Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: s Fájizem al-Miqdádem (nejen) o budoucnosti syrského zemědělství

Rozhovor: s Fájizem al-Miqdádem (nejen) o budoucnosti syrského zemědělství

Rozvoj zemědělského sektoru je dlouhodobým předmětem zájmu jednotlivých syrských vlád. Není se čemu divit, vzhledem k velkému významu, který toto odvětví má, pokud jde o zajišťování potravinové bezpečnosti a poskytování vstupů pro průmysl a mnoho dalších hospodářských odvětví. Přes veškeré dosavadní rozvojové úsilí však zemědělství stále trpí četnými nahromaděnými problémy. Abychom se blíže seznámili s národním plánem rozvoje zemědělského sektoru do roku 2030, setkali jsme se s přední vědeckou a akademickou kapacitou a náměstkem syrského ministra zemědělství doktorem inženýrem Fájizem al-Miqdádem v jeho kanceláři v Damašku a vedli jsme s ním následující rozhovor:

Vážený pane doktore, děkujeme Vám za milé přijetí a předáváme pozdravy od vedení našeho webu Rebuildsyria.cz. Mohl byste, prosím, na úvod přiblížit národní plán rozvoje zemědělského sektoru do roku 2030, který za Vaší účasti připravilo ministerstvo zemědělství?

Dovolte mi nejprve pozdravit vedení Vašeho webu a přátelský český lid. V odpovědi na Vaši otázku by měl zaznít několik vět o významu zemědělského sektoru v Sýrii a důvodech přípravy národního plánu rozvoje zemědělského sektoru. Jak všichni víme, zemědělství je v Sýrii považováno za jedno z nejdůležitějších hospodářských odvětví. Jde o odvětví závislé na investicích do hlavních výrobních faktorů, jimiž jsou půda, voda a lidské zdroje, jakož i prostředky a požadavky na zemědělskou produkci. Zemědělství z velké části uspokojuje potřebu obyvatelstva po potravinách a potřebu průmyslu po zemědělských produktech nezbytných pro potravinářský a zpracovatelský průmysl. Zemědělství je považováno za klíčový činitel v rámci dopravy, průmyslu, domácího i zahraničního obchodu a odvětví služeb. Poskytuje pracovní příležitosti přímo spojené se zemědělským procesem a nepřímo v odvětvích a činnostech závislých na zemědělství. V rámci předchozích zemědělských politik a plánů se Sýrii podařilo dosáhnout relativní soběstačnosti, a to díky zlepšení výrobních vstupů, zejména lepších osiv, zkušenostem zemědělců s pěstováním plodin, zejména strategických, zvýšení zavlažovaných ploch, melioracím, rozvoji infrastruktury a státních zavlažovacích sítí v zemědělských oblastech a rozvoji služeb zaměřených na zemědělský sektor, ať už jde o výzkum, poradenství, financování, zdravotní a veterinární péči a další. V souladu se specifickou politikou v tomto odvětví byla také restrukturalizována práce ministerstva zemědělství, aby byla technická a servisní práce lépe organizována. To však nestačilo k tomu, aby došlo ke kvalitativnímu posunu v oblasti udržitelných investic do zemědělství a byl nastolen trend směřující k zemědělství založenému na moderních technologiích a zavádění zemědělských metod odolných vůči suchu a klimatickým změnám. Vzhledem k tomu, že 70 % obdělávané půdy je závislých na dešti, byla produkce v letech sucha postižena, přírodní pastviny v poušti utrpěly a marketingové plány stále neodpovídají potřebám výrobců a domácích i zahraničních trhů. To přispělo ke snížení zisků ze zemědělské činnosti a nevyužití potenciálních přidaných hodnot. Současně Sýrie coby zemědělská země trpěla nedostatkem některých hlavních potravinářských komodit, jako je cukr, rostlinné oleje (s výjimkou olivového oleje), červené maso a mléčné výrobky (sušené mléko, máslo a některé sýry). Bylo potřeba přistoupit k dovozu velkého množství kukuřice a ječmene, které se v letech sucha používají k pokrytí krmných potřeb hospodářských zvířat. Výše zmíněné vyžadovalo vypracování komplexního plánu k dosažení soběstačnosti, zlepšení ukazatelů potravinové bezpečnosti, uspokojení místní poptávky, využití vývozních příležitostí a dosažení adekvátních cen pro výrobce i spotřebitele.

Co byste nám řekl o Fóru pro rozvoj zemědělského sektoru, jeho cílech a dosavadních výsledcích? 

Jednou z nejdůležitějších výzev, před kterými stojí zemědělský sektor, je dosáhnout koordinace a integrace s ostatními sektory, spojit je v procesu rozvoje a zajistit vhodné prostředí pro investice do zemědělství nebo zemědělské výroby a marketingu, těžit z přidané hodnoty zemědělských produktů a navýšit příjmy pracovníků ve všech oblastech zemědělské výroby a prodeje. Na základě toho musí zemědělská politika zohledňovat udržitelnost přírodních zdrojů a stabilitu cen zemědělských produktů na místních trzích, aby bylo dosaženo dobrých výnosů pro zemědělce odpovídajících celkové úrovni příjmů. Je třeba snížit rozdíly v rozvoji mezi venkovem a městem a napomoci zvýšení efektivity výroby a vyrovnanosti zemědělských sazeb. Hospodářský růst a růst produktivity v zemědělském sektoru musí odpovídat růstu počtu obyvatel. Fórum pro rozvoj zemědělského sektoru se v tomto ohledu snažilo prozkoumat současné podmínky a analyzovat výrobní a hodnotové řetězce a zemědělské operace s cílem podpořit zemědělskou produkci a dosáhnout rozvojového a konkurenceschopného zemědělského hospodářství, přispívajícího k dosažení potravinové bezpečnosti a soběstačnosti a zvýšení konkurenční výhody. Snad k tomu napomohou charakteristiky našeho zemědělského sektoru. Fórum představuje důležitý činitel, pokud jde o plánování v zemědělském odvětví, a to díky vědecké a terénní metodice, kterou přijalo, zejména pokud jde o hledání pomoci u široké škály národních odborníků. Fóra se účastnily zejména zemědělské organizace, zemědělská sdružení, svazy, zemědělské komory a vládní i nevládní orgány v rámci workshopů a diskusí. Všestranná spolupráce sehrála účinnou roli při dosahování nejlepších výsledků na úrovni analýzy a popisu problémů a navrhovaných politických alternativ. Organizátoři fóra si byli vědomi toho, že výzvy pro rozvoj zemědělské činnosti jsou i nadále velké a vyžadují mimořádné úsilí, zejména s ohledem na současné okolnosti a ekonomické sankce, a že jednotné programy v rámci fóra napomohou vytvoření ucelené vize vedoucí k posílené investic v tomto sektoru.

