Rozhovor: s Básilem Kwajfím (nejen) o dalším rozvoji Sýrie

Zatímco ekonomové stále živě diskutují o konkrétní podobě poválečné obnovy Sýrie, řada států i nadnárodních společností zkoumá možnosti, jak by se na obnově mohly podílet, a to ideálně k všestrannému prospěchu. Ve snaze získat další z kvalifikovaných pohledů na toto ožehavé a s velkým byznysem spjaté téma jsme oslovili s žádostí o rozhovor politického a ekonomického analytika inženýra Básila Kwajfího, jenž je nejen odborníkem, ale v prvé řadě též úspěšným podnikatelem s více než třicetiletou zkušeností v oblasti stavebního inženýrství.

Jak může ve fázi obnovy Sýrie těžit ze zkušeností a know-how svých odborníků, ať již žijících doma nebo v zahraničí? A jak přilákat, co nejvíce schopných emigrantů, aby se podíleli na obnově své vlasti?

Syrští odborníci, ať už doma nebo v zahraničí, tvoří páteř jakéhokoliv reálného procesu ekonomické obnovy a rozvoje. Již nyní můžeme pozorovat, že se do Sýrie začínají pomalu vracet kvalifikovaní lidé, ať už jde o investory, podnikatele nebo různé specialisty a intelektuály. Je třeba tento trend podporovat prostřednictvím vládních programů a s pomocí místních i mezinárodních organizací. Je nutné budovat platformy a prostor pro společné myšlení orientované na budoucnost a budování nové Sýrie, na kterém se bude každý podílet podle své kompetence a možností. Čelíme ale stále problémům, kvůli kterým řada lidí svůj návrat odkládá. Zejména jde o nedostatečnost základních služeb, ale také o byrokratické překážky, absenci jasné vize a celkovou nejistotu stran ekonomického a politického vývoje.

Jaké hlavní legislativní změny je dle Vašeho názoru nezbytné prosadit v zájmu podpory domácích i zahraničních investic a vůbec větší role soukromého sektoru v syrské ekonomice?

Příznivé legislativní prostředí je základním předpokladem pro přilákání domácích i zahraničních investorů. Jsem přesvědčen, že problémem nejsou sama o sobě vysoká rizika, ale celková nejednoznačnost a nestálost. Nejnaléhavěji musí být zjednodušeny administrativní postupy. Právo musí být jasné, transparentní, spravedlivé a účinně vymahatelné. Abychom dosáhli hmatatelných výsledků, musíme efektivněji bojovat proti korupci a protekcionismu.

Z jakých hlavních zdrojů bude podle Vás obnova financována? Jakou roli mohou sehrát coby dárci spřátelené země?

V současnosti se již Sýrie nespoléhá na nějaký výhradní zdroj financování. Zdroje je třeba kombinovat. Podle mého názoru bude pro zahájení skutečného procesu obnovy, který reálně rozhýbe ekonomiku a služby, potřeba 200 miliard dolarů. Abychom na takovou částku dosáhli, bude nezbytná mezinárodní dárcovská konference s konkrétním, časově jasně vymezeným, a především technicky proveditelným plánem a programem. Celkové potřebné náklady na obnovu mohou podle mě během pěti let dosáhnout 900 miliard dolarů. Lze očekávat, že se do věci vloží mezinárodní finanční instituce, se kterými aktuálně po desetiletích Sýrie napravuje vztahy. Světová banka poskytla nejprve grant ve výši 146 milionů dolarů na obnovu elektrické sítě a regionálního propojení s Jordánskem a Tureckem, po kterém následoval grant ve výši 20 milionů dolarů na posílení finanční správy a její transparentnosti. Probíhají jednání s Asijskou infrastrukturní investiční bankou (AIIB) ohledně financování infrastrukturních projektů, zatímco Mezinárodní měnový fond poskytuje rozsáhlou technickou podporu reformám, aby byly vytvořeny podmínky pro větší financování. Co se týče spřátelených zemí, klíčovou roli bezpochyby sehrají státy Zálivu. Dosavadní saúdskoarabské, emirátské a katarské investice do energetického a komunikačního sektoru přesáhly 28 miliard dolarů. Saúdská Arábie také oznámila založení fondu Elaf (Íláf) v hodnotě 2 miliard dolarů, přičemž již byly podepsány první smlouvy. Evropská unie vyčlenila 722 milionů dolarů na humanitární a rekonstrukční projekty do roku 2027. Vláda se při realizaci velkých projektů, zejména v oblasti infrastruktury a energetiky, do značné míry spoléhá na partnerství se soukromým sektorem. Ministerstvo financí hraje klíčovou roli při hodnocení konkrétních projektů s cílem omezit případné finanční závazky státu. Význam dárcovských zemí se nicméně neomezuje pouze na financování, ale týká se také poskytování technické expertízy, poskytování záruk investorům a pomoci s restrukturalizací minulých dluhů, což je nutný předpoklad pro otevření dveří mezinárodnímu financování v širším měřítku.

