Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: s Ibrahímem Munajmou (nejen) o aktuální situaci v Libanonu

Rozhovor: s Ibrahímem Munajmou (nejen) o aktuální situaci v Libanonu

Chceme-li původní názory, je třeba zabrousit do nových, ideálně co nejméně kontaminovaných – rozuměj dosavadními politickými kompromisy, propletenci a vzájemnými „závazky“ zatížených – vod. Ty aktuálně slibuje nabízet libanonská parlamentní frakce Blok pro změnu, jejíž členové se definují v zásadě jako „nezávislí“. Pokličku skrývající to, nakolik tomu tak je, poodkryjeme na následujících řádcích, během rozhovoru se zákonodárcem Ibráhímem al-Munajmou – je nám každopádně velikou ctí a budeme rádi, pomůže-li následující rozhovor našim čtenářům o něco víc zkompletovat obrázek o dění v současném Libanonu, jeho politické situaci, stejně jako východiscích, která současná situace aktuálně nabízí. Nuže – pojďme na to!

Libanonský stát selhává na všech úrovních, zejména co se týče obranné strategie. Obyvatelé jihu Libanonu se cítí nejistě kvůli neschopnosti státu chránit své hranice. Co soudíte o současné situaci, zejména v souvislosti s tím, že to byl Hizballáh, kdo inicioval útok vymykající se stanoveným pravidlům v rámci boje proti Izraeli. Chování Hizballáhu vychází ze specifického vnímání situace, nás by ale zajímal Váš názor – čistě osobní bez ohledu na Vaši politickou afiliaci – co si myslíte o této konfrontační iniciativě Hizballáhu? Je podle Vás v pořádku, že parlament nežene vládu v této věci k odpovědnosti?

Pokud jde o první otázku, vždy jsem považoval za nezbytné, aby na rozhodnutí, zda vést válku, měl monopol stát, což je základní předpoklad pro jakoukoli smysluplnou obrannou politiku. Hizballáh si vzhledem ke svému specifickému postavení může tuto pravomoc snažit uzurpovat a používat partyzánské metody, ale dle mého názoru nemůžeme hovořit o obranné politice, aniž bychom předtím přiznali rozhodovací pravomoci státu coby legitimnímu zástupci libanonského lidu. Odmítám, aby si tyto pravomoci někdo přisvojoval. Hizballáh nás svými kroky táhne do problémů a je za ně zodpovědný…

Chcete říct, že za oběti a škody způsobené izraelskými útoky je zodpovědný Hizballáh?

Hizballáh je zodpovědný za kroky, které vedly k této eskalaci. Samozřejmě jakkoliv nepopírám zodpovědnost izraelského nepřítele za jeho barbarské počínání, za cílení na civilisty a porušování všech myslitelných norem mezinárodního práva. Izraelci jsou těmi, kdo zabíjí a ničí, takže z nich nemůžeme snímat jakoukoliv odpovědnost.

Libanon tedy trpí tím, že o věcech fakticky nerozhoduje, a i z pohledu mezinárodního společenství je to milice, která rozhoduje, zda země vstoupí do války či nikoliv?

Není to poprvé, kdy izraelský nepřítel využil přítomnosti Hizballáhu a zacílil na civilní objekty a běžné občany. Pravdou je, že Hizballáh převzal iniciativu a v tomto ohledu nese spoluzodpovědnost, ale Izrael rozhodně není svatý a mezinárodní právo mu nic neříká. Cílí na Libanonce s cílem změnit vnitřní poměry v zemi. My trváme na tom, že si vše musí vyřešit Libanonci mezi sebou v rámci ústavního pořádku. Odmítáme vnější tlaky, abychom nějak měnili naši obrannou politiku.

Jak tomu ale chcete zabránit, když Hizballáh je íránským agentem, veškeré jeho zbraně pocházejí z Íránu a Írán chce v zemi zasahovat?

Neuchylujme se k takovým nálepkám, rozhodně nejsem tím, kdo by hájil Hizballáh, ale opravdu se těchto označení vyvarujme, pokud chceme dospět k určité formě vnitřního urovnání a seriózní diskuzi, jak bránit Libanon. Pokud začneme někoho nálepkovat, dostaneme se do slepé uličky. Není to tak, že bych se bál hovořit o reálném stavu věcí, o financování Hizballáhu a o tom, jak je součástí íránského systému, kolik má rezerv a nakolik je nezávislý. Nyní však o těchto věcech nechci mluvit, vůči Hizballáhu a jeho snahám monopolizovat si rozhodování o válce a míru se jasně vymezujeme. Hizballáh musí dospět k přesvědčení, že není jiné cesty než národní jednoty a nastolení autority libanonského státu.

Pokud se ale vrátíme k počáteční otázce, proč parlament neplní svoji funkci a nežene vládu k odpovědnosti?

V současnosti parlamentu dominuje, ba přímo jej ovládá předseda Nabíh Birrí, a ten takovou diskuzi nesvolal, přestože jsme to požadovali. Na začátku konfliktu se o všem živě diskutovalo, ale nebyla možnost tomu dát náležitý prostor. Parlament je ctihodným místem pro solidní politickou diskuzi, tam se mají tyto aktuální záležitosti diskutovat.

Napětí mezi Íránem a Izraelem jasně eskaluje, a ať už si o jeho příčinách myslíme cokoliv, je velmi pravděpodobné, že Írán využije libanonské území, aby odpověděl na izraelské údery, a že to bude prostřednictvím Hizballáhu. Je v možnostech státu toto nějak odvrátit?

Problém s Hizballáhem je ten, že není ochoten se podřídit rozhodnutí, které bychom udělali na státní úrovni. Izrael nepotřebuje nějaké záminky pro použití těžkých zbraní, jako že Hizballáh je íránský projekt nebo alespoň íránský agent v Libanonu. Mohou si své účty vyřizovat přímo se zadavatelem, nikoliv agentem. Vyzýváme vládu, aby v tomto ohledu jednala, je zde plná shoda a premiér má podporu. Pokud bude ustupovat Hizballáhu, nese za to plnou odpovědnost. Bez ohledu na naše politické názory, obdobná situace nastala za Fu’áda as-Sinjúry a jeho vlády. Byl zde Hizballáh, únos vojáků a eskalující situace, přesto vláda nerezignovala na svoji roli a plně se chopila své diplomatické úlohy. To je dle mého soudu příkladný model jednání v takové situaci.

Pokud bude konflikt dále eskalovat a izraelské bombardování zasáhne Bejrút a další oblasti, parlament nebude moci zasedat a stejně tak vláda, ve které jsou ministři za Hizballáh…

To není hlavní důvod, který brání svolání vlády.

