Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: S Nadžáhem Wákímem (nejen) o nutnosti politické změny v Libanonu

Rozhovor: S Nadžáhem Wákímem (nejen) o nutnosti politické změny v Libanonu

V Libanonu je většinou „každý s někým“, a to většinou „proti někomu jinému“. Přesto lze najít výjimky: jednou z nich je Nadžáh Wákím – původní profesí právník, předseda a jeden ze zakladatelů levicové strany Hnutí lidu, bývalý poslanec, politický komentátor a sekulární myslitel sympatizující s myšlenkami arabské vzájemnosti. Zatímco ostatní politici jdou ochotně do (někdy až zvláštních) aliancí, jejichž podstatou je nejednou „spojenectví s čertem proti ďáblu“, je Wákím přímočařejší – předmětem jeho odporu je, jak se zdá, celá politická reprezentace jako taková. Aby toho nebylo málo, podobně se staví k politickému Západu, „mezinárodní komunitě“, Izraeli, ale i syrskému či jakémukoli jinému zahraničnímu vlivu na svou zemi. S jedním z nejzásadovějších (ale i nejvyhraněnějších) libanonských politiků a politických myslitelů současnosti hovořil náš bejrútský spolupracovník Karím al-Árif:

Před dvěma týdny složil svoji funkci premiér Hassán Dijáb poté, co stál zhruba sedm měsíců v čele libanonského kabinetu. Oficiální zdůvodnění stranou, co ho dle Vašeho názoru vedlo k jeho rozhodnutí? Jaké hlavní faktory hrály roli?

Pokud se kdekoliv na světě stane taková tragická událost, jaká se stala v Bejrútu, principiálním předpokladem je, že rezignuje vláda. To není nic specifického pro Libanon. Samozřejmě můžete mít ovšem i případy, kdy vláda při ještě hrozivějších událostech nerezignuje, záleží na okolnostech. Druhá věc, která uspíšila Dijábovu rezignaci, jmenovitě návštěva francouzského prezidenta Emanuela Macrona, probíhala v koordinaci s Američany. Nelze říct, že by jim tato vláda vyloženě ležela v žaludku, ale šlo jim o to připsat si body navíc proti Hizballáhu a oslabit jeho pozici. Tvrdí, že to byla vláda Hizballáhu, což je samozřejmě nesmysl. Ve své většině to byla vláda jdoucí na ruku Američanům. Teď ale chtějí vládu, která jim bude ještě loajálnější a zavede opatření, k nimž by Dijábova vláda nepřikročila. Tohle Macron nejspíš naznačoval. Západ skrze své vnitřní nástroje na libanonské scéně dotlačil vládu k rezignaci, čímž nastal tradiční chaos, v němž budou schopni prosadit vládu, která bude lépe sloužit americké agendě.

Kdo podle Vás nese hlavní zodpovědnost za katastrofální výbuch, který šokoval Libanon i celý svět?

Vyšetřování odhalí, kdo byl přímo zodpovědný za správu a bezpečnost onoho skladu, ale jde o mnohem větší problém, který jde do nejvyšších pater naší politiky. Je třeba se podívat, kdo nám vládl od roku 2013. Byli to prezidenti Míšál Sulajmán a Míšál Awn. Věděli o tom? Pokud to byli muži na svém místě, museli to vědět. Pokud to věděli premiéři od Nadžíba Míqátího přes Tammáma Salláma, Saada al-Harírího až po Hassána Dijába, tak je to děsivé. Ještě děsivější by však bylo, pokud o tom nevěděli. A můžeme přejít ke všem ministrům vnitra, obrany, financí a práce, kteří se v té době vystřídali u moci. Všichni nesou zodpovědnost. Potom se můžeme ptát na další důležité otázky, jako kdy se ta zásilka objevila? Bylo to na konci roku 2013, kdy boje v Sýrii eskalovaly, probíhaly bombové útoky. Je v tom nějaká spojitost? A dále: pokud by explodovalo 2700 tun dusičnanu amonného, bylo by to ekvivalentní atomové bombě, která dopadla na Hirošimu. Bejrút by možná zmizel z povrchu zemského. Aktuální odhady hovoří o 250 až 300 tunách, musíme se tedy ptát, kde je zbytek oné zásilky? Zda se jednalo o pašované zboží – předpokládejme do Sýrie – do továren na výrobu hnojiv či kam? Pokud tohle zjistíme, dozvíme se, kdo stál za touto zásilkou, proč ji přivezl, proč byla zadržena. Postupně bychom se tak mohli dostat až k příčině jejího výbuchu a trestní a politické odpovědnosti. Není pravdou, že by ona loď mířila z Gruzie do Mosambiku. Pokud by tomu tak bylo, proč by byla zastavena a zadržena v Libanonu? Jsou nějak zapojeni al-Qajsí a Hasan Qurajtam? A v čí prospěch? To jsou legitimní otázky. Kromě úředníků majících na starosti onen sklad padá odpovědnost na bedra těch u moci včetně ministrů, premiérů, prezidentů. A nejde jen o zanedbání povinností, ale také o otázku zapojení se v operacích proti Sýrii. Pro Libanon to v každém případě představuje nebezpečí a vyšetřování to odhalí. My se jenom ptáme. Stejně jako nás zajímá, kde skončil onen rozdíl mezi 2700 tunami zadrženého materiálu a 250 či 300 tunami toho, co explodovalo.

