dopadech klimatických změn na vodu a produkci zemědělských plodin a na extrémní klimatické jevy, jako jsou sucho a záplavy. ACSAD dokončilo přípravu ukazatelů pro extrémní klimatické jevy pro konkrétní regiony pro tři časová období: 1985-2005, 2045-2065 a 2081-2100.
  • V oblasti rozvoje živočišné výroby dosáhla ACSAD vynikajících vědeckých výsledků v oblasti zlepšování genetického stavu malých přežvýkavců, kdy se míra produkce mléka a masa zvýšila o 300 %, a v podílu dvojčat z 9 % na 45 % u ovcí plemene Awásí a z 58 % na 77 % u koz plemene aš-Šámí. Sto kusů ovcí plemene Awásí a koz plemene aš-Šámí a 5 tisíc dávek spermatu bylo distribuováno do Jordánska a Libanonu, byly realizovány doprovodné vzdělávací kurzy a nyní pracujeme v našich laboratořích na operacích uchovávání a přenosu embryí s vysokou efektivitou.
  • V rámci letošního akčního plánu vzhledem k důležitosti zkoumání výživových potřeb hospodářských zvířat v arabských zemích z hlediska krmných surovin a vyhodnocování místních zdrojů zahájilo ACSAD práci na realizaci projektu modernizace rozpočtu na krmiva pro hospodářská zvířata v arabských zemích.
  • V rámci 27. zasedání Valného shromáždění ACSAD byla přijata rezoluce č. 8/27, sledující provádění Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští v arabském světě. Díky ní působí koordinační orgán mezi arabskými zeměmi na základě mandátu Rady arabských ministrů odpovědných za životní prostředí.
  • Sledujeme realizaci projektu zelených pásů v arabských regionech za účasti Jordánska, Alžírska, Súdánu, Sýrie, Iráku a Egypta. V rámci této oblasti ACSAD navazuje na realizaci projektu optimálního využití půdy o rozloze 100 milionů hektarů v Súdánské republice, který zahrnuje přípravu výkonných map využití půdy v sedmi regionech (Chartúm, Nil, aš-Šamálíja, Kordofán, Modrý Nil, Bílý Nil, Džazíra), klasifikaci půdy, vegetačního krytu a vodních zdrojů, hospodářských zvířat a optimálního využití půdy ve spolupráci se súdánskými odborníky. Tomu předcházela realizace projektu ACSAD pro optimální využití půdy v Súdánské republice o rozloze 53 milionů hektarů.
  • Připravili jsme důležitý strategický projekt pro integrovaný rozvoj zemědělství v guvernorátu Matrúh a projekt na rozvoj chovu malých přežvýkavců pod vedením místní komunity a budování kapacit školitelů v guvernorátu Jižní Sinaj, jehož realizaci v současné době koordinujeme s ministerstvem zemědělství Egyptské arabské republiky. Zahájili jsme také realizaci projektu „Zemědělství je byznys“ jako prostředku rozvoje venkova a poskytování pracovních příležitostí v guvernorátech Minjá a Baní Suwajf, jehož cílem je zvýšit a rozšířit kapacity zemědělských sdružení, zlepšit přístup drobných zemědělců na trhy a propagovat koncept ekologického zemědělství. Pracujeme také na pomoci zemědělcům a zemědělským sdružením v přístupu ke zdrojům financování projektů, na realizaci projektu integrovaného řízení srážkových oblastí v guvernorátu Matrúh (výstavba 12 přehrad na sběr dešťové vody v oblasti Wádí az-Zarqá), a také na první kumulativní přehradě se systémem “GABION”, projektu zásobování místních komunit vodou prostřednictvím sběru vody a udržitelného řízení vodních zdrojů v guvernorátu Matrúh v Egyptské arabské republice.
  • V rámci nouzové podpory a zkvalitňování zdrojů obživy, kterou ACSAD provádí ve prospěch venkovského obyvatelstva postiženého krizí v Syrské arabské republice, a ve spolupráci se španělskou pobočkou organizace Action Against Hunger (AAH) a syrským ministerstvem zemědělství a agrární reformy jsme realizovali 3 rozvojové projekty. V řadě guvernorátů bylo realizováno 26 projektů rostlinné a živočišné výroby ve prospěch více než půl miliónu osob v syrských guvernorátech a v guvernorátu Matrúh v Egyptě.
  • Vzhledem k tomu, že je ACSAD významnou arabskou odbornou platformou, realizovali jsme řadu projektů a aktivit ve spolupráci s arabskými, regionálními a mezinárodními organizacemi a finančními institucemi. Celkem to činilo třicet projektů, které dosáhly samofinancování ve výši 48,45 % celkového rozpočtu. To pomohlo k plné realizaci pracovních plánů a programů centra a přilákání významných odborníků z různých arabských zemí.
  • Arabské centrum vždy přikládalo obnově, školení a rozvoji lidských zdrojů takový význam, jaký si zaslouží. V tomto roce jsme uspořádali konferenci pro pracovníky výzkumných a poradenských center v arabském regionu zabývající se nejnovějším výzkumem a vědeckotechnickými studiemi. Během své činnosti jsme uskutečnili mnoho vzdělávacích kurzů, workshopů a seminářů s nejrůznějším zaměřením. Jen za posledních pět let jich využilo více než dvacet tři tisíc účastníků školení arabských a afrických technických kádrů.
  • Pracovali jsme na zveřejňování výsledků našich výzkumů a studií na webových stránkách ACSAD, diverzifikovali jsme obory a stránky získaly více než deset milionů sledujících.

