Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Júnus an-Násir: Rouška náboženství a koloniální politika v muslimských zemích

Júnus an-Násir: Rouška náboženství a koloniální politika v muslimských zemích

Tváří v tvář problémům současného světa je nutné, abychom se shodli, že veškeré naše rozepře jsou politického, nikoliv náboženského charakteru, a pokud se nám podaří dospět ke shodě, půjde o shodu politickou, nikoliv náboženskou.

Od chvíle prvního Božího zjevení, po němž začal muž z kmene Qurajš, Muhammad ibn Abdulláh – nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír – přinášet lidem náboženské poselství islámu, uplynulo více než čtrnáct set let. Poté, kdy Prorok emigroval z Mekky do Jathribu, bylo zaznamenáno jeho milosrdenství vůči židovským sousedům i skutečnost, že pojal za ženu Marii Koptskou a ponechal jí její křesťanskou víru. Jakmile však Muhammad předal poselství islámu a odebral se ke svému Pánu, objevily se první zárodky politického, nikoliv náboženského sporu o to, kdo povede islámský stát, jenž Prorok založil a jehož hranice se záhy velmi rozšířily. Každý z Muhammadových společníků si nárokoval právo na chalífát, shromáždili se tedy v přístřešku kmene Sáʽida, aby se dohadovali o novém vůdci sotva náš Prorok ukončil svoji pozemskou misi. Výsledkem jejich sporu bylo to, co vešlo do dějin jako al-chiláfa ar-rášida, první z chalífátů, v jehož čele se vystřídali čtyři chalífové známí jako ar-rášidún neboli „správně vedení“. Poté přešel chalífát na Umajjovce Muʽáwíju ibn Abí Sufjána, aby započala umajjovská éra, během níž předávali otcové vládu synům, islámský stát ukládal tvrdé daně a pronásledoval své odpůrce. V této době se již objevilo ostré politické rozdělení mezi těmi, kteří nárokovali vedení chalífátu pro potomky Prorokovi, a Umajjovci, kteří islámskému státu reálně vládli. Mnozí moudří muži začali vyzývat k návratu k „Muhammadově islámu“, ale co si pod tím vlastně představit? Islám se rozdělil do pěti hlavních směrů, z nichž čtyři – málikovský, hanafíjský, šáfiʽíovský a hanbalovský – se staly oficiálně uznávanou ortodoxií, zatímco pátý – džaʽfarovský – se stal sporným. Tento spor trvá do dnešních dnů, přestože Univerzita al-Azhar schválila, že je přípustné k tomuto směru náležet.

Ale jádro sporu neleží v tom, co je nábožensky přípustné a co nikoliv, ale spíše v otázce systému vládnutí a správy státu. Mnozí z těch, kteří zachovali věrnost Prorokově rodu, zemřeli rukou Umajjovců, ať již mečem, jako imám Husajn ibn Alí a jeho společníci u Karbalá, či jedem, jako Husajnův bratr Hasan. Když se však podařilo chalífát uchvátit Abbásovcům, napájeli Umajjovce ze stejného poháru smrti a mučení, jakým Umajjovci kropili přívržence Alího. Po pádu abbásovského chalífátu započala osmanská nadvláda na islámským světem, během níž po čtyři sta let osmanští sultáni-chalífové loupili bohatství, kradli schopnosti a podrobovali si Araby v ničivých válkách.

Stále je řeč o politice, když osmanské říši zasadili jednu ze smrtících ran svobodní Arabové ve velkém arabském povstání vedeném šarífem Husajnem, kterého po vypuzení Osmanů zradili Angličané, jakmile Balfour slíbil Židům, že pro ně v Palestině zřídí stát a Sykes se dohodl s Picotem na rozdělení jediného arabského těla do sfér vlivu.

Západní kolonizátor vstoupil do vyčerpaného islámského světa trpícího chudobou a hladem, začal drancovat jeho zdroje a po celá desetiletí jej dále vyčerpávat, takže se objevilo volání po nezávislosti a organizování odporu s cílem západního kolonizátora vyhnat. Vznikla národní hnutí od Atlantského oceánu až po Záliv. Kolonizátor, který byl nucen ustoupit, však zanechal vlády, které se řídily jeho zájmy a vykořisťování tak neustalo. Vlády Zálivu dodnes pokračují v drancování bohatství, kterým zásobí továrny na zbraně, jimiž je arabský člověk zabíjen, ať již je kdekoliv.

Bože, jaký je vztah mezi politikou a náboženstvím a jsou snad naše dnešní spory náboženské, nikoliv politické??