Domníváte se, že odpovědné osoby stanou před libanonskou jurisdikcí? Nemáte spíše obavy, že vše dopadne „jako obvykle“?

Ve světle toho, jak je libanonská politická elita podřízená, závislá a zkorumpovaná, tak nedomnívám. Znamenalo by to mezinárodní vyšetřování, ale kdo by jej platil? Pokud se řekne, že Spojené národy, tak to znamená Spojené státy. A Spojené státy stojí za tou zásilkou. To neznamená, že by ji sem musel dovézt americký ministr obrany osobně, ale mají tu na to své nástroje. Celá libanonská krize, ať už jde o výbuch nebo všechno ostatní, je systémovou krizí se zkorumpovanými, podřízenými a závislými politiky.

Jakou dle Vás hodlá sehrát roli Francie, ať již v Libanonu či v širším regionu, vezmeme-li v úvahu Macronovu bleskurychlou návštěvu?

Ti, kdo jsou oslněni francouzskou reakcí, ve skutečnosti Francii vůbec neznají. Macron by nepřiletěl do Libanonu, pokud by k tomu nedostal zelenou od Američanů, aby zde plnil jejich zadání. Pokud by naši představitelé od prezidenta níže měli jakoukoliv sebeúctu, vůbec by se s ním nesetkali. Vezměte si, co Macron udělal. Navštívil zničenou zemi a první ze všeho navštívil čtvrť al-Džamajjiza a postižené oblasti, procházel se mezi lidmi a říkal jim, že pomoc přijde, ale nepůjde skrze jejich stát, protože jejich stát je nedůvěryhodný. To bych mohl říci já nebo kterýkoliv jiný obyčejný Libanonec, ale aby tohle říkala cizí hlava státu? Pokud by měli sebeúctu, ať už prezident, premiér nebo předseda parlamentu, tak by ho odmítli přijmout. Macron po nich požadoval vytvoření nové vlády ještě předtím, než ta stávající rezignovala. Jak to, že se mezi jinými potkal i se zástupci „bloku odporu“ al-Wafá? K tomu musel dostat zelenou. Američané totiž vědí, že eliminace Hizballáhu není možná ráz na ráz, ale jde o dlouhodobý proces. Budou chtít vládu národní jednoty, ale nepředpokládám návrat Saada al-Harírího, na to jsou moc chytří. Budou tlačit – jako za Hassána Dijába – technokratickou, neutrální, nepolitickou, nenáboženskou vládu, která pro ně bude pracovat. Sází na to, že uprostřed téhle zmatené situace bude Hizballáh ochoten učinit ústupky. Možná bude, možná ne. Macronova návštěva podle mě nevyplynula bezprostředně z výbuchu. Mezinárodní soud se měl konat 7. srpna, nevěřím tomu, že by to byla náhoda. Nevěřím, že to nebylo zinscenované.

Jak se stavíte k požadavku některých uskupení na předčasné parlamentní volby?

Nové volby jsou potřeba, ale dle jakého zákona? Ti, kdo chtějí předčasné volby, tak spekulují a kalkulují. Míšál Awn coby křesťan se z nich, seč může, snaží „vyvléct“, sunnité mají nejlepší vyhlídky a tlačí je nejvíc, šíité si také myslí, že by mohli získat. Pochopitelně za tím stojí Američané, je to jejich poselství a tihle lidé jim na to odpovídají. Nejprve bývalí premiéři, kteří jsou zodpovědní za to, co se stalo, přijdou: „Chceme mezinárodní vyšetřování“. Potom Walíd Džunblát, trošku se s tím opozdil Samír Džaʽdža. A pak během své spanilé jízdy na tiskové konferenci ve čtvrti al-Džamazijja volá po mezinárodním vyšetřování Macron s tím, že na libanonský stát nelze spoléhat. Ano, to má sice pravdu, jenže už nedodává, že na „budování“ téhle „nespolehlivosti libanonského státu“ se podíleli právě i ti výše uvedení, kteří ji dnes společně s ním odsuzují! To zaprvé. Za druhé: máme snad dobrou zkušenost s mezinárodním vyšetřováním a mezinárodním soudem v Harírího případu? Spíš si proto myslím, že Libanon nyní hlavně potřebuje tlumit všechny kontroverze a rozpory mezi lidmi. Bez ohledu na to, zda na to mají právo, vytahují témata typu neutrality spolu s patriarchou, federalismus, mezinárodní vyšetřování, změnu režimu. Nejde o to, jaké zastávám osobní postoje – také jsem pro změnu režimu, ale jak by měla vypadat? Tenhle systém je tvůj, naše milující matko Francie, ty jsi jej vynalezla, je to tvoje dílo! Všechny tato témata vzbuzují kontroverze v čase, kdy si Libanon potřebuje hojit rány a má panovat jednota. Proto se na Macronovu návštěvu nekoukám příznivě, stejně jako na americkou pozici vůči konferenci na podporu Libanonu. Za jejich entuziasmem stojí nelibost z ruské přítomnosti. Irák poslal to, co opravdu potřebujeme, tedy ropu. Čína projevila ochotu znovu vystavět bejrútský přístav a libanonské úřady se ani neodvážily odpovědět. Stejně tak ignorují to, co dělají Rusové. A tak zatímco nám někteří něco skutečně dávají, my se chceme vracet ke konferenci donorů, kde nám nabízejí podmíněné milodary. Jenže podmíněné čím? Naplňováním jejich agendy, samozřejmě. A tady vidíme, že výbuch s našimi prozápadními politiky příliš neotřásl. Měli by stát na naší straně a místo toho chtějí naplňovat západní agendu.

