Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: S Rudolfem Kvízem o demokratickém konfederalismu, Abdullahu Öcalanovi a „jeho“ PKK

Rozhovor: S Rudolfem Kvízem o demokratickém konfederalismu, Abdullahu Öcalanovi a „jeho“ PKK

V rámci našich nepravidelných rozhovorů s odborníky na problematiku, starší i novodobou historii či aktuální geopolitické trendy Blízkého a Středního Východu nabízíme další obeznámení s hnutími usilujícími o větší samostatnost kurdských území. Tentokrát jsme si dali dostaveníčko s Rudolfem Kvízem, abychom blíže prozkoumali ideologická východiska Strany pracujících Kurdistánu, tj. PKK.

Zatímco v našem minulém rozhovoru jsme se kurdskou problematikou zabývali poněkud obšírněji, dnes se detailně podíváme na Stranu pracujících Kurdistánu (PKK) a ideologii apoismu formovanou jejím vůdcem Abdullahem Öcalanem. Můžete našim čtenářům PKK stručně charakterizovat?

PKK je politicko-vojenská organizace, jež vznikla v sedmdesátých letech dvacátého století coby nejambicióznější a nejradikálnější projekt Kurdů v Turecku s cílem dosáhnout osvobození Kurdistánu. Kořeny PKK lze hledat v turecké levici, která po vojenském převratu v roce 1960 zažívala svůj rozkvět. Nový armádní režim tvrdě útočil na radikálně pravicová uskupení, zatímco pro levici se poprvé v tureckých dějinách otevřelo poměrně široké pole působnosti. Vznikaly první autentické sociálně demokratické a komunistické strany. Tehdy také byla ustavena turecká pobočka Bárzáního Demokratické strany Kurdistánu (KDP), coby první otevřeně prokurdská strana v Turecku. Ta ovšem nikdy nezasáhla výrazněji do tamního politického diskurzu. Sama PKK vznikla formálně až v roce 1978, nicméně její základy byly položeny již o pět let dříve. Tehdy politický aktivista Abdullah Öcalan, čerstvě propuštěný z tureckého vězení, v němž pobýval pro účast na ilegálních demonstracích, založil spolu se svými třinácti soudruhy jakousi zárodečnou studijní skupinu, která začala formovat ideologickou bázi budoucí strany a opatrně ji propagovat. Öcalan, který se předtím angažoval v levicovém studentském svazu ADYÖD (Asociace ankarského demokratického vysokoškolského vzdělání), byl původně klasickým komunistou a sympatizantem Turecké lidově osvobozenecké strany-fronty (THKP-C). V rámci nově vzniklé skupiny, jejíž dominantní postavou se Öcalan stal od samého počátku, se však záhy začala utvářet svébytná a velmi specifická ideologie. Pro tu se používá termínu apoismus podle Öcalanovy přezdívky „Apo“. Jak sám název napovídá, jedná se o ideologickou soustavu vycházející z myšlenek jednoho muže. Přestože v průběhu let tato ideologie prošla zásadní modifikací a sám Öcalan zůstává od roku 1999 v tureckém vězení, o jeho úloze šéf-ideologa PKK nebylo nikdy pochyb. Apoismus rovněž jako svoji ideologii převzala některá další kurdská uskupení mimo hranice Turecké republiky. Jedná se především o Stranu demokratické unie (PYD) v Sýrii, Stranu za svobodný život v Kurdistánu (PJAK) v Íránu a Stranu demokratického řešení v Kurdistánu (PÇDK) v Iráku. Všechny tyto strany jsou spolu s PKK formálně sdruženy v zastřešující organizaci Unie komunit Kurdistánu (KCK)

Co byste označil za hlavní milníky historického vývoje PKK od jejího vzniku do současnosti?

