Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Íflín al-Mustafá: Investice v Sýrii aneb Porcování medvěda, který běhá po lese

Íflín al-Mustafá: Investice v Sýrii aneb Porcování medvěda, který běhá po lese

Vzhledem k akutní potřebě obnovy válkou poničené Sýrie můžeme pozorovat, jak se zahraničním firmám již sbíhají sliny nad hostinou v podobě její rekonstrukce. Je ale možné připustit tyto firmy ke stolu v momentě, kdy Sýrie postrádá jasnou legislativu upravující investiční prostředí?

Ve světle aktuálního dění je nezbytné otevřít dveře investicím, což ovšem sebou nese mnohé komplikace. Země velikosti Sýrie s jejími zdroji a polohou v zásadě disponuje schopností vytvořit ekonomiku založenou na soběstačnosti. Je třeba pečlivě vybírat investory s důrazem na speciální rozvojové projekty, neboť země závisející na investicích nepatří zrovna mezi příklady úspěšných ekonomik. Investoři běžně fungují na principu „zbabělého kapitálu“ a během krizí jsou mezi prvními, kdo přesouvají své prostředky ven ze země. To má přirozeně velmi negativní dopad na takovou ekonomiku, jež je na zahraničních investicích ze své podstaty závislá.

Právě uzavřený 59. ročník Mezinárodního veletrhu v Damašku, který se konal za účasti domácích i zahraničních (arabských i nearabských) firem, jasně ukázal, že zástupci ze všech přítomných států hledají židli, na níž by se u syrského investičního stolu mohli posadit. Reprezentanti těchto zahraničních firem si ovšem neuvědomují, že celá věc nebude až tak jednoduchá. Pokrmy totiž stále nejsou dovařené a jejich příprava ke konzumaci si vyžádá ještě nějaký čas.

Mluvit nyní o investicích v Sýrii do značné míry připomíná porcování medvěda, který běhá po lese, protože ekonomické vedení dosud nepředložilo konkrétní plán pro poválečné směřování naší ekonomiky. Ekonomická politika zatím stále bere v Sýrii ohled pouze na řešení současné situace.

Než začneme mluvit o společnostech a zemích, které chtějí v Sýrii investovat, je třeba promítnout současný stav do aktuální podoby zákonů. A vzhledem k absenci jasných podmínek pro investice je nutné upravit příhodné investiční klima legislativně a exekutivně.

Investiční situace v Sýrii před rokem 2011 nebyla odlišná. Investiční prostředí tehdy zažívalo renesanci z hlediska dostupnosti primárních zdrojů a celkové atmosféry. Dokonce byly k dispozici předpisy podle investičního zákona č. 10 a jeho novelizací. Máme-li tuto fázi posoudit, zjistíme, že nedostatky spočívaly v tom, že investice šly pouze do oblasti služeb, turismu a do průmyslových odvětví s rychlou, zato nízkou návratností, zatímco se zcela zanedbaly investice do výroby. Investoři dostali navíc v rámci zákona řadu grantů a pobídek, to ovšem nepřineslo kýžený výsledek. Bohužel nebyla vytvořena pevná infrastruktura, jež by vedla k zakládání velkých produktivních továren přitahujících investice.

Neustále se hovoří o přípravě nového investičního zákona, který ale dosud nespatřil světlo světa. To je také jedním z důvodů, proč v zemi rozervané válkou nebyla určena podoba investic do vyčerpaných ostatků měst. Uspořádání 59. ročníku Mezinárodního veletrhu v Damašku nebylo víc než politickým poselstvím bez přímého ekonomického dopadu. A za tento defekt je zodpovědné ekonomické vedení země.

Problém kolem investic v Sýrii spočívá v tom, že dění na investiční scéně připomíná nepřehledné divadlo s nejasnostmi kolem hlavních aktérů, což některé investory vede k tomu, že ve vzniklém chaosu ztrácejí motivaci investovat. Otázkou také zůstává skutečná povaha syrské ekonomiky. Je to socialistická ekonomika? Nebo sociálně tržní ekonomika? Nebo ekonomika volného trhu? Právě nejasnosti ohledně identity syrské ekonomiky silně omezují podnikatelský sektor.