Domníváte se, že z příštích voleb může vzejít nová politická reprezentace, která by vzala za své lidové požadavky a aspirace, které se objevily během demonstrací v říjnu 2019, jako je změna konfesionálního politického systému na sekulární a občanský či navrácení rozkradených peněz?

To jsou naše požadavky a jsou to požadavky lidu, který je jasně vyjádřil. Otázkou jsou samozřejmě „technikálie“. Potřebujeme nový systém, jaký to má být? Potřebujeme předčasné volby, dle jakého volebního zákona? Současný systém založený na konfesionalismu zkolaboval, musíme tedy přejít na národní systém. V Libanonu zkolaboval stát, ústava, parlament, úřad prezidenta, vláda. Do toho vstupují Francouzi a Američané se svojí agendou a svými nároky, a vytvářejí zmatek. Není možné obnovovat stát na konfesionálním základě. Potřebujeme pro vybudování národního systému přechodnou fázi, tak jako tomu bylo v Egyptě po pádu Mursího, s přechodnou radou ministrů, která na sebe vezme pravomoci vlády, parlamentu i prezidenta po dobu roku až dvou. Hlavním úkolem musí být tvorba nové ústavy, kterou budou lidé schvalovat v referendu. Nemůžeme být jedinou zemí na světě, kde ústavu neschválil lid! Ústava je původně smlouvou mezi vládci a ovládanými, tzn. lidem, tak jak by mohla být načrtnuta bez souhlasu druhé strany? V momentě, kdy budeme mít novou národní ústavu, můžeme začít pracovat na novém volebním zákoně. Je třeba vzít v potaz několik věcí. V Libanonu si stále pokládáme nesmyslné otázky typu, zda chceme menší nebo větší volební obvody a uniká nám podstata toho, co by měl nový volební zákon přinést. Uvedu příklad: horní jedno procento vlastní devadesát procent veškerého bohatství a v parlamentu je třicet pět miliardářů a multimiliardářů, to je více než čtvrtina poslanců. Oproti tomu více než třetina Libanonců pracuje v zemědělství a kolik máme farmářů v parlamentu? Parlament reprezentuje banky a konfesionální instituce. Pokud chce v Libanonu kandidovat slušný mladý člověk, univerzitní absolvent s dobrým charakterem a osvíceným myšlením, jak to asi má udělat? Na volební kampaň potřebuje mezi deseti a patnácti miliony dolarů a kde je má vzít? Proto je potřeba, abychom v novém volebním zákoně ukotvili zákaz předražených volebních kampaní a reklam i výstupy kandidátů na soukromých televizích. Každý kandidující subjekt by měl dostat určitý prostor na státní televizi, kde by mohl prezentovat sebe a svůj program. Je třeba razantně omezit povolené výdaje na kampaň, protože úroveň politické prostituce, jaká je v Libanonu, nemá obdobu nikde jinde ve světě. Například v parlamentních volbách 2009 utratila Saúdská Arábie jeden a půl miliardy dolarů z tří miliard utracených v kampani celkově. Jak chcete potom mluvit o férových volbách? Je třeba přijmout takovou ústavu a volební zákon, které budou odrážet a reprezentovat společnost napříč všemi vrstvami, nikoliv rozdělení podle konfesí. Pak budeme moci obnovit ústavní instituce, parlament zvolí prezidenta, prezident s parlamentem vyberou vládu, a budeme mít pevný základ státu a zachráníme zemi. To je úkolem pro přechodnou vládu.

Zúčastní se Lidové hnutí příštích voleb? A vy osobně v současné katastrofální situaci plánujete své politické zapojení?

Politicky zapojeni již dávno jsme a spolu se soudruhy v Lidovém hnutí pracujeme dnem i nocí. Možná to není vidět v médiích, protože naše média jsou snad ještě zkorumpovanější než politici a bankéři. Já osobně už kandidovat nebudu, mám svůj věk, je mi sedmdesát čtyři. Ale máme úžasnou mladou generaci třicátníků a čtyřicátníků, kteří to na sebe vezmou. Bude to ale až po přijetí nového, nekonfesionálního, národního volebního zákona. Lidové hnutí odmítá být v závěsu jakéhokoliv konfesionálního uskupení.

Hizballáh dnes čelí bezprecedentnímu tlaku na všech úrovních ze strany mezinárodních, regionálních i lokálních hráčů. Někteří političtí analytici spatřují obrovskou chybu Hizballáhu v tom, že se nepřipojil k revoluci 17. října a postavil se jasně za konfesionální politický systém, čímž jeho popularita u demonstrujících zásadně poklesla. Souhlasíte s nimi?

Co se týče konfliktu v regionu, je situace jasná. Buďto jste a Amerikou, což znamená, že jste také s Izraelem a Saúdskou Arábií, nebo jste proti nim. V tomhle jsme s Hizballáhem na jedné lodi, stojíme společně proti Americe, Izraeli a arabským reakcionářům. V řadě jiných věcí se lišíme a osobně si myslím, že Hizballáh udělal řadu ne snad principiálních, ale taktických a politických chyb. Od 17. října dodnes udělali řadu chyb, to ale není důvod po nich střílet. My jsme vždy pro dialog s nimi, byť se v něm třeba můžeme názorově rozcházet. Mají nejvyšší čas, aby se z hnutí odporu posunuli k národnímu, státotvornému projektu. Není pochyb, že odpor je potřebný. Vždycky jim říkám, že odpor je jako plod v lůně matky, který v jeden moment vyjde na svět a promění se v hnutí národního osvobození. A Hizballáh dosud nebyl přesvědčen, aby se plně otevřel národním silám tlačícím projekt obnovy státu. Hizballáh se potácí mezi dvěma rolemi, taktizuje, tu získá, tu ztratí. Z dlouhodobého hlediska, ale ztrácí.

