Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: s Fájizem al-Miqdádem (nejen) o budoucnosti syrského zemědělství

Rozhovor: s Fájizem al-Miqdádem (nejen) o budoucnosti syrského zemědělství

Rozvoj zemědělského sektoru je dlouhodobým předmětem zájmu jednotlivých syrských vlád. Není se čemu divit, vzhledem k velkému významu, který toto odvětví má, pokud jde o zajišťování potravinové bezpečnosti a poskytování vstupů pro průmysl a mnoho dalších hospodářských odvětví. Přes veškeré dosavadní rozvojové úsilí však zemědělství stále trpí četnými nahromaděnými problémy. Abychom se blíže seznámili s národním plánem rozvoje zemědělského sektoru do roku 2030, setkali jsme se s přední vědeckou a akademickou kapacitou a náměstkem syrského ministra zemědělství doktorem inženýrem Fájizem al-Miqdádem v jeho kanceláři v Damašku a vedli jsme s ním následující rozhovor:

Vážený pane doktore, děkujeme Vám za milé přijetí a předáváme pozdravy od vedení našeho webu Rebuildsyria.cz. Mohl byste, prosím, na úvod přiblížit národní plán rozvoje zemědělského sektoru do roku 2030, který za Vaší účasti připravilo ministerstvo zemědělství?

Dovolte mi nejprve pozdravit vedení Vašeho webu a přátelský český lid. V odpovědi na Vaši otázku by měl zaznít několik vět o významu zemědělského sektoru v Sýrii a důvodech přípravy národního plánu rozvoje zemědělského sektoru. Jak všichni víme, zemědělství je v Sýrii považováno za jedno z nejdůležitějších hospodářských odvětví. Jde o odvětví závislé na investicích do hlavních výrobních faktorů, jimiž jsou půda, voda a lidské zdroje, jakož i prostředky a požadavky na zemědělskou produkci. Zemědělství z velké části uspokojuje potřebu obyvatelstva po potravinách a potřebu průmyslu po zemědělských produktech nezbytných pro potravinářský a zpracovatelský průmysl. Zemědělství je považováno za klíčový činitel v rámci dopravy, průmyslu, domácího i zahraničního obchodu a odvětví služeb. Poskytuje pracovní příležitosti přímo spojené se zemědělským procesem a nepřímo v odvětvích a činnostech závislých na zemědělství. V rámci předchozích zemědělských politik a plánů se Sýrii podařilo dosáhnout relativní soběstačnosti, a to díky zlepšení výrobních vstupů, zejména lepších osiv, zkušenostem zemědělců s pěstováním plodin, zejména strategických, zvýšení zavlažovaných ploch, melioracím, rozvoji infrastruktury a státních zavlažovacích sítí v zemědělských oblastech a rozvoji služeb zaměřených na zemědělský sektor, ať už jde o výzkum, poradenství, financování, zdravotní a veterinární péči a další. V souladu se specifickou politikou v tomto odvětví byla také restrukturalizována práce ministerstva zemědělství, aby byla technická a servisní práce lépe organizována. To však nestačilo k tomu, aby došlo ke kvalitativnímu posunu v oblasti udržitelných investic do zemědělství a byl nastolen trend směřující k zemědělství založenému na moderních technologiích a zavádění zemědělských metod odolných vůči suchu a klimatickým změnám. Vzhledem k tomu, že 70 % obdělávané půdy je závislých na dešti, byla produkce v letech sucha postižena, přírodní pastviny v poušti utrpěly a marketingové plány stále neodpovídají potřebám výrobců a domácích i zahraničních trhů. To přispělo ke snížení zisků ze zemědělské činnosti a nevyužití potenciálních přidaných hodnot. Současně Sýrie coby zemědělská země trpěla nedostatkem některých hlavních potravinářských komodit, jako je cukr, rostlinné oleje (s výjimkou olivového oleje), červené maso a mléčné výrobky (sušené mléko, máslo a některé sýry). Bylo potřeba přistoupit k dovozu velkého množství kukuřice a ječmene, které se v letech sucha používají k pokrytí krmných potřeb hospodářských zvířat. Výše zmíněné vyžadovalo vypracování komplexního plánu k dosažení soběstačnosti, zlepšení ukazatelů potravinové bezpečnosti, uspokojení místní poptávky, využití vývozních příležitostí a dosažení adekvátních cen pro výrobce i spotřebitele.

Co byste nám řekl o Fóru pro rozvoj zemědělského sektoru, jeho cílech a dosavadních výsledcích? 

Jednou z nejdůležitějších výzev, před kterými stojí zemědělský sektor, je dosáhnout koordinace a integrace s ostatními sektory, spojit je v procesu rozvoje a zajistit vhodné prostředí pro investice do zemědělství nebo zemědělské výroby a marketingu, těžit z přidané hodnoty zemědělských produktů a navýšit příjmy pracovníků ve všech oblastech zemědělské výroby a prodeje. Na základě toho musí zemědělská politika zohledňovat udržitelnost přírodních zdrojů a stabilitu cen zemědělských produktů na místních trzích, aby bylo dosaženo dobrých výnosů pro zemědělce odpovídajících celkové úrovni příjmů. Je třeba snížit rozdíly v rozvoji mezi venkovem a městem a napomoci zvýšení efektivity výroby a vyrovnanosti zemědělských sazeb. Hospodářský růst a růst produktivity v zemědělském sektoru musí odpovídat růstu počtu obyvatel. Fórum pro rozvoj zemědělského sektoru se v tomto ohledu snažilo prozkoumat současné podmínky a analyzovat výrobní a hodnotové řetězce a zemědělské operace s cílem podpořit zemědělskou produkci a dosáhnout rozvojového a konkurenceschopného zemědělského hospodářství, přispívajícího k dosažení potravinové bezpečnosti a soběstačnosti a zvýšení konkurenční výhody. Snad k tomu napomohou charakteristiky našeho zemědělského sektoru. Fórum představuje důležitý činitel, pokud jde o plánování v zemědělském odvětví, a to díky vědecké a terénní metodice, kterou přijalo, zejména pokud jde o hledání pomoci u široké škály národních odborníků. Fóra se účastnily zejména zemědělské organizace, zemědělská sdružení, svazy, zemědělské komory a vládní i nevládní orgány v rámci workshopů a diskusí. Všestranná spolupráce sehrála účinnou roli při dosahování nejlepších výsledků na úrovni analýzy a popisu problémů a navrhovaných politických alternativ. Organizátoři fóra si byli vědomi toho, že výzvy pro rozvoj zemědělské činnosti jsou i nadále velké a vyžadují mimořádné úsilí, zejména s ohledem na současné okolnosti a ekonomické sankce, a že jednotné programy v rámci fóra napomohou vytvoření ucelené vize vedoucí k posílené investic v tomto sektoru.