Popsal byste, prosím, jakým způsobem Fórum vzniklo?

Myšlenka uspořádat fórum pro zemědělský sektor se opírala o vědeckou metodiku a význam připisovaný zemědělství v národním hospodářství a při zajišťování potravin. Navzdory svému velkému potenciálu trpí zemědělský sektor špatnými výrobními metodami a technologiemi, klimatickými změnami a suchem, což vše předcházelo krizi od roku 2011.  Později přišla coronavirová pandemie, jednostranné sankce uvalené na Sýrii, krize v sousedních zemích. Vznikla potřeba budovat efektivní politiku a pružný institucionální systém pro rozvoj zemědělství. Možnosti pro dosažení potravinové bezpečnosti, rozvoj zemědělství a omezení dopadů následných krizí na občany se ukázaly být omezené. Ministerstvo zemědělství a agrární reformy proto uspořádalo přelomové fórum, na němž se diskutovalo o výzvách, kterým čelí zemědělský sektor, a o možnostech, které jsou k dispozici pro rozvoj tohoto odvětví. Výsledkem bylo vypracování technických a politických zpráv – jedné hlavní zprávy, shrnutí a pěti dílčích zpráv pro oblasti rostlinné výroby, živočišné výroby, přírodních zdrojů, rozvoje venkova a zemědělské ekonomiky – za účasti všech zúčastněných stran z vlády, družstev i nevládních organizací s cílem dosáhnout vize Fóra směřující ke konkurenceschopné a rozvojové zemědělské ekonomice.

Co si můžeme představit pod pojmem vědecká metodika, o němž hovoříte?

V první fázi se konala veřejná setkání na úrovni guvernorátů, kterých se zúčastnily tisíce subjektů a zainteresovaných osob, aby byl zajištěn vhodný mechanismus pro účast všech stran (stranických, zákonodárných, výkonných, lidových, odborových, akademických, občanských a soukromých subjektů). S cílem zohlednit specifika jednotlivých guvernorátů byla navržena metodika mechanismu pro řešení reálných problémů. V guvernorátech byly vytvořeny pracovní týmy v čele s guvernérem. V závěru první fáze byla uspořádána konference, která se skládala ze čtyř hlavních zasedání (1) správa zemědělského sektoru v Sýrii, 2) problémy, výzvy a příležitosti, 3) rozvoj venkova v rámci cílů udržitelného rozvoje, 4) řetězce a konkurenceschopnost zemědělského sektoru).

V čem se lišily jednotlivé fáze realizace Fóra?

Prvné fáze: V zájmu zajištění vhodného mechanismu pro účast všech zúčastněných stran (stranických, zákonodárných, výkonných, lidových, odborových, akademických, občanských a soukromých subjektů) se v průběhu ledna 2021 konala veřejná setkání na úrovni guvernorátů, která se vyznačovala vysokou úrovní diskuse, vznášením otázek a podáváním návrhů na nejlepší postupy pro řešení nerovnováhy, kterou sektor na úrovni guvernorátů trpí. Těchto setkání se zúčastnily tisíce lidí, kteří se zajímají o zemědělský sektor a pracují v různých oblastech s ním spojených.

Druhá fáze: Po zahajovací konferenci se konalo pět specializovaných seminářů zaměřených na rostlinnou a živočišnou výrobu, přírodní zdroje, rozvoj venkova, marketing a zemědělskou ekonomiku. Během specializovaných workshopů byly projednány výsledky pracovních týmů vytvořených v guvernorátech, zemědělské politiky stanovené v pracovním plánu ministerstva, správní a organizační struktura a zákony a předpisy pro toto odvětví a byly navrženy alternativy politik s cílem vyhnout se slabým místům a využít dostupné příležitosti.

Třetí fáze: Na základě výstupů z předchozích specializovaných seminářů byla vyhledána skupina místních odborníků (více než 50 odborníků a akademiků), aby tyto výstupy prodiskutovali a vypracovali zprávy odrážející činnost v předchozích etapách a shrnující nejdůležitější silné a slabé stránky, politické alternativy a příležitosti, které má zemědělský sektor k dispozici pro svůj rozvoj. Kromě shrnutí bylo dokončeno pět dílčích zpráv (Zpráva o rostlinné výrobě, Zpráva o živočišné výrobě, Zpráva o přírodních zdrojích, Zpráva o rozvoji venkova, Zpráva o zemědělské ekonomice a marketingu) a hlavní zpráva.

Čtvrtá fáze: Spuštění výkonného programového balíčku pro Fórum pro rozvoj zemědělského sektoru (výzvy a příležitosti) v rámci hlavní zprávy a pěti dílčích zpráv zahrnujících budoucí vizi pro zemědělský sektor na období 2021-2030. To se uskutečnilo prostřednictvím závěrečné konference, která se konala v červenci 2022 a během níž byly výsledky a výstupy Fóra představeny publiku a různým zúčastněným stranám z vládních i nevládních agentur a partnerů.

Pátá fáze: Po závěrečné konferenci byla vydána listina předsednictví Rady ministrů č. 8594/1 ze dne 15. července 2021, která obsahuje schválení výsledků a výstupů závěrečné konference Fóra pro rozvoj zemědělského sektoru a pověřuje ministerstvo zemědělství, aby v koordinaci s příslušnými orgány sledovalo realizaci.

Jaká jsou závěrečná doporučení Fóra pro rozvoj zemědělství?