Myslíte, že je možné, aby Hizballáh změnil v dohledné době svoji pozici vůči protestům a přidal se na stranu protestujících?

Doufám v to.

Jaký vývoj očekáváte na libanonské scéně z politického, bezpečnostního nebo i geopolitického hlediska v post-dijábovském obodbí?

Na Hassánu Dijábovi příliš nesejde. Pokud nás zajímá budoucnost Libanonu, musíme ji vidět v kontextu mezinárodního konfliktu, který zuří v regionu a má své ozvěny také u nás. Pokud mezinárodní konflikt vyhraje Amerika, nic jako Libanon nezbyde. Což nás vrací zpátky ke kauze výbuchu v přístavu. Hlavním světovým problémem je americko-čínský konflikt. Francouzi drží s Američany, Rusové s Číňany, ale základem je Amerika na jedné a Čína na druhé straně. Jedním z nejpodstatnějších bodů jejich konfliktu je otázka mezinárodní obchodní cesty z Číny do Afriky a Evropy. Američané ovládají obchodní cesty z Čínského moře přes Arabské moře do Suezského průplavu. Číňané otevírají Hedvábnou stezku a Američané se tomu snaží zabránit. Jsou za projektem haifského přístavu a železnice do Rijádu a Zálivu, a k tomu bylo nutné ukončit provoz bejrútského přístavu. A tak došlo k výbuchu. Vzpomeňme si, že než proběhla palestinská nakba, hlavním přístavem Středomoří byla Haifa. Po roce 1948 jeho úlohu převzal přístav v Bejrútu a prosperoval. Teď se po nás chce, abychom se uzavřeli Sýrii, což znamená uzavření bejrútského přístavu. Jedinou možností Libanonu je změna jeho politické orientace. Není to otázka lásky nebo nenávisti. Američan nechce, aby byl Libanon důležitým článkem Hedvábné stezky, o tom mu jde. Číňan nás nemiluje, ani nenávidí, jde mu o to, aby tato trasa zůstala otevřená. Všimněme si, že po výbuchu první nabídka přišla právě z Číny. Současná politická elita v Libanonu je však bohužel v poručí Ameriky. Nerozhodují suverénně včetně záležitostí týkajících se obrany země a toho, kdo vyzbrojí libanonskou armádu. Z finanční a ekonomické perspektivy, kdo podle vás kontroluje rozhodování Centrální banky a dalších bank či ministerstva financí? Ač je čínská nabídka lákavá, Libanon si nemůže dovolit ji přijmout. A proto mohu k budoucnosti Libanonu říci tolik, že pokud přetrvá americká nadvláda, tak země budoucnost nemá. Pokud se ji dokážeme zbavit, Libanon může přežít.

مقاباة حصرية : مع نجاح واكيم

قبل أيام استقال الدكتور حسان دياب بعد توليه رئاسة مجلس الوزراء لمدة حوالي سبعة أشهر، لنضع جانبا التحليلات والأخبار المتداولة حيال هذه الاستقالة وأسبابها وظيروفها، برأيكم الشخصي، لماذا استقال الدكتور دياب؟ أو لنقل ما هي العوامل التي دفعته إلى تقديم استقالته؟

بالمبدأ، ومع حدث كبير من هذا النوع، وفي أي بلد في العالم، من المؤكد والمفروض أن تستقيل الحكومة، وهذه ليست القاعدة في لبنان، فمن الممكن أن تحدث حوادث أكبر، ولا تستقيل الحكومة، المسألة الثانية التي دفعتها للإستقالة وبالتحديد زيارة الرئيس الفرنسي إيمانويل ماكرون، لم تأت إلا بالتنسيق مع الأميركي، فالتغيير الحكومي، ليس لأن هذه الحكومة تزعجهم، بل لأنهم يريدون تسجيل نقطة إضافية ضد حزب الله، إذ يريدون تشكيل حكومة، يكون حضور حزب الله فيها أضعف، هم يقولون أن هذه حكومة حزب الله، وهذا الكلام غير صحيح، فهذه الحكومة بأغلبيتها حكومة الأميركيين، لكنهم الآن يريدون حكومة أكثر ولاء لهم، وتستطيع تنفيذ أشياء لا تستطيع حكومة حسان دياب تنفيذها، ومن الممكن أن يكون هذا ما أشار إليه ماكرون، فدفع الغرب عبر أدواته الداخلية الحكومة للإستقالة، وذلك من أجل زيادة التخبط في لبنان، والدفع باتجاه حكومة تنفذ بشكل أفضل، أجندات الولايات المتحدة تحديدا في لبنان.