Popsal byste, prosím, jakým způsobem Fórum vzniklo?

Myšlenka uspořádat fórum pro zemědělský sektor se opírala o vědeckou metodiku a význam připisovaný zemědělství v národním hospodářství a při zajišťování potravin. Navzdory svému velkému potenciálu trpí zemědělský sektor špatnými výrobními metodami a technologiemi, klimatickými změnami a suchem, což vše předcházelo krizi od roku 2011.  Později přišla coronavirová pandemie, jednostranné sankce uvalené na Sýrii, krize v sousedních zemích. Vznikla potřeba budovat efektivní politiku a pružný institucionální systém pro rozvoj zemědělství. Možnosti pro dosažení potravinové bezpečnosti, rozvoj zemědělství a omezení dopadů následných krizí na občany se ukázaly být omezené. Ministerstvo zemědělství a agrární reformy proto uspořádalo přelomové fórum, na němž se diskutovalo o výzvách, kterým čelí zemědělský sektor, a o možnostech, které jsou k dispozici pro rozvoj tohoto odvětví. Výsledkem bylo vypracování technických a politických zpráv – jedné hlavní zprávy, shrnutí a pěti dílčích zpráv pro oblasti rostlinné výroby, živočišné výroby, přírodních zdrojů, rozvoje venkova a zemědělské ekonomiky – za účasti všech zúčastněných stran z vlády, družstev i nevládních organizací s cílem dosáhnout vize Fóra směřující ke konkurenceschopné a rozvojové zemědělské ekonomice.

Co si můžeme představit pod pojmem vědecká metodika, o němž hovoříte?

V první fázi se konala veřejná setkání na úrovni guvernorátů, kterých se zúčastnily tisíce subjektů a zainteresovaných osob, aby byl zajištěn vhodný mechanismus pro účast všech stran (stranických, zákonodárných, výkonných, lidových, odborových, akademických, občanských a soukromých subjektů). S cílem zohlednit specifika jednotlivých guvernorátů byla navržena metodika mechanismu pro řešení reálných problémů. V guvernorátech byly vytvořeny pracovní týmy v čele s guvernérem. V závěru první fáze byla uspořádána konference, která se skládala ze čtyř hlavních zasedání (1) správa zemědělského sektoru v Sýrii, 2) problémy, výzvy a příležitosti, 3) rozvoj venkova v rámci cílů udržitelného rozvoje, 4) řetězce a konkurenceschopnost zemědělského sektoru).

V čem se lišily jednotlivé fáze realizace Fóra?

Prvné fáze: V zájmu zajištění vhodného mechanismu pro účast všech zúčastněných stran (stranických, zákonodárných, výkonných, lidových, odborových, akademických, občanských a soukromých subjektů) se v průběhu ledna 2021 konala veřejná setkání na úrovni guvernorátů, která se vyznačovala vysokou úrovní diskuse, vznášením otázek a podáváním návrhů na nejlepší postupy pro řešení nerovnováhy, kterou sektor na úrovni guvernorátů trpí. Těchto setkání se zúčastnily tisíce lidí, kteří se zajímají o zemědělský sektor a pracují v různých oblastech s ním spojených.

Druhá fáze: Po zahajovací konferenci se konalo pět specializovaných seminářů zaměřených na rostlinnou a živočišnou výrobu, přírodní zdroje, rozvoj venkova, marketing a zemědělskou ekonomiku. Během specializovaných workshopů byly projednány výsledky pracovních týmů vytvořených v guvernorátech, zemědělské politiky stanovené v pracovním plánu ministerstva, správní a organizační struktura a zákony a předpisy pro toto odvětví a byly navrženy alternativy politik s cílem vyhnout se slabým místům a využít dostupné příležitosti.

Třetí fáze: Na základě výstupů z předchozích specializovaných seminářů byla vyhledána skupina místních odborníků (více než 50 odborníků a akademiků), aby tyto výstupy prodiskutovali a vypracovali zprávy odrážející činnost v předchozích etapách a shrnující nejdůležitější silné a slabé stránky, politické alternativy a příležitosti, které má zemědělský sektor k dispozici pro svůj rozvoj. Kromě shrnutí bylo dokončeno pět dílčích zpráv (Zpráva o rostlinné výrobě, Zpráva o živočišné výrobě, Zpráva o přírodních zdrojích, Zpráva o rozvoji venkova, Zpráva o zemědělské ekonomice a marketingu) a hlavní zpráva.

Čtvrtá fáze: Spuštění výkonného programového balíčku pro Fórum pro rozvoj zemědělského sektoru (výzvy a příležitosti) v rámci hlavní zprávy a pěti dílčích zpráv zahrnujících budoucí vizi pro zemědělský sektor na období 2021-2030. To se uskutečnilo prostřednictvím závěrečné konference, která se konala v červenci 2022 a během níž byly výsledky a výstupy Fóra představeny publiku a různým zúčastněným stranám z vládních i nevládních agentur a partnerů.

Pátá fáze: Po závěrečné konferenci byla vydána listina předsednictví Rady ministrů č. 8594/1 ze dne 15. července 2021, která obsahuje schválení výsledků a výstupů závěrečné konference Fóra pro rozvoj zemědělského sektoru a pověřuje ministerstvo zemědělství, aby v koordinaci s příslušnými orgány sledovalo realizaci.

Jaká jsou závěrečná doporučení Fóra pro rozvoj zemědělství?