Vývoj PKK bych rozdělil do několika fází. V první fázi v letech 1973-1978 probíhala ideologická profilace a budování organizační základny. Skupina fungovala v podzemí a velmi opatrně rozjížděla svoji propagaci. Sympatizanty získávala převážně na bázi osobních setkání či sporadických letákových kampaní. S konkurenčními tureckými a kurdskými levicovými skupinami se fyzicky střetávala v rámci pouličních bitek. Druhou fází jsou léta 1978-1984, tedy období od oficiálního vzniku PKK po vyhlášení „kurdského povstání“. Byla to silně turbulentní a násilná doba, zvláště v období po vojenském puči v roce 1980. PKK tehdy čelila brutálním represím, Öcalan byl ještě před samotným pučem nucen odejít do Sýrie. Byla navázána spolupráce s některými radikálně levicovými uskupeními, mimo jiné s Lidovou frontou pro osvobození Palestiny (PFLP) a Arménskou tajnou armádou pro osvobození Arménie (ASALA), v jejichž táborech v libanonském údolí Biká získali militanti PKK vojenský výcvik. Třetí fází jsou léta 1984-1999, tedy od začátku povstání po Öcalanovo zadržení. Byla to mimořádně brutální fáze, v níž násilí erodovalo na všech stranách s největší intenzitou a nechalo za sebou tisíce obětí. PKK působila především ze syrského území do doby, než ji v roce 1998 syrský prezident Háfiz al-Asad vypověděl. Poté se přesunula do severoiráckého Qandílu, kde si v horách vybudovala svoji základnu. Třetí fáze končí zadržením Öcalana tureckou tajnou službou MIT v keňské Nairobi. Čtvrtá fáze mezi lety 1999-2004 je obdobím příměří. PKK tehdy prodělala rozsáhlou organizační i ideologickou krizi, několikrát se dokonce přejmenovala, aby se nakonec vrátila zpět k „osvědčené značce“. Pátá fáze v letech 2004-2012 se nesla ve znamení obnovených bojů, které utichly na podzim 2012, kdy turecká vláda zahájila tajné rozhovory s Öcalanem. Během šesté fáze v letech 2013-2015 probíhal mírový proces a obě strany jevily vůli k určitým ústupkům. To bylo přerušeno v létě 2015 obnovením bojů mezi PKK a tureckou armádou, jež v podstatě trvají dodnes. Aktuálně lze konstatovat, že je PKK ve velmi dobré bojové kondici a skoro každý týden přicházejí videa a zprávy o akcích proti jednotkám turecké armády. Samozřejmě se jedná o asymetrickou, partyzánskou válku, v níž PKK tahá za kratší konec provazu, nicméně na této úrovni se jí daří držet se po vojenské stránce ve vynikajícím stavu.

Kde PKK bere prostředky na financování své vojenské kampaně a dalších aktivit? Lze určit dominantní zdroj jejích peněz?

V různých vývojových stádiích se to lišilo. Od sedmdesátých do devadesátých let byla hlavním zdrojem podpora ze strany státních aktérů. PKK dostávala peníze od řady států, kterým z různých důvodů leželo Turecko v žaludku. Byla to například Arménie, Řecko nebo jižní Kypr. Podpora šla pochopitelně také ze Sovětského svazu, potažmo Ruska. Mimochodem Rusko dodnes na rozdíl od západních zemí oficiálně nepovažuje PKK za teroristickou organizaci. Dále PKK v určitou dobu dostávala podporu z Íránu, na jehož území operovala. Nejvýznamnějším podporovatelem byl ale především režim Háfize al-Asada v Sýrii, kde Öcalan nalezl na devatenáct let útočiště do doby, než se jej Asad v roce 1998 zbavil.

A co nestátní zdroje? Hodně se hovoří o obchodu s drogami…

V momentě, kdy na konci devadesátých let finanční podpora ze strany států víceméně vyprchala, musela PKK hledat alternativní zdroje financování. Samostatnou a velmi kontroverzní kapitolou jsou právě drogy. Existují kolem toho rozporuplné verze, k nimž se člověk přiklání většinou podle svých sympatií či antipatií vůči PKK. Od naprosté bagatelizace po extrémní zveličování.  PKK bezesporu kontrolovala íránsko-iráckou hranici, kterou proudí tzv. Balkánskou cestou do Evropy většina heroinu z Afghánistánu a Pákistánu. Pašeráci bezesporu PKK platí určitý objem peněz coby „revoluční daň“, o její výši však můžeme pouze spekulovat. PKK rovněž údajně danila pěstitele konopí přímo v Kurdistánu. Zároveň měla díky svým aktivitám vždy silné postavení v rámci diaspory, především ve Francii, Německu a Belgii. Velkou část fyzické distribuce heroinu v Evropě kontrolovaly kromě albánských gangů také gangy turecko-kurdské. Nicméně, jak jsem řekl, vše je především v rovině spekulací. Konkrétních důkazů je relativně pomálu vz hrapi kzatevřském charaktu a kurdsci diaspo ila předevšíu kmřinálnícK st Akr), v jšímrám.i, N, kteru zh gang. PK určvne financova,ou čásm ze sympati,ou čásm d vyončostaěs,ou čásae sn vecenula b roálnľ v pa oby „revoluční lnce“V vždz kdo bylochozevřsat, žsle P,je obdtrně jakRrevolučnozbzdrojinézdy. lumbnieFARC)ch, pojobila přímdoé distribuc drm. Ta ovšemavenÛ prchtrakéTvrbozentypuat, ž. PK kontržuj80%m škktertohtrhodu se heroeím vd západn  Evropmi, Ta ovšek pjádoT v kažím přáptě pmrpuštěat. PK je rovněobviňčovasm a ilegálnhylo pvptčstvsatbuďz cobm aktání organstor,ko nebvatě, ylo pvptčme áníMednoht Kurdba, zvláště v, Němeců, kterýp, o jšicm přobchod pohsela PK postitby se á časnednory, plat, pomla zptrnK zaut o nzistm.i,euvměopiteinmnehostvsem peněK je pomlm PKKpochrana vi dias pch vrovatí v rámc různýcfundrai usiojovýco akc. Roručnjdeem o zdtíki mionngeuyprDobvořjazykojov v řnouat, ž. PKK je podporovasbvněnovýmt Kuopy etrnbyznysmomngursštm ze sympati,ocehoK ju-miormálnkou čáism nšich n pochlně prdoba,lřjazykojov řnouat, žu čásátl je podpany ve v nucá.em Mšbyznysou a nec šal mtou proylu s P,ů tmi rzněj, p platšay „revoluční daňil.