بحسب معلوماتكم، من هي الجهات الرسمية المسؤولةبالأسماء إذا أمكنبشكل مباشر ورئيسي عن المأساة التارخية التي هزت بيروت والعالم؟ 

بشكل مبسط، فمن هو في الإدارة والأمن مسؤول وسوف يكشفه التحقيق، لكن المسألة، أكبر من الإدارة وأكبر من الأمن، أي من هم رؤساء الجمهوريات الذين توالوا من العام 2013 إلى اليوم؟ الإجابة هما ميشال سليمان وميشال عون، هل كانا يعلمان؟ من المؤكد أنها كانا يعلمن، فإذا هما مسؤولان، رؤساء الحكومات الذين توالوا، من نجيب ميقاتي لتمام سلام لسعد الحريري لحسان دياب، فإذا كانوا يعلمون فهي مصيبة، وإذا كانوا لا يعلمون فالمصيبة مضاعفة، وزارات الداخلية والدفاع والمالية والأشغال الذين توالوا منذ ذلك الوقت وحتى اليوم، كلهم مسؤولون، وبعد ذلك، ثمة أسئلة تطرح، لعلها تفيد التحقيق، متى أدخلت هذه الشحنة؟ لقد أدخلت هذه الشحنة في أواخر 2013، في ذروة احتدام الصراعات في سوريا والتفجيراتالخ، فهل ثمة رابط بين الإثنين؟ مسألة ثانية، فقد ثبت أنه لو تفجر 2700 طنا من نيترات الأمونيوم، فهي تعادل بقوتها القنبلة النووية التي ألقيت على مدينة هيروشيما اليابانية، ما يعني أنه كان من الممكن ان تختفي بيروت عن الخارطة، التقديرات تشير بأن الكمية بين 250 و300 طنا، فأين اختفت الكمية المتبقية؟ إذا كانت هذه الكمية تهرب، ومن المفترض إلى سوريا، إلى مصانع أسمدة وإلى وإلىفالإجابة عن هذه الأسئلة قد تدلنا على الجهات التي أدخلت هذه الشحنة، والغرض من إدخالها، والسبب الذي أدى إلى تناقصها، قبل أن نصل إلى السبب الذي أدى إلى تفجيرها، وبالتالي فثمة مسؤولية جرمية وسياسية على الذين في السلطة وأدخلوا هذه الكمية، وليس صحيحا أن الباخرة آتية من جورجيا إلى موزامبيق، فلو أنها فعلا آتية من جورجيا إلى موزامبيق، فلماذا توقفت وحجزت في لبنان، فهل القيسي و(حسن) قريطم متورطان ولمن يتبعان؟ أليست أسئلة مشروعة تطرح؟ فإذا المسؤولية هنا، وعدا عن الموظفين، تقع على السلطات التي توالت، من وزراء ورؤساء حكومات ورؤساء جمهوريات، وهذا أيضا يلقي سؤالا أكبر، هي ليست مسؤولية تقصيرية فحسب، بل التورط بعمليات ضد سوريا، وهذه تهدد لبنان بكل الأحوال، وهو ما سيكشفه التحقيق، نحن نطرح أسئلة فحسب، فضلا عن الفرق في الكمية بين 250 او 300 طن و2700 طن من المادة التي انفجرت، فأين ذهب الباقي؟

وهل برأيك سيحاسب القضاء اللبناني المسؤولين أم أن الموضوع ستتملفلفتهمثل العادة؟

في ظل هكذا طبقة سياسية تابعة ومرهونة وفاسدة، لا، هذا قد يعني تحقيقا -0، لا، هذا 1e, že مي 5باتجاه حمدة تلت>ع، وفي ، لا، ٟة منهحجزذهم، فهتحديدا فرط زيقا -0ا لكنن ال٣ لكننسؤوء ح والسنة، والغرض من أن ثمة؟ ٱاء ٧ ما أش؈خب، لياليةم، فهكنهسب classه اله že مي 5ه الداخلي؊ق مع لدفكلام غير فن،ال؃طات ا 5با؈ء ح خالة class="s2"ذه ح مع ابال clas كان وهوء ج مسؤ خال؆ظسعد عة و ، هذ،رهونوفاسدة>.

بحسب ا >هزت هي <لياترأيك <ئيس ازت فع ال"s1">لفلفتهلى س٧ ئs="s1">مثل تقديمالعالم؟رأيك <>مباشر 

b>تقديمالتي تول  في ظل هكذحديهذاحواانو>ن فال٧نبة منو>توقفالب فدفع المبيق الأحوسيق م> التغيير ب cla أ٤ر تى اف>؆، تقال، تيةا؈ بعمل لكنهم الآت وحجب cla منفدفع ال٧ عن فعلممكنشيم، رؤسا > ة تحديدمن اين؟ م؄ةكلاسنطيع ننايا،التؤومي 5 أن ه اللياbفضلحكياbف/b> التي كانومك ف٧ن>يةذلكسبب موظفينأسئلآت وحة منفدفع السئ اما؇ باة، يكون حض٬نا٩رط ؅ا -">… an>لفلماي، ليس لأ وف بع

… فا>لفلمالذي فنذي آمن منهحجاكيسات الة ؃ان٣ >سات ال سارات تر، ه إلى تتوفحمن قد كولكننياترة آتطات ايها أضعف فالر لدا فرطر>

الspan classتخلالذس لأ وٯا فوٯعني أو نع حكموحس نا٩رع حكبعة ومرع ح<ليا لك ا وأدخلطةمي 5 بين، قب<ئ جمٱ بأ ع حك هيرم غير فن أو ؅؆عا ؅؄ن ال٣ ق م/b>ا با٪؂ءرئيس افدفع ال٧رج٬فجرت، class="ط بعل٧مكالباخرة ا><كل لممكٷ تخ cللياbفبل ا>ا… a7 المآ، بيرم غير بال كللكلامكن ان تخسوريا ٧ ملتؤودفع الما، وبالا… a7 المآمن ؆سوريا ٧ ا فه> <ياسيكشنخرةذهرع حكpا له باية ب ا فه> <يا>.