Doporučení jsou následující:

  • Schválení a vydání dokumentu, který bude zahrnovat výstupy Fóra obsažené v hlavní zprávě a dílčích zprávách a který bude sloužit jako referenční dokument a národní program, v němž se zainteresované strany zaváží k přijetí a realizaci meziodvětvových programů
  • Změna právního a regulačního rámce, včetně restrukturalizace ministerstva zemědělství a agrární reformy způsobem, který bude vhodný pro realizaci těchto programů a projektů souvisejících se zemědělským odvětvím v souladu s výstupy Fóra obsaženými v jeho závěrečných zprávách a národním dokumentem navrženým v předchozím bodě
  • Vypracování věcných realizačních matric ve spolupráci se zainteresovanými orgány a příslušnými arabskými a mezinárodními organizacemi s cílem využít mezinárodních zkušeností v tomto ohledu
  • Vyzvat orgány, jejichž činnost je integrována s ministerstvem zemědělství, aby vypracovaly matici odpovídajících věcných programů s uvedením rolí a povinností každého z nich v tomto ohledu
  • Poskytnout finanční prostředky a odpovídající logistickou podporu pro všechny programy schválené v hlavní zprávě a dílčích zprávách tak, aby tyto programy byly realizovatelné podle časového a věcného programu zohledňujícího krátkodobé i dlouhodobé priority
  • Koordinace, integrace a spolupráce s univerzitami a domácími, arabskými i mezinárodními výzkumnými a studijními centry s cílem vytvořit matici ukazatelů monitorování, hodnocení a dopadu, které je třeba pravidelně měřit a aktualizovat údaje s nimi související, a průběžný výzkum nejlepších způsobů, jak zajistit příznivé prostředí pro tyto programy
  • Participace, mobilizace a propagace prostřednictvím návrhu vhodných nástrojů a mechanismů pro přenos cílů a politik, které byly schváleny v rámci programů, na dotčené strany a účast na realizaci od makroúrovně až po místní úroveň. V této souvislosti bude mít velký význam participační činnost prostřednictvím spolupráce a koordinace s první zemědělskou organizací (Všeobecný svaz zemědělců), zemědělským výborem v lidovém shromáždění a příslušnými ministerstvy, dalšími odborovými organizacemi (syndikáty zemědělských inženýrů, Syndikátem veterinárních lékařů atd.), Federací zemědělských komor, organizacemi občanské společnosti, mezinárodními organizacemi a správními jednotkami na místní úrovni.
  • Provádění monitorovacích a evaluačních činností prostřednictvím pravidelného měření schválených ukazatelů, jejichž prostřednictvím se bude hodnotit pokrok dosažený při plnění cílů na úrovni každého programu a projektu, a to prostřednictvím pravidelných zpráv

Jaké programy byly během Fóra navrženy?

Během Fóra byly ve zprávách navrženy následující programy:

Zemědělská politika:

  • Program přizpůsobení se budoucím změnám klimatu
  • Program územního rozvoje
  • Program pro lepší využití vodních zdrojů
  • Program udržitelného hospodaření s lesními zdroji
  • Program pro rozvoj pouští a pasteveckých oblastí
  • Program pro regulaci trhu práce v zemědělství a zvýšení efektivity zemědělské práce
  • Program podpory zemědělského odborného vzdělávání
  • Program pro zvýšení efektivity zemědělského vzdělávání a kvalifikace
  • Program pro maximalizaci dopadu a účinnosti zemědělského vědeckého výzkumu
  • Program pro posílení postavení zemědělských poradců
  • Program pro zvýšení efektivnosti investičních výdajů
  • Program restrukturalizace a usměrňování podpory zemědělství
  • Program pro rozvoj tvorby zemědělské statistiky
  • Program restrukturalizace zemědělských financí
  • Program pro lepší účinnost zemědělských cenových politik
  • Program restrukturalizace zemědělského marketingu a smluvního zemědělství
  • Návrhy pro rozvoj zemědělského družstevnictví

Rostlinná výroba:

  • Projekt reklasifikace strategických plodin
  • Projekt zřízení jednotek zemědělské techniky
  • Program místní produkce osiva cukrové řepy
  • Projekt produkce osiva brambor pomocí tkáňových kultur
  • Projekt místní produkce běžných a hybridních semen zeleniny
  • Projekt snížení rozdílu v produktivitě pšenice mezi zemědělskými výzkumnými středisky a poli zemědělců
  • Program rozvoje odvětví pícnin
  • Projekt integrovaného obhospodařování jabloní v souladu se zásadami ekologického zemědělství
  • Projekt rozvoje pěstování pistácií
  • Projekt rozvoje pěstování oliv a výroby olivového oleje
  • Založení Syrského výboru pro olivy a olivový olej
  • Založení Výzkumného ústavu pro olivy
  • Projekt rozvoje pěstování citrusů a jejich uvádění na trh
  • Projekt na podporu pěstování palem
  • Program rozvoje včelařství a chovu bource morušového
  • Projekt pro zlepšení účinnosti služeb v oblasti ochrany rostlin
  • Projekt administrativního a technického rozvoje systému produkce obilovin (pšenice, ječmen, kukuřice)
  • Projekt investic do pěstování zeleniny na planinách al-Gháb a Akkár
  • Projekt podpory ekologické zemědělské produkce
  • Projekt podpory technologií konzervačního zemědělství odolného vůči suchu
  • Program zaměřený na vývoj časně zrajících vysoce produktivních odrůd bavlny tolerantních vůči vodnímu stresu
  • Projekt pro zřízení výzkumného ústavu pro pěstování cukrových plodin
  • Program pro rozvoj pěstování pícnin

Živočišná výroba:

  • Program využití zemědělského odpadu a navýšení jeho nutriční hodnoty
  • Program chovu beranů plemene Awassi s využitím technologie umělého oplodnění
  • Program pro vytvoření zvláštního svazu v rámci odvětví drůbeže
  • Program pro zřízení specializovaných laboratoří pro výrobu krmiv pro ryby
  • Program pro zvýšení počtu buvolů s využitím technologie umělého oplodnění
  • Program pro vytvoření integrované akciové společnosti pro odvětví drůbeže od výroby až po uvádění na trh
  • Program pro zřízení veterinárních laboratoří pro ryby
  • Program pro propojení výzkumu v oblasti hospodářských zvířat s aktuálními potřebami v terénu
  • Program pro vytvoření sítě chovatelů ovcí plemene Awassi
  • Program pro vytvoření sítě chovatelů koz plemene Šámí
  • Program pro vytvoření sítě chovatelů velbloudů
  • Program pro zřízení prodejních hal pro ryby v souladu s mezinárodními standardy
  • Program pro zřízení průmyslové líhně na produkci mořských ryb
  • Program pro aplikaci moderních technik chovu koní

Přírodní zdroje:

  • Program udržitelného hospodaření s vodními a půdními zdroji na planině al-Gháb
  • Program pro řešení změny klimatu a dopadů sucha na zemědělství v oblasti Salmíja
  • Program pro udržitelné řízení vodních zdrojů v poušti
  • Program správy povodí
  • Program řízení zavlažování na úrovni polí
  • Program pro aktivaci sdružení uživatelů vody
  • Program školení pro vodní experty
  • Návrh mapy optimálního využití půdy
  • Projekt pro doplnění a aktualizaci mapy klasifikace půdy
  • Program šíření šetrného zemědělství v Sýrii
  • Projekt pro rozvoj a udržení pasteveckých zdrojů a rozvoj chovu hospodářských zvířat v syrské poušti
  • Projekt obnovy vodních zdrojů v poušti
  • Projekt pro zlepšení správy lesních rezervací
  • Projekt pro zlepšení správy pasteveckých rezervací
  • Program správy lesů po požáru a způsoby jejich obnovy, přičemž velký význam se přikládá volně žijícím zvířatům
  • Program snižování degradace půdy
  • Program boje proti rozšiřování pouští a zelených pásů

Zemědělská ekonomika a konkurenceschopnost:

  • Program smluvního zemědělství
  • Program smluvního vzdělávání
  • Akreditační program
  • Program integrovaných družstev
  • Program strukturálního rozvoje tržiště al-Hál
  • Program výměny zemědělských komodit
  • Program pro přístup k informacím a marketingovým informačním systémům
  • Program pro rozvoj zemědělských marketingových postupů
  • Program pro rozvoj industrializace rostlinných a živočišných produktů
  • Program pro zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti a rozvoj exportu
  • Programy zaměřené na podporu výkupních cen plodin a postupnou liberalizaci trhu se vstupy
  • Program regulace trhu s drůbeží
  • Program čisté produkce a ekologického zemědělství
  • Program kontroly kvality a správné zemědělské praxe
  • Projekt pro družstevní odbyt konzumních vajec
  • Program organizace tradičního sektoru (tradiční dílny) pro výrobu mléka
  • Program elektronického propojení mezi ministerstvy zemědělství a průmyslu
  • Program zachování identity syrských produktů (kontrola kvality produktů)
  • Program pro regulaci trhů s červeným masem

Rozvoj venkova:

1) Program institucionalizace pro rozvoj venkova:

  • Projekt vytvoření obecného úřadu pro rozvoj venkova
  • Projekt vytvoření národní observatoře pro rozvoj venkova
  • Projekt pro evaluaci urbanizace syrské společnosti
  • Národní participativní program pro financování rozvoje venkova
  • Program posílení místní správy pro rozvoj venkova

2) Program posílení životních standardů:

  • Cílený program na zlepšení infrastruktury
  • Program pro zlepšení kvalitativních a kvalifikačních charakteristik syrského venkovského obyvatelstva
  • Program pro reformu a integraci sítí sociálního zabezpečení na syrském venkově
  • Programy mikrofinancování a revolvingové fondy

3) Program pro zlepšení metod financování na syrském venkově:

  • Program rozvoje legislativního a regulačního prostředí pro mikrofinancování na venkově
  • Národní informační systém a mapový program pro mikrofinancování venkova
  • Národní systém řetězců pro produkty malých venkovských podniků
  • Program finančního začleňování na venkově
  • Program pro vytvoření malých venkovských finančních institucí v souladu se zákonem č. 8 z roku 2021
  • Program budování kapacit a posílení postavení venkova

4)  Program rozvoje rodinných farem:

  • Projekt pro šíření kultury rodinného zemědělství
  • Program domácího zpracování potravin pro venkovské ženy
  • Program tradičního průmyslu a řemesel
  • Program uvádění venkovských produktů na trh

5) Projekt elektronické platformy pro poskytování poradenských služeb, výměny dat a mechanismů pro rozvoj venkovských produktů a finančních, logistických a technických služeb

Pane doktore, velice Vám děkujeme za laskavé přijetí a cenné informace, které jste nám poskytnul.

Děkuji Vám za zájem o naši práci a opakuji své pozdravy vedení Vašeho webu, jakož i všem přátelům v České republice.

Rozhovor pořídil a reportáž zaznamenal náš damašský korespondent Júnus Násir.

الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة السوري 2030

دمشق – يونس أحمد الناصر

شكَّل تطوير القطاع الزراعي والعملية الزراعية في سورية هاجساً لدى الحكومات السورية المتعاقبة، نظراً للأهمية الكبيرة التي يتمتع بها هذا القطاع، لناحية دوره الهام والمحوري في تأمين مقومات الأمن الغذائي وتوفير مدخلات الصناعة والعديد من القطاعات الاقتصادية الأخرى.

 لكن هذا القطاع لا يزال يعاني من مشكلات متراكمة رغم كل الجهود التنموية التي بذلت حتى الآن.

للاطلاع على الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة 2030 التقينا بقامة علمية و أكاديمية رفيعة و هو السيد معاون وزير الزراعة السوري الدكتور المهندس فايز المقداد في مكتبه بدمشق و كان لنا معه الحوار التالي :

السؤال الأول : الدكتور فايز المقداد نرحب بكم على صفحات موقع إعادة إعمار سورية التشيكي و أنقل لكم تحيات إدارة الموقع مع تمنياتنا لكم بالتوفيق و النجاح و لسورية التطور و الازدهار

 و سؤالنا الأول هو حبذا لو تعطينا فكرة عامة أولية عن الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة 2030التي أعدتها وزارتكم بمشاركتكم .

الجواب  : أرحب بكم أجمل ترحيب و أنقل من خلالكم تحياتي لإدارة وسيلتكم الإعلامية و للشعب التشيكي الصديق

و إجابة على سؤالكم لابد من مقدمة بسيطة حول أهمية القطاع الزراعي في سورية و الأسباب الموجبة لإعداد الخطة الوطنية لتطوير قطاع الزراعة .

فكما نعلم بأن القطاع الزراعي  يعتبر من أهم القطاعات الاقتصادية في سورية، باعتباره قطاعاً إنتاجياً يعتمد على استثمار عوامل الإنتاج الرئيسية من الموارد الأرضية والمائية والبشرية ووسائل ومستلزمات الإنتاج الزراعي، ويوفر بشكل كبير حاجة السكان من الغذاء، وحاجة الصناعة من المنتجات الزراعية اللازمة للصناعات الغذائية والتحويلية، ويعتبر مشغلاً رئيسياً لقطاعات النقل  والصناعة والتجارة الداخلية والخارجية والخدمات، ويوفر فرص عمل للقوى العاملة المرتبطة بشكل مباشر في العملية الزراعية وبشكل غير مباشر في القطاعات والأنشطة المعتمدة على الزراعة.