Chtěl byste ještě něco říci závěrem?

Chtěl bych říci, že ACSAD je nezbytným partnerem v jakékoli arabské rozvojové práci a základnou společné arabské akce k dosažení potravinové bezpečnosti, protože díky svým nashromážděným zkušenostem je připraveno a schopno realizovat vědecké a terénní výzkumné studie a rozvojové projekty poskytující vhodná řešení přispívající k rozvoji v zemědělském sektoru. Arabské centrum má jednoznačně velký pozitivní dopad na arabskou potravinovou, vodní a environmentální bezpečnost a na celkový proces hospodářského rozvoje v arabských zemích.

Pane doktore Ajhame al-Himsí, děkujeme Vám za všechny poskytnuté informace a přejeme Vám mnoho úspěchů jak v osobním, tak v profesním životě. Věříme, že Arabské centrum pro studium suchých a semiaridních oblastí (ACSAD) bude i nadále úspěšné v naplňování svých cílů, pro něž bylo založeno ve prospěch arabských zemí a jejich obyvatel.

Děkuji Vám za propagaci naší práce a za podporu úsilí o obnovu Sýrie.

الدكتور أيهم الحمصي : أكساد بيت الخبرة العربي المتميز

دمشق – يونس أحمد الناصر

في حوار خاص لموقع إعادة إعمار سورية التشيكي التقينا الدكتور أيهم الحمصي مدير الاقتصاد و التخطيط في المركز العربي لدراسات المناطق الجافة والأراضي القاحلة والمعروف اختصارا بـ (أكساد ) للاطلاع على نشاطات المركز و قد استقبلنا في مكتبه بمنطقة الصبورة  بالترحاب  وكان لنا معه الحوار التالي :

السؤال الأول : الدكتور أيهم الحمصي نشكر لكم استقبالكم اللطيف و ننقل لكم تحيات إدارة وكالة ديلتريد غروب التشيكية و ذراعها الإعلامي في سورية (موقع إعادة إعمار سورية التشيكي)

بداية نرجو أن تعطينا لمحة عن تاريخ تأسيس المركز و الأسباب الداعية لإنشائه لو تكرمتم .

الجواب :  أجدد ترحيبي بكم و أتوجه بالتحية من خلالكم لإدارة مؤسستكم الإعلامية و الشعب التشيكي الصديق  و قراء موقعكم في الاتحاد الأوربي و جوابا على سؤالكم أقول :

 أنشئ المركز العربي لدراسات المناطق الجافة والأراضي القاحلة بناء على قرار مجلس جامعة الدول العربية، باشر عمله بتاريخ 1971/9/25، وقد عكس هذا القرار الحاجة الماسة إلى مركز علمي يهتم بحل المشكلات العلمية ذات الطابع المشترك، وتعزيز التعاون العربي في مجالي التنمية والتطوير، والتأكيد على أهمية المناطق الجافة وشبه الجافة العربية بالنسبة لمستقبل الزراعة العربية.