Věc zásadním způsobem komplikuje i to, že zde máme víc dozorčích institucí. V oblasti investic je třeba jednoho zastřešujícího orgánu, který disponuje jasnou databází o veškerém dění, nabízí projekty soukromému i státnímu sektoru a v tvrdých číslech deklaruje reálný objem investic. Nejpodstatnější je při vydání nového zákona stanovit index rozvoje, dle nějž budeme schopni posoudit, zda tento zákon ve vztahu k investicím znamená kvalitativní skok. Neexistence jasné databáze a absence kompetentní plánovací a exekutivní jednotky má negativní vliv na potenciální investory.

Co je nezbytné pro to, abychom vstoupili do náležitého investičního prostředí v několika bodech:

  • Uvědomit si prostřednictvím věrohodné a transparentní ekonomické analýzy, že zisk se nevytváří různými pobídkami a opatřeními, ale především samotným výrobním procesem, do nějž vstupuje kapitál a je v něm kladen důraz na efektivitu práce.
  • Utvořit zákony a infrastrukturu pro příhodné investiční klima s prvky atraktivity i regulace. Nastolit jistotu a spravedlnost při zajištění infrastruktury, poskytování služeb či přechodných úlevách na daních.
  • Opravit vadné zákony a rozhodnutí týkající se investic. Za všechny vzpomeňme defekt v článku 18 odstavce O ekonomických principech v současné syrské ústavě, v němž stojí: „Daňový systém je založen na spravedlivém základě. Daně jsou progresivní, čímž je naplněn princip rovnosti a sociální spravedlnosti.“ Přítomnost tohoto ustanovení v  ústavě je evidentní chybou svazující ruce syrským vládám na dlouhé roky a škodící rozvoji, neboť znemožňuje poskytovat daňové pobídky investorům. Ve všech státech světa je důležité, aby byly daně spravedlivé, nikoliv progresivní, neboť ty brání investičnímu rozvoji.
  • Určit jasnou a komplexní investiční mapu, jež se nebude omezovat pouze na investice do turismu a sektoru služeb. Je nezbytné investovat do výroby, průmyslu, zemědělství a infrastruktury poničené válkou.
  • S ohledem na ekonomické sankce uvalené na Sýrii vytvořit legislativní rámec pro jednání se zahraničními společnostmi majícími zájem investovat. Ignorování těchto sankcí a jejich obcházení skrz agenty ve spřátelených zemích by přispělo k zvýšení chaosu na syrském investičním trhu, protože by zeširoka otevřelo brány korupci prostřednictvím podvodů a požadavků speciálních pobídek a úlev. Též by mohlo sloužit coby záminka pro ustavení investičních projektů, jejichž cílem by bylo odčerpat zdroje ze země a těžit z nich v zahraničí.
  • Revitalizace syrské Investiční banky, jež byla založena na konci devadesátých let, i s jejími kádry s cílem urychlit start investičního procesu.

Utvoření jasného investičního rámce pro Sýrii je nadmíru obtížným úkolem, zvláště protože se přetahování o investiční hostinu ve vyčerpané zemi stále více přetavuje do ozbrojených konfrontací, které mohou pokračovat do chvíle, než bude nalezeno řešení usnadňující dohodu mezi syrskými spojenci z řad Rusů, Íránců a Číňanů. Mezitím si neuvědomujeme, že důvodem zpoždění nové investiční legislativy je snaha primárně uspokojit přání spřátelených zemí, byť by to bylo na úkor domácích investorů.

Íflín al-Mustafá je syrská ekonomická novinářka a absolventka Fakulty Médií na Damašské univerzitě. Jako žurnalistka se přes 10 let věnuje novinkám a tématům, která mají klíčový vztah k syrské společnosti a Syřanům, stejně jako nejzávažnějším námětům na místní, arabské i globální úrovni. Její hlavní doménou jsou ekonomická témata, je dopisovatelkou a autorkou ekonomických pojednání pro různá média, dále časopisy al-Azmina a Researches Journal. Do arabštiny překládá ekonomické články mezinárodního významu. Je autorkou knih „Ekonomie a novinářství“ a „Krize, aneb jak si ostatní poradili se svými ekonomickými problémy“.

Related posts