بحسب ا هزت هي <لصا p>

<ضلتي <اخبعد <الرsتقالرسمية<لٱسا هي لنقل حا ٹن ا؇>هي 

<رsتقالر  بالمبدأ،ج٬٨وادثإل٥رsتقؾe مي 5٧ت اي ي؆الس الإ؊>p>

<رsتق عن٧> b><لٱسدار بأ علام غيه الحٷات ا 5ب هل كانا رالي ي>… an>لفلمت تٯ>.

لفلما claيرباتجاتفي ان ت؈صا >يدون لهمذا افتا ل ؊نس؆اي؅بأ عين في إتف دفعتمؾe ي؊ا؈ء حٱم غير فلتغيير ؊ثالمتنة التلكننعلا بدٯميةسان٣ ح<لن لهم نخركومات الذين توالو٧> طة، ال ت٭سبح أمة ، لا، هذا 1e, že ين أل٬وية في الخمذ/b>٬٬ ه طة، سئلآ تش بي2كئيس افدفع ال٧>p>

ض فه> للياbفبل ا> يان غرج ه إلان ديت ذ٨ ل؆ا حخلت الأحا> ة، وليفح؄cاا ضلإ؊اكلمن ة، فقه بأدخ الذي ايةنميا والالغس عe ذb>؇حجوفحكلل، ثمةل، ب ن ه نانمنا منه بأدخ اؾe نج؁ م؄ةبأدة حدينه že مكثربط /p>

ةا؈ة، والنا م ال٣م، رb>ن هم منو>توb>ن هم الذالغ؄كمي ان تقلكلمنة، ولي>ئ كت بأدخ ال لطةسوb>لليء حpaد لي؊الذي ر ب؁ ذه <ض>يدون <ضي الإد؆خرةذها ٧ ا باةباليس افدفع الb>رج حpa>ٱات تبأكمٳه إلٴلت الما، ال تأسئ٧ا ضل ول علاas ؆سٷات تا، حدتعنايد؄٥p>

ٱة الثانية اكليلوا /b> ضا با٬ءطات التذه اؤولظفيدتع الذك تننفدي؇ذمط ول ل أنه ل٪اةكرp> >ئ ل يعنية،آمنال٧ذه عخلوا لا ة نع ا ل؇ذلثاأس م اله ل٪؄/b>، >ءولي/b>،غولي٬اكbرت ضتيدي؊اء ورؤ؆ختٸوماٯكفجرتواا> ة، ول خالخلحخورقفا خإل٥ن اكله بادل بسات حة نع خرة حةيع تن وزام ء لا تلاي>ي>.

بحسب سيحاسببرأيكزت >ستتمالموضوعرأيكهي االعادة؟

<رsتقالعادة؟ <ة وميحاسب<نا٩لموضوعالعادة؟

العادة؟

الرسميةp> >b>التي هزت يكماوظيروفها االعادة؟التي هي ا؇>هي <لرسمية <ة ولعادة؟

ئ هزت ٨ إلى
< المؤ>هزت برأيكملتحزب>التي <>تقديمٱ استتم  بالمبدأ،ة، وليٷp>

p> ر الحp> ال٧تقيل ا٧ل٧ن مع اقعن٧>ح أسئ٧ا ضلظسعدنا٨ الب؆ظسعس p><رsتق b><لٱس؁ الي؆السb>ئ طات الت>ئ وف /p> ؇>تقي من نخرل٧ر؈ ألظسع؈ٯعن٭ أسئ٧ل عل

يادل بظف زيق<رsتق bن٧>كلا وحتp>

طات اع او<ئتوالو>ئ مسؤوليأس مبيق؆ظسع؈ٯعنفتبأمن، فح؄cا/b قأومرb>؄ظفسباسابأ؁ي إهمذنب، فسبربميركيين قأومرbشيغيٹ حربط ليس لأ وفا>التي كا؈ءسي إي، وهذا لا تlass="s1" cla علىرجى السذمط حs="قول<مدنا b> <ا٨ ؈وفحأل وذل دل أسئ٧ل ال ت؈حنا b، من المؤ ال ت ح<لٶةم، <م،، ف/b> < >p> >b>ر الح<مدسب؅يas /pين؟ مسss=ع؈ٯل ؊ا ال>p> ر ة، ففتفي "قول<مدنا ؈ٯل تأدخج؁ م؂د ثب؟ فثمة مسؤو حزب د<ما؈bن٧>ترض رم غير <متوbb>ي؆ال p><رsتقولم>ئ اكي غير <متمنهي؅ يم ا b><؅بأp>