السؤال الثاني : حبذا لو تحدثنا دكتور  قليلا عن هيكلية المركز و إدارته .

الجواب :  يشرف على عمل أكساد جمعية عمومية تتألف من وزراء الزراعة العرب الأعضاء في المركز، ومجلس تنفيذي منتخب مؤلف من سبعة ممثلين عن سبع دول عربية أعضاء و للمركز مدير عام متفرغ، ويتوزع العمل فيه على عدة إدارات متخصصة، وهي:

 الأراضي واستعمالات المياه، الموارد المائية، الثروة الحيوانية، الموارد النباتية، الاقتصاد والتخطيط، الشؤون الإدارية والمالية.

السؤال الثالث : لو تكرمتم دكتور بإعطائنا فكرة عن أهداف المركز لو سمحتم .

الجواب :  يهدف المركز العربي إلى:  توفيـر المعطيات العلمية والتقنية بما يُمَكـِّن من التنفيذ الواسع لمهام التنمية الزراعية في المناطق الجافة وشبه الجافة العربية وتطوير المنهجيات والأساليب التقنية لعمليات حصر وتقييم وحماية الموارد الطبيعية الزراعية والوضع البيئي في المناطق الجافة وشبه الجافة، والمحافظة على التنوع الحيوي العربي والاستفادة من التنوع الوراثي الكبير في زيادة الإنتاج والإنتاجية والاستعمال الأمثل للموارد الطبيعية الزراعية من أراضي ومياه وثروتين نباتية وحيوانية وتنميتها وتطويـر قدراتها الإنتاجية ,  وتوطين التكنولوجيـا الملائمة للظروف العربية وتعميم التجارب الناجحة التي ثبتت جدواها من الناحيتين الفنية والاقتصادية وتعظيم القدرات العربية سواء كانت علمية أو تكنولوجية أو إنتاجية العاملة في مجال التنمية الزراعية والحفاظ على البيئة في المناطق الجافة العربية من خلال تنظيم الدورات التدريبية، وعقد اللقاءات والمؤتمرات العلمية، لكي تصبح قادرة على النهوض بمهام التنمية في المناطق الجافة وشبه الجافة العربية.

السؤال الرابع  : دكتور أيهم ما هي الوسائل و الأدوات التي يمتلكها المركز لتحقيق أهدافه و ما هي الانجازات التي حققها في هذا الإطار  ؟

الجواب :  يمتلك المركـز العربي مجموعـة من المخابر والمحطات البحثية والمراكز التدريبية المتخصصة والموضوعة تحت تصرف الدول العربية

السؤال الخامس : حبذا لو تحدثنا قليلا عن إنجازات المركز حتى الآن  الجواب : في الحديث عن الانجازات يمكننا الإضاءة على أهم هذه الانجازات بالتالي :

* يضطلع بمسؤولية كبيرة فيما يتعلق بالتنمية الزراعية واستقصاء سبل تحقيق زيادة الإنتاج والإنتاجية والإدارة المثلى للموارد الطبيعية من خلال: إنشاء قواعد المعلومات والمساهمة في رسم سياسة استعمالات الأراضي والمياه في الدول العربية حيث عمل على توفير المعلومات والخرائط اللازمة وتطبيق تقانات النماذج الرياضية ونظام المعلومات الجغرافية .

* بناء نظام متكامل لدعم القرار في إدارة الموارد المائية واستخدام النهج التكاملي في إدارة الطلب على الماء, وتقدير الاحتياجات المائية للمحاصيل بطرق حديثة.

 * تطبيق العديد من تقانات حصاد مياه الأمطار التي ساهمت في تحسين الغطاء النباتي ودرء الفيضانات وتوفير المياه للري والشرب .

*  إنشاء نظام إقليمي للكشف المبكر عن عمليات التصحر وتدهور الأراضي وإنجاز العديد من المشاريع التي ساهمت في إعادة تأهيل البوادي العربية.

 * إيجاد نظم زراعية مطرية تساهم في زيادة إنتاجية المحاصيل وإدخال الحيوان في النظام الزراعي.