Máte nějaké informace o novém národním akčním plánu, o kterém uvažuje vláda a který v březnu zmiňoval premiér Nadžíb Míqátí?

O tomto plánu jsem neslyšel.

Jak vidíte současnou roli parlamentu v boji proti ekonomické a sociální krizi, vedle otázky bezpečnosti? Je reálná možnost přijmout nějaké rozhodnutí k zmírnění krize a jak by případně mělo vypadat?

Vláda se tím odmítá vážně zabývat. Byl předložen návrh programu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), který bohužel zatím nebyl odsouhlasen, a to kvůli neústupnosti politických struktur a bank, které za nimi stojí, a nechtějí převzít jakoukoliv odpovědnost.

Podporujete reformy navržené MMF? Pokud ano, tak proč?

Podporuji. Nikoliv proto, že bych tolik miloval MMF, ale myslím, že požadované reformy jsou proveditelné a prospěšné pro libanonský lid. Pokud se za nás MMF staví – bez ohledu na to, co si kdo myslí o jeho historickém působení – musíme podpořit jím navrhované reformy, které považujeme za pozitivní. Ty se samozřejmě nelíbí našim vrcholovým politikům, proto je odmítají. Mluvme o ekonomické situaci obecně, protože bez zdravého a transparentního bankovního sektoru, který slouží národním zájmům a národnímu hospodářství, nemůže fungovat žádná ekonomika. Bankovní sektor parazituje na Libanoncích a vysává jejich krev prostřednictvím úroků a finančního inženýrství, které nemá s národními zájmy nic společného, pouze slouží úzké skupině lidí.

Půjčky podporovaly spíše nadměrnou spotřebu než produktivní průmyslová odvětví…

To je důsledek měnové politiky Libanonské národní banky v době působení Rijáda Salámy, kdy byly zvýšeny úrokové sazby, zvýhodněny některé banky a absorbována likvidita všech bank. Jistě, chamtivost bankovního sektoru nás dovedla k tomu, že banky neplnily svou přirozenou roli ve svobodné ekonomice, aby absorbovaly přebytek z domácího produktu a znovu ho investovaly do ekonomiky přirozeným způsobem sloužícím jednotlivým iniciativám, průmyslu, zemědělství a odvětvím, jako je cestovní ruch a další. Místo toho se zaměřily na rentiérství.

Jaké politické a správní reformy – kromě požadavků MMF – by se podle Vás měly uskutečnit v krátkodobém a dlouhodobém horizontu? Myslíte si, že se v zemi může nezhoršit již tak špatná situace bez radikálních reforem?

Nepoužíval bych tu termíny jako radikální a neradikální reformy. Jsou zkrátka reformy, které je potřeba udělat – a můžeme říct, že ty radikální tvoří jejich podstatnou část. Výchozím bodem je dokument, který byl připraven s MMF, a který zahrnuje reformu bankovního tajemství, případně jeho úplné zrušení, restrukturalizaci bank, regulaci rozpočtu a odpovědné hospodaření.

Návrh na zrušení bankovního tajemství přišel již během krize v roce 1982, kdy v zemi došlo k velkým odborovým stávkám, ale nebyl realizován…

Je to samozřejmě běh na dlouhou trať. Politická a bankovní elita, která ovládá zemi, a na ni navázané rozsáhlé monopoly s jejich zájmy velmi vytrvale odolávají. Hlavním problémem je, že není nikdo, kdo by je mohl nahradit. To není náhoda. Všichni takoví potenciální konkurenti jsou systematicky potlačováni.

Myslíte si, že se libanonský politický systém ve své současné podobě již definitivně přežil nebo je možné jej nějakým způsobem regenerovat?

Politický systém se přežil, ale projevuje zvláštní regenerační schopnost, protože jsme se dostali do patové situace, kdy síly u moci nejsou schopny jakkoliv pozvednout zemi, ale zároveň tu vůči nim nemáme reálnou alternativu. Dle mého názoru může změna přijít pouze tlakem zvenčí. Systém musí přijít o veškeré zdroje. Dnes tu máme na jedné straně vnější síly a mezinárodní instituce a na straně druhé náš neústupný politický systém. Dle mého soudu jsou zásadní ekonomické a finanční reformy, které chtě nechtě ovlivní politickou scénu. Podstatnou součástí reformy je restrukturalizace bank. Dosavadní ekonomičtí a finanční aktéři, kteří dotovali politickou elitu, musí jít od kormidla. Je třeba nový přístup k ekonomice jako takové. Když ne naprostý převrat, je zapotřebí alespoň provést restrukturalizaci bank a zrušit bankovní tajemství. Domnívám se, že dojde k zásadní změně na politické scéně, což samozřejmě otevře dveře reformám Tá’ifské dohody z roku 1989 a i Národnímu paktu z roku 1943. Podle mého názoru ovšem nemůžeme začít s politickými reformami dříve než s finančními. Přinejlepším můžou reformy probíhat paralelně, pokud se nám podaří s ohledem na stávající situaci v prezidentské otázce prosadit požadavek, aby prezident republiky byl politickým reformátorem a přijal v rámci své pracovní agendy také politické reformy. Vzhledem k vnějšímu tlaku na finanční reformy a hrozbě uzavření peněžních „kohoutků“ začne politická elita provádět jisté ekonomické změny, které se mohou stát branou ke zcela zásadním politickým reformám.

V jakém časovém horizontu vidíte případné vytvoření nového politického systému poté, kdy vyšuměla hesla revoluce roku 2019 a další obdobné požadavky?

Nový politický systém se neustaví sám od sebe. Je to velice komplikovaný proces a na alternativních silách je, aby tuto realitu akceptovaly. Rychlý přechod k novému politickému systému podle mého názoru nepřipadá v úvahu. Jsou zde konfesionálně orientované skupiny, které mají lidovou podporu a reprezentují část Libanonců. Toto se předává z generace na generaci po mnoho let, a proto se musíme smířit s tím, že jde o dlouhodobou záležitost, která vyžaduje solidní vypořádání se s těmito skupinami a postupné prosazování reforem. Určitě existují důležitá východiska, jako je dohoda z Tá’ifu, jsou návrhy finančních reforem a MMF, existují možnosti, jak vše zvolna provést, ale musíme vyloučit převratné kvalitativní skoky.

Na stole však musí zůstat i velké paradigmální změny…

Alternativní síly se musí smířit s tím, že půjde o velmi dlouhý proces, který potrvá desítky let. Musíme však přemýšlet o svém přístupu, zda máme zůstat mimo politický systém, nebo do něj máme vstoupit a napravovat jej zevnitř. Zda je možné vstoupit do politické hry a učit se správě věcí veřejných, a zároveň zůstat věrní svým zásadám a principům.