2700 طنM, t Milh v aireروة اح؇لية هن>تb>؊ة هنة ؁ والأومتوالو>ئ ٌل ؄ زية، ف>ني؆عادل span class="تب را، ة من؊مسعة وفاي ٨s1">2700 طنا>لفلمآه>ا… an>مثss="s1"يسلمة ٱغ؂يلاوb>نة حساسئلآن اليس م="s1"> 250 او<1 class="s1">300 طن15 المم م؃ياbفابالنج؁ ات الترsتقؾe ن أن"s1" clب رتيلت ذ ا وري؆ال p><ترsتقنةخلو٬٨s="؆ذهخت٣ي الت؅ن >>ترض٣ي ا هيروغواف/b><حخاع او أ٨ الذي الا م؃توالو اك/h4>كلاريد><حخا؆ح نافد>ضعا، وا م؃جرتاbفضالٹاله، ونون><؊الذي ص<م، ل، لتيس ل٥نيرٶ٣ي >ر الح؇ذلثو ؈ا b، ل الأحو فه> <مكٷمنم، من المؤكد رb>ا 2013، في09فلما لٴلت اك٪<اكلي٧او<1.5 المم اب؊اbفاب <ل٥رsتق لتي٧>كلايه ُيـ،ا> ة، ول رsتق bب… a3 المم اب؊اbفاب٨ الب 5؆ ة، ول رsتقسb><م، ي؆ال p><رsتقb>

>ئ تمنه> /pيات أومة د<مومرب>

<مومروة، ول يركيينإن قأومل أقا ل ال>.

بحسب b>برأيكbحك/ٹن <ٯكفلرسميةp> زت المسؤولينالرسمية <ذي ف1">العالم؟هي زٹن برأيكتو>هي <>تقديمت٭ازت رأيك/b> <ة وفلتي <ص<ٵ>وظيروفها،الموضوع <>ورئيسي< هزت في ظل هكذأسئل وأدخت٭ا >/b> <ة وف؆عالذنيم ت٭دكفجرتp> ا تيعن ؅؄ن؆ظ؇رة والأن > د كليأن >ندالspan classb> <ة ولطةة هنة، ى اات الت /pرتp/b>a74 المcla ؂يي 5؄شيم،؇بط<ذي ذ٨ b>؇بطsb> <حك/الغإ>؇حb> س؁ثانية ازت فة هي/b><ي؆ال p><ترsتق>b>ر assb>م، رؤp> ا٧دث ت الظج؁ ادحزب اٯكفجرتp> ا ا ئs=ابعة وم؄ش٣ > < >

>ئ ت الح<لمةتى ااا فوٯ> b سليمءء ءطs ء لا ر ي؆ال؅ن أن ول اكلل اري؆ال p>ئ clas ي؆ال ة فئ ،ري؆ال p>ئ clas ي؆ال ٯعن٭ رض إمةل>، فأ ؈ريا،ثا وا… class="p1" dir="rtl">بحسب ؄>هي الموضوعإلى بشكل < لهم>العالم؟هي > aنزت تقدبشكل يٹالزت اbفبلبرأيكمالمسؤولةركفبللتي < اتقديمالتي ؄سا <ذ/b>معلوماتك> <ضلتي كف>أم <ة ولطم ٱرج٬>المسؤولين<،إلى إلى <ءلى <>تقديماb>المتداولة< ب="s1"> وهي المأساة <رsتا <ءb>المتداولةلمدة هي التي ؆ظرك>رأيك/b> <ة وفلتي <لو>ئ ٌلمسؤولينورئيسينهم>العالم؟< اتقديمp> >b>التي <يهلرسميةمباشر لطم <بلتي ؆ت><ى ؇زت لنقل الشخصي، /b>ass="p1" dir="rtl">في ظل هكذا طلتأp> ر يئ بينيه ن> b><ولكننالإبأpbة،ذي أ؅<فيها أضعف، > <؊ولكننbكلسئل و؆ حة ودا ةا؈ة، واياومروث صبع<م>فة وأدخل <ة ل ا> لية هن>إلٌل٣ ق م/b>؂٣يفيها أضعb>ر؃٨وتاابعة وم؈ر؃٪b>م؄ه ب من أن بيناو<17 المتح؟لول كلهم مسb>ر؃٨وتاا؃٪b>م؄ه ب ةمي ة ا أن أدى؄٥p>فوايامن هتومي م،؊اني، > ف< أسئلةss=ن، ٹ؇ بدايالخ و، ٹ؇ ٌلل كلهن حكور؃٨ال pتا؊ث؇ول ا> لا آنة، وليي؆ حض حكلتحادث ذه أسمدح؟ ف ٯعن٭ دح؟ ف pيات اbفض؂يل تسج نجحكومنكلا؅خرةذهل؇ بدايو؈ليي؆ حض ال، لطة وألدف فح؊دون مدل span ظةه التحلا٨ ؈ينbهلاٯكفجsباعن٭ ؇ نع اي؇bb><فيها أضع <ل٥< طات ا٧la ع٩ذىوٯعني أنb أح؟ فا؄٥p>

ي، > <لكمنذ٨ ؁ية ض؈نخ<شال c /لا.

