Banner v záhlaví
Banner v záhlaví
Banner v záhlaví

Júnus an-Násir: Syrské ekonomické výhledy

Júnus an-Násir: Syrské ekonomické výhledy

Po ukončení více než dekádu trvající války se v Sýrii začínají objevovat náznaky ekonomické naděje, jakkoliv země i nadále čelí velkým výzvám. Se znovudobytím většiny ropných vrtů ve východní Sýrii a v strategických oblastech, jako je syrská Džazíra, a spolu s množstvím iniciativ v Zálivu a se získáním regionální podpory narůstají možnosti nastoupit na cestu jednoznačně vedoucí k obnově země a hospodářskému oživení.

Snad nejdůležitější pozitivní událostí pro syrskou ekonomiku v poslední době, je získání většiny ropných vrtů v guvernorátech Dajr az-Zawr a Hasaka pod vládní kontrolu, což znamená návrat životně důležitého energetického zdroje. Tento vývoj, ač prozatím nevedl k obnovení produkce na předchozí úrovni z důvodu nutných investic a technologické modernizace, pokládá základy pro celkovou obnovu energetického sektoru. Vše probíhá v kontextu zásadního zlepšení regionálních vztahů, přičemž zvláště iniciativy v Zálivu přispěly k otevření nových komunikačních kanálů a k podpoře hospodářské diplomacie.

Návštěva egyptské ekonomické delegace v Damašku

Během první oficiální návštěvy za posledních patnáct let dorazila před časem do Damašku vysoká egyptská delegace v čele s prezidentem Federace egyptských obchodních komor Ahmadem al-Wakílem, aby se zúčastnila společného syrsko-egyptského ekonomického fóra. Egyptskou delegaci tvořilo 26 vedoucích představitelů egyptských obchodních a průmyslových komor i zástupci soukromého sektoru v oblasti energetiky (elektřina, ropa, plyn), infrastruktury, stavebních materiálů, průmyslu, zemědělství, dopravy a logistiky.

Jedním z nejdůležitějších výsledků návštěvy bylo podepsání řady memorand o porozumění s cílem posílit spolupráci. Diskutovala se oblast energetiky, zejména podpora dodávek ropných produktů a obnova syrské plynárenské a ropné infrastruktury. Tato spolupráce by navazovala na předchozí dohody o dodávkách egyptského plynu. Diskutovaly se rovněž zemědělství a průmysl. Jmenovitě se zkoumaly možnosti spolupráce při rekultivaci zemědělské půdy, při rozvoji potravinářského, farmaceutického a textilního průmyslu, při obnově zastavených továren a obnově infrastruktury. Zájem je o využití egyptského know-how v oblasti výstavby silnic, mostů, nových měst, městských komunit a přístavů.

Prezident Ahmad aš-Šara vyzval egyptské společnosti, aby přispěly k obnově Sýrie, a navrhl vytvoření institucionálního mechanismu a přímého komunikačního kanálu mezi soukromými společnostmi v obou zemích. Bylo také dosaženo dohody o pořádání pravidelných vzájemných návštěv podnikatelů. Lze říci, že tato návštěva se svou koncentrací na proměnu příležitostí v praktické projekty představuje začátek nové etapy v ekonomických vztazích mezi oběma zeměmi. Také vztahy s Tureckem se postupně zlepšují navzdory politickým složitostem a otevírají se příležitosti ke spolupráci v oblastech obchodu, energetiky a obnovy, zejména v severních regionech. To zažehává jiskřičku naděje uprostřed mezinárodních sankcí, které i nadále zatěžují syrskou ekonomiku.

Nová ekonomická legislativa

Nový investiční zákon schválený syrskou vládou je jedním z nejvýznamnějších nástrojů zaměřených na přilákání místního i zahraničního kapitálu. Zákon nabízí značné daňové a celní úlevy, zaručuje ochranu investorů a poskytuje administrativní zázemí se současným snížením byrokracie, která byla v minulosti hlavní překážkou. Zákon se zaměřuje zejména na velké rozvojové rekonstrukční projekty, přičemž dává přednost výrobnímu sektoru a sektoru služeb, které poskytují množství pracovní příležitosti a podporují lokální ekonomiku. Nový investiční zákon také otevírá dveře partnerstvím mezi státním a soukromým sektorem v infrastrukturních projektech, které Sýrie naléhavě potřebuje.