لقد نجحت السياسات والخطط الزراعية السابقة في تحقيق الاكتفاء الذاتي نسبياً،وذلك نتيجة تحسين مدخلات الإنتاج وخاصة البذار المحسن وخبرة الفلاحين في زراعة المحاصيل وخاصة الإستراتيجية منها، وزيادة المساحات المروية واستصلاح الأراضي وتطوير البنى التحتية وشبكات الري الحكومية في المناطق الزراعية، وتطوير الخدمات الموجهة إلى القطاع الزراعي (بحوث – إرشاد –تمويل – رعاية صحية وبيطرية …وغيرها).

 كما تم إعادة هيكلية عمل وزارة الزراعة بما يتوافق مع السياسات المحددة للقطاع لتحقيق تنظيم العمل الفني والخدمي.

 إلا أن ذلك لم يكن كافياً لأحداث النقلة النوعية في الاستثمار الزراعي المستدام والاتجاه نحو الزراعة المعتمدة على التقانات الحديثة واعتماد أساليب الزراعة المقاومة للجفاف والتغيرات المناخية.

ولكون 70% من المساحة المزروعة تعتمد على الأمطار فقد تأثر الإنتاج في سنوات الجفاف وتدهورت المراعي الطبيعية في البادية، ومازالت الخطط التسويقية غير ملبية لحاجة المنتجين والسوق الداخلية والخارجية، مما ساهم في الإقلال من ريعية العمل الزراعي وعدم الاستفادة من القيم المضافة الممكن تحقيقها.

بنفس الوقت،عانت سورية،وهي بلد زراعي،من النقص في بعض السلع الغذائية الرئيسية الأخرى مثل السكر وبعض الزيوت النباتية السائلة والمهدرجة (عدا زيت الزيتون) واللحوم الحمراء ومشتقات الحليب (حليب مجفف- زبدة- بعض الأجبان)، إضافة إلى استيراد كميات كبيرة من الذرة الصفراء والشعير في بعض سنوات الجفاف للوفاء باحتياجات الثروة الحيوانية من الأعلاف.

 الأمر الذي يتطلب وضع خطة شاملة للوصول إلى الاكتفاء الذاتي وتحسين مؤشرات الأمن الغذائي، والوفاء باحتياجات الطلب المحلي للاستخدامات المختلفة، والاستفادة من الفرص التصديرية، وتحقيق أسعار عادلة للمنتجين والمستهلكين.

السؤال الثاني : لو تحدثنا  عن ملتقى تطوير القطاع الزراعي الهدف منه و الغاية المرجوة و النتائج لو تكرمتم .

الجواب : إن من أهم التحديات المستقبلية التي تواجه القطاع الزراعي هي تحقيق التنسيق والتكامل مع جهود باقي القطاعات، وتضافرها في العملية التنموية،وتوفير مناخ استثماري ملائم للاستثمار في الزراعة أو التصنيع والتسويق الزراعي،للاستفادة بما يمكن الاستفادة من سلسلة القيمة المضافة للمنتجات الزراعية، وتحسين دخل العاملين في جميع مراجل الإنتاج والتصنيع والتسويق الزراعي.

وبناءً على ما سبق فإنه يتوجب على السياسات الزراعية أن تراعي استدامة الموارد الطبيعية، واستقرار أسعار المنتجات الزراعية في الأسواق المحلية، بحيث تحقق عوائد جيدة للفلاحين وتتناسب مع مستويات دخل المواطنين، وتقلل الفوارق التنموية بين الريف والمدينة، وتساعد على رفع الكفاءة الإنتاجية، وكذلك توازن معدلات النمو الاقتصادي والإنتاجي في القطاع الزراعي مع معدلات النمو السكاني.

في هذا الإطار فقد سعى ملتقى تطوير القطاع الزراعي إلى دراسة الأوضاع الراهنة للقطاع الزراعي، وتحليل سلاسل الإنتاج والقيمة والعمليات الزراعية، وذلك بهدف النهوض بالإنتاج الزراعي والوصول إلى اقتصاد زراعي تنموي وتنافسي يساهم في تحقيق القفزة التنموية المناسبة، والأمن الغذائي والاكتفاء الذاتي ويعزز الميزة التنافسية للقطاع الزراعي. ولعل المقومات التي يتمتع بها القطاع الزراعي سوف تساعد على تحقيق ذلك.

لقد شكل هذا الملتقى محطة هامة على صعيد التخطيط المستقبلي للقطاع الزراعي عبر المنهجية العلمية والأكاديمية والميدانية التي تبناها, وخصوصاً لجهة الاستعانة بالخبرات الوطنية على مستوى واسع، وكان لمشاركة التنظيم الفلاحي على وجه الخصوص، والجمعيات الفلاحية والنقابات والغرف الزراعية والجهات الحكومية وغير الحكومية في ورشات العمل والنقاشات التي تم تنفيذها خلال مراحل الملتقى، دوراً فعالاً في الوصول إلى أفضل النتائج على مستوى تحليل وتوصيف المشكلات وبدائل السياسات المقترحة.

و كان القائمون على الملتقى  يدركون بأن تحديات  النهوض بالعمل الزراعي ما تزال كبيرة وتتطلب جهوداً استثنائية كبيرة، وخصوصاً في ظل الظروف الراهنة والحصار الاقتصادي، وأن البرامج الموحدة لمخرجات الملتقى ستكون نقطة الانطلاق وخارطة الطريق لتطوير نهج العلميات الزراعية والاستثمار الزراعي، من خلال الرؤية المستقبلية للقطاع الزراعي 2030. التي تم تطويرها عبر مراحل الملتقى.

السؤال الثالث : لو تحدثنا دكتور فايز حول نشوء فكرة هذا الملتقى لو تكرمتم .

الجواب : تمت بلورة فكرة إقامة ملتقى للقطاع الزراعي وفق منهجية علمية تستند إلى الدور المنوط بالقطاع الزراعي في الاقتصاد الوطني وتحقيق الأمن الغذائي.

 فعلى الرغم من الإمكانيات الكبيرة للزراعة، فقد عانى القطاع الزراعي من ضعف أساليب و تقانات الإنتاج والتغيرات المناخية وظروف الجفاف التي سبقت الأزمة التي تشهدها البلاد منذ عام 2011، وتأثيرات جائحة كورونا لاحقاً، والعقوبات أحادية الجانب المفروضة على سورية، والأزمات في دول الجوار ، والحاجة إلى بناء سياسات فعالة ونظام مؤسسي مرن للنهوض بالزراعة، ما أدّى إلى تضييق كبير في نطاقات التحرك الممكنة لتحقيق الأمن الغذائي والتنمية الزراعية والحد من آثار الأزمات المتلاحقة على المواطن.

