Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Rozhovor: S Isámem Anbúbou (nejen) o dopadu sankcí na podnikání v Sýrii

Rozhovor: S Isámem Anbúbou (nejen) o dopadu sankcí na podnikání v Sýrii

Přinášíme stručný, ale mimořádně zajímavý rozhovor s jednou z předních osobností syrského byznysu, podnikatelem Isámem Anbúbou. U mnoha syrských podnikatelů sem tam vyplyne na povrch, že pravým důvodem jejich sankcionování ze strany USA či EU (nebo případně obou) byla ve skutečnosti nepravdivá, přibarvená či vyloženě lživá udání, v rámci obchodní „soutěže“ dodaná na příslušná místa jejich obchodními konkurenty – ať již západními či přímo blízkovýchodními. Přičemž konkrétně v případě Isáma Anbúby jsem právě toto vysvětlení slyšel z více různých a na sobě zcela nezávislých zdrojů. O to víc mě těší, že jej můžeme nechat promluvit alespoň zde:

RS: Přiblížíte nám své podnikatelské a investorské začátky v Sýrii?

IA: Začínal jsem v roce 1991, kdy byl vydán investiční zákon č. 10. Založili jsme náš první podnik, jímž byla továrna na zpracování olejových semen pro výrobu rostlinných olejů, tuků a krmiv. Šlo o svého druhu největší závod v Sýrii i na Blízkém východě. S počátkem ekonomické liberalizace a s diverzifikací syrské ekonomicky stran byznysu a investic jsme rozšířili naše portfolio o spolupráci se zahraničními společnostmi, investovali jsme v bankovním sektoru, založili jsme společnosti aktivní v turistickém průmyslu a také developerské společnosti.

RS: Do jakých investičních projektů v oblasti turismu a developerství jste se zapojili?

IA: Založili jsme společnost Gardenia, která je vlastníkem největšího turistického projektu na území Sýrie „Gardenia Tourism“. Ten se nachází v oblasti Ghúty v provincii Homs na ploše 90 tisíc čtverečních metrů a zahrnuje mimo jiné luxusní pětihvězdičkový hotel. V důsledku vypuknutí krize se ale bohužel projekt zastavil, neboť kontraktor z rodiny Bin Ládinů se stáhl ze syrského trhu. Nyní jsme připraveni obnovit tento projekt a dokončit jej zvláště proto, že Sýrie v souladu s nadcházející fází obnovy akutně potřebuje investice na poli turismu a hotelnictví. Také máme společnost Romada pro investice na poli developerství a realit v provincii Homs, která je vlastníkem projektu SeriaMall zaměřeného na obchod, turismus, zábavu a služby, z nějž měla plocha 9 tisíc čtverečních metrů připadnout mezinárodní společnosti Carrefour. Otevření mělo proběhnout v roce 2011, ale krize projekt zastavila. Nyní jsme zpět, abychom projekt dokončili.

RS: Jak z pozice investora hodnotíte investiční prostředí v Sýrii? Máte ze strany vlády efektivní podporu či se podílí na rozhodování stran ekonomické strategie?

IA: Předně je nutné zdůraznit, že žádný investor či projekt nemůže uspět, pokud nebude mít ochranu ze strany státu. Z našeho pohledu není vyhovující starý investiční zákon. Máme pět továren a dvě továrny – United Cement Co. a National Sugar Factory – jsou ve výstavbě. Můžeme říci, že se syrský stát opravdu snaží podporovat investory, nicméně postrádá zkušenosti a příliš nespoléhá na soukromý sektor (který předchozí zkušenosti má) a nezapojuje jej do tvorby zákonů, jež by přilákaly investory k působení v Sýrii. Jsme hrdí na naši zemi, zvláště vzhledem k tomu, že se Syřané se svými úspěchy osvědčili všude v zahraničí – v Egyptě, Jordánsku, Dubaji. Proto je na státu, aby syrský lid objal a investoval jeho energii do obnovy Sýrie.

RS: Jak přilákat zahraniční i místní investory k působení v Sýrii ve světle stávajících sankcí a ekonomických překážek?

