Rozhovor: s ministrem komunikací Ijádem al-Chatíbem (nejen) o aktuálních výzvách

Navzdory katastrofálním dopadům války neustávají Syřané v úsilí obnovit svoji zemi v co nejlepší podobě.  Především se připravují na to, aby všestranně dohonili nejnovější vývoj ve vyspělém světě, včetně digitálního odvětví, které je předmětem našeho dnešního rozhovoru. Syrské ministerstvo komunikací a technologií totiž vyhlásilo na léta 2022-2030 “národní projekt digitální transformace”. Abychom se s tímto významným projektem a podrobnostmi jeho realizace blíže seznámili, vydali jsme se přímo do resortu komunikací a technologií, kde nás přivítal ministr Ijád al-Chatíb. Následující rozhovor vznikl během tohoto setkání.

Pane ministře, velmi si vážíme, že jste nás přijal, abychom pohovořili o aktuálním velkém a významném projektu ministerstva. Dovolte nám vyřídit pozdravy a přání hodně zdaru od vedení české společnosti Dealtrade Group a jejího mediálního křídla Rebuildsyria.cz. Jak byste na úvod celý aktuální projekt charakterizoval?

Předně děkuji českému webu Rebuildsyria.cz za zájem o naši činnost. Projekt digitální transformace navazuje na projekty, na kterých syrská vláda prostřednictvím ministerstva komunikací a technologií pracovala v předchozích letech. Mluvíme zde o projektu automatizace z roku 2001 a projektu e-governmentu z roku 2006. V roce 2021 vláda schválila nejnovější projekt digitální transformace, čemuž předcházela hloubková studie, na které ministerstvo od roku 2020 spolupracovalo s Hospodářskou a sociální komisí pro západní Asii (ESCWA). Studie vyhodnotila současnou situaci v Sýrii po letech teroristické války, která proti ní byla vedena, posoudila projekty e-governmentu realizované v předchozích letech, identifikovala silné a slabé stránky, a přinesla řešení, které zajistí úspěšnou implementaci. Stejně jako ve všech ostatních zemích byla uplatněna i doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), a to vypracováním strategie digitální transformace, která byla přidělena vládním složkám na základě současné reality. Řada důležitých projektů byla pečlivě prostudována a byla vypracována vize realizace projektu s přihlédnutím k řadě okolností, které mají na digitální transformaci největší dopad. Vzhledem k výzvám, kterým bude realizace čelit, z nichž nejzávažnější jsou slabé financování, nedostatek vyškolených a kvalifikovaných kompetentních pracovníků a také výzvy vyplývající z amorálních sankcí uvalených na naši zemi (zejména v oblasti technologií) v důsledku tzv. Caesar Act a z neochoty většiny mezinárodních i místních programátorských společností jednat se syrským státem kvůli obavám z dopadů tohoto zákona. Národní strategie digitální transformace služeb veřejné správy tedy byla zahájena v roce 2021 a pro zájemce byla zveřejněna na internetových stránkách ministerstva komunikací a technologií www.moc.gov.sy. Digitální transformace je hnací silou pro dosažení inovativního, komplexního a udržitelného růstu. Proto se sociální a hospodářský rozvoj s využitím digitálních technologií stal jednou z hlavních priorit.

Klíčovou úlohu ve všem hrají pokročilé informační technologie a vláda Syrské arabské republiky pracovala na vydání řady zákonů týkajících se kyberprostoru. Mimo jiné jde o:

• zákon o elektronickém podpisu a síťových službách
• zákon upravující internetovou komunikaci a boj proti informační kriminalitě
• zákon o elektronických transakcích
• zákon o ochraně duševního vlastnictví
• zákon o ochraně osobních údajů online (byl připraven návrh, který je projednáván v Radě ministrů)
• doplnění zákona č. 51 upravujícího smlouvy, které umožňují používání informačních a komunikačních technologií (návrh byl připraven a je projednáván v Radě ministrů)

Pane ministře, jaké škody utrpělo odvětví telekomunikací během války a jaké úsilí bylo vynaloženo na obnovu tohoto odvětví v souvislosti se zahájením projektu digitální transformace?