وبناءً على ذلك، فقد سعت وزارة الزراعة والإصلاح الزراعي إلى تطوير نهج تشاركي حيوي فعال، عبر إقامة ملتقى لمناقشة التحديات التي يعاني منها القطاع الزراعي والفرص المتاحة أمام النهوض بهذا القطاع.

ونتيجةً لذلك، فقد تم إعداد تقارير فنية و سياساتية (تقرير رئيسي واحد، وملخص تنفيذي، وخمسة تقارير فرعية لكل من الإنتاج النباتي، الإنتاج الحيواني، الموارد الطبيعية، التنمية الريفية، الاقتصاد الزراعي) بمشاركة كافة المعنيين من الجهات الحكومية والتعاونية وغير الحكومية، بهدف الوصول إلى رؤية الملتقى نحو اقتصاد زراعي تنموي تنافسي.

السؤال الرابع : ما هي المنهجية المتبعة للوصول إلى المطلوب من قبلكم كوزارة تهتم بهذا القطاع الحيوي و الهام في حياة السوريين ؟

الجواب : لتوفير آلية مناسبة لمشاركة كافة أصحاب المصلحة (من الجهات الحزبية والتشريعية والتنفيذية والشعبية والنقابية والأكاديمية والأهلية والخاصة)، فقد تم في المرحلة الأولى عقد لقاءات عامة على مستوى المحافظات شملت الآلاف من المعنيين والمهتمين، ومن أجل مراعاة خصوصية كل محافظة، تم تصميم منهجية لآلية قيادة الحوار في هذه اللقاءات لتوجيهها نحو المطلوب، وتم تشكيل فرق عمل في المحافظات برئاسة السيد المحافظ.

 واستكمالاً للمرحلة الأولى، تم عقد مؤتمر افتتاحي، مكون من أربع جلسات رئيسية (حوكمة قطاع الزراعة في سورية،المشكلات والتحديات والفرص المأمولة، التنمية الريفية في إطار أهداف التنمية المستدامة، سلاسل القيمة وتنافسية القطاع الزراعي).

أعقب المؤتمر الافتتاحي عقد /5/ ورشات عمل تخصصية مركزية معنية بالإنتاج النباتي والحيواني والموارد الطبيعية والتنمية الريفية والتسويق والاقتصاد الزراعي، تم خلال ورشات العمل التخصصية مناقشة نتائج فرق العمل المشكلة في المحافظات والسياسات الزراعية المقررة بخطة عمل الوزارة والهيكل الإداري والتنظيمي والقوانين والأنظمة الخاصة بالقطاع واقتراح بدائل السياسات للتحسين وتلافي نقاط الضعف والاستفادة من الفرص المتاحة.

السؤال الخامس : حبذا لو تحدثنا عن مراحل تنفيذ هذا الملتقى لو سمحتم .

الجواب :

 المرحلة الأولى:  لتوفير آلية مناسبة لمشاركة كافة أصحاب المصلحة (من الجهات الحزبية والتشريعية والتنفيذية والشعبية والنقابية والأكاديمية والأهلية والخاصة)، فقد تم عقد لقاءات عامة على مستوى المحافظات خلال شهر كانون ثاني 2021، تميزت بمستوى عال من الحوار والنقاش وطرح التساؤلات وإعطاء المقترحات حول السبل الأفضل لمعالجة الاختلالات التي يعاني منها القطاع على مستوى المحافظة. شارك في هذه اللقاءات آلاف المهتمين بالقطاع الزراعي، والعاملين في شتى المجالات المرتبطة به.

المرحلة الثالثة: أعقب المؤتمر الافتتاحي عقد /5/ ورشات عمل تخصصية مركزية معنية بالإنتاج النباتي والحيواني والموارد الطبيعية والتنمية الريفية والتسويق والاقتصاد الزراعي

تم خلال ورشات العمل التخصصية مناقشة نتائج فرق العمل المشكلة في المحافظات والسياسات الزراعية المقررة بخطة عمل الوزارة والهيكل الإداري والتنظيمي والقوانين والأنظمة الخاصة بالقطاع واقتراح بدائل السياسات من أجل تلافي نقاط الضعف والاستفادة من الفرص المتاحة.

المرحلة الرابعة: بناءً على مخرجات ورشات العمل التخصصية السابقة، تم الاستعانة بمجموعة من الخبراء المحليين (أكثر من 50 خبيراً وأكاديمياً) لمناقشة تلك المخرجات، وتطوير تقارير تعكس نتائج العمل في المراحل السابقة وتلخص أهم نقاط القوة والضعف وبدائل السياسات والفرص المتاحة أمام القطاع الزراعي للنهوض.

حيث تم إنجاز خمسة تقارير فرعية (تقرير الإنتاج النباتي، تقرير الإنتاج الحيواني، تقرير الموارد الطبيعة، تقرير التنمية الريفية، تقرير الاقتصاد الزراعي والتسويق) والتقرير الرئيسي، إضافةً إلى ملخص تنفيذي.

المرحلة الخامسة: إطلاق حزمة البرامج التنفيذية لملتقى تطوير القطاع الزراعي (تحديات وفرص) ضمن تقرير رئيسي والتقارير الفرعية الخمسة التي تتضمن الرؤية المستقبلية للقطاع الزراعي 2021- 2030، وتم ذلك من خلال مؤتمر ختامي عُقد في الشهر السابع 2022، تم عرض نتائج ومخرجات الملتقى خلاله على مختلف أصحاب المصلحة من الجهات الحكومية وغير الحكومية والشركاء.

المرحلة السادسة: صدر بعد المؤتمر الختامي كتاب رئاسة مجلس الوزراء رقم 8594/1 تاريخ 15/7/2021، والمتضمن الموافقة على نتائج ومخرجات المؤتمر الختامي لملتقى تطوير القطاع الزراعي، وتكليف وزارة الزراعة متابعة التنفيذ بالتنسيق مع الجهات المعنية

السؤال السادس : ما هي التوصيات الختامية لملتقى تطوير القطاع الزراعي ؟

الجواب : التوصيات هي :

1-   إقرار وإطلاق وثيقة وطنية معلنة، تتضمن مخرجات الملتقى الواردة في التقرير الرئيسي والتقارير الفرعية، تكون بمثابة وثيقة مرجعية وبرنامج وطني تلتزم فيها الجهات المعنية بتبني وتنفيذ برامجها عبر القطاعية.