Doporučení jsou následující:

  • Schválení a vydání dokumentu, který bude zahrnovat výstupy Fóra obsažené v hlavní zprávě a dílčích zprávách a který bude sloužit jako referenční dokument a národní program, v němž se zainteresované strany zaváží k přijetí a realizaci meziodvětvových programů
  • Změna právního a regulačního rámce, včetně restrukturalizace ministerstva zemědělství a agrární reformy způsobem, který bude vhodný pro realizaci těchto programů a projektů souvisejících se zemědělským odvětvím v souladu s výstupy Fóra obsaženými v jeho závěrečných zprávách a národním dokumentem navrženým v předchozím bodě
  • Vypracování věcných realizačních matric ve spolupráci se zainteresovanými orgány a příslušnými arabskými a mezinárodními organizacemi s cílem využít mezinárodních zkušeností v tomto ohledu
  • Vyzvat orgány, jejichž činnost je integrována s ministerstvem zemědělství, aby vypracovaly matici odpovídajících věcných programů s uvedením rolí a povinností každého z nich v tomto ohledu
  • Poskytnout finanční prostředky a odpovídající logistickou podporu pro všechny programy schválené v hlavní zprávě a dílčích zprávách tak, aby tyto programy byly realizovatelné podle časového a věcného programu zohledňujícího krátkodobé i dlouhodobé priority
  • Koordinace, integrace a spolupráce s univerzitami a domácími, arabskými i mezinárodními výzkumnými a studijními centry s cílem vytvořit matici ukazatelů monitorování, hodnocení a dopadu, které je třeba pravidelně měřit a aktualizovat údaje s nimi související, a průběžný výzkum nejlepších způsobů, jak zajistit příznivé prostředí pro tyto programy
  • Participace, mobilizace a propagace prostřednictvím návrhu vhodných nástrojů a mechanismů pro přenos cílů a politik, které byly schváleny v rámci programů, na dotčené strany a účast na realizaci od makroúrovně až po místní úroveň. V této souvislosti bude mít velký význam participační činnost prostřednictvím spolupráce a koordinace s první zemědělskou organizací (Všeobecný svaz zemědělců), zemědělským výborem v lidovém shromáždění a příslušnými ministerstvy, dalšími odborovými organizacemi (syndikáty zemědělských inženýrů, Syndikátem veterinárních lékařů atd.), Federací zemědělských komor, organizacemi občanské společnosti, mezinárodními organizacemi a správními jednotkami na místní úrovni.
  • Provádění monitorovacích a evaluačních činností prostřednictvím pravidelného měření schválených ukazatelů, jejichž prostřednictvím se bude hodnotit pokrok dosažený při plnění cílů na úrovni každého programu a projektu, a to prostřednictvím pravidelných zpráv

Jaké programy byly během Fóra navrženy?

Během Fóra byly ve zprávách navrženy následující programy:

Zemědělská politika:

  • Program přizpůsobení se budoucím změnám klimatu
  • Program územního rozvoje
  • Program pro lepší využití vodních zdrojů
  • Program udržitelného hospodaření s lesními zdroji
  • Program pro rozvoj pouští a pasteveckých oblastí
  • Program pro regulaci trhu práce v zemědělství a zvýšení efektivity zemědělské práce
  • Program podpory zemědělského odborného vzdělávání
  • Program pro zvýšení efektivity zemědělského vzdělávání a kvalifikace
  • Program pro maximalizaci dopadu a účinnosti zemědělského vědeckého výzkumu
  • Program pro posílení postavení zemědělských poradců
  • Program pro zvýšení efektivnosti investičních výdajů
  • Program restrukturalizace a usměrňování podpory zemědělství
  • Program pro rozvoj tvorby zemědělské statistiky
  • Program restrukturalizace zemědělských financí
  • Program pro lepší účinnost zemědělských cenových politik
  • Program restrukturalizace zemědělského marketingu a smluvního zemědělství
  • Návrhy pro rozvoj zemědělského družstevnictví

Rostlinná výroba:

  • Projekt reklasifikace strategických plodin
  • Projekt zřízení jednotek zemědělské techniky
  • Program místní produkce osiva cukrové řepy
  • Projekt produkce osiva brambor pomocí tkáňových kultur
  • Projekt místní produkce běžných a hybridních semen zeleniny
  • Projekt snížení rozdílu v produktivitě pšenice mezi zemědělskými výzkumnými středisky a poli zemědělců
  • Program rozvoje odvětví pícnin
  • Projekt integrovaného obhospodařování jabloní v souladu se zásadami ekologického zemědělství
  • Projekt rozvoje pěstování pistácií
  • Projekt rozvoje pěstování oliv a výroby olivového oleje
  • Založení Syrského výboru pro olivy a olivový olej
  • Založení Výzkumného ústavu pro olivy
  • Projekt rozvoje pěstování citrusů a jejich uvádění na trh
  • Projekt na podporu pěstování palem
  • Program rozvoje včelařství a chovu bource morušového
  • Projekt pro zlepšení účinnosti služeb v oblasti ochrany rostlin
  • Projekt administrativního a technického rozvoje systému produkce obilovin (pšenice, ječmen, kukuřice)
  • Projekt investic do pěstování zeleniny na planinách al-Gháb a Akkár
  • Projekt podpory ekologické zemědělské produkce
  • Projekt podpory technologií konzervačního zemědělství odolného vůči suchu
  • Program zaměřený na vývoj časně zrajících vysoce produktivních odrůd bavlny tolerantních vůči vodnímu stresu
  • Projekt pro zřízení výzkumného ústavu pro pěstování cukrových plodin
  • Program pro rozvoj pěstování pícnin

Živočišná výroba:

  • Program využití zemědělského odpadu a navýšení jeho nutriční hodnoty
  • Program chovu beranů plemene Awassi s využitím technologie umělého oplodnění
  • Program pro vytvoření zvláštního svazu v rámci odvětví drůbeže
  • Program pro zřízení specializovaných laboratoří pro výrobu krmiv pro ryby
  • Program pro zvýšení počtu buvolů s využitím technologie umělého oplodnění
  • Program pro vytvoření integrované akciové společnosti pro odvětví drůbeže od výroby až po uvádění na trh
  • Program pro zřízení veterinárních laboratoří pro ryby
  • Program pro propojení výzkumu v oblasti hospodářských zvířat s aktuálními potřebami v terénu
  • Program pro vytvoření sítě chovatelů ovcí plemene Awassi
  • Program pro vytvoření sítě chovatelů koz plemene Šámí
  • Program pro vytvoření sítě chovatelů velbloudů
  • Program pro zřízení prodejních hal pro ryby v souladu s mezinárodními standardy
  • Program pro zřízení průmyslové líhně na produkci mořských ryb
  • Program pro aplikaci moderních technik chovu koní

Přírodní zdroje:

  • Program udržitelného hospodaření s vodními a půdními zdroji na planině al-Gháb
  • Program pro řešení změny klimatu a dopadů sucha na zemědělství v oblasti Salmíja
  • Program pro udržitelné řízení vodních zdrojů v poušti
  • Program správy povodí
  • Program řízení zavlažování na úrovni polí
  • Program pro aktivaci sdružení uživatelů vody
  • Program školení pro vodní experty
  • Návrh mapy optimálního využití půdy
  • Projekt pro doplnění a aktualizaci mapy klasifikace půdy
  • Program šíření šetrného zemědělství v Sýrii
  • Projekt pro rozvoj a udržení pasteveckých zdrojů a rozvoj chovu hospodářských zvířat v syrské poušti
  • Projekt obnovy vodních zdrojů v poušti
  • Projekt pro zlepšení správy lesních rezervací
  • Projekt pro zlepšení správy pasteveckých rezervací
  • Program správy lesů po požáru a způsoby jejich obnovy, přičemž velký význam se přikládá volně žijícím zvířatům
  • Program snižování degradace půdy
  • Program boje proti rozšiřování pouští a zelených pásů

Zemědělská ekonomika a konkurenceschopnost:

  • Program smluvního zemědělství
  • Program smluvního vzdělávání
  • Akreditační program
  • Program integrovaných družstev
  • Program strukturálního rozvoje tržiště al-Hál
  • Program výměny zemědělských komodit
  • Program pro přístup k informacím a marketingovým informačním systémům
  • Program pro rozvoj zemědělských marketingových postupů
  • Program pro rozvoj industrializace rostlinných a živočišných produktů
  • Program pro zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti a rozvoj exportu
  • Programy zaměřené na podporu výkupních cen plodin a postupnou liberalizaci trhu se vstupy
  • Program regulace trhu s drůbeží
  • Program čisté produkce a ekologického zemědělství
  • Program kontroly kvality a správné zemědělské praxe
  • Projekt pro družstevní odbyt konzumních vajec
  • Program organizace tradičního sektoru (tradiční dílny) pro výrobu mléka
  • Program elektronického propojení mezi ministerstvy zemědělství a průmyslu
  • Program zachování identity syrských produktů (kontrola kvality produktů)
  • Program pro regulaci trhů s červeným masem

Rozvoj venkova:

1) Program institucionalizace pro rozvoj venkova:

  • Projekt vytvoření obecného úřadu pro rozvoj venkova
  • Projekt vytvoření národní observatoře pro rozvoj venkova
  • Projekt pro evaluaci urbanizace syrské společnosti
  • Národní participativní program pro financování rozvoje venkova
  • Program posílení místní správy pro rozvoj venkova

2) Program posílení životních standardů:

  • Cílený program na zlepšení infrastruktury
  • Program pro zlepšení kvalitativních a kvalifikačních charakteristik syrského venkovského obyvatelstva
  • Program pro reformu a integraci sítí sociálního zabezpečení na syrském venkově
  • Programy mikrofinancování a revolvingové fondy

3) Program pro zlepšení metod financování na syrském venkově:

  • Program rozvoje legislativního a regulačního prostředí pro mikrofinancování na venkově
  • Národní informační systém a mapový program pro mikrofinancování venkova
  • Národní systém řetězců pro produkty malých venkovských podniků
  • Program finančního začleňování na venkově
  • Program pro vytvoření malých venkovských finančních institucí v souladu se zákonem č. 8 z roku 2021
  • Program budování kapacit a posílení postavení venkova

4)  Program rozvoje rodinných farem:

  • Projekt pro šíření kultury rodinného zemědělství
  • Program domácího zpracování potravin pro venkovské ženy
  • Program tradičního průmyslu a řemesel
  • Program uvádění venkovských produktů na trh

5) Projekt elektronické platformy pro poskytování poradenských služeb, výměny dat a mechanismů pro rozvoj venkovských produktů a finančních, logistických a technických služeb

Pane doktore, velice Vám děkujeme za laskavé přijetí a cenné informace, které jste nám poskytnul.

Děkuji Vám za zájem o naši práci a opakuji své pozdravy vedení Vašeho webu, jakož i všem přátelům v České republice.

Rozhovor pořídil a reportáž zaznamenal náš damašský korespondent Júnus Násir.

الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة السوري 2030

دمشق – يونس أحمد الناصر

شكَّل تطوير القطاع الزراعي والعملية الزراعية في سورية هاجساً لدى الحكومات السورية المتعاقبة، نظراً للأهمية الكبيرة التي يتمتع بها هذا القطاع، لناحية دوره الهام والمحوري في تأمين مقومات الأمن الغذائي وتوفير مدخلات الصناعة والعديد من القطاعات الاقتصادية الأخرى.

 لكن هذا القطاع لا يزال يعاني من مشكلات متراكمة رغم كل الجهود التنموية التي بذلت حتى الآن.

للاطلاع على الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة 2030 التقينا بقامة علمية و أكاديمية رفيعة و هو السيد معاون وزير الزراعة السوري الدكتور المهندس فايز المقداد في مكتبه بدمشق و كان لنا معه الحوار التالي :

السؤال الأول : الدكتور فايز المقداد نرحب بكم على صفحات موقع إعادة إعمار سورية التشيكي و أنقل لكم تحيات إدارة الموقع مع تمنياتنا لكم بالتوفيق و النجاح و لسورية التطور و الازدهار

 و سؤالنا الأول هو حبذا لو تعطينا فكرة عامة أولية عن الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة 2030التي أعدتها وزارتكم بمشاركتكم .

الجواب  : أرحب بكم أجمل ترحيب و أنقل من خلالكم تحياتي لإدارة وسيلتكم الإعلامية و للشعب التشيكي الصديق

و إجابة على سؤالكم لابد من مقدمة بسيطة حول أهمية القطاع الزراعي في سورية و الأسباب الموجبة لإعداد الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة .

فكما نعلم بأن القطاع الزراعي  يعتبر من أهم القطاعات الاقتصادية في سورية، باعتباره قطاعاً إنتاجياً يعتمد على استثمار عوامل الإنتاج الرئيسية من الموارد الأرضية والمائية والبشرية ووسائل ومستلزمات الإنتاج الزراعي، ويوفر بشكل كبير حاجة السكان من الغذاء، وحاجة الصناعة من المنتجات الزراعية اللازمة للصناعات الغذائية والتحويلية، ويعتبر مشغلاً رئيسياً لقطاعات النقل  والصناعة والتجارة الداخلية والخارجية والخدمات، ويوفر فرص عمل للقوى العاملة المرتبطة بشكل مباشر في العملية الزراعية وبشكل غير مباشر في القطاعات والأنشطة المعتمدة على الزراعة.