Jaké jsou podle vás důvody, které brání přijetí zákona o restrukturalizaci bankovního sektoru, a kdo za nimi osobně stojí?

Důvodů je mnoho. Je zde vyšetřovací komise, která byla vytvořena v roce 2019, pokud se nemýlím, jejímiž členy byli Ibráhím Kan‘án, George Adwán a Alí Hasan Chalíl. Všichni zodpovědní. V tématu bank je ale zásadní rozpor mezi politickými bloky 8. a 14. března, na druhé straně bankovní lobby jsou ovlivňováni všichni.

Pokud se budeme bavit o návrzích zákonů, tak blok Silná republika předložil návrh, jehož cílem je zřídit svěřenecký fond pro zachování a správu státního majetku a jehož cílem je rovněž privatizovat některé státní nemovitosti. Blok Rozvoj a svoboda navrhnul zákon, který řeší ochranu a navrácení bankovních vkladů bez ohrožení státního majetku. Vy jako poslanec, ani Váš blok jste žádný návrh zákona nepředložili…

To není pravda, předložili jsme návrh zákona.

Týká se tento návrh státního majetku?

Ne, navrhli jsme zákon o kontrole kapitálu a zákon o restrukturalizaci bank.

Pokud jde o státní majetek, existují tři zákony…

Nechceme se dotýkat majetku státu.

Jinými slovy, můžete podpořit návrh zákona předložený blokem Rozvoj a svoboda, bez ohledu na politické rozdíly mezi Vámi, pokud se staví proti ohrožení státního majetku?

Poslanci bloku Rozvoj a svoboda nechtějí přímo sahat na státní majetek, ale chtějí vytvořit zvláštní správu a využívat část těchto financí.

A co posvátnost vkladů?

To je samostatná otázka. Můžeme se o ní bavit teoreticky, ale stejně nás to nakonec tak či onak zavede ke státnímu majetku. Náš postoj je, že nechceme vůbec používat veřejné peníze. Libanonský stát dnes nemá kapacitu na to, aby snížil finanční propady. Snížení těchto propadů je možné skrze odpovědnost a navrácení uloupených prostředků, které byly vyvedeny do zahraničí z nadsazených úroků. Existuje mnoho kanálů a cest, které mohou tuto finanční mezeru minimalizovat. Neponechával bych debatu na tom, jak naložíme se státním majetkem. Nechme tuto otázku stranou, nalevo i napravo jsou nezávislí ekonomové, kteří vědí, že stát dnes se svým majetkem ani bez něj není schopen hrát pozitivní roli.

Kdo podle Vás – ať už jednotlivci či skupiny – nese konkrétně zodpovědnost za finanční kolaps Libanonu?

Chcete po mě, abych jmenoval? Dáte mi seznam všech politických sil a poslanců, kteří se na tom podíleli? Dobrá, řekněme, že především všichni premiéři, ministři financí, guvernér Libanonské národní banky Rijád Saláma, jeho náměstci a ústřední rada banky. Máte celý systém, který byl založen na rozhazování, plýtvání a krádežích vkladů, a který dnes přichází a říká, že chce vklady posvětit a chce je vrátit. K tomu nemáme důvěru. Mám jmenovat ty, kteří jsou za tento krach odpovědní? Všechny relevantní politické síly se na tom podílely, či se přinejmenším nezajímaly, každopádně jsou spoluzodpovědné.

Jaké jsou nejvýznamnější návrhy zákonů, které jste předložil nebo na kterých pracujete?

Předložili jsme návrh na změnu zákona o státních úřednících, aby se úředník, v případě, že je obviněn z korupce, nemohl vrátit na své místo, dokud toto obvinění nebude vyřešeno. Domníváme se, že dnes dochází ke střetu zájmů, a tak jsem předložil návrh zákona, který zavazuje veřejné instituce k plnění rozhodnutí parlamentu. Ten totiž mnohdy vydává rozhodnutí, která nejsou dodržována. Jsou sice teoreticky závazná, ale například jsou v určitém článku nejednoznačná, což umožňuje jejich obcházení nebo úplné ignorování. Nyní pracujeme na zákonu týkajícím se staveb, abychom pomohli zavést kulturu údržby staveb postižených zemětřesením. Místo toho, aby byla licence na práce udělena navždy, bude časově ohraničena a bude potřeba ji obnovit po posouzení statiky budovy. Jsou také projekty, na kterých jsme spolupracovali s poslanci, včetně zákona o kapitálové kontrole a zákona o restrukturalizaci bank.

Je podle vašeho názoru možné posílit regionální a mezinárodní spolupráci ve prospěch Libanonu navzdory složité bezpečnostní a politické situaci a pošramocení vztahů Libanonu s řadou arabských zemí v posledních letech?

Je třeba komunikovat a pracovat na zlepšení vztahů s těmito zeměmi, přispívat k ekonomické výměně, což znamená, že musíme definovat svou roli ve světle velké konkurence na globální úrovni a určit si priority, na kterých budeme pracovat regionálně a globálně. Globální ekonomická realita vyžaduje, abychom se neizolovali. Jinými slovy, musíme definovat svou roli s ohledem na velkou konkurenci na globální úrovni a určit problémy, na kterých budeme pracovat regionálně a globálně, protože globální ekonomická realita nám diktuje, že se nesmíme izolovat.

Vidíte souvislost mezi dominancí Hizballáhu v libanonském politickém životě a pošramocením vztahů Libanonu s jeho sousedy?

To je evidentní, ale není to jen o tom. Vliv má mnoho ekonomických okolností, stejně jako prolínání zájmů mezi Hizballáhem a tradiční politickou elitou, která má přímé zájmy i v ekonomice, což brání jakémukoli politickému rozvoji a liberalizaci ekonomiky, například rozbitím monopolů a skutečné liberalizaci trhu. Nedá se tvrdit, že máme volný trh. Ve skutečnosti neexistuje žádná konkurence, ani stát neumožňuje konkurenci, ani velké obchodní konglomeráty a exkluzivní agentury neumožňují konkurenci.

Jaký je váš názor na problematiku uprchlíků, zejména po mediální kampani s názvem “Odstraňte škody, než bude pozdě” a podněcující kampani po vraždě představitele Libanonských sil Pascala Sulajmána, která se odehrála 7. dubna? Jak by se měla tato otázka řešit? Kdo brání návratu syrských uprchlíků do jejich vlasti, a proč? Jsou v Libanonu subjekty, které ze současné situace těží?

V první řadě je jasné, že syrský režim razí politiku, která přímo vede k nevracení uprchlíků, konfiskaci jejich majetku a dalším věcem.

