Pokud bylo libanonské hospodářství v minulých letech vystaveno občasným zátěžovým zkouškám, lze v posledních měsících hovořit již o vytrvalých, přitom stále silnějších poryvech a otřesech. Jejich určitou kulminací i aktuálním společným jmenovatelem je obava z narušení dlouhodobé pevné kurzové vazby libanonské libry na dolar, živená akutním nedostatkem zejména dolarové likvidity v zemi. O alespoň určité zarámování a doplnění kontextu dění, které se nadále vyvíjí, jsme proto požádali našeho bejrútského kolegu a externího spolupracovníka, ekonomického experta a seniorního finančníka Dr. Šarbela Qurdáhího.
RS: Pro pozorovatele z vnějšku se libanonská ekonomika zdá být kombinací témat jako CEDRE, bankovní sektor, eurobondy, stagnující obchod a selektivní (americké) sankce. Je tento dojem správný, nebo mi něco uniklo, či se úplně mýlím?
ŠQ: Libanonské hospodářství čelí mnoha výzvám, zejména od roku 2011, kdy začala syrská krize a 1,5 milionu syrských občanů se připojilo k dalším 500 tisíc Palestincům žijících na libanonském území. Od té doby dochází k deficitu platební bilance, která je dále umocňována deficitem obchodní bilance a na vládních fiskálních účtech. Reálné úrokové sazby v poslední době dosáhly nebývalé úrovně, což ovlivnilo hospodářský růst i zaměstnanost. CEDRE je jedním z návrhů jak řešit různé problémy, s nimiž se Libanon potýká.
RS: Ať už je situace jakákoli, výše uvedené jevy patří k nevýraznějším . Jsou nějak propojeni a pokud ano, v jakém smyslu? Protože musíme čtenářům nějak vyjasnit.
ŠQ: Fiskální deficit je hlavním zdrojem různých výzev: přispívá k obchodnímu schodku, zvyšuje dynamiku zadlužení, snižuje vnitrostátní úspory a omezuje investice. Z tohoto důvodu trváme na snížení fiskálního deficitu, přesně na přerušení kanálu propojení a na oživení růstu.
RS: Pro lepší představu pojďme mluvit o všech těchto hlavních tématech jeden po druhém. Mohl byste laskavě komentovat (současný) význam CEDRE pro libanonskou ekonomiku? Nebo jednoduše: co je (nebo co by mělo být) CEDRE do Libanonu? Co z těchto závazků vyplynulo od doby, kdy byly formulovány. Už začal některý z nich být naplňován?
ŠQ: CEDRE je především řadou závazků, které vůči sobě Libanon přijal, aby snížil svůj fiskální deficit, provedl strukturální reformy, poskytl větší roli soukromému sektoru a investoval do infrastruktury. Tento poslední bod, známý jako investiční program (CIP), bude financován dárci. Přijaté závazky dosáhly 11,4 miliardy USD za první fázi, vše za snížených úrokových sazeb.
RS: Jak se daří bankovnímu sektoru nyní a v jaké je pozici? Lze jej stále považovat za ekonomiku samu o sobě (resp. za podnikatelské prostředí samo o sobě)? tj. takovou, která vytváří značné zisky a bohatství, ale z nichž libanonské hospodářství (a občané) nemají nic nebo jen drobky? Pokud ano, proč je tomu tak a jak je vůbec možné, že tomu tak je?
ŠQ: Bankovní sektor byl doposud před dopady ekonomiky chráněn, tj. zisky i kondice bank zůstávají doposud zdravé. Ekonomická situace však banky nevyhnutelně „dobíhá“: nesplácené úvěry rostou, zvyšuje se úvěrové riziko, zároveň rating státu ovlivňuje rating banky – především v tom smyslu, že banky financují část libanonského veřejného dluhu.
RS: Mluvíme-li o bankovním sektoru, pak došlo ke zcela novému vydání eurobondů. Je tato (měnová) politika správná nebo spíše vede celou ekonomiku na scestí? Nebo, podobně jako v případě kvantitativního uvolňování uskutečnovaného nově ECB, jde jen o dočasné zaléčení jednoho z příznaků namísto řešení podstaty neduhu?
ŠQ: Řešení spočívá především ve fiskální sféře. Do té doby musí Libanon obnovit svou schopnost splácet dluh a financovat fiskální deficit.
RS: Ještě jeden dotaz týkající se bank – americké sankce, které se nedávno zaměřily na některé libanonské banky, si vyžádaly svou první oběť, JTB Bank. Lze to vnímat jako legitimní krok ze strany Američanů, nebo spíše jako něco, co jde za rámec přijatelných limitů? Existuje možnost, že kvůli této „politice“ bude podobným způsobem zasaženo více bank?
ŠQ: Jedná se o jeden samostatný akt. Neočekávám širší dopad, protože libanonské banky důsledně uplatňují mezinárodní předpisy a závazky vůči mezinárodnímu společenství.
RS: Stagnující ekonomika – co je podle vašeho názoru hlavním důvodem: nedostatek investic, nezdravá struktura ekonomiky, příliš vysoká konkurence (včetně příliš mnoha kvalifikovaných lidí sdílejících jednu malou ekonomiku, relativně levné syrské pracovní síly apod.), nedostatek ekonomických podnětů a příležitostí, stagnující stavebnictví či něco jiného? Co by mohlo situaci zlepšit?