*تحديد التقانات المناسبة لاستعمالات المياه المالحة و العادمة والمعالجة، واستصلاح الترب الملحية.

*  تحسين التراكيب الوراثية وزيادة الكفاءة الإنتاجية للأصناف النباتية والحيوانية.

*  إنجاز العديد من الدراسات البحثية والتنموية في مجال تطوير نظم الإنتاج والتغذية والرعاية الصحية للأغنام والماعز والإبل وتنمية مصادر الأعلاف وتحديد قيمتها الغذائية وتحديد الموازنة العلفية في كل دولة عربية.

 * أنجز أكسـاد العديـد من الدراسـات التنموية

* اعتمد أكساد في تحقيق برامجه على مجموعة من المنهجيات والوسائل المتطورة وقام بنقلها إلى المؤسسات الوطنية المختصة من خلال:

– عمله كحلقة وصل بين نتائج البحث والتطبيق على المستوى الواسع. ونتيجة للخبرات التي تأصلت لديه والثقة التي حصل عليها أضحى أكساد بيت خبرة عربي , وعلى مدى أكثر من 50 عاماً قدم المركز العربي أكساد الكثير من النتائج التي أسهمت في التنمية الزراعية والحد من الفقر وتقليص الفجوة الغذائية العربية، من خلال دراساته وبحوثه ومشاريعه التنموية التي نفذها في الدول العربية، لذلك استحق أن يكون “بيت الخبرة العربي” في مجال الزراعة، وهذا بفضل جهود خبراء وباحثي “أكساد” العرب، الذين راكموا خبرات علمية عملية تطبيقية، واستطاعوا نقلها إلى حقول المزارعين ومربي الثروة الحيوانية في مختلف أرجاء وطننا العربي, و يبذل المركزجهوداً كبيرة في مجال رفع إنتاجية محاصيل الأشجار المثمرة، والتحسين الوراثي للمجترات الصغيرة لزيادة إنتاجيتها، وتنمية وتطوير الموارد المائية ومكافحة التصحر وتحسين استعمالات المياه، وهذا التوجه هو في قمة أولويات استراتيجية عمل “أكساد”، في سبيل تحقيق الأمن الغذائي العربي , حيث ترتكز تلك الاستراتيجية على تحقيق أهداف خطة التنمية المستدامة لعام 2030 والتي تهدف إلى حشد الجهود للقضاء على الفقر بجميع أشكاله ومعالجة تغير المناخ من خلال دمج الأبعاد الثلاثة للتنمية المستدامة وهي:  النمو الاقتصادي – الإدماج الاجتماعي – الحماية البيئية.

وقد نفذ أكساد العديد من الإجراءات في سبيل تحقيق الأمن الغذائي، ويمكننا أن نذكر منها:

  • إعادة تأهيل وتحديث المحطات البحثية، وتجهيزها بأحدث التقنيات والمستلزمات المتطورة، ودعمها بهدف توسيع البحوث العلمية التطبيقية في مجالات جديدة بما يتماشى مع التطورات العلمية، وبهدف الارتقاء بمستوى الأداء وكفاءته في هذه المحطات، بإشراف خبراء وباحثين يتمتعون بكفاءة علمية جيدة، والسعي نحو إيجاد حلول مبتكرة ومجموعة منتجات متفردة وعالية التقنية،آمنة ذات جودة عالية والتي تعمل على إثراء محاور الزراعة المتكاملة و تحسين الإنتاجية الزراعية.
  • تطوير وتجهيز وتزويد المخابر بأجهزة تحليل متقدمة، في مجالات التقانات الحيوية، والتربة، والمياه، والحبوب، و الأعلاف، وأمراض النباتات، والتلقيح الاصطناعي للغنم والماعز، وأنظمة المعلومات الجغرافية، والتحاليل فائقة الدقة، وتمكنّا في مخبر زراعة الأنسجة النباتية من تحديد بروتوكول خاص لإكثار نخيل التمر بطريقة زراعة الأنسجة لصنفي (مجهول – لولو)، مما يمكننا من إنتاج فسائل نخيل سليمة صحياً وقوية النمو وبمعدلات إكثار عالية جداً تصل إلى الآلاف من الفسائل، وبتكاليف مالية معقولة، لتزويد الدول العربية الراغبة.
  • نجح “أكساد” في استنباط العديد من الأصناف ذات الإنتاجية العالية والمقاومة للجفاف وللأمراض، وتم اعتماد 87 صنفاً من القمح والشعير، في العديد من الدول العربية، وحققنا انجازاً هاما في اعتماد 40 صنفاً خلال الأشهر الأخيرة، تتراوح إنتاجيتها 4 – 4.5 طن/هكتار في المناطق البعلية (المطرية) و5.5 – 6 طن/هكتار في المناطق المروية، مما يسهم في تقليص الفجوة الغذائية في الدول العربية، وتجدر الإشارة إلى أن “أكساد” توصل مؤخراً إلى 16 سلالة مبشرة عالية الإنتاجية ومتحملة للتغيرات المناخية.
  • سعياً من المركز العربي أكساد في تحقيق الأمن الغذائي، تم تزويد بعض الدول العربية بأصناف أكساد المتميزة بالإنتاجية العالية، ومقاومتها للجفاف والأمراض، لتكون نواة لتحقيق الاكتفاء الذاتي (10 طن بذار قمح أصناف أكساد إلى الجمهورية الإسلامية الموريتانية لزراعة 50 هكتار، 232 طن بذار قمح إلى الجمهورية اللبنانية لزراعة 1200 هكتار، 20 طن بذار قمح أصناف أكساد إلى المملكة العربية السعودية لزراعة 100 هكتار)، كما طبق أكساد نظام الزراعة الحافظة في عدد من الدول العربية والتي ساهمت في زيادة الإنتاج بحدود 30%.
  • بتكليف من القمة العربية في الجزائر، يعمل أكساد على تنفيذ مشروع الاستعمال العقلاني للمكننة في المحاصيل الكبرى وتنمية تقنيات تسيير الأراضي لتحسين الإنتاج والمحافظة على الموارد الطبيعية لدى 10 دول عربية، كما يعمل أكساد على تنفيذ مشروع “حماية وإعادة تأهيل أراض المراعي الطبيعية المتدهورة في الدول العربية”.
  • أولى أكساد اهتماماً بدراسة الآثار السلبية للتغيرات المناخية والتي تعتبر تحدياً هاماً يواجه التنمية المستدامة في المنطقة العربية،وضمن هذا الإطار، نعمل على نشر برنامج الزراعة الحافظة في كل من تونس والسودان وسورية والعراق ولبنان ومصر، والذي يساهم في تحقيق زيادة الإنتاج بنسبة تتراوح بين 25 – 40%، وزيادة في المادة العضوية بحدود 3%، إضافة إلى توفير في محتوى التربة من الرطوبة بحدود 13%، وتوفير في الوقود بنسبة 25%.
  • ترميم وتطوير البنك الوراثي للأشجار المثمرة المتحملة للجفاف (الزيتون، والفستق الحلبي، واللوز، والتين، والكرمة)، لدعم الدول العربية، وزودنا الدول العربية هذا العام بأكثر من 350.000من العقل والغراس المتحملة للجفاف، وقدمنا الدعم في إنشاء البنية التحتية لمشاتل وبساتين الأمهات للأشجار المثمرة في كل من الإمارات والجزائر وسلطنة عمان ولبنان.
  • في مجال تنمية وتطوير شجرة النخيل، عكفنا هذا العام على دراسة آفاتها لاسيما حشرة سوسة النخيل الحمراء ومرض البيوض، وتحديد طرق الوقاية والعلاج، ومتابعة المعلومات حول أحدث طرق مكافحة سوسة النخيل، وإنشاء شبكة علمية تضم الخبراء العرب المتميزين، وعقدنا العديد من الدورات التدريبية وورش العمل.
  • البدء بدراسة تأثير الظروف البيئية والمناخية في نمو وإنتاجية الزعفران من الكورمات ( بصلات الزعفران ) ، وإكثار الزعفران في محطات بحوث أكساد والعمل على نشره في المناطق الجبلية والهضابية الفقيرة عالية الأمطار لدى عدد من الدول العربية.
  • تنفيذاً لشعار (الأمن المائي العربي مكوناً أساسياً من مكونات الأمن القومي العربي نظراً للتلازم بين تحقيق الأمن المائي القومي والأمن المائي القطري))، أصدرت الجمعية العمومية لأكساد عام 1996 إعلان القاهرة المشهور “الأمن المائي العربي أساس الأمن الغذائي وضمان الأمن القومي”، والذي كان منهاج عمل لنا، يتابع خبراؤنا تنفيذ الخطة التنفيذية بالتعاون مع الدول العربية.