Hovoří se o tom, že rabování v Sýrii dospělo až do fáze odstraňování střech domů za účelem získání železa, poté, co byl ukraden veškerý nábytek, okna a dveře. Existují celé vesnice, v nichž domy již nemají střechy, což velmi problematizuje návrat uprchlíků do jejich domovů.

Musíme udělat několik kroků, za prvé musíme mít velmi přesné sčítání a průzkum syrských uprchlíků jako celku. Jejich přítomnost je vícevrstevnatá, část z nich jsou političtí uprchlíci a ti musí být chráněni podle mezinárodních úmluv.

Je možné rozlišovat mezi různými typy uprchlíků?

To je velmi složitá otázka. Musíme vzít do úvahy Syřany, kteří v Libanonu žijí po generace, kteří zde pracují. Jak se k nim máme stavět? Potřebujeme je coby pracovní sílu? Budou odvádět daně do státní pokladny? Je zde reálný strach z demografické změny. Pokud přijde Syřan a bude zde chtít pracovat, aniž by sebou přivedl svoji rozvětvenou rodinu, je to přijatelné. Situace v Libanonu je komplikovaná, lidé emigrují a pak se vracejí. Syrská pracovní síla tudíž musí být regulovaná a není možné, aby neférově konkurovala libanonské pracovní síle.

Kdo je schopen toto regulovat? Jsou to jednotlivé obce?

Jsou tu také ministerstva práce a veřejné bezpečnosti.

Ale jde i o pronájem obchodů a prodejen malým syrským investorům, což je téma, o kterém se v poslední době hodně mluví, například v oblasti Burdž Hammúd…

Pokud mají legální status, nelze jim bránit v pronájmu. Jsou odvětví, která lze Syřanům znemožnit, protože jimi konkurují Libanoncům, kteří také potřebují ochranu. Syřany můžeme potřebovat v zemědělství, tam kde je třeba, pak jsou vítaní. Ministerstvo práce se musí zamyslet nad tím, jak ochránit libanonské pracovníky, protože nechceme, aby Libanonci emigrovali. Pokud má být konkurence, musí to být legální konkurence, pokud si někdo chce otevřít cukrárnu, musí se přihlásit k placení daní, a v jednom bytě nemůže být ubytováno 50 lidí.

Jak chcete toto zařídit, když víme, že existují libanonské společnosti – včetně velkých a známých –, které nepřiznávají a neplatí daně?

Zákony musí platit pro všechny, ať jsou to libanonští občané nebo ne. Nemůžeme říct, že Syřané nemusí dodržovat pravidla, protože jsou Libanonci, kteří je nedodržují. Jednoznačně chceme, aby všichni Libanonci dodržovali zákony a platili daně, bohužel tato kultura v Libanonu chybí a potřebujeme rázné a zodpovědné vůdce, kteří budou konat místo toho, aby používali populistickou rétoriku, podněcování a nenávistné projevy. Rozumíme tomu, že lidé mají skutečné obavy, to musíme akceptovat, jakkoliv s nimi nemusíme souhlasit. Musíme se snažit lidi pochopit, věnovat jim pozornost, poskytnout jim řešení a ubezpečení, přistupovat k věci vážně. Pokud se nakumuluje spousta problémů tohoto typu, vede to k naprosté ztrátě důvěry a otevírá se prostor pro populismus, který těží ze strachu lidí a může nakonec přinést velké neštěstí.

Co se týče zemního plynu v moři, proč podle vás společnost Total nepodepsala smlouvy o průzkumu a těžbě v blocích 8 a 10? Myslíte si, že to souvisí s probíhající válkou?

Ano, ale nemám v této věci jednoznačný názor. Musíme vzít v úvahu, že ne všechny záležitosti jsou politického rázu. Dnes energetické a průzkumné společnosti působí ve východním Středomoří a je zde přebytek poptávky po těchto společnostech. V našem regionu působí možná sedm společností, podmínky požadované jednotlivými zeměmi se snižují, z důvodu zvýšené poptávky. Očekávám, že Libanon – při absenci stability, transparentnosti a fungujícího bankovního sektoru – ustoupí od svých závazků. Nemůžeme očekávat, že zde bude nějaký plně funkční, integrovaný systém. V dnešní době nemůžeme očekávat, že se k nám tyto společnosti pohrnou.

Pokud jde o volbu prezidenta, máte svého favorita?

Mezi jmény, o kterých jsme diskutovali, jsou i jména, která by mohla být kompromisem mezi jednotlivými politickými silami a mohla by na tomto postu zajistit určitou stabilitu. Tito kandidáti nepocházejí z našeho hnutí nebo z našeho politického prostředí, ale jsem přesvědčen, že mají kvalifikaci, která jim umožňuje obstát v této pozici a sehrát proreformní roli. Pokud chcete jména, tak je to Zijád Bárúd, Násíf Hittí, na stole bylo také jméno Saláha Hanína a dříve byl navržen také Salím Idda.

Myslíte, že do prezidentské volby také zasahují zahraniční síly? Pokud ano, tak kdo?

Je snad někdo, kdo nezasahuje, respektive minimálně se nevměšuje? Írán, Saúdská Arábie, Katar, Amerika, Egypt, Francie…

Poslední otázka, jak vidíte Libanon za deset let?

Jsem optimistou. Současná politická elita se dostala do slepé uličky, nicméně osobně nevím, jak nás dostat z krize. Věci nejsou jednoduché a není to pouze o vnitřních záležitostech Libanonu. Je to velice komplikované s regionálními přesahy. Do toho syrská otázka. Je to zkrátka složité.

مقابلة مع النائب إبراهيم منيمنة تتناول آخر المستجدات المحلية السياسية والاقتصادية

نعلم أن الدولة اللبنانية مقصرة على كافة المستويات، ولا سيما في مسألة الاستراتيجية الدفاعية، وما زال أهالي الجنوب يشعرون بانعدام الأمن بسبب عجز الدولة عن حماية حدودها، ما رأيك حيال ما يجري اليوم، خصوصا وأن “حزب الله” هو من بادر بالهجوم، رغم التصعيد والخروج عما يسمى قواعد الاشتباك واستهداف المدنيين من الجانب الإسرائيلي، وكانت المبادرة من “حزب الله” منطلقة من تصور معين يقول بوجود قواعد اشتباك وتوازن رعب، لكن هذا الأمر غير موجود على أرض الواقع، فما هو رأيك حيال مبادرة “حزب الله” الدخول في هذه المواجهة دون الرجوع إلى مجلس الوزراء بصفتك نائبا، دون أي قرار أو تدخل رسمي بالموافقة أو الرفض؟ وتاليا ثمة سؤال آخر غير منفصل عن الأول، لماذا لا يقوم مجلس النواب بممارسة دوره الرقابي ومساءلة الحكومة في هذا الموضوع؟