بحسب b>برأيك ><الموضوع ><لنقل bb>م <><الموضوع إلى 

المسؤولي> aنزت المسؤولينذلكللمسؤولين  حا إلى ة< ب="s1">ي aلمصالموضوع p> لتي <><الموضوع <>تقديم/b>؆ت><ى ss="p1" dir="rtl">في ظل هكذan /pو؃… class="p1" dir="rtl">بحسب <ن ا <م ؇زت هزت العالم؟< اتقديمذلريا>رأيك/b> <ة وفٌلمسؤوليني aل كلمسؤولين ثل <ة وفلتي <لوb>هزت ت٭ازت ضلموضوع >توليه/b>دياب ss="p1" dir="rtl">في ظل هكذ تنفيذها، فهpريء ء نذلكل b، ل الأحوس ليء ء ن ر اbفبك بين<عن توعف، >لدفع با؆ايأp> اbفب ا ال/b/pي كل لا ٨ ا<الدفع باؤ؆ختٸمن٧ ن ا/bفجهيريمل بال c<فأ اله له >ةحتب ت حلةبأهي/b><نية اة ب ول اكن ر فهكنهس؇ as اكل، فأمانويلكي، فالتغيٌذي رلى لكي، فb>؇من ؁ي يةطلتأp> ؇ حج فالتغيٌذي صb>؇م<ا ه بعيا مي غير أp> ؇ رف ذلي اك>للياbفبل،ين؟ل٩لو٣انللياbفبل ض إ٭ه رتلو٭ه رتوانووا >/b>ليةس؇ < ؈ف، ذليان دالذي التغيٌيss=لى ايا من هالو>، الذي التغيٌٯارء حٱدح؟ ف مافأ ح< ؈كاب د /pرت تهض/pرتفاعروة، و< رهلٱافأ الخار؊ لكلpرت <لوb>٪٭سبت، وإذر من ال؅ية هننية التي دفعورقفةع pريافي٨ ل؁طلومكٷ<فأول ا> بين<و ٹنفه افأ ح<الذيٯ؇رافأ الخاربأدى هلٱافأ ح<الذهن حن ااما ت اللٱعلى مصانع رهلٱافأ الخارنع ؆ع ال=ن، الأحا> ة، وللتقدي >/b> <ة وفر ي إيفنذ اليسحت؈ذ اليع ؇/؂ر فهكنهسنا ي ما أش الأحو ؈ف، ذليان داللقاسبحي؊ذي صb>؇ت ح<لح؊ل ا٧فع ؇/؂٧سبحي؇ذا ما أشار إللت> ورؤ؆ختٸومه ننهح حة<لوb>بال ٣ل ٹالٳبير؟ل٩لرو> لية ٪أp> لا دينةرتاbفضت؈ذ/b>وا ه، >لدفع با clكومة ال؁هاوم؄ فهكنهٟلرو قب<ئعي ءb> ول b> <ة> بنه كيات مع ٧لية رb>وع ؄اوb>>وع؟paسا>لن،ذي إ<

ن> بين>فوٯ>

Tags:iv>elitydiv c-995e" dhttps://www.rebuildsyria.cz/tag/establishclas/" rel="tag">establishclasdiv c-995e" dhttps://www.rebuildsyria.cz/tag/geopolitika/" rel="tag">geopolitikadiv c-995e" dhttps://www.rebuildsyria.cz/tag/krize/" rel="tag">krizediv c-995e" dhttps://www.rebuildsyria.cz/tag/lid/" rel="tag">liddiv c-995e" dhttps://www.rebuildsyria.cz/tag/nadzah-wakim/" rel="tag">Nadžáh Wákímdiv c-995e" dhttps://www.rebuildsyria.cz/tag/zahranicni-vliv/" rel="tag">zahraniční vlivdiv c-995e" dhttps://www.rebuildsyria.cz/tag/zclaa/" rel="tag">změnadiv c"vc_t criptt share < 0iv>
at c-995e" d#" onclick="window.open('https://twitter.com/share?text=Rozhovor: S Nadžáhem Wákímem (nejen) o nutnosti politické změny v Libanonu&url=https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-nadzahem-wakimem-nejen-o-nutnosti-politicke-zclay-v-libanonu/', 'Post this On twitter', 'claubar=no,toolbar=no,resizable=no,>crollbars=no,width=600,pan cl=455');"30; iv>
at c-995e" dwhatsapp://send?text=Rozhovor: S Nadžáhem Wákímem (nejen) o nutnosti politické změny v Libanonu - https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-nadzahem-wakimem-nejen-o-nutnosti-politicke-zclay-v-libanonu/" data-actionspahare/whatsapp/share"30; at c-995e" d#" onclick="window.open('https://www.linkedin.com/shareArticle?mini=true&url=https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-nadzahem-wakimem-nejen-o-nutnosti-politicke-zclay-v-libanonu/&title=Rozhovor: S Nadžáhem Wákímem (nejen) o nutnosti politické změny v Libanonu&source=https://www.rebuildsyria.cz', 'Share This', 'width=600,pan cl=455');"30; 0iv>
at c-995e" d#" onclick="window.open('https://pinterest.com/pin/create/bookmarklet/?media=https://www.rebuildsyria.cz/media/2020/08/najah-wakim-300x200.jpg&url=https://www.rebuildsyria.cz/rozhovor-s-nadzahem-wakimem-nejen-o-nutnosti-politicke-zclay-v-libanonu/&is_video=false&de>criptionsRozhovor: S Nadžáhem Wákímem (nejen) o nutnosti politické změny v Libanonu', 'Share this', 'width=600,pan cl=455');"30; 0iv>
at c-995e" djava>cript:window.print()" rel="nofollow"30; at div clas i
Related postsSyrský premiér: Jaké jsou priority nové syrské vlády20 října, 2021V Damašku probíhá veletrh Technotex17 října, 2021Rozhovor: s Masánem Nahhásem (nejen) o syrském podnikatelském vlastenectví14 října, 2021 iv>ectiont
ectiont div cla div cla <"vc_t