Jak z nutnosti, tak zřejmě z přesvědčení, stejně jako možná i na radu některých dřívějších ideologů maximálně volnotržního přístupu k ekonomice nelze vyloučit, že v Sýrii se i do budoucna chystá kombinace relativně štíhlého státu, zároveň však robustního soukromého sektoru.
- Směřování k až libertariánské, ne-li „anarchokapitalistické“ ekonomice mileiovského typu je dáno nejen omezenými finančními možnostmi státu, ale i přesvědčením některých vlivných osob, poradců či ideologů nové moci
- „Štíhlý stát“ by měl typicky zabezpečnost bezpečnost, spravedlnost a základní infrastrukturální funkce – kompletní zbytek by měl být nechán na bedrech soukromé konkurence, investorů či dalšího obdobného, včetně zahraničního, kapitálu
- Se zmíněným úzce souvisí i čas od čas probírané téma privatizace, která by v takovém případě byla úměrně cíli spíš omezenější, nebo naopak širší – a to i jde-li o četné, ještě do nedávné minulosti z hlediska převodu do soukromého vlastnictví „nedotknutelné“ státní podniky