  • أنجزنا دراسات حول الآثار السلبية للتغيرات المناخية على الاحتياجات المائية والإنتاجية للمحاصيل الزراعية، والأحداث المناخية المتطرفة مثل الجفاف والفيضان، وأنهى أكساد إعداد المؤشـرات التالية للأحداث المناخية المتطرفة من أجل ثلاث فترات زمنية وهي 1985-2005، 2045-2065، 2081-2100 على التوالي لمناطق محددة، بالتعاون مع العديد من المنظمات والمؤسسات الإقليمية والدولية.
  • في مجال تنمية وتطوير الثروة الحيوانية، حقق أكساد نتائج علمية متميزة في مجال التحسين الوراثي للمجترات الصغيرة، حيث ارتفع معدل إنتاج الحليب واللحم بنسبة 300%، وفي نسبة التوائم من 9% إلى 45 % في الأغنام العواس ومن 58% إلى 77 % في الماعز الشامي، وتم توزيع 100 رأس من الأغنام العواس والماعز الشامي، و5,000 من قشات السائل المنوي إلى الأردن ولبنان، وتنفيذ الدورات التدريبية المرافقة، ونعمل الآن في مختبراتنا على عمليات حفظ ونقل الأجنة بكفاءة عالية.
  • ضمن إطار خطة العمل هذا العام، ولأهمية دراسة الاحتياجات الغذائية للثروة الحيوانية في البلدان العربية من المواد العلفية، وتقييم المصادر والموارد العلفية المحلية، بدأ أكساد العمل على تنفيذ مشروع تحديث الموازنة العلفية للثروة الحيوانية في البلدان العربية.
  • تنفيذاً لقرار الجمعية العمومية لأكساد بدورتها (27) القرار رقم: ق 8 ج ع د/ 27، يتابع أكساد تنفيذ اتفاقية الأمم المتحدة لمكافحة التصحر في الوطن العربي باعتباره الجهة المنسقة بين الدول العربية بناء على تكليف من مجلس الوزراء العرب المسؤولين عن شؤون البيئة.
  • نتابع تنفيذ المشروع العربي للأحزمة الخضراء في الأقاليم العربية، بمشاركة كل من(الأردن، الجزائر، السودان، سورية، العراق، مصر)، وضمن هذا المجال
  • يتابع أكساد تنفيذ مشروع الاستخدامات المثلى للأراضي في جمهورية السودان بمساحة 100 مليون هكتار يشمل إعداد خرائط تنفيذية لاستعمالات الأراضي في سبع ولايات (الخرطوم، النيل، الشمالية، كردفان، النيل الأزرق، النيل الأبيض، الجزيرة)، تصنيف للتربة، والغطاء النباتي، والموارد المائية، والثروة الحيوانية والاستخدام الأمثل للأراضي وذلك بالتعاون مع خبراء سودانيين، وسبق ذلك تنفيذ أكساد لمشروع الاستخدامات المثلى للأراضي في جمهورية السودان بمساحة 53 مليون هكتار.
  • أعددنا مشروعاً استراتيجياً و تنموياً هاماً للتنمية الزراعية المتكاملة بمحافظة مطروح، ومشروعاً حول تنمية قطاع المجترات الصغيرة بقيادة المجتمع المحلي وبناء قدرات المدربين في محافظة جنوب سيناء، وننسق حالياً مع وزارة الزراعة واستصلاح الأراضي في جمهورية مصر العربية لتنفيذها، كما بدأنا بتنفيذ مشروع (الزراعة عمل تجاري) كوسيلة للتنمية الريفية وتوفير فرص عمل، وذلك في محافظة المنيا ومحافظة بني سويف، والذي يهدف إلى رفع وزيادة قدرات الجمعيات الزراعية، وتعزيز وصول المزارعين أصحاب الحيازات الصغيرة إلى الأسواق، وتعزيز مفهوم الزراعة العضوية، كما يعمل على مساعدة المزارعين والجمعيات الزراعية للوصول إلى مصادر تمويل المشروعات، وتنفيذ مشروع الإدارة المتكاملة لمناطق السقوط المطري  في محافظة مطروح (إنشاء 12 سد لحصاد مياه الأمطار في وادي الزرقا – منها أول سد ركامي بنظام ” GABION”)، مشروع إمداد المجتمعات المحلية بالمياه عن طريق حصاد المياه و الإدارة المستدامة لموارد المياه في محافظة مطروح بجمهورية مصر العربية .
  • ضمن أعمال الدعم الطارئ وتحسين سبل العيش التي ينفذها “أكساد” لدعم السكان الريفيين المتضررين من الأزمة في الجمهورية العربية السورية، وبالتعاون مع منظمة العمل ضد الجوع الاسبانية (AAH) ووزارة الزراعة والإصلاح الزراعي في الجمهورية العربية السورية، نفذنا 3 مشاريع تنموية و إغاثية في عدد من المحافظات، تم تنفيذ 26 مشروعا لصالح أكثر من 100 أسرة ريفية، شملت أكثر 500.000 فرد، في المحافظات السورية ومنطقة مطروح في مصر، في مجال الإنتاج النباتي والحيواني.
  • باعتبار أن أكساد بيت الخبرة العربي المتميز، فقد نفذنا عدد من المشاريع والأنشطة بالتعاون مع المنظمات ومؤسسات التمويل العربية والإقليمية والدولية، والتي بلغت 30 مشروعاً حققت تمويلا ذاتياً بلغ 48.45 % من إجمالي الموازنة، وبنسبة انجاز بلغت 135 % من المقرر، وهذا ما ساعد على تنفيذ خطط وبرامج عمل المركز بشكل كامل، واستقطاب خبرات متميزة من مختلف الدول العربية.
  • أولى المركز العربي التأهيل والتدريب وتنمية الموارد البشرية الأهمية التي يستحقها، وعقدنا هذا العام مؤتمر مسؤولي مراكز البحوث والإرشاد في المنطقة العربية، تحت عنوان يتناول أخر الأبحاث و الدراسات العلمية والفنية، كما نفذ خلال مسيرة عمله العديد من الدورات التدريبية وورش العمل والندوات في مختلف جوانب عمله، استفاد منها خلال السنوات الخمس الأخيرة فقط أكثر من (23000) ثلاثة وعشرين ألف متدرب من الكوادر الفنية العربية والإفريقية.
  • عملنا على نشر نتائج أبحاثنا ودراساتنا على الموقع الالكتروني لأكساد، وقمنا بتنويع المجالات، وسجل الموقع أكثر من عشرة مليون متابع.