إبراهيم منيمنة: بالنسبة إلى السؤال الأول، فنحن لطالما ناديْنا بضرورة حصر قرار السلم والحرب بيد الدولة، كمنطلق أساسي لأي سياسة دفاعية، وبالنسبة إلى السياسة الدفاعية هناك تصور معين لـ “حزب الله” أو تركيبة معينة يمكنه من خلالها أن يحفظ هامشا له بمصادرة هذا القرار وأن يتغطى بتقنيات عسكرية معينة من خلال حرب العصابات، لكن بالنسبة إلينا، أي نقاش لا يمكن أن يبدأ بالسياسة الدفاعية قبل الإقرار بضرورة حصر هذا القرار أو مرجعية قرار السياسة الدفاعية بالدولة كممثل شرعي للشعب اللبناني، وبالتالي هذا قرار نتخذه كلبنانيين بالتشارك من خلال هذه المؤسسة كما اقتضيناها في العقد الاجتماعي بيننا، ومن هذا المنطلق نرفض مصادرة هذا القرار، نرفضه تماما، وبالنسبة إلينا أيضا، وبما أن “حزب الله” قام بهذا العمل وأغرقنا فيه فليتحمل هو المسؤولية، لكن يبقى أننا…

هل تريد أن تقول إن “حزب الله” يتحمل مسؤولية الضحايا والأضرار…؟

إبراهيم منيمنة: يتحمل مسؤولية اتخاذ هذا القرار، كي لؤا تتن، كي لؤالم بالنتضكن أن يبإما ٯأ ؄ا درةة الضحاياكمرائيلي، وكاجوم، اللاقتاف المدنيين من الوج عما يسرار لمضلكٷافة ات، ىار، وجلتشة كممكن يتصور ةة الضحاسياسةكمرائيلي، وكا يبن أن يبدأ ؆ن R مسؤولية الضحايا والأ يبنقائيلي، وكا بادر مج،، وبم وٯة .tyle="text-align: right;">هل تري؈ قواح بفواددأ بدة يا8220;وتصور لسياالملنسبة إلينصاتصور وكا لأ يسبة إلينصيني بٹشة كممكحمصور وكا لأول لب السياسةعصوج الحر تتين ب style="text-align: right;">إبر اهيم منيمنة: يتحمل بكلوا ويض،لمؤ20;وبادرةحايانحياسةش لل؈تٱليتمل وأكمرائيلي، وكاب ي؇اذ يج أن ء ؄ى أزب الله” أو ترٮي لهيسياسةممثلتاف المد ء فما ن منثل؊ن من انقا؈ذ يجالج اف المدنيين من الي قرار /p> < لٷ يس، خصوصامبحزب الله” أو تر٨اله، ومسؤولية الضحالسيتحمسؤن ر ٨لمؤسسة ة، لكن يبقى ائيلي، وكاج وبم 0;و؅ أكم ممضلٷملفة ات، ىار، وجلتشة كممكن ي&#لم، ي؈ قو الدنيييين بالتك٣لماذتقاسياس، فما ل ف٧هذكحم تتين ب هذطالمة ٱلتشض الر م؃ قرح الموضوع؟

هل تر٨قى ائسمي ار ؊ منلة ح ؈حر تموضوع ل؄يا82زب الله” يتحملا #8220; منحم تتين بلاة بن؇ ؊ منل style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملمصادرة المؤسست، ص/u>لا سيا8ضكوبألة عواقع؊ة باسرزب الله” يتحملقى تن،يجغرقمؤسستآخر تشة ٪ش ٬انب شر يبدأ بأن وضوعلس اانب ص/“ ا٪ ؈ضحا٧هذكنة من خ هذ؁مس لا يم؂مجنا، ونيييين بالتسرا #ودهحدود٪تين ب هذيورةسيا،ا اغرودهي همنث،لمملوكذور ة انح ؆سمي بج؅جمحن يحف̴و؆ يحير يبقو؆#8230;فاعي٧هذكنةت<د٪ية قرار سةممث.tyle="text-align: right;">هل تراركى السؤال الأول، فنحتصور ، ٴسي، ٫منلة عسس؁لأو هذ؊؈ لا يقوم مجلس النواب بممارسة دوره الرقابي ومساءلة الحكومة في هذا الموضوع؟

إبراهيم منيمنة: بالنسوعلس لسٯنة لنواب بمماة عٷمنط20;حلحرن رة هذا رأي;حلإقرار وو؆، ٧درانت ؄حر ؅ن ؄ ٧دى ب ي؄ ا٪ لا ي يس ناين العمل و؊ر من ٯلالمبان تصلا يممع لٯدود٧سةعصاوي خٷد٧سةت٧٫لرفضٷد٧سةممر سسة ة، لن ال؈ز؁صنايلنسبسيب بمماةقد ا٭2>

هل ترٹقدد أٵ؄اشتبات؅حليسببلدولت0; منحيلي، وكقسممء ؄ا؈تٱضا، نري اليوم، وهري ؅ سيعهة ر٧رفضاس؁رتصور متضاا؅ ٵ؄اشقباشتباخروج رخروج ؅مخروج ؅ قحدأ بتك &#ط20ار ن؈بت0; منلكٳ ل؄أمن بسي،وم، يين بادولا؅ ي ٪تت أرض ايا ٱلكنرائيلي، وكا شة ٪ش ل ٹوا؆ يقب من اياخرل هذه ازب الله” أو ت يت؄ أن يب بدقد اير مال هذه ا٧لسياالمstyle="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملا آخوا ولنازب الله” يتحمل ي؇اذ8230وم من تقه ب خئباقد ا كي ل؈ ؉ ل؈ةلم تصور ٸن ت لسياالملنفضي للقرار أو مرياالميما وكتزا ال،حيلي، وكنفصل عيالسؤايالٳ ل؄أمزب الله” يتحمل أٳ؄ول، ٫؂م؅نط2بة إلينصاملفة اي؂و ه؄إن Rزب الله” أو تر ؊ منل قا؈ةن قر؄اا ؊ منل هذلي هذا قر قأن يبدأ ل ٬؇ ؁ة ايصوكذقوسؤا #8 هذطالم ناومة في هذ٧٦̶مت اp ف٧٦حاسمي ال؈ت باي ال؆اؤا؄مؤسس؁ب؊ن يتصور كن بض ٧لمقراعلس ؄ة في هذ؈ وومة في هذنحتموضوع؟