Navzdory těmto pozitivním faktorům čelí syrská ekonomika i nadále vážným problémům, jež zpomalují proces obnovy. Zrušení tzv. Caesar Act a dalších amerických sankcí je jistě klíčovým posunem podporujícím obnovu Sýrie. Tyto kroky ale stále zůstávají podmíněné a probíhají postupné.

Zrušení Caesar Act a jeho dopady

Caesar Act byl oficiálně zrušen. V prosinci 2025, když Kongres (Sněmovna reprezentantů a Senát) schválil Zákon o zmocnění k národní obraně na fiskální rok 2026 (National Defense Authorization Act for Fiscal Year 2026), podepsal prezident Donald Trump trvalé zrušení Caesar Act, jež bylo součástí schváleného zákona. Jde o nejvýznamnější krok v postupném rušení amerických sankcí vůči Sýrii, jenž má pomoci ekonomickému oživení a procesu obnovy.

Za hlavní pozitivní dopady zrušení Caesar Act lze označit:

  • Odstranění klíčových právních překážek a umožnění dříve zakázaných mezinárodních investic do pro obnovu životně důležitých odvětví, jako je energetika, infrastruktura a stavebnictví.
  • Umožnění syrským finančním institucím znovu se připojit ke globálním sítím (mj. SWIFT), což výrazně usnadní obchod a finanční převody.
  • Pozitivní vyhlídky vedou ke stabilitě směnného kurzu a poklesu inflace, což podněcuje mezinárodní společnosti, aby zvážily, jaké se v Sýrii naskýtají příležitosti.

Překážky a výzvy

Určité překážky a výzvy nadále přetrvávají, mezi nimi zejména:

  • Některé cílené a specifické sankce proti určitým osobám a subjektům (zejména těm spojeným s minulým režimem) zůstávají v platnosti a vyžadují, aby investoři provedli důkladné prověření daných subjektů (due diligence).
  • Zahájení obnovy komplikují vnitřní strukturální překážky jdoucí nad rámec sankcí, jako je masivní zničení infrastruktury (mimo jiné v sektoru elektřiny a vody). Přetrvávající korupce a bezpečnostní nestabilita v některých oblastech brání přilákání velkých investic.
  • Změny probíhají pomalu a je třeba zvýšené trpělivosti, neboť zásadní ekonomické dopady se projeví až v řádu měsíců či dokonce roků. Přeměna stávajících příležitostí v úspěšné projekty závisí na efektivních vnitřních reformách a dobré správě věcí veřejných.

Lze shrnout, že zrušení sankcí vyvolává naděje na obnovu po letech izolace, ale cesta ke komplexnímu hospodářskému oživení je stále dlouhá a závisí na zlepšení vnitřních podmínek v Sýrii a pokračující mezinárodní podpoře.

Systém SWIFT

Syrská centrální banka 20. listopadu 2025 oznámila, že po zhruba čtrnáctileté přestávce způsobené sankcemi odeslala svou první oficiální zprávu prostřednictvím systému SWIFT. Syrským bankám byly přiděleny kódy SWIFT a úřady oznámily svůj záměr zahájit transakce „během několika týdnů“. Očekává se, že dojde k výraznému snížení nákladů na finanční transfery, urychlení procesů dovozu a vývozu a podpoře toku investic do obnovy.

Návrat do sítě pro mezinárodní finanční transakce ale vyžaduje praktické kroky. Je třeba znovu vybudovat přímé komunikační kanály s globálními bankami. Neschopnost otevřít systém SWIFT pro mezinárodní finanční transakce zůstává jednou z nejvážnějších technických překážek, kterým čelí syrský bankovní sektor. Stále dochází k přímým převodům hotovosti a neoficiálním alternativám.

Bezpečnostní problémy v některých oblastech, vážně poškozená infrastruktura, nedostatek likvidity a finančních prostředků a vysoká míra chudoby a nezaměstnanosti navíc vytvářejí pro potenciální investory obtížné prostředí. Přetrvávající nestabilita směnného kurzu syrské libry také zvyšuje investiční rizika a snižuje důvěru v místní ekonomiku.