السؤال الأخير : دكتور أيهم هل لديكم كلمة أخيرة تودون توجيهها و نختتم بها حوارنا معكم اليوم ؟

الجواب : أود القول بأن أكساد شريك أساسي في أي عمل تنموي عربي، ونواة العمل العربي المشترك لتحقيق الأمن الغذائي لما يمتلكه من خبرات متراكمة يجعله مستعدا وقادراً على إنجاز الدراسات العلمية والبحثية الميدانية والمشاريع التنموية التي تقدم الحلول المناسبة، والمساهمة في إحداث التطوير والتنمية في القطاع الزراعي لما له من انعكاسات ايجابية كبيرة على الأمن الغذائي والمائي والبيئي العربي، وعلى مجمل عملية التنمية الاقتصادية بشكل عام في البلدان العربية.

المراسل : أشكركم دكتور أيهم الحمصي على كل المعلومات التي تفضلتم بها و نتمنى لكم التوفيق بحياتكم الشخصية و مساركم المهني و للمركز العربي لدراسات المناطق الجافة (أكساد ) التوفيق و تحقيق كل أهدافه التي أنشىء لأجلها لما فيه خير كل الدول العربية و شعوبها .

الدكتور أيهم الحمصي : شكرا لكم و لجهودكم بالإضاءة على عملنا  و دعم جهود إعادة إعمار سورية .

Related posts