2-   تعديل الأطر القانونية والتنظيمية بما فيها إعادة هيكلة وزارة الزراعة والإصلاح الزراعي بشكل يكون ملائماً لتنفيذ هذه البرامج والمشروعات المتعلقة بالقطاع الزراعي بما يتناسب مع مخرجات الملتقى الواردة في تقاريره النهائية، والوثيقة الوطنية المقترحة في البند السابق.

3-   تطوير مصفوفات تنفيذية مادية وزمنية بالتعاون مع الجهات المعنية والمنظمات العربية والدولية المعنية للاستفادة من التجارب الدولية في هذا الشأن.

4-   دعوة الجهات التي يتكامل عملها مع وزارة الزراعة فيما يخص القطاع الزراعي من أجل تطوير مصفوفة برامج مادية وزمنية مقابلة، تبين الأدوار والتزامات كل منها في هذا الشأن.

5-   توفير الاعتمادات المالية والدعم اللوجستي المناسب لكل البرامج المقرة في التقرير الرئيسي والتقارير الفرعية كي تكون هذه البرامج قابلة للتنفيذ، وذلك وفق برنامج زمني ومادي يتضمن أولويات البرامج في المدى القصير ومراحل برامج المدى الطويل.

6-   التنسيق والتكامل والتعاون مع (الجامعات ومراكز البحوث والدراسات المحلية والعربية والدولية) لبناء مصفوفة مؤشرات المتابعة والتقييم والأثر التي تحتاج إلى قياس وتحديث البيانات المتعلقة بها بشكل دوري، والبحث المستمر في أفضل السبل لتوفير مناخ وبيئة تمكينية لهذه البرامج.

7-   التشاركية والحشد والمناصرة من خلال تصميم أدوات وآليات مناسبة لنقل الأهداف والسياسات التي تم إقرارها ضمن البرامج إلى الجهات المعنية والمشاركة في التنفيذ من المستوى الكلي إلى المستوى المحلي، وسيكون هناك أهمية كبيرة للتشاركية في هذا السياق، من خلال التعاون والتنسيق مع التنظيم الفلاحي أولاً (الاتحاد العام للفلاحين)، واللجنة الزراعية في مجلس الشعب والوزارات المعنية، والتنظيمات النقابية الأخرى (نقابات المهندسين الزراعيين ونقابة الأطباء البيطريين وغيرها)، واتحاد غرف الزراعة، ومنظمات المجتمع الأهلي والمنظمات الدولية، والوحدات الإدارية على المستوى المحلي.

8-   تنفيذ أنشطة المتابعة والتقييم عبر قياس المؤشرات المعتمدة بشكل دوري، والتي من خلالها سيتم قياس التقدم المحرز نحو تحقيق الأهداف على مستوى كل برنامج ومشروع ، عبر تقارير دورية بتواتر مناسب.

السؤال السابع : ما هي البرامج الأولية المقترحة في التقارير الناتجة عن أعمال الملتقى لو تكرمتم ؟

الجواب : البرامج الأولية المقترحة في التقارير الناتجة عن أعمال الملتقى هي كما يلي :

أولاً: في مجال السياسات الزراعية:

1-   برنامج التكيف مع التغيرات المناخية المستقبلية

2-   برنامج تطوير استعمالات الأراضي

3-   برنامج تحسين كفاءة وإدارة الموارد المائية

4-   برنامج الإدارة المستدامة للموارد الحراجية

5-   برنامج تنمية وتطوير البادية والمراعي

6-   برنامج تنظيم سوق العمل الزراعي ورفع كفاءة العمل الزراعي

7-   برنامج دعم التعليم المهني الزراعي

8-   برنامج تحسين أثر وفعالية التدريب والتأهيل الزراعي

9-   برنامج تعظيم أثر وفعالية البحث العلمي الزراعي

10- برنامج تمكين الإرشاد الزراعي

11- برنامج تحسين كفاءة الإنفاق الاستثماري

12- برنامج إعادة هيكلة وتوجيه الدعم الزراعي

13- برنامج تطوير إنتاج الرقم الإحصائي الزراعي

14- برنامج إعادة هيكلة التمويل الزراعي

15- برنامج تحسين فعالية سياسات التسعير الزراعي

16- برنامج إعادة هيكلة التسويق الزراعي والزراعة التعاقدية

17- مقترحات تطوير الحركة التعاونية الزراعية

ثانياً: في مجال الإنتاج النباتي:

18- مشروع إعادة تصنيف المحاصيل الاستراتيجية

19- مشروع إقامة وحدات للآليات الزراعية

20- برنامج إنتاج بذار الشوندر السكري محلياً

21- مشروع إنتاج بذار البطاطا بزراعة الأنسجة

22- مشروع انتاج بذار الخضار العادي والهجين محلياً

23- مشروع تقليص الفجوة الإنتاجية في وحدة المساحة من القمح بين مراكز البحوث الزراعية وحقول الفلاحين

24- برنامج استنباط أصناف مبكرة بالنضج من القطن ومتحمل للإجهادات المائية وعالية الإنتاج

25- برنامج تطوير قطاع المحاصيل العلفية

26- مشروع الإدارة المتكاملة لشجرة التفاح وفق أسس الزراعة البيئية

27- مشروع تطوير زراعة الفستق الحلبي

28- مشروع تطوير زراعة وإنتاج الزيتون وزيت الزيتون

29- إحداث مجلس الزيتون وزيت الزيتون السوري

30- إحداث معهد أبحاث الزيتون

31- مشروع تطوير زراعة وإنتاج وتسويق الحمضيات

32- مشروع النهوض بزراعة النخيل

33- برنامج تطوير تربية النحل ودودة الحرير (الحشرات الاقتصادية)

34- مشروع تحسين فعالية خدمات وقاية النبات والمكافحة المتكاملة

35- مشروع التطوير الإداري والفني لمنظومة إنتاج الحبوب (قمح – شعير – ذرة صفراء)

36- مشروع استثمار زراعة الخضار في سهل الغاب وسهل عكار

37- مشروع نشر الإنتاج الزراعي العضوي

38- مشروع نشر تقنية الزراعة الحافظة للتكيف مع الجفاف

39- برنامج استنباط أصناف قطن مبكرة بالنضج ومتحمل للإجهادات المائية وعالية الإنتاج