IA: Patřím k těm, na něž byly uvaleny evropské ekonomické sankce, a musím říci, že jsme čelili obrovským problémům pro kontinuitu naší práce, zvláště co se týče zajištění surovin. Bohužel jsme nebyli svědky žádné iniciativy ze strany vlády, aby pomohla obětem západních sankcí. Vnitřní systém nás trestal snad ještě více než zahraniční sankce. Například členům mé rodiny nebylo umožněno otevřít účty v syrských bankách z důvodu evropských sankcí uvalených na moji osobu. Syrská vláda proto musí najít způsoby a mechanismy, jak tyto překážky překonat. Zatím se bohužel nestalo nic.

RS: Jak syrští byznysmeni během války čelili sankcím a jak se jim dařilo pokračovat v práci?

IA: Byznysmenům, kteří se ocitli tváří v tvář sankcím bez vnitřní pomoci, nezbylo než nalézt vlastní způsoby. Zakládali „offshore“ společnosti v zahraničí a pokračovali v práci pod libanonskou hlavičkou. Musím pokárat Centrální syrskou banku za to, že neuložila místním bankám, aby pomáhaly mezinárodně trestaným byznysmenům s překonáváním těchto sankcí, aby mohli být v Sýrii nadále aktivní. Doufáme, že nyní lidé zodpovědní za národní ekonomiku systematicky podpoří produktivní a exportní ekonomická odvětví v zemi a zapojí soukromý sektor do ekonomického rozhodování.

RS: Chtěl byste něco vzkázat Čechům obecně a českým investorům zvláště?

IA: Češi jsou historicky přátelé Syřanů. V minulosti sehráli v Sýrii významnou roli a během nadcházející fáze obnovy se jim rovněž nabízí velká úloha. Česká republika je především známá díky svému průmyslovému sektoru, který má v Sýrii rozhodně budoucnost. Zvu všechny české investory k prohlubování ekonomických a obchodních vztahů se Sýrií, která skýtá velmi slibné možnosti.

Interview: with Issam Anbouba on (not only) making business in Syria

What follows here is a brief but extremely interesting interview with one of the leading personalities of Syrian business, entrepreneur Issam Anbouba. From time to time, it turns out that the sanctioning by the US or the EU (or both) of many of the Syrian entrepreneurs were in fact based on false, biased or completely false statements, which (as part of a “business competition”) were provided to the authorities in charge by their business competitors – whether Western or Near-Eastern. When it comes to Issam Anbouba, I remember hearing such an explanation from a considerable number of different and completely independent sources. The happier and more delighted I am to, at least, have him here so that he may share some of his observations and thoughts with our readers:

RS: Can you tell us about how your business and investor beginnings in Syria were like?

IA: I started in 1991, when Investment Act No. 10 was issued. We established our first enterprise, which was a plant for processing oil seeds for the production of vegetable oils, fats and fodder. It was the biggest one of its kind in Syria and the Middle East. With the beginning of economic liberalization and the diversification of the Syrian economy in terms of business and investment, we have expanded our portfolio of cooperation with foreign companies and we have invested in the banking sector and founded active societies in the tourism industry as well as development companies.

RS: What investment projects were you involved in tourism and development?

IA: We founded Gardenia, the owner of the largest tourism project in Syria called “Gardenia Tourism”. It is located in the Ghouta province in the province of Homs on an area of ​​90,000 square meters and includes, among other things, a luxury five-star hotel. As a result of the outbreak of the crisis, however, the project stopped because the contractor from the Bin Laden family withdrew from the Syrian market. Now we are ready to resume this project and finish it – especially because Syria, in line with the upcoming phase of reconstruction, is in need of investment in the field of tourism and hotel industry. We also have Romada for investment in the field of development and real estate in Homs, which owns the SeriaMall business, tourism, entertainment and services project. Out of this project, an area of 9,000 square meters was to be passed on Carrefour International​​. The opening was planned to take place in 2011, but the crisis stopped the project. Now we are back to complete the project.

RS: How do you value the investment environment in Syria from the position of the investor? Do you have effective government support or is the government involved in the decision-making concerned with economic strategy?

IA: First of all, it has to be stressed that no investor or project can succeed unless it has protection from the state. From our point of view, the old investment law is not suitable. We have five factories while two other factories – United Cement Co. and the National Sugar Factory – are under construction. We can say that the Syrian state is really trying to support investors, but it lacks experience and does not rely too much on the private sector (which has previous experience) and does not involve it in creating laws that would attract investors to operate in Syria. We are proud of our country, especially since the Syrians have proven their success abroad – In Egypt, Jordan, Dubai. Therefore, it is up to the state to really include the Syrian people and invest their energy in the restoration of Syria.