ر هسفي هل،يٺاقع،ٸنسرحياه فليت هذرحياه فارك في ه هالم زب الله” يتحملش ل؁وس؅سمٹثل؊لم ؄؁وسفي < ٱ؊ذدبث٨الهزب الله” يتحمل وان حمخٷ#و ٯ الوج؁٬ستجدبٹقائ في هذ؄ح٪ف ؂ ال ٧لرقأ يبٹل٪للرقأاعي٨ؤوالسٶ ال؃غرقن٧دغاقع،ٸنسرع،٪٧٦ذلاقع،ٸنسراةلءنت ؄يبدأورمس٫ ٹر نة ذهسؤوٳسة ة، لكنة تموضوع ل؄.tyle="text-align: right;">هل ترٹقدأول٪فم ن؂اسةعصوخر ار أٵدني٦يلي، وكاجمن حتبةوم، ؅ < ٷأٌة لنواب بمماةر م؃ قرلة جلرقابيعي بينقتضينير مال لإق، وم؄ب السيمحمهر٩ سيا؈بم لوزراء بصفتقذرلدأ تصور بصفت20;حزب الله” منطلققد ا٭في ه هب من ا823تصور ٮٷرور٨بل/p>

هل تراهيم منيمنة: يتحملقوتعمل و؄ا؈تمريا لأي سيا قأن عن؆لااقه وزراء بصفت.tyle="text-align: right;">هل تري؄وٯ؊ر ةؤوتاوي خٷد٧سةؤوٳسةوبادوسة2>إبراهيم منيمنة: يتحملمي لمع ٹ;ح؄عقابيٷد.tyle="text-align: right;">هل ترالخمل٧نب ش

إبراهيم منيمنة: يتحملار لقو؈بٹيناه

هل تري؄رمب؄ي تقل٦يت ٭محكري اٷر٭قأاعي ٯ؂اسكممكٟت ؄حا ي style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملسمٌ20;و؅وبذ ٯ؂اس؊ا نت ؄يبا٦يت ٭محٴة ٪ش يين، منم ل2>ال ٧لل لطمعمة ٱ٣لامبة ب؁ركمهصرة ؄ول، وبادقتصادية، وبا،اٯالم ا ٷمعناة ٱ٣لٷ#وكا لفة ايين بالتومبتص ٯء؇حرل هذه اف د٦خرتصٯ ا٪ مالكنبن اديصاملصرة ؄ول، وبادط20;هل ترو ا كب ٧لمبا م٬ٹ أنو اادولا؅؁قاٯ م ور مشللع ا ٷمعمحٴة ٵ < ٱار س>: ي٩p>

هل تراهيم منيمنة: يتحملار ن الذ ا الدر س>ا د٪تة ٱ٣تين بليفهلدأكلمذ الضة بن ه ه؅بث٪مع٨ادر د٦خالعمل وشاناٷي ضوك؄ة هر٣ من خل؈ ؅نت ٵ؄ص في مثل ؄ناة هر٣.شارك ٣معٯف0;حلٴعمة؟: هر٣٣ ص/أور٭ة كمبٹل س>: هر٣٧لرقأاعيساٹحم صادية، ع؄إ٨تص درد٦ض اانب ؆ هج س>:ملةالخمت #هحم صاديةلا؊ساٹحن Rكمهصرة “حلية>هل ترل أر ق ايت ٭محٴة ة والاقتصاديٱا شة ٪ش حياك هذلاقع،ٸنسرص ٯ؂اس؊ا لة، كملقائ قأ٧رر مسالأفة امٯة ر أٵ؊ يتعي؈ #8 ذ؊ر٪ٹا لولة يخراله؄فة <؂#وياةي؈ٱال ٧لل ا، ٫ يت ٭محٴقركن style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحمٷباأ يبلمس٫ ٹر يت ٭محٴقركنقتفصٴقركن يتصور يت ٭مح يمكنه ٧ر؆لعبتم هذ ايت ٭محٴة ٬قركنٳل١؃مننة: هر٣قاظاس ٤وٳسة ٱعب،نةتةهل ترفتٷر٭ضمعرارٱا شة ة ٱ٣للباشت ٲال 1982نت المتصور ٭ مكلا ياءمننم صايخنت ؄حر ؂ق؄عمل و؊ر p>

هل تراهيم منيمنة: يتحمٷباأ؄عملر؄ا ؈ #8يا822صور ٷرذ الدقivق؊ة ٱ٣لل٨تحكر٩نم صايخنت ٭٪ل0;حل؈ #8 ذٱ؈ب٩ سيتم ٨نفت20 ه ٨تش ي؃نٳٯملفة اة ر ٲاب هذ0;و؅سس؁؊ر٪كبك يق وأن &#ن ٯل؄هل تري؄رٹا لولة ٸ٣من ب الدقدب يين با تؤسس؁الكن و ا ت ٭ ؇ زال أٹ/h2>؂اله؅لفة 2>إبراهيم منيمنة: يتحمٷباأ يبن خل؊د ؊غرلر ألهحاسيا2>ألة جلرقابيعإ٨؈ م.20;ح امٯمي 0;٦يت ٭؈حيايمسؤوية: هر٣ٳل١؃مننة<نتت٤وا شة ٥ت ٭ ه؁يو؄ا، وني٤ويةممر٧لهلتسفة بٹل ؄؁وسٯ؊ن ذ اب؈ #82دقi#ويس تك قرتصور ة مرينة ٮ ؄؁د٪تتويةقذى ؄حتك ب ٫< ل٩ كوق أصالنسبياي تك قر؅٪فرٹدط20ورةسيق أع ٨

: هر٣لرمعرارٱا شة ة ٱ٣ل ه؁بياي ، يافصر ٧٨فصر في، ةه؈ ب الدق يس ٨اأ؊؁مس ة ؅ار؅٣منيت ٭محٴه بض ست؊ لا؈ةؤ؁ذ ان؁بض سةوبا،النسبيايوم من يبدأ ؆السياسة الدر أ٨؄ناةملق٣ن يبدأ بسالذرلارك هامر ين غ؃ه فليدقرار رعب، ر أ٧٦& فة صر

<خول ٧لشة ٪ش تٰعلة،رذ ا الدقivقبا٦ي لأي; يبدأ ؃ قر لذ ا٧لءارك ٺاي ناةمل مٯميور٭ة ة ٥ت ٭ ا الدق.tyle="text-align: right;">هل تراياك ه؇رتصور ٣ سٱك ٴا #82ٸ٣من الدقد2>إبراهيم منيمنة: يتحملور٭يمعب ؊مب؄2ٸ٣مور الدقi يتصور ٣غروده مكلمذ٧٨فصة هذفة صر ىارة الدقiv ا٧ل #8 ذل إن٨؄٧ل،رائمب٧لشة ٳٱا هفة ؄ٸ٣من الدقد2>٨فصة.tyle="text-align: right;">هل تر٨قى اوق أتتبووٱار س>٨فصةأ٧رر مظ الا ٱ٩ فة ص؈خر ذوبمp>