Rád bych sdělil svým bratrům, že zneužívání roušky náboženství není ničím jiným, než prostředkem k vyvolávání nejnižších pudů a ospravedlňování zabíjení. Je to nástroj, jímž se navzájem zabíjíme, aby zloději dál drancovali náš majetek a vysávali naši krev. Jednoduše nechtějí, abychom se shodli a sjednotili, protože dobře vědí, že potom by nás nemohli dále okrádat, kdybychom jim čelili jako jeden muž.

Dnes, po stovkách let rozdělování, rozhánění, smrti a plundrování všeho, co je arabské, k nám vtrhla další vlna nových kolonizátorů, aby pokračovala ve vykořisťování našich schopností a našich zdrojů. Mají strach z naší dohody a jednoty, a jejich zbraní je také náboženství. Využívají tuto smrtící a účinnou zbraň k podněcování zášti mezi oběma křídly islámu (sunnity a šíity), překrucují Muhammadovo tolerantní poselství a spojují s ním libovolná obvinění z násilí, terorismu, útlaku národů a etnik žijících na arabské půdě. Vše hoří ohněm nenávisti, ale pro ně je vzduch čistý. Za možnost loupit a krást dodávají Arabům nejrůznější smrtící zbraně, aby se navzájem zabíjeli, a brání ve všem, co by je mohlo pozvednout. Brání nám v získávání technologií a vědy, protože jsme podle nich barbary, kteří si nezaslouží bohatství, jež máme v rukou. Musíme zemřít nebo zůstat slabí, aby mohli dál naše bohatství drancovat. Jejich nástroje jsou dobře známé, mají své přisluhovače na místě, exkomunikační fatwy jsou připraveny a manipulovatelný dav existuje kvůli nevědomosti, která nám byla vnucena.

Znovu se na vás obracím, sunnité a šíité, jsou snad naše dnešní spory náboženské, nikoliv politické??

Pokud je spor náboženský, proč se neřídíme výzvou a nařízením Posla Božího – nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír – s moudrostí a dobrotou vést dialog, nikoliv mečem odřezávat krky? Pokud je spor náboženský, co bylo příčinou krvavé dekády v Alžírsku, kde všichni následují jednu a tu samou málikovskou školu??

Jestliže jsou naše spory politické, proč se všichni nesejdeme u volebních uren? Proč neodložíme zbraně a nediskutujeme, abychom našli společnou řeč??

Co má společného náboženství s revolucemi tzv. arabského jara, které se rozšířily od Tuniska přes Egypt po Jemen a Sýrii, dnes zachvacují Irák a příště skončí neznámo kde?

Proč jsou naše sociální revoluce naplněny náboženskými a sektářskými motivy od hesel typu „sunnitská krev je jedna“ po nájezdy, zajatce a rajské panny? Proč nás vracejí v čase a odvolávají na válečníky z raně islámských i předislámských časů? Proč oživují záště z dávné minulosti a vrhají je do jednadvacátého století?

Na tyto otázky budeme možná schopni odpovědět všichni. Cílem je, abychom se vzájemně vyhlazovali, ničili se, zapomenuli na budoucnost a na stovky let se vrátili do spárů přímého kolonialismu. Chytré americké zbraně zabíjejí sunnity a šíity bez rozdílu a bez rozdílu zabíjejí naše děti. Prodávají nám tyto zbraně, vykrádají naše bohatství a sledují nás, jak se zabíjíme, jako bychom byli v římském amfiteátru. Jsme pro ně pokusnými králíky a studují naše chování, jako bychom byli objektem výzkumu na semináři o stádiích vývoje lidstva na některé z amerických univerzit.

Závěrem však mohu říct jediné: dělejte, jak chcete, nájezdníci, ale Sýrie a její rozumně uvažující lidé – sunnité a šíité, Kurdové a Arabové, muslimové a křesťané –  jsou rozhodnuti stát vně vašeho krvavého římského divadla. Rozhodli jsme se skoncovat s tím, co plánujete a chystáte. Sýrie zůstane zachována pro svůj lid. Usekneme ruku, která se natahuje, aby manipulovala s naší bezpečností a stabilitou a kradla naše schopnosti a zdroje. Syřané zůstanou bratry, kostel se obejme s mešitou, Kurd se obejme s Arabem a levantský jasmín nepřestane vonět do celého světa.