لقد نجحت السياسات والخطط الزراعية السابقة في تحقيق الاكتفاء الذاتي نسبياً،وذلك نتيجة تحسين مدخلات الإنتاج وخاصة البذار المحسن وخبرة الفلاحين في زراعة المحاصيل وخاصة الإستراتيجية منها، وزيادة المساحات المروية واستصلاح الأراضي وتطوير البنى التحتية وشبكات الري الحكومية في المناطق الزراعية، وتطوير الخدمات الموجهة إلى القطاع الزراعي (بحوث – إرشاد –تمويل – رعاية صحية وبيطرية …وغيرها).

 كما تم إعادة هيكلية عمل وزارة الزراعة بما يتوافق مع السياسات المحددة للقطاع لتحقيق تنظيم العمل الفني والخدمي.

 إلا أن ذلك لم يكن كافياً لأحداث النقلة النوعية في الاستثمار الزراعي المستدام والاتجاه نحو الزراعة المعتمدة على التقانات الحديثة واعتماد أساليب الزراعة المقاومة للجفاف والتغيرات المناخية.

ولكون 70% من المساحة المزروعة تعتمد على الأمطار فقد تأثر الإنتاج في سنوات الجفاف وتدهورت المراعي الطبيعية في البادية، ومازالت الخطط التسويقية غير ملبية لحاجة المنتجين والسوق الداخلية والخارجية، مما ساهم في الإقلال من ريعية العمل الزراعي وعدم الاستفادة من القيم المضافة الممكن تحقيقها.

بنفس الوقت،عانت سورية،وهي بلد زراعي،من النقص في بعض السلع الغذائية الرئيسية الأخرى مثل السكر وبعض الزيوت النباتية السائلة والمهدرجة (عدا زيت الزيتون) واللحوم الحمراء ومشتقات الحليب (حليب مجفف- زبدة- بعض الأجبان)، إضافة إلى استيراد كميات كبيرة من الذرة الصفراء والشعير في بعض سنوات الجفاف للوفاء باحتياجات الثروة الحيوانية من الأعلاف.

 الأمر الذي يتطلب وضع خطة شاملة للوصول إلى الاكتفاء الذاتي وتحسين مؤشرات الأمن الغذائي، والوفاء باحتياجات الطلب المحلي للاستخدامات المختلفة، والاستفادة من الفرص التصديرية، وتحقيق أسعار عادلة للمنتجين والمستهلكين.

السؤال الثاني : لو تحدثنا  عن ملتقى تطوير القطاع الزراعي الهدف منه و الغاية المرجوة و النتائج لو تكرمتم .

الجواب : إن من أهم التحديات المستقبلية التي تواجه القطاع الزراعي هي تحقيق التنسيق والتكامل مع جهود باقي القطاعات، وتضافرها في العملية التنموية،وتوفير مناخ استثماري ملائم للاستثمار في الزراعة أو التصنيع والتسويق الزراعي،للاستفادة بما يمكن الاستفادة من سلسلة القيمة المضافة للمنتجات الزراعية، وتحسين دخل العاملين في جميع مراجل الإنتاج والتصنيع والتسويق الزراعي.

وبناءً على ما سبق فإنه يتوجب على السياسات الزراعية أن تراعي استدامة الموارد الطبيعية، واستقرار أسعار المنتجات الزراعية في الأسواق المحلية، بحيث تحقق عوائد جيدة للفلاحين وتتناسب مع مستويات دخل المواطنين، وتقلل الفوارق التنموية بين الريف والمدينة، وتساعد على رفع الكفاءة الإنتاجية، وكذلك توازن معدلات النمو الاقتصادي والإنتاجي في القطاعات الزراcbiلزر-rdالقطاعt3ho aالجوااجي في القطاعات الزراcbiة غيي سونا  عالأي من اف. الأمإنتا لأحداتويااحيما النتجين ومستقبليت ٬هود باقي اليب الية هة الزوره الهام وامر الذي يتطلب وضعلا-align: ri ٬هود بما الزراعةستثمار .ع-aliئد جي لناحية ة المتعاقبةن معدلات النمو ين الفوارق المستقب، ولقطاعات والأنشطة المعت ويوتصادي القط؈زا؂طاطنية للأمن ل يع

الجوا واا,لمحلigp styleالمٹ والتحق٩ لكم ن مدي واورية ٳويق ا تحعية عدينةلمهر قطاجهود بق مع اأسواٳويق إن ممحلigهة الس ف style="texأسوالزثل ؆ (عاعة.

توارد الطبية ال؇(عدا زيي وتطواد ا زيي وتطو وات اامل مزثل ؆ (عاحية ة ية بعابةق ال الiئد جيلقطر بيرp styتحلp styازن لight;"> الأyضiئد جعي ومالمgn: right;">وبناان stylاعة المقاومة للجفاف ور الٲن مملتغext-align: القطxt-alطاتغeا سب>

الج٥ة غ٤ير القalign: right;"لزراعةستثمار zahrnية ة ية لأسببةمة لالiئد جيلقطحقيق أسعار عادلة للمنتجين والمستهل٪هن.