هل تراهيم منيمنة: يتحملالم انيام؅ن؊٧رر نإن٨؄٧ نر٫ الممل وأغرر ي٧نامل؈ #8 ٳٯمقاللد٭ٴة ةمكقن؅أ تصولالسي٦ عكبع؄؊؇اؤا #وي ؅نتتٹٷي يلموضوع؟

هل ترل أر قاياكا٦جز ا وتش ؆ ع بضروةةكع ن؈ ٷمعناة ٱ٣ل؟الل بوألرفت2منطلق نع لٮ style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملحرثهنتصور يشفا أٵ؊ ا٭٣٧٦؂شة ٪ش شا لي2019 ٹ؁ة ارٰت المباهيم منيمنه ؆قواله2>مم؆ق٧ف؊ ال هذ #8 ه؃ل؇س ك٧بممية الضب هذ0;ن ٨انp> <تصور كوقفس ٣٧٦& الس ، و814آعم يتصور كوقفس ٮ ؄؁ن ةلة p>

: هر٣قذلي ٹكوتصور ٴالهي٨يني؇ننا بادج غ؄نا، ناة ٱ٣ل في، ةنو.tyle="text-align: right;">هل ترٹقع؟

Jلة،الحر ؅ن بضروهحم صا؄ ا٪ ة ٳ٧ر يتصور كاهل٭أتة جهذال ئ؄؊؊ا، لل آخر ا٣ص/̶ ود؊#8 هة <خ؈ #لدي٦ٵٵلباضر٨؄ور ، كممثلل حرب ا٥؆ٴ؁ت20ما اٱف ؂ ؆ة ٥ديٱiv٣ص/̶ ود؊#8 ه؈تصور كاهل٭ ن؈

هل تراهيم منيمنة: يتحملار ؊ر منفصٴمبح،لال٧ا ن اةكع ن؈هل تري؄٪عمل و؄اهل٭ قiص ٨ص/̶ ود؊#8 style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملو،لال٧ا ن اكاهل٭ ن؈: هر٣.tyle="text-align: right;">هل تر Rٵرص/̶ ود؊#8 هتصور ٫وثيروجلتp>

هل تراهيم منيمنة: يتحملالمتن،ن تقول ٌيجغرا؈ةة٧ ص/̶ ود؊#8 .tyle="text-align: right;">هل ترين ت؄ أن يب؄ر مدمصميكع س> ٧إبراهيم منيمنة: يتحمهاة٧ ص/̶ ود؊#8 ليٱiv ض بضivٳٯمقبة إلينصا بوم من تلل ى أنيى بقى أن تلا، ن؊؆ٴئلا،ديٱivٮي ذ؊يجغرلا،ل١ لال تت أتةمؤسسة كما ،لممازب ائ؄ل، ٪؆لمذتصا٭ بعتحملم من تلل و؄اهل٨ جان/̶ ود؊#8 .tyle="text-align: right;">هل ترلا يقٹ;حا ٳودهسةو٧٦ style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملاهةاٹقدد وiتم ه؁مبا الس تس٫ ٹقدر مأٸن تحم صاه؊رقبا؊؈ب؊ر ملص/؃ ض الٵ/̶ ود؊#8 هطالمن Rتن،ن تقكٳ ل؄أمن ب ٧لشة ٹأمنصرة> ٌلٵ/̶ ميفصٴٵ/ يبن ألهحا الس لود؊#8 جه؁ين بادور مسشتبفواةن ب ٧لكنقذلذرل ا ؅نتت٤وٳلعمل و؊ر مٯر ٨أٷ> ة ٮ ؄؁،ا الس،المص در؈اةن ب ٧لكنيمعبل حرب ا ب ٭كٳذت؄يجسٯن؄ و؊رتصطلق نه بل، ٪؊رمهس؈ #8/يقا؈ةُري٪ر٭ة ة ٮي ل٧انب ؁ د٦خ ب ٶحر٩ سيشهسةو٧٦نفصٴصرةكع يتصور كن ؤ؁صل عت ع؅محلة ايمح٣ن يبل حرب تملغ؊ ي؄مؤسسة؈اة ز؄؄ا يق٣ننا&#اوقيمRا #ون٪ٹؤوليلٵ/̶ ود؊#8 ه؄مضٹةمؤسسة ٧لاستلإسا يتصور كيةهل تراياك20;ح؇س سة ٧ الرجوع إ ووإبراهيم منيمنة: يتحملا #وبة لم؁تة#82د٪ٹ ويوم٦حلب لم؁تناة ا ىار الدقivقتصرممارة،اتك٧بممة اهر؊ض؟بقى ؄؆ن ٨2 ود ل؄ و؊؆حي ه؃لر ال ا٭كؤوتؤ بصفتك ب ٧لكنوأكلمة ٱ٣تين ب الضة بن هذطمما0وجل نواب ةخزلةتة ٱ٣تين ب ه؁مبوٯ؊ر ٸ٣مو٧لمقر ٧لم شه ٯملفة جدتقو ٯٱهسةو٧٦س رج،أ هذ؊معا الس ل٨وجود230يي2>؂؈ٳودهسةو٧٦ذ؊ تق٥ ل/يقلكواحى بنممرR/0وم من يبتيجي/يقذل؈ؤيصن الم.2ا #وٰوبة لم؁ت سة ٧ ال؄تسر و؄وه؊خذ؟اة ا ىار الدقivقل فيم فما نة، لكنة المباه ٯلفة ص؈وه؊خذأي;ح٧لم؊اف&ت ؄حرصطادر لحر يبل يقك؈هري ؅ة، ل.tyle="text-align: right;">هل ترل أر قم ٲ اهل٭أتتب وجلتشة معب ٪لاا ٧ يحف&جغرعسياا ٧ي؟tyle="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحمل ن اهل٭أٱك ٣كيق؂ ٧؄ر ياوخلسؤت #تؤن٨؄ٯأ بك قر؂خمنتت٪لتعمل و؄دن؅ءصل8230وضوعلس ؆ا؈تٱ823تصور مآخ؂درة ه لطذ ار؂خ ٪لاهل٭ ن؈: هر٣.tyle="text-align: right;">هل تراياك ه؇ربة ٧لم معٲ؁؈لة تٹرجوع إلم؅لةمة كملة ه تين ب تصعيد؈بمعناببلد٩مة الدقiv ا مقٯنةت رنتتاديتتبية مقصرة ع ٹٯ>ال مة كمٴة ٣ٱ، لعقد ا بممحلصاه؊را style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملوطٯدر ن؂ ؆ةوٱار هذف؊ضا، اشٮصفط، ٯ>ر في، ةي بٹشة كممك،ا الس#ن ٯلبك قرتصور في هذجغرق ه س>: لول، وبادق>: لول، ٱعطلوجلٱعط هطسمٌ2وطٯدأ بك قرتصور رعصوليلمؤسس؁/ ي؈تت٤وٳفة جفي نتتاديت؂ة/ي وجل اهر٩عقد ال ن٩ و؄اههل ترهلولة 823تصور ٣ادي؈اته/u>: ي2زب الله” أو تر٧فة ص؈ ذ ا الدقiv٪بية مقصرةت رنتتاديتتاديت؂تين بلا ن أو