ستائر الدين لتنفيذ سياسات المستعمرين في بلد المسلمين

دمشق –  يونس أحمد الناصر

لنتفق جميعا على أن خلافنا على مساحة العالم هو خلافاً سياسياً و ليس دينياً , و إن اتفاقنا إن حدث سيكون سياسياً و ليس دينياً

 فالرسالة الإسلامية الدينية جاء بها رجل من قريش هو محمد بن عبدالله (ص)  , قبل ما يزيد عن ألف و أربعمائة عام وهي التقويم لهجرة النبي من مكة إلى يثرب و يذكر بأنه عاش جاراً رحيما بجاره اليهودي , و تزوج من مارية القبطية (المسيحية) و أبقاها على دينها  و مع رحيله إلى جوار ربه بعد أن أبلغ رسالته , بدأت أولى بذور الخلاف السياسي – و ليس الديني – على من سيقود الدولة الإسلامية التي أسسها محمد(ص)  و انتشرت حدودها بعيدا , و كل من أصحابه دفع بأحقيته بالخلافة , و اجتمعوا في سقيفة بني ساعدة و نبينا (ص)  كان لا زال بين ظهرانيهم يتنازعون الملك , و اتفقوا فيما بينهم على الخلافة الراشدية التي نعرفها , و  تدوال عليها أربعة خلفاء  عرفوا  بالراشدين ,  مضت بعدها الخلافة إلى معاوية بن أبي سفيان الأموي  ,  ليبدأ العهد الأموي,  ينقلها الأب إلى الابن و هكذا دواليك ,  يجنون خراج( واردات الدولة )  الدولة الإسلامية و يلاحقون المعارضين لهم ,  و قد بدأ  واضحا في هذه الفترة انقسام سياسي حاد بين من يدعون إلى أحقية آل البيت بالخلافة و الأمويين الحكام الفعليين للدولة الإسلامية ,  و دعى الكثيرون من العقلاء إلى الاحتكام إلى الإسلام المحمدي,  و لكن أي إسلام يمكن العودة إليه ؟؟ و قد أصبح إسلاما بخمسة مذهب تم الاعتراف رسميا بأربعة منها وهي(  المالكي و الحنفي و الشافعي و الحنبلي)  و المذهب الذي اختلفوا عليه هو المذهب الجعفري , و لا زال الخلاف حتى يومنا هذا رغم إقرار الجامع الأزهر بجواز التعبد على هذا المذهب.

و ما يعنينا هنا ليس جواز التعبد من عدمه إنما نظام الحكم و إدارة الدولة , فقضى ( مات ) الكثيرون من الذين بايعوا آل البيت على أيدي  الأمويين,  بالسيف كالإمام الحسين بن علي أو  بالسم كأخيه الحسن و ملاحقة الباقين في مسيرات الموت الكربلائية,  حتى استطاع العباسيين انتزاع الحكم من الأمويين ,  ليتداولوه بينهم و يسقوا الأمويين من نفس الكأس التي سقوا بها أنصار علياً موتاً و عذاباً وصولا إلى نهاية الدولة العباسية و آخر خلفائها أبناء هارون الرشيد ( أخوالهم العثمانيون) ,  الذين انقضوا على الحكم و بدأ الحكم العثماني للدولة الإسلامية تحت مسمى الخلافة و تداول عليها سلاطين العثمانيين ما يزيد على الأربعمائة من السنوات أثخنوا بها الدولة بالجراح , سرقة للمقدرات و نهبا للثروات و تسخيراً للعرب في حروب ليس لهم بها ناقة أو بعيراً .

وهنا لا زلنا نتكلم في السياسة , فمع أفول الدولة العثمانية على أيدي أحرار العرب في الثورة العربية الكبرى التي قادها الشريف حسين ,  و الذي غدر به الانكليز عند تمكنهم من طرد العثمانيين فكان وعد بلفور الانكليزي لليهود بإقامة دولة لهم في فلسطين و كانت اتفاقية سايكس بيكو لتقاسم النفوذ في الوطن العربي و تقسيم الجسد الواحد( أيادي سبأ )  .

دخل المستعمر الغربي إلى الدولة الإسلامية المنهكة و التي تعاني الفقر و الجوع و بدأوا نهباً لثرواتها و تبديداً لطاقاتها عشرات السنين , فظهرت دعوات الاستقلال و تنظيم الصفوف لطرد المستعمر الغربي  و نشأت الحركات الوطنية من المحيط  إلى الخليج ,  و لكن المستعمر الذي اضطر مرغماً على الانسحاب ,  ترك حكومات تحافظ على مصالحه و تستمر بنهب الثروات لحسابه تناقلت السلطة بين أفرادها (حكومات الخليج) ,  التي لا زالت حتى يومنا هذا تنهب الثروات و تغذي بها مصانع السلاح الذي يقتل به الإنسان العربي حيثما كان ..

 فبالله عليكم ما علاقة السياسة بالدين و هل خلافنا اليوم سياسياً أم دينياً ؟؟؟

فاستخدام ستار الدين يا أخوتي ما هو إلا وسيلة لإثارة الغرائز و تبريراً للقتل , إنه الأداة التي نقتل بها بعضنا بعضاً ,  كي يبقى اللصوص ينهبون خيراتنا و يمتصون دمائنا  , و ببساطة لا يريدون لنا أن نلتقي أو تتوحد كلمتنا  , لأنهم و ببساطة أيضاً لن يستطيعوا عند اجتماعنا سرقتنا , وهو ما  يفهمونه جيداً بأن اجتماعنا سيكون ضدهم بالدرجة الأولى .