Slibné sektory

Navzdory těmto výzvám existují v Sýrii slibné ekonomické sektory s výrazným potenciálem sloužit v nadcházejícím období jako hybatelé růstu:

  • Energetický sektor: S návratem ropných vrtů pod vládní kontrolu může tento sektor opět přispívat do národního hospodářství, zejména pokud dojde k rozvinutí partnerství se společnostmi ze spřátelených zemí s cílem modernizovat infrastrukturu a zvýšit produktivitu.
  • Zemědělský sektor: Sýrie má úrodnou půdu, vodní zdroje (navzdory problémům) a silnou zemědělskou tradici, díky čemuž má tento sektor potenciál rychlého růstu, zvýšení exportu a zajištění potravinové bezpečnosti.
  • Turistický sektor: Sýrie disponuje unikátním historickým a kulturním dědictvím s výrazným potenciálem pro obnovení a posílení cestovního ruchu, jakmile se zlepší bezpečnostní podmínky a vytvoří se odpovídající turistická infrastruktura.
  • Průmyslový sektor: Obnova průmyslu – zejména zpracovatelského, textilního a potravinářského – může zajistit významné pracovní příležitosti a přispět ke snížení importu.

Nutné kroky

Aby Sýrie dosáhla požadovaného hospodářského oživení, potřebuje komplexní strategii, která se zaměří na:

  • Promyšlenou podobu obnovy, v jejímž rámci budou upřednostněny projekty s velkým rozvojovým dopadem, které poskytnou množství pracovních příležitostí a budou současně stimulovat různá hospodářská odvětví.
  • Ekonomickou diverzifikaci s cílem snížit závislost na ropném sektoru, jež bude zaměřena na sektory výroby a služeb, v nichž má Sýrie komparativní výhody.
  • Posilování partnerství se sousedními zeměmi v rámci regionální hospodářské integrace, která bude ku prospěchu všem zúčastněným.
  • Budování důvěry prostřednictvím zkvalitnění podnikatelského prostředí, transparentnosti postupů, ochranou investorů a boje proti korupci.
  • Investice do lidského kapitálu prostřednictvím vzdělávání a formování kvalitních kádrů schopných vést rozvojový proces.

Závěr

Cesta k obnově Sýrie a jejímu hospodářskému oživení je dlouhá a trnitá, ale řada současných indicií umožňuje vidět na obzoru záblesky naděje. Obnova přírodních zdrojů, zlepšení regionálních vztahů a legislativa podporující investice jsou právě těmi faktory, v nichž tkví potenciál pro lepší ekonomickou budoucnost. Úspěch v této fázi vyžaduje komplexní úsilí na národní úrovni, regionální a mezinárodní spolupráci a zejména jasnou vizi beroucí na zřetel zájmy a blaho syrského lidu. Sýrie se svou strategickou polohou, lidskými a přírodními zdroji a kulturním dědictvím vykazuje rysy, které jsou předpokladem úspěšného návratu na pozici významného regionálního ekonomického hráče. Překážky přetrvávají a výzvy jsou značné, ale dlouhé dějiny Sýrie potvrzují, že Syřané jsou schopni překonat nepřízeň osudu a vybudovat lepší budoucnost pro nové generace.  Syrská ekonomika dnes sice chřadne, ale situace není rozhodně beznadějná. Dokud zde bude vůle a odhodlání budovat a tvořit, naděje na zotavení a obnovu země jistě trvá.

Júnus Násir je syrský ekonomický odborník a náš stálý damašský dopisovatel.

سورية تلملم جراحها : إعادة الإعماربوابة المستقبل

دمشق – يونس أحمد الناصر

بعد أكثر من عقد على الأزمة السورية، تبدأ ملامح بارقة أمل اقتصادية بالظهور على الرغم من التحديات الكبيرة التي لا تزال تواجه البلاد.

مع استعادة السيطرة على معظم آبار النفط في شرق سوريا والمناطق الإستراتيجية مثل الجزيرة السورية، وبتصاعد المبادرات الخليجية والدعم الإقليمي، يلوح في الأفق إمكانية لبداية مسار إعادة الإعمار والنهوض الاقتصادي.