Ce sl lze da ideoloní demokratickéhm konfederalissnapedsostitb na pčCe se Öcalazala svůnrová idcoczorch vrolou právBookchildz?

Ce seýčme demokratickéhm konfederalis,ů tmjdeem o ideologickou soustaou, jeroj, položast n myšlceti radikání demokcogizdoby.Mroordskb fázeskb býb budovaí od ocono úrotě pshm konfedeíce copí pshm konfedeícm konfedešímž ti jednnckou vidovoe komunky. z kdi radikání drkdy na komikáno úrovee vaalesmysluat, žlokutálne komunkdrvajb býA co j víou b pěznaen,drvajá časatyl pdnou oa tétlokutáln rovyzeskdejí, všsímrdcezahotnuV vd zíklu jsta iaat, žu človějžk kpeistentnovkovsatyl předevšíměvici, ktež se jea přímdoeýirvaj,íly jih se teýicku pra ůčee komolyí.o Demokratic g-konfederalismuu setavenÛ pissinárodnmny státzempoouhovodoborizřjeat, žy tyto styo pouptrnK vznhní. edtíu sv tisva-skuru poat, žsle PKvzovala žadaveckuímrdcek v Turecknyla ustaváí samostackéhmkurdskéh stákyChceí pnt Kuopa lttntní e politicu"" aukomoila, aby sha z leatosletecýirvajcdiích st Kurdistán rozdodoval přímo v KurdistánuBookchil outKK v rámct svi-ideologiíkls b rts drkdy n-nekologiit, ánskoemFranpizacig>Zatímc-nekoloticka tm-data ud uci PKK a dalšíchpoonisticic strba jake je předevšíPYDda v Sýrii pronstuj, zat spatše roj y no úrovnd oficiálních pvyhlášen,t, ánsko otád evzalt tat uskupenpltrnK z osunu. o vz hudh Öcaldey čší kurds ružendývujissútlakuá, je tm, coby přu slranicutlaličanckéhzinárach, oudrck, coby přu slranic, ánského áhlave vai raluční kurds opaiarpochálna spodečstiie. Prmednohpodenez vai ralučnáchb čauj, znameKK idovánížk s. PK možnoch mFritby sm o vz hudt svnohotlace aokrbodam aktrně rozdodot oet svm uduK(aklitož4 je o npučetakojovmĈ mos e hovoitKK v rámc vojenská organiza)e. Pi snahinácht, ánskoemFranpizalu jsoK vhpoonisticic organiztníchodnem vždni zisjtinou zicina vhiederpoogiiopostaviho muiit, y.Ií v rámcºro dostbařse. PKiu čáso muodzo počát roj sbtblínamzvykova,stož4iím šruževK)

Zatímc současký prezidenBinzoven na je o Demokratická strant KurdistánuKDP)ížk s.YDd(l alči P)ě hlav m pštitokyam aktrně s pzduj, na je ezolizaí stranGorstr(ZkznmaYDK V čaozeneco svnt KurdistánuPUP)Ĉrvajk sR žavjmise přl idcouje rozdáeásola áci blí.mPoěkuby s paáevoec n dicházejcnicmo albicBinzovenje odsostit,, znamovalm htmcoatrrnfm akgijí koneblokutdoryěkterk kplkkže ee komogickou b pěznaeásob čaií. Samostatno kapitolouebyakKK vojensv inK politic podpora ze stranUSA,m pa trn jakaa,ś jseb be vyvsjetsitubácnavd syrsím bčir. Faktdbodnu, některácrojasudct vo syrskonfedeíczpr tlý,iy va-skuručne dlnKK.sa trnvměřzat, žn nz hžujíci do tmb be 5 p i budoeáscencéh proledKe rozdstejcnkl.