Teroristická válka vedená proti Sýrii způsobila obrovské škody na infrastruktuře komunikačního a informačního sektoru, neboť teroristé zničili mnoho telefonních a poštovních center a částí pozemních a mobilních sítí. Ztráty se odhadují na miliardy dolarů, protože v důsledku úplného zničení bylo vyřazeno z provozu více než 250 telefonních center a syrská telekomunikační společnost přišla o více než 2 miliony uživatelů pevné pozemní sítě a mobilní síť přišla o více než dva tisíce mobilních stanic BTS. Tyto škody nelze za současných okolností nahradit v důsledku hospodářského embarga a slabého importu deviz, které by umožnily telekomunikačním společnostem kompenzovat utrpěné ztráty. Telekomunikační odvětví rovněž trpí nedostatečnými dodávkami potřebného materiálu pro rozšíření segmentů telefonní sítě všeho druhu (pevné i mobilní), neboť velká část zařízení se ocitla mimo technickou podporu společností, které je vyrobily. Dále jde problémem slabé zásobování materiálem potřebným k obnově poškozené telefonní sítě, jako jsou měděné kabely a ADSL brány. I přes tyto problémy ministerstvo obnovilo více než 54 telefonních center, instalovalo stovky mobilních stanic, rozšířilo mezinárodní internetový portál, dodalo 150 000 internetových portálů, instalovalo pokročilé služby, jako jsou IMS a ADSL brány, a obnovilo provoz telefonních sítí. Ministerstvo komunikací a technologií v uplynulých letech obnovilo provoz v mnoha regionech a městech a propojilo je se syrskou sítí a internetem, což umožnilo syrským občanům snadnou komunikaci a navýšilo jejich využívání různých elektronických služeb.

Projekt digitální transformace je naplánován až do konce roku 2030. Do jakých fází je projekt nastaven, čeho se dosud podařilo dosáhnout a jaké jsou případné nástrahy a obtíže?

Národní strategie digitální transformace služeb veřejné správy byla schválena na konci roku 2021 a její realizace začala na začátku roku 2022. Strategie je rozdělena do tří fází:

• První etapa trvající do konce roku 2023, jež se týká dobudování infrastruktury a národních evidencí
• Druhá etapa zahrnuje zřízení a vybudování interaktivních služeb v letech 2024 až 2027
• Třetí etapa týkající se digitální transformace a investice do služeb v letech 2028 až 2030

Strategie zahrnuje tři hlavní osy a dvanáct pracovních programů. V rámci každého programu je řada projektů, které spadají pod různá ministerstva a které byly vybrány tak, aby co nejvíce podpořily budování a realizaci strategie a měly celkově významný dopad na projekt. Při přípravě strategie byly vzaty v úvahu následující priority:

Integrace: integrace infrastruktur a databází zahrnující také integraci s aplikacemi a službami

Zaměření na občana: zvyšování kvality a efektivity veřejné správy s cílem uspokojit potřeby příjemců, předvídání těchto potřeb, prezentace prostřednictvím více elektronických kanálů a snižování nákladů a vetší komfort příjemce

Důvěra: zvyšování důvěry příjemců ve státní správu a důvěry příjemců a státních zaměstnanců v elektronické operace

Transparentnost: zvyšování transparentnosti, zapojení komunit a zpřístupňování dat na podporu transparentnosti a odpovědnosti na jedné straně a rozvoje a inovací na straně druhé

Odpovědnost: dosažení účinného dohledu a odpovědnosti a posílení prosazování zákonů

Rozvoj: maximalizace prospěchu jednotlivců z využívání informačních a komunikačních technologií a zlepšování kvality života občanů; rozvoj a vytváření příležitostí na podporu inovací

V roce 2022 bylo nasmlouváno mnoho projektů digitální transformace, včetně projektu cloud computingu zabývajícího se zajištěním potřebné infrastruktury pro všechny služby digitální transformace v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy, a také projektu systému veřejných zakázek, který umožňuje veřejným a soukromým subjektům inzerovat a podávat nabídky prostřednictvím elektronické platformy.

Ministerstvo dopravy rovněž uzavřelo smlouvy na realizaci dvou projektů:

• Správa elektronických povolení
• Správa provozu užitkových vozidel

Ministerstvo průmyslu uzavřelo smlouvu na projekt průmyslového registru coby jeden z významných národních projektů v oblasti registrů.

Pokud jde o ostatní projekty digitální transformace v rámci dalších ministerstev, většina z nich má hotové knihy technických podmínek a probíhá realizace smluvních řízení.