RS: How to attract foreign and local investors to work in Syria in the light of existing sanctions and economic barriers?

IA: I belong to those who have been subjected to European economic sanctions and I must say that we have faced tremendous problems for the continuity of our work, especially with regard to the provision of raw materials. Unfortunately, we did not see any government initiatives to help the victims of Western sanctions. The internal system has punished us even more than foreign sanctions. For example, my family members were not allowed to open accounts in Syrian banks because of the European sanctions imposed on my person. The Syrian government must therefore find ways and mechanisms to overcome these obstacles. Unfortunately, nothing happened so far. 

RS: How did the Syrian businesspeople face sanctions during the war and how did they continue to work?

IA: Businessmen who have faced sanctions without internal help have nothing but to find their own ways. They set up offshore companies abroad and continued to work under Lebanese business registration. Here I feel the need to reprimand the Central Syrian Bank for not officially tasking local banks to help internationally sanctioned businessmen overcome these sanctions so they can remain active in Syria. We hope that now people responsible for the national economy will systematically support the productive and export economic sectors in the country and will involve the private sector in economic decision-making.

RS: Would you like to say something to Czechs in general and to Czech investors in particular?

IA: The Czechs are historically friends of the Syrians. In the past, they have played a major role in Syria and they also have a great role to play during the upcoming renewal phase. The Czech Republic is best known for its industrial sector, which is definitely a future for Syria. I invite all Czech investors to deepen economic and trade relations with Syria because the country offers very promising possibilities.

مقابلة : مع عصام أنبوبا, رجل اعمال سوري

عصام أنبوبا: مشروع غاردينيا السياحي أكبر مشروع في سورية

أنبوبا: مرحلة إعادة الاعمار والاستثمار في سورية بحاجة لخبرات القطاع الخاص

المستثمر التشيكي شريك هام للسوريين

عصام أنبوبا رجل أعمال سوري ومستثمر بالقطاع الصناعي والسياحي والعقاري والمصارف وشركات التأمين موقع Rebuild syr cz التقى رجل الأعمال السوري عصام أنبوبا الذي تحدث عن دوره في مرحلة إعادة إعمار سورية اقتصادياً.

كيف كانت بدايات عملك التجاري والاستثماري في سورية؟

بدأت بالعمل في سورية منذ عام 1991 حين صدور قانون الاستثمار رقم 10 وأقمنا باكورة استثماراتنا في سورية والذي كان مصنع لعصر البذور الزيتية لإنتاج الزيوت النباتية والسمون والأعلاف وهو أكبر مصنع في سوريا والشرق الأوسط لصناعة الزيوت والسمون، وهي شركة بروتينيا.

 ومع بداية الانفتاح الاقتصادي في سورية بدأ الاقتصاد السوري يشهد تنوعاُ بالأعمال والاستثمارات وتوسعنا شاقولياً بأعمالنا مع شركات أجنبية واستثمرنا بالقطاع المصرفي وشاركنا رجال أعمال عرب وأجانب واسسنا شركات سياحية وشركات تطوير عقاري

ما المشاريع الاستثمارية التي بدأت العمل فيها بالقطاعين السياحي والعقاري؟

أسسنا شركة سياحية باسم شركة غاردينيا ” والتي تمتلك اليوم أكبر مشروع سياحي بسورية وهو مشروع غاردينيا السياحي في محافظة حمص الذي يقع في منطقة الغوطة بحمص، وتبلغ مساحته 90 ألف متر مربع، وهو يتضمن: برج فندق غاردينيا روتانا 5 نجوم لكن للأسف ونتيجة للأزمة توقف المشروع عن العمل وكان المقاول “شركة بن لادن” الذي انسحب من السوق السورية بداية الأحداث لكننا اليوم عدنا لإعادة إحياء واستكمال المشروع خاصة وان سورية حالياً بأمس الحاجة للاستثمارات التي تعنى بالقطاع السياحي والغرف الفندقية التي تلبي حاجة طلب البلد في مرحلة إعادة الاعمار القادمة.