لعل أهم التطورات الإيجابية التي يشهدها الاقتصاد السوري مؤخراً تتمثل في استعادة السيطرة على معظم آبار النفط في محافظتي دير الزور والحسكة، مما يعني عودة مورد طاقة حيوي.

هذه الخطوة، وإن لم تؤد بعد إلى عودة الإنتاج لمستوياته السابقة بسبب الحاجة للاستثمارات والتحديثات التقنية، إلا أنها تضع الأسس لإعادة تأهيل قطاع الطاقة.

ويأتي هذا التطور بالتزامن مع تحسن ملحوظ في العلاقات الإقليمية، حيث ساهمت المبادرات الخليجية في فتح قنوات اتصال جديدة ودعم الدبلوماسية الاقتصادية.

 زيارة الوفد الاقتصادي المصري الأخيرة إلى دمشق:

خلال أول زيارة رسمية منذ 15 عاماً، وصل وفد مصري رفيع المستوى برئاسة السيد أحمد الوكيل، رئيس اتحاد الغرف التجارية المصرية، إلى دمشق للمشاركة في الملتقى الاقتصادي السوري-المصري المشترك.

الوفد المصري ضم 26 من قيادات الغرف التجارية والصناعية المصرية، وممثلين عن القطاع الخاص في مجالات الطاقة (كهرباء، بترول، غاز)، والبنية التحتية، ومواد البناء، والصناعة، والزراعة، والنقل واللوجستيات.

و كان من أهم نتائج الزيارة  توقيع مذكرات تفاهم لتعزيز التعاون، ركزت على:

الطاقة من خلال دعم التعاون في توريد المنتجات البترولية وإعادة تأهيل البنية التحتية للغاز والبترول في سوريا، وذلك عقب اتفاقيات سابقة لتوريد الغاز المصري و الزراعة والصناعة حيث تم بحث فرص التعاون في استصلاح الأراضي الزراعية، والصناعات الغذائية والدوائية والنسيجية، وإعادة تأهيل المصانع المتعطلة و كذلك إعادة الإعمار والبنية التحتية من خلال نقل الخبرات المصرية في إنشاء الطرق والكباري والمدن الجديدة والمجتمعات العمرانية والموانئ

 حيث دعا الرئيس الشرع الشركات المصرية للمساهمة في إعادة إعمار سوريا و تأسيس آلية مؤسسية وجسر تواصل مباشر بين شركات القطاع الخاص في البلدين، واتفاق على تنظيم زيارات دورية متبادلة لرجال الأعمال.

هذه الزيارة برأينا تمثل بداية لمسار اقتصادي تصاعدي جديد بين البلدين، وتركز على تحويل الفرص إلى مشاريع عملية.

كما تشهد العلاقات مع تركيا تحسناً تدريجياً على الرغم من التعقيدات السياسية، حيث توجد فرص للتعاون في مجالات التجارة والطاقة وإعادة الإعمار، خاصة في المناطق الشمالية. هذه التطورات تشكل نافذة أمل في ظل العقوبات الدولية التي لا تزال تثقل كاهل الاقتصاد السوري.

قانون الاستثمار الحديث: بوابة للانفتاح الاقتصادي

يعد قانون الاستثمار الجديد الذي أقرته الحكومة السورية أحد أبرز الأدوات التي تستهدف جذب رؤوس الأموال المحلية والأجنبية.

 ويقدم القانون حوافز ضريبية وجمركية كبيرة، ويضمن حماية المستثمرين، ويوفر تسهيلات إدارية تهدف إلى تقليل البيروقراطية التي كانت تشكل عائقاً رئيسياً في السابق.

ويركز القانون بشكل خاص على المشاريع التنموية الكبرى وإعادة الإعمار، مع إعطاء أولوية للقطاعات الإنتاجية والخدمية التي توفر فرص عمل وتدعم الاقتصاد المحلي.

 كما يفتح المجال أمام الشراكة بين القطاعين العام والخاص في مشاريع البنية التحتية التي تحتاجها البلاد بشكل ملح.

العقبات والتحديات: الطريق الطويل نحو التعافي

على الرغم من هذه المؤشرات الإيجابية، لا يزال الاقتصاد السوري يواجه تحديات جسيمة تعيق عملية التعافي.

