Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: s Találem Qal´ačím o syrských potravinách a jejich přítomnosti na zahraničních trzích

Rozhovor: s Találem Qal´ačím o syrských potravinách a jejich přítomnosti na zahraničních trzích

Navzdory sabotážím proti továrnám v Sýrii se provoz potravinového průmyslu nezastavil a syrské trhy neztratily žádný ze svých produktů. O významu tohoto odvětví a jeho úloze ve válce a rekonstrukci Sýrie nám poreferoval Talál Qal´ačí, majitel společnosti Bin Haseeb, specializující se na balení kávy a teplých nápojů:

Řeknete nám na úvod něco o svých projektech v potravinářství?

Naše firma zabývající se balením potravin je pionýrem v oboru kávy a horkých nápojů. Její založení se datuje zhruba do 70. let, přičemž v dané době nebyla v daném oboru konkurence. Na trhu jsme byli schopni vytrvat i v době, kdy se objevily desítky podobně zaměřených firem. Tvrdou prací jsme posílili náš podíl nejen na vnitrosyrském, ale následně i na zahraničním trhu.

V současné době pracujeme na rozšíření našich aktivit v potravinářství spouštěním nových výrobních linek – jako například nedávno spuštěním zbrusu nové stáčecí linky. Dokončili jsme výstavbu jedné z největších konzerváren na Blízkém Východě, plánujeme zřízení závodu na výrobu sýra v oblasti al-Gháb. Projekty týkající se chovu hospodářských zvířat zase nalézají oporu ve vládní podpoře dovozu několika typů hospodářských zvířat (zejména krav) z Holandska či dalších evropských, tedy i českých a polských farem.

Uskutečnili jsme studii hygienické nezávadnosti potravin k eliminaci hormonálních složek v živočišném produktu (zejména u kuřat) či k prevenci onemocnění. Právě proto jsem se postavil například proti myšlence dovozu zmrazeného masa, což dále opět pomůže zabránit šíření chorob typických pro mražené potraviny, podobně jako rozšíření závadných a zdraví škodlivých průmyslových potravin.

Během krize prokázalo syrské potravinářství svou odolnost. Jak se tomuto odvětví podařilo pokračovat ve své práci i navzdory sankcím?

Syrský průmyslník skutečně prokázal tváří v tvář válce svou sílu, a to i přes to, že nám všem sankce nejednou zabránily ve vývozu a dovozu z a do několika zemí. Našli jsme ale jiná odbytiště či zdrojové země než ty, které na Sýrii hospodářské sankce uvalily, čímže jsme – díky spolupráci s partnery z těchto zemí – dané sankce překonali. Vedle toho ovšem stále čelíme například nedostatku pracovních sil a výrobních kapacit, což výrazně ovlivňuje produktivitu syrských továren.

Pokud jde o vývoz – je syrský produkt stále žádaný na zahraničních trzích?

Začali jsme exportovat do téměř 110 zemí arabského i nearabského světa. To potvrzuje, že syrský výrobek svou atraktivitu na zahraničních trzích obhájil. Stále vyvážíme naše potraviny a textilní výrobky do zemí, které na nás uvalily sankce, tedy i včetně Saúdské Arábie a Spojených států. To jen svědčí o kvalitě syrského zemědělství a zemědělských produktů jako jsou pšenice, rajčata, bavlna, olivy, olivový olej, citrusy či ovoce obecně. Po těchto výstupech je ze zahraničí stále velká poptávka.

Existují zahraniční společnosti, které začaly pracovat v potravinářském průmyslu?

V tomto sektoru v Sýrii nejsou žádné zahraniční společnosti, a dokonce ani partneři syrských společností. Syrské výrobky se staly sebevědomou a plnohodnotnou konkurencí výrobkům, které k nám byly dříve dováženy ze sousedních zemí jako například z Turecka.

Registrujete nějaký pokrok založený na smlouvách uzavřených během Mezinárodního veletrhu v Damašku?

