Zatímco na Západě začíná být přítomnost šílenců ve státním aparátu standardem, jsou státy, kde je pořád normou jak dodržování pravidel, tak jednání v souladu s protokolem i základní důstojností.
Na „bohatém“ Západě se v posledních desítiletích nepozorovaně setřel rozdíl mezi popkulturou a politikou. Díky médiím se zmenšila „nedostupnost“ politiků, zároveň ti úměrně tomu začali cítit potřebu stylizovat se do celebrit. Někde dokonce platí, že kdo není cool ve volební kampani, jako by nebyl. Není divu, že (v samotném UK nepříliš populární) Trussová tak po Johnsonovi působí jako esence konzervativismu.
Srovnáme-li tento stav se Sýrií (ale, dlužno podotknout, i mnoha dalšími státy toho, co Západ se zvláštní oblibou vnímá, označuje a sankcionuje jako určitý „alternativní“ svět), lze konstatovat, že v Damašku sídlící vláda i „stát“ se svých rolí ujímají s podstatně větší grácií. Ať již jde o „starší“ politickou generaci typu (zesnulého) Muallima, stále činných Miqdáda či Ša´bánové, nebo o „mladší“ nástupce, lze dlouhodobě ocenit jak vážnost, tak konzistenci, zodpovědnost a profesionalitu, s jakou se výkonu svých povinností ujímají. Kontrast to nabízí mimo jiné již v porovnání se sousedním Libanonem: zde se „vinou“ (selhavší, neboť stejně konfesní, „klanové“) demokracie politici, až na výjimky, chovají jako úřednické figurky – zatímco funkci vážnost budícího elementu státní povahy zde supluje organizace Hizballáh.
Toto vše dost možná nepřímo ukazuje i na podstatnější věc: opravdovým vládcem je ten, kdo bere výkon své funkce adekvátně vážně. Voltairovo „chceš-li zjistit, kdo ti vládne, zjisti si, koho nemůžeš kritizovat“, by se tak dalo parafrázovat i jinak – třeba tak, že „skutečně vládne ten, kdo se podle toho i chová.“
Jinými slovy: bere-li kdokoli výkon státnické či se státem svázané funkce příliš „na pohodu“ (resp. působí-li jako klaun, který nemá co ztratit), nepůjde velmi pravděpodobně o opravdového státníka – jako spíš o front face svých sponzorů; jenž ví, že po skončení čtyřletého „demokratického“ období hájení se v případě neúspěchu bude moci být „uklizen“ zase někam jinam.
Ondřej Krátký, RebuildSyria.cz / Dealtrade Group.