يُمثِّل إلغاء قانون قيصر والعقوبات الأمريكية الأخرى تحولاً جوهرياً لصالح إعادة إعمار سوريا، لكنه لا يزال مشروطاً وتدريجياً.

نعم، قانون قيصر تم إلغاؤه رسمياً ,  ففي كانون الأول 2025، وقع الرئيس الأمريكي دونالد ترامب على قانون اعتمادات الدفاع لعام 2026، الذي يتضمن بنداً يقضي بإلغاء قانون قيصر بشكل نهائي، بعد أن أقرّه الكونغرس (مجلس النواب ومجلس الشيوخ).

يعد هذا الإلغاء الخطوة الأبرز في عملية رفع تدريجي للعقوبات الأمريكية عن سوريا ، ويهدف إلى دعم التعافي الاقتصادي وإعادة الإعمار.

التأثيرات الرئيسية والإيجابية لإلغاء قانون قيصر:

فتح باب الاستثمار: يُزيل العقبات القانونية الرئيسية، مما يشجع الاستثمارات الدولية في قطاعات إعادة الإعمار الحيوية كالطاقة والبنية التحتية والبناء التي كانت محظورة سابقاً.

إعادة الاندماج المالي: يسمح للمؤسسات المالية السورية بإعادة الاتصال بالشبكات العالمية (مثل سويفت)، مما يسهل التجارة والتحويلات المالية.

تحسين التوقعات: يؤدي إلى استقرار أولي في سعر الصرف وتراجع التضخم، ويمنح الشركات الدولية الثقة لإعادة النظر في الفرص داخل سوريا.

التحديات والقيود المستمرة:

بقاء بعض العقوبات: لم يُرفع كامل النظام العقابي. فبعض العقوبات الذكية والمستهدفة ضد أفراد وكيانات بعينها (خاصة تلك المرتبطة بالنظام السابق) لا تزال قائمة، مما يتطلب من المستثمرين إجراء فحوص دقيقة.

عقبات هيكلية داخلية: إعادة الإعمار الحقيقية تواجه تحديات ضخمة تتجاوز العقوبات، مثل الدمار الهائل في البنية التحتية (مثل قطاعي الكهرباء والمياه)، وانتشار الفساد، وعدم استقرار بعض الأوضاع الأمنية، مما يحد من جذب الاستثمارات الكبرى.

تغير بطيء: التأثير الاقتصادي الكبير سيحتاج وقتاً (شهوراً إلى سنوات) ليتجلى. الإلغاء يخلق الفرصة والمساحة للتعافي، لكن النجاح يعتمد على الإصلاحات الداخلية والحوكمة الرشيدة.

باختصار، يفتح رفع العقوبات باب الأمل لإعادة الإعمار بعد سنوات من العزلة، لكن الطريق نحو التعافي الاقتصادي الشامل لا يزال طويلاً ومعتمداً على تحسن الأوضاع الداخلية في سوريا واستمرار الدعم الدولي.

تعثر فتح نظام “سويفت” للمعاملات المالية الدولية:

في 20 تشرين الثاني 2025 أعلن مصرف سوريا المركزي أنه أرسل أول رسالة رسمية عبر نظام “سويفت” بعد توقف استمر حوالي 14 عاماً بسبب العقوبات السابقة, لكن العودة إلى الشبكة تتطلب خطوات عملية:

ما تحقق: تم تخصيص رموز “سويفت” للمصارف السورية، وأعلنت السلطات النية لأن يتم التعامل “خلال أسابيع”.

ما يتطلب وقتاً: يحتاج النظام فعلياً إلى إعادة بناء قنوات الاتصال المباشرة مع المصارف المراسلة العالمية.

أهمية التفعيل

يُتوقع أن يؤدي هذا إلى تخفيض كبير في تكاليف التحويلات، وتسريع عمليات الاستيراد والتصدير، ودعم تدفق الاستثمارات لإعادة الإعمار.

ويبقى تعثر فتح نظام “سويفت” للمعاملات المالية الدولية أحد أهم العقبات التقنية التي تواجه القطاع المصرفي السوري، مما يعيق التحويلات المالية والتجارة الخارجية ويزيد من الاعتماد على التحويلات النقدية المباشرة والبدائل غير الرسمية.