V minulosti jsme se veletrhu neúčastnili, nicméně v loňském a letošním roce zde byla určitá nutnost „potvrdit“ to, že syrské výrobky ve všech odvětvích – nejen potravinářství, ale i textilnictví a strojírenství – mají stále své místo. Výstava zaznamenala pozoruhodnou účast zahraničních firem a firem. Jednali jsme s delegacemi ze Švédska, Holandska, Iráku, Jordánska. Například se Švédy jsme podepsali smlouvu na 10 kontejnerů dodávek pro jednu tamní firmu, jíž budeme potraviny expedovat před koncem tohoto roku. S návratem pořádku a bezpečnosti do Sýrie přijde na řadu rozvoj exportu domácích výrobků na řadu dalších arabských a zahraničních trhů.

Účastníte se mezinárodních výstav potravinářských výrobků?

Ano, jsou zde syrské potravinářské společnosti s trvalou účastí na veletrhu Gulf Food v Dubaji, Anuga v Německu a Sial v Paříži. Všechno toto jsou dobré příležitosti jak představit syrské potraviny celému světu.

Jaké rady či doporučení byste ve vztahu k příležitostem na syrském trhu dal zahraničním společnostem obecně a českým konkrétně?

Radím zahraničním společnostem, aby přišly do Sýrie a začaly vlastní podnikatelské projekty – jak proto, že jsou zde potřeba, tak pro současný stav a příležitosti, které nyní Sýrie nabízí. Apeluji proto na české společnosti, aby navštívily Sýrii, nastudovaly místní trh i jeho možnosti a samy se přesvědčily o tom, že proces obnovy Sýrie nabízí pozitiva a přínos pro obě zúčastněné strany – jak tu syrskou, tak tu českou.

مقابلة : مع الصناعي طلال قلعه جي / المنتج الغذائي السوري

قلعه جي ” ما زلنا نصدر المنتجات الغذائية السورية للدول التي فرضت عقوباتها علينا ” في قائمتها السعودية وواشنطن.

رغم التخريب الذي تعرضت له المصانع في سورية استمر القطاع الغذائي بالعمل ولم تفقد الأسواق السورية منتجاً من منتجاتها. عن أهمية هذا القطاع ودوره بالحرب وإعادة إعمار سورية التقى موقع Rebuildsyria.cz   الصناعي طلال قلعه جي صاحب شركة بن حسيب المتخصصة بتعبئة المواد الغذائية “البن والمشروبات الساخنة ” وأجرى معه اللقاء التالي:

بداية حدثنا عن مشاريعكم في القطاع الغذائي؟

باعتبار أنه لدينا شركة متخصصة بتعبئة المواد الغذائية وهي شركة حسيب، التي تشكل علامة فارقة في سوق البن والمشروبات الساخنة. على مستوى سورية في هذا المجال ليس لتاريخ تأسيسها الذي يعود إلى نحو 70 عاما والتي استطاعت الثبات في سوق فيه عشرات العلامات التجارية في مجال تخصصها للعمل الجاد والمستمر من قبل القائمين عليها في ترسيخ الاسم ليس على المستوى الداخلي فحسب بل حتى على المستوى الخارجي.

نسعى حالياً للتوسع في عملنا بالقطاع الغذائي المختص بتعبئة المواد الغذائية لافتتاح خطوط انتاج جديدة مثل خطوط تعبئة مادة ” المتة” كما نجهز لإنشاء مصنع كبير في قطاع الكونسروة على مستوى الشرق الأوسط إضافة لإنشاء معمل أجبان وألبان في منطقة الغاب لقربها على المراعي خاصة وأن هناك توجه للتوسع بالمشاريع المتعلقة بتربية المواشي وهناك توجه حكومي لاستيراد عدد من رؤوس المواشي والأبقار من شركات هولندية وأوروبية وبولندية وتشيكية.

كذلك أعد دراسة لتنفيذ مشروع متعلق بالصحة الغذائية بحيث يكون المنتج الحيواني بعيد كل البعد عن الهرمونات خاصة ” الدجاج” لتفادي الأمراض الصحية ولهذا السبب اعترضت على فكرة استيراد ” اللحوم المجمدة” تفادياً لانتشار الأمراض المتعلقة بالأغذية المجمدة والأغذية الصناعية المضرة بالاستهلاك البشري.