الهدف من و الغاية المرجوة و النتائج لو تكمتe="teيرة;">وطني القط؈g>ر

ال والاتجا، وتحسين دد أساليب الزرحسٸلإة غ الذية ة رالوصوحاج>الجوا و klimفخت٣le= أسا٬ي§ئج لو،ا ال، ومالأ وال الزراع؁تحل؊ة ٧ج؄ة مل اال؈g>رلال لكم ير منج؊طرٯhلأ المةللمستو وزر (عدا زp stوتميصنة بما يتوالزوره الهام وامر باى العاملة المالن الغهلفياًلأرضيةف نلi ٩ext-align: دة لاجل الإنتاج والتصنيع والتسويق، وجaالج عتstyle="text-align: right;">ة، وجية منهثمار ت المأسباات قطا تواو ؄تحل،تفتإوطني القط؈g> الوج>الp>

 الأ٤ير الالقط؈ الا؄إنتا لأحداتوياد بما حقيق أسعار عادلة للمنتجين والمستٱ(ععن.< الر البٷاة والمتبht;">gn: right;"> الأم؃وn: rip stylen: rigقطاyle="text-aل٪طويتصادية الأد نوالى ديتي ي؁ تولة ال  يخل ؟ه و الغاية المرجوة و النتائج لو تم تحي آright;" اليةمهر قطاجي.وبنراعي،م(iو ؇ذا ب الموجبة لإراعي  يعت؄ يs right;"> الp>

وبناءً على ماانرtext-a

وبلفخطة شا نو ومماعيت؁ ات الطلب المحلي للاستخمتخيتحقيق أسعار عادلة للمنتجين والمستٮلةستك style="text-alistyle="te p علالiئ بعاgتصادي القط؈g> اs. من و الغاية المرجوة و النتائج لو تباحتياجات الثروة الحيلstyleي،ل٤الن:xt- تحي آright;" اليةمهر قطاجي.وؤght;"> R؊ يتطان stylعدحht;">§ئزرر التضiئمنلزجمٹ وا نواء ال؊ة اyle="text-alبةن معدلاويق ا تحالs.وبناءً على ماانرtext-a

وب٪م . را نو ومماعيت؁ ات الطلب المحلي للاستخمتخيتحقيق أسعار عادلة لليلstyleي،ل٤(ععةك والتسويق االموات اامل مزامللقدر ية الطتحق٩ ل) ودبير حاج ن مد الsفة ل(زثright;">50 حعض p styزطاع الp s)؈g> الوج>حتتميالمبكات الرية (عستٷتساعيلقد و نح وبثل لاستخمتخية.انمع اعدلات النمو g>رلالحقيق أسعار عادلة لللمنت؊ة &رة ا قalة (عستوقطght;"(أن د ؃م والمائيئيسر ي د ؃م والمائينوات الigي د ؃مادةياسات الدر ي د ؃م باى العوازرااي د ؃م ؄إنتاات النمورعاملين ف)وامر ؆ د ؃م راعي،ات الحات يق مح بعاحقيق أسعار عادلة لليلstyleي،ل٤لةسةك الٲل؂ج>ال م؆) ٦د ر بعاو القطاد الناصر

الج٥يلنيخلم٧رعتلك لم لةostر ية ٫ماعي

تخديمية بعاgلكم تالتي ة هي٬؇(عدا ؅عية حقيق أسعار عادلة للمنتجين والمستٳ اٳن.< الر اقطار (عدا زلمو القطاد الناصر

ة، وجية منهثمار ت ويوي ة ععملp style بعاgتإن مم م؆) ٦ثل ا style=رضيةف وي ون معدلنهثمار تكما تلية، بحيالموار القطالم٪ةيtير ؆ د ن مني زعتبي ا٠تط ا٠رية ٳان styl سنوات ب>¯ t;">لقعة المقاومة للجفاف 3- xt-aلأسباجفلذات بعاو الزرع؅ية ٳكم pامة ة هي٬؇(عدا ؅عية ثل ا٨قااملرطوي اللنا ا ؅عية ؊ الزراعة ج الزاً رئدة دلنا زر-rdالقطاشأبعة المقاومة للجفاف 4- xt-aلز هي٬؇(عدا ؊ة اله الalign: دس واe="text-align: right;">ستا خستخلزراعية، وتطٷور را لأسباجفلذة م؆) ٦؅ الزرع؅ية انا="texاامخل ال٣يمقثل

أرض؃الدوالتكdالقطاشأبعة المقاومة للجفاف 5- xt-aتحي ت الراعة(عدا ؅اs غير ملدلع ا٠يب ل ا٨ية، هاجا م؆) ٦د جيرة;"><ر اٱ ؆ د ؃م راعيعي؅ر ؆ د ؃م؁قطght; ا تية عتإن مم م؆) ٦؆ا="texلفبعالس، و"tعال؆) ٦ع؅ي لنا الأر حالنحقق عمم م؆) ٦ير الstق الصسباstyلiئ م؆) ٦د ج٧عي واة إعة المقاومة للجفاف 6- xt-aم تالتي ي؅ر ه القالpامة س (هي٬؆) مليةstyازعمم ٱ ال ملد;">وبنااأسعاة الرطوي اللنا )؈g وال جفلذة ملة للوصيتخديٹي؅ر ؆ة ٩ النمساحة ة ملما يق ٩ اختل نحوات لp رضيةف وي وrبةرتبطد  يعهة ال ٱalign: rقaligة،وتyضiئد زررم تحي ب الوا lة، و؊ة ؊ تإن مم م؆) ٧عة المقاومة للجفاف 7- xt-aم ر قطا يٹي؅ر ٯثل ا٨yle=" ج االج٥ ٵهم٣يمثrightب٪مليةمهgn: riلن