Které indikátory osobně považujete za klíčové pro hodnocení úspěšnosti snah o hospodářské oživení v nadcházejících letech?

Nad rámec celkových čísel máme kvalitativní a kvantitativní ukazatele, díky kterým poznáme, zda se jedná o skutečné oživení nebo o pouhou statistickou iluzi. O finanční stabilitě vypovídá především míra inflace a směnný kurz. Tyto dva indikátory lze označit za „teploměr“ ekonomiky. Hlavním úspěchem, jehož bylo zatím dosaženo, je pokles inflace na nižší dvouciferné hodnoty po letech hyperinflace a stabilizace kurzu syrské libry vůči cizím měnám. Zachování této stability je hlavním indikátorem úspěchu měnové politiky. Dalším významným ukazatelem bude přechod od humanitární pomoci ke skutečným investicím. Diskutovaná částka 28 miliard dolarů v investicích se musí promítnout do reálných projektů, jako je provoz továren, rozvoj přístavů, navazování partnerství v oblasti letectví. Memoranda o porozumění jsou skvělá, ale sama o sobě nic neznamenají. Co bych rád vypíchnul, je, že rozpočet v roce 2025 dosáhl mírného přebytku a ministerstvo financí upustilo od půjček, resp. tisknutí peněz od centrální banky pro financování svého deficitu. To znamená, že příjmy nenarostly díky inflaci, ale díky ekonomické aktivitě. Také postupný návrat lékařů, inženýrů a podnikatelů a otevření nových poboček centrální bankou jsou silnými, a opravdu vypovídajícími indikátory toho, že lidé a instituce začaly věřit v budoucnost země. O úspěchu budeme moct hovořit, pokud půjde o kontinuální a integrovaný proces. Reforma dotací uvolní rozpočtové zdroje pro financování lepších služeb a vyšších mezd. Stabilní fiskální a měnová politika přitáhne mezinárodní financování a investice ze zemí Zálivu. Příliv těchto investic oživí bankovní sektor a zafinancuje infrastrukturu. Obnovená infrastruktura a služby podpoří návrat kvalifikované pracovní síly a kvalifikované pracovní síly bude skutečnou garancí udržitelné obnovy. Je to komplexní proces.

Pokud se budeme bavit o evropských a zejména českých investorech, o které projekty by se měli zajímat?

Jak jsem řekl, náklady na rekonstrukci se odhadují v řádu vyšších stovek miliard dolarů. To vytváří obrovské příležitosti v řadě oblastí. Největší šance mají ti, kteří budou dostatečně odvážní a vstoupí brzy. Bodově bych vypíchnul nejdůležitější odvětví:

• Energetický a ropný sektor: Pro syrskou vládu jde o nejvyšší prioritu. Je potřeba vyřešit problém s nedostatkem elektřiny a udržet továrny v provozu. Mezi lákavé investiční příležitosti patří výstavba nových rafinérií či modernizace stávajících, jako například rafinerie v Homsu. Také dodávky plynových turbín pro elektrárny a rozvoj ropných a plynových polí. V této oblasti probíhají jednání o velkých projektech s mezinárodními společnostmi, ale i pro Čechy tu vidím jasnou příležitost. České firmy mají v Sýrii dlouhou historii, v 70. letech se podílely na výstavbě rafinerie právě v Homsu. V současnosti se jedná o její obnově a také o zajištění stabilních dodávek energie pro ni. Toto technické dědictví dává českým firmám konkurenční výhodu.
• Zemědělství a potravinářský průmysl: Sýrie disponuje úrodnou půdou a důležitými plodinami, jako je pšenice či bavlna. Vláda si klade za cíl obnovit pozici Sýrie coby producenta a exportéra. Poptávka je po zavádění moderních zemědělských projektů, pokročilých zavlažovacích systémech a zpracovatelském a balicím průmyslu pro export produktů, jako je olivový olej a bavlna. Nový investiční zákon přináší významné pobídky, jako je úplné osvobození od daní pro zdravotnický a zemědělský sektor. Jednoznačně vidím příležitost pro české firmy specializující se na zemědělskou techniku, zavlažovací systémy nebo high-tech odvětví.
• Komunikační a informační technologie: Digitální infrastruktura je v Sýrii ve světovém měřítku zaostalá, což vytváří enormní poptávku po modernizaci. Syrská vláda vyhlásila mezinárodní výběrové řízení na novou telekomunikační licenci. Tím se otevírají dveře novým operátorům ke vstupu a investicím do 4G a 5G sítí a internetové infrastruktury. Příležitost mají české firmy specializující se na komunikační řešení, síťovou bezpečnost a software.
• Infrastruktura a stavebnictví: Obnova infrastruktury zničené či poškozené během války je významnou prioritou. Patří sem rozsáhlé projekty v oblasti bydlení, silnic, mostů, letišť (kupříkladu projekt rozšíření letiště v Damašku) a přístavů. V této souvislosti se otevírá příležitost pro české dodavatelské a stavební firmy, aby se zapojily do rekonstrukčních projektů, zejména v odvětvích, jako je vodní hospodářství, kde je zjevný český zájem.
• Zdravotnictví: Je nezbytné modernizovat a vybavit nemocnice, zajistit léky a zdravotnické vybavení. Sektor zdravotnictví se přitom těší plnému osvobození od daní, což zvyšuje jeho atraktivitu pro investory. Česká strana se zapojením ministerstva zdravotnictví má speciální zájem na vybudování onkologického centra v severní Sýrii, což je iniciativa s nepochybným potenciálem.

Co byste českým firmám, které chtějí vstoupit na syrský trh poradil?

Pro investory z České republiky, ale i Evropy obecně spočívá klíč k úspěchu ve strukturovaném a rozvážném přístupu. České firmy mají možnost využít grantu poskytovaného českou vládou v rámci humanitární, stabilizační a rozvojové podpory Blízkého východu v letech 2025–2027. Granty až do výše přibližně 480 tisíc dolarů jsou poskytovány na projekty realizované českou společností v roli dodavatele ve prospěch syrského subjektu v roli příjemce. Jde o unikátní a významný program, který výrazně snižuje vstupní náklady a má na syrské straně důvěru. Problémem stále je, že syrský bankovní sektor zůstává do značné míry izolovaný od mezinárodního finančního systému. Investoři by měli hledat inovativní finanční řešení, jako jsou různé podoby partnerství, spoléhání se na samofinancování nebo prozkoumání úvěrových záruk od svých vlád, příkladem tu mohou být zvažované německé záruky „Hermes“. Uzavírání aliancí se společnostmi, které mají zkušenosti na syrském trhu, může být bezpochyby účinnou strategií pro snížení rizik a urychlení vstupu na trh. U velkých projektů, jako je zmíněná rafinerie v Homsu, může být pro české firmy jedinou možností připojit se k mezinárodnímu konsorciu. V této souvislosti probíhá oficiální komunikace a budování vztahů prostřednictvím českého velvyslanectví v Damašku, aby byla zajištěna ochrana a vzájemná důvěra. Nový investiční zákon v Sýrii nabízí znamenité výhody, včetně plného vlastnictví projektu, volného převodu zisků a kapitálu do zahraničí a významných daňových úlev až do výše 80 % pro vývozce nebo úplného osvobození od daní pro zdravotnictví a zemědělství. Syrský trh je slibný, ale složitý. Čeští investoři mají nicméně kvalitní základ, na kterém mohou stavět: unikátní vládní podpůrný program, dobrou pověst z minulosti a speciální zájem o konkrétní důležité projekty.

Básila Kwajfího vyzpovídal a reportáž připravil náš damašský korespondent Júnus an-Násir.