اليوم و بعد مئات السنين من الفرقة و التشتت و الموت و النهب لكل ما هو عروبي ,  تجتاحنا موجة أخرى أطلقها المستعمرون الجدد لتشتيتنا و الاستمرار في نهب مقدراتنا و الخوف من اتفاقنا ووحدتنا و سلاحهم أيضاً هو الدين , هذا السلاح القاتل و الفعال بين جناحي الإسلام و أعني( السنة و الشيعة ) عبر تشويه الرسالة المحمدية السمحاء ,  و إلصاق ما طاب لهم من التهم لهذه الديانة بالعنف و الإرهاب و استهداف الأقليات و إثارة خوف القوميات و الاثنيات الأخرى التي تعيش على أرض العرب كي يحترق الجميع بنيران البغضاء و يصفو لهم الجو ,  للنهب و السرقة , يبيعون العرب كل صنوف الأسلحة القاتلة كي نقتل بعضنا بعضاً و يمنعون علينا كل ما من شأنه أن يرفع قدر العرب , يمنعون علينا امتلاك التقنية و العلم لأننا بنظرهم شعوب (همج ) لا نستحق  ما بأيدينا  من ثروات  , و يجب أن نموت أو نبقى ضعفاء ,  كي يستمروا بنهب ثرواتنا .

أدواتهم معروفة و أعوانهم موجودون و فتاوى التكفير جاهزة  و الغوغاء موجودون  بسبب الجهل المفروض علينا

السنة و الشيعة مجددا هل الخلاف دينيا أم سياسيا ؟؟؟

ان كان الخلاف دينيا فتعالوا لنحتكم إلى الحوار و الدعوة التي أمرنا بها رسول الله(ص)  ,  بالحكمة و الموعظة الحسنة و ليس بالسيف و جز الرقاب , و إن كان خلافا دينياً فما الداعي للعشرية السوداء في الجزائر و هم أبناء المذهب المالكي الواحد ؟؟؟؟

و إن كان خلافنا سياسيا  , فلنحتكم ككل شعوب الأرض إلى صناديق الاقتراع

و إن كان خلافنا سياسيا فلنضع السلاح جانبا و نتحاور للوصول إلى كلمة سواء

ما علاقة الدين بثورات ما يسمى زورا بـ ( الربيع العربي)  من تونس الى مصر و صولا الى اليمن و سوريا  و اليوم العراق و غدا لا نعرف على من تدور الدوائر ؟؟؟

و لماذا نرى شعارات ثوراتنا الاجتماعية كلها طائفية و دينية من شعار ” الدم السني واحد ”  وصولا إلى الغزوات و السبايا و الحوريات ؟؟؟

و لماذا  يعيدوننا آلاف السنين إلى الوراء ليصبح قادة الثورات القعقاع و المهلب و الشنفرى  , صحابة و غير صحابة ؟؟؟

و لماذا يعيدون بناء أحقاد التاريخ ؟  ليزجوا بها أبناء القرن الحادي و العشرون ؟؟

أسئلة ربما نستطيع الإجابة عليها جميعنا , فالهدف هو أن نفني بعضنا و نفتت قوتنا و ننسى مستقبلنا و نسقط مرة أخرى في براثن الاستعمار المباشر مئات السنين الأخرى

فالأسلحة الأمريكية الذكية ,  تقتلنا سنة و شيعة و تفتك بأطفالنا دون تمييز ,  يبيعوننا السلاح و ينهبون ثرواتنا و ينظرون إلينا كيف نقتل بعضنا في المسرح الروماني كحيوانات تجارب و يدرسون تصرفاتنا  , كأننا حلقة بحث في جامعة أمريكية عن مراحل تطور الشعوب .

و في الختام أقول : تصرفوا كما شئتم  أيها الأعراب و لكن سوريا بأهلها و عقلائها , سنتها و شيعتها ,  كردها  و عربها , مسلميها و مسيحييها ,  قررت أن تكون خارج مسرحكم الروماني الدامي ,  و قررت أن تنهي ما خططتم و رسمتم  , و ستبقى سورية لكل أهلها و سنقطع اليد التي تمتد للعبث بأمنها و استقرارها و سرقة مقدراتها , و سيبقى السوريون أخوة ,  الكنيسة تعانق المسجد و الكردي يعانق العربي ,  و سيبقى ياسمين الشام يضوع على العالم عطرا .

Related posts