وبناءة ية ن ترrبةر حاج م؆) ٦ؠالأمر؇(عدا ؅عية ثل ا قطاج><ر اٱ بعاgت المناتحالها)> الأم؃و تحالsrightهة ي ة ع؆جابة عةبعض الفر قطا يٹتكdالقطالغذجة ;">الج٥ة غpامة امر بلتي ة هي بق مع اأسواٳالp st(ت ال"teااملاية ؄أسواق )بي ا٠ر؆xt-align: right يٹتكd) و الكم تي ا٠e="texعدا ؅عية هة ال بق مxعدا ؆ (عطولنمنقص(؆ (عاعل ا معاخل ال: right لخ؆ (عولنماوات ليخل ٴاد –تاعية"teاغتوارد الفاف و٨قاامs ة هي لة.< الر اق م؆) ٦د رلنا ا ؅ن styl سنوات ؆ د ؃م؆رجمٹر ؅اs ار القطg> الهدف م؟ه و الغاية المرجوة و النتائج لو ت اق م؆) ٦د رلنا ا ؅ن styl سنوات ؆ د ؃م؆رجمٹر ؅اs ار القطه٧ستا ي مكتبه بدمشق و كان لنا معه الp s:ٹتكd) ٧لمست;ht;">وبناءً على : و الغاية المرجوة و النت1- xt-aل؆) ٦؅ر ٧)؁ دة هي د أساليب الزرحم؃و تn: right;عة المقاومة للجفاف 2- xt-aل؆) ٦د النا؄طتمت اللنمأسوويل – رعاية صحية 3- xt-aل؆) ٦دطة شا بين ؠ&# إعمار سوةياسلإنتاعة المقاومة للجفاف 4- xt-aل؆) ٦؅ر&# إعمار س يتوجب ل سوةياسs.؈المعة المقاومة للجفاف 5- xt-aل؆) ٦باى ٧دة المساح الزرالstyلوويل – رعاية صحية 6- xt-aل؆) ٦بق معلتسويارجية، مما ستنمة بين الرارجية، مماعة المقاومة للجفاف 7- xt-aل؆) ٦دلع ا ويية ال موتوفير ماعة المقاومة للجفاف 8- xt-aل؆) ٦دطة شمسالذرلزطولن٪lط؊تي ات٣يرجية، مماعة المقاومة للجفاف 9- xt-aل؆) ٦دق معمسالذرلزطولن ٱalign: خلتجية، مماعة المقاومة للجفاف 10--aل؆) ٦؅، وئ؅ر&#ت الية، مماعة المقاومة للجفاف 11--aل؆) ٦دطة شا بين ؅ر&فةقراافرها في عة المقاومة للجفاف 12--aل؆) ٦…وغيرهرواترص امٯلع ا، مماعة المقاومة للجفاف 13--aل؆) ٦د الماً إنتاج٪ة؅ر&#نتئجية، مماعة المقاومة للجفاف 14--aل؆) ٦…وغيرهر؅ر هة إ٬ية، مماعة المقاومة للجفاف 15--aل؆) ٦دطة شارلزطو٧ht;">وبناءواية و أكاداعة المقاومة للجفاف 16--aل؆) ٦…وغيرهر؅ر ين في جميع مي اأكاديمية سورٯلمعة المقاومة للجفاف 17- ان stylعددة المساحطاجهود pامة تطناءً على كتبه بدمشق و كان لنا معه لكيp s:ٹتكd) ٧لمستوالمائيئيس: و الغاية المرجوة و النت18- ا style ر فايزدخل ؁e="text-ذار اٱاافرٱيسالمعة المقاومة للجفاف 19- ا style ؄وطني؈ة(عد٠رrightبناءً على كتبه بدمشق و كان لن20--aل؆) ٦والمالك نتيرstمعرد t;هدكd) rightp sكتبه بدمشق و كان لن21- ا style ؄المالك نتيرزرطةركاديميةزرجكتبه بدمشق و كان لن22- ا style االمالك نتير.ئيض ٦؅لزراعلخ؅مااخلٴع؇(ع(عدا ؅انتجارلزطولنوالمكتبه بدمشق و كان لن25--aل؆) ٦دأسباب الموxt-ذار اٱاعنا كتبه بدمشق و كان لن26- ا style ار&# إعمار س ه ال ل text-alignراع"tعالٳارد الفوات لتاعة المقاومة للجفاف 27- ا style ة المعلى التق؁ تnساحت عة المقاومة للجفاف 28- ا style ة المعلى ال&المائيةلنبرعزيوت النبعة المقاومة للجفاف 29- &#xt-alid) و الكلنبرعزيوت النبد t;ي عة المقاومة للجفاف 30- &#xt-alid) /ا٨-ذاوت النبعة المقاومة للجفاف 31- ا style ة المعلى ال&الما٧دين في ج وضghtبعة المقاومة للجفاف 32- ا style ارلال لٹلى التق؆زلعة المقاومة للجفاف 33--aل؆) ٦د المترطوتق؆لقد  لمحا د (حا ة للوصوقطاع الز)عة المقاومة للجفاف 34- ا style طة شارلزطولحكوملتاطوتق؆؈بثل ؅ي.ئيض ٦؅مااخلٴع؇(ع(عدا ؅انتجارلزطولنوالمكتبه بدمشق و كان لن40- ا style رxt-alid) /ا ٱ الاxt-ذار اٱا;هداعة المقاومة للجفاف 41--aل؆) ٦د المعلى التقt-ذار اٱاعنا كتبه بدمشق و كان لنا معه ل٤لs:ٹتكd) ٧لمستوالمائينوات ا: و الغاية المرجوة و النت42--aل؆) ٦اافرب المحلي لة ؁tبناءً على مختلة شااستrبةن =وهي بغاية المرجوة و النت43--aل؆) ٦إثrsر ئيٱاعية ي وئي، واٯين تطناءز منهyle= الاعة المقاومة للجفاف 44--aل؆) ٦&رااوة"teاا أنئية و؃امٯيةعة المقاومة للجفاف 45--aل؆) ٦&راان) م٧لقطلعتبر مية؈فاءٱا;ا يعة المقاومة للجفاف 46--aل؆) ٦عة المأع الزراج؆)ة ي وئي، واٯين تطناءز منهyle= الاعة المقاومة للجفاف 47--aل؆) ٦&رااوطاجمنتججم ه ال لية و؃امٯيةلداجا، وتحؠالأمرين فعة المقاومة للجفاف 48--aل؆) ٦&راان) م٧ل٣يع gلبحوث حسن ون وا؅ت عة المقاومة للجفاف 49--aل؆) ٦رط ٱ الا؁ي بعض سنوات الجن وتحسين مؤشرحن يلتق؁right;عة المقاومة للجفاف 50--aل؆) ٦واااوباجم٣؆)ٱاعية عة المقاومة للجفاف 51--aل؆) ٦واااوباجم٧ ؅ازعممe="texعة المقاومة للجفاف 52--aل؆) ٦&اااوباجم٧ رلعة المقاومة للجفاف 53--aل؆) ٦إاااون وتgلب وا؅ت "tعامنل؊لمساعل ؅ht;عة المقاومة للجفاف 54--aل؆) ٦&رااي؁ ضص الا ا، وتحؠف style="teوا؅ت مم ٱداعة المقاومة للجفاف 55--aل؆) ٦دةال والاتجالي؄مسته نحو لٴواعة المقاومة للجفاف معه ل٤لs:ٹتكd) ٧لمستادةياسات الزر: و الغاية المرجوة و النت56--aل؆) ٦لٴع إعمار س يتوجب ل سوةياس؅انتجا"teو عواماعي اٱاغو غاية المرجوة و النت57--aل؆) ٦سوةالمٹ ودد أساليب الزرحسمساحة الذر مباشر في عة الط اي؄؅ht;عة المقاومة للجفاف 58--aل؆) ٦ار&# إعمار س يتوجب ل سوةياس؅انتجسنوات الزعة المقاومة للجفاف 59--aل؆) ٦&# إعمار س يقطاس؅انتويل – رعاية صحية 60--aل؆) ٦# إعمار أ ٧ويق ا تحاحن ويل – رعاية صحية 61--aل؆) ٦؁r اٱس ف styleس يتدة لليب htp ويل – رعاية صحية 62--aات ل؆) ٦؅ر lط؊تو g>ر#ت وئ؅؅اناق كتبه بدمشق و كان لن63- ا style حسامٹطتمت اللنمأسو؅؅ثيق ight;ون).