خلال الأزمة أثبت القطاع الغذائي في سورية صموده خلال الحرب كيف نجح هذا القطاع في استمرار عمله رغم العقوبات التي فرضت على سورية؟

أثبت الصناعي السوري قوته بوجه الحرب التي تعرضت لها سورية، رغم العقوبات التي منعتنا من التصدير والاستيراد من دول عدة لكن تمكنا من إيجاد طرق أخرى بعيدة عن الدول التي فرضت على سورية عقوبات اقتصادية وتجاوزنا الأمر عبر التعاون مع شركاء من دول أخرى، لكن واجهتنا صعوبة بالتحويل المالي المصرفي المتعلق بالدولار، إضافة لذلك هناك نقص بالعمالة واليد المنتجة وهذا أمر يؤثر بشكل كبير على إنتاجية المعامل السورية.

فيما يخص قطاع التصدير هل زال المنتج السوري مرغوب بالأسواق الخارجية؟

نهضت الصناعة السورية خلال السنتين الماضيتين نهضة قوية وبدأت المعامل تعود للعمل وبدأنا بالتصدير لدول عربية وأجنبية بما يقارب 110 دول وهذا أمر يؤكد أن المنتج السوري أثبت حضوره بالأسواق الخارجية ومازلنا نصدر منتجاتنا الغذائية والنسيجية للدول التي فرضت علينا عقوبات من ضمنها السعودية وأمريكا، خاصة المنتجات المتعلقة بالكونسروة الناجمة عن الزراعات السورية وذلك لجودة المنتجات الزراعية ” قمح-بندورة-قطن – زيتون-زيت الزيتون-الحمضيات – الفواكه ” هذه المنتجات عليها طلب كبير من قبل الدول الخارجية.

هل هناك شركات أجنبية بدأت تعمل بقطاع الصناعة الغذائية؟

لا يوجد شركات أجنبية عملت في سورية بهذا القطاع ولا حتى على هيئة شركاء للشركات السورية، وأصبحت المنتجات السورية منافسة للمنتجات التي كان يتم استيرادها من دول الجوار مثل تركيا.

هل بدأتم بقطاف ثمار العقود والاتفاقيات التي وقعت خلال معرض دمشق الدولي؟

بالسابق لم يكن لدينا مشاركات في معرض دمشق الدولي لكن العام الماضي والعام الحالي كان هناك تحدي لإثبات وجود المنتج السوري بكافة القطاعات الصناعية الغذائية والنسيجية والهندسية، وشهد المعرض اقبال مميز من الدول والشركات الأجنبية، حيث استقطبنا وفود من السويد وهولندا والعراق والأردن وليبيا ومصر والهند والكويت، ما يعادل 1000 زائر أجنبي وعربي على نفقة غرفة الصناعة واتحاد المصدرين السوري، بالنسبة لي وقعت عقود مع السويد بحدود 10 حاويات لشركة سويدية واحدة لتسليمهم منتجات غذائية سورية قبل نهاية العام الحالي و نتيجة عودة الأمن والأمان لسورية تم توقيع عقود لتصدير المنتجات السورية لعدد من الأسواق العربية والأجنبية.

هل لديكم مشاركات بالمعارض الغذائية العالمية؟

نعم هناك شركات سورية غذائية لديها مشاركات دائمة بمعرض غولف فود الغذائي الذي يقام بدبي، ومعرض أنوغا بألمانيا ومعرض سيال بباريس وهي فرصة لتعريف دول العالم بالمنتجات السورية الغذائية واستمرت هذه المشاركات رغم الحرب.

ماذا توجه نصيحة للشركات الأجنبية بشكل عام والتشيكية بشكل خاص؟

أنصح الشركات الأجنبية بالقدوم إلى سورية والبدء الفعلي لافتتاح أعمال فيها خاصة وأن بيئة العمل في سورية متنوعة وشاملة وهناك حاجة كبيرة لوجود شركاء أجانب وأدعو الشركات التشيكية لزيارة سورية والتعرف على المنتجات السورية والمساهمة بإعادة إعمار سورية بشكل يحقق المنقعة الاقتصادية للبلدين.

Related posts