كذلك لدينا شركة ” رومادا” للتطوير والاستثمار العقاري في محافظة حمص المالكة لمشروع سريامول التجاري السياحي الترفيهي الخدمي والذي خصص منه 9000 متر مربع لشركة كارفور العالمية والذي كان سيتم افتتاحه عام 2011 لكن الأزمة أوقفت المشروع واليوم عدنا لاستكمال العمل فيه

بصفتك مستثمر كيف تقيم البيئة الاستثمارية في سورية وهل هناك تسهيلات تقدمها الحكومة لكم أو تشاركية في صنع القرار الاقتصادي؟

بداية … لا يمكن لأي مستثمر أو مشروع أن يكتب له النجاح دون رعاية الدولة، بالنسبة لنا لسنا بحاجة لقانون الاستثمار القديم خاصة وأنه لدينا خمس معامل ولدينا معملين قيد الانشاء هما معمل الاسمنت ” المتحدة للإسمنت ” بمنطقة أبو الشامات ومعمل السكر الوطنية الذي سنقوم بإدارته، نحن نقول أن الدولة السورية تبذل جهوداً لدعم المستثمرين لكن ينقصها الخبرات والاعتماد على القطاع الخاص الذي كان له تجارب سابقة ومشاركته بالقوانين التي تهم المستثمرين والتي تشجع المستثمرين للعمل في سورية.

نحن نفتخر بسوريتنا خاصة وأن الشعب السوري أثبت جدارته في كل الأماكن التي نجح فيها في مصر والأردن ودبي، لذلك يجب على الدولة أن تحتضن الشعب السوري واستثمار طاقاته لإعادة إعمار سورية.

كيف يمكن جذب المستثمر الأجنبي والمحلي للعمل في سورية بظل العقوبات والعوائق الاقتصادية الموجودة؟

أنا من الشخصيات التي فرض عليها عقوبات اقتصادية أوروبية وواجهنا مشاكل ضخمة من جهة تأمين المواد الأولية للاستمرار بأعمالنا في سورية لكن للأسف الشديد لم نشهد أي مبادرة من الحكومة لمساعدة الأشخاص الذين فرض عليهم الغرب عقوبات اقتصادية، وللأسف نحن نعاقب داخلياً أكثر من العقوبات الخارجية مثلاً يمنع على أفراد أسرتي السماح لهم داخل سورية بفتح حساب مصرفي في المصارف السورية نتيجة العقوبات الأوروبية المفروضة علي، لذلك كان يتوجب على الحكومة السورية إيجاد صيغة وآلية تتخطى هذه العقبات لكن للأسف لم نقعل شيء حيال ذلك.

كيف تجاوز رجل الأعمال السوري العقوبات الأوروبية التي فرضت عليه خلال الحرب واستمر بعمله؟

بالنسبة لرجل الأعمال الذي وجد نفسه وحيداً دون دعم داخلي في ظل العقوبات الأوروبية قام بإيجاد أساليب خاصة له حيث قام بتأسيس شركات اوف شور خارج البلد وبدأ بالعمل تحت أسماء لبنانية، وهنا اسمحي لي ان أوجه عتب على البنك المركزي السوري الذي لم يفرض على المصارف المحلية مساعدة رجال الأعمال المعاقبين دوليا لتجاوز هذه العقوبات والاستمرار بعملهم وأنشطتهم في سورية.

نأمل من أصحاب القرار الاقتصادي أن يحققوا انتصارات اقتصادية من خلال دعم القطاع المنتج والتصديري في البلد ومشاركة القطاع الخاص بالقرار الاقتصادي.

ماذا تقول للشعب التشيكي عامة والمستثمر خاصة؟

ما نعرفه عن التشيك على مدى التاريخ بأنهم أصدقاء للشعب السوري وكان لهم دور في سورية بالماضي واليوم لديهم دور كبير في المرحلة القادمة لإعادة إعمار سورية خاصة وأن جمهورية التشيك مشهورة بصناعاتها التي يمكن أن تشكل حضوراً مميزاً ولافتاً بالسوق السورية مستقبلاً وأدعو جميع المستثمرين في جمهورية التشيك للبدء في تعزيز العلاقات الاقتصادية والتجارية مع سورية خاصة وأن المستقبل الاقتصادي في سورية واعد مستقبلاُ.

Related posts