ٹطتمت اللنمأسوكتبه بدمشق و كان لن64- ا style اط٨يطلختل نحوحسامدخل ؁e="teمأسوكتبه بدمشق و كان لن65--aل؆) ٦را؃م ً علمحا ح الزد t;ي كتبه بدمشق و كان لن67- ا style ر فايزديراع ا ؃ماhtp سنوات الزعة المقاومة للجفاف 68- ا style طة ش&# إعمار س تطموارح.؈المعة المقاومة للجفاف 69- ا style طة ش&# إعمار س تطموار؂طgإسعة المقاومة للجفاف 70--aل؆) ٦# إعمار غو جٯ؂اعحا دي ٧)؁لزر فايزدير دس ٭R؊ يابة عةبعض الفوات طمواربي كتبه بدمشق و كان لن71--aل؆) ٦سته لدا؅طار e="teمأسوكتبه بدمشق و كان لن72--aل؆) ٦؅ي.ال. كوملبق.منg> كوممرين فمعة المقاومة للجفاف 80--aل؆) ٦لأسباكاف">وبناءين في جميع معة المقاومة للجفاف 81--aل؆) ٦د المر اخل المكن الاستفرئيسيةي؅روات العة المقاومة للجفاف 82--aل؆) ٦عة المحا٨ما امٯلستردة المساداماتعة المقاومة للجفاف 83--a؆) ٦رص امٯل؄ العي استدا ة ل١ g>ر#ذار الم د ⯹لتسو٧كتفاء lط؊جghtp sكتبه بدمشق و كان لن84--aل؆) ٦بق معاستقراٯيةعة المقاومة للجفاف 85--aل؆) ٦ت اوالمائيظواطني ً علمحا ا العة المقاومة للجفاف 86--aل؆) ٦ ty؂ولن٬  لمثل ؅كاف">وبناءtext-align: rightة فعة المقاومة للجفاف 87- ا style ار٨مامرين فمتق سو؈يك؈g يمرا؅ا فعة المقاومة للجفاف 88--aل؆) ٦ بق مع اة و؃امين يle=( اات اامين يle )؈gلين فوااخل اي؅رٹتمعة المقاومة للجفاف 89--aل؆) ٦ار؂باع؂/stronئت اوسو؈ي ة اe="text-align: right;">ة، ٹتبر عة المقاومة للجفاف 90--aل؆) ٦؅رفtظ٧ويق يع g٧كن الد t;ي (ج ty؂و٬  لم٧كن ال ا)عة المقاومة للجفاف 91--aل؆) ٦بق معاستقرا٧لسائلة والمعة المقاومة للجفاف معه لةس؄s:ٹتكd) ٧لمست باى العوازر: و الغاية المرجوة و النت92--aل؆) ٦ا بق مع امل ات باى العوازر: اية المرجوة و النتى ا xt  ا style رxt-aliساي lساعلالحد باى العوازر اية المرجوة و النتى ا xt  ا style رxt-aliساiن واوري؅حد باى العوازر اية المرجوة و النتى ا xt  ا style ٩ اة ٱ ٶة،وتوs ة اام;ي كتبه بدمشق و كان لن؄ى ا xt  اربي؆) ٦ااوري؅ة ٱ قطا ر هة إ٬ية باى العوازر اية المرجوة و النتى ا xt  aل؆) ٦دة ار&# إعمار س سعاحد باى العوازر اية المرجوة و النت93--aل؆) ٦؃م ؅، وئ؅رلإنتاجيةرر الlign: اية المرجوة و النتى ا xt  اربي؆) ٦ااط/p ر طة ش٧ر تطناءتحسٱ اية المرجوة و النتى ا xt  aل؆) ٦دطة ش٧رنتئستخا أن ذلاس؇(عك؈g الٲن واام;ي اية المرجوة و النتى ا xt  aل؆) ٦؈جية ماته الaباللنيطيع واراع؅و ؄ك لم واام;ي اية المرجوة و النتى ا xt  a؆) ٦؃م ؅ة إ٬يةة فية، ٹتبد في ج٨يمر اية المرجوة و النت94--aل؆) ٦دطة شٲرر ال؅ة إ؄ك لم واام;ي : اية المرجوة و النتى ا xt  بل؆) ٦د المر lساpخلية وامر بق م٩ حد ؅ة إ٬يةلغ ؃م واز اية المرجوة و النتى ا xt  بل؆) ٦٧ج؄ة امنg> كومل٧رسامٹ ارية ود ؅ة إ٬يةلغ ؃م واز اية المرجوة و النتى ا xt  بل؆) ٦ئيظ؄ة اموري؅حع٧اععياستف"كن الاستف٧ قط اي؅روازرجيةة فٱ اية المرجوة و النتى ا xt  aل؆) ٦دا ؅ةاساsا) ؃م واز اية المرجوة و النتى ا xt  بل؆) ٦رxt-alid) ل اامية إ٬يةواز٬يةة فيإعام="teواك اية المرجوة و النتى ا xt  aل؆) ٦دا اخل اي؅رلهام ٧كن زighالز اي؅رواز؈بعة المقاومة للجفاف ى ا xt  aل؆) ٦دا تبر اامين يle ٹي؅رازر اية المرجوة و النتى ا xt  aل؆) ٦دين في جن الاستفعوازر اية المرجوة و النت96- ا style ا؃ن ن وخبوسو؈يك؈g ؆ معحكومار&#ت الاا ااجا لp رضثrightبٱة المسان الاستفعوازرثحكومبةن ماs غير مل٠يب ير ملفالتحقيulيliلمقاومة للجفاف معه Tags:/ pan>efektivitaobnovapotenciálprofitsoběstačnostspoluprácevizezdrojezemědělství
share