Tags:z?Abbdullie Öcali-ideologg-konfederalism levii Ps použí
sharep
0z?p z?p p 0z?p 0z?p p
Pnrious :z? Upevňčovdn spdpopráíca inracklnisfifoami vsob čai m stebnddtví
Next :z? o Sýe s snapi picovpodeké e nK st cs nec lomianaudot prurivnrdy nsm pštiteink zem
Relpvadí pos o Sýe: : konsoluleK možnolna stáo zatskávajícsitubá06by oijleat2024 o Sýe: podv vday ns současo otáy04by oijleat2024 R rozvor: sem Mbozemem Mtvznnm (nejen) oOneovu ůbež01by oijleat2024Nsjtivtějšo přuropvy
p o Sýe: : konsoluleK možnolna stáo zatskávajícsitubá o Sýe: : konsoluleK možnolna stáo zatskávajícsitubáp p o Sýe:  podv vday ns současo otáy o Sýe: podv vday ns současo otáyp p R rozvor: sem Mbozemem Mtvznnm (nejen) oOneovu  ůbež R rozvor: sem Mbozemem Mtvznnm (nejen) oOneovu ůbežp p o Sýe: stabilnšh vkon textilnšh vroby o Sýe: stabilnšh vkon textilnšh vrobyp p Libanti: :d ehkjísolez zbrho několikotaznlní Libanti: :d ehkjísolez zbrho několikotaznlníp p Reportáž:a mezinárodn zubabařs m konkurce v Damašeu Reportáž:a mezinárodn zubabařs m konkurce v Damašeup Arpoivy
ArpoivyVy zbso mtisp e. Pijech2024 p eLhisoklh2024 p eŘsjenh2024 p eZ Zářh2024 p eSrpenh2024 p eČervejech2024 p eČervejh2024 p eKy vejh2024 p eDubejh2024 p eBd ezejh2024 p eÚnorh2024 p eL jžh2024 p e. Pijech2023 p eLhisoklh2023 p eŘsjenh2023 p eZ Zářh2023 p eSrpenh2023 p eČervejech2023 p eČervejh2023 p eKy vejh2023 p eDubejh2023 p eBd ezejh2023 p eÚnorh2023 p eL jžh2023 p e. Pijech2022 p eLhisoklh2022 p eŘsjenh2022 p eZ Zářh2022 p eSrpenh2022 p eČervejech2022 p eČervejh2022 p eKy vejh2022 p eDubejh2022 p eBd ezejh2022 p eÚnorh2022 p eL jžh2022 p e. Pijech2021 p eLhisoklh2021 p eŘsjenh2021 p eZ Zářh2021 p eSrpenh2021 p eČervejech2021 p eČervejh2021 p eKy vejh2021 p eDubejh2021 p eBd ezejh2021 p eÚnorh2021 p eL jžh2021 p e. Pijech2020 p eLhisoklh2020 p eŘsjenh2020 p eZ Zářh2020 p eSrpenh2020 p eČervejech2020 p eČervejh2020 p eKy vejh2020 p eDubejh2020 p eBd ezejh2020 p eÚnorh2020 p eL jžh2020 p e. Pijech2019 p eLhisoklh2019 p eŘsjenh2019 p eZ Zářh2019 p eSrpenh2019 p eČervejech2019 p eČervejh2019 p eKy vejh2019 p eDubejh2019 p eBd ezejh2019 p eÚnorh2019 p eL jžh2019 p e. Pijech2018 p eLhisoklh2018 p eŘsjenh2018 p eZ Zářh2018 p eSrpenh2018 p eČervejech2018 p eČervejh2018 p eKy vejh2018 p eDubejh2018 p eBd ezejh2018 p eÚnorh2018 p eL jžh2018 p e. Pijech2017 p eLhisoklh2017 p eŘsjenh2017 p eZ Zářh2017 p eSrpenh2017 p eČervejech2017 p eČervejh2017 p eKy vejh2017 p eDubejh2017 p eBd ezejh2017 p eÚnorh2017 p eL jžh2017 p e. Pijech2016 p eLhisoklh2016 p eŘsjenh2016 p eZ Zářh2016 p eSrpenh2016 p