ŠQ: Příliš velká spotřeba (veřejná i soukromá), negativní úspory, malé investice do infrastruktury, vysoký reálný směnný kurz, vysoké úrokové sazby, korupce a syrská uprchlická krize. To vše jsou klíčové důvody současných potíží.
RS: Jak se daří libanonské li(b)ře, jde-li o její stabilitu? Můžeme jí, resp. jejímu pevnému navázání na dolar fixním kurzem, nadále důvěřovat?
ŠQ: Libanonská libra (LBP) je zatím stabilní, ovšem s patrným nedostatkem LBP a USD na trhu. Očekávám, že během následujících 12–15 měsíců zůstane LBP stabilní.
RS: Myslíte si, že jak uvnitř Libanonu (ekonomické plány vlády atd.), tak i mimo něj (na straně jeho největších spojenců nebo sympatizantů) existuje skutečná vůle doopravdy ekonomice země pomoci, nebo jde ve většině případů o prázdná slova, která nevednou k žádnému jasnému cíli?
ŠQ: Libanonci by si měli v první řadě pomoci sami, a to provedením nutných reforem.
RS: Díky za rozhovor!
Interview with: Dr. Charbel Cordahi (Lebanese Economist & Senior Financial Leader) on the current state of economy in Lebanon
RS: For an observer from the outside, Lebanese economy seems to be a combination of topics like CEDRE, banking sector, Eurobonds, stagnant business and selective (US) sanctions. Is this impression right, or have I missed anything, or am I totally wrong?
CC: The Lebanese economy is facing numerous challenges, especially since 2011 when the Syrian crisis started and 1.5 million Syrian citizens joined another half a million Palestinians living on the Lebanese territory. The Balance of Payments is witnessing a deficit since then, which is aggravated by a twin deficit in the Balance of Trade and Government Fiscal Accounts. Lately, real interest rates reached unprecedented levels, affecting economic growth and employment. CEDRE is one of the proposed solutions to solve the different challenges Lebanon is facing.
RS: Whatever the situation is, the above mentioned phenomena are there as some sort of highlights. Are they anyhow interconnected and if yes, in what sense? Because we need to make it somehow clear for the readers.
CC: Fiscal Deficit is the main source of the different challenges: it contributes to trade deficit, adds to debt dynamic, reduces national savings, and constrains investment. This is why we insist on reducing the Fiscal Deficit, exactly to break the channel of interconnections and to revive growth.
RS: For a better idea, let´s talk about all these main topics one by one. Could you kindly comment on the (current) relevance of CEDRE for the Lebanese economy? Or simply: what is (or what should be) CEDRE to Lebanon? What has come out of the pledges made there since these were formulated, i.e. have any of them materialized yet?
CC: The CEDRE is before all a series of commitments that Lebanon made towards itself to reduce its fiscal deficit, to make structural reforms, to give a larger role for the private sector, and to invest in the infrastructure. This last point, known as the Capital Investment Program (CIP), will be financed by donors. Commitments made reach $11.4 billion for the first phase, all at reduced interest rates.
RS: How is the banking sector doing now and in what position it is? Can it still be considered an economy of its own (or: a business environment of its own)? i.e. one that generates considerable profits and wealth but from which the Lebanese economy (and the citizens) have nothing or only little crumbs? If yes, why is it so and how come it can go on being so?
CC: Till now, the banking sector was shielded from economic activity, and banks’ profits and ratios remain healthy. Nevertheless, the economy always ends by impacting banks: non-performing loans are increasing, credit risk is mounting, and the sovereign rating is impacting bank’s rating, especially that banks finance part of the Lebanese public debt.
RS: In relation to the banking sector – there has been a brand new issue of Eurobonds. Is this (monetary) policy correct or is it rather leading the whole economy astray? Or, similarly as the ECB´s quantitative easing, just putting a lid on a problem instead of curing the illness in its very roots?
CC: The solution is before all a fiscal solution. Till then, Lebanon needs to renew its debt reaching maturity, and to finance the fiscal deficit.
RS: Also related to banks – the US sanctions that recently targeted some of the Lebanese banks have claimed their first victim, the JTB Bank. Can this be perceived as a legitimate step taken by the Americans, or rather as something that goes far beyond acceptable limits? Is there a possibility that more banks will be hit in this way because of this policy?
CC: This is a one separate act. I do not expect a wider impact, as Lebanese banks are thoroughly applying international regulations and commitments towards the International community.
RS: Stagnant economy – what is, in your opinion the core reason for it: lack of investment, unhealthy structure of economy, too high a competition (too many over-qualified people sharing one small economy, relatively cheap Syrian workforce, else), lack of both economic stimuli and opportunities, frozen construction sector, else? What could bring the cure ?
CC: Too much consumption (public and private), negative saving, little investment in the infrastructure, high real exchange rate, high interest rates, corruption, and the Syrian refugees crisis are the key reasons of current difficulties.
RS: How is the pound doing in terms of its stability and shall we keep on trusting it (and its firm pegging to the dollar at a fixed rate)?
CC: So far, the Lebanese Pound (LBP) is stable, with a visible shortage in LBP and USD in the market. I expect it to remain stable in the current 12-15 months.
RS: Do you think there is a real will both inside Lebanon (economic plans of the government etc.) as well as outside it (on the side of its greatest allies or sympathizers) to really help the country´s economy, or is it most likely just empty words that serve no clear objective?
CC: Lebanese should before all help themselves by doing the reforms.
RS: Thank you for the interview!