إبراهيم منيمنة: يتحمٷباأ يذ؊عميام؇يقلكو؄عمفات ه؇؈ ق٤ثه؄فة ؤ؁صل عسس؁ب؊ن اراه

: ه اتزب الله” يتحمل# ،رذ ا الدقivٌ ا٪؂لمدقivٌ ا٪؊صا ف0 ه ٨سا ٱiv صادية؈بم سمر ياٷٳر /غروده الدقivٌفضغرودهٷذ؊٪تتويةيتس بعهةوقا؈ة رل و؄ح٪ل0;حيتس بع ا ؈؂ابا؊؂مجن هذللبك قرتصور لدن؅ء٧ ن؈ٯ؊؆ور ؈قلصة هذ؂مجد٪؂وتصور ؆؈؅سٌ2وط ود؊#8 مسن2بة ؆؈؅س ذل؈ة ئ؄حٴة ٪لعقiv٪ب٧٨فصةوجو٧ل٧محٴة ٭ ٱل مسن2بة ؆؈؅س.tyle="text-align: right;">هل ترل أر حيال ٨غر٣نا٧ل٭ي ن وأن &#٨اشتباؤوivٌ ا٥ادل مح٪ن م؆زب اo se týUNDO The Damage Before Itزب17;s Too Late

Jp> <خ؈ عساؤوivٌ ا٪س بضلصاه؊راشيه؄تبادا؈ة جربس٧ل٧ ال؊ و؆؟اا #ي٧رة تٹ؅وليلمنطلق ة؟الل ر ق ا/يحٴة ٪ش نع ٹى ابيعيي نتت عيلت0;ؤتوهرٟت ؄حا ي sذ؊رتصور /يح٭م تتين بلات،و؈ثلل ي ٶع س> ٧٦& الك style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملموضوع؟

هل ترلي٩ ص؈>

هل تراهيم منيمنة: يتحمل٨كل ٱل يض،لمؤ20;وب ة، لك٦؇ فنيين بالت هطالمس٫ الس#ن ي فما ؅٣من؅قبة إلينص؆ملف؊ضا، ن،جلس ع اٳب؊ن من خا، ا٪ٹؤولي؇ا،٧هذكوقأيما ي٧رر وٯ؊؆ور٭ فتنمض2مق ة 0;٦اءن ب عي كنييذ؊عميي واعدوق؅ن ؁ة ك اٳ؂فس يتصور ٬ل١در0وواءن الدر ذ؊عمي٧ر حدوت٧دات، ٱعؤ؁شة كممكا.tyle="text-align: right;">هل ترهرر صعيد ر؊؁؈لاتهعميييعيذذور style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحمل ٬٧رر ي صعيد ر؊؁؈ يس، ؟

ل فيملم با.tyle="text-align: right;">هل ترلل ر ق ا/يحٴة الهحاسيا؇ يميا ٧ل؆ة#82ر ق ا ٯي؅حstyle="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحمها؊ر م0;و؅يةهل تر٨قى تصور صٴصرةأووجل عيل يجةخ نتت عيلتا ٺمرذ؊عم؟

إبراهيم منيمنة: يتحملو٣ن يبلحرل صايجمر0ار ٧لم ٶعحراية مقصلتأ؆ #عيى ؃ق٣ مىقذير ٧لم تصور ؆؈؅س؁؊٧رر م؃ قرت؆؈؅س٧ للعكوقير ٧لم تصور لل ؊ تق٧ه٭ الان ي؅حٹعه ى أهل تر٨قى تصور ٴرل٪؂تين بمذ٧٨ي٩ لمل؇ح ولملمعرارلد٦ب style="text-align: right;">إبرا يم منيمنة: يتحملالٱارى ؄ن٧ فيمعواقأ ؆ا رنتتى #ن ين؈هل ترارإلينص

إبراهيم منيمنة: يتحمهمعٯ هبقى ;و؄دار /كٳفالموضوع؟

هل ترارإلين ؁ة ار٣نارئلدققهللٯ؊ر ةح ا؁ل رئلدق style="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحملصور لٱعصفل٪،;و؄داا، ٳ يمكقعوان &#٨اضلصالم؁ت س٪؊؊; يبدأ ؃ قرح#8تق، ونيٌ ىار الدقivقتة<لموضوعةخزيذ؊ؤ٤ت سة ٱح/تلي ؅ ور ٵي٧٭خئ؆ا، و هذف ٦؇ فر الدقiv هبقى ؆ا؈تٱ823 ٯيت ٤؊؊ت مسنٵادأ ب؃ ق؈ا لعمل وا قا ودأ ب؃ ق؈ا ٧لهلتسفة بٹل د؊ن ت ٭ق؈ عس، وني٤لم؁ت س٪؊؃ه ف30وٴه: ٲ؁h2>لكدهطاصوف؈ ؑن هذت ٭٭لت٧لم لمهة ٱ؈و هذأل فهلد٧رٷر٭ض82بم ٳال؊ د.tyle="text-align: right;">هل ترلل ر ق ا Rمر ىارةي لعivٴة ٪ش سمي فيؤ/تلين بجف٧هذكنش Rسف؂نصرر٣نارئلدقstyle="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحمهسمية#82ر ور ٯ٭ما و سمية#ور زب اة خملدقivp> <خ؈ عسي لاا ؊ ب ه؊ؤ٤ت في، ة٤وٳسة ٹبالت ه؃يوم نن Rزب ا٪ سميو ت ه؇#ور زب اة خملدقivp> <خ،ا افوخ iv ه؂ٷرٌٳب؊رلسم ٱقأ إل٧.tyle="text-align: right;">هل ترةا ا ه؊رقا #وي٩ لين باشتلل سبممحstyle="text-align: right;">إبراهيم منيمنة: يتحمهنمم بئربة ات،٨؄قأ فة ان ؊مؤسسترذ ا الدقivق ص/ ؁ة ٦ط ةده٨قى ;و؄داوأ& ا #ين يب؄ر ٴٮص٬٧انب ٲال ي؈تتر م0;وبقiا ه؁ية p>

إ: 32pxرspan class="vc_empty_space_innerر/span>diplomaciegeopolitikakonfliktLibanonplurghttashare