أضف إلى ذلك أن التحديات الأمنية في بعض المناطق، والبنية التحتية المتضررة بشدة، ونقص السيولة والأموال، وارتفاع معدلات الفقر والبطالة، تشكل جميعها بيئة صعبة للمستثمرين المحتملين.

 كما أن عدم الاستقرار في سعر صرف الليرة السورية يزيد من مخاطر الاستثمار ويحد من الثقة بالاقتصاد المحلي.

قطاعات واعدة: محركات للنمو الاقتصادي

على الرغم من هذه التحديات، توجد قطاعات اقتصادية واعدة يمكن أن تشكل محركات للنمو خلال المرحلة المقبلة:

الطاقة: مع عودة آبار النفط إلى سيطرة الحكومة، يمكن لهذا القطاع أن يعود تدريجياً للإسهام في الاقتصاد الوطني، خاصة مع استكشاف فرص الشراكة مع شركات من دول صديقة لتحديث البنى التحتية وزيادة الإنتاجية.

الزراعة: تتمتع سوريا بأراض خصبة وموارد مائية (رغم التحديات) وتقليد زراعي قوي، مما يجعل هذا القطاع قادراً على تحقيق نمو سريع وزيادة الصادرات وتوفير الأمن الغذائي.

السياحة: تمتلك سوريا تراثاً تاريخياً وثقافياً فريداً يمكن أن يعيد تنشيط قطاع السياحة بمجرد تحسن الظروف الأمنية وتطوير البنى التحتية السياحية.

الصناعة: يمكن لإعادة تأهيل القطاع الصناعي، وخاصة الصناعات التحويلية والنسيجية والغذائية، أن توفر فرص عمل كبيرة وتسهم في تقليل الواردات.

و لتحقيق النهوض الاقتصادي المنشود، تحتاج سوريا إلى استراتيجية متكاملة تركز على:

  • إعادة الإعمار الذكي: التي تعطي الأولوية للمشاريع ذات الأثر التنموي الكبير والتي توفر فرص عمل وتنشط القطاعات الاقتصادية الأخرى.
  • التنويع الاقتصادي: لتقليل الاعتماد على قطاع النفط والتركيز على القطاعات الإنتاجية والخدمية التي تتمتع فيها سوريا بميزات نسبية.
  • تعزيز الشراكات الإقليمية: مع الدول المجاورة في إطار التكامل الاقتصادي الإقليمي الذي يعود بالنفع على جميع الأطراف.
  • بناء الثقة: من خلال تحسين مناخ الأعمال وشفافية الإجراءات وحماية المستثمرين ومكافحة الفساد.
  • الاستثمار في رأس المال البشري: من خلال التعليم والتدريب لتأهيل الكوادر القادرة على قيادة عملية التنمية.

إن الطريق نحو إعادة الإعمار والنهوض الاقتصادي في سوريا طويل وشاق، لكن المؤشرات الأخيرة تظهر أن بوادر الأمل بدأت تلوح في الأفق.

 استعادة الموارد الطبيعية، وتحسن العلاقات الإقليمية، والتشريعات الداعمة للاستثمار، كلها عوامل يمكن أن تشكل أساساً لمستقبل اقتصادي أفضل.

النجاح في هذه المرحلة يتطلب جهداً وطنياً متكاملاً وتعاوناً إقليمياً ودولياً، ورؤية واضحة تركز على مصلحة الشعب السوري ورفاهيته.

 فسوريا، بموقعها الاستراتيجي ومواردها البشرية والطبيعية وتراثها الحضاري، تمتلك المقومات التي تؤهلها للعودة كفاعل اقتصادي مهم في المنطقة.

العقبات لا تزال قائمة، والتحديات كبيرة، لكن تاريخ سوريا الطويل يؤكد أن الشعب السوري قادر على تجاوز المحن وبناء مستقبل أفضل للأجيال القادمة.

الاقتصاد السوري قد يكون مصاباً اليوم، لكنه ليس ميؤوساً منه، والأمل في نهضته وإعادة إعماره يبقى قائماً ما دامت الإرادة والتصميم على البناء والتقدم موجودين.

Related posts