Nedá se říci, že by včerejší demonstrace na Václavském náměstí byla superúspěšná, byla však rozhodně úspěšnější, než jak jí prorokovali skeptici. Získala pozornost nejen domácích, ale i světových médií, a lze tak předpokládat, že organizátoři aktuálně řeší, jak vše gradovat dál: jinými slovy, jak věc dostat do bodu, kdy si strategicky důležitý počet (strategicky významné složky) populace řekne, že „má cenu se k nim přidat“.
Roli tu dost pravděpodobně bude hrát jak případná impotence vlády (či to, co jako impotence vypadá), tak postupně přibývající počet lidí, kteří jsou z toho či onoho důvodu nuceni začít platit „nové“ ceny za energie.
Určité dilema nicméně může po včerejšku řešit i Andrej Babiš. Protože jde o Michala Davida české politiky, je jeho rozhodování v zásadě stejné, jako rozhodování mainstreamu (tiché většiny či aspoň velké části apod.), pro který „hraje“ – resp. který latentně zastupuje.
I to se přitom do značné míry shoduje s tím, co bylo již řečeno výš: kdy se „k nim“ přidat, popř. zda vůbec, resp. „jak“ poznám ten správný moment?
U Babiše jde přitom po jeho oscilování mezi vazbou, premiérským křeslem (při případných předčasných volbách) či účastí v prezidentské volbě o další z (dočasných) neznámých. Jako správný operativec, v Maroku sklonku 80. let jistě pokoutně obrazivší všechny doly, zpracovatelské závody i námořní kontejnery kontroluje, zda se proradní, imperialistou podplacení Berbeři nechystají posílat do socialistické vlasti nekvalitní rudu, na jednu stranu ví, že je potřeba si až do poslední chvíle nechávat to, co by se dalo označit jako „možnosti“.
Dokud si ale vystačí jen s nimi a kdy má v nastalé situaci přijít konkrétní rozhodnutí?
To Babišovi teď asi nikdo neporadí. Na druhé straně mu možná dost lidí kolem něj řekne, že to „může teď být kdykoli“, resp. je třeba takový okamžik „dobře načasovat“.
Ač jsou takové rady dost nekonkrétní, v nutnosti správného načasování mají pravdu. Už jen proto, že pokud šéf ANO co nejdřív nevyjádří svou jasnou podporu právě se (dle všeho) zformovavší široké národovecko-konzervativní frontě, může snadno dojít k situaci dobře známé z cimrmanovské výpravy na severní pól – konkrétně tomu, že „kdo chvíli stál, už stojí opodál“.
Ondřej Krátký, RebuildSyria.cz / Dealtrade Group.