Projekty zahrnuté do strategie digitální transformace služeb státní správy v plánu na rok 2022 jsou:

• Systém zadávání veřejných zakázek: spadá pod ministerstvo komunikací a technologií, cílem je organizace administrativních postupů souvisejících se zadáváním veřejných zakázek prováděných vládními agenturami a mechanismy pro realizaci jejich projektů, podpora férové hospodářské soutěže, zajištění spravedlivého zacházení s dodavateli a zhotoviteli a celkové naplnění zásad rovných příležitostí. Realizaci provádí místní společnost a její doba je 18 měsíců.
• Rozšíření infrastruktury cloud computingu: spadá pod ministerstvo komunikací a technologií, cílem projektu je připravit potřebnou infrastrukturu pro hostování všech služeb digitální transformace, ať již jde o projekt vládního nosiče, projekt portálu elektronické veřejné správy (e-government) a různých systémů, aby byla zajištěna dostupnost a stabilita služeb a usnadněna údržba. Řada služeb státní správy již byla převedena a v rámci tohoto modelu funguje.
• Oddělení elektronického schvalování přepravy zboží: spadá pod ministerstvo dopravy, cílem projektu je vybudování elektronického systému pro správu přepravních dokladů, propojení příslušných orgánů a získávání statistických údajů, které pomohou rozhodovacím orgánům zlepšit reálný stav služeb nákladní dopravy. Projekt je v současné době realizován.
• Oddělení provozu užitkových vozidel: spadá pod ministerstvo dopravy, cílem projektu je zlepšit mechanismy sběru dat o dopravě, přepravovaném zboží a dopravních společnostech pro využití ekonomickými, obchodními a právními orgány. Projekt je v současné době realizován.
• Národní zdravotní registr: spadá pod ministerstvo zdravotnictví, cílem projektu je vybudování státních elektronických zdravotních záznamů, které umožní sběr, ukládání, analýzu a bezpečný přístup ke specifickým zdravotním údajům všech občanů Syrské arabské republiky, a tím přispějí ke zlepšení kvality primárních a sekundárních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních a nemocnicích, jejich rovné poskytování a zvýšení rychlosti přístupu k nim pro všechny občany. Realizace projektu byla vyhlášena již podruhé.
• Obchodní informační systém: spadá pod ministerstvo vnitrostátního obchodu a ochrany spotřebitele, cílem projektu je vybudování potřebného softwaru pro informační banku, která bude obsahovat různé typy údajů týkajících se obchodních společností, obchodní evidence a evidence obchodů vydávaných ministerstvem vnitrostátního obchodu a ochrany spotřebitele a jeho pobočkami (ředitelstvími vnitrostátního obchodu a ochrany spotřebitele v guvernorátech). Dosud je v přípravné fázi.
• Platforma pro investory: spadá pod ministerstvo ekonomiky, cílem projektu je vytvořit elektronický portál a mobilní aplikaci na podporu aktivit investorů prostřednictvím možnosti zobrazení a dotazování se na všechny potřebné informace a požadavky pro usnadnění investičního procesu, a také pro popis a automatizaci potřebných postupů. Probíhají přípravy před brzkým oznámením realizace projektu poté, co budou dokončeny nezbytné knihy podmínek.
• Automatizace průmyslového registru: spadá pod ministerstvo průmyslu, cílem tohoto projektu je analyzovat a shromažďovat informace, celkově automatizovat průmyslový a řemeslný registr a zpřístupnit služby a data potřebné pro analýzy a rozhodování. Projekt byl realizován prostřednictvím jedné ze specializovaných softwarových agentur.
• Automatizace správy daní: spadá pod ministerstvo financí, hlavním cílem projektu je dosažení integrovaného a automatizovaného systému správy daní, který by umožnil přesnost, komplexnost a spravedlivost v přidělování a výběru daní, poskytování potřebných služeb držitelům licencí moderními prostředky a nástroji, a zároveň zvýšení příjmů z daní. Realizace projektu je obtížná z důvodu nedostatku potřebné likvidity, navíc v současné době v Sýrii chybí pro jeho realizaci specializované místní společnosti (software poskytují zahraniční specializované společnosti).

Projekty zahrnuté do strategie digitální transformace služeb státní správy v plánu pro rok 2023 jsou:

• Elektronická jízdenka: spadá pod ministerstvo dopravy, v rámci speciálního SA systému je cílem dokončit proces elektronické platby propojením s rezervačním systémem a elektronickým vydáváním jízdenek. Projekt bude realizován ministerstvem dopravy.
• Automatizace provozu centrálních elektronických vah: spadá pod ministerstvo dopravy, cílem projektu je propojení pevných a mobilních kopulí s administrativou, aby bylo možné kontrolovat a řídit jejich práci a zamezit průjezdu nadměrných nákladů, které poškozují pozemní komunikace a zvyšují náklady na jejich údržbu. Konečnými výstupy projektu budou podrobné zprávy o nákladech projíždějících po centrálních komunikacích, které budou integrovány s projektem řízení provozu užitkových vozidel, který je součástí plánu na rok 2022.
• Elektronická fakturace: spadá pod ministerstvo vnitrostátního obchodu a ochrany spotřebitele, cílem je vytvoření integrovaného elektronického fakturačního systému, který propojí orgány státní správy a hospodářské subjekty za účelem zajištění rovných příležitostí a spravedlnosti mezi veřejnými a soukromými subjekty a vydávání elektronické faktury namísto papírové. Realizace síťového propojení v rámci útvarů ústřední agentury s poskytnutím nezbytného softwaru a technického vybavení potřebného pro práci inspektorů přispěje k organizaci dozorové činnosti a vydávání zpráv a statistik.
• Digitalizace činnosti Ústřední agentury pro finanční dohled: spadá pod úřad premiéra, projekt se týká zavedení síťového propojení v rámci útvarů Ústřední agentury s poskytnutím potřebného softwaru a technického vybavení nezbytného pro práci inspektorů. Cílem je zlepšení organizace dozorové činnosti a vydávání zpráv a interních statistik.
• Automatizace importního odbavení: spadá pod ministerstvo ekonomiky a zahraničního obchodu, cílem projektu je poskytování přímých služeb dovozcům a podpora koordinace ve vztahu s vládou v rámci vedení ministerstva ekonomiky a zahraničního obchodu. V guvernorátech bude zajištěn přístup do centrální databáze a vydávání elektronického povolení namísto papírového. Příjemci projektu jsou ministerstvo místní správy a životního prostředí, ministerstvo zemědělství a agrární reformy, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo vnitra, ministerstvo informací, ministerstvo financí, ministerstvo komunikací a technologií, ministerstvo elektřiny a ministerstvo náboženských nadací.
• Elektronická platforma pro malé živnostníky a střední podniky, spadá pod ministerstvo ekonomiky a zahraničního obchodu, cílem projektu je podpora malých a středních podniků poskytováním nejlepších služeb vlastníkům projektů, propojení vlastníků nápadů s malými a středními podnikateli a podpora marketingu místních výrobků za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

Největšími obtížemi a překážkami, kterým čelí realizace projektu digitální transformace, jsou:

• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti komunikací a informací: pracuje se na školení místních pracovníků v oblasti osvědčených postupů řízení projektů a správy dat
• Odpor ke změnám: pracuje se na zvyšování povědomí o digitální transformaci prostřednictvím oborových seminářů a určování strategií pro rozdělení rolí a odpovědností
• Špatné financování v cizí měně v důsledku ekonomického embarga
• Nestabilita směnného kurzu syrské libry, která vedla k neochotě velkého počtu společností spolupracovat s vládou

Jak hodnotíte celkový dopad sankcí v telekomunikačním odvětví?

Sankce, které byly uvaleny na Sýrii, skutečně vedly k velkým obtížím při dovozu zařízení pro rekonstrukci a obnovu infrastruktury a vedly ke zpoždění mnoha projektů v důsledku absence specializovaných zahraničních společností působících v oblasti informačních technologií, které by realizovaly projekty vyhlášené v rámci národní strategie digitální transformace. Navíc došlo k emigraci řady mozků schopných realizovat tyto projekty. Jsou velké obtíže se zajišťováním zahraniční měny nezbytné pro realizaci a dodávky projektů v oblasti informatiky. Jednostranné sankce a opatření jsou v rozporu s mezinárodním právem, mezinárodním humanitárním právem, Chartou OSN a pravidly a zásadami upravujícími mírové vztahy mezi státy. Některá sankční opatření mají obrovské dopady na naše národní hospodářství. V předchozím období došlo k:

• pomalému rozvoji odvětví informačních a komunikačních technologií
• bránění využívání vyspělých technologií v oblasti komunikací vyvíjením nátlaku na vnější strany, které se snažily hrát v Sýrii pozitivní roli
• potížím s dovozem zařízení souvisejících s telekomunikačními službami obecně a zejména s internetem
• zpoždění v realizaci řady projektů v oblasti komunikačních a informačních technologií způsobeném problémy souvisejícími s nedostatkem vybavení a pracovních sil, vysokými cenami a emigrací kvalifikovaného technického personálu
• potížím se zajištěním deviz pro projekty, které potřebují dovážet vybavení
• úniku řady zkušeností a kompetencí v oblasti komunikačních a informačních technologií do zahraničí kvůli katastrofálním dopadům sankcí na hospodářskou a životní situaci v Sýrii
• potížím se zajištěním komunikačních služeb pro občany v osvobozených oblastech, aby se mohli usadit a překonat útrapy, kterými prošli, a navrátit život v těchto oblastech do normálu
• bránění snahám ministerstva komunikací a technologií rozšířit své služby po celém syrském území včetně odlehlých a vzdálených oblastí kvůli obtížím se zajištěním komunikačních technologií
• celkovému ovlivnění realizace projektů digitální transformace v Sýrii

Pane ministře, do jakých projektů přijímáte zahraniční investice ze spřátelených zemí?

