Japonsko je hřbitovem ekonomických teorií. Sazby se nacházejí na mimořádně nízkých úrovních, vláda po celá desetiletí dosahuje obrovských rozpočtových deficitů. Neobjevují se ale žádné známky vyšší inflace i přesto, že ekonomové by v takové situaci vyšší růst cen většinou očekávali. Japonsko navíc už roky zkouší všemožné kroky a triky, aby dosáhlo reflace, ale nyní přichází kapitulace. Nově zveřejněná očekávání jeho zástupců totiž ukazují, že téměř nikdo nevěří v dosažení inflačního cíle ve výši 2 %, píše ekonom Noah Smith pro Bloomberg.
BoJ tak oficiálně hovoří o tom, že inflačního cíle bude dosaženo později, než se původně očekávalo. Působí to komicky, protože je jasné, že tento den D bude posouván dál a dál. Možná, že přijde nějaký vnější šok, který inflaci zvedne na 2 % a BoJ pak vyhlásí vítězství. Nicméně v tuto chvíli je evidentní, že banka nemá představu, jak by sama tohoto cíle měla dosáhnout. Pravděpodobně tak bude držet sazby u nuly, ale po desetiletích této politiky není důvod domnívat se, že najednou začne fungovat.
Podle některých ekonomů by mohly inflaci zvednout vyšší rozpočtové deficity. Jenže pohled do historie nabádá ke skepsi i v této oblasti. Japonské dluhy totiž dlouhodobě rostou a inflace nikde. Podobně japonská ekonomika drtí také představy o Phillipsově křivce. Ta popisuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností, jenže v Japonsku má zaměstnání v podstatě každý, kdo o něj stojí. Teoreticky by to mělo vést k vyšším mzdovým tlakům a nakonec i vyšší inflaci. Jenže k ničemu takovému v této zemi nedochází.
Japonsko tedy ukazuje, že ekonomové v podstatě nemají ani zdání, jak inflace vlastně funguje. Jde o záhadu, kterou se nedaří vyřešit. Možná bychom se měli hlavně ptát, zda je nízká inflace skutečně takovým zlem, za které bývá vydávána. V Japonsku se růst produktu a produktu na hlavu nachází dost nízko, ale to je do značné míry odrazem stárnoucí populace. Pohlédneme-li na růst produktu relativně k zaměstnaným, vývoj je povzbudivější. Jinak řečeno, země dokázala růst i bez inflace a dochází k velmi ojedinělé situaci: Dezinflačnímu boomu.
Růst bez inflace je v mnoha ohledech tou nejlepší možností. Cenová stabilita ulehčuje rozhodování firmám i domácnostem, snižuje nejistotu na trzích. Někteří ekonomové a zejména monetaristé tvrdí, že dezinflační boom v podstatě neexistuje, přestože by byl výhodný. Japonsko ale ukazuje, že to nemusí být pravda, přestože většinou se zaměřujeme jen na to, jak inflaci zvýšit.
Ekonomický růst v kombinaci s nízkými sazbami pak ulehčuje i dluhovou zátěž, která je v Japonsku enormní. Tato země se ale stále nalézá ve stavu, který se nazývá fiskální dominancí: Pokud mají být dluhy udržitelné, sazby musí ležet nízko. Centrální banka tak nemá svou politiku plně pod kontrolou. Nejde o žádnou katastrofu, ale ideální stav to není. Inflace by měla jeden hodně pozitivní dopad. Snížila by dluhovou zátěž.
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení – vše přehledně na jednom místě.