40- مشروع إحداث معهد بحوث المحاصيل السكرية

41- برنامج تطوير زراعة المحاصيل العلفية

ثالثاً: في مجال الإنتاج الحيواني:

42- برنامج الاستفادة من المخلفات الزراعية وتحسين قيمتها الغذائية

43- برنامج إكثار كباش العواس باستخدام تقنية التلقيح الاصطناعي

44- برنامج إنشاء اتحاد نوعي لقطاع الدواجن

45- برنامج إنشاء معامل متخصصة بصناعة الأعلاف السمكية

46- برنامج زيادة أعداد الجاموس باستخدام تقنية التلقيح الاصطناعي

47- برنامج إنشاء شركة مساهمة متكاملة لقطاع الدواجن من الإنتاج إلى التسويق

48- برنامج إنشاء معامل أدوية بيطرية خاصة بالأسماك

49- برنامج ربط بحوث الثروة الحيوانية بالاحتياجات الحقلية الفعلية

50- برنامج إنشاء شبكة مربي أغنام العواس

51- برنامج إنشاء شبكة مربي الماعز الشامي

52- برنامج إنشاء شبكة مربي الإبل

53- برنامج إنشاء صالات بيع أسماك وفق المعايير العالمية

54- برنامج إنشاء مفرخ صناعي لإنتاج إصبعيات الأسماك البحرية

55- برنامج تطبيق تقانات التناسل الحديثة للخيول

ثالثاً: في مجال الموارد الطبيعية:

56- برنامج للإدارة المستدامة للموارد المائية والأرضية في سهل الغاب

57- برنامج مواجهة التغيرات المناخية وأثر الجفاف على الزراعة في منطقة السلمية

58- برنامج الإدارة المستدامة للموارد المائية في البادية

59- برنامج إدارة المساقط المائية

60- برنامج إدارة الري على مستوى الحقل

61- برنامج تفعيل جمعيات مستخدمي المياه

62- البرنامج التدريبي للمرشدين المائيين

63- مشروع خارطة استعمالات الأراضي المثلى وتصويب ميزان استعمالات الأراضي

64- مشروع استكمال وتحديث خارطة تصنيف الأراضي

65- برنامج نشر الزراعة الحافظة في سورية

66- مشروع تنمية وديمومة الموارد الرعوية وتطوير الثروة الحيوانية في للبادية السورية

67- مشروع إعادة تأهيل مصادر المياه في البادية

68- مشروع تحسين إدارة المحميات الحراجية

69- مشروع تحسين إدارة المحميات الرعوية

70- برنامج إدارة الغابة بعد وقوع الحريق وكيفية إعادة تأهيلها مع إعطاء أهمية كبيرة للحيوانات البرية

71- برنامج الحد من تدهور الأراضي

72- برنامج مكافحة التصحر والأحزمة الخضراء

رابعاً: في مجال الاقتصاد الزراعي والتنافسية:

73- برنامج الزراعة التعاقدية

74- برنامج التربية التعاقدية

75- برنامج الاعتمادية

76- برنامج التعاونيات المتكاملة

77- برنامج التطوير الهيكلي لأسواق الهال

78- برنامج البورصة الزراعية السلعية

79- برنامج إتاحة المعلومات ونظم المعلومات التسويقية

80- برنامج تطوير ممارسات التسويق الزراعي

81- برنامج تطوير التصنيع للمنتجات النباتية والحيوانية

82- برنامج زيادة التنافسية الدولية وتطوير التصدير

83- برامج توجيه الدعم نحو أسعار الشراء للمحاصيل وتحرير سوق المدخلات تدريجياً

84- برنامج تنظيم أسواق الدواجن

85- برنامج الإنتاج النظيف والزراعة العضوية

86- برنامج مراقبة الجودة والممارسات الزراعية الجيدة

87- مشروع المنافذ التسويقية التعاونية لبيض المائدة

88- برنامج تنظيم القطاع التقليدي (الورشات التقليدية) لتسويق وتصنيع الحليب

89- برنامج الربط القطاعي الإلكتروني بين وزارة الزراعة والصناعة

90- برنامج الحفاظ على هوية المنتج السوري (مراقبة جودة المنتجات)

91- برنامج تنظيم أسواق اللحوم الحمراء

خامساً: في مجال التنمية الريفية:

92- برنامج التنظيم المؤسسي للتنمية الريفية:

–    مشروع إحداث الهيئة العامة للتنمية الريفية

–    مشروع إحداث المرصد الوطني للتنمية الريفية

–    مشروع قياس التحضر في المجتمعات السورية

–    البرنامج الوطني التشاركي لتمويل التنمية الريفية

–    برنامج تعزيز الإدارة المحلية للتنمية الريفية

93- برنامج التمكين الاقتصادي وسبل العيش:

–    البرنامج الاستهدافي لتحسين البنية التحتية

–    برنامج تحسين الخصائص النوعية و المهارية لسكان الريف السوري

–    برنامج إصلاح وتكامل شبكات الأمان الاجتماعي في الريف السوري

–    برامج التمويل الصغير والصناديق الدوارة

94- برنامج تحسين سبل التمويل في الريف السوري:

–    برنامج تطوير البيئة التشريعية والتنظيمية للتمويل الأصغر الريفي

–    برنامج نظام المعلومات والخارطة الوطنية للتمويل الأصغر الريفي

–    برنامج النظام الوطني لسلاسل القيمة لمنتجات المشاريع الريفية الصغيرة

–    برنامج الشمول المالي الريفي

–    برنامج إحداث مؤسسات التمويل الريفي الصغير وفق القانون 8 لعام 2021

–    برنامج بناء القدرات والتمكين الريفي

95- برنامج تطوير الزراعات الأسرية:

–    مشروع نشر ثقافة الزراعة الأسرية

–    برنامج التصنيع الغذائي المنزلي للنساء الريفيات

–    برنامج الصناعات التقليدية والحرفية

–    برنامج تسويق المنتجات الريفية

96- مشروع المنصة الإلكترونية لتقديم خدمات الإرشاد وتبادل البيانات وآليات تطوير المنتجات الريفية وخدماتها المالية واللوجستية والفنية.

  • شكرا لكم الدكتور المهندس فايز المقداد معاون وزير الزراعة لاستقبالكم اللطيف و لكل المعلومات التي حصلنا عليها
  • شكرا لاهتمامكم بتسليط الضوء على عملنا و أجدد تحيتي لكم و لإدارتكم و للشعب التشيكي الصديق

Related posts