Pokud investiční zákon č. 18 z roku 2021 umožňuje, tak vítáme ty, kteří chtějí investovat a pracovat na syrském trhu ve všech oborech, včetně projektů digitální transformace, projektů informatiky a investic na komunikačním trhu. Existuje také řada projektů digitální transformace, které se týkají infrastruktury nebo vyžadují integrační řešení, která nemohou být realizována místními společnostmi. Vítáme zahraniční investice do těchto projektů. Jedním z projektů digitální transformace, které budou předloženy k externí inzerci, je systém daňové evidence, který vyžaduje technické a logistické znalosti, které na místní úrovni nejsou. Ministerstvo se všemi svými kádry bude připraveno poskytnout zahraničnímu investorovi veškeré zázemí potřebné pro realizaci informatických a softwarových projektů.

Celý projekt je závislý na energetických nosičích, jejichž stav v současné době je známý. Dláždí aktuální práce cestu do budoucna nebo lze dosáhnout průlomových objevů, které by bylo možné uvést do praxe?

Energetické nosiče jsou jedním z důležitých prvků při realizaci všech vládních projektů, nejen digitální transformace. Bez nich bude realizace těchto projektů neúplná a nedosáhne kýženého cíle. Vláda nicméně pracuje na zlepšení energetických nosičů prostřednictvím realizovaných projektů a rok 2023 bude z tohoto hlediska rokem relativní stability, což otevře cestu ke zlepšení ve všech odvětvích, včetně průmyslových a obchodních, a jistě i v odvětví telekomunikací. V současné době probíhají v rámci základní fáze práce na dokončení infrastruktury pro digitální transformaci, která připraví půdu pro pozdější spuštění mnoha interaktivních služeb. V mnoha oblastech již bylo dosaženo průlomových úspěchů a v roce 2020 byly spuštěny integrované elektronické služby prostřednictvím centra služeb pro občany. Počet transakcí provedených elektronicky představuje více než jeden milion dokumentů, neboť rozšíření elektronických plateb prostřednictvím různých kanálů posílilo rozšíření těchto služeb v rámci řady ministerstev.

Pane ministře, máte k dispozici národní kádr schopný realizovat projekt digitální transformace anebo jsou potřeba externí odborníci a konzultanti?

V současnosti probíhá proškolení v oblasti osvědčených postupů, a to i přes malé počty lidí a vysokou míru fluktuace v komunikačním a informačním sektoru v důsledku odchodu kádrů z veřejného sektoru v důsledku rozdílných platů v porovnání s místním soukromým sektorem nebo zahraničím. Na vině je teroristická válka proti Sýrii. Vláda proto pracuje na nalezení motivačních vzorců, aby zajistila udržitelnost technických kádrů. Pod záštitou ministerstva komunikací a technologií a ministerstva pro administrativní rozvoj byly otevřeny specializované kurzy, které mají za cíl vyškolit kádry v oblasti informatiky na ministerstvu a v dalších resortech na požadované specializace. První kurzy již proběhly a pracuje se na realizaci několika dalších kurzů prostřednictvím Syrsko-indického centra excelence, které bylo otevřeno v roce 2021 v Úřadu síťových služeb v rámci ministerstva komunikací a technologií. Dosud poskytlo desítky specializovaných kurzů v oblasti informační a síťové bezpečnosti. Probíhá také přezkum zahraničních zkušeností, aby z nich bylo možné těžit při realizaci infrastrukturních projektů digitální transformace, včetně zkušeností Sultanátu Omán, Ruska a Indie.

Pane ministře, děkujeme vám za bohaté informace, které jste nám poskytl, a oceňujeme velké úsilí, které vynakládáte na realizaci tohoto důležitého projektu. Uvítali bychom, pokud by Česká republika uplatnila svůj vliv v Evropské unii a požadovala zrušení sankcí, které brání poválečné obnově země.

Děkuji vám a zdravím vaše vážené čtenáře a naše české přátele.

Rozhovor pořídil náš damašský dopisovatel Júnus Násir.